Norsko by Nakladatelství JOTA

POZNÁMKY

429

Rough Guide credits Editors: Edward Aves, Amanda Tomlin Layout: Anita Singh Cartography: Rajesh Mishra Picture editor: Natascha Sturny Proofreader: Karen Parker Managing editor: Monica Woods Assistant editor: Dipika Dasgupta Production: Gemma Sharpe Cover design: Nicole Newman, Anita Singh Editorial assistant: Eleanor Aldridge

Photographer: Roger Norum Senior pre-press designer: Dan May Design director: Scott Stickland Travel publisher: Joanna Kirby Digital travel publisher: Peter Buckley Reference director: Andrew Lockett Operations coordinator: Becky Doyle Publishing director (Travel): Clare Currie Commercial manager: Gino Magnotta Managing director: John Duhigg

Poznámka: Vzhledem ke specifičnosti organizační struktury redakce Rough Guides tiráž nepřekládáme.

Phil Lee a Roger Norum

Norsko Z anglického originálu The Rough Guide to Norway, 6. vydání, vydaného nakladatelstvím Rough Guides Ltd. v roce 2012, přeložil Jan Sládek Odpovědná redaktorka Hana Ackermann Technický redaktor Petr Kovář Sazba Libor Jelínek Obálka dle originálu René Senko © Rough Guides 2012 Mapy © Rough Guides Tisk a knihařské zpracování Graspo CZ, a. s., Zlín V edici Průvodce (svazek 165) vydalo roku 2014 jako svou 1776. publikaci © Nakladatelství JOTA, s. r. o. Škárova 16, 612 00 Brno, tel.: 539 086 580 www.jota.cz, e-mail: jota@jota.cz Druhé vydání Počet stran: 448 ISBN 978-80-7462-558-9

Tato kniha je vyrobena podle nejmodernějších technologií, zaručujících stálost vazby i ve ztížených podmínkách. Žádná část této knihy nesmí být reprodukována bez svolení nakladatelství.

Pomozte nám aktualizovat informace Věnovali jsme velké úsilí tomu, abychom zaručili, že šesté vydání průvodce Norskem bude přesné a aktualizované. Avšak věci se mění, „objevují“ se nová místa, mění se otevírací doba, hotely a restaurace zvyšují ceny a snižují úroveň nabízených služeb. Pokud si myslíte, že máme špatné informace nebo jsme něco vynechali, budeme rádi,

cz 428-448_Norway_index.indd 429

když nás opravíte, seznámíte nás s novou adresou, cenou, otevírací dobou či telefonním číslem. Prosím, posílejte své komentáře na adresu jota@jota.cz. Více informací o cestování naleznete na roughguide.com.

17.6.2014 11:21:05

ÚVOD

Obsah ÚVOD Kam se vydat

4 24 míst, která nesmíte minout

Nejzajímavější trasy

Cesta do Norska

Slavnosti a kulturní akce

Doprava po Norsku

Outdoorové aktivity

Ubytování

Nakupování

Jídlo a pití

Praktické informace

Média

Kdy vyrazit na cestu

ZÁKLADNÍ INFORMACE

PRŮVODCE 1

Oslo a Oslofjord

54 54

Bergen a západní fjordy

182

Jih

112

Z Trondheimu na Lofotské ostrovy

260

Střední Norsko

144

Severní Norsko

330

SOUVISLOSTI

378

Dějiny

379

Filmy

413

Legendy a folklór

402

Knihy

415

Vikinské tradice a zvyky

406

Norština

422

Příroda

410

POZNÁMKY A REJSTŘÍK

428

VEDLEJŠÍ STRANA SÁMSKÁ ŽENA V TRADIČNÍM ODĚVU PŘEDCHOZÍ STRANA ÚSVIT NA PREIKESTOLENU

cz 001-023_Norway_intro.indd 3

4.6.2014 9:34:49

ÚVOD

Úvod Po dávných taženích odvážných Vikingů zažívalo Norsko dlouhé období relativního klidu a ostatní Evropané se na něj dívali jako na odlehlou, často hodně záhadnou zem. To je vzhledem k jeho poměrně malé vzdálenosti od středu Evropy docela zvláštní. Většina turistů zná Oslo a samozřejmě také fjordy, ale zbytek Norska je pro ně neprobádaným územím. A přitom nejúchvatnější a v mnoha směrech nejtypičtější zážitky čekají při výpravách z velkých města a mimo hlavní silniční tahy, kde je možné často celé hodiny putovat nádhernou krajinou, aniž byste narazili na jediného turistu nebo dokonce místního obyvatele. Norská příroda je divoká a prozatím naštěstí nezkrocená. Ohromuje krásou i svými rozměry: hlubokými tmavomodrými fjordy, vysokými horskými štíty pokrytými sněhem a ledem, rozlehlými zalesněnými svahy a zdánlivě nekonečnou arktickou tundrou. Norsko se táhne v úzkém pásu severním směrem od bouřlivého průlivu Skagerrak, který odděluje Skandinávský poloostrov od Dánska. Na jeho západní pobřeží vytrvale doráží příboj Atlantického oceánu a na severu ho omývá Severní ledový oceán. Za drsným skalnatým pobřežím čekají úchvatné horské masívy, nehostinné náhorní plošiny, strmá říční údolí, velkolepé ledovce, lesy a ohromující fjordy. Je to krajina nepředstavitelné krásy, kterou můžete objevovat autem, v lodi či na kole, na lyžích nebo dokonce v saních tažených psím spřežením. Snad ani není potřeba říkat, že největší pozornosti turistů se těší fjordy, na jejichž březích v současnosti najdete prvotřídní infrastrukturu. Když sem ale koncem devatenáctého století dorazili první němečtí a britští gentlemani toužící poznat exotickou Skandinávii, Norové byli velmi chudí a všechno, co první turisté potřebovali, koupili takřka za hubičku. Místní lidé jsou si kontrastu mezi těžkou minulostí (často životem za hranicí bídy) a blahobytnou současností samozřejmě vědomi a dokážou si svého štěstí vážit. V šedesátých letech dvacátého století byly v Norském moři objeveny velké zásoby ropy a zemního plynu. Ty Norsko jako mávnutím kouzelného proutku proměnily v jednu z nemodernějších, nejcivilizovanějších a nejtolerantnějších zemí světa, na což jsou mladí i starší Norové nesmírně hrdí. NAHOŘE SMĚROVKY U LETIŠTĚ LONGBYEAREN; AKVAVIT; MROŽI VE VODÁCH ISFJORDU, ŠPICBERKY NAPRAVO PLAVBA KAJAKEM MEZI LOFOTSKÝMI OSTROVY

