67
I | Duchovní poklad aneb Katolické modlitby, 1760
2
Růžová zahrádka Rukopisné modlitební knížky 18. a 19. století Sbírka Jana Poše
Arbor vitae / Muzeum umění Olomouc
3
9 Posvátní chlebové katolického křesťana…, 1822, autor František Štěpánek (školní učitel), Záhořany
11 Auszug aus dem Gebetbuch Gott ist die reinste Liebe, 1827, [Výpis z modlitební knihy Bůh jest nejčistší láska]
Ukázky vazeb modlitebních knížek
10 Gebeth und Erbauungsbuch…, 1824, [Kniha modliteb a pobožností…], autor Johann Friedrich Feurich, Johnsdorf bei Zittau (Jonsdorf u Žitavy)
12 Katholisch Gebeth Büchel zum Gebrauche der Christen, 1831, [Katolická modlitební knížka k užitku křesťana]
20
13 Gebetbuch Ein Neujahrsgeschenk fűr meine Geliebte zum Zeichen einer wahrentreuen Liebe, 1834, [Modlitební knížka, novoroční dárek pro mou milovanou na znamení pravověrné lásky…], autor F. Kozelka, Wien
14 Gott ist die reinste Liebe, 1799, [Bůh jest nejčistší láska], autor Hofrathe, Ekartshausen (Eckartshausen)
15 Katholisches Gebetbuch in der Sprache des Herzens…, (1840), [Katolická modlitební kniha v řeči srdce…]
16 Übungen des Christenthums im Geiste und in der Wahrheit, 1845, [Cvičení křesťanstva v duševní schopnosti a v pravdě], autor Karl Zinke, Skiritz (Skyřice, také Skršice)
21
Květinová zahrádka v knížkách našich praprababiček Jan Kvapil
63
Štěpná zahrada (Baum-Garten), Myrhová zahrádka (Myrrhen-Gärtlein), Nebeská palmová zahrádka (Himmlisch Palm-Gärtlein), Zahrádka duše (Hortulus animae), Duchovní květinová zahrada (Geistlicher Blumen-Garten), Duchovní májová zahrádka (Geistliches Mayen-Gärtlein), Pomněnky (Vergieß mein nicht) i Květná kytka z vonného koření se, jak známo, neobejdou bez vláhy, nejlépe z Pramene vody živé či Studny života (Brunn des Lebens). Tato poetická pojmenování představují vpravdě Zlatý nebeklíč (Guldener Himmelsschlüssel – německy i název pro žlutý petrklíč), pomocí něhož je věřící po zdolání Stezky do nebes (Himmels-Weeg) uveden do Nebeského Jeruzaléma (Das himmlische Jerusalem). Mnozí si zde možná položí otázku, co že se skrývá za tímto podivným zahradním a květnatým jmenným arzenálem? Cesta k nalezení odpovědi vede přes tzv. knihy modliteb, modlící či modlitební knihy, nebeklíče nebo prostě modlitby. Co však mají modlitební knihy společného se zahradami a květinami? V baroku se volná krajina snad nejvíce přiblížila představě uměle(cky) pěstěné zahrady: velkoryse koncipované urbanistické celky a krajinné kompozice s dominantami zámků, kaplí, poutních kostelů a jiných staveb; rafinované průhledy a smysl pro detail v podobě studánek, alejí, božích muk, křížových cest či kamenných soch, jež byly zarámovány pestrou mozaikou zahrad, polí, luk, lesů a sídel. Barokní krajina, jejíž rozkvět se v Českých zemích odbýval mezi první čtvrtinou 17. a koncem 18. století, však nebyla pouhou statickou kulisou – byla totiž zaplněna lidmi, přičemž oslovovala všechny smysly. Totéž lze s jistou dávkou fantazie tvrdit i o modlitebních knihách a jejich textech: nejedno oko zaujme již vazba knížky, která majitele reprezentovala při cestě do kostela či v chalupě v tzv. svatém koutku. Pro potěchu oka čtenáře byla určena mnohdy bohatá výzdoba rytinami či kresbami. Vnitřní oko zase uspokojily texty plné metafor a obrazných přirovnání. Sluch vnímal zpěv nábožných písní, tiché odříkávání modliteb i hlasitý projev litanií. Vůni zase evokovaly květinové a zahradní poetické názvy mnohých sbírek, nemluvě o textech jako: „Pozdravený a požehnaný buď v chvále všech anjelův, ó nejchvalitebnější Ježíši, nejkrásnější stříbrné bělosti růžičko rajská, jasně se stkvoucí kvítku zlatý vnitřní hořící lásky, nad sníh bělejší liliový kvítku nevinné čistoty, plná růže zimní nejvyšší hodnosti, nejmocnější šafránový kvítku neporušenosti, tebe pozdravovati chci a tobě dobrořečiti budu, dokud která žíla v mém Andere Theil… [bez titulního listu], (1810) těle hejbati se bude mocti, amen.“ 1
