The Pirates! In An Adventure With Scientists Poprvé vydáno ve Velké Británii v roce 2004 nakladatelstvím Weidenfeld & Nicolson
Copyright © Gideon Defoe, 2004 Copyright map © David Senior, 2004 Translation © Jakub Racek, 2012 © Nakladatelství Jota, s. r. o., 2012
ISBN 978-80-7462-171-0
Pirát v zeleném sešel do podpalubí načepovat si sklenku vody, protože byl nervózní a měl sucho v krku. Vedle lodního dřezu byl přilepený lísteček se vzkazem. Byl napsaný nezaměnitelným zakulaceným rukopisem Pirátského kapitána. Stálo na něm: Žádám toho, kdo mi pořád krade můj hrnek, aby s tím laskavě PŘESTAL. Už mě to fakt nebaví. Berte trochu ohledy na cizí majetek. Pirátskej kapitán
Život na moři byl tvrdý a nelítostný a napětí na pirátské lodi se někdy dalo opravdu skoro až krájet, zvlášť když počet hrníčků byl omezený a ne každý ho po sobě vždycky umyl, ale obecně spolu piráti vycházeli dobře. Zeleně oblečený pirát do sebe kopl sklenici vody z kohoutku (byla mnohem lepší než mořská) a usilovně se snažil dodat si odvahu k tomu, co si předsevzal. Odkládal to už celou věčnost, ale čekání na nějakou vhodnější chvíli k ničemu nevedlo. Jestli to měl už konečně rozseknout, tak to stejně dobře mohl udělat hned. 37
Ozvalo se zaklepání a pak do kapitánovy kajuty vstoupil pirát v zeleném. „Omlouvám se, že vás obtěžuju, kapitáne,“ řekl krotce. Pirátský kapitán vzhlédl od stolu. Měl spousty práce s přípravou jejich akutně se blížícího smělého útoku na Beagle, ale ctil zásadu, že správný kapitán si musí vždycky najít čas na své mužstvo. „Co bys potřeboval..., é..., chlapče?“ zeptal se Pirátský kapitán. Míval často trochu problém rozeznat členy své posádky. „Grog? Šunku?“ „Ne, děkuju, kapitáne. Jenom jsem se vás chtěl na něco zeptat, jestli by vám to nevadilo.“ „Kdepak, od toho jsem přece tady. Ale já si trochu dám, když dovolíš,“ řekl Pirátský kapitán a natáhl se pro pár plátků šunky. „Tak o co jde?“ „No, rád bych si nechal udělat tetování.“ „To je dneska móda, že?“ „Ano, kapitáne.“ „Ale víš, že už to pak nejde smýt.“ „Ano, kapitáne. To jsem uvážil.“ „Dobře.“ 38
„Napadlo mě, že bych si mohl nechat vytetovat lebku se zkříženými hnáty, takovou jako máme na vlajce, ale zjistil jsem, že tu už pár chlapů má. Takže... jsem si říkal... no prostě... pokud byste neměl nic proti...“ „Tak už se vymáčkni!“ „Mohl bych si dát vytetovat váš obličej? Napadlo mě, že bych, ehm, vám k puse přidal i bublinu s nápisem ‚Vy ničemní pacholci!‘, jak nám vždycky říkáte. Dal bych si to tady na ruku, pokud byste souhlasil.“ Naznačil místo na ruce, nahoře pod ramenem, kde si chtěl to tetování nechat udělat. Pirátský kapitán na chvíli strnul v němém úžasu. Ruka se šunkou mu zůstala bez hnutí trčet ve vzduchu. „Určitě… To… É… Nevím, co na to říct,“ zakoktal. „Nestalo se vám nic, kapitáne?“ „Ne… To jenom ta šunka, je hodně ostrá, vhání mi to slzy do očí.“ Pirátský kapitán už s posádkou zažil spousty dobrodružství, ale ještě při žádném, dokonce ani při tom, kdy spolu bojovali s piráty proměněnými na zombie, ho žádné gesto od žádného piráta 39
z jeho věrné posádky nedojalo tak silně jako tohleto. Roztřásl se mu ret, ale vtom (k veliké úlevě piráta v zeleném) vrazil do pracovny pirát s harmonikou, celý bez sebe vzrušením. „Promiňte, že vás vyrušuju, kapitáne, ale právě jsme zahlídli loď. Myslíme si, že je to Beagle, protože má na boku namalovanýho takovýho srandovního psa. Mám chlapům říct, ať se připraví k obsazení paluby?“ Pirátský kapitán se rychle vzpamatoval a začal řvát rozkazy. „Nejdřív dej připravit kanóny, ale řekni chlapům, ať si tentokrát nestoupají přímo za ně!“ zahalekal. Pokoušel se už svým pirátům vysvětlit základní zákony newtonovské fyziky a princip zpětného rázu víckrát, než by dokázal spočítat, ale oni to prostě nebyli schopní vstřebat. „A taky chci, aby všichni pořádně řvali, dokud tu nepřátelskou loď nezajistíme,“ řekl ještě, sebral dalekohled a vyrazil vzhůru na palubu. Tam už se mezitím shromáždilo několik pirátů. „Je to jenom briga s deseti děly,“ řekl pirát v šále a zamyšleně si při tom škrábal rudou jizvu, která mu protínala celou tvář. Většinu lidí by taková jizva zohyzdila, ale pirátovi v šále naopak 40
podle několika chlapů z posádky správně sekla k jeho drsně řezaným rysům. „Briga s deseti děly? Vážně?“ podivil se Pirátský kapitán a zamračil se. „Čekal jsem něco většího, když veze tolik zlata pro Anglickou banku,“ dodal ještě kapitánův zástupce. „Třeba se jenom snaží působit nenápadně,“ řekl Pirátský kapitán s jistou pochybností v hlase. „Jsou už ty kanóny připravený?“ „Nedělá z nás takový přepadení vlastně bankovní zloděje?“ „Áárrr. Ale víš přece, že v týhle pirátský profesi člověk nemůže vždycky postupovat tak úplně přesně podle zákona. Myslím, že to, jak jsme onehdy pašovali tu slonovinu, taky nebylo tak úplně čistý. Nebo to, jak jsme lovili tresky vlečnou sítí, když už jsme u toho.“ „Děla jsou připravený, kapitáne.“ Pirátský hovor náhle umlkl a loď zalilo zvláštní ticho. Celá posádka napjatě čekala, až Pirátský kapitán vydá povel k útoku. „Vystřelte na tu loď dělovou kouli!“ zahulákal Pirátský kapitán. 41