Zpověď legendy
Danny Lilker
Show Brutal Truth na Obscene Extreme 2014 bylo poslední vystoupení této kapely v Evropě, uzavření grindové kapitoly a také příběhu Dannyho Lilkera. V kolika skvělých kapelách byl tento muž zastoupen? Jen namátkou Nuclear Assault, Brutal Truth, Anthrax, S.O.D., Venomous Concept. Kurva, nesmím zapomenout i na experimentálnější Exit-13. Stejně jako jeho přítel z Napalm Death, Shane Embury, hraje na basu a má plno projektů. 18th října byl den, kdy se Dan rozloučil s Brutal Truth na obrovské BRUTAL BIRTHDAY PARTY, kde oslavil svoje padesátiny. Takže jsme nemohli zmeškat příležitost si s ním v klidu popovídat. Ahoj Danny, začněme s budoucností. Co plánuješ s tvými ostatními projekty (Blurring, Nokturnal Hellstorm, Venomous Concept)? Obě moje lokální kapely (Blurring a Nokturnal Hellstorm) nahrály dlouhohrající alba, která budou v brzké době vydána a obě kapely tady v Rochestru a někdy taky mimo město často hrají. Venomous Concept taky tento rok nahrával a v listopadu budeme hrát v Japonsku, protože je to turné s Napalm, Brutal a S.O.B., takže se tam všichni členové stejně budou. Co ti bude na Brutal Truth chybět? Hrát vysokorychlostní, zasranej grindcore po celým světě. Blurring taky hraje pěkně vyšinutý materiál, ale asi nebudeme jezdit příliš turné po světě. Co myslíš, že bude dědictví Brutal Truth ohledně grindcoru? Byli jsme kapela, která to s Extreme Conditions pěkně nakopla a pak později v naší kariéře jsme se proměnili v totální kontrolovaný chaos hraný s neslýchanou rychlostí. Za předpokladu, že ti ukončení kariéry dá víc volného času, přemýšlíš o tom stát se producentem? Volného času zatím moc ne! Nuclear Assault se na chvíli vrací...ale už jsem kapely produkoval a je to zábava, takže když se objeví příležitosti, tak bych to určitě zase zkusil. Co teď posloucháš? Nazxul. (pozn.autora: Nazxul je kapela z Austrálie, Black Metal s ambientními vlivy na jejich posledním albu.)
A teď těžká otázka. Když zapřemýšlíš o všech kapelách, kde si hrál, které album považuješ za nejlepší, co jsi kdy nahrál? Stále nevydané druhé album Nokturnal Hellstorm. Tady je ochutnávka https://www.youtube.com/ watch?v=F0PVY8HcARw Asi to říkám, protože je to pro mě velmi čestvé, ale myslím si, že je to velmi dobře udělaný black metal, abych byl úplně upřímný. Všichni chceme vědět něco o tvých narozeninách! Řekni nám něco víc o téhle nadcházejíci události! (pozn.autora: tohle interview bylo děláno před BRUTAL BIRTHDAY a Čurby říká, že to bylo neskutečný). 18. října mi bude 50 a tento rok je to sobota, takže začátkem tohoto roku jsme naplánovali show v místním klubu s Immolation (netřeba slov) Nunslaughter (totéž) Avulsion (klasický old-schoolový grind z Buffalo) a Controlled By Fear (místní Rochester power-violence rotcore noise) Pozvali jsme přátele z celého světa a taky tam budou “normální fanoušci” a bude to kurva party!! Díky moc za tvůj čas. Budou to číst fanoušci odevšad, chceš k tomuhle interview něco dodat? Díky vám všem, co jakkoliv podporujete extremní hudbu a nebojte, mé “ukončení kariéry” se zas tak úplně nekoná haha. Díky za interview!!! Díky kámo!!
V
l
Pozor na Zral oka Wehrmacht a Cryptic Slaughter byly mezi prvníma kapelama, který zkombinovaly rychlost thrash metalu s nespoutanou energií hardcoru a punku. Wehrmacht měl v 80. letech na svědomí dva zářezy. První album Wehrmachtu, ‘Shark Attack’, načalo novou éru plnou výbušné rychlosti a divokých riffů. Jejich další album, ‘Biermacht’, z roku 1988 se stalo skutečným party albem plným pivních chorálů A během Obsceme Extreme nám ukázali jak se má pařit ve stylu Wehrmacht… během dvou skvělých vystoupení. Takže jsme si s kytaristou Johnem Duffym popovídali o thrashi, pivu a party! Shark Attack!
