Informace o životě a aktivitách paulínek v České republice
9/2011 www.paulinky.cz
www.svatypavel.paulinky.cz
Editorial Milí čtenáři, přátelé Dcer sv. Pavla, ve chvíli, kdy vychází toto číslo Jako Pavel, se uzavřel první půlrok znovuobnoveného setkávání paulínských spolupracovníků. Již před několika lety začaly svou cestu první dvě spolupracovnice, o jejichž svědectví jste se mohli dočíst v předešlých dvou číslech. Vloni se k nim přidaly další dvě nové zájemkyně, a tak se naše pravidelná měsíční setkávání s povídáním o povolání laiků, se specifickým zaměřením na paulínskou spiritualitu a apoštolát, znovu rozběhla. Nejde však jen o pouhý cyklus přednášek, vždyť tvoříme jednu Paulínskou rodinu! Proto mezi námi roste důvěra a s ní přibývá odvaha podělit se o radosti i trable z každodenního života. Setkávání zakončujeme hodinovou adorací, při níž Pánu svěřujeme různé apoštolské aktivity Dcer sv. Pavla, ale především život každé z nás. Z naší strany s radostí jen konstatujeme, jak je krásné vidět, že paulínské charisma má co říci i laikům a že se můžeme spolehnout na tyto první české spolupracovnice při různých našich apoštolských aktivitách a tak spolu s nimi jako sv. Pavel sdílet radosti i obtíže při hlásání evangelia! Kéž jim Pán za to žehná a stejně tak i mnoha dalším, kteří s námi spolupracujete, ačkoliv se za oficiální spolupracovníky nepovažujete.
Povolání laikù ke svatosti Důstojnost laiků se plně ukáže tehdy, když uvážíme první a základní povolání, kterým se Otec obrací v Ježíši Kristu skrze Ducha svatého na každého z nich: povolání ke svatosti, to je k dokonalosti lásky. Tato orientace není pouze morální napomenutí, nýbrž bezvýhradný požadavek, vyplývající z tajemství círve: Církev je vyvolený vinný kmen, jehož ratolesti žijí a rostou ze svatého a posvěcujícího proudu Kristova života; je mystické tělo, jehož údy se podílejí na svatosti života hlavy, jíž je Kristus sám; je milovaná nevěsta Ježíše Krista, který vydal sám sebe, aby ji posvětil. Povolání ke svatosti má své kořeny ve křtu a obnovuje se v ostatních svátostech, především v eucharistii. Protože oblékli Krista a jsou živeni Duchem svatým, jsou křesťané „svatí“, a proto uschopněni a zavázáni, aby ukazovali svatost svého bytí svatostí všeho svého konání. Apoštol Pavel neúnavně napomíná všechny křesťany, aby žili tak, „jak se sluší na svaté“ (Ef 5,3). Život podle Ducha, jehož plodem je posvěcení, vyžaduje od každého pokřtěného, aby následoval Krista, a uschopňuje jej k tomu: v přijetí blahoslavenství, v slyšení a uvažování Božího slova, v uvědomělé a aktivní účasti na liturgickém a svátostném životě církve, v osobní modlitbě rodinné a společenské, v hladu a žízni po spravedlnosti, v plnění přikázání lásky ve všech životních situacích a ve službě bratřím, především malým, chudým a trpícím. (Podle Christifideles laici, 16)
Oèima spolupracovníkù Marta: Je pro mne nevypověditelné, jak před setkáním, během něj nebo po něm mi dochází to, o čem jsme mluvily. Začínám si uvědomovat, že nestačí Boží slovo jen naroubovat a očekávat, že hned ponese ovoce. Po naroubování by měla přijít pokora – práce na sobě a až za nějaký čas může nést dobré ovoce, které budou vyhledávat ti, kteří jsou s námi v kontaktu. Můžeme hodně číst, často mluvit, ale o Slově Božím je třeba vydávat svědectví vlastního života. Jana V.: Společná odpoledne jsou pro mne setkáváním s kolektivem, od kterého mohu přijímat zkušenosti a rady do svého duchovního života. Dozvídám se nové informace, mohu klást otázky týkající se víry. Různá témata a následující adorace prohlubují můj duchovní život. Martina: Jako na každého z nás i na mě někdy doléhá tíha doby, a tak hledám místo, kde bych mohla chvíli pobýt v klidu a zároveň nebýt sama, ale sdílet se s těmi, s kterými jsme si „padli do noty“. Někdy Paulínská modlitba za apoštolát sdělovacích prostředků Bože, ty jsi poslal na zem svého jediného Syna, Ježíše Krista, abys nám zjevil svou lásku. Ustanovil jsi ho Učitelem, Cestou, Pravdou a Životem pro celé lidstvo. Dej, ať jsou sdělovací prostředky – tisk, rádio, televize, film, internet a další nejnovější audiovizuální technika a digitální komunikační prostředky – používány ke tvé oslavě a pro dobro lidí. Vzbuď povolání pro tento mnohotvárný apoštolát a inspiruj lidi dobré vůle k přispění skrze modlitbu, práci a dary k tomu, aby církev mohla těmito prostředky hlásat evangelium celému světu. Amen.
