JUMP MAG OCR MAGAZINE 02/2016 by OCRA CZ

02/2016

PETRA VESELÁ “Dělám to, co mi aktuálně chutná!”

Fernando Casanova 1

OBSAH: 6 Česká liga OCR 9 Dětské tréninkové skupiny 14 Rozhovor - Petra Veselá 20 Recenze - Icebug Spirit 6 OLX 22 Trénink - Redbull 400 36 Zahraniční scéna - Fernando Casanova 42 Gear TIP - Dryrobe 44 Přehled OCR závodů v ČR 50 Proč a jak založit OCRA klub? 52 Recenze - Garmin Tactix Bravo 53 O výživě s Pavlem Trampotou 58 Vybíráme správné oblečení 60 Recenze - Olympus TG-Tracker Tough 62 Závodník a závod roku 2016

ZE STARTU Je to víc než rok, kdy jsme začali budovat ryze českou asociaci extrémních překážkových závodů. Strávili jsme mraky času hledáním cestiček, abychom navázali komunikaci nejen s organizátory závodů, ale právě i směrem k vám - závodníkům. Něco se nám dařilo líp, něco hůř. Letos v létě jsme došli do situace, kdy jsme zvažovali, kam a hlavně jak jít dál. Práce přibývalo, ale nikde to nebylo vidět. A tak přišel nápad rozšířit naše řady a oslovit Petra Vinického. Proč právě Petra? S Petrem jsme už byli dlouho v kontaktu a počítali jsme s ním do námi chystaného projektu elitního OCRA CZ týmu. Věděli jsme o něm, že je spolehlivý, dobře běhá a lidi ho mají rádi. A tak jsme to zkusili. Jak to dopadlo, už víte. A tak místo dvou, teď rozhodujeme tři. Na domluvu je to trochu náročnější, ale na druhou stranu jsme schopni v tomto týmu stavět a budovat spoustu nových věcí, o kterých bude v tomto čísle ještě řeč. Máte se na co těšit. Tohle číslo přinese mnoho zlomových informací pro celou českou OCR scénu. Dozvíte se nejen novinky, ale i informace o chystaných projektech na rok 2017. Spoustu lidí překvapíme, ale pevně LET’S JUMPmag! VERONIKA & MARTIN & PETR

ČESKÁ LIGA OCR Chcete výzvu do roku 2017? Chcete mít o důvod víc makat a soutěžit do posledního metru? Pak tě bude jistě zajímat, že v roce 2017 budeš mít možnost závodit o body do prvního ročníku České ligy OCR.

OCRA CZ přichází s historicky prvním žebříčkem OCR závodníků v České Republice. Ať už je to Predator Race, Spartan Race, Gladiator a další, tvé konečné umístění bude mít vliv na počet bodů, které si připíšeš do české ligy OCR. Postupem času se nám začne formovat ta opravdová závodní elita. Pro některé bude motivace porazit kamaráda z tréninkové skupiny, pro jiné dosáhnout na své první body. Někomu bude stačit sledovat, jak se vaše tréninkové snažení odráží na stálosti výsledků a postupu v žebříčku. Věříme, že si v této OCR národní lize každý najde to své, svůj důvod posouvat své hranice. V neposlední řadě je žebříček přehlednější pro případné partnery

a sponzory. Záleží nám na podpoře těch nejlepších závodníků při reprezentaci České Republiky na evropských a světových závodech a i to je důvodem k tomuto kroku. Pro tebe je to výzva, pro nás závazek roku 2017. Kde všude můžeš body sbírat? Tvé závodní snažení bude oceněno na těchto sériích:

PREDATOR RACE, GLADIATOR RACE, SPARTAN RACE, HEROES RACE, ARMY RUN. Do žebříčku mohou být přijaty i body z dalších závodů. Ty ale musí splňovat následující kritéria: Závod se musí konat na území ČR, musí mít mininální délku závodu 5 km s minimálním poměrem překážek 1:1 (1 překážka na 1 km) a historii minimálně jedné závodní sezony. 6

Jak bude probíhat aktualizace? Kritéria pro udělení bodů:

Body získává prvních 100 závodníků z celkového pořadí (muži a ženy zvlášť) a zároveň výsledný čas nesmí být větší než 1,5 násobek času vítěze. V případě, že těchto prvních 100 závodníků se do časového limitu nevejde, rozdělí se body jen těm závodníkům a závodnicím, kteří limit splnili. Body do české ligy se udělují pouze závodníkům s českou státní příslušností.

Body budou závodníkům připočítávány po každém závodním víkendu. Aktuální vydání najdete vždy na stránkách OCRA CZ. Zde bude k vidění celá bodová historie. Později se přidá profil závodníka a další doplňující informace. V nejbližších dnech najdeš na našich stránkách kompletní kritéria ČL, včetně tabulky s počtem bodů za každé umístění a pár dalších informací. Doplňující informace:

Bodování dle obtížnosti závodu:

Závod do 10 km je násoben koeficientem 1 Závod do 17km je násoben koeficientem 1,25 Závod nad 17km je násoben koeficientem 1,5 Výsledky z Mistrovství České republiky budou násobeny koeficientem 2 Od kdy je možné body získat?

Body do české ligy (dále jen ČL) na nadcházející sezonu 2017 je možné získat od 1.11 2016 do 31.10. 2017. Do celkového hodnocení se započítá 8 nejlepších výsledků v průběhu sezony.

Na konci sezony získá nejlepší závodník s největším počtem bodů titul mistra/mistryně národní OCR ligy. Ceny pro vítěze budeme postupně zveřejňovat na našich stránkách. Vítězům ale připadne dres mistrů. Nebudeme lhát, že jsme plni očekávání, jak se ti bude tato novinka líbit. A věříme, že to je další krok k tomu, aby se tento krásný sport zase o kousek posunul. Každý závod tím získá zase trochu jiný rozměr a tvůj trénink novou motivaci poprat se o každý bod.

DĚTSKÉ TRÉNINKOVÉ SKUPINY Text a foto: Zdeněk Lhota Když mi přišla na messenger zpráva od Veroniky, zda bych nenapsal do nového Jump Magu článek o trénování dětí a tréninkových skupinách, nedokázal jsem říci NE. Okamžitě mi v hlavě začala rezonovat spousta nápadů a myšlenek. Jen je správně poskládat.

K trénování dětí se člověk vždy

něho zůstat a dále se rozvíjet. Tak

dostane jen pár způsoby. Ten první

jsem začal s mladšími žáky a během

u mě byl ve 20 letech, kdy jsem

následujících 15 let prošel všechny

musel skončit s aktivním sportem a

věkové kategorie, které u fotbalu

to z důvodu obav ze zranění, které by dozajista zapříčinilo ztrátu

jsou.

zaměstnání. Pokud ale sport milujete, je trénování možnost jak u

Další osvědčená cesta je ta rodičovská. Před dvěma lety jsme

s dcerkou začali navštěvovat

všeobecných pohybových

tréninky Spartan Kids v Prostějově.

dovedností. Trénink bývá úzce

Zakladatelka Spartan Training

profilovaný. Každý člověk, jenž se

Group Prostějov Petra Stryková,

trochu orientuje v problematice

která nás bude letos reprezentovat na mistrovství světa u Lake Tahoe

sportovního tréninku, ví, jak je důležité se vyhýbat tzv. rané

v USA, mě tehdy oslovila, zda bych

specializaci. Spousta rodičů vede

jí s některými tréninky nepomohl a

děti ke sportu, aby si vyplnily

už se to vezlo. Vzhledem k velkému

vlastní sny v domnění, že budou mít

věkovému rozpětí skupiny, která

doma Jaromíra Jágra, Tomáše

měla být pro děti 3-5 let a v zájmu těch starších, co potřebovaly něco

Rosického, Tomáše Berdycha nebo jinou hvězdu.

trochu jiného, byla po vzájemné dohodě vytvořena další skupina ve věku 5-13 let. Pro každého trenéra je jedním z nejdůležitějších

“Pokud ale sport milujete, je trénování možnost jak u něho zůstat a dále se rozvíjet.”

věcí podpora rodiny, bez které to nemůžete dělat. Moje úžasná manželka přijala pozici asistenta trenéra, fotografa a kameramana v jedné osobě, „Lásko děkuji za to,

Našimi nejpřirozenějšími pohyby je běhat skákat, podlézat přelézat a šplhat.

že jsi mě našla!!!“ a samozřejmě

Trénink dětí má svá specifika, které

zkušenosti a znalosti. Těch jsem

je velmi důležité znát a pracovat s nimi. Ať už jsou to jednotlivá

posbíral velké množství při studiu Fakulty tělesné kultury na Univerzitě Palackého v Olomouci. Dnešní společnost je nakloněna masovým sportům, v nichž je především v rámci tréninku maximální orientace na výkon,

období růstu při nichž bereme na zřetel vývoj opěrné a svalové soustavy, mentální a sociální rozvoj a mnoho dalších. Tato problematika, i přes její důležitost, není dnes to hlavní, o čem bych měl psát.

hodně se opomíjí rozvoj

minut, jinak by tam kroužili ještě teď. S PESTROSTÍ vás nuda mine velkým obloukem.

Další ze základních pilířů kvalitního a zábavného tréninku. Nedoporučuji závody o to, kdo bude první a podobně dostane cenu. Fenomén HRY, to je oč tu běží a nejen ve

Každý má své limity vývojového

sportu.

období, ve kterém se právě nachází

Každý trenér pracující s dětmi musí

a věřte mi, že se toto může stát

být tak trochu uvnitř sám sebe

důvodem, proč děti končí s trénováním. Pestrostí mám na

dítětem. Pokud je, má otevřenou cestu do dětského vnímání světa a

mysli neustálou kreativitu

spousta věcí mu jde snadněji než ostatním. Všichni známe pořekadlo “Kdo si hraje, nezlobí.“. Hra musí mít vždy svá pravidla, cíl a odměnu. Odměnou nemyslím samozřejmě sladkosti, ačkoliv s kilogramem mrkve na kolečka se dá udělat taky spousta parády. Měla by to být třeba nová zkušenost. V minulém tréninku, jsem měl terče na hod míčkem a oštěpem. Pokud zasáhli míčkem, mohli si zkusit oštěp, pokud ne běželi celou dráhu od začátku. Samozřejmě, že se trefili všichni a každý chtěl znovu a znovu. Ještě, že trénink má jen 60

v přípravě překážek, her a cviků. Někdy stačí jen obměnit pořadí, ale vždy by tam měl být nějaký nový prvek. Chápu limity vybavení sportovišť a nářadí, které máte k dispozici, ale ono stačí zajít do lesa nebo na pole a pytel slámy je super

terč na oštěp, kulatina pořezaná na

v průběhu nezapomínejte pochválit

špalíčky perfektní balanční

nejen za pěkné překonání překážky,

překážka, z provázku nejlepší dráha

za dobrou volbu místa překonání

na podlézání a pokud pod něj dáte

překážky i když se to zrovna

igelit s trochou vody, uvidíte sami tu parádu. Nejdůležitější prvek

nepovedlo, chválit je vždy možné za cokoliv, ale samozřejmě s mírou. Na

pestrosti je však aktivní zapojení

každého by se však mělo dostat. A

trenéra do těchto radostí. Všichni

dostane se i na vás, nebojte.

pak jdou po vás, ale stojí to za ten boj. Další dokonalý prvek zpestření je zapojení rodičů, alespoň jednou za dva měsíce je dobré nachystat

Jedním z nejčastěji uváděných

společný trénink. Nebojte se toho.

důvodů, proč děti končí se sportem je trenér. Smutný toť fakt, ale

Každý rodič miluje své dítě a bude

pravdivý. Celou svou trenérskou

chtít ukázat, co v něm je.

kariéru se snažím nebýt tím

Nedoporučuji však ragby, šerm, box

důvodem a zatím se mi to daří.

a dálkové či orientační běhy.

