Gabriele Amorth Roberto Italo Zanini
Mocnější než zlo
Jak rozpoznávat a přemáhat zlého ducha a vyhýbat se mu
Obsah
Prolog....................................................................................................... 5 Psychická nemoc, nebo nemoc duše?...............................................21 Buď Ježíš, nebo ďábel..........................................................................28 Abychom nelétali bez křídel..............................................................33 Ďáblovo působení................................................................................41 Máme účast na vykoupení světa........................................................53 Jak si najmout zabijáka.......................................................................62 Mágové, čarodějové a věštci...............................................................69 Talíř baklažánu.....................................................................................73 Ropuchy, hadi a rezavé hřeby.............................................................78 Zlý duch? Řekněte mi, kde není........................................................82 Čarodějnice o Halloweenu.................................................................91 Radost slavnosti Všech svatých.......................................................100 Získaný ráj..........................................................................................104 Dům hluboké nenávisti....................................................................109 Okultismus, spiritismus a magie.....................................................117 Satanistické sekty...............................................................................125 Esence hříchu.....................................................................................135 Brány otevřené ďáblu........................................................................143 Ze zla se může zrodit dobro.............................................................149 Kraj zábavy a dobrodružství............................................................156 Od smrti k životu...............................................................................161 Ten, který chce smrt..........................................................................168 Dobro odtržené od Boha je jen pouhý klam..................................174 Potrat jako velký úspěch ďábla........................................................181
309
Upření práva růst...............................................................................189 Dělej, co chceš....................................................................................194 O chamtivosti, sexu a dalších ďáblových úkladech.......................202 Útok na Ježíšovo božství...................................................................209 Pokrytcovy pletichy...........................................................................216 Společnost, která si mnohé neuvědomuje......................................224 Ďábel v evangeliích...........................................................................230 „Přišel jsi nás zahubit“......................................................................238 Posedlý z Gerazy................................................................................241 Posedlý epileptik................................................................................250 Utišení bouře......................................................................................255 Druhé zvěstování...............................................................................260 Pomoc pro svět..................................................................................267 Královna míru....................................................................................280 Silnější než zlo....................................................................................287 Příloha.................................................................................................299
310
Zlý duch? Řekněte mi, kde není