Měli jsme to štěstí užít si na Obscene Extreme 2014 dvojí atak WEHRMACHTu. Dokonce tam byl něco jako nahý fanklub WEHRMACHT, to bylo šílený! Co se vám nejvíc líbilo na vašich vystoupeních na OEF? No jasně, že ten klub naháčů!!! Ale vážně, vše, co se týkalo Obsene Extreme bylo vynikající. Skutečně nejlepší fesival, kde jsme hráli. lidi (fans, kapely a pořadatelé), všechno skvělí a života si užívající lidičky. Sestava kapel byla parádní. Viděl jsem kapely, o kterých jsem si nikdy nemyslel, že je uvidím jako Last Exit z Japonska. Výborný. Nejvíc se mi na OEF líbila ta politika nenásilí a zdá se, že to opravdu funguje. Nikdy jsem nespozoroval nějakou bitku či násilí. Jen hodně vytuhlejch a napitejch lidí, kteří si to užívali. Kdo by měl zájem o nejlepší letní evropský festival, tak je to tenhle!!!! Které kapely se vám na festu líbily? Myslím si, že sestava roku 2014 byla velmi solidní a všechny kapely se vzájemně doplňovaly a skvěle se povedlo i žánrové
obsazení jednotlivých večerů. Osobně jsem v kontaktu s mnoha kapelama (což si lze snadno představit při tolika turné) a už jsem jim váš festival navrhoval. Třeba Toxic Holocaust a Municipal Waste. Co takhle D.R.I. a velká hardcore, punková noc. Myslím si, že každá normální kapela by na OEF zahrála, byla by to výhra pro obě strany... V Evropě jste pokřtili hodně bratří. Jako pivní znalci, jaké je vaše nejoblíbenější pivo na Starém kontinetu? Osobně jsem fandou evropských piv vůbec i těch levných. V Trutnově jsem si nejvíc pochutnal na (samozřejmě) Plzeňském Prazdroji a pivech Matuška. Četl jsem s vámi starý rozhovor z roku 1987 a bylo vám asi tak 18! Tam jste říkali, že americká společnost je banda úzkoprsých, buranských nácků a taky jste neměli rádi Reagana. Myslíte si, že se něco změnilo v kladném slova smyslu nebo jsou to stále stejní burani? Dobrá otázka. Myslím si, že se hodně změnilo. Alespoň v přístupu k muzikantům, co hrají ten zasraný “zlý” heavy metal. Už nám nepředhazují jako tenkrát, že hrajeme hudbu, která nebude mít dlouhého trvání. Tenkrát jsem jim říkal, že metal nikam nezmizí a teď se smějem nejlépe. Co se týče buranských nácků, tak jsou tam stále nějací idioti a stále budou, ale spíš si myslím, že jsou lidi víc jednotní a vzdělanější. Naše město, Portland, Oregon se od roku 1987 velmi zlepšilo. Tenkrát tam byl spodní proud plný násilí a nenávisti, který u lidí už necítím. Metalová scéna se od těchto raných dob hodně změnila. Chybí vám něco z té éry kolem roku 1986? Nevinnost, opojný strach, že děláte něco, co jste nikdy předtím nedělali. To mladické nadšení z každého turné s vašimi nejlepšími přáteli a poznávání MNOHA dalších. I když to znamenalo, že jíte jednou denně a spíte na podlaze. I když spaní na podlaze mi zrovna nechybí. Plus, tenkrát nebylo tolik kapel, co hrály thrash nebo crossover a bylo to, nevím,
řekněme, méně zaplněné, originálnější. Dnes je TOLIK kapel , co hrají extrémní muziku, že je těžké držet krok. Tím však nechci žádnou snižovat. Mám rád HODNĚ těchto kapel a opravdu mladí kluci (jako Raptor z Portlandu a Noisem z Baltimore) mají toho ducha, co jsme měli my (a stále máme)... tu nevinnost a nasazení. Jak jste přišli na to hrát některé klasiky od CRYPTIC SLAUGHTER? Historie Cryptic Slaughter a Wehrmacht sahá PŘEDALEKO dozadu. Naši kámoši z prvního turné a nejlepší přátelé na celý život. Co jsme spolu prováděli by vydalo na celou knihu. Cryptic nebyli schopni se dát znovu dohromady jako my a myšlenka, že bychom spolu zase jeli turné byla neodolatelná. Ale to nebylo možné, takže jsme udělali nejlepší možnou věc. Všichni chlapi znali jejich materiál a jen jsme se naučili hrát jejich songy co možná nejvěrněji. Scotty doufá, že se v budoucnu celý Cryptic znovu sejde. Taky v to stále doufáme. Strašně rádi bychom viděli ty “skutečné” C.S. jako všichni. Jejich songy jsou tak kurevsky nadčasový. A chytlavý jak kurva... Řekni nám o vašich budoucích projektech. Už nějakou dobu pracujeme na dlouhohrajícím albu. Máme 2 nové písně (“Impala” a “Want SomeCandy”), které z toho budoucího alba hrajeme (sorry, zatím žádný název) a každý z nás má kupu nového materiálu, celých písní, myšlenek a tak, jsme připraveni. Trochu jezdíme na turné( většinou festivaly a nárazovky) a to zpomalilo vlastní nahrávání alba, ale jdeme si za tím. Tohle je náš první OEF Fanzine, takže jsme rádi, že tě v tomto vydání máme. Chceš něco fans a čtenářům vzkázat? Moc vám děkujeme, že jsme ve vašem prvním vydání a chceme všem vašim čtenářům říct, že se na OEF vrátíme. Kdykoliv nás Čurby a jeho báječná parta budou chtít, tak tam budeme. Měli jsme se kurevsky skvěle a čeští fans jsou nej. Zůstaňte nazí a “někdy příště...Pijte pivo a budťe svoji!!! Díky za rozhovor
Králové všech Králů
