ŘÁDY A VYZNAMENÁNÍ RUSKÝCH LEGIONÁŘŮ Motto: „Žádná armáda nedává si ujíti příležitost, aby zjevným označením neprojevila svoje uznání svým příslušníkům, kteří během válečného tažení způsobem vynikajícím osvědčili svoji statečnost a hrdinnými činy dopomohli jí k vítězství nebo k dosažení cenných úspěchů.“ (V. Prášek)
RUSKé ŘÁDY A VYZNAMENÁNÍ Historie šestiletého období čs. vojska v Rusku patří také z pohledu faleristického k nejzajímavějším: v jejím rámci byla Čechoslovákům udělována vyznamenání celkem 12 států a mnozí služebně nejstarší příslušníci tohoto obdivuhodného vojska by mohli právem aspirovat na přední místa na seznamu nejvíce dekorovaných vojáků 1. světové války. Celých 6 let byli příslušníci čs. vojska v Rusku vyznamenáváni převážně ruskými řády, kříži a medailemi, jejichž počet dosáhl zhruba čísla 5 000, a proto se budeme ruskými dekoracemi zabývat poněkud podrobněji. Na začátku války mělo Rusko k dispozici – jako výraz uznání za vojenské zásluhy, statečnost v boji a za úspěšné vedení vojsk – 7 řádů a 3 zbraně za chrabrost pro důstojníky a 13 vyznamenání pro mužstvo a poddůstojníky.
Za statečnost v boji Nákrční stupně ŘsvSt a ŘsvA s meči. Náprsní (nejnižší) stupně ŘsvVl, ŘsvA a ŘsvSt s meči a bantem. Řád sv. Jiří 4. stupně, výjimečně 3. stupně (ŘsvJ4, ŘsvJ3). Zbraň sv. Jiří Za chrabrost, zvaná též jako Svatojiřská zbraň Za chrabrost (ZsvJ). Řád sv. Anny 4. stupně (ŘsvA4), zvaná též jako Zbraň sv. Anny Za chrabrost, resp. Svatoanenská zbraň Za chrabrost (ZsvA). (V případě důstojnických dekorací byl bant označením účasti v boji, tváří v tvář nepříteli.) Touto sestavou bylo možné celkem uspokojivě pokrýt, i když ne zcela bez problémů, požadavky na odměňování válečných činů v celé šíři a na všech úrovních.
Vyznamenání pro mužstvo a poddůstojníky Za vojenské zásluhy, tj. za činy nebojového charakteru Medaile Za horlivost (MHo) ve čtyřech provedeních: malá stříbrná a malá zlatá na řádových stuhách náprsních; velká stříbrná a velká zlatá na řádových stuhách nákrčních. Medaile Řádu sv. Anny, zvaná též jako Anenská medaile (MsvA), v jednom stupni.
Za statečnost v boji Kříž sv. Jiří (KsvJ) ve čtyřech stupních: 1. a 2. stupeň zlatý (1. stupeň s bantem); 3. a 4. stupeň stříbrný (3. stupeň s bantem). Medaile sv. Jiří (MsvJ) ve čtyřech stupních: 1. a 2. stupeň zlatá (1. stupeň s bantem); 3. a 4. stupeň stříbrná (3. stupeň s bantem). (Bant: nařasená stuha, na obou koncích zastřižená do tvaru V a připevněná příčně na samotnou pentagonální stuhu [viz obr. 123] – v tomto případě sloužila, při stejné barvě kovu, k odlišení jednotlivých stupňů.)
Řády pro důstojníky Za vojenské zásluhy, tj. za činy nebojového charakteru Řád sv. Ondřeje (ŘsvO) v jednom stupni. Řád Alexandra Něvského (ŘAN) v jednom stupni. Řád Bílého orla (ŘBO) v jednom stupni. Řád sv. Vladimíra (ŘsvVl) ve čtyřech stupních. Řád sv. Anny (ŘsvA) ve třech stupních. Řád sv. Stanislava (ŘsvSt) ve třech stupních.
Za úspěšné vedení vojsk ve válce Všechny výše uvedené řády s meči. Řád sv. Jiří 1. až 4. stupně (ŘsvJ1, ŘsvJ2, ŘsvJ3, ŘsvJ4). Zbraň sv. Jiří s brilianty, zvaná též jako Svatojiřská zbraň s brilianty (ZsvJ-br).
72
Stručná charakteristika vyznamenání pro mužstvo a poddůstojníky Medaile Za horlivost Byly v době války udělované mužstvu a poddůstojníkům štábů a týlových složek (písaři, kurýři, hudebníci, zdravotní a sanitní personál, příslušníci technických složek, vojenské policie atd.) za nebojové zásluhy nebo za déletrvající bezúhonnou službu, ale bylo možné je udělit i přímo na frontě za záslužný čin nebojového charakteru, za který nebylo možné přiznat MsvJ. Medaile byly udělovány na řádových stuhách, jejichž pořadí v řádové hierarchii vyjadřovalo hodnotu dekorace. Tak např. medaile na stuze vladimírské stála na vyšším stupni než medaile na stuze anenské.
