Text Maria Grace Dateno FSP Ilustrace Paul Cunningham
Kapitola první
Na projížďce Naše dobrodružství začalo jedno obyčejné úterní odpoledne. Moje starší sestra Hana, můj malý bráška Noe a já jsme dodělali úkoly a rozhodli jsme se, že se pojedeme projet na kole. Hana popadla svoje kolo a byla pryč dřív, než si Noe stačil obout tenisky. „Dělej, Noe! Pospěš si!“ křičel jsem, když jsem vyndal kolo a přehodil nohu přes sedátko. „Počkej, Calebe!“ volal Noe a stále ještě si zavazoval tkaničky. Je mu teprve šest, takže 5
mě vždycky prosí, abych na něj čekal. Nechtělo se mi ale čekat, protože Hana už byla na silnici. Nechtěl jsem, aby nám ujela daleko, ale trochu jsem kvůli Noemovi zpomalil. Jakmile jsem dorazil k silnici, nabral jsem rychlost. Šlapal jsem vestoje a snažil jsem se Hanu dohonit dřív, než vyjede na kopec. Tam obvykle jezdíme, když se jedeme projet na kole. Máme dovoleno jezdit na silnici, protože tam není žádný provoz. Ta cesta vede jen k našemu domu a k Browningově farmě. Stromy v lese pokrývaly na jedné straně stínem téměř celou silnici a já jsem cítil, jak nádherně voní zimolez. Na opačné straně cesty se rozprostíralo zarostlé pole. „Počkejte! Počkejte na mě!“ slyšel jsem, jak za mnou křičí Noe. Ten, kdo jako první vyjede na vrchol kopce, se obvykle ihned pustí druhou stranou dolů. Je to nádhera jet dolů bez šlapání, když vám vítr fouká do tváří. Hana je skoro vždycky první. Překvapilo mě proto, když jsem ji viděl, jak nahoře zastavila a sundala 6
nohu ze šlapátka. Ještě jsem přidal a chtěl jsem kolem ní prosvištět. „Hej, počkejte!“ slyšel jsem znovu, jak volá Noe. Zabrzdil jsem vedle Hany a také jsem zastavil, abych na něj počkal. Otočili jsme se a viděli, jak se náš malý bráška snaží, aby kopec vyjel. O půl minuty později zastavil Noe vedle nás. „Prima, jedem!“ řekl a usmíval se od ucha k uchu. Všichni tři společně jsme pár metrů pořádně šlápli do pedálů, a když jsme nabrali rychlost, pustili jsme se dolů z kopce. No a v tu chvíli se začalo dít něco zvláštního. V polovině kopce se něco stalo. Když jsme o tom spolu později mluvili, nemohli jsme se shodnout na tom, jak nám to vlastně připadalo. Já jsem měl pocit, jako bychom najednou zpomalili, protože vzduch zhoustl. Hana řekla: „Ne, bylo to, jako by se ze vzduchu stala voda.“ „Ale nebyli jsme mokří,“ řekl Noe. „Prostě jsme se začali pohybovat zpomaleně.“ 7
Kapitola dvanáctá
Dobrý pastýř Po našem betlémském dobrodružství jsem cítil, že něco ve mně se změnilo. Pochopil jsem, co myslel Eldad tím, když řekl, že se v jeho životě nic nezměnilo, i když se změnilo všechno. Dělal jsem totéž, co jsem obvykle dělával každý den, ale když jsme šli v neděli do kostela na mši, uvědomil jsem si, co se změnilo. Otec Joe četl právě ten úryvek z Bible, kde Ježíš vypráví o tom, že je dobrý pastýř. Když jsme přišli domů, požádal jsem tátu, aby mi ten úryvek pomohl najít v Bibli. Tady je: 73
„Já jsem pastýř dobrý! Dobrý pastýř dává za ovce svůj život. Kdo je najatý za mzdu a není pastýř a jemuž ovce nepatří, (jak) vidí přicházet vlka, opouští ovce a dává se na útěk – a vlk je uchvacuje a rozhání – vždyť (kdo) je najatý za mzdu, tomu na ovcích nezáleží. Já jsem dobrý pastýř; znám svoje (ovce) a moje (ovce) znají mne, jako mne zná Otec a já znám Otce; a za ovce dávám svůj život. Mám i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. Také ty musím přivést; a uposlechnou mého hlasu a bude jen jedno stádce, jen jeden pastýř“ (Jan 10,11-16). Bylo úžasné slyšet, jak Ježíš vypráví o ovcích a pastýřích! „Tak tedy… víme, že Ježíš byl tesař,“ řekl otec Joe v kázání. „Tak proč tady říká: »Já jsem pastýř dobrý«?“ Dobrá otázka! Pomyslel jsem si. „On neříká, že by byl skutečně pastýřem,“ pokračoval otec Joe, „ale že se náš vztah k němu dá přirovnat k ovcím a k pastýřům. Mluví například o tom, jak se pastýř stará o své ovce. Když je napadne vlk, pastýř by 74