Immolation je jednou z nejrespektovanějších kapel v království Death Metalu. Mnoho kapel se snaží napodobit brutální zvuk deathmetalových průkopníků, ale Immolation jdou svou vlastní cestou se svým typickým zvukem: disonantními kytarovými harmoniemi, hlubokým hrdelním řevem, nezastavitelnými bicími a antikřesťanskými texty. Od událostí ze září 2001 se k jejich tradičním antináboženským textům přídávají nyní také stále více politické náměty. Jejich poslední album “Kingdom Of Conspiracy” se inspirovalo mrazivým protitotalitním textem George Orwella 1984. Takže teď zpovídáme Rosse Dolana na téma minulost, současnost a budoucnost Immolation. Jak se máte, hoši, začněme s vaším posledním albem Kingdom of Conspiracy. Bylo velmi dobře přijato, můžeš nám povědět víc o jeho konceptu? “Kingdom of Conspiracy” bylo velmi dobře přijato a vypadá to, že se album hudebně i konceptuálně opravdu líbilo jak tisku tak fans. S celkovým vyzněním alba jsme byli velmi spokojeni a produkce byla jak čistá tak hudebně silná. Takže posluchač mohl opravdu zachytit všechny jemné vrstvy hudby, které dohromady vytvářejí temné vyznění díla. “Kingdom of Conspiracy” bylo naše první konceptuální album. Ačkoli mnoho našich alb v minulosti mělo nějaké společné téma, tak tohle bylo poprvé, kdy jsme se záměrně rozhodli vytvořit album, které má pevný koncept, který vystavíme skladbu po skladbě, až vytvoříme konečné dílo se společným tématem. Album se dívá velmi kriticky na dnešní svět a směr, kterým se věci ubírají. Má velmi orwelovský nádech, protože se zaobírá mnoha negativními věcmi, které kolem sebe v posledních letech vidíme a velmi totalitními kroky, které svět podnikl v poslední době. Zaměřuje se na mnoho lidských chyb, ale také na hroutící se systém, který jsme vytvořili, aby to vše držel pohromadě. Je to velmi temný a cynický pohled na tuto epochu našich dějin a kopec dolů, ze kterého se náš svět potácí. Bylo to album, které jsme museli napsat a myslím, že to naši fans opravdu pochopili a rozumí tomu, co písně znamenají v širších souvislostech. Na našem turné jsem mluvil s mnoha lidmi, kteří opravdu oceňují to, že jsme se rozhodli o tom psát a rozhodně chápou závažnost toho, co se ve světě děje . Kingdom of Conspiracy zní čistěji a mohutněji než předchozí nahrávky. Bylo nahrávání nějak jiné než obvykle?
Díky, jsme s celkovým zvukem nahrávky spokojeni. Jasně, že se vždy na každém albu najdou věci, které si myslíme, že jsme mohli dotáhnout trošku víc, ale nakonec jsme se zvukem a vyzněním nahrávky velmi spokojeni. Magická kombinace Paula Orofina, který se staral o veškerý zvuk a nahrávání a Zacka Ohrena, který řídil mix/mastering udělala z tohoto alba to, čím je. Oba neuvěřitelně zapracovali a je to určitě velmi silně a nemilosrdně znějící album. Přístup byl více méně stejný. Hlavní rozdíl u tohoto alba byl ten, že se udělalo hodně během cestování, což pro nás bylo něco úplně nového. Technologie a internet umožnili, aby Bob vytvořil sóla během turné v Evropě, což mu poskytlo luxusní čas, než by měl normálně ve studiu. Myslím, že sóla se povedla a celkově psaní písní profitovalo z času navíc. Ve studiu to byla víceméně pohoda a stejně jako u každého předchozího alba, kdy jsme se naučili víc a víc každým opakováním a používáním nabitých zkušenosti při dalším nahrávání, tak i v tomto bodě naší kariéry to byla zase nová zkušenost. A jako u nahrávek “Majesty and Decay” a “Providence” jsme vskutku hodně profitovali z dobré předprodukce, která nám umožnila mít vše pohromadě před vstupem do studia, což je velká pomoc a snižuje to stres.
U hudby Immolation si vždy všímám, že ji cítíš až ve střevech! Jak to děláte, že se ve scéně plné kopírek odlišujete od ostatních, a stále děláte skvělou hudbu? Píšeme, co máme rádi a myslím si, že téměř 27 společných let nám opravdu pomohlo si vypilovat vizi. Víme, čeho chceme dosáhnout a víme, jak toho dosáhnou. Milujeme to, co děláme a chceme vytvářet nejtemnější, nejďábelštější a nejnezapomenutelnější hudbu, jakou můžem udělat. Je to všechno o pocitu, ne rychlosti nebo tvrdosti, jen o pocitu. Tvrdost a rychlost spolu s několika kytarovými vrstvami a vyhrávkami jsou jen nástroje, které požíváme, abychom v písních vyjádřili pocit. To vše se spojuje a vytváří něco, co je plné síly a dynamiky a zároveň temné a depresivní. Od roku 1988, kdy jsme začínali, jsme vždy měli tuhle vizi a nikdy jsme ji neztratili z dohledu a velmi jsme se snažili posunout kapelu dopředu, abychom nestagnovali a přitom nikdy nezničili esenci toho všeho, čím Immolation opravdu je. Snažíme se nedělat si starosti s tím, co se kolem nás děje. Tohle je náš svět a to je vše, na čem nám záleží. Trendy přicházejí a odcházejí a za ty roky jsme jich pár prožili a nikdy bychom to nedotáhli tak daleko, kdybychom se starali o ostatní nesmysly!