Před mágy a všemi, kdo se zaobírají magií a jakýmikoli formami předpovídání budoucnosti nebo věštění, je třeba mít se bedlivě na pozoru. Podobně jako musí nad sebou bdít poučený a obezřetný člověk, aby svým smýšlením a jednáním neupadal do zaviněných, tedy přičitatelných forem přiklánění se ke zlému duchu, tak musí dávat pozor i na tyto věci spjaté s nepřičitatelným působením zlého ducha. K mimořádným působením zlého ducha v lidském životě se ještě vrátíme. Nyní je důležité podtrhnout, že my všichni jsme již od narození až do okamžiku smrti každého dne vystaveni běžnému působení zlého ducha. Jednou určitý muž z nejmenovaného města v severní Itálii, kam jsem přijel přednést přednášku, vystoupil proti mně a silně mě kritizoval: „Otče Amorthe, vy vidíte zlého ducha prostě všude...“ Bez zaváhání jsem mu odvětil: „No dobře. Tak mi tedy řekněte, kde zlý duch není.“ 82
Je velmi mnoho evangelijních epizod, v nichž se vydává svědectví o přítomnosti zlého ducha v běžné každodennosti. Stačí si přečíst první kapitolu Markova evangelia, abychom si to dostatečně uvědomili. Nezapomeňme, že je to redakčně nejstarší ze čtyř kanonických evangelií, a tak je právě v něm patrná bezprostřední vazba na popisované události. Mnozí odborníci se domnívají, že Markovo evangelium bylo původně sepsáno aramejsky a že řecký překlad, který máme dnes k dispozici, tomu plně odpovídá. Nuže, tedy hned v první kapitole Markova evangelia je jasně uvedeno, že každodenně dochází ke kontaktu mezi člověkem a zlým duchem. Po pokušení na poušti Ježíš osvobozuje posedlého z moci ďábla. Pak osvobozuje další posedlé od zlých duchů. V Janově evangeliu, kterému dnes mnozí odborníci věnují s oblibou nemalou pozornost, se nevypravuje o žádném exorcismu, avšak ustavičně se hovoří o zlém duchu, jeho působení a moci. Je nazýván „vládce tohoto světa“, který bude díky Ježíšovu působení „vypuzen“ (srov. Jan 12,31). V Janovi 8,44 se praví, že „on [ďábel] byl vrah od počátku a nedrží se pravdy, protože v něm pravda není. Když mluví lež, mluví z toho, co je mu vlastní, protože je lhář a otec lži.“ V Janově evangeliu se setkáváme rovněž s výrazem „svět“, jímž se často označuje to, co se staví proti Ježíšovu dílu a co chce jeho smrt. Se stejnou logikou Jan ve svém prvním listu podtrhuje, že „celý svět je v moci zlého“ a že „Ježíš přišel proto, aby zničil satanova díla“. Tato tvrzení vedou k závěru, že ten, kdo nevěří v existenci satana, může velmi snadno také nevěřit, že existoval Ježíš, jenž přišel proto, aby ustanovil Boží království místo panství zlého ducha. V dané souvislosti 83
je vhodné připomenout svatého Pavla, který na základě stejné logiky dospívá k tomu, že ďábla definuje jako „boha tohoto světa“. Ďábel je opravdu tak hluboce zakořeněn v tomto světě, že inspirované texty dospívají k jeho identifikaci se světem samotným. Když pak pozorně čteme v evangeliu svatého Jana, vidíme, že Ježíšovo působení je v jasném protikladu k tomuto světu. Tento svět chtěl vždy a za všech okolností odvést Ježíše od jeho spásonosného díla a chce dodnes stále pochopitelně narušit víru jeho učedníků. Všichni lidé žijící ve světě jsou neustále vystaveni působení zlého ducha. Často se mě lidé ptají, zda také Panna Maria byla pokoušena. Odpovídám, že o tom není nejmenších pochybností. Byla pokoušena celý svůj život, jenomže ona vždycky dokázala velmi účinně odvracet útoky zlého ducha. Při exorcismech zlí duchové často otevřeně přiznávají, že Panna Maria je přemohla. Mají na ni vztek, bojí se jí, neboť ona nad nimi zvítězila a stále je poráží. V jednom zjevení v Medžugorje sama Panna Maria podtrhuje, že ďábel je na každém místě a nejvíce tam, kde se projevuje jeho působení: „Když jdu na nějaké místo (tedy když se odehrává nějaké její zjevení), je Ježíš stále se mnou, ovšem ihned kolem krouží ďábel.“ Ve svatyních, na místech zjevení, na místech, která se stala pověstná kvůli působení světců, všude tam je zlý duch silně přítomen a snaží se neustále působit v srdcích a myslích lidí. Já například vnímám jeho obzvláštní přítomnost tehdy, když konáme službu osvobození a uzdravení. Jeho snahou je, aby to vše 84
