Předmluva
Milí čtenáři, témata, kterými se zabývá tato kniha, nás poprvé napadají ve věku, kdy jsme dětmi. Jsou to ty otázky, jimiž takříkajíc osaháváme svět a rozhlížíme se kolem. Patří neodmyslitelně k dětství. To ale vůbec neznamená, že jsou to jen nějaké dětské otázky. Přemýšlení nad životem, smrtí, dobrem a zlem nás provází celý život. Vyhýbat se tomu by znamenalo nebrat vážně nejen Boha a naši víru, ale i život sám. Ani já jsem nebyl výjimkou a takové otázky jsem si poprvé kladl, když jsem byl ještě dítětem. Jistěže se ty první netýkaly problematiky stvoření či existence zla ve světě anebo tématu evoluce. Otázky, kterým jsem později díky studiu a četbě různých myslitelů mohl dát promyšlenou formu, byly zprvu otázkami prostými. Vzpomínám si, že se objevovaly ve sváteční atmosféře Vánoc či Velikonoc. Co se to vlastně děje v tento čas, ptal jsem se tehdy. Později přicházela řada dalších všetečných otázek: Kam vedou různé cesty a kde končí? Proč zrovna já mám spalničky a plané neštovice? Kde končí vesmír a co je za ním? 7