Byli jsme moc rádi, že jsme vás mohli přivítat na Obscene Extreme. Jaká to pro vás byla zkušenost? Obscene Extreme jsme si strašně užili! Opradu jsme si to užili a od všech fans jsme ten večer měli skvělé ohlasy. Jsme moc rádi, že nás Curby pozval, a že se to minulé léto konečně stalo realitou. Výborný taky bylo, že jsme mohli být na posledním evropském vystoupení Brutal Truth. S těmahle chlapama jsme měli dvě turné a bylo výborný tam při tom být. Jsou to skvělí hoši a s Dannym jsme si hodně blízko. Ten nám říkal, jak skvělej ten fest je, a že se budeme kurevsky bavit a nelhal! Byl to určitě jedinečný fest v dobrém smyslu, měl velmi pozitivní atmošku a všichni fans si všechny kapely užívali. Curby a všichni okolo nám připravili skutečné pohodlí a celý víkend jsme se cítili opravdu vítáni a jejich přátelství a pohostinnost opravdu oceňujeme. Váš zvuk naživo je jako peklo na zemi a na vašich vystoupeních je cítit síru! Co se vám honí hlavou při hraní tak mocné hudby? Hahahaha, to je skvělý, nikdy jsem to neslyšel popsat takhle, bomba! O to se snažíme. Živák je pro nás opravdu důležitý. Na pódiu, tehdy kapela opravdu září, a je to vaše jedinečná šance spojit se s fans na velmi intimní úrovni. Je to opravdu těžký vysvětlit, ale každej opravdovej hudební fanda tomu rozumí. Živé vystoupení fakt posunuje věci na novou úroveň a my pracujeme opravdu tvrdě na tom, abychom znovu vytvořili stejný feeling jako na albu. Trvalo nám to roky než jsme se dostali do bodu, kdy jsme se na pódiu cítili pohodlně. A protože nikdy nezkoušíme dohromady jako kapela, tak to vyžaduje extra tvrdou práci a odhodlání, aby to bylo správně. Každý před turné nebo nahrávkou zkoušíme sami doma. Protože žijeme v různých částech země, tak je to to nejrozumnější a zdá se, že nám to posledních asi 7 let fungovalo dobře. Když jsme na pódiu a hrajeme, tak jediná věc, která nám jde hlavou je hudba. Po tu dobu, co jsme na pódiu, ty songy prožíváme. Je to jako by se čas zastavil a vše na čem záleží, je hrát ty písně pro lidi před vámi. Je pro mě hodně těžký vyjádřit přesně jaký to je, ale je to skutečně jeden z nejkrásnějších pocitů vůbec. Byli jste pozváni, abyste zahráli na brutálních narozeninách Dannyho Lilkera. Co si myslíte o Dannyho ukončení kariéry? Plánujete speciální set nebo něco takového? Dannyho party k padesátinám/ knižnímu vydání/ poloukončení kariéry byla jedna z
nejskvělejších věcí, co jsme kdy udělali. Nemůžu vám přesně popsat, jak jsme se cítili, když nás požádal, abychom na jeho party zahráli, ale abych to dal do kontextu, tak Danny je pro nás legendou. Jsme hrdí na to, že je Danny náš blízký přítel a někdo, ke komu máme obrovský respekt nejen kvůli jeho hudebním úspěchům, ale protože je i jemná a skromná osobnost. Byl u úplných začátků a hrál v několika již klasických kapelách, které nás inspirovaly a nasměrovaly nás na cestu, kterou jsme se vlastně všichni vydali. Je těžký to popsat slovy, ale vše, co můžu říct je, že to pro nás byla absolutní čest a radost, že nás požádal, abychom byli součástí tohoto milníku jeho života. Děláme si srandu a říkáme mu “thrashová legenda”, ale to on pro nás a všechny ostatní je, legenda, a vždy to bude jeden z vrcholů kariéry Immolation a tohle můžu říct za všechny kluky. Party byla skvělá, všichni se skvěle bavili a myslím, že Danny byl skutečně dojatý z těch všech lidí, co tam chtěli být, aby to s ním oslavili. Nemůžu se dočkat, až mu bude 60!!!!!! Immolation jsou spolu už hodně dlouho, jaké je tajemství toho, zůstat po tolika letech aktivní? Tento leden to bude pro Immolation 27 let a myslím si, že je to jednoduše láska k tomu, co děláme, co to všechno ty roky držela pohromadě. Nikdy se to pro nás nestalo prací nebo povinností, jen vášní. Milujeme tvořit a hrát hudbu a cestovat po světě a potkávat tolik stejně smýšlejících lidí ze všech koutů světa. Máme velké štěstí a nikdy to nebudeme považovat za samozřejmost, a dokud bude nadšení hořet, tak budeme pokračovat v tom, co děláme. Co přinese pro Immolation budoucnost? Právě jsme začali s psaním pro 10. album. Plánujeme, že to dokončíme a vydáme do poloviny roku 2015 a pak budem jezdit turné jak šílenci. Jsme potvrzeni na Neurotic fest v dubnu příštího roku, takže to bude oficiální start nového cyklu turné. Do té doby se budeme těšit, až vyrazíme na cesty a všechny vás zas uvidíme. Chcete něco dodat pro čtenáře a fanoušky? Jen velký dík všem za jejich skalní podporu během těch let. Jste všechno, proč tady stále jsme! Uvidíme se v roce 2015! Díky za rozhovor!!!
