Božské začátky by Nakladatelství JOTA

ISBN 978-80-7565-840-1

První kapitola „Tohle mě nejspíš zabije,“ sykla jsem a odsunula svůj díl práce. Bennett se na mě ani nepodíval, takže jsem dodala: „I říznutí papírem může být nebezpečné.“ Tentokrát jsem z něj vyloudila alespoň prchavý úsměv. Ale bylo mi jasné, že i když pracujeme už celou hodinu, Bennett je stále v časové zóně příprav na svatbu a bude pokračovat jako robot, dokud ta nekonečná hromada kartiček, kterou má před sebou, nezmizí. Náš běžně dokonale uklizený jídelní stůl byl posetý zelenomodrými svatebními pozvánkami. Bennett seděl na druhé straně, pečlivě překládal pozvánky napůl a přemisťoval je na hromádku Hotové. Byl to jednoduchý postup: Přeložit, přesunout. Přeložit, přesunout. 7

Christina Laurenová

Přeložit, přesunout. Přeložit, přesunout. Já jsem ale postupně přicházela o rozum. Letadlo do San Diega odlétalo v šest ráno, všechna zavazadla jsme měli sbalená, ale pořád nám zbývalo k přeložení čtyři sta svatebních pozvánek. S hlasitým povzdechem jsem si uvědomila, že na nás čeká taky pět set modrých stuh, kterými musíme převázat saténové pytlíčky se sladkostmi. „Víš, co by tuhle noc podstatně vylepšilo?“ zeptala jsem se. Bennett mě obdařil letmým pohledem svých oříškově hnědých očí a vrátil se ke svému úkolu. Přeložit, přesunout. „Roubík na pusu?“ navrhl. „Dobrý vtip, ale to jsem nemyslela,“ opáčila jsem a ukázala mu prostředník. „Výrazně by ji zlepšilo, kdybychom sedli na letadlo do Vegas, vzali se a pak celý zbytek prošoustali na obří hotelové posteli.“ Bennett se neobtěžoval s odpovědí. Nevěnoval mi dokonce ani náznak úsměvu. Současně je ale třeba přiznat, že podobných návrhů ode mě slyšel během několika posledních měsíců přibližně sedm tisíc. 8

Božské začátky „Myslíš, že žertuju,“ pokračovala jsem do ticha. „Já to ale myslím vážně. Pořád toho tady ještě můžeme nechat a odletět do Vegas.“ Bennett chvíli mlčel. Pak se poškrábal na bradě a sáhl po další pozvánce, která čekala na přeložení. „Jasně že můžeme, Chlo.“ Doteď jsem – převážně – jen žertovala, ale jeho odpověď mě vážně rozčílila. Praštila jsem dlaní do jídelního stolu, na což reagoval krátkým pohledem a návratem ke svému úkolu. „Tu blahosklonnost si nechej od cesty, Ryane.“ „Jo. Jasně.“ Namířila jsem na něj ukazovák a dodala. „Mluvím přesně o tomhle tónu.“ Můj snoubenec mi věnoval suchý pohled a poté mrknutí. K čertu s tím chlapem a jeho sexy mrkáním. Vztek trochu ustoupil a místo toho se mě zmocnil nával touhy. Bennett mě okázale ignoroval a choval se jako povýšený pitomec. Já jsem hrála roli potvory. Z mého pohledu to byla ideální situace pro spoustu, spoustu orgasmů. Přejela jsem ho pohledem a zuby se zakousla do spodního rtu. Měl na sobě tmavěmodré 9