Přeju i vám, ať jste na této cestě

POCHVALA ta musí být.

Nejen na konci tréninku v rámci

stejně úspěšní. Trénovat děti je jednou z mála věcí, které mají v životě opravdový smysl.

drobného vyhodnocení. Hlavně

ROZHOVOR

PETRA VESELÁ Dělám to, co mě právě chutná! Jak už jsem někde psala, Petra Veselá je holka s vražednou kombinací vlastností krásná, chytrá, správná a ještě k tomu velmi sportovně nadaná. Na poli OCR je to známá firma, která umí zavařit leckterému chlapovi. Nejen díky tomu běhá za úspěšný tým Extreme Obstacle Runners, který se podobně nadanými běžci jen hemží! Jak se v rozhovoru dočtete, vždycky za úspěchem nestojí jen pot, slzy a dřina, ale také radost z toho, co děláte! TEXT: Veronika Šimáčková FOTO: Archiv Petry Veselé

Petro, jak dlouho běháš OCR a jak ses k tomu vůbec dostala? Začalo to naprosto nevinně. Zahlédla jsem jednou na FB videozáznam ze závodu Spartan

race v Liberci. Spadla mi z toho brada a řekla jsem si, že tohle chci rozhodně zkusit. „Army drill“ ve mně vždy vyvolával velký pocit vzrušeni a napětí. A i kdyz jsem se po svém prvním závodě (Valčianska 14

dolina 2014) dušovala: „Tak tohle už nikdy“, přece jen se ve mně něco zlomilo a tím probudilo mého závodního ducha. Přesně toho, který byl ve mně už téměř 8 let udusaný. Takže rok 2016 je už má třetí sezóna.

místo na Mistrovství světa v USA v loňském roce.

Mimo jiné, jsi součástí nejúspěšnějšího česko-slovenského týmu Extreme Obstacle Runners. V čem je rozdíl mezi závoděním sama za sebe a naopak v týmu? Je pro Tebe jednodušší být součástí takové skupiny? A jak se rozhodujete, kdo poběží za tým a kdo za jednotlivce?

Můj cíl je zdánlivě prostý. Být šťastná a dělat věci, které mě baví a naplňují. Dělám věci pro prožitek, ne pro výsledek, a to, že se k mému „prožitkářství“ začaly nabalovat i výsledky v podobě bedny, tak to beru jako benefit, ale ne jako můj cíl. Dalo by se tedy říci, že mým cílem je cesta, ne samotný cíl.

Přece jen jsi v letošní sezóně několikrát stála na bedně. Máš nějaký vysněný cíl?

Z velké části běhám jako jednotlivec, přece jen je u nás v týmu pořád více rychlejších borců než jsem já. Ale na pár závodech jsem si mohla vyzkoušet jaké to je, běžet přímo za tým. Rozdíl je v tom, že v týmu to není jenom o vás a cítíte určitý pocit zodpovědnosti, který vás vyhecuje a i samotná radost z výsledku je potom mnohonásobná. Co Ty sama považuješ za svůj největší úspěch? Za můj největší úspěch? Snad můj první závod, kdy jsem zvedla prdel z gauče a šla do toho úplně po hlavě a bez přípravy ☺ Úspěch je nebát se a vykročit do neznáma. Tenkrát to byl pro mě velký krok. Ale pokud to mám brát výsledkově, tak určite 15. 15

Proč si myslíš, že se teď strhla taková mediální lavina zaměřená na celý váš tým? Myslíš, že je to právě těmi vašimi úspěchy, a že se zatím nenašel nikdo, kdo by vás sesadil “z trůnu”? Výsledky udělají určitě hodně, ale vzhledem k tomu, že se ničím netajíme, a to jak samotnými plány, zkušenostmi, ale i svými pocity a v neposlední řadě radami, které sdílíme na sociálních sítích, tak i to připisuji velké sledovanosti. Všichni máme rádi insipraci, kterou používáme pro svoji další motivaci .

Mám pocit, že jsi letos dost zapracovala na silové přípravě. Kolik času tedy věnuješ tréninku

“Co se týká regenerace, tak tu mám zmáknutou. Jsem zvyklá poslouchat svoje tělo a duši.”

a kolik konkrétně silové a kolik běžecké přípravě? Pravda, od minulého roku jsem více svalově zmohutněla. Pomohlo mi to zejména v samotné výbušnosti, poznat je to především na krátkých tratích. V zimě jsem 6 týdnů ujížděla na crossfitu. Ovšem tréninkové

rozplánování většinou neřeším, jedu na pocit, dělám to, co mi aktuálně „chutná“. Někdy, třeba jen měsíc běhám, někdy jen posiluji. Moje tréninkové jednotky nemají řád ani strukturu. Vim, že z hlediska správnosti dělám hodně věcí kontraproduktivně, ale jsem zvyklá dělat věci na pocit, ne podle návodu. Během sezóny naběháš dost závodů. Podle čeho si je vybíráš? Je pro Tebe důležité naběhat jich co nejvíc nebo se soustředíš pouze na pár vybraných? A prozradíš nám, co je pro Tebe osobně vrcholem sezóny? Je to právě probíhající WCH Spartan Race? Výběr chodil většinou s tím, kam šel můj tým a jak mi dovolily mé časové možnosti. Nesoustředím se na žádný konkrétní závod, jedu si to vše tak, jak mi to aktuálně vyhovuje.

“Miluji pozitivní lidi, jídlo, sport a zábavu. Mým životním snem a cílem je být šťastná, rozdávat radost a lásku. Nepromarnit život a nestydět se za svoje vlastní činy.“

Vrchol mé sezóny je určitě svěťák v Americe, ale nevěnovala jsem tomu žádnou speciální přípravu. Jedu si to užít, nechat tam své

PETRA VESELÁ 30 let ❖ členka úspěšného týmu EOR ❖ největší sportovní úspěchy: 15. místo na MS ve Spartan Race, 6. místo na ME ve Spartan Race, vícenásobná mistryně ČR v běžeckém lyžování a biatlonu, mistryně ČR v duatlonu ❖ Koníčky: kondiční cvičení, in-line brusle a kolo ❖ Sama o sobě říká: “Díky sportu jsem získala životní disciplínu, výdrž a nebojácnost, ale hlavně schopnost se rychle oklepat z každého pádu. “ ❖

maximum a obohatit se o nové zážitky. Letos jsi prodělala i nějaké to zranění. Jak se s tím srovnáváš psychicky? Bereš to tak, že to ke sportu patří? Je to vše otázka priorit. Minulý rok by mě zranění dokázalo řádně nakrknout, letos to vše beru s úsměvem, přeci jenom jsou důležitější věci v životě. Co se má stát, stane se. Nepatřím mezi lidi, kteří by se psychicky trápili něčím, co už nedokážou změnit. Většinu nehod beru jako prostor, kdy se můžu soustředit chvíli zase na něco jiného. Co regenerace? Dá se vůbec s takovým zápřahem kvalitně regenerovat? A držíš se nějakého 17

stravovacího plánu, případně využíváš nějaké suplementy?

A jak to vidíš se závoděním příští rok? Máš už nějaké plány?

Co se týká regenerace, tak tu mám zmáknutou. Miluji wellness a to konkrétně saunování. Jsem zvyklá poslouchat svoje tělo a duši, a tak se je snažím hýčkat touto cestou. Suplementy jsem používala jen v silovém zápřahu. Většinou se jim ale snažím vyhýbat, nejsem zastánce chemických produktů.

Letošní sezóna je pro mě poslední OCR sezónou. Je čas soustředit se zase na jiné oblasti. Nejsem člověk, který dlouhodobě zabředne na jednom místě. Mám ráda v životě pestrost a cestu rozvoje. V OCR už jsem si svoje odbyla. Plánuji zkusit half ironman, ale ještě uvidím, jakým směrem se moje chutě vykrystalizují.

TEST Icebug Spirit 6 OLX - závodní bota pro orientační běh ale i na extrémní překážkové běhy Český reprezentant v orientačním běhu, Jan Petržela, otestoval boty Icebug Spirit 6 OLX. Tyto boty do nejtěžšího terénu s karbidovými hřeby si vedly v testu velmi dobře. Přečtěte si celou recenzi. TEXT: Jan Petržela FOTO: zdroj Icebug   Více info na icebugrunning.cz/ portfolio-item/spirit-olx-2/

Svršek boty

Základní informace Značka: Icebug Pro jaký povrch je bota vhodná: Náročný přírodní terén, Bahno, Sníh Pro jaký druh běhu je bota vhodná: Vytrvalostní trénink, Tempový trénink, Závod, Spíše kratší tratě (do 10 km) Hmotnost: US9: 260g g Šněrování: klasické

Woven Kevlar-Polyester / ProtecPU™ je odolný svršek z tkaného kevlaru, polyesteru a PU, který snižuje celkovou hmotnost obuvi, ale je ještě odolnější proti protržení Za dobu testování nedošlo k viditelnému poškození, svršek působí skutečně pevným a přitom lehkým dojmem. Ani ostré kameny, ani ostružiny nijak svršek nepoškodily. Svršek navíc ani v úplném mokru neabsorbuje příliš vody.

Odpružení boty Mezipodešev Compression molded Lightweight EVA with ESS arch stabilizer. Jedná se o závodní botu, takže odpružení boty je minimální, přesto ani na krátkých přebězích po asfaltu nepůsobí nepříjemně.

Infocena: 3190 Kč

Podpora: neutrální Zpevnění klenby: žádné Sklon pata - špička: 4 mm Šněrování: klasické

Podrážka a její vlastnosti Velmi pevná pryžová podrážka s 14 karbidovými hřeby, které dobře drží i na tom nejtěžším povrchu. Testováno v krasové oblasti v Maďarsku, bez problému i na ostrých kamenech. Na orientační běh dostatečná. Je to závodní bota na orientační běh, takže dynamika boty musí jít lehce na úkor pevnosti a odolnosti boty.