Rychle. , Kratce. Nahlas.
Austrálie má skvělou extrémní scénu a na OEF jsme si užili hudbu mnoha australských kapel. Ale když myslíme grindcore v jeho nejčistší podobě, jméno, které nám nepochybně vytane na mysli, je The Kill. Od roku 2000, kdy tihle psychouši vznikli, nepřestali hrát tak rychle, jak jen člověk dokáže. Právě vydávají nové album Kill Them All, takže byla nejvhodnější doba je vyzpovídat. Rychlé interview pro rychlý grindcore. THE KILL Povězte nám něco o novém, připravovaném album KILL THEM ALL. Titul říká všechno! Nové album se skládá z 18 nových “vulgárních australských hymnů” a jednoho coveru Regurgitate. Mrdáme na Metallicu… protože žádná jiná slova nemohla posat tento nový útok KILL! Představuju si to album jako nezadržitelný příval blastbeatů a zuřivých riffů. Jak jste to nahrávali? Tohle album má daleko víc punkový přístup! Osobně si myslím, že je rychlejší & ani zdaleka tak čisté jako MAKE ‘EM SUFFER. Ale stále pořádná porce jednošlapákového thrash metalu & blastů je jak nasráno!!!!!! Jak píšou na svém facebooku, “KILL THEM ALL je ...další smrtelná dávka typicky nelítostného grindu á la KILL! Něco přes 28 minut destruktivního hudebního násilí.” Opravdu krásně se nám to popsali. Violence Over Europe bylo první turné THE KILL na Starém kontinentě, že? Jak se vám líbily ty náročné týdny plné cestování a chlastání? Ano… & nejlepší turné, co jsme jeli & nejlepší pivo. Pivo! Kurevsky šílení wogs!!! Poznámka: V Austrálii se termínem ‘wog’ označují obyvatelé původem nebo vzezřením z oblasti Středozemního moře, v tomhle případě evidentně jako přátelské označení. Stupidní otázka dne. Uvažovali jste někdy o THE KILL s basou? Nikdy. THE KILL prodělali v Trutnově křest ohněm, co se vám nejvíc líbilo na prvním Obscene Extreme? Snad úplně všechno! Díky za interview! Děkujeme!
Ďábelské metalové rouhání
N
UNSLAUGHTER z Clevelandu, Ohio byli založeni v roce 1987 a za více než dvě desetiletí vydali téměř 120 rouhačských nahrávek bez toho, aby slevili ze svého drsného, old schoolového death/thrashového zvuku nebo image kristových ničitelů. Rozhovor jsme udělali s jejich zpěvákem jménem Don Of The Dead, který pro nás laskavě otevřel brány pekelné. Takže si vemte svoje okované koženice a užijte si tohle kacířské interview.
