Muzeion 3/2021

VÝROČÍ

28

K A L E N DÁ R I U M Veronika Bromová * 12. 8. 1966 Praha Provokativní fotografie s šokujícím

12 Srpen

anatomickým detailem ve výřezu části hlavy spadá do širšího cyklu počítačově upravovaných a manipulovaných fotografií Pohledy. V něm autorka jako jedna z prvních v domácích podmínkách a za pomocí nových médií rozpracovala aktuální (a nejen feministické) téma krajních možností manipulace s lidským tělem, ať už máme na mysli jeho fyzickou nebo i psychickou podobu. Navázala tak na řadu velkých existenciálních témat točících

Ženský akt u moře, 1909, olej, plátno, 80×91 cm, získáno 2001, Muzeum umění Olomouc

Antonín Hudeček * 14. 1. 1872 Loucká † 11. 8. 1941 Častolovice Antonín Hudeček patří mezi

se kolem otázky potlačované individuality, skrytého násilí, virtuálního i fyzického zneužití. Autorčiny fotografie, které otevřeně zobrazují např. anatomii rozkroku, úst nebo nohou při-

11

Srpen

nejvýznamnější malíře přelomu

spívají do širší diskuse o posunu hranic mezi svobodou a tyranií. Volbou témat, zálibou v autoportrétu a inklinací k inscenované fotografii lze Bromovou srovnat s americkou foto-

Kompozice s kruhy (Studie k obrazu Sladkost

grafkou Cindy Sherman (*1954).

žití), 1929, tužka, akvarel, papír, 250×205 mm,

19. a 20. století. Začínal jako figuralista, malbu

získáno 1959, Muzeum umění Olomouc

studoval na pražské Akademii u Maxe Pirnera

František Kupka

(1854 –1924) a Václava Brožíka (1851–1901),

* 23. 9. 1871 Opočno † 24. 6. 1957 Puteaux, Francie

později také v Mnichově. Zásadní vliv na jeho malířský styl však měli „mařákovci“, skupina malířů pod vedením krajináře Julia Mařáka

František Kupka bývá považován

(1832 – 1899). Obraz Ženský akt u moře vznikl

tí nezobrazujícího (abstraktního) projevu.

v letech 1902 a 1908, kdy se v jeho tvorbě nově

Ve svém díle syntetizoval podněty orfismu,

objevuje motiv moře. Mořská krajina s ženskou

konstruktivismu společně se zájmem o malíř-

postavou v popředí zachycuje melancholickou

skou hmotu a vyjádření prostoru. Jeho pohled

večerní atmosféru, náladu prchavého okamži-

nebyl chladně geometrický, jeho dílem pro-

ku. Barevnost je ztlumená večerním světlem,

stupuje lyrický tón, který vychází z jeho zájmu

které přírodním odstínům dodává magický

o duchovní hodnoty, spiritismus a kosmologii.

nádech. Hudeček se v tomto díle pomyslně vrací

Byl také zakládajícím členem mezinárodní sku-

na počátek své tvorby, kdy propojoval motiv

piny umělců vyznávajících abstraktní umění

ženské figury s krajinným výjevem v duchu

Abstraction – Creation (1931).

doznívajících symbolistních tendencí. Smyslné pojetí malby, snaha o harmonickou vyrovnanost a zároveň postižení pomíjivé skutečnosti pomo-

Z cyklu Pohledy, 1998, barevná fotografie,

cí lehce nanášené barvy a světla činí z tohoto

papír, pěnová deska, 2000×2000 mm,

díla unikátní ukázku moderně pojaté malby.

získáno 1998, Muzeum umění Olomouc

* 1818 Vídeň † 28. 9. 1881 Vídeň

28 Září

Září

za jednu z klíčových osobnos-

po Hudečkových návštěvách Itálie a Sicílie

Josef Lauer

23

nou svěží barevností, stejně jako v našem případě obvykle komponoval na neutrálním tmavém pozadí. První z těchto zátiší je složené z exotických druhů rostlin, kterým dominují kamélie. Na zátiší

Josef Lauer studoval na vídeňské

jich je zachyceno hned několik různě barevných

Akademii u Sebastiana Wegmeyera, Josepha

druhů od jednoduchých, přes růžokvěté až k pivoň-

Mössmera, Thomase Endera a Franze Steinfelda.

kovitým. Doplňují je modrý hyacint, snítky různých

Od šedesátých let 19. století se účastnil výstav

druhů Epacris („australský vřes“). Různorodější-

vídeňského spolku Kunstverein. Společně s Fran-

mu levému protějšku vévodí bílé květy kosatce

zem Xaverem Petterem a Franzem Xaverem Grube-

německého, doplňují je tulipán, lichořeřišnice,