Tematické povídání a vzájemné sdílení při setkávání
ani doma není tolik času si sednout s Písmem v ruce, a tak je tady příležitost u sester paulínek – tady je má duchovní rodina. Všechny nás přitáhl sv. Pavel, tak se jím rádi necháme „vyučovat“.
Z pokladù paulínské spirituality Zamyšlení bl. Jakuba Alberiona z roku 1925, které bylo adresováno paulínským spolupracovníkům a zasvěceným žijícím ve světě. Tento text je typický pro paulínskou spiritualitu a zároveň doplňuje úvodní citaci z apoštolské exhortace Jana Pavla II. Christifideles laici (O povolání a poslání laiků v církvi a ve světě) z roku 1988. Žít v Ježíši Kristu Tento výraz svatého Pavla skrývá veškerou intenzitu paulínské duše plné lásky. Svatý Bernard říká: Píšeš-li, tvá slova mi nedávají smysl, pokud v nich nepřečtu jméno Ježíšovo. Hovoříš-li, rozmlouváš, nebo kážeš, tvá slova mi nedávají smysl, dokud v nich neuslyším jméno Ježíšovo. Ježíš Kristus naplnil celé srdce svatého Pavla, celou jeho duši, celou jeho mysl. Pavel Ježíše Krista miloval, měl Ježíše Krista stále na mysli, Ježíše Krista psal, Ježíše Krista žil. „Život, to je pro mne Kristus.“ Ve svých listech uvádí s nesmírnou zbožností jméno Ježíše Krista více než třistakrát. „Přebohatá milost, kterou nás zahrnul ve vší moudrosti a prozíravosti, když nám
dal poznat tajemství svého záměru, svého milostivého rozhodnutí, jímž si předsevzal, že podle svého plánu, až se naplní čas, přivede všechno na nebi i na zemi k jednotě v Kristu.“ A on, svatý Pavel, služebník Boží prozřetelnosti, který měl pohany naroubovat na Ježíše Krista, jej napodoboval natolik, že byl v něho zcela proměněn. To je svědectví Ducha svatého, který jej inspiroval, aby svým duchovním dětem třikrát napsal: „Napodobujte mne, jako já napodobuji Krista.“ „Bratři, napodobujte mne. Hleďte na ty, kdo žijí podle našeho příkladu.“ A svatý Pavel vskutku hovoří vždy pod vlivem Ducha svatého: „Nežiji už já, ale žije ve mně Ježíš Kristus“ a „jsem pro Boha libou vůní Ježíše Krista“ a „na svém těle trpím, co zbývá do míry utrpení Ježíše Krista“. S obdivem a chvěním se zastavme u jeho milovaného spojení „v Ježíši Kristu“. Pavel v Ježíši Kristu žije, v Ježíši Kristu je zahrnut, v Ježíši Kristu trpí, v Ježíši Kristu se chlubí, v Ježíši Kristu je člověkem prostým, v Ježíši Kristu kráčí, v Ježíši Kristu je bláznem, v Ježíši Kristu je člověkem moudrým, v Ježíši Kristu je otcem, v Ježíši Kristu je bratrem, v Ježíši Kristu je učitelem, v Ježíši Kristu miluje, v Ježíši Kristu přikazuje, v Ježíši Kristu povzbuzuje, v Ježíši Kristu zemře. Ježíš Kristus je všechno a ve všech věcech je Ježíš Kristus. Proto Pavlova touha, jeho námaha, jeho pláč – ty nás měly přimět, abychom napodobovali Ježíše Krista, aby se v nás Ježíš Kristus utvářel: „Milé děti,“ píše, „znovu vás v bolestech rodím, dokud nebudete dotvořeni v podobu Kristovu.“ Nevíte, že Ježíš žije v nás? Že Ježíš Kristus vírou ve vás přebývá? Ježíši Kristu jste se naučili, z Ježíše Krista máte život, jste tělem Ježíše Krista a vaše těla jsou údy Ježíše Krista. Proto v něho dorůstejte, vždyť on je hlava a Ježíše Krista oblečte v každém ohledu.