Jakou jsem měl s botou zkušenost Střih boty je ideální pro běžce spíše se širším chodidlem. Bota tak za cenu snížené dynamiky umožňuje maximální přizpůsobivost a flexibilitu k přirozenému pohybu a tím pádem výborný pocit i v tom nejtěžším terénu. Je to bota s velmi odolným svrškem, který pevně obepíná nohu a poskytuje stabilitu v těžkém terénu. V pevné podrážce je 14 karbidových hřebů, které dobře drží i na mokrém dřevě a kamenech. Bota byla testovaná při soustředěních reprezentace orientačního běhu v těžkých terénech v ČR a v Maďarsku. V botech jsem také odběhal lesní závody na akademickém mistrovství světa a byl jsem

celkově velmi spokojen. Nejlepší pocit jsem měl v měkkém terénu - v borůvčí, blátě, kde boty krásně držely a přitom na nohu působily příjemně. I na ostrých kamenech se osvědčily a podrážka dostatečně tlumila nárazy. Jediným problémem pro mě byl v začátku materiál podšivky na patě, který mě lehce dřel a nebyl příjemný. Přelepením pat se však dá v začátku zamezit puchýřům a po několika trénincích se pata boty přizpůsobí noze a je to bez problému. Jsem běžec se širším chodidlem a bota mi padla naprosto ideálně. Svršek mi nohu pevně obepínal a zároveň mi však nesvíral malíkovou hranu nohy, což je problém, se kterým se potýkám u užších bot. Design i barva bot se mi velmi líbí, bohužel na hrubém svršku a především na gumové obrubni ulpívá velmi lehce bláto a bota tak už po prvním běhání v terénu vypadá špinavě.

Zaujalo mě:

• • • •

ideální obepnutí mého širokého chodidla odolný lehký svršek pevná podrážka lehce se špiní

TRÉNINK - PŘÍPRAVA NA REDBULL 400 Asi každý zná ten pocit, když mu někdo z okolí nebo jeho vnitřní hlas řekne: „ to nedáš“! A vy v tu chvíli máte sto chutí zkusit to rovnou teď a dokázat jiným nebo sám sobě, že na to tedy máte. Řeč může být o čemkoli, ale já měl nyní na mysli extrémní sportovní výkony. TEXT: Jan Pernica Ona

samotná

d e fi n i c e extrémního výkonu

není

jednoduchá, protože extrémní výkony si každý představuje jinak – někdo táhne za zády kamion, jiný skáče

basejump,

další běží maraton na Antarktidě. Prostě je to jen o nás, co si v hlavě nastavíme za limit a prohlásíme o něm, že je to extrém. Shodneme se zřejmě na tom, že nám tato myšlenka v první chvíli připadne jako bláznivá, ale když o ní přemýšlíme déle a déle, tak se stává spíše motivací, kterou záhy převtělíme do touhy to dokázat, pokořit své hranice. Nemusí to být tedy zákonitě hned extrém, ale prostě nějaký výkon, který nám v tu chvíli přijde limitní a jeho zvládnutí nám dokáže, že jsme porazili sama sebe. Cílem tohoto článku je nejen, dát vám nějaké rady, abyste se při touze překonat sebe sama nezastavili hned na startu, ale také popsat mou přípravu na nedávno skončený závod RedBull 400.

Nejprve

v krátkosti

řeknu, kdo si troufá vám udílet rady. Jsem běžec, vždy jsem jím byl a vím, že pokud mne bude zdraví podporovat, tak jím i zůstanu. Dříve jsem závodil ovále

na a

tartanovém

někde

doma

bych

našel

v krabici

dokonce medaile z Mistrovství republiky v bězích na 800 a 1500m. Více než medailí

však

cením

toho

nehmotného, co mi běh přinesl – právě touhu překonávat sám sebe, odhodlání, schopnost snášet bolest, vyrovnávat se s nezdary a přijímat porážky, stejně tak, jako vyhrávat s pokorou. Po tom, co jsem závodní běhání posunul do pozadí, jsem se začal věnovat tréninku ostatních. Vytvořil

jsem

tréninkovou

kolem

skupinu,

sebe

která

umožnila, aby se můj koníček stal i mým zaměstnáním. Věděl jsem, že na

dráze

nepřekonám,

již ale

své přišly

rekordy nové

sportovní výzvy. Jedna z prvních byla, když mi kamarád řekl o Spartan race a popsal jej jako závod, kde nemám šanci uspět. V ten

okamžik jsem věděl, že tento závod chci absolvovat a třeba se pokusit jej někdy v budoucnu vyhrát. Do této doby mám za sebou 4 závody a nejvíce si cením asi 14. místa mezi elitou na ME ve Spartan Race (Tatranská Lomnica, 2015). Dalších výzev

byla

celá

řada,

ale

nejaktuálnější je právě RedBull 400. Závod, který z vás vymačká vše už za 4 minuty. Tedy v případě, že jste vítěz (2016 Tomáš Čelko, SVK, 4:02 min. / Adéla Stránská, CZE, 4:51 min.). V případě, že jste poslední, tak si pobydete na trati o něco déle (388. muž 14:36 min a 151. žena 17:30 min.). Jedná se o závod, který měří přibližně 400m a má na tomto úseku převýšení cca 180m. U nás se tradičně běhá v Harrachově na

vrchol skokanského můstku K120. A

je na něm hezké to, že se zde

právě přípravu na tento závod,

potkávají

v mém podání, bych chtěl popsat

sportovními

trochu podrobněji a zobecnit některé

bych řekl, že si na něm spousta

momenty i na další závody.

silničních či dráhových běžců vyláme zuby, protože běh po

borci

napříč

různými

odvětvími.

Dokonce

rovině je úplně jiná disciplína. S oblibou říkám, že běh do vrchu má blíže k cyklistice nebo běžeckému

lyžování

než

k samotnému běhu po rovině. Ono také běžkaři u nás patří k elitě v bězích do vrchu a na RedBull

400

pravidelně

umisťují v popředí. Stejně tak mezi top závodníky můžeme najít specialisty z oblasti tzv. Towerrunningu, což je seriál v běhu do schodů na nejvyšší budovy

světa.

Dále

jsem

zaznamenal na startu naše výborné Rozbor závodu Na začátku je potřeba si uvědomit, co závod vlastně obnáší, zda je v mých silách jej zvládnout a jak se na něj připravit. Jak jsem popsal výše, jedná se o 400m do pořádného krpálu, kde prim hraje vytrvalost a síla. Chceme-li, silová vytrvalost. Není to závod pouze pro běžce, ale

triatlonisty,

rychlobruslaře

apod.

Tito borci trénují silovou vytrvalost v podstatě celoročně, takže vím, že mám co dohánět. Sice jsem si vědom tohoto handicapu, ale rozhodně se mi

z toho

neroztřesou

kolena.

Naopak moci poměřit síly s těmi nejlepšími je pro mě vždy o to větší motivace.

Registrace K čemu mi bude, že znám vše o závodu, když se nestihnu včas přihlásit. Jedná se o hezký akční závod, na kterém není přemrštěné startovné (stylově 400 Kč) a servis pro závodníky je skvělý. Tudíž logicky přitahuje pozornost a už samotná přihláška na závod je takový malý sprintérský souboj – letos byly mužské kategorie vyprodány během 3 dnů a ženské jen o málo později. Proto neváhám a na první oznámení pořadatele odchází z mého účtu 400 Kč oplátkou za potvrzení startu. Je poměrně častým scénářem, že po vyprodání startovného se zhruba další dva měsíce množí na FCB žádosti na odkoupení startovného od opozdilců a cca 14 dní před startem přicházejí první nabídky k odprodání startovného od borců, co nestihli natrénovat, rozmysleli si to nebo jsou jednoduše zranění. Ale nespoléhej na to, ber to jako záložní variantu.

Plánování

během v kopcích, měl bych jej

S tím, že chci běžet RedBull 400 jsem počítal od minulého ročníku, kdy mě můj výsledek, se kterým jsem nebyl příliš spokojen (11. m celkově / 4. místo z ČR běžců) motivoval k tomu, že příště to musí být lepší. Na přípravu jsem si vymezil nejméně 4 měsíce dopředu. Je potřeba říct, že běhám neustále po čas celého roku (týdně v rozmezí 40-100 km podle období), tudíž obecná vytrvalost, která je základem pro

všechny

střednědobé

dlouhodobější aktivity tohoto typu, mi

nechybí.

Ale

mnohem

podstatnější je si reálně říct co mi schází. Tím je kromě vytrvalosti síla a rychlost, abych byl přesnější spíše rychlostní

vytrvalost

vytrvalost.

V kopci

maximální

sílu

rychlost,

ani

proto

podstatnější

jsou tyto

silová

nevyužijete maximální mnohem speciální

schopnosti. Ale vše se nedá trénovat najednou a já musím popřemýšlet jak to správně skombinovat. Hlavní zásada

sportovní

přípravy

jakýkoliv závod je ta, že obecné by mělo předcházet speciálnímu.

znamená, že než začnu své tělo týrat

nechat rozběhat po rovině. Stejné je to s rozvojem síly. Nezačnu hned dělat dřepy s těžkou činkou, ale zahájím jen jednoduchými dřepy a postupně navyšuji apod. Předpříprava – krok 1 Do doby zmíněných 4 měsíců před soutěží se připravuji tak, že běhám skoro denně, převážně po rovině a jednou až dvakrát týdně si trochu zacvičím - buď kruhový trénink, nebo

aspoň

chytnu

hrazdy,

udělám nějaký cvik na břicho atd. Začátkem dubna běžím pražský půlmaraton v osobním rekordu 1:14 hod., což beru jako dobrý test vytrvalosti a od této doby mi stačí tuto schopnost pouze udržovat a zaměřit

rozvoj

dalších

schopností, které jsem zmínil výše. Duben - krok 2 Mám velkou výhodu, že se jako trenér dostávám na 3 týdny do St. Moritz s nadmořskou výškou 1780 m. Trénovat tady je velký zážitek, a pokud

respektujete

nadmořskou

výšku a potřebnou aklimatizaci a upravíte podle toho svůj tréninkový program, tak to po návratu do

nížiny nese své ovoce. Jsem tady

spíše takové vlnovky (svahy do

však

pro

500m s mírným sklonem), ale oproti

ostatní, takže si nemůžu dovolit

tomu, co jsem do té doby běhal

myslet na svůj trénink. Využívám

v Praze, je to posun. K tomu si dám

k tréninku chvíle, kdy má skupina volno nebo individuální výběhy.

jednou do týdne procházku s popoběhnutím na místní kopec

Někdy se mi povede nacpat trochu

(cca 2500 m n. m. ), a stejně tak se

cvičení i do intervalu, když svěřenci

jednou týdně dostanu se svěřenci do

běží něco delšího. Než abych stál na

posilovny a osahám si i činku a

místě a mrznul – v Mořici umí být

začnu také s dřepy s lehkými

v dubnu klidně i -10 °C (stejně tak jako + 15 °C), tak si raději udělám

váhami (20-40 kg), tak abych zvládl aspoň 15 opakování. Začínám se

pár angličáků nebo výpadů, hodně

lepšit i na hrazdě a dostávám se

jsem si oblíbil žabáky. Podstatnější

někam k 20ti přítahům v kuse a

na celém tomto období je však to, že

obecně

obohatím svou kilometráž o výběhy

pochvalovat,

v terénu s několika kopečky. Jsou to

Dokonce místy zahlédnu i sval a to

primárně

jako

trenér

celé

tělo že

si je

začíná

zpevněné.

mi dělá radost. režimu

V tomto

setrvávám

v podstatě celé soustředění.