bylo nakonec neúčinné. Každé uzdravení a osvobození je jeho porážkou. My exorcisté musíme být velmi opatrní na to, kdo se takových obřadů účastní, neboť jsou lidé, kteří přicházejí pouze proto, aby naší činnosti zamezili nebo ji oslabovali, přistupují ke svatému přijímání jen proto, aby profanovali proměněný chléb. Z uvedeného důvodu si velmi dobře vybíráme, koho k exorcismům a obřadům osvobození a uzdravení pozveme. Na každém rohu číhá past. Když například musíme vstoupit do místnosti, kde pracuje nějaký mág, často ho najdeme obklopeného obrazy svatých. To všechno je ale jenom klamná strategie, aby mu nepoučení snáze naletěli. Právě v tom spočívá lstivá lživost zlého ducha. Určitě to nejsou pouze mágové, kdo nám chce zatopit. Celá společnost je protkána podvody, mezi nimiž se člověk musí umět pohybovat s velkou opatrností. Jak to říká evangelium: k prostotě holubice je nutno připojit lstivost hada. Každému podvádění pochopitelně odpovídají lidské tragédie. Můžeme se s nimi setkat na každém rohu. Zdá se, že současná a velmi rafinovaná přítomnost zlého ducha zřejmě nemá v předchozích dějinách obdoby. Určitě ale nesmíme podléhat beznaději, neboť úspěchy zla v dějinách lidstva jsou vždy jenom přechodné, vratké a všechno se může nenadále obrátit. Dějiny ostatně náležejí Bohu a stačí, když uznáme jeho velkolepý záměr s nimi, abychom dokázali triumfovat nad zlým duchem. Zároveň ale musíme být realisté a nehledat útěchu tím, že si budeme nasazovat růžové brýle falešných utopií nebo 85
takříkajíc strkat hlavu do písku, jako kdyby nic takového neexistovalo. Zlý duch je dnes aktivnější než kdykoli dříve. Kdo má otevřené oči, vidí, jak rozšířena je jeho přítomnost v současné lidské společnosti. Prvním znakem jeho působení je bezesporu postupující dechristianizace, která nyní dosahuje svého nejvyššího stupně zejména u těch národů, které byly spjaty s osudy křesťanství, jako jsou Francouzi, Španělé, Rakušané a Italové. Jedná se o proces hluboké náboženské krize, v jejímž pozadí stojí infiltrace zlého ducha do jednání jednotlivců, do ideologií, do společenských zvyklostí a zákonů. Jakmile se odstranilo ze života lidí desatero, je možné ospravedlňovat jakoukoli špatnost. Svědomí jednotlivých lidí i celé společnosti je znečištěné velmi podobně, jako je tomu se světovými oceány a s atmosférou. Vedle toho se projevuje znechucení, degradace a stále slabší horlivost kléru a řeholníků obecně. Kněží stále ubývá. Velký počet z nich se nevěnuje naplno práci v duchovní správě a pastoraci. Stále menší pozornost se věnuje svátosti smíření. Mezi duchovenstvem se projevuje stále zřetelněji příklon k etickému relativismu, který se inspiruje kulturními modely, jež předkládá sekularizovaná společnost. Jejich duchovní život nedokáže být v dobrém slova smyslu nakažlivý. Stále méně věří v to, že ďábel skutečně existuje, pokud dokonce výslovně nepopírají jeho existenci, a proto jednají tak, jako kdyby zlý duch vůbec nebyl. Jinými slovy, kněží a řeholníci jsou stále vzdálenější reálným potřebám lidí, stále problematičtější je příklad, který dávají ostatním, a pomoc, kterou jim poskytují. A na skandály, které se stále častěji týkají celých církevních komunit, někdy dokonce 86
i uvnitř Vatikánu, je třeba nahlížet jako na skutečný důsledek výše zmíněných postojů a způsobů jednání. Ďábel má velký zájem vetřít se přímo do církve, a to i na ty nejvyšší posty, dějiny o tom koneckonců vydávají výmluvné svědectví. Jakmile se uchytí v nějaké trhlině, chce z ní udělat průlom. Navzdory tomu všemu jsme v posledních desetiletích měli opravdu vynikající papeže, kteří věnovali mnoho energie tomu, aby řeholníkům a kněžstvu ukazovali správnou cestu a nutnost nasazení všech sil v tuhém zápolení se zlým duchem. Jan Pavel II. často hovořil o ďáblovi a o jeho působení. Sám konal exorcismy. V průběhu svých pastoračních cest často vstupoval do zpovědnice, aby tak kněžím a věřícím připomínal důležitost svátosti smíření. Učení Benedikta XVI. ohledně ďábla bylo vždy jasné. Tento velký papež neustále vybízel a stále vybízí k boji proti němu. Výslovně vždy povzbuzoval exorcisty v jejich nesmírně obtížné službě církvi. O Benediktu XVI. a o svízelném zápolení proti zlu, jemuž musí čelit, se dne 8. ledna 2008 vyjádřil v jednom rozhovoru pro periodikum „Petrus“ exorcista monsignor Andrea Gemma, emeritní arcibiskup z diecéze Isernia-Venafro, když vypravoval o exorcismu, který konal nedlouho potom, co byl Joseph Ratzinger zvolen nástupcem svatého Petra. Ďábel hovořil ústy ženy, nad níž se konal exorcismus, a výslovně řekl: „To je tragédie, Benedikt XVI. je ještě silnější protivník než Jan Pavel II., to je hrůza!“ Monsignor Gemma k tomu sám dodal, že tahle slova ho vůbec nenaplnila údivem, neboť „kardinál Ratzinger vždy bojoval se zlým duchem a neustále se snažil upozorňovat celé lidstvo na toto strašlivé nebezpečí“. 87
