Boží volání by Paulínky Praha

PHILIPPE MADRE

BOŽÍ VOLÁNÍ Rozlišování povolání

ÚVOD

Boží povolání otevírá člověku největší štěstí, jaké se na této zemi nabízí. Boží povolání představuje jeden z nejpřesvědčivějších důkazů Jeho lásky. Boží povolání ukazuje člověku smysl jeho existence. Bůh volá… Ale jak? Je mnoho křesťanů, kteří hledají své místo, své povolání. Je mnoho těch, kterým se dostalo daru víry a přejí si něco učinit se svým životem, pro Ježíše a s Ježíšem. Už osm let pořádáme duchovní obnovy, které jsou zaměřené na poznávání povolání, a stále znovu nás fascinuje strategie lásky, kterou používá Duch svatý, aby lidem ukázal velkou Kristovu touhu po lidských životech. Nikdy nepoužívá stejnou strategii dvakrát ani stejnou touhu, protože v Pánových očích jsme jedineční. Přesto se toto volání jakoby vtěluje do dějin, do naší historie, a dává se v ní poznat. Jsme schopni rozpoznat více, než si myslíme. Jistě jsme schopni rozpoznat, co od nás Bůh očekává, ale je to často

krok velmi nejistý, jakoby do prázdna, a tak mnohdy nevíme „jak na to“. Mnoho účastníků našich duchovních obnov si přálo, abychom vydali knížku, která by tyto obnovy obsahovala. Konečně jsme se k tomuto kroku rozhodli, avšak činíme tak zdrženlivě. Proč? Tato kniha nedokáže dělat zázraky a sama o sobě nedokáže dát odpověď, na kterou čtenář horečně čeká. Neobsahuje návod, který se dá prostě použít, abych rozpoznal své vlastní povolání. Tato kniha však člověka nezbavuje nutnosti osobního růstu či praktikování obvyklých prostředků naslouchání Boží moudrosti, jako je modlitba, rozjímání, usebrání, duchovní vedení, postupný duchovní růst apod. Kniha shrnuje většinu přednášek našich duchovních obnov. Neměla by se číst lineárně a postupně jako detektivka, v níž se chceme co nejrychleji dozvědět závěrečné rozuzlení. Její struktura není lineární, ale soustředná, to znamená, že pojednává o otázce našeho povolání v soustředných kruzích, z různých úhlů pohledu. Každý z nich má za cíl vnést světlo do jedné oblasti našeho života, velmi často málo známé nebo takové, v níž jen stěží vidíme působení Ducha svatého, která se však velmi týká rozpoznávání povolání. Tato kniha vybízí k tomu, abychom udělali jakousi životní bilanci, která by zároveň znamenala 6

otevření se Božímu světlu. Snažit se o to pouze na intelektuální rovině je nadbytečné. Jsme naladěni spíše na rovinu intuitivní než rozumovou, takže vyzýváme čtenáře, pokud opravdu hledá své povolání, aby četbu pojal jako malou duchovní obnovu a proložil ji dlouhými osobními modlitbami, meditacemi a úvahami. Záměrně jsme na těchto stránkách omezili počet příkladů, které občas pomáhají pochopit příliš zhuštěný text. Avšak příklady jsou často nevýhodou: lehkost a nekomplikovanost, s jakou v příkladech nacházíme sebe sama, rozpoznávání vlastního povolání nejednou ztěžuje! Zkušenost nás učí: zdánlivě analogické situace přinášejí nebezpečí, že se dopustíme chyby, poněvadž nás udržují v příliš povrchní nebo zběžné četbě. Každá kapitola by se měla číst zvlášť, vstřebávat postupně a v usebrání, a také by se měla bez obav aplikovat v životě jako takovém. Mimoto každá z nich je zakončena otázkami – jakýmsi osobním praktickým cvičením. Čtenář je vyzýván k odpovědi (nejlépe formou duchovního deníku), která bude zrát pomalu, z upřímnosti k sobě samému a k Bohu. Četba takového deníku je vyhrazena jedině autorovi a Bohu! Daleko lepší je strávit nad jednou kapitolou více dnů, a tak ji lépe pochopit, objevit, co se v ní skrývá pro nás osobně, nechat jednat naše intuitivní schopnosti. Intuitivní schopnosti? Máme je všichni a právě 7

