Kapitola první Jeho žena
Náročnou součástí toho, jak se stát modlící se manželkou – kromě toho, že je nutné obětovat tomu čas –, je udržet si čisté srdce. Abychom spatřily dobré výsledky, naše srdce musí být čisté před Bohem. Proto musí modlitba za manžela začít modlitbou za jeho ženu. Pokud jste v postoji zloby, hněvu, neodpuštění, nesouhlasu s Bohem – dokonce i když k tomu máte pádný důvod –, bude pro vás obtížné rozpoznat vyslyšení vašich modliteb. Pokud ale tyto pocity dokážete odevzdat Bohu v naprosté upřímnosti a poté se oddat modlitbám, neexistuje už nic jiného, co může dramatičtěji změnit vaše manželství. Někdy ženy samy škodí svým modlitbám tím, že se nemodlí se správným postojem srdce. Trvalo mi delší dobu, než jsem na to přišla. Má oblíbená modlitba ze tří slov Přeji si, abych mohla říct, že jsem se vždy pravidelně modlila za svého muže – od počátku našeho manželství až do současnosti. Nemodlila. Alespoň ne tak, jak to navrhuji v této knize. Ó, jak já se modlila! Ty modlitby byly krátké: „Opatruj ho, Pane.“ Byly přímo k věci: „Zachraň naše manželství!“ Ale nejvíce jsem se modlila svou oblíbenou modlitbu skládající se ze tří slov: „Změň ho, Pane.“ 25
Na začátku našeho manželství jsem byla krátce po svém obrácení a můj dosavadní život byl plný svázanosti a chyb a potřebovala jsem se ještě mnohému učit o Boží osvobozující a obnovující moci. Myslela jsem si, že jsem si vzala muže téměř dokonalého, a co na něm dokonalé nebylo, se mi zdálo roztomilé. Jak šel čas, roztomilé se proměnilo v provokující a dokonalost v nutkavý perfekcionismus. Rozhodla jsem se tedy, že to, co mi na něm nejvíce vadí, je třeba změnit a pak bude vše v pořádku. Trvalo mi několik let, než jsem přišla na to, že můj manžel se nikdy nepřizpůsobí mým představám. Následovalo ještě několik dalších let, než jsem zjistila, že ho nemohu změnit vůbec. Ve skutečnosti se nic nedělo až do té doby, než jsem začala přicházet k Bohu s tím, co mě trápilo, a teprve pak jsem začala vidět nějaké posuny. A ty se navíc neděly tak, jak jsem si to představovala. Já jsem byla tou, na které Bůh pracoval první. Mé srdce muselo být obměkčeno, pokořeno, prohněteno, zformováno a rekonstruováno, než se Bůh vůbec mohl pustit do práce na mém manželovi. Musela jsem se naučit vidět věci z Božího pohledu – ne tak, jak jsem si myslela, že by měly být. Postupně jsem si uvědomila, že není možné plně se odevzdat modlitbě bez toho, abych nejdříve detailně prozkoumala své srdce. Nemohla jsem jít k Bohu a očekávat odpověď na modlitby, pokud jsem si v mysli uchovala stav neodpuštění, hořkosti nebo zášti. Nemohla jsem se modlit svou oblíbenou modlitbu ze tří slov, aniž bych ve skrytu své duše nevěděla, že se nejdřív musím modlit Boží oblíbenou modlitbu ze tří slov: „Změň mě, Pane!“
26
Kapitola dvanáctá Jeho ochrana
Kolik jsme slyšeli příběhů o mužích, kteří byli na bitevním poli a v okamžiku, kdy se nacházeli ve velkém nebezpečí, zakusili zázračné vysvobození? Poté se dozvěděli, že přesně v tu chvíli se za ně někdo doma modlil. Naši manželé jsou na bitevním poli každý den. Různé nástrahy jsou všude. Jenom Bůh ví, jaké pasti nastražil nepřítel, aby vnesl nehody, nemoci, zlo, násilí a zkázu do našich životů. Už jen málo míst je zcela bezpečných, včetně vašeho vlastního domova. Ale Bůh řekl: „Bezbožník číhá na spravedlivého, snaží se ho zabít. Hospodin však mu ho neponechá v moci […]“ (Žl 37,32-33). Slibuje, že bude „štítem těch, kteří se k němu utíkají“ (Př 30,5). Může být dokonce i štítem někomu, za koho se modlíme z naší víry. Vždy jsem se modlila za bezpečnost svého manžela a dětí při cestách autem. Jednoho rána mi však Michael zavolal krátce poté, co vyjel z domova, aby odvezl našeho malého syna do školy. „Měli jsme nehodu,“ řekl, „ale Christopher i já jsme v pořádku.“ Okamžitě jsem jela na místo nehody a děkovala Bohu, že je opatroval přesně tak, jak jsem se už léta modlila. Když jsem dorazila na místo a viděla, v jakém stavu je auto, úplně jsem se složila. Do Michaelova malého sportovního auta, ze kterého jsem nikdy nebyla nadšená, narazilo auto mnohem větší a natlačilo ho na betonovou zábranu na kraji silnice. Auto bylo tak 107
