Recenze a zprávy o literatuře | Literature reviews and reports

ASCHENBRENNER, Martin Zámky okresu Česká Lípa.

Praha: vydáno vlastním nákladem, 2022, 316 s., ISBN 978-80-908430-0-4

V lednu roku 2022 vydal vlastním nákladem Mgr. Martin Aschenbrenner soubornou knihu Zámky okresu Česká Lípa. Jedná se doposud o nejpodrobněji zpracované dějiny 17 zámků v okrese. Navazují na encyklopedická díla Augusta Sedláčka či Rudolfa Anděla, avšak s tím rozdílem, že dovádí jejich dějiny až do současnosti. Věnuje se zámkům nově vzniklým či přestavěným z hradů, a to nejen těm běžně přístupným (Doksy, Horní Libchava, Houska, Zákupy ad.), ale i nepřístupným (Horní Police, Kuřívody, Nový Berštejn, Sloup ad.), či dokonce zaniklým zcela či téměř (Děvín, Mimoň, Svojkov, Velký Valtinov ad.). Kniha je velmi dobře zpracována po grafické stránce a snaží se v tomto směru napodobit díla Augusta Sedláčka. Je podložena velmi výraznou pramennou iliterární základnou abohatá nailustrace. Díky nim se čtenář může seznámit nejen se současnou podobou objektů, ale také se vzhledem historickým, s grafikami, malbami, fotografiemi včetně portrétů majitelů, s mapami, půdorysnými plány, rodokmeny majitelů či fotokopiemi archiválií.

Zcela inovativní u takovéto encyklopedie je úvodní kapitola souhrnná pro všechny objekty. Jedná se o dějiny okresu Česká Lípa od 15., resp. 16. století do 90. let 20. století ve vztahu k zámkům a panstvím, o nichž kniha pojednává. Zasazuje dějiny regionu do celostátního kontextu, ale zároveň shrnuje společné dějinné aspekty projevující se na vícero panstvích. Například pojednává o konfesijních dějinách regionu včetně rekatolizace, o hospodářském a ekonomickém vývoji, tj. o oblastech podnikání šlechty, věnuje se vývoji státní správy (josefinským reformám, pozemkové reformě, znárodňování atd.), rozvoji turismu (železnice), průběhu a dopadů různých povstání (1547, 1618, 1680, 1775) a válek (30leté, osmanských, tereziánských, napoleonských, prusko-rakouských, světových) nebo pojednává ocestách významných osobností vrámci českolipského regionu, např. císaře Josefa II., básníka Karla Hynka Máchy, historika Augusta Sedláčka či korunního prince Rudolfa.

Následují kapitoly o jednotlivých objektech v regionu. Jsou zde vždy sepsány dějiny nejen samotného objektu, jeho majitelů, stavebního vývoje, ale i historie celého panství. S tím jsou velmi precizně propojeny také další stavby na panství vztahující se k zámku (různé sochy, památníky, církevní stavby či hrobky). V záhlaví kapitoly je vždy uveden současný majitel objektu, naopak na jejím konci se objevuje souhrnný seznam všech vlastníků od 15. století po současnost a také seznam pramenů a literatury. Dějiny zámků a panství jsou v základu zpracovány od 15. či 16. století do 21. století, avšak čtenář o starší (hradní) dějiny nepřijde, neboť ty jsou uvedeny vúvodu kapitoly petitem. Takovýchto oddílů je v textu často více a jsou jakýmisi doplňujícími informacemi pro danou kapitolu: Jedná se například o medailonky významných majitelů, historie šlechtických rodů, významných událostí týkajících se panství či zámku. Na konci kapitol jsou medailonky menších objektů na panství, které mají se zámkem přímou souvislost, např. letohrádky, lovecké chaty, zámečky, zámecké tvrze, hospodářské dvory apod.

Kniha je ukončena velmi praktickou mapou českolipského okresu s vyznačením jednotlivých panství a slovníčkem pojmů užívaných v textu, a to jak z oblasti architektury, vojenství, státní správy, církevního či hospodářského prostředí, tak i dějinné události. Na konci knihy také mnohého čtenáře potěší prostor pro poznámky.

