d a p o t s i l ý k c e É t T O P a O L Ž Š I Ř P A CO
14.11.2019 2.2.2020
Hlavní budova muzea Husova 678, Žatec
Výstava k 30. výročí Sametové revoluce připomíná nejen průběh listopadových událostí ve městě... vrátíme se v čase také do doby prvních svobodných voleb. Prezentujeme unikátní svědectví doby v podobě dokumentů, volebních i revolučních plakátů, karikatur, odznáčků, propagačních brožurek, volebních lístků a dalších věcí.
Shromáždění v žateckém kulturním domě Moskva, 1989.
Autoři výstavy: PhDr. Milada Krausová Mgr. Monika Merdová Poděkování za zapůjčené materiály: Jaroslav Rosenkranz Mgr. František Sajdl Mgr. Petr Vaněk
více na www.muzeumzatec.cz
#muzeumzatec
Sametová revoluce a Žatec
Politický vývoj před rokem 1989 v Žatci se výrazně nelišil od života ostatních měst. Mnozí poznali na vlastní kůži problémy s komunistickým režimem, k organizovanému odporu však nedošlo.
I v Žatci se používal dobový termín „přestavba“, v souvislosti s Gorbačovovou politikou v Sovětském svazu. Rok 1989 byl jedním z roků již 8. pětiletky. Ve městě se tradičně slavil Vítězný únor, Svátek práce i květnové osvobození města Rudou armádou. Na podzim pak dočesná a naposledy proběhly (což tehdy ovšem nikdo netušil) i listopadové oslavy VŘSR (Velké říjnové socialistické revoluce).
Zásahy policie na ativistech před rokem 1989
Předsedou MěstNV (Městský národní výbor) byl Jiří Vazač. Město např. řešilo problém nedostatečné obchodní sítě. Uvažovalo se o výstavbě většího nákupního střediska v centru. Plánovala se výstavba plaveckého bazénu (postaven až roku 1997) a zimního stadionu (o tom se diskutuje dodnes). Roztrpčení vládlo nad neuskutečněnou rekonstrukcí kina Lučan.
Opoziční Chartu 77 a výzvu „Několik vět“ z června 1989 znal v Žatci málokdo. Několik vět však podepsala skupina mladých (např. Pavel Škarýd a jeho přátelé). Okresní týdeník Hlas však Několik vět musel povinně odsoudit. Stanovisko proti této výzvě přijal MěNV na svém zasedání 18. června 1989. Pravilo se v něm:
"Kontrarevoluční výzvu Několik vět, která je formou nátlaku antisocialistických sil, rada MěNV kategoricky odmítá. Jsme pro otevřený dialog s každým, komu jde o rozvoj socialismu, rozumné řešení problémů a nových úkolů, které souvisí s přestavbou v naší zemi... Nesouhlasíme však s vyvoláváním napětí ve společnosti s cílem návratu před Únor 1948..."
Pro představu: V textu této odsuzované výzvy se požadovalo propuštění politických vězňů, ukončení omezování svobody shromažďování, ukončení kriminalizování a pronásledování nezávislých iniciativ, odstranění cenzury a legalizování nezávislých sdělovacích prostředků, respektování požadavků věřících, předložení projektů, které mají natrvalo změnit životní prostředí, k veřejné diskusi, zahájení svobodné diskuse o 50. letech, "pražském jaru" a normalizaci.
Že se něco děje, bylo jak jinde zřejmé až po 17. listopadu. 19. listopadu mělo hrát žatecké divadlo „Karneval s operetou“ v podání pražského divadla v Karlíně. Herci chtěli diskutovat s diváky, ti však nebyli do divadla vpuštěni. Kronika uvádí, že zásluhou ředitelství KASSu. Chyběly informace, školy se bály nechat diskutovat středoškoláky. Záleželo na libovůli a odvaze ředitelů škol i podniků, zda vpustili do budov delegace z Prahy, které jezdily po republice a vysvětlovaly pražské události 17. listopadu.
Listopad 1989 na žateckém hlavním náměstí.
MěstNV v Žatci vydal 21. listopadu prohlášení, ve kterém se jednoznačně postavil za politiku ÚV KSČ a vlády ČSSR. Městská rada „jednoznačně odsoudila všechny síly a organizátory, kteří vyvolávají neklid v naší společnosti“. Prohlášení bylo zasláno ÚV KSČ. Větší skupina lidí se sešla až 22. listopadu na tehdejším náměstí VŘSR. O situaci zde informovali právě pražští studenti, zazněla výzva ke generální stávce.