poškozené, že ho později pojišťovací společnost zhodnotila na úplný odpis. Jediným vysvětlením pro to, že ani jeden z nich nebyl zraněn, byla ochranná Boží ruka. Na hrudi a ramenou měli modřiny od bezpečnostních pásů, ale zranění mohla být mnohem vážnější, nebo se mohli dokonce zabít. Pevně věřím, že Bůh vyslyšel mé modlitby za ochranu mé rodiny. (Stále čekám na to, až vyslyší mé modlitby za to, aby si můj muž už nekupoval sportovní auta.) Se svou modlitební skupinou se pravidelně modlíme za naše manžely, aby byli v bezpečí v letadlech, autech, na pracovištích nebo když jdou po ulici. Nemusíme vyjmenovávat všechna specifická nebezpečí, prosíme jen Boha, aby je chránil před úrazem. Bůh slibuje, že „svým andělům vydal o tobě příkaz, aby tě střežili na všech tvých cestách. Na tvých rukou tě ponesou, abys o kámen nenarazil svou nohou“ (Žl 91,11-12). Nehody se ale stávají, dokonce i zbožným lidem, a když k tomu dojde, je to náhlé a nečekané. Proto modlitby za ochranu vašeho manžela musí být časté a vytrvalé. Nikdy nevíte, kdy jich bude na bitevním poli třeba. A pokud se něco stane, budete mít útěchu ve vědomí, že jste pozvali Boží přítomnost a moc do těchto okolností. Modlitba
P
ane, modlím se, abys chránil (doplnit manželovo jméno) před veškerými nehodami, nemocemi, nebezpečími a zlými vlivy. Opatruj ho, obzvláště v autech a letadlech. Ukryj ho před násilím a plány zlých lidí. Kamkoli půjde, jisti jeho kroky. Drž jeho kroky na svých stezkách, aby jeho nohy nezakolísaly (srov. Žl 17,5). Nechť ho podepře tvá 108
milost (srov. Žl 94,18). Dej mu pohotovost a důvtip, které mu pomohou k tomu, aby chodil bezpečně svou cestou a jeho noha se neporanila (srov. Př 3,21-23). Staň se jeho pevností, silou, skálou a útočištěm (srov. Žl 18,2-3). Nechť nalezne své útočiště pod tvými křídly (srov. Žl 91,3-4). Buď jeho skálou, spásou a tvrzí, aby jím nic neotřáslo (srov. Žl 62,7). Modlím se za to, aby se k němu nepřiblížily zlé věci, pokud se kolem něj budou dít (srov. Žl 91,7). Zachraň ho od těch, kdo ho bez příčiny nenávidí a chtějí zničit jeho život (srov. Žl 103,4). Ochraňuj jeho odchod a příchod nyní i navěky (srov. Žl 121,8). Výzbroj „Kdo přebýváš v ochraně Nejvyššího, kdo dlíš ve stínu Všemocného, řekni Hospodinu: »Mé útočiště jsi a má tvrz, můj Bůh, v něhož doufám!«.“ (Žl 91,1-2) „[…] v den neštěstí skryje mě ve svém stánku, v úkrytu svého stanu mě schová, na skálu zdvihne.“ (Žl 27,5) „I kdybych šel temnotou rokle, nezaleknu se zla, vždyť ty jsi se mnou. Tvůj kyj a tvá hůl, ty jsou má útěcha.“ (Žl 23,4) „Hospodine, má skálo, mé útočiště, zachránce můj! Můj Bože, má skálo, na niž se utíkám, 109
můj štíte, rohu mé spásy, ochrano má! Budu vzývat Hospodina, jemuž náleží chvála, a od svých nepřátel budu vysvobozen.“ (Žl 18,3-4) „Ukaž mi svou zvláštní milost, ty, který zachraňuješ před odpůrci všechny, kdo se utíkají k tvé pravici. Opatruj mě jako zřítelnici oka, do stínu svých perutí mě ukryj […].“ (Žl 17,7-8)
110
Kapitola dvacátá šestá Jeho vysvobození