hodně energie. Mám rád, když lidi s námi zpívají a jsou na živých vystoupeních aktivní. Jaká pro vás byla zkušenost na tomhle Obscene Extreme? Byla to jedna z nejlepších show/festů, kde jsme hráli nebo se účastnili. Všechno bylo zajištěno jak na pódiu tak mimo. Neváhali bychom se zúčastnit na dalším OEF. Co vám schází z 80. let a undergroundového metalu? Možnost být v kontaktu s kapelama a kamarádama, který jsem si našel, pomocí psaní dopisů. Měli jsme partu lidí, která držela pevně pohromadě a to pro mě znamenalo všechno. Myslíš si, že sdílení souborů nebo Youtube pomohli Nunslaughter, aby se dostali do širšího povědomí? Ano, myslím si, že to pomohlo asi každý kapele, která nemá pořádnou propagaci. Kurva, vždyť i já jsem pro sebe na youtube objevil plno kapel. Líbí se ti nějaký moderní Death Metal nebo se prostě držíš klasických
Jaké bylo tohle evropské turné? Představovali jste si někdy, že se dostanete tak daleko jako prakticky DIY kapela? HELLo..... “Deathcharge” turné bylo našim čtvrtým nebo pátým turné po Evropě a byla to bomba. Vždy si to s kapelama, se kterýma jedeme turné, skvěle užijeme. Vždy nás překvapuje a naplňuje pokorou, že se dostaneme na tak skvělý místa a můžeme vystupovat pro metalisty. Show Nunslaughter jsou lekcí, co se syrového & zuřivě antikřesťanského metalu týče, co se vám na živých vystoupeních líbí? Do naší show a hudby se snažíme přenést
undergroundových kapel? Držím se ranného death metalu od roku 1983 do asi 1987. Potom underground tak nějak zavalily peníze a “vyprodukovaně” znějící metalové kapely. Sláva skončila. Byli jste pozváni, abyste zahráli na brutálních narozeninách Dannyho Lilkera. Co si myslíte o Dannyho ukončení kariéry? Plánujete speciální set nebo něco takového? Žádný speciální set. Danny je v metalová hudbě ikonou a úplně nekončí, ale jen opouští mnoho pracovně náročných úkolů, které underground přináší. Věřím, že je stále ochoten účastnit se příležitostných festů a jsem si jistý, že basu navždy neodloží. Má to v krvi. Chcete něco dodat pro čtenáře a fanoušky? Poslouchejte metal. Slyčeli jste tato moudrá slova, takže vezměte svou nejoblíbenější nahrávku Nunslaugther a pařte jako by nemělo být už žádné zítra. Díky za interview.
Matraque! Matraque!
Tihle šíleně rychlí Francouzi jsou ve své zemi jednou ze špiček grindcoru vedle kapel jako Chiens, Filthy Charity, Doomsisters atd. Tihle chlapíci mají šílený počet 150 koncertů během 4 let a Evropu tak vzali hlučným a rychlým útokem. Grindcore bez příkras. Hrubost a síla. Agrese a vztek. A vždy s texty, co mají opravdu smysl. Grind je protest!
Jeli jste velké turné po Evropě s vašimi kamarády z Chiens. Jaká vystoupení na turné považujete za nejlepší? Yeah měli jsne na turné 8 show s kámošema z Chiens. Je těžký vybrat jedno nej vystoupení, protože všechny byly neuvěřitelný. Zaprvé jsme mohli vidět každý večer, jak to drtí Chiens. Jsme holt šťastliví bastardi. Dál jsme všude potkali spoustu přátel a objevili jsme skvělý kapely jako Helitosis nebo Captain
Caveman. Taky jsme na tom turné měli super promotéry a v Čechách spoustu trávy, takže … to všecko bylo skvělý. Kdybych si měl opravdu jedno vybrat, tak bych řekl, že show v Krakowě bylo úžasný. Hráli jsme s Final Exit, The Kill, Livstid … Bylo plno, tráva, chlast, Andy každý den na hadry ! Vsadili byste na moderní grindcorové kapely? Kde vidíte budoucnost týhle muziky? Podle mě je scéna vlastně v docela dobré kondici, spousta skvělejch kapel na každý show, zdá se, že se lidi o grindcore v posledních letech víc zajímají. Myslím, že na grindcorové scéně můžeme vidět určitou vlnu, nové kapely se objevují, jiné mizí, scéna je hodně živá.
Vzpomínám si, že když jsme poprvé přijel na OEF v roce 2006, tak hrálo plno skvělejch, mladejch kapel. Je to nekonečná obnova. Proto se o budoucnost grindcoru nebojím. Plus hlavně poslouchám starý špinavý mincecore a grindcore a tenhle styl nikdy nezmizí. Nic opravdu nového se neobjeví, ale blast beat bude trvat navěky. Ve Francii se teď děje hodně věcí okolo kapel jako Chiens, Warfuck, Doomsisters, Satan atd. Jsem zvědavý, co se jména kapely týče. Co je příkladem Whoresnation (národ kurev)? Každý je na to jméno zvědavý haha … zaprvé je to tak trochu věc nesprávného překladu. Znamená to zkurvenej národ nebo zlej národ, ale výklad je volnej a má několik významů. Mumia Abu Jamal napsal text nazvaný whore nation, který by například mohl nabídnout jiné indicie ohledně významu. Myslím, že každý národ je v kategorii «whoresnation », co se nás týče. Samozřejmě můžeš udělat pořadí, ale každý národ je sračka, se svými politickými a ekonomickými zájmy. Tohle jméno je proti všem vládám. Vaše poslední dílo, “Scum Will Reign”, zní uhlazeněji než vaše eponymní nahrávka. Jaký byl nahrávací proces? Měli jsme míň písní a víc času, takže jsme to udělali, jak nejlíp to šlo. Naše zralost hrála taky určitou roli v uhlazenosti naší hudby, bych řekl. Proces byl dost obvyklý, Lop (kytara) a Chech (basa) přišli s riffy, Tonio (bicí) dodal blast beat, já napsal na poslední chvíli většinu textů zatímco ostatní nahrávali. Michol z Chiens nás nahrával. Vždy jsme s ním pracovali, takže nás teď už tak nějak zná. Za ty roky se taky opravdu zlepšil a my máme moc rádi způsob jeho práce. Nahrávali jsme u Tonia s jedním z našich nejlepších přátel. Je to DIY plné lásky, co na to víc říct? Jaký je s kapelou váš další cíl? Plánujete nové nahrávky nebo splitka? Nemáme nějaké zvláštní cíle. Jen turné a hraní. V říjnu budeme dva týdny na turné s Retardnation (Kanada). To je nejdál, kam jsme se kdy dostali, takže se na to těšíme! Naše další nahrávka bude trojité splitko s Chiens a Dead Instrument (Dánsko). Pak jen stárnutí až do konce! Tohle je váš prostor říct čtenářům a fans, co chcete. Hey ! Oï ! Oï ! Poslouchejte grind, hoďte se do klidu, přemýšlejte o světě, lidech. Mír, láska a total fucking destruction. Díky za interview!