Třetím základním projevem působnosti zlého ducha v dnešním světě je zvrácené využívání hromadných sdělovacích prostředků, které jsou schopny vštěpovat lidem zvrácené způsoby smýšlení a jednání a také jim deformovat svědomí. Tohle masové šíření zla nemá v předchozím průběhu lidských dějin obdobu. Jsme svědky téměř bezvýhradného propadání médií principům zla, což je logický důsledek předešlých projevů působení zlého ducha. Panna Maria předpověděla ve Fatimě, že nastanou doby, kdy se lidé budou chovat podle pohoršlivých mravů. Pak následovalo to, že působení zla dokázalo odvrátit od pravé víry a mravně zdevastovat během jedné či dvou generací celé národy. Stačí si pustit televizi, jít do kina, brouzdat po internetu a pak pozorovat, jak se chovají mladí lidé, to, jak se vyjadřují, oblékají, jejich způsoby jednání, které jsou stále násilnější a bezohlednější vůči ostatním, jak se chovají v sexuální oblasti, jak si váží života, abychom si uvědomili, jak to ve skutečnosti s působením zla je. Móda je z tohoto hlediska hlavním prostředkem, jak lidem vštěpovat „novou morálku“. Skutečnost, že mnozí módní návrháři se v oblasti sexu chovají zvráceně a kultivují všechny druhy neřestí, se pak pochopitelně odráží v jejich tvorbě, která následně ovlivňuje chování a smýšlení zejména u mladých lidí ohledně péče o tělo. Stále méně se rozlišuje to, co přísluší muži a co zase ženě. A to nehovoříme o určitém agresivním způsobu odívání, které je velmi rafinované a týká se všech detailů jako triček, bot, úpravy vlasů, bund, na nichž se objevují provokující vyobrazení, značky a nápisy, které bezostyšně 88
propagují ďábla pod všemi jeho jmény a znameními, a to vše se stává normální spotřební záležitostí. Obdobné úvahy můžeme dělat ohledně systematického napadání a rozvracení rodiny, které působí masové sdělovací prostředky. Podobná destrukce se týká vztahu mezi mužem a ženou, mezi rodiči a dětmi, mezi vnuky a jejich prarodiči. Rodina a všechno to, co sloužilo k jejímu upevnění a udržení, jsou vystaveny nesmírně tvrdým útokům ze strany literatury, televize, kina, reklamy, tisku, komiksů a internetu. Dokonce i specializované časopisy z oblasti zařízení bytů s velkou pečlivostí pracují na tom, aby z rodin zmizel Ježíš Kristus a Panna Maria. Stačí vzít do ruky jakoukoli z těchto tiskovin a pokusit se v nich najít fotografii zařízení kupříkladu ložnice, kde by se nacházel na zdi nějaký obraz Pána Ježíše nebo Panny Marie. Nic takového ale nikdy nenajdeme. Jakýkoli obrázek či předmět, byť ten nejpodivuhodnější, je vhodný jako doplněk a výzdoba ložnice, jenom obrazy Krista a Panny Marie nikdy. Často zde ale nechybějí zapálené svíce a symboly new age, ilustrace, které se inspirují tak často zneužívanými východními náboženstvími, a to ani nehovoříme o vyobrazeních a grafikách s ezoterickými a zednářskými symboly. To všechno připomínáme proto, abychom si uvědomili, že vedle stále rozšířenějších spiritistických, okultistických a satanistických praktik existuje velmi široké spektrům jevů, nabídek, zvyklostí, které nemůžeme automaticky 89
zařadit buď jako přičitatelné, nebo nepřičitatelné podle toho, jak jsme to definovali výše, které však zároveň určitým způsobem otvírají brány působení zlého ducha v našem vlastním životě. Skoro ve všech právě zmíněných případech se jedná o záležitosti spjaté s běžným životem, s normálními zvyklostmi lidské společnosti, s určitými způsoby zábavy. To všechno sice nikoli svou nejvlastnější povahou, nicméně určitým způsobem přece jen nabývá podob iniciačních ritů zlého ducha. S touto tematikou je třeba zacházet velmi opatrně. Zmíněné záležitosti totiž nejsou nevyhnutelně vždy vázané na zlého ducha. Ve většině případů s ním nemají přímo nic společného, protože se jedná jenom o napodobeniny a obyčejné „opičení se“. Je však vždy třeba obezřetnosti a varovat před tím vším vlastní děti i naše mladé přátele, protože mladí lidé nemají vypěstovanou schopnost vytušit hned působení zlého ducha, a tak se vystavují nemalému nebezpečí, když nerozlišují mezi tím, co je obyčejná zábava, a tím, co je zvrácenost. Bohužel dnes platí, že zvrácenost se stále častěji předkládá jako zábava.
90