skrze ně nás Duch svatý formuje. A přesto je využíváme velice málo, protože „ruch světa“ naši duši zahlcuje a více či méně ochromuje schopnost našeho nitra naslouchat, naši schopnost zvnitřnění a nalezení toho, kdo bydlí v našem nitru, tedy Boha. Takže tato kniha nás vyzývá spíše k intuici srdce než k přemýšlení. A pokud jakožto dobří karteziáni1 namítáme, že intuice je subjektivní (což je pravda!), uvědomme si, že i přemýšlení má své nedostatky. Jedno však nevylučuje druhé. Doporučujeme pomoc duchovního doprovázení nebo duchovního rádce pro lepší prožívání těchto kroků, které jsou čistě osobní, jakkoli je lze prožívat i ve dvojici. Pokud tato četba pomůže vnímat a rozpoznat povolání, nikdy se tak nestane bez svobody a souhlasu toho, kdo tento proces prožívá. Jedině on, nikoli nějaký jeho zástupce, může tento krok udělat, a to tehdy, vidí-li, že se mu v jeho povolání dostalo světla. Duchovní rádce je však vždy cenným pomocníkem, který tento krok může potvrdit. Každá kapitola je přípravou na závěr celé knihy. Ten není ve skutečnosti jen jediný a daný, protože každý čtenář si vytvoří svůj vlastní závěr, ukáže-li prstem srdce i rozumu na to, co se mu jeví jako jeho

Stoupenci kartesianismu, filozofického učení francouzského filozofa a matematika Descarta; latinizovaná forma jeho jména zní Cartesius.

povolání. Učiní tak konkrétněji a s větší odvahou než před četbou této knihy. Doufejme! Pět závěrečných otázek je odrazovým můstkem k rozpoznání nebo upřesnění svého povolání. Neměly by se číst předem. Jejich zdánlivá neškodnost může zmást, protože upřímná a pravdivá odpověď velmi dobře zjevuje Boží povolání v našich životech. Proto je nutné se na tyto otázky připravit předem pomocí různých hledisek, která se nabízejí v šesti kapitolách této knihy. Jakýkoli spěch při četbě je zbytečný. A pokud během četby na některé téma vnitřní odpověď nepocítíme, neváhejme a odložme jej, přejděme k dalšímu, zanechme ho a vraťme se k němu později. Každý ze šesti úhlů pohledu této četby by nás nakonec měl přivést k hlubokému pokoji, hlavně co se týče odpovědi na poslední otázku, týkající se „praktické činnosti“. Bez tohoto pokoje je lepší oddálit závěr, k němuž má čtenář dojít. Kéž Duch svatý vede každého cestou Boží moudrosti. A je-li to jeho přání, ať mu ukáže jeho povolání v jasnějším světle. Kéž při četbě této knihy nikdy nechybí duch modlitby a osobní rozjímání nad jejím obsahem. Kéž Boží láska naplní srdce a ukáže největší štěstí, velkou radost, kterou dává následování Krista v církvi.