Květen-červen krok 3 I když se mi zdálo, že jsem toho v Mořici z běžeckého pohledu moc neudělal, tak je síla z kopců znát. Co jsem dříve v Praze považoval za kopec teď míjím bez většího zadýchání. Nicméně to pořád není nic v porovnání s tím, co mě čeká v Harrachově.

Proto spouštím druhou fázi přípravy, která předpokládá

rozvoj síly nejméně 3x v týdnu. Tady je důležité říct si pravidlo, které platí napříč jakýmikoliv sporty – pokud něco (schopnost, dovednost) trénujete 2x v týdnu, tak ji pouze udržujete. Jakmile navýšíte na 3 a více jednotek, tak dochází k rozvoji. Stejně tak je však důležité, aby tělo dostávalo různé tréninkové podněty, protože pak se adaptuje lépe a tudíž trénovanost roste rychleji a zároveň pro sportovce pestřejší trénink znamená změnu, kterou jistě docení jeho hlava. Z této teorie vycházím a zařazuji do svého tréninku tento repertoár tréninkových prostředků: • krátké svižně vybíhané svahy. Jedná se o prudší kopce cca 40-60m na rozvoj rychlosti (např. 5x40-4x60-5x40-4x60). S dostatečným odpočinkem. Mně stačí mezichůze a občas minutka navíc. Úseky jsou v celkovém objemu do 1km. Úsilí je mezi 85-95% • delší tempově vybíhané svahy. Tady nemám moc na výběr a beru za vděk profilem jediného kopce v okolí, který měří nad 600m. Naštěstí je poměrně „běhavý“ a není tak prudký. Začínám s tréninkem na 12x400 a pokračuji následující týdny na 10x500, 8x600, 6x800 a končím 4x1km. Tady musím s úsilím o něco níže, abych vydržel až na horu. Tedy aspoň v začátku kopce běžím kolem 70% na konci už se, ale určitě můžeme bavit o přiblížení se k maximu. Např. kilometrové úseky, které

na rovině zvládám kolem 3min, v kopci běhám kolem 4:20-4:00. Je to výborný trénink na rozložení tempa, což se bude na RedBull 400 hodit. • schody – mám ve svém okolí pouze jedny, které splňují parametry k mému tréninku. Jsou poměrně prudké a spíše kratší (cca 80m). Proto si rozděluji trénink na schodech na dva typy: 1) jednou je vybíhám volněji jen s meziklusem, kdy se snažím hned po výběhu nahoře otočit a střídavě chůzí s klusem se dostat zase zpátky dolů. Tímto stylem jsem začal první týden na 6ti výbězích než jsem odpadl, ale během 2 měsíců jsem se dopracoval k 15 opakováním. Pro představu, tyto schody zvládám vyběhnout okolo 25-23 sec. 2) podruhé, když mám na trénink málo času, tak volím výběhy hodně svižné s delší přestávkou (cca 3-6min.). Úseků takto na hraně 90-100% zvládnu maximálně 4-6. Tuto formu používám i jako test, kdy si měřím časy. 14 dní před Redbull 400 si zde běžím osobák 19,7 a jsem s rychlostní formou spokojen. • Když nestíhám nikam do terénu a „musím“ být celý den na stadionu, tak si dávám aspoň jako náhradu silového tréninku žabáky. Není asi více cviků, které dokáží člověka tak „odpálit“ jako jsou právě žabáky. Začínám cca na 40m úseku, kdy zvládnu 5 opakování a postupem času se dopracuji k tomu, že zvládnu 5x100m s přestávkou 6-10min. Zkouším i co zvládnu na maximum a je z toho hezkých 200m.

Tyto tréninky pak doplňuji o souvislé volné běhy ať již v terénu nebo po rovině v trvání 45min až 1,5hod., dále tempový běh 6-10km v rychlejším tempu či úseky na úrovni anaerobního prahu nebo o trochu rychleji. K tomu zařazuji posilování ať už formou kruháče nebo čistě s „železem“ v posilovně. Z těchto tréninků vybírám podle svého času a především také podle únavy – to je v podstatě nejzásadnější na sestavené celého plánu. Vyvážit poměr tréninku a regenerace. Taky se snažím, aby to bylo pestré i vzhledem k tomu aby mě tréninky bavily.

Červenec – krok 4 Máme nějaký měsíc a půl do soutěže a já musím změnit trochu režim – je tady dovolená. Naštěstí se jedná o dovolenou v Alpách a Dolomitech,

kdy týden chodíme po horách a ferratujeme. Dovolená mě baví o to více,

když

můžu

občas

proběhnout dopředu a vrátit se zase zpět pro svoje kamarády. Batoh na

Ta k ž e

z á v ě r e č n ý červencový týden opouštím

silový

trénink a nechám nohy rozběhat jedním tréninkem na rovině a hurá na

silnici.

Tam

jsem přeci jen více zádech je takový příjemný bonus.

doma. Závod mi po všech těch silových trénincích

Už se nedivím tomu, že historicky

připadá jako odměna a s časem

první vítěz RedBull 400, Slovinec

33:16 min. jsem na poměrně horké

Matjaž Mikloša, je skialpinista a ne

počasí taky spokojen.

běžec. Po návratu z hor cítím, že se nohy posunuly na další úroveň a je

Srpen – krok 5

třeba

etáž

Posledních 14 dní do závodu a já

v naší tréninkové pyramidě. Tím jsou výběhy do svahu, který už

vím, že teď už se toho dá spíše více pokazit než získat. Proto ubírám

z velké části připomíná samotný

výrazně

výběh na můstek. V Praze jsem nenašel nic lepšího než petřínský

tréninků a jdu po kvalitě. Teda spíše

kopec. Zjistil jsem, že když jej

si dávám osobák a zkouším to i na

vezmu na přímo, tak je to 600ka

Petřínu, kde nově ustanovuji také

s převýšením lehce nad 100m. Na první trénink zvládnu 4 petřínské

svůj nejlepší výkon (600m / 3:48 min.). Tu a tam si udělám pár

kopce, za 14 dní už si jich naložím 6

dynamických

(vše v rozmezí kolem 4:30-4:10 min.). Dále už se v kopcích

podřepy s výskokem v posilovně

nedostanu, protože trošku hřeším a

závody.

nechám se zlákat na silniční desítku.

pořádný odpočinek.

nasadit

předposlední

objemu

silových

už jen testuji. Na krátkých schodech

cviků

(žabáky,

apod.) jen pro radost a těším se na V tuto chvíli je na řadě

Závod – krok 6 Je to tady. Do svých, původně dráhových, treter montuji největší hřebíky, které jsou k dostání. Vím, že jestli bude dneska někde slabina, tak v těch 12mm rozhodně ne. Snídani si dám pořádnou, protože hlavní závod je až v 16hod a i bez přehnaného sebevědomí beru rozběh jen jako rozcvičku. Na prezentaci přijíždíme včas kolem 10h, ale dozvídáme se, že rozběhy jsou zrušeny a bude rovnou finále a to v čase rozběhu. Trošku čára přes rozpočet. Snídaně mě začíná tlačit v břiše a to, že se nestihnu rozcvičit, mě více než štve. I když s tímto rozhodnutím můžu nesouhlasit, je to asi tak jediné, co s tím lze dělat. Rychle se rozběhám aspoň na 500m, ale schází mi pár ostrých rovinek, které by tělo dostaly do správné provozní teploty, na kterou je navyklé. Brečet kvůli tomu však nehodlám, je to závod pro tvrďáky a ne pro plačky. Ostatně připustit si v hlavě, že je něco špatně, znamená prohrát závod dříve, než se vystartuje. Přesvědčuji sám sebe, že to tam fouknu i z této rozcvičky, protože to v těch nohách prostě je. Mám štěstí, že nejlepší závodníky dali pořadatelé do první vlny a já mezi nimi nescházím. Je to mnohem férovější rozdat si to v přímém souboji. Bohužel děvčata tuto šanci neměla, ale to je jiný příběh. Čekám na startovní čáře. Hlavní favority znám a můj cíl je držet se s nimi, co to půjde. Máme tady start a já si běžím své strojové naučené tempo, které jsem používal na Petříně. Dívám se do země a nenechám se nikým rozhodit. Když po minutce zvedám hlavu, zjišťuji, že jsem s favority na čele a vedle mě se hraboší právě Mikloša, coby jeden z velkých adeptů na bednu. To mě uklidní, protože sil mám stále dost. Ale zjišťuji, že jsem poslední z běžců, kdo ještě neaplikuje metodu „po čtyřech“. Přecházím tedy na všechny 4 a zjišťuji, že běžet byl zbytečný komfort. Zhruba v půlce závodu končí buben a nabíhá se na můstek. To už se začíná závodit. V tu chvíli jsem na tom ještě relativně dobře a nemíním boj o bednu vzdát. Jdu do toho společně s nejlepšími. Sice jsem stále po boku Mikloši, ale Tomáš Čelko se do toho opřel a začíná se nám vzdalovat, zatímco mi docházejí síly a jsem rád za trubku, která vede podél nájezdového můstku skokanů. Nevím, k čemu slouží v reálu, ale většině v tu chvíli slouží k tomu,

aby ulevili překyseleným nohám a pomáhali si rukama. Stále držím první pětku a útok na bednu není utopie. Najednou se Mikloša vedle mě zvedá a začíná běžet. Nikdy bych nevěřil, že na pár metrech můžu tolik ztratit. Cíl už je na dohled nějakých 50m, ale já mám pocit, že stojím na místě. Zkouším to taky rozběhnout, ale nohy nejsou moje, někdo mi je musel vyměnit, protože je vůbec neovládám. Do cíle dobíhají nebo spíše padají ti nejlepší a za chvíli k nim připadnu také já. V první chvíli nemám na to myslet, jestli jsem spokojen nebo ne. Vím jen, že na více dneska nebylo a ještě 20 min mi bude trvat, než mi přestane být špatně. Počkám, až skončí všech 8 běhů a zjišťuji výsledky. Mým cílem bylo umístění v TOP 5 a nebo být nejlepší z Čechů, ideálně kombinace obojího, takže? Je z toho 6. místo celkově a 2. mezi Čechy. I když jsem si svůj cíl nesplnil, tak jsem aspoň vylepšil umístění z loňska (11.) a také výsledný čas (cca o 5 sec.). Dokončil jsem s pocitem, že jsem tam nechal vše a soupeři byli prostě lepší. Vím, že jsem mohl být v tréninku přísnější, ale trénink je pro mě prioritně zábava a nechci mu obětovat svou práci nebo více osobního života. Nehodlám se specializovat na tyto běhy do vrchu a beru to spíše jako zpestření, ale to mi nebrání v tom, dělat věci smysluplně. Zřejmě taky nikdy nedosáhnu úrovně nejlepších borců, ale můžu o tom aspoň snít a přát si to. A když máte vůli a touhu, tak vás to žene v tréninku dále! Toto mé sdělení mělo být trochu návodem, na to jaké tréninky je možné pro tento specifický závod nebo obecně další závody v kopcích zařadit. Krátce shrnu pár metodických rad, které jsem výše uvedl:

• Vaše tělo není stroj – myslete na regeneraci. Trénovat tvrdě není umění, trénovat chytře ano. • Každý jsme jiný. To co funguje na jednoho, nemusí platit na dalšího. Náš trénink ovlivňuje spousta faktorů (rodina, škola, zaměstnání, doba spánku, nemoci apod.), proto i doba regenerace po náročném tréninku bývá odlišná. • Obecně lze říct, že 3 těžké (velmi intenzivní) tréninkové jednotky v týdnu jsou maximum. Nezapomínejte na volnější aerobní aktivity (běh, kolo, plavání apod.), které zregenerují nejen naše tělo, ale i mysl. • Začínejte v tréninku postupně a nejlépe od obecného ke speciálnímu. • Mějte trénink pestrý. • Trénujte těžké tréninky ve skupině, pomůže vám to se motivovat. • Vytvořte si systém kontroly trénovanosti – nejlépe se únava pozná poklesem výkonu. Proto třeba, pokud máte nějaký standardní trénink, tak na sobě poznáte, zda vám to jde/nejde. • Lépe závodí nedotrénovaný borec než jeho přetrénovaný kamarád. Ať vám to běží a třeba za rok na viděnou v Harrachově!

Zdroj fotografií: www.redbull.com, www.tyden.cz, www.harrachov-info.cz, www.behej.com

ZAHRANIČNÍ SCÉNA

FERNANDO CASANOVA Jsou lidé, kteří váš již svým prvním pohledem naprosto pohltí. Fernando Casanova, elitní profesionální mexický závodník mezi ně opravdu patří a vzhlížet k němu mohou nejen ženy, ale i muži. Patří totiž mezi ty, kteří se do špičky nedostali talentem, ale opravdovou dřinou a silnou vůlí. TEXT: Veronika Šimáčková (English text on our webs.) Vždy jsem byl aktivní a vše začalo, když jsem byl malý kluk. Téměř každý v mé rodině hrál tenis a tak jsem v nízkém věku začal hrát také. Myslím, že mě to zase tolik nebavilo, protože jsem se začal poohlížet po jiných aktivitách. Hrál jsem baseball, jezdil na skateboardu a nakonec, když mi bylo asi 14 let, jsem začal hrát basketbal, který jsem hrál i 3 roky na střední za náš středoškolský tým. Tehdy jsem nebyl žádný super zdravý teenager (a kdo je?!?!)… hodně jsem pařil! Alkohol a téměř žádný spánek… Dost jsem kouřil, a to vše samozřejmě vede ke špatným stravovacím návykům. Když přijdeš domu opilý z mejdanu v 5 ráno, vyjíš celou lednici. Měl jsem nadváhu. Vážil jsem přes 100 kg.  36

To vše vedlo k problémům se srdcem, které muselo vynaložit extra úsilí pohnout s mým 100kilovým tělem přes basketbalové hřiště a kouření vše ještě zhoršovalo. Nakonec jsem skončil v nemocnici, když jsem při jednom basketbalovém zápasu omdlel. Doktor mi tenkrát řekl, že jestli se chci dožít 30, tak musím změnit své návyky.

Tahle slova vše odstartovala…bylo mi tehdy 19. Začal jsem s pomocí odborníka na výživu a trenéra ve fitku. Byl jsem do toho tak zabraný, že jsem hodně zhubnul. Když jsem ty změny viděl, chtěl jsem víc, což mě dovedlo k druhému extrému…Začal jsem trénovat sám 4 – 6 hodin denně a samozřejmě jsem méně jedl, abych se cítil a vypadal štíhlejší a vyrýsovanější. Stal se ze mě anorektik, zhubnul jsem na 68 kg, což bylo na mou výšku 1,85m velmi málo. S pomocí své současné manželky a rodiny jsem se z toho dostal. V roce 2011, kdy jsem se cítil ve formě a zdravý a cvičil jsem 5 – 6krát týdně, jsem měl nehodu na motocyklu, při které jsem si utrhl kolenní vazy na levé noze. Musel jsem na operaci a 8 měsíční 37

rehabilitaci. Hrozně jsem se bál, že už si nezaběhám, ale vše dopadlo dobře! Jediné, co se pro mě změnilo bylo, že jsem přestal se silovým posilováním ve fitku a začal jsem s TRX (právě kvůli zranění kolene). Obdržel jsem TRX certifikaci a tady začala má trenérská historie. Následovala certifikace na trenéra přirozeného běhu, kterou jsem chtěl zejména pomoci sám sobě ke zlepšení běžecké techniky právě kvůli kolenu. Můj vpád do OCR proběhl v květnu 2013. Byl to malý závod, který se konal v malém městě, kde bydlím, poblíž Mexiko City. Tehdy jsem miloval trailya zabýval se hodně funkčním tréninkem. Prostě jsem si ten závod zamiloval! Začal jsem se poohlížet po dalších OCR závodech, což samozřejmě vedlo ke Spartan Race.

rok jsem se zaměřil hlavně na dlouhé vytrvalostní závody jako je Spartan Agoge 60 před několika měsící a chystám se na Ultra Beast během World Championships u Lake Tahoe. Dříve jsem hrál 30 let na kytaru v hardrockové kapele… Začal jsem hodně mladý. V kapele jsem byl nejen kytaristou, ale i hlavní zpěvákem. Občas si ještě zahraju.

“Stal se ze mě anorektik, zhubnul jsem na 68 kg, což bylo na mou výšku 1,85m velmi málo.”

Miluju heavy metal!

Jinak ke mně: narodil jsem se v Mexiko City v roce 1979. Je mi tedy 38 let. Jsem 8 let ženatý se svou ženou Fernandou (vtipné, že?), se kterou máme 4 letého syna Lucu a 4 měsíčního Nica. Jsem osobní a skupinový trenér s SGX certifikací 2. stupně a tento Fernando, jak dlouho se věnuješ OCR? A jak se z takového hráče basketbalu stane elitní OCR běžec?

A prosím tě, zajímalo by mě, jestli je závodění tvůj koníček nebo se OCR živíš? 38

Závody OCR se zabývám již 3,5 roku. V elitě běhám od roku 2014. OCR je moje profese a to nejen závodění, ale také proto, že jsem trenérem Spartan a jsem tak zapojen do různých aspektů jak tento sport zviditelnit.

v Sabage Training Systems. Vzhledem k tomu, že se snažím závodů zvládnout co nejvíce: Super, Sprint, Beast i další závodní seriály. Rozhodně se však chci zaměřit na delší závodní etapy. Teď už vím, že v těch jsem lepší než v rychlejších a výbušnějších Sprintech. Jak často trénuješ a z čeho se tvůj trénink skládá?

Kolik závodů už jsi zatím absolvoval, a který z nich považuješ za nejúspěšnější? Mám za sebou přes 50 OCR závodů a z úspěchů, kterých si nejvíc vážím je dokončení Death Race v roce 2015 a Spartan Agoge tento rok. Proto se zaměřuji na delší závody. Kolik závodů absolvuješ za rok a podle čeho si je vybíráš?

Trénuji 5 – 6x týdně, většinou doma. Doma mám hrazdu na trénovaní přítahů, pneumatiky na tireflips (převracení), činky, sandbags (pytle s pískem) a kettlebells. Hodně běhám, a když jedu do Mexiko City, tak cvičím s svými trenéry v Sabage Center, kde minimálně jednou týdně posiluji s velkou zátěží. Jak moc ovlivňuje rodina tvůj trénink a frekvenci tvých závodů? Jak často vůbec rodinu bereš s sebou?

Má kritéria pro výběr závodu jsou občas výzvou pro mé trenéry 39

Rodinu se do svých aktivit snažím zapojit co nejvíce. Můj 4letý syn už běžel 5 závodů Spartan Kids a miluje je. Moje manželka začala opět cvičit s mými trenéry před pár měsíci hned po porodu. Určitě nejlepší dar, který můžete svým dětem dát, jsou nějaké aktivity. Jezdí se mnou na téměř všechny mé závody v Mexiku a jeli se mnou i na některé do Spojených států amerických. Kdybys tedy nebyl profesionálním OCR závodníkem, myslíš, že bys mohl být profíkem i v nějakém jiném sportu? Kdybych nebyl atletem OCR myslím, že bych mohl dělat CrossFit nebo jezdit na horském kole.

Hodně amerických OCR závodníků je možné vidět jako Ninja Warriory. Co Ty? Vtipné… Právě jsem se vrátil ze Spojených států amerických, protože jsem byl vybrán jako jeden z 18

mexických atletů k účasti na soutěži typu „Ninja Warrior“. Je to v produkci Sylvestra Stalloneho a producentů amerického Ninja Warrior a bude se to jmenovat Ultimate BeastMaster. Za několik měsíců se to bude celosvětově vysílat na Netflix. Moc mě to bavilo a teď se chci učit parkurovým překážkám a horolezectví, což přidám ke své OCR přípravě. Jaké máš plány do budoucna? Chtěl bych absolvovat závod Battlefrog Xtreme a samozřejmě bych chtěl jet do Evropy na závod Toughest. Stále se budu věnovat vytrvalostním akcím a rád bych tento sport představil/přiblížil více lidem.