Před představením filmového klubu 23. listopadu se pokusil jeden z diváků přečíst prohlášení studentů. Ředitelka Správy kin na něj však zavolala příslušníky VB. OV KSČ Louny (Okresní výbor Komunistické strany Československa) vydal 25. listopadu prohlášení, ve kterém se sice staví za proces přestavby a demokratizace společnosti, zároveň však zdůrazňuje:
„Odmítáme snahy protispolečenských a protisocialistických sil o likvidaci ozbrojených složek, chránících vymoženosti socialismu a lid naší společnosti. Tyto síly se snaží zneužít přirozeného radikalismu mládeže a oprávněných požadavků pracujících na řešení celospolečenských problémů k destrukci a likvidaci socialismu.“
27. listopadu se místní zúčastnili generální stávky. Vyslovili souhlas s prohlášením nově vzniklého Občanského fóra z předchozího dne. V provolání OF v Žatci se pravilo:
„My občané města Žatce, bez ohledu na politickou příslušnost či vyznání vyslovujeme svou dnešní účastí na lidovém shromáždění podporu programovému vyhlášení Občanského fóra z 26. 11. 1989, abychom tak vyjádřili svůj postoj k celonárodnímu dění, které se dotýká jednoho každého z nás – našeho svědomí, morálky i odpovědnosti k budoucnosti republiky.
Občanské fórum se prakticky stalo mluvčím národa a jeho legitimnost byla uznána i předsedou vlády Adamcem a generálním tajemníkem ÚV KSČ Urbánkem. Občanské fórum v Žatci chce svým dílem přispět nejenom k řešení problémů celospolečenského charakteru, ale chce i účinně napomáhat při řešení specifických problémů města Žatce. Vyzýváme proto MěstNV a složky NF (Národní fronty) k zahájení dialogu s Občanským fórem. K tomuto dialogu jsme kdykoliv připraveni. V Žatci 27. listopadu 1989.“
Provolání bylo zasláno vedení města, Národní frontě, pražskému OF do jeho sídla v Laterně magice a sdělovacím prostředkům. Jako první mluvčí OF v Žatci byli podepsáni MUDr. Karel Novosad (později poslanec Federálního shromáždění v Praze), RNDr. Pavel Pleticha, Vladimír Urban. OF sídlilo nejprve v budově divadelního souboru Jitřenka, od jara 1990 vedle divadla ve Dvořákově ulici 26.
28. listopadu se sešli zástupci OF s představiteli města a komunistické strany v zasedací síni MěNV. Jednali o požadovaných změnách ve složení rady města. Odpoledne informovali o výsledku schůzky na dalším shromáždění na náměstí. Na mítink dorazilo kolem 500 osob. Cennými prameny o náladách ve městě jsou nejrůznější prohlášení a výzvy spojené s podpisovými akcemi. Vznikaly v žateckých podnicích. Jejich cílem bylo podpořit snahy pražských studentů na změny ve společnosti. Vyjadřovaly se např. ve Šroubárně, Mitopu, Agrostavu, Bonexu....
5. prosince 1989 následovalo další jednání zástupců OF (Irena Brýdlová, Pavel Pleticha) s radními města. Odpoledne proběhlo v kulturním domě Moskva shromáždění OF za účasti zástupců vysokoškoláků z Prahy a Ústí. Zúčastnil se ho i herec Zdeněk Svěrák.
Z prohlášení jsou zřejmé cíle, mezi kterými najdeme např. požadavek na vytvoření široké koalice současných i vznikajících stran i společenských a zájmových organizací, požadavek na revizi čerpání financí, které by měly být využity účelněji, např. na řešení otázek spojených s problematikou životního prostředí či na řešení problémů městské památkové rezervace.
Členové OF Žatec
Další požadavek se týkal přípravy svobodných voleb, odchodu poslanců a funkcionářů, „kteří se neosvědčili svým postojem nebo pasivitou“. V následujících volbách měli být postaveni kandidáti „široké koalice z řad čestných, schopných občanů s přirozenou autoritou.“ Pod prohlášením byl jako mluvčí OF podepsán MUDr. Karel Novosad.
11. prosince 1989 bylo ustanoveno učitelské fórum, které připravilo své prohlášení požadující demokratizaci školství. 13. prosince 1989 vydalo koordinační centrum OF spolu s Československou stranou socialistickou dvě prohlášení s požadavkem, aby odstoupili předseda a tajemnice MěNV a rada MěNV. Podepsala jej řada žateckých občanů. OF se také postavilo za kandidaturu Václava Havla na prezidenta.