cz 001-023_Norway_intro.indd 4

4.6.2014 9:34:49

ÚVOD

Norsku nechybí několik velmi pěkných, kosmopolitně působících měst, která si jistě zaslouží podrobnou prohlídku a třeba i delší návštěvu, ale hlavním lákadlem přece jenom nejsou. Daleko atraktivnější jsou z pohledu turistů malá, většinou rázovitá a velmi příjemná města s venkovsky družnou a uvolněnou atmosférou. Tím ale rozhodně nechceme říct, že by Norsko bylo provinční zemí – o jeho mezinárodní proslulost se postarala řada slavných rodáků, z nichž musíme jmenovat hlavně Muncha, Ibsena, Griega nebo Amundsena. Zmínku si však jistě zaslouží i miliony potomků norských emigrantů, kteří jsou rozesetí doslova po celém světě. Jednou věcí si ale můžete být jisti: ať se s Norem setkáte doma v Norsku nebo v jižní Americe, jistě umí lyžovat a alespoň jednou v životě se proháněl zimní krajinou vstříc zasněženým horám – a u toho přemýšlel, jak skvělé měl předky, že si vybrali tak divukrásnou zemi, z níž člověku až přechází zrak.

Kam se vydat Přestože většina Norů žije v malých městech a na vesnicích, přirozeným cílem řady turistů je pětice největších měst. Hodně návštěvníků se s Norskem seznamuje prostřednictvím Osla, dynamicky se rozvíjejícího hlavního města, jednoho z nejkrásněji položených velkých měst Evropy. Zde na vás čeká množství elegantních kaváren a několik skvělých muzeí. Další města můžeme seřadit podle jejich zajímavosti: Trondheim nadchne nádhernou katedrálou a starobylým centrem a kouzelný přístav Bergen láká jako vstupní brána k západním fjordům. Bez zajímavostí nejsou ani rušné město Stavanger ležící v jihozápadní části země a severně položené Tromsø. Všechna uvedená oblastní centra si zaslouží krátkou zastávku, kterou si můžete ve všech případech zpříjemnit výletem do jejich nádherného

cz 001-023_Norway_intro.indd 5

4.6.2014 9:34:56

ÚVOD

okolí. Všechna mohou snadno posloužit jako výchozí bod pro pěší túry, ale nezklamou ani jako víV Norsku žije bezmála pět milionů kendová destinace. Velkou předností je mimořádně obyvatel – z toho asi 600 000 v hlavkvalitní systém veřejné dopravy zahrnující vlaky, ním městě Oslu. Druhé největší město Bergen má přibližně 250 000 autobusy a trajekty – jednotlivé spoje jsou často obyvatel a v severní části země žije dobře propojené, takže se dostanete i do řady odkolem 40 000 Sámů (Laponců). lehlých míst, byť v zimním období méně často. Norsko se rozkládá na ploše Tradičním lákadlem jsou západní fjordy, které si 386 000 km2. Polovinu území zabírozhodně nesmíte nechat ujít. Jsou přinejmenším rají hory a třetinu lesy, jezera tak velkolepé, jak se o nich v turistické literatuře a řeky. tvrdí. Můžete se k nim vydat z Bergenu či Ålesundu, Norsko je konstituční monarchie tedy měst, do nichž se snadno dostanete veřejnou a současný král Harald V. je na trůnu dopravou z Osla. Skvělou základnou pro klidnější od roku od roku 1991. Parlament Storting sídlí v Oslu, ale významnou prohlídku jsou malebné vesnice na jejich březích, roli hraje místní samospráva. mezi nimiž krásou a půvabem vynikají Lofthus, Loen , Flåm, Ulvik a Mundal. Okolí fjordů nabízí Norsko je proslulé rybami, většina Norů však miluje zmraženou pizzu, vynikající terén pro pěší túry po dobře udržovakterá aspiruje na titul národního ných cestách lemovaných horskými chatami, o něž jídla: Norové jí každoročně spořáse starají pobočky Norské turistické asociace – cesty dají víc než 20 miliónů kusů. vedou hlubokými údolími i přes hory. Nejlepší traNorsko není členem Evropské sy najdete dále ve vnitrozemí, především na území unie, ale podepsalo Dohodu o evtří národních parků: Národního parku Hardangerropském hospodářském prostoru. vidda tvořeného náhorní plošinou připomínající Oficiální církví je luteránská círměsíční krajinu, Národního parku Rondane s vysokev, k níž se hlásí více než osmdekými horami a Národního parku Jotunheimen, sát procent obyvatel, byt značná část pouze formálně. Norové milují který je proslulý svými rozeklanými vrcholy. Zcela vtipy a těch luteránských je spousjiný pohled a odlišné zážitky nabízí jižní pobřeží leta, například: Ztroskotaný námořmující průliv Skagerrak. Těšit se můžete na mírnějník říká svému druhovi „Není se čeho bát, týdně si přijdu na 50 000 ší podnebí, malebnější krajinu a pobřeží poseté NOK, takže pastor si svůj desátek, stovkami maličkých ostrůvků. V létě se tu setkáte se který ho živí, určitě najde.“ spoustou Norů, které lákají klidné zátoky a romantické pobřežní osady s maličkými přístavy. Mezi nimi vyniká Arendal a Mandal, honosící se nejlepší písečnou pláží celého Norska. V letních měsících je nejoblíbenější zábavou pěší turistika, ale tím výčet aktivit teprve začíná. Můžete si vyzkoušet raftování na divoké vodě – například na řekách Sjoa a Voss, vyjížďku kajakem ve Flåmu nebo výlet po ledovci Jostedalsbreen v doprovodu průvodce. V zimě si můžete stejně jako Norové nasadit lyže a vyrazit na zasněžené planiny – například z Finse na náhorní plošinu Hardangervidda. Někteří dávají přednost sjezdovému lyžování, kterému se můžete věnovat v jednom z početných středisek, například v Geilu nebo Holmenkollenu. Severně od Trondheimu je norská krajina divočejší, drsnější a tím stále atraktivnější pro sportovně založené turisty. Ti se mohou snadno vydat přes polární kruh až do moderního ZAJÍMAVOSTI