Christina Laurenová

tričko s krátkými rukávy. Staré a pořádně otrhané. Límeček byl na okrajích otřepený, a i když to nebylo vidět, věděla jsem, že nad dolním lemem je dírka tak akorát na můj prst, kterou bych se dostala k teplé kůži na jeho břichu. Minulý víkend nosil tričko celý den a já chtěla, aby si ho nechal, i když mě šoustal na toaletním stolku, abych ho mohla mačkat v dlaních. Trochu jsem se zhoupla na židli, abych ulevila palčivému pocitu mezi nohama. „Chceš to dělat v posteli nebo na podlaze? Můžeš si vybrat.“ Chvíli jsem ho pozorovala, a když nereagoval, dodala jsem šeptem: „Nebo chceš, abych vklouzla pod stůl a začala pusou?“ Bennett se, aniž by zvedl hlavu od práce, samolibě ušklíbl. „Sexem se z příprav na svatbu nevyvlékneš.“ Zaklonila jsem se a upřeně se na něj zadívala. „Něco takového by žádnej pořádnej chlap neřekl! Copak už na mě nemáš chuť?“ V jeho očích se konečně objevil záblesk temné hladové vášně. „Můžu tě ujistit, že chuť mi rozhodně nechybí. Jen se to snažím co nejrychleji dokončit, abych tě mohl pořádně zničit.“ „A co kdybys mě zničil hned teď?“ zapředla jsem jako kočka, zvedla se ze židle a vydala se 10

Božské začátky k Bennettovi na opačnou stranu stolu. Zajela jsem mu prsty do vlasů, pevně je sevřela a zatáhla. Viděla jsem, jak se mu zachvěla zavřená víčka, uslyšela jsem jeho potlačovaný vzdech a tělem mi projela elektrizující dávka adrenalinu. „A kde jsou všechny tvoje peníze? Proč jsme si na tuhle práci někoho nenajali?“ Bennett se rozesmál, pevně mi sevřel zápěstí a vytáhl mi ruku ze svých vlasů. Pak ji políbil na kotníky prstů a rozhodným pohybem ji vrátil do obvyklé polohy podél těla. „Ty bys chtěla, aby za nás někdo večer před odjezdem do San Diega skládal svatební programy?“ „Chtěla! Kvůli sexu!“ „Ale takhle je to hezčí. Aspoň se navzájem trochu užijeme a můžeme si povídat jako dva spokojení, šťastně zasnoubení milenci,“ řekl a teatrálně zvedl sklenici s vínem. Zpražila jsem ho pohledem a zakroutila hlavou. Tenhle pokus svalit vinu na mě mu nevyšel. „Nabídla jsem ti sex. Vášnivou šoustačku na podlaze – pak ještě taky že ti ho vykouřím. A ty chceš raději překládat papír. Tak kdo tady kazí zábavu?“ Bennett mi nevěnoval pozornost. Zvedl jednu pozvánku a pozorně si ji prohlížel. 11

Christina Laurenová

„Frederick Mills,“ četl nahlas, zatímco jsem si začala přetahovat blůzu přes hlavu, „vás spolu s Elliottem a Susan Ryanovými zvou na svatbu svých dětí, Chloe Caroline Millsové a Bennetta Jamese Ryana.“ „Vážně moc romantické,“ zašeptala jsem. „Pojď za mnou a dotýkej se mě.“ „Oddávajícím,“ pokračoval ve čtení, „je ctihodný James Marsters.“ „Kéž by ctihodný,“ vzdychla jsem, pustila blůzu na podlahu a začala si přes boky stahovat kalhoty. „Pokud jde o mě, budu si představovat, že nás místo toho komického gentlemana s počínající stařeckou demencí, s kterým jsme se viděli v listopadu, oddává Spike.“ „Soudce Marsters oddával před bezmála třiceti pěti lety už moje rodiče,“ odtušil vážně Bennett, jako by mě napomínal. „Jde o rodinnou tradici, Chlo. A kalhoty si může zapomenout zapnout každý.“ „Třikrát?“ „No tak, Chloe.“ „Promiň.“ Trochu jsem se za ten vtípek styděla, ale nemohla jsem si pomoct. Minutku jsem stála bez hnutí a vzpomínala na toho vetchého starce. Viděla jsem ho, jako by stál přímo přede 12