Medaile Řádu sv. Anny, zvaná též jako Anenská medaile Byla udělována za 20letou bezúhonnou službu (na stuze ŘsvA) nebo za významný čin nebojového charakteru (na stuze ŘsvVl s bantem). Zatím nebylo prokázáno, že by byla udělena příslušníku čs. vojska.
Medaile sv. Jiří Její statut dopodrobna a s velkou pečlivostí vyjmenovává činy, za které je možné ji udělit. Obecně vzato se tyto medaile udělovaly za bojové zásluhy a chrabrost nižšího řádu (významu) např. průzkumníkům za účast na rozvědce, při které sice (většinou) nedošlo k boji, ale voják byl při plnění úkolu vystaven nepřátelské palbě a ohrožení života, přičemž byly získány důležité zprávy o nepříteli; zdravotním sestrám a zdravotníkům, kteří s nasazením života ošetřovali a vynášeli z boje raněné; kurýrům, spojařům a ženistům, kteří v nepřátelském ohni plnili své úkoly, ale také příslušníkům bojových útvarů, pokud jejich čin nedosahoval na kříž. Medaile, které byly číslovány, se udělovaly obvykle ve vzestupné linii, tj. od 4. stupně po 1. stupeň, ale bylo možné udělit výjimečně a mimo pořadí i kterýkoli vyšší stupeň, a pak se vrátit, při vykonání dalšího činu, ke stupni nižšímu. Není bez zajímavosti, že medailí 4. stupně byl vyznamenán i 14letý carevič Alexej, který se při inspekční cestě za frontovou linii se svým otcem
ŘÁDY A VYZNAMENÁNÍ Mikulášem II. „pohyboval na území, které bylo v dosahu palby nepřátelského těžkého dělostřelectva“ – jak poněkud servilně popisuje tento „chrabrý čin“ vrchní velitel Jihozápadní fronty gen. Ivanov ve zdůvodnění.
Od reorganizace v roce 1913 do podzimu 1917 bylo ve petrohradské mincovně vyraženo, resp. (až na nepatrné počty) ve válce uděleno: TABULKA 2 – Medaile sv. Jiří
Kříž sv. Jiří Také jeho statut přesně a podrobně určuje podmínky udělení. Stručně řečeno KsvJ se uděloval příslušníkům bojových útvarů za bojové zásluhy a chrabrost vyššího řádu (významu), prokázanou přímo v boji, při bojových rozvědkách, útoku nebo obraně, ale také příslušníkům nebojových složek (viz výše) za prokázané hrdinství vykonané v boji, a to rovněž ve vzestupné linii, přičemž bylo možné udělit vyšší stupeň mimořádně i mimo pořadí a pak se vrátit, při vykonání dalšího činu, ke stupni nižšímu. V naprosté většině byly svatojiřské kříže udělovány individuálně, ale bylo možné vyznamenat za statečnost v boji určitým počtem křížů také jednotky nebo útvary. Např. vládce Sibiře admirál Kolčak koncem roku 1918 udělil „chrabrým čs. vojskům I. a II. divize po 100 kusech KsvJ na každý pluk a dělostřeleckou brigádu“. Také svatojiřské kříže byly číslovány.
Číslování, kov, počty a vzhled Medailí a Křížů sv. Jiří, příplatky k žoldu Po reorganizaci soustavy ruských vyznamenání v roce 1913 bylo u MsvJ a KsvJ započato nové číslování od č. 1. V průběhu války počty udělených dekorací rychle rostly a již v polovině roku 1916 se číslování MsvJ4 a KsvJ4 vyšplhalo k 1 milionu. Medaile a Kříže sv. Jiří 1. a 2. stupně byly až do června 1915 raženy z plnohodnotného zlata, po tomto datu byl podíl zlata snížen na 600/1000. U stříbrných vyznamenání zůstala kvalita stříbra (990/1000) prozatím beze změny. Od konce roku 1916 pak u všech dekorací je zlato a stříbro nahrazeno žlutým, resp. bílým kovem (Ž.M., B.M.). Zatímco svatojiřské kříže ražené z bílého a žlutého kovu jsou dostatečně známé, svatojiřské medaile s portrétem Mikuláše II. (1. typ) ražené z náhradních kovů se dosud neobjevily; je nanejvýš pravděpodobné, že k jejich ražbě nedošlo. Po Únorové revoluci roku 1917 byl carův portrét na MsvJ nahrazen postavou drakobijce sv. Jiří na koni. Teprve tím se tyto medaile staly skutečně svatojiřskými (2. typ). Jejich číslování navazovalo plynule na předchozí typ. Medaile tohoto 2. typu byly raženy už jen z náhradních kovů (Ž.M., B.M.). Kvůli permanentnímu nedostatku KsvJ a MsvJ v době provizorní vlády adm. Kolčaka bylo Hlavním štábem ruské armády nařízeno nošení lentoček, tj. malých stužek šíře 2 cm, jako dočasnou náhradu za udělené, ale nepředané svatojiřské dekorace. Nositelé svatojiřských křížů a medailí pobírali ke svému žoldu příplatek. V případě, že voják byl nositelem více vyznamenání, náležel mu příplatek pouze za nejvyšší stupeň.