ODSHORA DEN NORSKE OPERAHUSET, OSLO (STR. 77 A STR. 101); POULIČNÍ KAVÁRNY, BERGEN; PLÁŽ POBLÍŽ STAVANGERU

cz 001-023_Norway_intro.indd 8

4.6.2014 9:35:08

ÚVOD

MODERNÍ NORSKÁ KUCHYNĚ Jistá pařížská dáma, která v polovině 19. stol. ochutnala norskou chlebovou placku, o ní prohlásila, že „vypadá jako talíř a je skoro stejně tvrdá“. Norská kuchyně je tradičně spojována se sušeným skopovým masem, bramborovými noky, dušeným zelím a sušenými rybami luteﬁsk. Na mezinárodní kulinářské mapě nikdy nezaujímala významné místo. To se změnilo v roce 2010, kdy porota tvořená 800 šéfkuchaři a kritiky jídla z celého světa zvolila za nejlepší restauraci roku kodaňskou Noma. Ze skandinávské kuchyně se stal takřka přes noc objekt zájmu všech gurmánů. Norsko se však chuťové buňky turistů snaží zaujmout už poměrně dlouho. Velkou roli při vzestupu norské kuchyně hrají zahraniční i domácí šéfkuchaři, ale podceňovat nesmíme ani kulinářské amatéry a vládní iniciativy, k nimž patří mimo jiné projekty „Arktické menu“ (viz rámeček, str. 300) nebo projekt „Jak chutná na pobřeží“, zaměřený na podporu místních výrobců potravin, tradičního farmaření a sezónních norských surovin. Norsko v současnosti prožívá svou kulinářskou renesanci a vrací se k dávným receptům polozapomenutých jídel. Na policích norských kuchařek se objevují recepty jejich babiček. Když vezmeme v úvahu, že Norsko má bezmála 25 000 kilometrů dlouhé, silně členité pobřeží, 150 000 jezer a řadu rybných řek, z nichž mnohé patří k nejlepším v celé Evropě, jistě nepřekvapí, že norské kuchyni tradičně dominují ryby a mořské plody. V norské různorodé přírodě se daří ovcím, losům, sobům a další zvěři, která se pase na zelených pastvinách patřících k vůbec nejčistším na světě. Zdejší maso je proto báječně šťavnaté a mimořádně lahodné. Norská léta jsou chladnější, proto zdejší ovoce a zelenina dozrávají pomaleji než v jižních oblastech. Jejich plná a výrazná chuť je však potěchou i nejmlsnějším jazýčkům.

přístavu Bodø, odkud se dá trajekty pokračovat na drsné, ale krásné Lofotské ostrovy, kde na zvídavého cestovatele čeká řada mimořádných míst. Pokud se rozhodnete pro cestu po pevnině, můžete z Bodø pokračovat do vzdáleného Narviku, významného překladního centra železné rudy a dále do typicky arktického města Tromsø, ležícího na půvabném ostrově. Zmíněná města jsou ovšem pouze ochutnávkou toho, co vás čeká v rozlehlé divočině cestou k Severnímu mysu, jednomu z nejsevernějších bodů pevninské Evropy a místu, kde končí putování velké části i těch nejvytrvalejších turistů. Samotné Norsko zde ale ještě ani zdaleka nekončí. Pokud máte sílu, čas a chuť, můžete pokračovat o stovky kilometrů dál kolem odlehlého Kirkenes poblíž hranice s Ruskem nebo do vnitrozemí, kde na vás čeká nekonečná, nehostinná náhorní plošina Finnmarksvidda. Je to jedno z posledních evropských útočišť

cz 001-023_Norway_intro.indd 10

4.6.2014 9:35:15

ÚVOD

Sámů, z nichž mnozí se dodnes živí chovem sobů. A zapomenout nesmíme ani na ledové království jménem Špicberky vystupující z vod Severního ledového oceánu, kam se snadno dostanete letadlem. Těšit se můžete na kraj ledovců a zemi věčného sněhu a ledu, kde jsou hlavními a mnohdy jedinými dopravními prostředky skútr nebo člun.