Obracení lidi v prach
Zdá se, jakoby každá kapela v Česku měla vlastní osobitost, zvláště v grindcoru. Nikdo by kvůli široké paletě úletů v téhle scéně nemohl definovat, co je “český grind”. Twisted Truth byl v 90. letech jeden z prvních počinů, který tenhle žánr reprezentoval, ale tihle hoši přidávají svou vlastní trošku divného humoru, chytlavých songů a podivných textů. Po dlouhém čase nečinnosti se vrátili a zdají se být snad v ještě lepší kondici než byli během posledního aktivního období. Jestliže se vám líbí ulítlosti, tak prosím nepropásněte tyhle borce. Budete na prahu nového levelu šílenosti. Na otázky odpovídal basák Káňa.
TWISTED TRUTH je taková záhadná kapela, prosím chlapci, řekněte nám něco o vašich členech. Jak jste se dali dohromady a začali hrát fast grind?
Pozdravy do daleké Argentiny… (Poznámka: Já, tazatel, jsem z Argentiny) No, my zas tak záhadní nejsme : ). Dovol mi nás představit. Už určitou dobu je naše sestava tříčlenná, což znamená: Vana- kytara, Kana- basa, zpěv a Bella-bicí a zpěv. Hrajeme spolu grindcore z přesvědčení a protože prostě tenhle jedinečný undergroundový hudební styl milujeme a máme mraky času ho provozovat…. Byli jste aktivní v 90. letech, co si z těchto ranných časů pamatujete? Jak se česká scéna vyvinula?
Yeah, je to pravda. Všecko se nám v 90. letech dařilo, protože bylo jen pár kapel jako my, takže jsme všude hráli koncerty a taky nahrávali a vydávali hodně materiálu. Ale pak se kapela prostě zastavila, což byla naše chyba a scéna se dál vyvíjela, bohužel bez nás… Hodně jsme se teď snažili to dohnat a doufáme, že to nebylo nadarmo, a že se nám to aspoň trochu podařilo. Česko má skvělou grindovou scénu, jaké jsou vaše domácí oblíbené kapely?
Řekl bych, že se všichni shodneme na nejlepší kapele a tou by byl nestárnoucí počin zvaný Ingrowing…pak taky But a další takové kapely z Jižních Čech, které jsou opravdu boží, a stylově odlišné, ale neméně skvělé kapely jako Gride nebo Lahar. Řekl bych, že obecně dáváme přednost grindcoru v jeho ryzí podobě… Hudba TWISTED TRUTH je něco skutečně divného, názvy písní, hudba a obal podivně šokují. Obecně řečeno, o čem jsou texty?
Ano, fakt nás baví dělat bordel a je to pro nás taky dobrý způsob se uvolnit. Nebereme se příliš vážně a proti ničemu nebojujeme nebo něco podobného… Proto jsou názvy písní napoříklad o tom, proč mizí polívky v supermarketech v úrovni očí a podobné věci, ha ha ….
Hodně hrajete naživo, co je pro vás nejlepší ohledně živého hraní?
Jasně, že je nejlepší, když se pod pódiem potácejí pološílení fanoušci nebo skáčou a šílí a když se zvukaři snaží mít čistý zvuk. Pak dosahuje požitek vrcholu…
Hodně lidí čekalo na to, že budete uzavírat Obscene Extreme 2014 (včetně mě). Pověz nám o tomto šíleném zážitku!
Přál bych si, aby každý muzikant mohl zažít takovou zkušenost. Pořád to nemůžu dostat z hlavy. Je to prostě tak zvláštní událost a Obscene Extreme 2014 navždy zůstane zlatě vytepán v historii našich živých vystoupení. Nejdřív jsme se trochu strachovali kvůli pozdní hodině, kdy jsme měli hrát, ale teď rádi říkáme, že to nemohlo být lepší…. Lidi, co měli na triku zvuk, bylli opravdu vynikající a lidi na pódiu taky. Všichni odvedli skvělou práci ve 3 hodiny ráno??!! To jsme opravdu nečekali. Mysleli jsme si, že budeme prostě další poslední kapela, ale parta kolem Čurbyho udělala maximum… A pak reakce fanoušků! Skutečnost, že jich tolik zůstalo vzhůru – byl to skutečný orgasmus… Díky moc Čurby!!! Chcete něco dodat?