Melisse dělalo starosti, jak jejího manžela přitahoval alkohol. Mark nebyl přímo alkoholikem, ale vykazoval určité rysy podobné svému otci, který alkoholikem byl. Modlila se za zničení všech podobných sklonů, které mohly být předány jejímu manželovi, a modlila se také za to, aby jejich děti nezdědily tuto slabost. Prosila Boha, aby je všechny opatroval od pouhých příznaků alkoholismu. Do dnešního dne se z jejího muže alkoholik nestal a jejich dospívající děti také nevykazují žádné známky této závislosti. Vnímá, že Boží moc jako odpověď na její modlitby hrála důležitou roli v tom, že byli uchráněni od dědictví této dispozice. Stephanie byla teprve krátce vdaná za Jasona, když si uvědomila, že její muž bojuje s duchem chtíče. Nešlo o to, že by ji nemiloval. Vypořádával se s hříchy své minulosti – promiskuitním životem, jehož se nikdy opravdu nezřekl a neoddělil se od něj. Jakmile rozpoznala, že to je něco, v čem je uvězněn, modlila se za jeho vysvobození. Protože on o to také stál, netrvalo dlouho a byl osvobozen. Každý potřebuje v určitý čas osvobození, protože existuje mnoho věcí, které nás mohou svázat. Bůh o tom ví. Proč by jinak Ježíš přišel jako Vysvoboditel, kdybychom ho nepotřebovali? Proč by nás učil modlit se „zbav nás od Zlého“ (Mt 6,13), jestliže bychom to 173
neměli zapotřebí? Proč by nám sliboval, že nás vysvobodí z pokušení (srov. 2 Petr 2,9), od zlých lidí a násilníků (srov. Žl 140,2), našich sebezničujících tendencí (srov. Př 24,11), od každé naší tísně (srov. Žl 34,18) a smrti (srov. 2 Kor 1,10), kdyby neměl v úmyslu to udělat? On je připraven a ochoten. My ho o to musíme jenom požádat. „Pak mě vzývej ve dni soužení; vysvobodím tě, a budeš mě chválit“ (Žl 50,15). Není uklidňující vědět, že když se cítíme uvězněni klepetem smrti v našich okolnostech, Bůh slyší naše volání po svobodě? On vidí naši potřebu. „Neboť Hospodin shlédl ze své vznešené svatyně, popatřil z nebe na zem, aby slyšel nářek zajatců, aby osvobodil odsouzené k smrti“ (Žl 102,20-21). Jak úžasné je uchopit tu jistotu, že když se zdá, že není žádného východiska, Bůh nás může zázračně pozvednout a vzdálit nás od všeho, co nás chce pohltit (srov. Žl 25,15). Kdo to nepotřebuje? I v případě, že je pro vašeho manžela těžké přiznat, že potřebuje pomoc – někteří muži mají pocit, že selhali, když nezvládnou všechno sami –, vaše modlitby mohou být stále použity k tomu, aby našel vysvobození. Můžete se modlit k Vysvoboditeli za to, aby ho vyprostil ze všeho, co ho svazuje. Skrze své modlitby můžete stát silná proti nepříteli, který se snaží zotročit ho. „Buďte v tom tedy pevní a nenechte se zase zapřáhnout do otrockého chomoutu“ (Gal 5,1). Nejlepší způsob, jak vědět, že stojím silná, je obléci si plnou Boží zbroj. Takto se modlím za sebe a svého manžela a zjistila jsem, že je to nejefektivnější způsob. Místo toho, abych to vysvětlovala, ukážu vám, jak se takto modlit.
174
Modlitba
P
ane, ty jsi řekl, že k tobě máme volat v den soužení a ty nás vysvobodíš (srov. Žl 50,15). Volám teď k tobě a prosím, abys osvobodil mého manžela. Vysvoboď ho ode všeho, co ho svazuje. Uvolni ho z (jmenujte specifickou oblast). Vyprosť ho rychle a buď mu skálou a pevnou tvrzí (srov. Žl 31,4). Vysvoboď ho z rukou nepřátel (srov. Žl 31,16). Přiveď ho na místo porozumění, kde rozpozná práci nepřítele a bude k tobě volat o pomoc. Pokud k osvobození, za které se modlí, nedojde okamžitě, nedopusť, aby ho to odradilo, a pomoz mu stát s jistotou na tvém slově, že jsi v něm začal dobré dílo a dovedeš ho až do konce (srov. Flp 1,6). Dej mu jistotu, že i v tomto stavu naprosté beznaděje, kdy není schopen nic změnit, ty můžeš změnit vše. Pomoz mu porozumět tomu, že „vedeme přece zápas ne proti nějaké obyčejné lidské moci, ale proti knížatům a mocnostem, proti těm, kteří mají svou říši tmy v tomto světě, proti zlým duchům v ovzduší“ (Ef 6,12). Modlím se, aby byl silný v Pánu a oblékl si plnou Boží zbroj, tak aby mohl ve zlý den odolat útokům Zlého. Pomoz mu opásat jeho bedra pravdou a obrnit se pancířem spravedlnosti poté, co se obul k pohotové službě evangeliu pokoje. Pomoz mu uchopit štít víry, jímž by uhasil všechny ohnivé střely toho Zlého. Modlím se, aby přijal přilbu spasení a meč Ducha, jímž je slovo Boží, a v každý čas se v Duchu svatém modlil a prosil, bděl na modlitbách a vytrval až do konce (srov. Ef 6,13-18). 175