I. OTAZNÍKY LIDSKÉHO SRDCE

Že v každém z nás se rodí mnoho otázek, často i dost trýznivých, je známé už od nepaměti. Snaží se získat odpověď prací, přemýšlením, hledáním, meditací, modlitbou..., ale ne vždy se nám to daří a podaří. Nechceme zde filozofovat, spíše naopak bychom chtěli existenci a oprávněnost těchto otazníků podtrhnout. Je normální, že si člověk za určitých okolností právě kvůli své lidskosti klade ono známé „proč?“, a to i ve vztahu k Bohu, pokud v něj věří. Potkal jsem mnoho lidí, kteří se zcela vážně domnívali, že klást Bohu otázky je přísně zakázáno Boží všemohoucností, která v lidském srdci netoleruje žádné proč. Ovšem to je velký omyl! Sám Bůh čeká, kdy se ho začneme ptát… Otázkou však je jak. Neptáme se Boha prostřednictvím magie, věštění nebo jiných okultních sil. Neptáme se Boha ani jako ti, kteří se domnívají, že jim Bůh musí odpovědět tak, jak si to přejí a kdy to chtějí oni. 11

II. BIBLICKÁ POVOLÁNÍ

Mnoho biblických postav bylo výslovně povoláno Bohem do jeho služeb. Můžeme leda žasnout nad neuvěřitelnou různorodostí těchto povolání. Bůh nikdy nejedná stejně, ale každého člověka učí jinak, jeho životním příběhem, situací, ale hlavně svou nepochopitelnou moudrostí. Způsob, jakým Bůh povolává, nemá žádná přesná pravidla, ale ten či onen způsob povolání se přibližuje naší osobní situaci, a může nás osvítit. Mnozí lidé již jsou povoláni, a neuvědomují si to. Žádají však stále další důkazy. Studium biblických příkladů může u nejednoho člověka zvýšit vnímavost pro to, jaké s ním má Bůh úmysly. K těmto úvahám není vhodná přísná exegeze biblických pasáží, nýbrž zjištění, jakým způsobem Bůh do své služby muže a ženy povolává. Tato studie samozřejmě není vyčerpávající, ale má pomoci rozpoznat, jakým způsobem nás Pán volá.

PODNĚTY K OSOBNÍMU ZAMYŠLENÍ Které ze zmíněných povolání v této kapitole se mne zvláště dotýká a připadá mi, že se nejvíce podobá způsobu, jakým se Pán zjevuje mně? Z jakého důvodu? Znám v Bibli ještě nějakou jinou postavu, kterou jsme zde nezmínili a která mé situaci odpovídá lépe? Z jakého důvodu? Na základě odpovědi se pokusme ve své modlitbě a rozjímání hlouběji pochopit způsob, jakým mne Bůh volá. Hledejme v minulosti situace, kdy se mi zdálo, že ke mně už tímto způsobem mluvil.

VI. ROZPOZNÁNÍ NAŠEHO POVOLÁNÍ

Bůh skrze milost Ježíše Krista volá všechny lidi do svých služeb a zároveň volá k objevování jeho lásky skrze toto povolání. Jen křesťané na základě své víry vědí, že jejich povolání má počátek v osobě Ježíše, pravého Boha a člověka, v tom, který položil život za spásu všech. A proto se všichni cítí být Bohem voláni, a tak nalézají pravý smysl své existence zde na zemi. Pán nikdy nevolá stejným způsobem, protože tento způsob je ovlivněn osobní historií každého člověka. Existují však některá kritéria, která mohou pomoci při rozlišování a ověřování povolání. Avšak ani zde neexistuje racionální důkaz, poněvadž tento krok se uskutečňuje skrze víru. Některá kritéria mají svůj nezaměnitelný význam a my se je nyní pokusíme charakterizovat.