Kdy vyrazit na cestu Většina cizinců vnímá Norsko jako odlehlou, chladnou, nádhernou, ale nehostinnou zemi s drsnými klimatickými podmínkami. Nejsou daleko od pravdy, ale rada, kdy vyrazit na cestu, není snadná. Léto je jasnou volbou, své přednosti však mají i ostatní části roku. Platí to i o dlouhé a tmavé zimě, kdy je třeba počítat s řadou omezení: kratší dobou světla, otevírací dobou i menším počtem dopravních spojů. Pokud máte dost vytrvalosti a času k cestě na Sever, můžete mít štěstí na úchvatnou polární zář (aurora borealis) a jakmile se polární noc přechýlí do polárního dne, čeká na vás řada radovánek na sněhu a ledu. Kromě lyžování si užijete vyjížďky se psím spřežením, rybaření v ledu nebo výpravy sněžným skútrem. Lyžařskou výpravu si můžete zaplatit před odjezdem z domu, ale ještě lákavější a rozhodně levnější je vyrazit na lyže podle chutí a aktuálních možností. Na jaře se na Severu konají rázovité a pestré sámské velikonoční oslavy a lákavou dobou je rovněž polovina května, kdy v Norsku probíhá krátké jaro – tak krátké, že se špatně předpovídá a ještě hůř chytá. Jaro je nejúchvatnější v oblasti fjordů, kde uvidíte tisíce vodopádů sycených tajícím sněhem a spolu s nimi záplavu divokých květů. Krásný může být i podzim, hlavně září, kdy můžete chytat poslední sluneční paprsky babího léta. Na jeho konci se však, a to zejména na severu, rychle a prudce ochladí a mrazivé počasí vydrží až do poloviny nebo konce května. Většina turistů přijíždí do Norska během letní sezóny. V tuto dobu je k dispozici nejhustší síť autobusových, trajektových a vlakových spojů. Jedním z hlavních letních lákadel je pohled na nezapadající slunce: samozřejmě platí, že čím dále se vypravíte na sever, tím delší polární den si budete užívat. Na Severním mysu (Nordkapp) je slunce nepřetržitě na obloze od poloviny května do konce července (viz rámeček dále). Měli byste ale vědět, že letní sezóna je v Norsku poměrně krátká, trvá přibližně od začátku června do konce srpna. Pokud do země dorazíte v září, zjistíte, že řada informačních center, muzeí, památek a turistických atrakcí má omezenou otvírací dobu. Rovněž hodně autobusů, trajektů a vlaků jezdí podle redukovaného jízdního řádu. POHLED NA NEZAPADAJÍCÍ SLUNCE Pohled na nezapadající slunce si můžete užít na následujících místech v následující dobu. Pokud ovšem vystoupáte na nejbližší kopec (pokud možno bez stromů), doba se o den až dva prodlouží: Bodø: 2. červen až 10. červenec Hammerfest: 14. květen až 28. červenec Longyearbyen 19. duben až 23. srpen Nordkapp: 12. květen až 29. červenec Tromsø: 20. květen až 21. červenec NAPRAVO ODSHORA MAJÁK V LINDESNESU; ISFJORD, ŠPICBERKY

cz 001-023_Norway_intro.indd 12

4.6.2014 9:35:26

Autorovy tipy V rámci přípravy průvodce projeli oba autoři Norsko křížem krážem a nyní vám nabízejí svá nejoblíbenější místa: Horské silnice Jízda po norských horských silnicích není určena turistům se strachem z výšek ani začínajícím řidičům. Pokud si však v obou případech věříte, můžete se těšit na řadu nezapomenutelných výhledů a zážitků – k nejlepším patří silnice Sognefjellsveg (str. 235) a Trollstigen (str. 251). Sloupové roubené kostely Pokud bychom měli vyzvednout jednu architektonickou zvláštnost Norska, pak by to jistě byly sloupové roubené kostely: zvenku bohatě propracované a zdobené, uvnitř tajemně temné a vonící borovým dřevem. K nejromantičtějším patří kostel v Borgundu (str. 173), k nejúchvatnějším kostel v Urnesu (str. 233) a k nejrázovitějším kostel v Eidsborgu (str. 178). Historické hotely Hledání půvabného venkovského hotelu v Norsku nikdy nezabere příliš času, ale k těm nejlákavějším patří velký hotel Alexandra v Loenu (str. 242), starobylý a odlehlý hotel Union Hotel v Øye (str. 245) a stylový hotel Edvardas Hus z přelomu devatenáctého a počátku dvacátého století v Tranøy (str. 296). Pěší túry Norsko je rájem dobrodružně založených turistů: výprava z Lofthusu do měsíční krajiny náhorní plošiny Hardangervidda (str. 212), túra masívem Besseggen v Národním parku Jotunheimen (str. 166) a cesta odlehlou krajinou fjordů a hor z Vinstadu do Bunesu (str. 325) patří k nezapomenutelným zážitkům. Nejpůvabnější vesnice Zdaleka ne všechny norské vesnice jsou stejně půvabné jako jejich okolí, ale o některých to lze prohlásit bez sebemenších pochyb: rozhodně k nim patří pobřežní Mundal (str. 230), Ulvik (str. 216) sevřený mezi fjordem a horami i ještě zvláštnější a pozoruhodnější osada Å (str. 326). Lyžování Norsko je po řadu měsíců pokryto sněhem, takže lyžování (sjezdové i na běžkách) je na mnoha místech spíše způsobem dopravy než sportem. Na lyžích si můžete zajezdit stejně dobře na předměstí Osla (str. 104), v malebném Lillehammeru (str. 154) i na odlehlých Lofotských ostrovech u Kabelvågu (str. 320).

Naše doporučení zde ani zdaleka nekončí. Označili jsme naše oblíbená místa — dokonale umístěné hotely, příjemné kavárny, specializované restaurace — v průvodci je najdete pod tímto symbolem .