14. prosince 1989 proběhlo plenární zasedání MěNV ve společenském domě Moskva. Vzalo na vědomí rezignaci Ludmily Pšeničkové na funkci poslankyně MěNV a odvolalo ji z funkce tajemnice. Jednání se však jinak neslo ve starém duchu s nadějí, že k dalším změnám nedojde. 17. prosince 1989 vydalo své prohlášení také Kulturní fórum při OF v Žatci, které uvedlo, že vzniklo v reakci na „dlouhodobou stagnaci kulturního dění v našem městě – hlavně pro mladé lidi.“ Žádalo např. okamžité zrušení povinného povolovacího řízení u všech kulturních akcí a jeho nahrazení pouhou ohlašovací povinností.
Dále požadovalo vysvětlení, proč nedošlo k provedení rekonstrukce kina Lučan. Zajímalo se také o strukturu kulturních pořadů ve městě, podobu dočesné a žádalo větší počet hudebních pořadů pro mladé. Mluvčími kulturního fóra byli Petr Vaněk, Jaroslav Rosenkranz a Vladimír Valeš.
20. prosince 1989 v podvečer se občané sešli na dalším shromáždění v Moskvě. OF vydalo prohlášení, ve kterém vyjadřuje jednoznačnou podporu kandidatuře Václava Havla na prezidenta. V dalších bodech se opět požadovaly svobodné volby, odstoupení pasivních poslanců, odstranění symbolů starého režimu, změnit názvy ulic. Byla rovněž vyjádřena solidarita s brutálním zásahem proti revoluci v Rumunsku.
21. prosince 1989 se sešli zástupci žateckých politických stran (komunisté, socialisté a lidovci) a hnutí OF se zástupci vedení města a strany. Opět se jednalo o nutných změnách v řízení města. Do funkce předsedy MěNV byl navržen oblíbený Josef Zábranský.
V závěru roku došlo k dohodě na termínu doplňovacích voleb, Zábranský se stal starostou města 1. 2. 1990. V prosinci 1989 vznikla romská iniciativa ROI. Diskutovalo se o jejich způsobu života i dalším spolužití ve městě.
První svobodné volby v Československu roku 1990 První svobodné volby proběhly ve dnech 8. - 9. června 1990. Konkrétně se volilo do: do Sněmovny lidu (SL), Sněmovny národů (SN), které tvořily Federální shromáždění (parlament) a do České národní rady (ČNR) a na Slovensku do Slovenské národní rady (SNR). Zvítězilo sdružení Občanské fórum (OF) a jeho slovenský protějšek Veřejnost proti násilí (VPN).
Voleb se zúčastnilo 96,79 % voličů. Občanské fórum získalo 118 křesel a VPN 58 křesel v třistačlenném parlamentu. Rovněž ve volbách do ČNR zvítězilo Občanské fórum, jež získalo 49,49 % hlasů, následováno Komunistickou stranou Československa (13,24 % hlasů) a Hnutím za samosprávnou demokracii Společností pro Moravu a Slezsko (10,03 % hlasů).
Na ustavující schůzi nového Federálního shromáždění byl 27. 6. 1990 zvolen předsedou parlamentu Alexander Dubček, předsedou Sněmovny lidu Rudolf Battěk a předsedou Sněmovny národů Milan Šútovec. O den dříve byli zvoleni předsedové obou národních rad: Dagmar Burešová (ČNR) a František Mikloško (SNR).
Průběh voleb v Žatci Ve městě bylo zřízeno 18 volebních okrsků. Za žatecké politické strany kandidovali: KDU (součástí byla strana lidová ČSL) PaeDr. Otto Battala do Sněmovny národů (SN) RNDR. PhMr. Jiří Kuneš do ČNR OF MUDr. Karel Novosad do Sněmovny lidu (SL) Strana zelených SZ Zdeněk Bláha do ČNR ČSSZ Doc. Ing. Lubomír Vent, CSc. do SN Miluše Staňková do ČNR Emanuel Petráň do ČNR KSČM Daniel Poláček do ČNR JUDr. Karel Krčmárik do ČNR V okrese Louny se voleb zúčastnilo 96,4 % voličů. Vyhrálo Občanské fórum. Z lounského okresu byli zvoleni pouze Karel Novosad do SL a Vladimír Budínský z Loun do ČNR.
Volební mítink s kandidáty OF před volbami v červnu 1990