104

1. Potřeby doby Zdá se, že Bůh dnes volá více než v minulosti. Dnes se objevují čím dál četnější povolání a zdá se, že toto probuzení je poměrně nová záležitost, která se bude nepochybně v následujících letech ještě rozvíjet. Samozřejmě, že Bůh volal vždycky, ale dnes jsme svědky výjimečného nárůstu tohoto jevu. Toto tvrzení je možná šokující, ale je pravdivé a neznamená, že by muži a ženy konce dvacátého století byli lepší, měli větší hodnotu než jejich předchůdci. Jsou dokonce často mnohem slabší, zranitelnější a citlivější vůči (jakémukoli) utrpení než dříve (tak to konstatují lékaři). Zdá se, že prožíváme zvláštní dobu (tak tomu bylo i v jiných obdobích historie církve), kdy Pán potřebuje dělníky na svou žeň, protože vypadá, že bude hojná. „Tlačí nás čas.“ Církev a její poslední papežové (od II. vatikánského koncilu) to křesťanům nepřestávají opakovat a dodávat jim odvahu, aby se otevřeli mnohotvárnému volání Ducha svatého. Buďme šťastni, že žijeme v této době, i když se nad ní klene stín a úzkost. Bůh povolává více a povolání jsou podle všeho radikálnější než dříve, a to v jakémkoli životním stavu (život v manželství, řeholní život…). Z toho plyne menší možnost ohlížet se nazpět nebo odpovídat pouze vlažně. V této poslední době (tím ovšem nechci říci, že by měl přijít konec 105

světa, ale že je tato doba plná neslýchané milosti, připravující změnu, kterou si nikdo nedokáže a ani nemá představovat) si Bůh volí a formuje apoštoly všeho druhu. Je třeba podotknout, že klasický model duchovní cesty je u mnoha lidí zcela převrácený. Jako by milost spálila některé etapy této cesty, nebo se odlišným způsobem vlévala do duší těch, kteří se obracejí k Bohu a ke Kristu. Milosti dříve vyhrazené lidem, kteří na své duchovní nebo mystické cestě byli již daleko, dnes dostávají mladí konvertité, někteří dokonce ještě před konverzí! Je nad čím se zamýšlet! Neznamená to, že by Bůh naši dobu nějak upřednostňoval. Zmíněné „převrácení etap“ není zjednodušeným řešením ani náhražkou života s Bohem. Základní požadavky zůstávají stále stejné, protože Bůh chce, abychom byli svatí. Ale jedná s člověkem jinak, v kontextu této poslední doby. Berme tedy lásku našeho Pána vážně a hlavně se snažme poznat, co od nás očekává. Je to důležité pro každého z nás i pro církev. Stejně je zapotřebí i opatrnosti zmírňující okamžité nadšení, které by nás mohlo střemhlav vrhnout špatným směrem nebo na nejistou půdu. Duch chce, abychom byli zapálení a odvážní, ale ne abychom byli sebevrahy. Koneckonců jde o to, dostát smlouvě s naším Bohem, což není maličkost.

106

10. Nečekat, až budeme připraveni Pocit, že jsme na povolání připraveni odpovědět, není častý. Většinou se stále cítíme být připraveni nedostatečně. Tento pocit je normální, ale je třeba se ho zbavit, pokud jej používáme jako záminku ke zbytečnému couvání nebo vyhýbání v okamžiku, kdy je už naše povolání jasné. A navíc pronásleduje nás smutek. V každém případě nebudeme mít (viděno naším pohledem) nikdy dostatek schopností, abychom se pustili do dobrodružství povolání. Kdyby jejich získání naši odpověď podmiňovalo, byli bychom na špatné cestě. Kdyby Bůh čekal, až bude člověk pořádně připravený, a teprve pak by jej povolal do svých služeb, nikdy by neměl dělníky na svojí vinici. 11. Skok do víry I když jsme o svém povolání přesvědčeni, odpovědět na něj vždycky představuje zkoušku víry. Máme dojem, jako bychom vstupovali na nepevnou půdu. S určitostí ani trochu nevíme, co a jak budeme prožívat. Musíme skočit do neznáma, což je velmi účinná škola důvěry v Boha. Je to úžasná i krutá zkušenost zároveň, protože tento skok do neznáma (nikoli však do prázdna!) je 117