NAPRAVO ODSHORA TROLLSTIGEN; KOSTEL V BORGUNDU; VÝPRAVA NA BĚŽKÁCH

cz 001-023_Norway_intro.indd 11

4.6.2014 9:35:18

OSLO A OSLOFJORD

Oslo a Oslofjord Oslo je rušná metropole s přátelskou atmosférou. Krásné centrum je z jedné strany lemováno poklidným fjordem Oslofjord, z druhé hustě zalesněnými svahy klesajícími do vnitrozemí. Ačkoli to na první pohled není patrné, svou sebedůvěru získalo město nedávno. Po většinu své historie bylo totiž jen chudým příbuzným významnějších a mocnějších skandinávských hlavních měst, Stockholmu a Kodaně, přičemž až do padesátých let minulého století působilo jako dosti nevzhledné provinční centrum. Následně však prošlo pozoruhodnou proměnou a dnes je rychle se rozvíjejícím, moderním centrem s přibližně půl milionem obyvatel. Oslo je současně jedinou skutečně velkou metropolí v zemi malých oblastních měst a vesnic – jeho jediný opravdový konkurent Bergen je sotva poloviční. Město hraje klíčovou roli v politickém, kulturním a ekonomickém životě země. Je také sídlem velkých norských společností, které si zde nechávají stavět honosné paláce z betonu a skla. V centru města se s nimi naštěstí setkáte jen sporadicky, protože zdejším ulicím stále ještě dominují novoklasické budovy konce 19. stol. Centrum proto zůstává nejatraktivnější a turisty nejčastěji vyhledávanou částí města, lákající rušnými restauracemi, množstvím barů a také řadou skvělých muzeí. Právě muzea patří k největším lákadlům hlavního města, nabízejí dobře zpracované a prezentované expozice bohatého kulturního dědictví země, její historie a množství zajímavostí. Navštívit můžete skvělé Muzeum vikinských lodí, úchvatné Munchovo muzeum, v němž na vás čeká podstatná část umělcových obrazů a také park plný skulptur, mezi nimiž zaujmou hlavně bronzové a žulové sochy Gustava Vigelanda. Zastavit se můžete v Muzeu odboje, kde najdete množství působivých historických dokumentů přibližujících toto nelehké a kontroverzní období norských dějin i v mnoha dalších muzeích, jež vás bez problémů zabaví po několik dnů. Pokud by vás prohlídka muzeí unavila, můžete si odpočinout procházkou v jednom ze skvěle udržovaných veřejných parků, nebo se můžete posadit v některé z malých kaváren. V jejich blízkosti jistě najdete i nějakého pouličního umělce – nejvíce jich tu bývá v letních měsících, kdy se ve městě koná hned několik festivalů a často se zdá, jako by celé město žilo jen venku na ulicích. Právě léto je pro zahraničního turistu vůbec nejpříhodnější dobou k návštěvě města. Na nedostatek zábavy a různých aktivit si však nebudete stěžovat ani v zimě. Oslo leží uprostřed zalesněných kopců, proto působí nejen jako hlavní město země, ale poněkud překvapivě i coby cenově dostupné lyžařské centrum. Ačkoli je centrum poměrně malé a působí příjemně kompaktně, předměstí se rozkládají na takřka neuvěřitelné ploše 453 čtverečních kilometrů! V okrajových částech Osla na vás čekají rozlehlé lesy, příjemné pláže a nechybí tu ani spousta vodních ploch. Místní Jak ušetřit: slevová průkazka str. 61 Jean-Baptiste Bernadotte a Královský palác str. 65 Ibsen str. 66 Národní muzeum str. 68 Tapisérie z baldisholského kostela str. 71 Norské moderní umění str. 75 Edvard Munch str. 79

cz 054-111_Norway_ch1.indd 56

Anne Stineová a Helge Ingstad – aneb jak Norové překonali Kryštofa Kolumba str. 84 Emanuel Vigeland str. 87 5 nejlepších rybích restaurací str. 98 Informace o kulturních akcích a vstupenkách str. 100 Hudební festivaly str. 101 Oslo a děti str. 103

4.6.2014 9:40:26

Zajímavosti 1 Ibsenmuseet Navštivte Ibsenovo muzeum,

místo, kde největší norský dramatik Henrik Ibsen strávil poslední roky života. Viz str. 66 2 Nasjonalgalleriet Nejpozoruhodnější

norská sbírka moderního umění soustředěná v prostorách Národní galerie – těšit se můžete na Muncha i Maneta, Dahla či Kittelsena. Viz str. 68

MUNCHOVO MUZEUM

v jílu uchovaly z doby největšího rozkvětu vikinské kultury. Viz str. 82 5 Vigelandsparken Dopřejte si poklidnou procházku mimořádně příjemným parkem s množstvím pozoruhodných soch Gustava Vigelanda. Viz str. 86 6 Hovedøya Na tomto půvabném ostrově

množství obrazů, dřevorytů a litografií od jednoznačně nejpozoruhodnějšího umělce Norska. Viz str. 79

ležícím v malebném Oslofjordu si můžete zaplavat, projít se po jedné z dobře udržovaných cest nebo prostě jen tak lenošit na pláži. Dostanete se sem snadno trajektem přímo ze středu města. Viz str. 89

4 Vikingskipshuset Ve světoznámém Muzeu

7 Stratos Vyhlídkový bar Stratos nazývaný

vikinských lodí je vystavena trojice vikinských dlouhých lodí, které se dobře zakonzervované

„střechou Osla“ jen stěží hledá konkurenci. Viz str. 100

3 Munch-museet Munchovo muzeum nabízí

ZAJÍMAVOSTI NAJDETE NA MAPĚ NA STR. 5859

cz 054-111_Norway_ch1.indd 57

4.6.2014 9:40:27

HEG LHA

AUG

SVE

S G AT

IEN

HOLBERGS PLASS

S LDT FFE STA GATE

S G AT

LA 2 ND S

VEN

BER G

HOL

RK PA

KRIS TIAN

FRE

LØKK RUSE

D KE

N M U Walk-in Clinic SJØ GA TA

17 11

ROA

Nobels Fredssenter

Rådhus

BRYNJULF BULLS PLASS

Trafikanten 4

ATA SG

RÅD

HUS

OLD

SG AT

FRIDTJOF NANSENS PLASS

RÅDH USGA TA

BRYG

AKER BRYGGE

AKERSHUS KAI

5 19 9 18 7 8 20

FJORDDALLEÈN

RESTAURACE Arakataka Engebret Café Havsmak Lofoten Fiskerestaurant Pascal Ruffino Solsiden Statholderens Mat & Vinkjeller Theatercaféen