Jedná se nepochybně o velmi precizně zpracovanou publikaci plnou zajímavých informací a ilustrací, která nemá v současné době v regionu obdoby, a svým pojetím se zejména úvodní kapitolou vymyká i v české produkci tohoto typu. Je zájemcům jistě velkým přínosem, a to zejména zpracováním dějin objektů po druhé světové válce. Kniha Martina Aschenbrennera se proto stává v českolipském regionu významným doplněním díla Hrady okresu Česká Lípa od Jaroslava Panáčka a Františka Gabriela (Praha, Argo 2000).

Jan Rucz

Edd. Eva Drašarová, Martin Klečacký, Martin Klement, Luboš velek. Nedostatek odvahy ke smíru. Edice dokumentů k pokusům o česko-německé vyrovnání 1912–1915. Sv. 1, 2.

Praha: Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky, 2021, 1505 s., ISBN 978-80-88304-60-9

Díky dlouholetému úsilí pracovníků zNárodního archivu a Masarykova ústavu – Archivu AV ČR (s podporou Grantové agentury ČR) se odborné veřejnosti dostalo do rukou pokračování cenné edice dokumentů, přibližujících pokusy očesko-německé vyrovnání před první světovou válkou. Česko-německé sváry patřily v té době mezi nejvýraznější národnostní spory v habsburské monarchii, která se vnitřně rozkládala. Spolu s tím stoupala také dezintegrace celého středoevropského prostoru. Aktéři tzv. smiřovacích jednání usilovali o nápravu hlavních zdrojů konfliktů české a německé společnosti uvnitř českých zemí. Nejožehavější byly vztahy v Čechách, a ty také ovlivňovaly vývoj ve vídeňské říšské radě a zároveň v celé monarchii.

V roce 2008 byla pod názvem Promarněná šance vydána dvousvazková edice korespondence a protokolů z vyrovnávacích jednání v letech 1911–1912. I tehdy byli jejími autory pracovníci Národního archivu a Masarykova ústavu – Archivu AV ČR. 1 Čtyřčlenný editorský kolektiv se nyní z poloviny proměnil. Základní koncepce zůstala zachována. Ve dvou svazcích pokračování edice je otištěno přes 500 dokumentů v jazyce originálu vždy s českým a německým regestem a poznámkami dvou typů, informujících o podobě a detailech rukopisu, místě uložení, případném krácení textu pro edici či o vztahu k jinému dokumentu. Úvod, rozsáhlá ediční poznámka astať Luboše Velka jsou k dispozici česky i německy. V ediční poznámce nalezneme soupis českých a rakouských archivů a fondů, které byly rešeršovány. Nejde jen o centrální archivy ve Vídni a v Praze, kde jsou uloženy spisy státní správy a samosprávy, ale také o některé archivy oblastní a zvláštní, ukrývající prameny soukromé povahy (zejména archivy šlechtických rodin a osobní fondy politiků). Většina zdrojů nebyla doposud publikována.

Vyrovnávací pokusy neměly již od podzimu 1912 podobu dvoustranných konferencí, ale četných složitých a nepravidelných kontaktů, písemných podnětů a styků, usilujících o obnovení, zjištění stanovisek hlavních aktérů a vypracování konkrétních návrhů. Ve srovnání s prvními svazky, v nichž byla řada protokolů z jednání, tvoří nyní hlavní jádro vydaných dokumentů korespondence. Často má podobu osobních dopisů (někdy soukromých) a zpráv, dále jde o úřední listy, hlášení i ministerské výnosy a zprávy. Nejčetnější jsou listy hlavních aktérů pokusů o obnovení dalších jednání, ministerského předsedy Karla Stürgkha, českého místodržitele Franze Thuna a ministra vnitra Karla Heinolda. Jsou zde však také dopisy vyměněné mezi zástupci a předáky jednotlivých politických stran i listy mezi ministerským předsedou a politickými předáky šlechtického i občanského původu. Prameny soukromé povahy jsou převzaty z osobních fondů významných politiků a aktérů vyrovnávacích pokusů (např. Karla Kramáře, T. G. Masaryka, Maxe Egona I. Fürstenberga, Josefa Marii Baernreitera, Adolfa Bachmanna, Rudolfa Lodgmana von Auen, mj. také libereckého Friedricha Leglera, předsedy Německého zemského spolku učitelů v Čechách). Na závěr práce jsou formou přílohy otištěny dokumenty – znění důležitých vládních výnosů, souvisejících s tehdejšími česko-německými vztahy a proměnami (např. text Anenských patentů z 27. července 1913). Jako zvláštní část je připojen soubor dopisů hraběte Franze Thuna, českého místodržitele, bratru Jaroslavu Thunovi, poslanci moravského zemského sněmu z let 1912–1914, týkající se především vyrovnávacích jednání.