Božské začátky mnou. Setkali jsme se minulý podzim během naší prohlídky obřadní síně a při všech třech výpravách, které během jediné hodiny podnikl na tamní toaletu, se ztratil, a navíc se pokaždé vrátil s otevřeným poklopcem. „Myslíš, že si aspoň zapamatuje naše jmé–“ Bennett mě zastavil přísným pohledem. A když si všiml, že před ním stojím jen v podprsence a kalhotkách, jeho výraz ještě o poznání potemněl. „Jenom si myslím,“ pokračovala jsem v úvaze a pomalu si začala rozepínat podprsenku, „že kdyby se uprostřed obřadu ztratil, aspoň bychom se trochu pobavili.“ Než jsem mu stačila ukázat odhalená prsa, sklonil hlavu a pustil se znovu do práce; přeložil pozvánku na dvě dokonale přesné půlky a okraj vyhladil prstem. „Víš, že jsi pořádně otravná?“ „Vím. A je mi to jedno.“ Bennett zvedl hlavu a při pohledu na mou nahou hruď povytáhl obočí. „Už jsme skoro u konce.“ Chtěla jsem podotknout, že skládání pozvánek není ani zdaleka ten hlavní problém, ale odpověď jsem raději polkla. Příští týden nás čeká setkání našich dvou rodin, které může klidně 13

Christina Laurenová

skončit stejnou katastrofou jako dovolená rodiny Griswoldových, takže by mi vůbec nevadilo, kdybych se od té představy odreagovala trochou sexu. K pořádnému průšvihu stačí můj otec a jeho dvě rozvedené sestry, které si moc rády přihnou, a když k tomu přidáte Bennettovu rodinu, hlavně Maxe a Willa, budeme rádi, když to skončí bez obvinění z hrdelního zločinu. Nakonec jsem pouze šeptla: „Jenom malou rychlovku. Copak si nemůžeme dát pauzu?“ Bennett se ke mně naklonil, zabořil mi nos mezi prsa a pak se začal polibky posouvat k levé bradavce. „Nerad odcházím od rozdělané práce.“ „Ty nerad odcházíš od práce a já nerada odkládám potěšení. Uvidíme, kdo nakonec vyhraje.“ Bennett mi přejel jazykem po bradavce a pak ji vtáhl hluboko do úst. Jeho ruce sklouzly k pasu, sjely po bocích a pak mi s uspokojivým trhnutím stáhly kalhotky. Bennett se přesunul k druhé bradavce a s pevně přisátými ústy mi věnoval pobavený pohled, zatímco ruce mu sjížděly z boků ke stehnům. „Mám pocit, moje otravná budoucí choti, že tentokrát bude po tvém. Zbytek pozvánek nejspíš zvládnu, až budeš spát.“ 14

Božské začátky Znovu jsem mu zajela prsty do vlasů a zašeptala: „Hlavně nezapomeň ty pytlíčky se sladkostmi převázat mašlí.“ Bennett se tlumeně zasmál. „Nezapomenu, miláčku.“ Už zase jsem to cítila. Jako závan teplého větru. Šíleně ho miluji. Celého, každičký kousek jeho těla, všechno, co se mu zračí v očích, stejně jako všechno, co mu určitě právě teď běží hlavou, ale nahlas by to neřekl: Zaprvé že jsem to byla já, kdo naléhal, abychom co nejvíc ze svatebních příprav zvládli sami. Zadruhé že jsem trvala na tom, abychom na svatbu sezvali všechny, i ty nejvzdálenější příbuzné, které jsme dokázali po všech koutech světa najít. A zatřetí, že bych si za nic nenechala ujít příležitost předvést se ve svých svatebních šatech na pobřežní promenádě v letovisku Coronado. Ale místo aby mi všechny tyhle nepopiratelné věci zopakoval – že ten trpělivý byl od začátku on a že bych se přes své ustavičné kňourání s rychlou svatbou ve Vegas nikdy nespokojila – klidně se zvedl a pomalým krokem se vydal do ložnice. „Tak dobře. Ale dnes v noci budeme před svatbou šoustat naposledy.“ 15