DRO NNI Konserthus NG MAU DS G ATE

15 N E

Klingenberg

SKI

DEN

RIE

S G AT E 5

TO R

VEIEN

S GATE

DT EL

ITT

SER

L HO

15 12 10 2 1 16 6,13,14 3 4

E AT SG

E AT SG EN TE HA

K LØ

IE VE

Saga 9 STORT 11 INGS GATA TA GGA BER N E L IN G

OLAV V'

N IE VE

Stenersenmuseet

G AT E

V II ’ S

GT.

RIE ATO ERV SE OBS ERRAS T

KAVÁRNY A BARY Kafé Celsius Kaffebrenneriet Kaffistova Kunstnernes Hus Litteraturhuset Pascal Konditori Stockfleths Tullins Café Vega

KO N

HAN

HAA

L JO

Nationaltheatret

BIN

SO LLI GA TA

KAR

Nationaltheatret

Ibsenmuseet

AM. GAT E

GAT

Aula

H E N R I K I B S E N S G AT E

ASS

LØ

N EIE

IV’S

DER

IKS

G AT

Det Kongelige Slott Oslo University

PL SOLLI

KR. 2 GAT E

Kulturhistorisk Museum

I N K O G N I T O G AT

LÉ

4 E

RIN

ST OLAVS GAT

OG IT GN

EIE TE

N S G AT E

IN DS

-V

RNSE

BJØ

IE TOR RVA

DEH

Slottsparken

E OBS

TE GA RS CA OS

LLA MI

JUE LS NIE

VEI

TTS LLE

HEG

GA TA HO

LT E

TE TULLINS GA

ØY

EIE

RID

COL

N ER

ISK

FROG

5 10 6 9 11 1 4 3 7 2 8,12

OBCHODY Dale Den Norske Turistforening (DNT) Heimen Husflid ICA Moods of Norway Nomaden Norli Norlis Antikvariat Norway Designs Tronsmo Vinmonopolet

OSLO A OSLOFJORD STŘED MĚSTA

N DE AN STR

Hjemmefrontmuseum Astrup Fearnley Museet BARY Beer Palace Café Sør Café Tekehtopa Ett Glass Internasjonalen London Pub Lorry Palace Grill/Skaugum Stratos Drøbak & Nesodden

TJUVHOLMEN

O s l o fj o r d terminál výletních lodí

15 11 2 10 6 4 1 8 6

KLUBY A ŽIVÁ ZÁBAVA 5 Barbeint 12 Bare Jazz 3 Herr Nilsen 7 Last Train 9 Mono 14 Oslo Spektrum 13 Sikamikanico

Akershus Slott

200 metry

Bygdøy

Domkirke Karl Johans gate • po–čt, so a ne 10.00–16.00, pá 16.00–24.00 • zdarma • Woslodomkirke.no

Mohutná katedrála Domkirke stojící v blízkosti vlakového nádraží Oslo S je hlavním orientačním bodem centra. Katedrála pochází z větší části z konce 17. stol., masivní věž prošla v roce 1850 rozsáhlou přestavbou. Při pohledu zvenku vypadá katedrála poměrně nezajímavě, ale interiér je velmi pěkně renovovaný a nabízí řadu příjemných překvapení. Hlavní loď s neobvykle nízkým stropem působí útulně a je plná zlacených ozdob, které

cz 054-111_Norway_ch1.indd 62

4.6.2014 9:40:35

STŘED MĚSTA OSLO A OSLOFJORD Gamle Aker Kirke

EIEN

NNE RV

LSV

GATE

EIE

BRE

E VÅ

IDUNS

T DAM ST R E DE

N ROSTEDS

SV ER

A G AT TA

IER

STR

GREV WEDELS PLASS

GA GS

Oslo S 12

HAV

SG AT

NEG ATA

A BIS

Den Norske Operahuset

PEG

AT A

E18

AKE

AKERSHUS FESTNING

RSH

USS

TRA

N DA

AT A

EIE

FRE

G AT

N TG

SV LA

Bussterminalen (autobus. nádraží) SCH WEI GÅR DSG AT E

Forsvarsmuseet trajekty směr Hovedøya a Langøyene; DFDS Seaways a trajekty Stena do Dánska

CENTRUM OSLA

Gamlebyen a Middelalderparken

K O N G E N S G AT E

Museet for Samtidskunst

EDE

HUS

SONJA HENIES PLASS

RGA

KIR

KEG

ATA

RÅD REV

NLA

DO LSE N

17 Filmens Hus 14 BANKPLASSEN

GRØ

DSVEI EN

NS NGE 14

G AT

LBU

JERNBANETORGET

NNI E

PPE

TO L

Oslo Spektrum

Trafikanten

SKI

G AT

AT A KEG KIR

SG AT E GEN KON

Jernbanetorget

G AT

BRU

GA ER LL GA

Basarhallene G AT

G AT

E G AT TTS

S LO RE NED

AKE

ØVR

RSG

ES LO

ATA

TTS

G AT

ANS

DRO

GA TZ AN

SEN RO

LG A VOL

VO LLG T.