Díky moc za zájem a jestli se vám líbí naše muzika, tak můžu jen dodat, že jsme nedávno byli ve studiu nahrávat nový materiál, který snad brzo vyjde… Doufáme, že budeme hrát často koncerty a možná vyrazíme na turné po Anglii a Polsku atd. – je to v jedání. Ještě jednou díky za otázky! Kana a Twisted Truth Díky za interview!
”Nezbývá nic”
D
iploid je tříčlenná kapela z Melbourne, Austrálie. Je to malá, nová kapela plná nasranosti a energie. Poprvé, kdy jsem o těchhle chlapících slyšel, byli na programu Obscene Extreme Australia 2014 a hned mě jejich jméno zaujalo. Ale hudba bylo velké překvapení, hořká, misantropická fúze black metalu, grindcoru a old schoolového řevu. Takže jsem se rozhodl vyzpovídat jejich basáka Reece Praina, abych se o nich něco dozvěděl. Máte-li rádi depresivní hudbu, tak si je poslechněte! Řekni nám něco o členech Diploid. Jak kapela začala? Všichni jsme spolu chodili na střední a byli kámoši. Scott (bicmen) a já jsme byli spolu v kapele a náš kytarista odešel, takže se přidala Mariam (kytara). Ale pak jsme všeho kolem té kapely nechali a rozjeli Diploid asi v roce 2010/2011. Tou dobou byla Mariam v posledním roce na střední a Scott a já jsme ji právě skončili. Mariam se chtěla trochu víc soustředit na školu, takže jsme v prvním roce kapely moc neudělali a taky jsme v té době byli dost mizerní. Na basu jsem sotva uměl hrát haha. Jsem na Diploid zvědavý, dělá mix Black Metalu, Grindu a Hardcoru a dělá to srdcem. Může být depresivní, ale taky neuvěřitelně agresivní. Kdo vás ovlivnil? Vlivy se časem měnily a někdy se mění s každou písní. Je to obvykle podle toho, co zrovna ten měsíc poslouchám. Kapely jako Infest, Indian Summer, Darkthrone, Napalm Death, Neil Perry, The Locust, Extortion a the Pixies všechny nějakým způsobem hudbu ovlivnily. Ale opakující se vlivy jsou: Discordance Axis, F-Minus, In/Humanity a Witch Hunt. Texty jsou prostě o lidech a o tom, co jsme, jak se chováme a jakých hrozných věcí je lidstvo schopné. Některé texty jsou taky osobní. Vaše discografie je k dispozici na bandcampu, ale my chceme více! Kdy můžeme očekávat dlouhohrající album? Na LP jsme začali dělat začátkem tohoto roku. Udělali jsme asi 11-12 písní, ale pak jsme se rozhodli udělat místo toho několik splitek. Ale myslím si, že po tomhle se zase pokusíme o LP, takže odhaduju, že možná někdy v roce 2015 bychom mohli vydat album. Ale mezitím nám vyjde splitko s Canine a taky splitko s Coma Regalia. Před koncem roku nám doufejme vyjde ještě jedna nahrávka, ale nejsme si moc jistí, co to bude.
Vaše nejnovější EP Human je krátké, ale zároveň je opravdu intenzivní. Jak probíhalo nahrávání Human? Když jsme psali songy na Human, tak jsem napsal píseň a pak to ukázal ostatním členům. Pak přidali ke skladbám své vlastní návrhy a nápady a tak. Mariam a já se ve psaní textů střídáme. Myslím, že jsem k nim napsal 4 texty a ona 2. Je známo, že metalová scéna někdy “emocionální” prvky v muzice odmítá. Jak se hraje v Austrálii, měli jste někdy pocit, že jste ve scéně odstrkováni? Metalová scéna nás přijala a byla k nám velmi přátelská, což je úžasný. Opravdu jsem nikdy neměl pocit, že jsme kvůli emocionálním prvkům odmítáni. Ale jsem si jistý, že jsou kapely a lidi, co na to zrovna moc nejsou a to je ok, nemusí to každýho bavit. Ale suma sumárum nás každý akceptuje. Víme už, že Austrálie má neuvěřitelnou extrémní scénu. Jaká je dle tvého názoru nejlepší pětice extrémních kapel v Austrálii? V současné době je moje oblíbená australská kapela kapela s názvem Manhunt. Jsou z Brisbane a hrají opravdu rychlý, agresivní Powerviolence. Někdy mám pocit, že hrají na hranici grindcoru, je to vynikající. Další skvělé australské kapely jsou: Whitehorse, Canine, Extortion a Split Teeth. Jaké máte plány do budoucna? Právě si zařizujeme turné na Novém Zélandu, které se uskuteční koncem roku 2014. Taky se chystáme vyrazit na turné po Austrálii buď koncem tohoto roku nebo začátkem příštího. Jak už jsem zmínil, tak nám v roce 2015 doufejme vyjde LP a myslím, že se pokusíme o trochu víc turné, doufejme, že zase někde za mořem. Vaše poslední možnost říct, co si přejete… Díky za rozhovor. Jsem rád, že se ti naše hudba líbí! Díky za interview.