Rozsáhlý pramenný soubor zachycuje proměnný vývoj v obou národních táborech, ba dokonce uvnitř politických stran. V dosavadní literatuře jsou již poměrně dobře zachyceny a podrobně popsány změny v českém politickém táboře, dokazující stále pevnější etablování české politické elity, podstatně méně je znám vývoj německočeského politického tábora a jeho osobností. Je třeba zmínit, že v souvislosti s projektem pramenné edice bylo v roce 2020 vydáno (německy) jako čtvrtý svazek řady Studie z moderních českých dějin dílo Führer, Akteure hinter den Kulissen oder tatenlos Zuschauende?2 V něm devět rakouských, českých a moravských historiků a specialistů přináší portréty a rozbory činnosti důležitých politiků a také úředníků, aktérů a účastníků vyrovnávacích pokusů.

Edice, které je věnována naše pozornost, umožňuje poznávat proměny politických táborů. Vlastnímu katalogu písemností předchází rozsáhlá studie Luboše Velka (s. 58–168), která je výborným přehledem celé etapy smiřovacích jednání, resp. pokusů o ně v kontextu soudobého vývoje v Čechách a v celé monarchii. Popisuje jednotlivé fáze, jejich příčiny i důsledky, úsilí a záměry konkrétních aktérů a nově hodnotí také jejich podíl a úsilí. Čtenář zde zároveň najde vysvětlení významu aobsahu tehdy používaných termínů. Vyrovnávací po-

kusy obsahovaly velikou šíři sporných otázek. Nejčetnější byly otázky jazykového vyrovnání, které tvořily složitý komplex. Češi usilovali rozšířit užívání češtiny jako druhého zemského jazyka, což bylo v německé společnosti považováno za nebezpečné. Jiné podmínky měly platit pro státní úřady, jiné pro samosprávné, jiná byla situace ve školství a u soudů. Neřešitelná se zdála jazyková regulace na území hlavního zemského města. Úzce stím také souvisely snahy o rozhraničení Čech podle národnostního hlediska. Na německé straně byl poměrně početný tábor příslušníků žádostí ovznik jazykově uzavřených území, jenž měl silné zastoupení v Liberci a byl nepřijatelný pro většinu českých politiků. Ze složitého parlamentního systému v monarchii a Předlitavsku vyplývala existence zvláštních bloků: poslanců zemského sněmu a poslanců říšské rady. Řada osobností zastávala poslanecké mandáty v obou blocích, spory na zemském sněmu se promítaly do říšské rady a pravidelně vyvolávaly použití oblíbených obstrukcí v jejím jednání. Vyrovnávací pokusy obsahovaly také požadavky nareformu volebního řádu do zemského sněmu, což souviselo se zemským zřízením. Levicové síly žádaly úpravu volebního práva pro zemský sněm – všeobecné hlasovací právo totiž dosud platilo pouze pro říšskou radu.

Zablokování zemského sněmu, započaté německou obstrukcí již v roce 1908, v Čechách totálně rozvrátilo zemské finance, znemožňovalo řešit řadu otázek (např. platy učitelů) a způsobovalo kolaps v předlitavské správě. Nová situace nastala po rozpuštění zemského sněmu Anenskými patenty v červenci 1913, kterými se vláda rozhodla řešit zablokovanou situaci. Zemský sněm i zemský výbor byly rozpuštěny. Místo nich byla vládou dosazena zemská správní komise, která začala nejprve uspořádáním zemských financí. Akt rozpuštění zemské samosprávy byl terčem mnoha kritických hlasů, především na české straně.