ØVR E

NED

NSE

AT A

TA SGA N E R 14 STE

N TG

JEN

PRI

L JO H

CHRISTIANIA TORV

Arkitekturmuseet

S TO

Domkirke

Posthallen

Gamle Rådhus

STORTORVET

KAR

Eldorado 10

Stortinget 11

DNT

Storting (Parliament)

WESSELS PLASS

YOU NG SG

EIDSVOLLS PLASS

Use-it

GR MØ

ØE

LIL

N ENSE LE GR

ATE

6 PL

BEG

AT A

ATA

SG ER AK

YOUNGSTORGET

8 9 12 G R E N

AT A

ERG

ATA

AT E

ARBEIDERSAMFUNNETS PLASS

Det Norske 6 10 Teatret 6 7

HOS PITA LSG

IBS

4 3

E GAT ERS

C. J. HAMBROS 6 PLASS

Sentrum P-Hus

TA RSI

IVE

O IB

K AN NT BER

G AT

TET

S-

Deichmanske Bibliotek

S GATE

Nasjonalgalleriet

ATE

A K E RSG ATA

KE YS E R

LER

SG AU RH

LE STS

E S G AT

PI AUG U

OLSEN

THOR 4

ST OLAVS PLASS

TE OS

St Olavs

Kunstindustrimuseet

MØL

NS GATE NORDHAL BRU

GATE

S B O R G V EIEN

G AT E

EIE

D O PS

8 5 9 10 13 12 2 7 11 3 4

GATE WESSELS

NYLA N

ATE SG

HOTELY Best Western Hotell Bondeheimen Clarion Collection GRÜNERLØKKA Hotel Folketeateret Comfort Hotel Xpress K O R S G A T A Continental Grand Oslo Budget Hotel Akerselva Perminalen Rica Holberg DogA Rica Hotel G20 Rica Victoria Scandic Edderkoppen Thon Hotel Europa A Thon Hotel Oslo RU B ER Panorama K AN PENZION Cochs Pensjonat

N O R D R E G AT E

ULL

NN MA FRI

N VEIE

AKERSVEIEN

S BE R

A LS RID MA

ST EN

Olaf Ryes Plass (100 m)

A GAT

Sjømannsskolen

najdete také v příčných lodích. Uprostřed byste se měli zastavit u bohatě zdobené barokní kazatelny s andílky. Naproti kazatelně si můžete prohlédnout královskou lóži, která by se hodila spíše do budovy opery. Barokní je také hlavní oltář s reliéfem zachycujícím výjev z poslední večeře Páně, na němž zaujme především to, jak skandinávsky působí scéna s obětním beránkem. Po obou stranách oltáře se nachází okna z barevného skla, která jsou dílem Emanuela Vigelanda (viz str. 87) a pocházejí z roku 1910. Moderní je rovněž pestrobarevný strop, na němž si můžete prohlédnout Svatou Trojici: přímo nad hlavním

cz 054-111_Norway_ch1.indd 63

4.6.2014 9:40:38

OSLO A OSLOFJORD STŘED MĚSTA

oltářem uvidíte patřičně velkého Boha, v severním transeptu Ježíše Krista a v jižním transeptu Ducha Svatého. Podzemní krypta sloužívá jako výstavní prostor. Stortorvet Z hlavního vstupu katedrály Domkirke se dostanete na náměstí Stortorvet. Kromě květinového trhu si tu můžete prohlédnout sochu Christiana IV. (1577–1648) z 19. stol. Byl totiž prakticky jediným dánským a norským králem, který se o Norsko skutečně zajímal. Jeho současníci ho znali jako velmi pracovitého panovníka, a přestože na válečném poli se mu nevedlo, v Norsku byl až do smrti mimořádně oblíbený – vzhledem k tomu, že na trůnu vydržel bezmála šedesát let, je to pocta skutečně výjimečná. Basarhallene Dronningens gate

V blízkosti katedrály stojí kruhová dvoustupňová stavba Basarhallene, v jejímž cihlovém podloubí se v současné době setkáte se stánky místních trhovců, ale najdete tu také řadu obchodů a kaváren. Budova byla dokončena v 50. letech 19. stol. podle návrhu Christiana Heinricha Groscha Tento architekt je autorem mnoha dalších staveb hlavního města, mimo jiné hned několika univerzitních budov. Youngstorget Pokud se z náměstí Stortorvet vydáte po ulici Torggata severním směrem, asi po dvou minutách se dostanete na velké náměstí Youngstorget, které ožívá jako centrum městského nočního života. Hlavní dominantou náměstí je nádherná budova ve stylu art deco, v jejíchž prostorách sídlí Norská strana práce (Det Norske Arbeidpartiet) a najdete tu také dva skvělé bary – Stratos (viz str. 100) a Internasjonalen (viz str. 99). Další architektonickou zajímavostí ve stylu art deco je krytý průchod, kterým se dostanete na sousední ulici Storgata. Stortinget Karl Johans gate • prohlídky s průvodcem: konec června až polovina srpna 3x denně; září až konec června so 3x denně • zdarma • T23 31 35 96, Wstortinget.no

Budova parlamentu Stortinget je velkolepá stavba v novorománském stylu ze 60. let 19. stol., kdy byla symbolem významu střední vrstvy. Parlament Stortinget si můžete prohlédnout v doprovodu průvodce, ale interiér není nijak zajímavý – turisty obvykle zaujme jen hlavní zasedací místnost, jež svým vzhledem připomíná spíš taneční sál. Eidsvoll plass Před parlamentem se nachází úzké náměstí s parkovou úpravou známé jako Eidsvoll plass – vede západním směrem a vyplňuje prostor mezi ulicí Karl Johans gate a ulicí Stortingsgata. V letních měsících se v parku setkáte s početnými davy místních obyvatel. V zimě je hlavním lákadlem venkovní kluziště s umělým osvětlením. Nationaltheatret Stortingsgata • prohlídky s průvodcem: podrobnosti v prodejně vstupenek • rezervace vstupenek T 815 00 811, W nationaltheatret.no