neutekl a nenechal by ubohé ovce, aby je vlk sežral.“ To byla velká pravda! Otočil jsem se na Noema a on se na mě usmíval. Věděl jsem, že vzpomíná na to, jak Benjamín zůstal se svými ovcemi, když přišli vlci, a jak propukl v pláč, když si myslel, že jedna z nich chybí. „Bránil by své ovce a ochránil by je,“ říkal otec Joe, „i kdyby tím musel riskovat vlastní život. Takže to samé platí o Ježíšovi. On nás neopouští, když potřebujeme pomoct. Největším nebezpečím je pro nás ale hřích, protože když hřešíme, vzdalujeme se od Boha. Ježíš přišel na zem proto, aby nás přivedl zpět k Bohu, aby nás bezpečně přivedl do nebe, a byl ochotný to udělat i tehdy, když to znamenalo zemřít na kříži.“ Bylo tak hezké myslet na Ježíše jako na mého pastýře. Nikdy dřív jsem o něm takhle nepřemýšlel. A tak jsem udělal něco, co jsem myslím ještě nikdy předtím neudělal. Mluvil jsem s Ježíšem jen tak, abych si s ním popovídal, ne proto, abych ho o něco prosil, protože mám nějaký problém. 75
Ježíši, modlil jsem se, mám pocit, že tě teď znám o něco líp, když jsem byl s pastýřem a viděl, jak se stará o své ovce. Byl tak statečný, když byli kolem nás vlci. Chci být také takový. Chci mít odvahu dělat to, co bych dělat měl. Nevím, kdy budu muset udělat něco těžkého, ale až se to stane, vím, že se nemusím bát, protože ty jsi se mnou, abys mě ochránil. No dobře, o jednu věc jsem přece jen poprosil: Prosím, Ježíši, moc tě prosím, chci tě opravdu znát. Prosím, dej se mi poznat!
76
Kde najdeme příběh o Ježíšově narození v Bibli? Možná jsi stejně jako Caleb slyšel příběh o Ježíšově narození už mnohokrát. Tu část, ve které se mluví o andělovi, který přišel k pastýřům, můžeme nalézt pouze v evangeliu podle Lukáše. Tady je celý příběh. Když ho budeš číst, představuj si všechno tak, jak o tom vyprávěl Eldad: „V té krajině nocovali pod širým nebem pastýři a střídali se na hlídce u svého stáda. Najednou u nich stál anděl Páně a sláva Páně se kolem nich rozzářila a padla na ně veliká bázeň. Anděl jim řekl: »Nebojte se! Zvěstuji vám velikou radost, radost pro všechen lid: v městě Davidově se vám dnes narodil Spasitel – to je Kristus Pán. To bude pro vás 77
znamením: Naleznete děťátko zavinuté do plének a položené v jeslích.« A náhle bylo s andělem celé množství nebeských zástupů a takto chválili Boha: »Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem, v kterých má (Bůh) zalíbení!« Když andělé odešli od nich do nebe, řekli si pastýři mezi sebou: »Pojďme tedy do Betléma podívat se na to, co se tam stalo, jak nám Pán oznámil!« Pospíchali (tam) a nalezli Marii a Josefa i děťátko položené v jeslích. Když ho uviděli, vypravovali, co jim bylo o tom dítěti pověděno. Všichni, kdo to slyšeli, podivili se tomu, co jim pastýři vyprávěli. Maria však to všechno uchovávala v srdci a rozvažovala o tom. Pastýři se zas vrátili. Velebili a chválili Boha za všechno, co slyšeli a viděli, jak jim to bylo řečeno“ (Lk 2,8-20).
78
Obsah
Kapitola první: Na projížďce...........................5 Kapitola druhá: Kde na světě?......................10 Kapitola třetí: Mladý pastýř..........................15 Kapitola čtvrtá: Benjamín se dělí..................23 Kapitola pátá: Místo k pobytu......................28 Kapitola šestá: Nehoda..................................34 Kapitola sedmá: Noční vytí...........................40 Kapitola osmá: Převyprávěný příběh..........47 Kapitola devátá: Konec příběhu...................53 Kapitola desátá: Konec druhého příběhu....60 Kapitola jedenáctá: Co se právě stalo?........65 Kapitola dvanáctá: Dobrý pastýř.................73 Kde najdeme příběh o Ježíšově narození v Bibli?....................77
79