4. stupeň 3. stupeň 2. stupeň 1. stupeň
1. stupeň
2. stupeň
3. stupeň
4. stupeň
24 292
48 455
0
0
0
0
263 791
1 289 051
1. stupeň
2. stupeň
3. stupeň
4. stupeň
žlutý kov bílý kov
8 000 0
14 000 0
0 28 000
0 65 000
Celkem
32 292
62 455
291 791
1 354 051
1. stupeň
2. stupeň
3. stupeň
4. stupeň
ve zlatě ve stříbře žlutý kov bílý kov
32 480 0 10 000 0
65 030 0 20 000 0
0 289 150 0 49 500
0 1 210 150 0 89 000
Celkem
42 480
85 030
338 650
1 299 150
ve zlatě + žlutý kov? ve stříbře + bílý kov? 2. typ s postavou sv. Jiří
TABULKA 3 – Kříž sv. Jiří Kříž sv. Jiří
Za celou dobu 1. světové války (až do Říjnové revoluce) bylo v ruské armádě uděleno kolem 200 000 důstojnických řádů a přes 3,4 miliony svatojiřských křížů a medailí mužstvu a poddůstojníkům.
Stručná charakteristika řádů pro důstojníky
TABULKA 1 – Příplatky k měsíčnímu žoldu Původní příplatky
1. typ s portrétem Mikuláše II.
Příplatky od 1. října 1918
MsvJ
KsvJ
MsvJ
KsvJ
1 Rb 1,50 Rb 2 Rb 3 Rb
3 Rb 5 Rb 8 Rb 10 Rb
8 Rb 15 Rb 20 Rb 30 Rb
15 Rb 30 Rb 40 Rb 60 Rb
Řád sv. Ondřeje (založen roku 1698) Nejstarší a nejvyšší ruský řád; uděloval se výhradně vybraným představitelům a hodnostářům monarchie jako výraz nejvyšší blahosklonnosti, přízně a spokojenosti panovníka za mimořádné zásluhy občanské a vojenské. Nepřicházel v úvahu pro udělení v rámci čs. vojska.
Řád Alexandra Něvského (založen roku 1725) Byl udělován výjimečně za zcela mimořádné občanské a vojenské zásluhy; v armádě nejméně generálmajorům. Nepřicházel v úvahu pro udělení v rámci čs. vojska.
Řád Bílého orla (převzatý z Polského království roku 1831) Vojín v ruské armádě pobíral v prvním období války měsíčně (bez frontového příplatku) 0,75 rublu. Např. v RU armádě byl příplatek za Zlatou medaili Za statečnost 30 K, za Velkou a Malou stříbrnou 15 K, resp. 7,50 K (1 Rb = asi 4 RU korun). Několikanásobným „příplatkem“ k současně udělenému vyznamenání byly příležitostní odměny v případě zajetí nepřátelských vojáků, vyhlášené např. štábem 7. armády na jaře roku 1917: za vojína nebo poddůstojníka 25 Rb, za důstojníka 50 Rb. Nositelé KsvJ byli obvykle povyšováni do hodností poddůstojníka; kdo vlastnil všechny čtyři stupně, byl po vykonání zkoušky způsobilosti povýšen do hodnosti podpraporčíka.
Byl udělován za zcela mimořádné občanské a vojenské zásluhy; v armádě nejméně generálmajorům. Nositeli tohoto řádu byli někteří generálové, pod jejichž velením bojovali příslušníci České družiny, resp. později Čs. střelecké brigády: gen. Brusilov (v roce 1914 velitel 8. armády) a gen. Selivačev (v roce 1917 velitel 49. armádního sboru, v rámci kterého byla nasazena čs. brigáda u Zborova). Nepřicházel v úvahu pro udělení v rámci čs. vojska.
Řád sv. Jiří (založen roku 1769) Řád sv. Jiří byl nejvyšším ruským vojenským řádem, udělovaným za zcela mimořádnou chrabrost v boji nebo za výtečné vedení vojsk. Udělení sva-
73