Na západním konci náměstí Eidsvoll plass stojí novoklasická budova Národního divadla Nationaltheatret z roku 1899, před níž si můžete prohlédnout sochy Henrika Ibsena a Bjørnstjerna Bjørnsona. Ibsenova socha se tu objevila ještě za umělcova života, což ho nesmírně potěšilo. V divadle na vás čeká bohatě zlacené hlediště s osmi sty červeně polstrovanými sedadly. Hlediště pochází z počátku 20. století a nedávno prošlo rozsáhlou renovací. Prohlédnout si ho můžete během představení nebo příležitostně se skupinovou výpravou v doprovodu průvodce. Představení bývají obvykle pouze v norštině. U budovy Národního divadla se nachází velmi důležitý a užitečný dopravní uzel. Za divadlem vedou dva tunely – jedním se dostanete do západní a druhým do východní části města, nastoupit zde můžete také do vlaků NSB, do vozů T-bane a do expresního

cz 054-111_Norway_ch1.indd 64

4.6.2014 9:40:40

STŘED MĚSTA OSLO A OSLOFJORD

vlaku Flytoget mířícího na letiště. Za Národním divadlem na ulici Stortingsgata navíc zastavují městské autobusy a tramvaje.

Univerzitní aula Karl Johans gate • obvykle konec června až polovina srpna út–čt 10.00–14.00 • zdarma

Naproti Národnímu divadlu, na západním konci ulice Karl Johans gate, stojí tři hlavní univerzitní budovy, velkolepé stavby z devatenáctého století s klasickými sloupy, pilastry a masivními frontony skvěle zapadajícími do této honosné části města. Uprostřed stojí aula s patřičně důstojně působícím hlubokým vstupem, kterým se dostanete do hlavního sálu s nástěnnými malbami Edvarda Muncha. Malby jsou poněkud kontroverzním výsledkem soutěže vypsané vedením univerzity v roce 1909, ale malby byly po dlouhých sporech odhaleny až v roce 1916. Munch je vytvořil nedlouho po návratu z úspěšného zimního pobytu na psychiatrické klinice v Kodani a všechny jasně odrážejí jeho nový umělecký styl – působí jako neočekávaně pozitivní sebevědomá oslava přírody. Na všech třech malbách je k vidění konkrétní část norské krajiny, kterou umělec zachytil pomocí početných odstínů modré a žluté v celé její drsné kráse. Historii zde zastupuje starý vousatý muž vyprávějící příběhy chlapci, Alma Mater je zpodobněna jako žena kojící děti a Slunce představuje spalující kotouč na obzoru, jenž svými ostrými paprsky ozařuje skalnatou severskou krajinu. Det Kongelige Slott a Slottsparken Karl Johans gate • prohlídky paláce s anglicky mluvícím průvodcem: konec června až polovina srpna 3x denně; 1 h • 95 NOK • vstupenky lze koupit předem na všech poštách a také u vstupu před začátkem prohlídky, upozorňujeme však, že poptávka většinou výrazně převyšuje nabídku • T815 33 133, Wkongehuset.no

Královský palác Det Kongelige Slott stojí na kopci na západním konci ulice Karl Johans gate a dodnes je naprosto úchvatnou ukázkou norské otevřenosti. Postavili ho v letech 1825 až 1848, tedy v době, kdy monarchové dalších evropských zemí nervózně sčítali své nepříliš četné přátele. Palác není obehnán plotem a nenajdete zde žádné ochranné zdi. Zahrady královského paláce, známé jako Palácový park Slottsparken, jsou volně přístupné, takže se snadno dostanete do blízkosti palácové stráže, jejíž vizuálně nesmírně zajímavá výměna se koná denně v 13.30. Přímo před palácem si můžete prohlédnout jezdeckou sochu krále Karla XIV. Johana, na níž najdete jeho heslo (viz rámeček dále). V letních měsících se můžete zúčastnit asi hodinové prohlídky paláce v doprovodu průvodce, která ale nadchne pouze skutečně velké fanoušky norské královské rodiny.

JEANBAPTISTE BERNADOTTE A KRÁLOVSKÝ PALÁC Okolnosti, jež doprovázely nástupnictví norského a švédského krále Karla XIV. Johana (1763– 1844), jsou v mnoha směrech výjimečné. Karel Johan se pod svým rodným jménem Jean-Baptiste Bernadotte vyznamenal jako maršál francouzské armády během napoleonských válek. Byl schopný vojevůdce, měl však špatné vztahy s Napoleonem, který ho několikrát zbavil velení a pak znovu dosadil na původní pozici. Nakonec s ním ztratil trpělivost a po bitvě u Wagramu severovýchodně od Vídně v roce 1809 mu odebral všechny vojenské hodnosti – údajně pro nedostatek bojového nadšení. Bernadotte se vydal zpátky do Paříže, kde ho čekalo pořádné překvapení: dozvěděl se, že si ho švédský dvůr vybral jako dědice trůnu, jehož se měl ujmout po bezdětném Karlu XIII. Rozhodně nešlo o nějaké naivní nepromyšlené rozhodnutí. Švédské vládnoucí kruhy chtěly mít v čele zkušeného vojáka, který by zemi dokázal ochránit před jejími nepřáteli, zejména před stále agresivnějším carským Ruskem. Sázka na Bernadotta se skutečně vyplatila. Bernadotte Švédsko úspěšně provedl závěrečnými fázemi napoleonských válek, nejprve jako korunní princ rychle chřadnoucího krále Karla XIII. a od roku 1810, po Karlově smrti, jako nový král. V roce 1818 se mu navíc podařilo ke Švédsku připojit Norsko. Ačkoli jeho motto znělo „Odměnou je mi láska mého lidu,“ zřejmě mu pouze láska nestačila, protože si nechal postavit velkolepý Královský palác Kongelige Slott. Jeho dokončení se bohužel nedožil.

cz 054-111_Norway_ch1.indd 65

4.6.2014 9:40:40