Velikonoce 2021

VELIKONOCE V ŽATECKÉM MUZEU 2021

1) Pašijový týden a jeho zvyky

4

2) Katalog sbírkových kraslic

14

3) Velikonoční vzpomínky

26

Pašijový týden a jeho zvyky Květná neděle O Květnou neděli se "světily kočičky" nimiž se pak prováděly rozmanité magické praktiky měly chránit před bleskem, zajistit úrodu, dobré zdraví... Na Květnou neděli se nesmělo nic péci, protože by se prý zapekl květ na stromech a nebylo by žádného ovoce. Zato se ale se zelenými ratolestmi vymetla ze stavení neřest.

Modré pondělí má být dnem odpočinku, už zítra totiž začně velký úklid, který k jaru prostě patří.

O Šedivé úterý začalo v domácnostech veliké čištění, bílení, upravovalo se nejbližší okolí domu, čistila se okna, připravovaly se nové šaty...

Škaredá středa Vymetaly se komíny, hospodyně uklízely a vymetaly pece, někde se dokonce bílily stěny. Podle lidové pověry se nikdo nesměl na škaredou středu mračit, jinak by se škaredil každou středu v roce.

Škaredá středa je dnem, kdy Jidáš zradil Ježíše. Ze zoufalství nad svým skutkem se později oběsil.

Dodnes se pečou z kynutého těsta sladké jidáše, často ve tvaru pletence připomínající provaz, na kterém Jidáš ukončil svůj život.

á n r e Č / á n t e m o z a S / á d e r Ška středa

Zelený čtvrtek Název je pravděpodobně odvozen od zeleného mešního roucha, jež bylo ten den užíváno při katolických bohoslužbách.

Památka Večeře Páně Toho dne se měla jíst zelená strava (špenát, zelí, čerstvé bylinky a lístky), aby byl člověk celý rok zdráv.

Jidášky Jiný výklad: Zkomolení původního německého Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) vznikl Gründonnerstag (zelený čtvrtek).

Při liturgii se naposledy rozeznívají kostelní zvony „odlétají do Říma“ místo nich nastupují řehtačky, klapačky a hrkači.

Nekoná se mše, nejsou povoleny pohřby.

í n á v o ž i ř k u a v o t s i r K Den

Velký pátek

V lidových pověrách spojován s magickými silami, tento den se měly otevírat hory, které vydávaly své poklady.

Bílá sobota Neslouží se mše, jen noční vigilie, zapaluje se velikonoční svíce PAŠKÁL.

Končí dlouhotrvajícího půst, pečeme velikonočních beránky a mazance!

Den Vzkříšení

Neděle Velikonoční

Mše této neděle, kterou vrcholí pašijový týden, má být co nejslavnější. V některých farnostech se v tento den světí velikonoční pokrmy.

V českých lidových zvycích je Velikonoční neděle neboli Boží hod velikonoční spojen s masitým obědem po dlouhém půstu. Je ve znamení dobrého jídla, slavnostního oblečení a všeobecného veselí.

KATALOG SBÍRKOVÝCH KRASLIC

DRÁTOVANÉ