56
64 Gott ist die reinste Liebe, 1844, [Bůh jest nejčistší láska], autor Ku(?)sius, Sasischen (?)
Vnímání chuti zaznívalo z některých modliteb, jako z té k „nejsladšímu jménu Ježíš“, avšak chuťový zážitek je neodmyslitelně spjat i s „miletínskými modlitbičkami“ z perníku, které představují svérázný relikt poutních slavností. Haptické vjemy zase našly uplatnění v doporučovaném pokřižování se na úvod či závěr mnoha modliteb, v polibcích svatých obrázků, poloze a pohybech při modlení či třeba v „plamenech lásky k Bohu“. Přirozeným aspektem modlitební knihy (ale i barokní zahrady) je její duchovní rozměr, s nímž souvisí ještě jedna spíše skrytá dimenze: česká barokní krajina se totiž stejně jako modlitební kniha stala prostředkem pobělohorské katolické propagandy, jež se odrazila ve snaze o systematickou sakralizaci prostoru, včetně života všech vrstev obyvatelstva.2 Ne náhodou výzdoba barokního kostela upomíná na nebeský Jeruzalém a ne náhodou se barokní krajina jeví jako důmyslně vytvořená zahrada upomínající na zahradu rajskou, v níž není problém potkat na návrší Ukřižovaného, na mostě svatého Jana Nepomuckého a u cesty za vesnicí svatého Antoníčka. A právě v této souvislosti je třeba vnímat i takovou zdánlivou drobnost, jakou je modlitební knížka. Z výše uvedených květnatých názvů oblíbených českých a německých modlitebních knih je zřejmé, že tato dílka se stala v rukách věřících součástí rekatolizačního záměru začlenit obyvatelstvo do katolické duchovní krajiny, neboť texty z modlitebních knih nenacházely uplatnění pouze v prostoru výlučně sakrálním, jako je kostel či kaple, nýbrž především ve sféře soukromé, osobní. Modlitby měly věřícího doprovázet od rána do večera, od narození do smrti, při každé příležitosti a události, doma, v krajině při práci či třeba v procesí.
57
Rukopisné modlitební knížky 18. a 19. století Obrazová příloha (výběr I – LI)
I
Duchovní poklad aneb Katolické modlitby: Všem nábožným křesťanům k duchovnímu prospěchu a spasení Fecit F. Wüber 1760 1760 Autor F. Wüber Vazba kožená, 19,2 × 12,2 cm, 160 s.
Tyto české modlitební knížky psané živou úhlednou latinkou pocházejí z ruky písaře F. Wübera z roku 1760. Představují jeden z nejkrásnějších a nejbizarnějších rukopisů sbírky, jejichž autor ve všech aspektech výzdoby modlitebních knížek (rámce s geometrickými a vegetabilními motivy, invenčně zpracované iniciály, koncovky, nadpisy ad.) prokázal naprostou originalitu přístupu, který neodráží žádný vliv tištěných předloh.
66
67
I | Duchovní poklad aneb Katolické modlitby, 1760
II
Bettbuch worinen unterschidliche schöne Gebetter zufinden seind. Anno 1768 [Modlitební knížka, v níž se nacházejí rozličné pěkné modlitby] 1768 Vazba kožená, zdobená slepotiskem, 14,4 × 9,3 cm, 116 s.
Neznámý autor německých modlitebních knížek využil ve výzdobě slohových pozdně barokních srdcových motivů s geometrickým šrafováním. V písmu použit obvyklý kurent, v nadpisech fraktura. Rukopis vyniká dekorativním pojetím detailů miniaturních biblických výjevů a výraznou barevností, především v záhlaví vstupních stran jednotlivých modliteb.
70
71
II | Bettbuch worinen unterschidliche schรถne Gebetter zufinden seind, 1768
88
89
V | Himmliches Rossen G채rtlein, 1769
96
97
VII | Tato kniha neb jĂĄdro vĹĄech modliteb, 1779
VIII
Zlatý nebeský klíč aneb modlitby v nich se nacházejí při mši a jiné pobožnosti… letaniemi ozdobeny pro osobu mužskou Ode mně přepsání Martina Markolta Mistra krejčovského dne 7 Juniás 1778 Na přední předsádce: Tyto knížky náležejí Antonii Trachtový z Nechvalic Nro 7 1778 Autor Martin Markolt (krejčí), majitelka Anntonie Trachtová, Nechvalice Vazba kožená, zdobená slepotiskem, 16,6 × 9,8 cm, 150 s., nepag.
Tyto české modlitební knížky z roku 1778 psané osobitým netypickým kurentem, v titulech frakturou, jsou ukázkou rovnocenného uplatnění písma a vlastní stylizované ornamentální výzdoby při střídmém využití červené, černé a hnědé inkoustové barvy. Rukopis vyniká mimořádnou grafickou kulturou, schopností stylizační zkratky v bohaté motivické škále křesťanské symboliky.
98
99
VIII | Zlatý nebeský klíč aneb modlitby v nich se nacházejí při mši a jiné pěkné pobožnosti…, 1778
XII
Modlitby psaný v roku 1793. Začínají modlitby ranní [bez titulního listu] 1793 Vazba kožená, zdobená slepotiskem, 17 × 10,5 cm, 126 s.