DRYROBE - GET CHANGED, STAY WARM Jako všechny sporty i OCR se postupem času stává samostatným trhem, kde se chytrolíni a kutilové snaží prodat svoje zaručeně "ultra, mega, extra super" nutné výmysli bez kterých prostě nemůžeš fungovat. Ovšem čas od času lze narazit na opravdu zajímavé vychytávky. Třeba jako Dryrobe. Myšlenka je jednoduchá. Chceš doběhnout závod a co nejrychleji být v suchu a teple. Nebo naopak - co nejdéle v teple a suchu zůstat než vyběhneš na start. Tenhle fešnej kabátek je vlastně dlouhé poncho z kvalitní pláštěnky s teplým kožíškem uvnitř. Když to řeknu hodně zjednodušeně. Každopádně stačí se podívat na Instagram Dryrobu a zjistíš, že ve světě ho nosí každý, kdo ve světě OCR něco znamená. Ať závodník nebo člen organizačníh týmu. Měl jsem letos možnost dvakrát Dryrobe vyzkoušet. Chci ho a budu ho mít. Přidá se někdo k objednávce? Své objednávky pište na martin@ocra-cz.cz. Foto: paulineesquire.blogspot.com

PŘEHLED TĚCH NEJ OCR ZÁVODŮ U NÁS Láká vás OCR závod a nevíte, na jaký se vydat? Nebo checete vyzkoušet něco jiného, než co jste doposud absolvovali? Tady je stručný přehled toho, kde všude vás nechají nosit pytle s pískem po sjezdovce nebo provádět důkladně bahení procedůry. Text: Petr Vinický PREDATOR RACE

Česká serie překážkových závodů, která vás přesvědčí o tom, že na tréninku máte stále co dohánět.. Na každém závodu vás něčím novým překvapí. Což je ostatně jejich velká výhoda. Nejsou vázaní licencí, a tak si s tratí a s překážkami opravdu dovedně vyhrají. Na trati je vždy hodně ručkování, nošení těžkých pytlů nebo poznávacích běhů potokem či vodou. Ano, když zmiňuji vodu, tak Predator Race je mistrem ve skluzavkách. Při absolvování takového závodu okusíte široké spektrum překážek

hodně podobných sériím, které se běhají na severu, jako např. Toughest, Strong Viking apod. Před každým závodem lze vidět celou trasu na mapě i s překážkama. Což je fajn. Vidět ovšem není převýšení, které bývá takové, abyste cítili nohy ještě několik dní po závodě. Legendárními překážkami se staly Mega vlna, klavír nebo skluzavka. Predator Race má 3 obtížnosti. Dril 5km+ a 20+ překážek (všimněte si toho “+”, protože vždy je to více než čekáte), Brutal - 10km+ a 25+

překážek a Masakr - 15km+ a 30+ překážek. Při nezdolání překážek následuje trestný handicap, což je okruh navíc se závažím nebo bez. Specialitou je Predator Run, který je řekněme čistější verzí OCR závodů a je vhodný pro úplné nováčky, kteří si netroufnou hned na Dril. Taková úvodní poznávačka.

Úplnou odlišností na českém území je pořádání Predator Challenge. Což je závod pouze přes překážky ve dvojcích na čas. Divácky velmi zajímavá možnost, jak si závodníci mohou okusit těžké ručkovací překážky jinde než na trati.

SPARTAN RACE

Ne úplně nejstarší závod na území České republiky, ale 100% nejznámější pořadatel OCR závodů v čechách a zemích V4. Spartan Race (SR) vznikl v USA odkud se postupně rozšířil po celém světě. Zájímavou historii, jak vznikl, si můžete přečíst na jejich stránkách. Jak už jsem zmíňil, tak závod pochází z USA. Tzn., že je i licencovaný co se překážek týče. Z výhody velkého bráchy v USA může tedy být i nevýhoda, protože na každém závodě v podstatě víte, co vás čeká. Tím se trochu vytrácí moment překvapení, a to i přes to, že SR drží trasu i překážky do poslední chvíle v utajení. Tato série je určená spíše pro běžce. Resp. je v ní kladen větší důraz na běh a vy si tudíž užijete hezké běžecké pasáže. Díky tomu, že víte jaké překážky vás asi potkají, můžete kalkulovat a taktizovat trochu

dopředu. To ovšem neznamená, že si neužijete dlouhé pochody s pytlem písku nebo tahání jiných těžkých závaží. Užijete! SR má daleko více obtížností než ostatní závody. Základní je Sprint na min 5+km a 20+ překážek. Super je středně těžký závod 13+km a 24+ překážek. Beast je nejtěžší z této základní série. Čeká vás 20+km a 30+ překážek. Ultra Beast je na 40+km a 60 a více překážek. V Evropě se běžel zatím jen jednou. Pro tréninkové skupiny je určena výzva typu Hurricane Heat. Citováno ze stránek SR “Nejsou zde žádné časomíry ani startovní čísla. Nejde o individuální soutěž. Jakmile se ponoříš do světa HH, rychle zjistíš svoje „proč“ a najdeš svůj nový smysl v této výzvě. Na email ti přijde seznam doporučeného vybavení, pak už je to jen tvoje zodpovědnost dostavit se připraven na 4 hodiny intenzivního nasazení a řadu mentálních i fyzických výzev. Každý HH je jedinečným zážitkem, který je přímo navázán na místo konání i organizátory akce. Bude to pro tebe výzva. Jako tým uspějete.” Ke SR race patří i zimní závody, takže si můžete užít závodění během celého roku. Bohužel SR patří k těm nejdražším závodů a nemá ani dobrou vizitku co se podvádění týče. Za nesplnění překážek se provádí 30 tzv. burpees, což je angličák s výskokem. A právě zde dochází k velkým podvodům ze strany závodníků. GLADIATOR RACE Poměrně zajímavá série závodů, které se od předchozích dvou liší hlavně tím, že si může říkat “MUD RACE”, nebo-li špinavý/bahnitý závod. Organizáři si dávají záležet, aby závodníci do cíle doběhli opravdu špinaví. Nutno podotknout, že se to Gladiatorovi zatím daří. Překážky jsou více méně 46

podobné jako u ostatních závodů. Za nesplnění překážky se dělají angličáci nebo trestné okruhy. Záleží na typu překážky a možnostech trasy. Hodně zajímavou novinkou je noční závod, který se běžel na 3km a 10 překážek. Uvidíme, jak to bude do budoucna. Gladiator Race rád pro své závody využívá motorkosové dráhy, staré pevnosti nebo jinak odlišná místa na kterých se závody normálně nedělají. Dá se řadit mezi ty lehčí

závody, co se týče překážek i vzdálenosti. Zásadním rozdílem je start, kdy se do závodu startuje intervalově v časovém rozestupu, namísto hromadného startu. Zajímavostí také je, že startovní čas je vám přiřaezn na základě pořadí vaší registrací. Obtížnost trasy je následující 6km20 překážek / 8km - 25 překážek / 10km - 30 překážek. Gladiator Race dobře zmáknuté zázemí, dobrovolníky a značení trasy.

HEROES RACE Nejmenší z uvedených závodů. Za rok se pořádá pouze jeden závodní víkend se závody na 2 distance - na 7km a na 13km. Překážky jsou opět podobné, ale nelze nevyzdvihnout skvělou rodinnou atmosféru. Fakt, který tomuto nahrává je jeho umístění. Překrásná lokalita Hradce nad Moravací dává tomuto závodu hodně plusových bodů. Závod se běží podhradím i hradním parkem, nechybí kopce a řeky. Tenhle závod prostě dělají kluci srdcem. 47

ARMY RUN

Militarizovaná série OCR závodů s podporou armády je zas trochu jiným stylem. Na výstavbě se podílí profesionální vojáci a vy dostanete ochutnat trochu toho vojenského drilu. Lokalita závodů je jednou z jeho předností - zpravidla se podíváte na vojenská cvičíště. Je to tedy unikátní možnost zazávodit si na místech, kam se jinak nemusíte dostat. Specialitkou organizátorů je střílení závodníků kuličkovkou (samozřejmě, že ve vší opatrnosti) nebo krmení vašich unavených svalů sušenými červy.

Army Run pořádá 3 obtížnosti. Nejsnažší se zdá být CIVIL s 5km a cca 20 překážkami. Prostřední je NATO. Zde už je běh okolo 10km a cca 40 překážek. Nejtežší obtížností je ARMY. Překonáte více jak 15km a vychutnáte si víc jak 60.

Jak už bylo řečeno, překážky mají tedy nádech vojenského výcviku. Na celou trať dohlíží vojáci, kteří určitě nedovolí dát vašim svalům pohov.

ZALOŽENÍ SPORTOVNÍHO KLUBU Tento seriál bude věnovaný spíše administrativním věcem. Nicméně i ta ke sportu v určité fázi patří. Řeknu vám, jak založit sportovní klub. Dám vám rady na jeho úspěšné vedení. Podíváme se na hospodaření klubu. Jak plánovat a jaké má klub povinnosti. Jak se řeší sponzoring a jak uspořádat vlastní sportovní akci. TEXT: Martin Čížek Založení sportovního klubu není žádná věda. Řídí se zákonem č. 83/90 Sb., o sdružování občanů a vyžaduje několik povinných kroků. Nejprve si ale pojďme říct proč SK založit. Dost možná jste partička nadšenců co obráží všemožné závody, trénujete spolu a můžeme předpokládat, že máte nějaké týmové triko. OK. Možná už máte tohle za sebou a lákává vás horní umístění ve výsledovce. Super! Možná je pro vás OCR srdeční záležitost a rádi věci někam smysluplně posouváte nebo chcete být sociálně aktivní ve svém okolí. Ano? Potom doporučuji založit sportovní klub. Základní pravda je ta, že bez založeného SK jste pořád jen parta nadšenců, která partou nadšenců nejspíš už zůstane. Jste vlastně parta jednotlivců. Naproti tomu spolek (sportovní klub je spolek / občanské sdružení) je už právní subjekt a v tu chvíli zaujímáte ve vyjednávání např. sponzoringu či daru od města výrazně pevnější pozici. Založení sportovního klubu krok po kroku Ještě jednou zopakuji – založit klub není složité, nicméně samo se to neudělá. Postup je následující. Musíte být nejméně tři osoby a minimálně jeden z Vás musí být starší 18ti let. Poplácejte se po ramenou, protože v tuhle chvíli si můžete říkat „přípravný výbor“. Poté vypracujete stanovy sdružení. V těch se uvádí název vašeho spolku, sídlo, poslání a pár dalších věcí. Také je potřeba se poradit a obsadit tři „role“ v klubu. Předseda, sekretář a pokladník. Můžete si ale říkat i jinak, např. Pán tvorstva, Drakobijec nebo Ředitel zeměkoule. Tihle tři budou mít fungování klubu ve svých rukou, takže dobře rozmyslete kdo z vás půjde do funkce. Na všechny formuláře doporučuji použít mnou připravené šablony. Stanovy spolku ve dvojím vyhotovení spolu s návrhem na registraci zašlete na Ministerstvo vnitra ČR. V případě že MV ČR nebude mít námitek, zašle Vám jednu potvrzenou kopii zpátky spolu s přiděleným IČ. V tuhle chvíli jste oficiálně registrovaný klub. Bravo !!