Adorace na závěr setkávání
Vy jste listem Ježíše Krista, myslete na věci Ježíše Krista, hledejte věci nebeské, vždyť tam je Kristus, nalezněte zálibu ve věcech z výsosti, odkud očekáváme Spasitele Ježíše Krista. Mějte smýšlení Ježíše Krista a toto smýšlení ať se ve vás rozhojní, smýšlejte tak, jak smýšlel Ježíš Kristus, který sám sebe zmařil, který se ponížil až k smrti, a to k smrti na kříži. Život Ježíše Krista ať je zjevný na způsobu, jakým žijete, a váš život bude skryt v Bohu spolu s životem Ježíše Krista. A až se Ježíš Kristus, váš život, objeví, tehdy budete zářit i vy v jeho slávě. Nebuďte sobečtí, neboť ani Ježíš Kristus si v sobě neliboval. Navzájem se přijímejte, jako Ježíš Kristus přijal vás. Kráčejte v lásce, tak jako Ježíš Kristus miloval vás!... Ano, „ti, kteří náležejí Kristu Ježíši, ukřižovali sami sebe se svými vášněmi a sklony, ti, kdo chtějí plně žít v Ježíši Kristu, budou trpět pronásledování“. Avšak „trpíme-li spolu s ním, budeme s ním také oslaveni, budeme s ním kralovat, budeme jeho spoludědici... a ti, kdo jsou v Ježíši Kristu, vstanou z mrtvých jako první“. „Vy patříte Ježíši Kristu, a pokoj Ježíše Krista ať vstoupí do vašeho srdce.“ (Přeložil P. David Vopřada)
Paulínské nebe Jesliže v tomto bulletinu převážně píšeme o současném životě Paulínské rodiny, nemůžeme zapomenout na naše kořeny, z nichž vše vyrostlo a na nichž stojí. Na konci listopadu si celá Paulínská rodina připomíná den „nebeských narozenin“ našeho zakladatele bl. Jakuba Alberiona. Papež Pavel VI. ho označil prorokem své doby a řekl o něm: „To je on: pokorný, tichý, neúnavný, stále bdělý, stále usebraný ve svých myšlenkách, které putují od modlitby k práci, stále pozorný ke »znamením času«, geniální v nalézání způsobu, jak se přiblížit k duším.“ Jakub Alberione se narodil v severoitalském Piemontu 4. dubna 1884. Ve svých šestnácti letech, krátce po vstupu do semináře v Albě, zažil nezapomenutelnou noc, jež dala směr celému jeho dalšímu životu. Byla to noc rozdělující dvě století. Strávil ji čtyřhodinovou adorací Nejsvětější svátosti. Jak sám vypravuje: „Ze svaté hostie vycházelo zvláštní světlo – hlubší pochopení Ježíšova pozvání: »Pojďte ke mně všichni…« Cítil jsem se hluboce povinován vykonat něco pro Pána a pro lidi nového století, ve kterém budu žít.“ Tato touha postupně získala konkrétní podobu: být apoštolem dnešní doby, hlásat evangelium prostřednictvím tisku a později i rozhlasu, televize a všech nejmodernějších a nejúčinnějších sdělovacích prostředků. Jako mladému knězi mu v roce 1913 biskup svěřil vedení diecézního týdeníku. Alberione přijal toto pověření jako oficiální potvrzení toho, co vnímal jako Boží vůli. Prvním krokem k jejímu uskutečnění bylo založení typografické školy Piccolo Operaio, která kromě týdeníku začala vydávat evangelium a další náboženské knihy. Z této skupinky chlapců se stala dnešní Společnost svatého Pavla.
V roce 1915 Alberione začíná připravovat na apoštolát prostřednictvím tisku i několik dívek, kterým se brzy začalo říkat Dcery svatého Pavla. K těmto řeholním společenstvím pak postupem času přibyla další a Paulínská rodina se rozrostla do pěti řeholních kongregací, čtyř sekulárních institutů a jednoho laického sdružení. Alberione zemřel v Římě 26. listopadu 1971 ve věku 87 let. 27. dubna 2003 byl papežem Janem Pavlem II. prohlášen za blahoslaveného.
Paulínské inspirace Spustili jsme novou webovou stránku, která si klade za cíl podtrhnout přínos bl. Jana Pavla II. k pochopení povolání každého člověka k lásce. Věnuje se především manželství a rodině. Zabývá se klíčovými tématy, která mají vztah k lidskému tělu a jeho schopnosti vyjadřovat lásku: od zasnoubení přes spiritualitu manželství, odpovědné rodičovství atd. Hlavním autorem je náš spolupracovník Mgr. Karel Skočovský, Ph.D.
www.teologietela.paulinky.cz