Výtvarně vyvážený a osobitě řešený rukopis českých modlitebních knížek z konce 18. století je charakterizován graficky výrazným širokým kurentem, ve výzdobě detailem střapců (motiv kardinálského klobouku ve zlidovělém výrazu). Osobitý květinový ornament vychází rovněž z lidového pojetí a podřizuje se účelně potřebám knižní výzdoby v ornamentice záhlaví; originálně je využito liter v názvech jednotlivých modliteb.
110
111
XII | Začínají modlitby ranní [bez titulního listu], 1793
XV
Bůh jest nejčistší láska Psaná v Zálezlicích 1809 panu Františku Růžičkovy sousedu Zlosejnskemu od Jana Fr. Nováka, školního učitele 1809 Autor Jan František Novák (učitel), Zálezlice, majitel František Růžička, Zlosejny (Zlosyň) Vazba kožená, zdobená zlacením, 16 × 9,8 cm, 129 s.
Jan František Novák, zálezlický učitel, je znám jako autor několika známých exemplářů psaných modlitebních knížek a je považován za jednoho z nejlepších tvůrců v tomto žánru. Charakterizuje jej pečlivý vypsaný kurent, kaligrafické typy písma a výzdoba fraktury v nadpisech a vstupech jednotlivých částí modliteb, rovněž smysl pro individuální řešení výpravy knížky pro různé objednavatele. Novák v tomto rukopise používá v písmu i výtvarných prvcích jen černé a hnědé barvy, o to víc pak například vyniká virtuózní provedení iniciál, tzv. jednotahovek v koncovkách (pelikán, orel, lev aj.), ale také miniaturních kreseb živočichů z reálné přírody (motýl, brouk ad.). Rukopis je vynikající ukázkou kreslířské a kaligrafické práce ze začátku 19. století.
116
117
XV | Bůh jest nejčistší láska, 1809
140
141
XXII | Bůh jest láska ta nejdokonalejší, 1816
144
145
XXIII | Duchovní Růžová Zahrádka s mnohými modlitbami ozdobená a okrášlená, 1816
160
161
XXVI | Bůh jest nejčistší láska. Modlitby katolické pro osobu ženskou, (1820)
XXX
Gebethbüchlein worin Morgen, Abend Mess Beicht Communion und noch viele andere schöne Gebetter [Modlitební knížečka, jež obsahuje modlitby ranní, večerní, mešní, ke zpovědi, k Svatému přijímání a ještě mnohé další pěkné modlitby] Geschrieben für dem Johannes Lang in den Scheibenreith im Jahr 1820 1820 Autor Johannes Lang, Scheibenreith (Okrouhlá) Vazba kožená, 16,2 × 9,4 cm, 165 s.
Anonymní autor těchto modlitebních knížek vychází v dekorativní výzdobě rukopisu z lidového cítění – svědčí o tom například výrazné rámování stránek, záhlaví modliteb, vrcholový oblouček stránky pro umístění paginace. Mezi celostránkovými obrázky vyniká dramatické expresivní Kristovo Ukřižování, sv. Jan Nepomucký či sv. Josef.
172
173
XXX | GebethbĂźchlein worin Morgen, Abend Mess Beicht Communion und noch viele andere schĂśne Gebetter, 1820
178
179
XXXII | Křesťanské katolické Modlitby z Nebes. klíče vybrané a v jedenáct dílů rozdělené, 1821
XXXIV
Duchovní poklad Jindřich Antoni z Donína je sepsal 1823 1823 Autor Jindřich Antoni, Donín Vazba novodobá (20. století), 18 × 11 cm, 155 s.
V dekorativních rámcích stránek je nepříliš pečlivý rukopis v obvyklé latince psaný kurentem a frakturou, v titulcích i kolorovanou. Naivní poloha výzdoby využívající květinových motivů, srdce a prvků z křesťanské symboliky je ovšem originální, citově a výtvarně působivá.
186
187
XXXIV | DuchovnĂ poklad, 1823
234
235
XLV | Bůh jest nejčistší láska, 1834 –1835
XLVII
Krátká Pobožnost ke cti Nejblahoslavenější Panny a Matky Boží, Marie Spomocnice Antonín Sucharda, školní pomocník, 1840 v Kuřimi 1840 Autor Antonín Sucharda (školní pomocník), Kuřim Vazba kožená, zdobená zlaceným slepotiskem, 20 × 13,5 cm, 225 s.
Ukázka pečlivě vypracovaného rukopisu modlitební knížky z pozdního „úpadkového“ období tohoto žánru, kdy ručně psané modlitby začínají být na ústupu. V rukopise převládá líbivý dekorativismus jak ve zdobných detailech, tak v obrazových scénkách, které však mnohdy nepostrádají naivní úsměvný výraz.
238
239
XLVII | Krátká Pobožnost ke cti Nejblahoslavenější Panny a Matky Boží, Marie Spomocnice, 1840