GARMIN TACTIX BRAVO Hodinky s navigací a GPS pro přesné měření trasy a vašich výkonů. Rekreační sportovec, vrcholový sportovec, turista, běžec, triatlonista, cyklista, plavec - zkrátka každý, kdo se sportu věnuje a chce sledovat svůj pokrok, by měl mít pořádného pomocníka. A Garmin Tactix Bravo je k tomu přímo určený. Možná pár z vás zná nebo vlastní předchozí model Garmin Tactix, který se sice přestal vyrábět, ale nahradil ho právě model Tactix Bravo, ještě lepší a nadupanější. Osvědčené kvality si zachoval, GPS je ještě přesnější díky GPS/GLONASS, navíc mají navigaci, automaticky kalibrovaný výškoměr, barometr, tříosý kompas. Noční vidění s upravitelným jasem, hodinky jsou vyrobeny v černé matné barvě bez reflexních prvků, pokud potřebujete být nenápadní. Přidaná EXO anténa v provedení imitující karbon s vyšší oděruvzdorností a tvrzeným antireflexním povrchem, 2 vyměnitelné nylonové řemínky v černé a olivově zelené barvě, snadno vyměnitelné. Navíc podporují funkci smart, tedy snadno připojíte k chytrému telefonu a jste tak stále v obraze, kdo vám volá, píše, nebo jaká událost je ve vašem kalendáři. Připojíte se také k Wi-Fi a jiným bezdrátovým zařízením. Tyto outdoorové hodinky jsou vhodné také pro armádní složky, díky nenápadnosti a dalším přidaným funkcím pro parašutisty nebo střelce se z těchto hodinek stává outdoorový počítač, sporttester a smart zařízení v jednom. Každý sportovec si najde to své v hodinkách Garmin Tactix Bravo!

VÝŽIVA Text: Veronika Šimáčková

Pavle, nebudu chodit kolem horké kaše. Jste majitelem serveru ABvýživa, obchodem s doplňky výživy, dlouholetým sportovcem a člověkem, zabývajícím se sportovní výživou. Mě by tedy zajímalo, jaký je rozdíl mezi nákupem v současné době, kdy je obrovský výživový boom a spousta hobby sportovců sklouzává k naprostým dietním extrémům a dobou třeba před cca 5 lety? Jak to vidíte Vy? Nemáte někdy pocit, že to sportovci až moc hrotí? Veroniko, děkuji za tyhle otázky, hlavní rozdíl mezi dobou minulou a současnou je právě v tom, že díky medializaci a rozvoji komunikačních kanálů, se více lidé zajímají nejen o výživu, ale řeší celkově více, různé

aspekty spojené se sportem a životním stylem. Kupředu šel vývoj, hlavně v oblasti složení a dochucení, což hraje svoji roli. Dříve bylo pravidlem, pokud chcete kvalitní doplňky výživy, nebude to žádná chuťovka, ale dnes toto už neplatí. To zásadně pomohlo rozšíření použití sportovní výživy, protože prostě i chuť hraje svoji roli. Také cenově se i speciální doplňky staly mnohem dostupnější většímu počtu rekreačních sportovců a začal fungovat více i marketing výrobců. Zde bych ovšem upozornil, že ne každá reklama znamená kvalitu, ale to ostatně víme i z reklam potravin, drogerie, léků atd atd. Všichni nejen sportovci, kteří se začali zajímat o sportovní výživu, by se měli zamyslet a používat hlavně zdravý rozum. Určitě není potřeba vidět ve sportovní výživě pro kondiční sportovce cosi démonického, nebo něco co je za hranicí normálnosti. Je potřeba si uvědomit, že pokud chceme tělo zatěžovat tréninkem a chceme uspět v jakémkoliv sportovním odvětví, je potřeba mu také dopřát potřebnou regeneraci a možnost pokrýt zvýšený výdej, také kvalitním 53

příjmem. Pravdou je že mnoho sportovců se staví k doplňkové výživě tak, že není důležitá, ale velice se pletou.

například křeče. To jsou ale již individuální problémy, na které je možné odpovědět v samostatných kapitolách, pokud o to bude zájem.

Kvalitní výkon spočívá v kvalitní přípravě a regeneraci, ale obě fáze podpořené kvalitní a správně složenou suplementací se diametrálně liší nejen ve výrazně rychlejší době zotavení, ale také v lepší rychlejší přípravě organismu na další výkon.

Určitě je tedy pro běžce základní dodržovat pitný režim, tedy použití kvalitních hypotonických, případně isotonických nápojů. V podstatě nejdůležitější je následná regenerace po jakémkoliv

Závody OCR nejsou jen o svalech, ale i o běhání. Jaké doplňky byste tedy doporučil na běh a to jak při tréninku, tak i na závod? Zaměřil bych se na základní produkty, které se týkají pitného režimu a následné regenerace. To je podle mne základ. Samozřejmě se dají doporučit produkty pro podporu přímo výkonu při daném závodě. Mimo to, je každý z nás jiná osobnost a někdo potřebuje podpořit boj s váhou, někdo může mít problémy s klouby a jiný

tréninku, závodu. Pokud tedy máte pokrytý pitný režim, jako druhá zásadní otázka je, jak urychlit regeneraci a tedy přípravu na další zátěž, protože tak roste trénovanost a následný výkon. Rozhodující pro regeneraci je rychlé využití tzv. anabolického okna ( a neberte jako sprostý název ANABOLICKÉ - to slovo některé lidi děsí, ale jedná se o 54

pojmenování stavu kdy je tělo schopné regenerovat, opravovat se. Opačný stav katabolický je nežádoucí, čím déle se organismus nachází v tomto stavu, tím se prodlužuje doba nutná k regeneraci a oddaluje možnost dalšího tréninku. Tedy nebát se slova anabolický, které neznamená anabolika, neboli steroidy atd., ty samozřejmě v žádném případě neschvalujeme a jejich použití nedoporučujeme. Já osobně tvrdím, játra a ledviny máme jen jedny a žádný výkon mi nestojí za to abych si je ničil. Pociťujete rozdíl mezi zimní a letní sezonou? Jsou takové nějaké doplňky, které se kupují víc v létě nebo v zimě? Zimní a letní sezona se nás tolik netýká. Stejně jako běhám v zimě, tak v létě, pořád je nutné dodržovat pitný režim a regeneraci. Někdy zima svádí, že si člověk myslí, že není nutné tolik pít, ale to je chyba. Organismus potřebuje doplnit tekutiny stejně v zimě, jako v létě. Možná si někdo myslí, že v zimě se méně potí a tedy nemusí tolik doplňovat, ale to není pravda. Samozřejmě v extrémně vysokých teplotách je potřeba doplnit více minerálů a solí, které vypotíme, ale základ se nemění.

Hodně závodníků také řeší výživu před během a po závodě? Na co bychom si měli dát pozor a jaké doplňky jsou vhodné před a jaké po? Pokud se na tento problém podíváme jednoduše a já tvrdím v jednoduchosti je výhra, tak pokud chci trénovat, musím na trénink být připravený, aby stál zato. Takže pitný režim je základ - je potřeba pít již před výkonem, protože až v průběhu již skluz nedoženu. Tedy přiměřeně pít, ideálně hypotonický iontový nápoj. V průběhu výkonu dle možností střídat isotonický a iontový nápoj. Rozdíl mezi hypotonickým a isotonickým nápojem je v obsahu solí, minerálů a tzv. osmolalitě. Případně i v obsahu energetických složek. Hypotonický nápoj je tzv. řidší, dá se pít celodenně, vhodný je i pro děti a mládež. Isotonický se používá zejména jen při výkonu a těsně po něm, je koncentrovanější, a tak by se neměl používat nadměrně. Proto se také doporučuje u delších sportovních výkonů střídat jeho použití s čistou vodou. Žádný sportovec by neměl opomíjet použití větvených aminokyselin BCAA a to před tréninkem i po něm. BCAA jsou nezbytné pro ochranu svalové hmoty při výkonu proti poškození svalu. Pomáhají 55

energetickému výkonu a po výkonu zásadně ovlivňují regeneraci. V dobrých regeneračních nápojích tak najdeme dostatek BCAA a aminokyseliny L-Glutamin. To už je

Co byste radil doplňovat při delším běhu a můžete nám vysvětlit rozdíl mezi energetickými gely a jak je poznáme? A kdy jaký používat?

více specifické. Použití BCAA je velice žádoucí a určitě stojí za samostatnou kapitolu. Tím jsem se dostal i k tomu co použít po výkonu - opět BCAA právě ideálně doplněné LGlutaminem. To je aminokyselina, která je nejvíce obsažené ve svalech a zásadně ovlivňuje regeneraci. Tyto látky se většinou používají i do regeneračních nápojů typu Enervit R2, který patří mezi špičku v tomto sortimentu a mimo jiné jej používá většina špičkových sportovců.

Co se energetický gelů týká, je zde mnoho druhů. Nenechte se nalákat reklamou a nízkou cenou. Levné gely většinou obsahují jen nějaké ty cukry. Jednoduše řečeno a někdy se jedná v podstatě o jakési chemické ovocné dřeně nevalné chuti a minimálního účinku. Rozdíl v gelech je v použitých surovinách, druzích sacharidů a dalších látkách. Například před výkonem je ideální sytit se sacharidy s nízkým glykemickým indexem. To proto aby 56

se nám nežádoucím způsobem nevyplavil inzulin, který by nás utlumil. V podstatě velice zajímavý je v tomto Enervit Pre sport. Já tomuto výrobku říkám amarouny a je to ideální svačina, která se použije 30 minut před začátkem výkonu. Když už začne samotný výkon, běh, potom ž inzulín nehraje takovou roli a je možné a žádoucí doplňovat energetické gely. Gely je dobré doplňovat pravidelně a je důležité u nich dobře i pít. Mezi špičku opět patří energetické gely od firmy Enervit, to je evropská špička, nebo USN tzv. Vooma gel a případně přípravky Amix Rock gel, isogel. S těmito máme výborné zkušenosti. Například firma Enervit dělá mnoho i pro osvětu a můžeme někdy zveřejnit jejich pomocné tabulky použití přípravků, které jsou skvěle sestavené podle druhu výkonu a jeho délky. Mnoho zákazníků, kteří tápou v použití doplňků si podle těchto tabulek dokáží udělat v doplňcích pořádek a systém.

O použití doplňků by se dalo psát mnohem, mnohem více. Čím náročnější je příprava tím náročnější je složení suplementů, ale já si stojím za tvrzením, v jednoduchosti je síla a pro mnoho kondičních sportovců stačí, dobře pít a doplnit energii + používat přípravky pro regeneraci.. Pokud bude zájem, můžeme se na vše zaměřit postupně podrobněji.. nebo se na nás můžete kdykoli obrátit s žádostí o radu. Pavel Trampota

UNDER ARMOUR - SKVĚLÝ POMOCNÍK DO JAKÉHOKOLIV POČASÍ Každý závodník nebo závodnice řeší, jak se obléknout na závod nebo trénink tak, aby mu nebyla zima nebo mu nebylo moc teplo. Skvělým pomocníkem je oblečení od exkluzivní americké značky Under Armour. Jaké rozdíly jsou v jejich materiálech, a kdy je použít se dozvíte níže. Značka Under Armour, zabývající se sportovním oblečením, byla založena roku 1996 ve Spojených státech Kevinem Plankem, v té době 23 letým hráčem amerického fotbalu. Oblečení této značky je unikátní především použitím kvalitních materiálů, díky kterým je každý sport o poznání snazší, pohodlnější a zábavnější. Většina oděvů Under Armour lze rozdělit do dvou hlavních skupin a jedné „pomocné“, které pospolu tvoří Gearline – jedná se o ColdGear®, HeatGear® a AllSeasonGear®

ColdGear® - „Wear this to feel warm, dry & light.“

maximální výkon i při vysokých teplotách. Doporučené použití je při teplotě nad 23°C.