Pokusy o vyrovnávací jednání však neskončily. Vláda byla rozhodnuta zahájit nové „smiřovačky.“ Tzv. předkonference, připravené a organizované vládou na podzim 1913, začaly probíhat v lednu a únoru 1914. Stále zřetelnější byl však vliv radikálů na německé straně. Odpůrci vyrovnání, sdružení ve spolcích, označovaných jako ochranářské, a také v organizacích mimoparlamentních, stále více ovlivňovali postoje německých politiků coby aktérů vyrovnání. V edici se objevují dokumenty z fondu Německé národní rady (Volksrat), uloženém ve Státním oblastním archivu v Litoměřicích. Materiály libereckého Rozdělovacího výboru (Zweiteilungsausschuss), centra na bázi německé komunální samosprávy, jež jsou součástí Archivu města Liberec, nebyly zkoumány. Nalezneme zde však důležité články z dobového tisku pražského a vídeňského.

Vystoupení Adolfa Bachmanna, poslance a předsedy zemské organizace Německé pokrokové strany, v únoru 1914 se nakonec stalo vyjádřením odmítnutí návrhu vlády ze strany celého německého tábora. Proměnou a rozkladem byl však poznamenán také český politický tábor, v němž silně zapůsobila probíhající Švihova aféra. Edice přináší dokumenty k dalším pokusům této fáze, nazvané L. Velkem jako „konciliantní fiasko.“ Tam jsou zařazeny kroky a návrhy profesora pražské německé univerzity Artura Skedla, který se pokoušel vyvolat jednání v létě roku 1914 i v prvních měsících roku následujícího. Vypuknutí války přineslo pro smiřovací jednání další negativní faktor, charakterizovaný titulem „Když mluví zbraně, vyrovnání mlčí…“ Za definitivní konec vyrovnávacích jednání je pak považován odchod nejvýraznější osobnosti těchto marných pokusů, hraběte Franze Thuna z místa českého místodržitele v březnu 1915. Publikování rozsáhlého pramenného souboru nabízí bohaté podklady a bezesporu i podněty pro další výzkum vývoje českých zemí i monarchie v období před první světovou válkou.

Miloslava Melanová

1_Promarněná šance. Edice dokumentů k česko-německému vyrovnání před první světovou válkou. Korespondence a protokoly 1911–1912 (1, 2). Edd. Eva Drašarová, Roman Horký, Jiří Šouša, luboš Velek. Praha, Národní archív 2008, 1729 s. Viz zpráva ve Fontes Nissae X/2009, s. 228–232. 2_Führer, Akteure hinter den Kulissen oder tatenlos Zuschauende? Der deutsch-tschechische Ausgleich an der Wende vom 19. zum 20. Jahrhundert aus der Perspektive der Vertreten der Staats- und Selbstverwaltung. Martin Klečacký – Martin Klement (Hg.). (Studie z moderních českých dějin 4). Praha, Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i, 295 s. ISBN 978-80-88304-22-7.