ukazatelem kvality mého ano, které jsem Bohu dal, a zdá se, že čím více budu tento skok prožívat ve víře, v důvěře a v odevzdání, tím bude mé počáteční ano hlubší a tím bude plodnější můj život s Pánem, jestliže na svém ano budu trvat! Mezi kvalitou mého skoku do víry a do neznáma, a tudíž kvalitou mého ano, které jsem Bohu dal, a plodností mé vyvolené bytosti existuje přímá úměra. A zde je opět zářivým příkladem Maria: byla vyzvána k odpovědi na andělovu výzvu čili „skočit ve víře do neznáma“. Udělala to s takovou důvěrou a s takovým odevzdáním, že její ano mohlo být úplné a její život neslýchaně plodný. Jistě si skrze ni tuto milost důvěry můžeme vyprošovat, takovou milost důvěry, abychom se dokázali jako děti vrhnout do Otcova náručí, v kterém nás chce mít. PODNĚTY K OSOBNÍMU ZAMYŠLENÍ Zamyslete se nade všemi body této kapitoly. Vztáhněte je na sebe, zejména ty, které se Vás týkají nejvíce nebo se Vám zdají nejvíce sporné. Připravte se na jejich základě na rozhodující otázky, které budou následovat. Tyto body mají sloužit k tomu, abychom srdce připravili na závěr, který máme před sebou.

118

OBSAH

ÚVOD ............................................................................... 5 I.

OTAZNÍKY LIDSKÉHO SRDCE ........................................ 11 1. Dva druhy otázek ...................................................................12 2. Odpověď člověka....................................................................14

3. Život obývaný Bohem............................................................21 II. BIBLICKÁ POVOLÁNÍ .................................................... 23

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Abrahám ..................................................................................24 Petr ............................................................................................30 Matouš......................................................................................39 Zacheus ....................................................................................41 Posedlý zlým duchem............................................................44 Matěj .........................................................................................45 Bohatý mladík .........................................................................47 Marie Magdaléna....................................................................49

9. První utrpení Ježíšovo ...........................................................52 III. OBAVY

1. 2. 3. 4. 5.

....................................................................... 57 Falešné představy o Bohu ....................................................58 Každý člověk je zraněná bytost............................................62 Strach z Boha ...........................................................................65 Rozpoznat strach ....................................................................68 Strach specifický pro povolání .............................................69

IV. SVOBODA A TOUHY ..................................................... 77

1. 2. 3. 4. 5.

Svoboda....................................................................................77 Touhy........................................................................................81 Přirozené a nadpřirozené touhy ..........................................83 Jak vnímat tyto nadpřirozené touhy ...................................85 Touha přirozená, nebo nadpřirozená? ................................87

126

6. Prožívat nadpřirozené přání.................................................89 7. Touhy – útočiště......................................................................91 V. POMAZÁNÍ ................................................................. 93

1. Pomazání ve Starém zákoně .................................................93 2. Pomazání v Novém zákoně ..................................................95 3. Charakteristické znaky pomazání........................................97

VI. ROZPOZNÁNÍ NAŠEHO POVOLÁNÍ .............................. 104

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.

Potřeby doby .........................................................................105 Tři velké otázky ....................................................................107 Zlomové období....................................................................107 Události jako znamení .........................................................110 Falešné otázky.......................................................................112 Střet přání a událostí............................................................113 Psychoafektivní rovnováha.................................................114 Přínos charismat je relativní ...............................................115 Obávat se povolání, nebo jej milovat?...............................116 Nečekat, až budeme připraveni .........................................117 Skok do víry ..........................................................................117

VII. OTEVÍRÁM SE SVĚTLU ............................................... 119

1. Procházím, nebo neprocházím vědomě zlomovým obdobím? ...............................................................................120 2. Se kterou biblickou postavou toho mám nejvíce společného?...........................................121 3. Kdybych měl udělat rozhodující krok vpřed (ať je jeho směr a forma jakákoli), je pro mne důležitá komunita?...........................................122 4. Kdybych se musel kvůli následování Krista něčeho vzdát, čeho bych se nechtěl vzdát? ......................122 5. Kde nejvíce vnímám přítomnost Krista, kterého bych chtěl následovat? ..........................................123

127