Jak již anglický název napovídá - jedná se oblečení do nižších teplot - ideální pro pocit tepla, sucha a lehkosti.

AllSeasonGear®

Jedinečná technologie ColdGear® představuje dvouvrstvý materiál, který odvádí vlhkost od těla a zároveň udržuje teplo. Tato technologie byla speciálně vyvinuta tak, aby byla schopna chránit tělo a vaše zdraví i v nízkých teplotách. Doporučené použití je při teplotách od 12°C až do mrazů. HeatGear® - „Wear this to feel cool, dry & light.“

Technologie AllSeasonGear® je zlatou střední cestou pro chvíle, v nichž je tou pravou volbou přesně něco mezi dvěma zmíněnými technologiemi. Vytváří doplněk k oběma předešlým, použitelný téměř kdykoliv. Tato technologie byla vyrobena z revolučních materiálů, které si dokážou poradit s případnými výkyvy počasí a zajistí perfektní regulaci teploty a zároveň maximální prodyšnost.

K technologii ColdGear® existuje také protipól – ideální pro pocit svěžesti, sucha a lehkosti a to i za vysokých teplot.

Nezáleží na tom, zda jste milovníci zimních či letních sportů. Kompresní trika, kalhoty, mikiny, bundy, čepice, rukavice nebo spodní prádlo Under Armour, vás ochrání v jakémkoliv počasí.

HeatGear® je technologie, která má za úkol tělo příjemně chladit a efektivně odvádět vlhkost pryč. Tato technologie byla speciálně vyvinuta tak, abyste byli schopni podat

Veškeré oblečení Under Armour si můžete koupit na stránkách www.protrenink.cz. Pro členy OCRA CZ jsou domluvené slevy.

OLYMPUS TG-TRACKER - OUTDOOROVÁ KAMERA DO NÁROČNÝČNÝCH PODMÍNEK Není to mu ještě tak dávno, kdy nám přišlo dost divné, vidět závodníka na trati s kamerou. Dnes se z toho stává běžný standard. A stejně tak, jak se rozšiřují řady závodníků, kteří si stoupnou na trať s kamerou, stejně rychle se předhánějí výrobci s vývojem svých vlastních. Text: Veronika Šimáčková Již v létě jsem si s touhle kamerou chtěla nějaký závod střihnout, ale chvíli trvalo, než se ke mě tenhle zelený mazel dostal. Nakonec jsme tedy spolu vyrazili na noční Gladiator Race. Na první pohled mě uchvátila barva, protože vypadá opravdu jako na obrázku, a její bytelnost kamery. Železná konstrukce dávala tušit, že snese i náročnější podmínky. V návodu bylo, že je i vodotěsná. Ušetřím vás podrobností kolem 4K videa apod., protože většina lidí to stejně nevyužije. Co mě osobně bylo sympatické, že má výklopný dislplej. Zdá se to jako blbost, ale přeci jen vidět i za běhu, co právě natáčím, se občas hodí. Výbornou věcí je, že díky příslušenství, které je součástí balení, můžete kameru připnout relativně na příslušenství, které už mám ke své GoPro kameře. Závod byl krátký, měl jen něco kolem 4 km, a tak jsem si kameru připnula pásem na břicho. Vypadala jsem jako Robocop. Co si budeme povídat, reálně si nějak nedovedu představit běžet s touhle kamerou připnutou na hlavě. Přeci jen, právě díky železnému tělu, dost váží a myslím, že po pár kilometrech bych měla tendence ji vrazit prvnímu dobrovolníkovi do ruky.

4 km noční přírodou a pevností v Josefově byly tak akorát na krátký testík. S rozsvíceným vestavěným reflektorem na kameře a zapnutou čelovkou jsem se vydala na trať. První potíž nastala na laně - prostě trčící kamera při šplhu byla tak trochu navíc, ale dalo se. Naštěstí nebylo žádné plazení bahnem, tam bych ji musela asi odepnout. Pokud bych měla možnost ji ještě někdy zkusit, opravdu by mě zajímalo je, jak by kamera vydržela zkoušku mud runů. Jak by se čistila od bahna. Při přechodu řekou jsem ani nic neřešila. Tam už jsem si byla jistá, že vodu prostě udrží. Přiznávám, že doma jsem ji dala “preventivně” pod kohoutek. Jediná chvíle, kdy mě zatrnulo, přišla na konci závodu, kdy jsem se snažila dostat přes dřevěnou mega vlnu. Všichni víte, jak je důležité se tělem namáčknout na překážku. A tady jsem čekala, kolik škrábanců na kameře bude. K mému překvapení a zároveň k mé úlěvě vydržela i tohle bez ztráty kytičky, tedy barvy. Jestli tedy můžu závěrem napsat, tak Olympus TG-Tracker je opravdu akční outdoorová kamera, o kterou se nemusíte bát. Místo OCR běhu ji ale vidím jako skvělýho parťáka na kolo, na rafty a další podobné extrémní sporty, kde není nutné mít kameru připnutou na těle. Abych nezapomněla, ve finále i noční záznam dopadl nad míru dobře a já si dovedu představit si s ní pohrát mnohem víc. Nejen v noci.

ANKETA OCR ZÁVODNÍK A ZÁVODNICE 2016 OCR ZÁVOD 2016 I přes skutečnost, že rok 2016 ještě nedoběhl do svého závodního konce, lze o něm říci, že je v mnoha ohledech významný. Rozrostla se základna OCR bežců, zvedla se kvalita i kvantita závodů. Už se pomalu začal vytrácet obecný názor, že překážkové běhy jsou pro nevybouřené maníky, co je minula povinná vojenská služba. (Ano, i tohle mi máma na začátku říkala). OCR sport udělal velký krok dopředu. Medializací a popularizací tohoto velmi mladého sportu v řadách veřejnosti, rostlo i spektrum a kvalita překážek. Určitě je ale jedna věc, která platí pro všechny sporty stejně. Tím je otázka, kterou si klade každý závodník i divák. Kdo je nejlepší? Který závod je ten BEST a neměl bych ho minout příští rok? Rozhodli jsme se na to příjít a to velmi jednoduše. Zeptat se přímo vás závodníků. Kategorie:

OCR závodník roku 2016 - kategorie mužů a žen Závod roku 2016 Cena Fair play Celá anketa bude probíhat následovně: OCR závodník roku 2016 Nominační kola

Oslovení organizátoři sami navrhnou 5 závodníků v kategoriích mužů a žen na cenu OCR závodník roku. První 3 závodníci na seznamu budou automaticky zařazeni do finálového výběru. Zbylí dva budou tzv. náhradníci, ze kterých zástupci OCRA CZ vyberou další 2 závodníky v obou kategoriích, kterými doplní finálovou patnáctku.

Na stránkách OCRA CZ zveřejnímě během následujících dnů hlasovací formulář, kde může každý z vás, tedy diváků či závodníku, tzv. hlas lidu, nominovat 5 mužů a 5 žen na cenu OCR závodník roku. OCRA CZ také vybere 2 jména do kategorie mužů a žen.

Jak už bylo zmíněno, první 3 závodníci navržení organizátory, jsou automaticky zařazeni do ankety. Zbylí dva budou tzv. náhradníci, ze kterých zástupci OCRA CZ vyberou další 2 závodníky v obou kategoriích, kterými doplní finálovou patnáctku, která se bude skládat ze jmen jak právě organizátorů, tak i ze jmen z hlasu lidu a návrhů zástupců OCRA CZ. Ze závodníků navržených z hlasu lidu budou do finálového kola vybráni další 3 závodníci s největším počtem hlasů a zároveň nebyli nominováni

organizátory závodů. OCRA CZ doplní anketu o dva závodníky, kteří se objeví ve finálové patnáctce v obouch kategoriích a nebyli nominováni ani organizátory, ani hlasem lidu. Výsledný seznam 15 nominovaných OCR závodníků a závodnic bude vyvěšen na stránkách OCRA CZ a zároveň s ním zde bude spuštěn hlasovací formulář o nejlepšího OCR závodníka roku 2016 v kategorii muž a žena. ZÁVOD ROKU 2016 Druhá část ankety je věnována závodům. Zahrnuté jsou všechny závody konané na území ČR. Na stránkách OCRA CZ bude v nejbližších dnech zveřejněn hlasovací formulář se jmény všech závodů konaných na území České republiky, kde každý závod budete moci ohodnotit na stupnici 1-10, kdy Hodnocení jednička je nejhorší, desítka nejlepší. Kategorie pro hodnocení: organizace, trať, atmosféra. Časový harmonogram:

1. - 31.10. 2016 - nominace 1.11. - 31.12. 2016 - hlasování 31.12.2016 - uzavření ankety 15. ledna 2017 - slavnostní vyhlášení vítězů, místo bude ještě upřesněno. KAŽDÝ HLASUJÍCÍ MÁ POUZE JEDNU MOŽNOST ROZDĚLIT BODY DO ANKETY. PŘI HLASOVÁNÍ BUDE NUTNÉ VYPLNIT JMÉNO HLASUJÍCÍHO A EMAIL PRO KONTROLU. OCRA SI VYHRAZUJE PRÁVO ODSTRANIT PODEZŘELÉ HLASOVÁNÍ. TAKOVÉ HLASOVÁNÍ BUDE ZVEŘEJNĚNO ODDĚLENĚ. Ten, kdo byl nejlepší v dobách Gladiátorských turnajů, si vydobil svobodu. Ten nejlepší v anketě si vyslouží ocenění nejlepšího OCR závodníka roku 2016. Sledujte náš FB a internetové stránky, kde budeme postupně zveřejnovat další informace k anketě.

NA TOMTO ČÍSLE SE PODÍLELI: Romana Marie Jokelová Děkujeme za fotografie k našemu úvodnímu slovu. Více o její práci najdete na jejích stránkách www.rmjokelova.cz.

Adelá Turková aka Adelina Grafika Adéla je naší podporou, co se týče výroby plakátů a všech tištěných materiálů. Zároveň dává dohromady finální podobu log a všech blbostí, které k fungování potřebujeme.

Hana Petruchová Nejen Hanka se tentokrát postarala o korekturu článků. Tak snad se vám bude aktuální číslo číst mnohem líp.

Sabina Smolová Stejně jako minule, i tentokrát v mnoha ohledech pomohla v překladech a zároveň se s Hankou postarala o to, aby ve článcích nebyly chyby.

DĚKUJEME!!!