studIe Fontes nIssae | prameny nIsy

Politische Prozesse der 50er Jahre des 20. Jhs. – der Fall der Brüder Červenkové u. a. _Svatopluk Kasalý – Zerbrechlichkeit gepaart mit eleganz_ Bunt więźniów w Zakładzie Naprawczo wychowawczym Ministerstwa Spraw wewnętrznych Minkovice 1968r. _Liberecki obóz jeniecki w czasie pierwszej wojny światowej_ Procesy polityczne lat 50-tych – sprawa bracia Červenkowie i dalsi_ Svatopluk Kasalý – Subtelność wetknięta w elegancję_Der Häftlingsaufstand in der Strafvollzugsanstalt des Innenministeriums in Minkovice 1968 _Das Reichenberger Kriegsgefangenenlager im ersten weltkrieg _ Politische Prozesse der 50er Jahre des 20. Jhs. – der Fall der Brüder Červenkové u. a. _Svatopluk Kasalý – Zerbrechlichkeit gepaart mit eleganz_ Bunt więźniów w Zakładzie Naprawczo wychowawczym Ministerstwa Spraw wewnętrznych Minkovice 1968r._Liberecki obóz jeniecki w czasie pierwszej wojny światowej_ Procesy polityczne lat 50-tych – sprawa bracia Červenkowie i dalsi_ Svatopluk Kasalý – Subtelność wetknięta w elegancję_Der Häftlingsaufstand in der Strafvollzugsanstalt des Innenministeriums in Minkovice 1968 _ Das Reichenberger Kriegsgefangenenlager im ersten weltkrieg_ Politische Prozesse der 50er Jahre des 20. Jhs. – der Fall der Brüder Červenkové u. a. _Svatopluk Kasalý – Zerbrechlichkeit gepaart mit eleganz_ Bunt więźniów w Zakładzie Naprawczo wychowawczym Ministerstwa Spraw wewnętrznych Minkovice 1968r._Liberecki obóz jeniecki w czasie pierwszej wojny światowej_ Procesy polityczne lat 50-tych – sprawa bracia Červenkowie i dalsi_ Svatopluk Kasalý – Subtelność wetknięta w elegancję_Der Häftlingsaufstand in der Strafvollzugsanstalt des Innenministeriums in Minkovice 1968 _ Das Reichenberger Kriegsgefangenenlager im ersten weltkrieg_ Politische Prozesse der 50er Jahre des 20. Jhs. – der Fall der Brüder Červenkové u. a. _Svatopluk Kasalý – Zerbrechlichkeit gepaart mit eleganz_ Bunt więźniów w Zakładzie Naprawczo wychowawczym Ministerstwa Spraw wewnętrznych Minkovice 1968r._Liberecki obóz jeniecki w czasie pierwszej wojny światowej_ Procesy polityczne lat 50-tych – sprawa bracia Červenkowie i dalsi_ Svatopluk Kasalý – Subtelność wetknięta w elegancję_Der Häftlingsaufstand in der Strafvollzugsanstalt des Innenministeriums in Minkovice 1968 _ Das Reichenberger Kriegsgefangenenlager im ersten weltkrieg_ Politische Prozesse der 50er Jahre des 20. Jhs. – der Fall der Brüder Červenkové u. a. _Svatopluk Kasalý – Zerbrechlichkeit gepaart mit eleganz_ Bunt więźniów w Zakładzie Naprawczo wychowawczym Ministerstwa Spraw wewnętrznych Minkovice 1968r._Liberecki obóz jeniecki w czasie pierwszej wojny światowej_ Procesy polityczne lat 50-tych – sprawa bracia Červenkowie i dalsi_ Svatopluk Kasalý – Subtelność wetknięta w elegancję_Der Häftlingsaufstand in der Strafvollzugsanstalt des Innenministeriums in Minkovice 1968 _ Das Reichenberger Kriegsgefangenenlager im ersten weltkrieg_ Politische Prozesse der 50er Jahre des 20. Jhs. – der Fall der Brüder Červenkové u. a. _Svatopluk Kasalý – Zerbrechlichkeit gepaart mit eleganz_ Bunt więźniów w Zakładzie Naprawczo wychowawczym Ministerstwa Spraw wewnętrznych Minkovice 1968r._ Liberecki obóz jeniecki w czasie pierwszej wojny światowej_ Procesy polityczne lat 50-tych – sprawa bracia Červenkowie i dalsi_ Svatopluk Kasalý – Subtelność wetknięta w elegancję_Der Häftlingsaufstand in der Strafvollzugsanstalt des Innenministeriums in Minkovice 1968_ Das Reichenberger Kriegsgefangenenlager im ersten weltkrieg _ Politische Prozesse der 50er Jahre des 20. Jhs. – der Fall der Brüder Červenkové u. a. _Svatopluk Kasalý – Zerbrechlichkeit gepaart mit eleganz_ Bunt więźniów w Zakładzie Naprawczo wychowawczym Ministerstwa Spraw wewnętrznych Minkovice 1968r._ Liberecki obóz jeniecki w czasie pierwszej wojny światowej_ Procesy polityczne lat 50-tych – sprawa bracia Červenkowie i dalsi_ Svatopluk Kasalý – Subtelność wetknięta w elegancję_Der Häftlingsaufstand in der Strafvollzugsanstalt des Innenministeriums in Minkovice 1968 _Das Reichenberger Kriegsgefangenenlager im ersten weltkrieg _ Politische Prozesse der 50er Jahre des 20. Jhs. – der Fall der