Výzbroj „Hospodine, má skálo, mé útočiště, zachránce můj! Můj Bože, má skálo, na niž se utíkám, můj štíte, rohu mé spásy, ochrano má! Budu vzývat Hospodina, jemuž náleží chvála, a od svých nepřátel budu vysvobozen.“ (Žl 18,3-4) „Vysvobodím ho, protože lne ke mně, ochráním ho, protože zná mé jméno.“ (Žl 91,14) „Napřáhl svou ruku z výšin a uchopil mě, vyprostil mě ze spousty vod, vyrval mě mému mocnému nepříteli, těm, kdo mě nenáviděli, kdo mě předčili silou. Přepadli mě v den pro mě osudný, ale Hospodin se mě zastal. Vyvedl mě na volné prostranství, vysvobodil mě, protože mě má rád.“ (Žl 18,17-20) „(Bože, ty) jsi vysvobodil můj život ze smrti, mé nohy z pádu, abych kráčel před Bohem ve světle živých.“ (Žl 56,13) „Duch Páně je nade mnou, proto mě pomazal, poslal mě, abych přinesl chudým radostnou zvěst, abych vyhlásil zajatým propuštění a slepým navrácení zraku, abych propustil zdeptané na svobodu […]. (Lk 4,18)
176
Kapitola dvacátá devátá Jeho víra
Vždy se usmívám, když mi někdo řekne, že ničemu nevěří, protože vím, že to pravděpodobně není pravda. Každý do určité míry žije z víry. Když jdete k lékaři, potřebujete víru k tomu, abyste přijali jeho diagnózu. Když vám v lékárně vydají léky na předpis, věříte, že vám je dali správně. Když se jdete najíst do restaurace, věříte, že obsluha nenakazila či neotrávila vaše jídlo. (Některé restaurace vyžadují více víry než jiné.) Každý den je jakousi cestou víry. Každý něčemu věří, neboť Bůh každému udělil míru víry (srov. Řím 12,3). Volíme si, čemu budeme věřit. Někteří věří v sebe sama, jiní ve vládu, další ve zlo, někdo ve vědu, jiný novinám, někdo v tvrdou práci a někdo v Boha. Jediná osoba, kterou jsem znala a která v nic nevěřila, skončila na psychiatrii, protože se z toho zbláznila. Víra je něco, bez čeho nemůžeme žít. Bez víry také nemůžeme zemřít. Naše víra předurčuje, co se s námi stane, až opustíme tento svět. Pokud věříte Ježíši, víte, že vaše věčnost je zajištěna. Je to proto, že „když sídlí ve vás Duch toho, který z mrtvých vzkřísil Ježíše, pak ten, který z mrtvých vzkřísil Krista Ježíše, probudí k životu i vaše smrtelná těla svým Duchem, který sídlí ve vás“ (Řím 8,11). Jinými slovy, pokud stejný Duch, který vzkřísil Ježíše, sídlí i ve vás, vzkřísí také vás. Když máme jistotu v tom, co se s námi stane, až 189
zemřeme, ovlivní to výrazně náš každodenní život. Jistota naší věčné budoucnosti nám dává pohled na život v přítomnosti, který je tak rovněž lemován jistotou. Tady se ovšem objevuje zásadní myšlenka! Když Ježíš uzdravoval dva slepé muže, řekl: „Ať se vám stane, jak věříte“ (Mt 9,29). Nenutí vás to přehodnotit výši vaší míry důvěry v Boha? Dobrou zprávou je, že máme určitou kontrolu nad svými životy a můžeme částečně ovlivnit, jak se věci vyvinou. Naše životy nemusí být ponechány náhodě nebo se nechat unášet jakýmkoli závanem větru. Naše víra ovlivní jejich zhodnocení. Všichni procházíme obdobími pochybností. Dokonce i Ježíš přemýšlel nad tím, proč ho Bůh opustil. Nepochyboval o Boží existenci či schopnosti ho zachránit, ale nečekal, že se bude cítit opuštěný. Někdy nepochybujeme o Boží existenci nebo jeho schopnosti nám pomoci, pochybujeme jen o tom, zda stojí o to ovlivnit bezprostředně náš život. Určitě má moc práce na to, aby se zabýval mými problémy, říkáme si. Ale pravda je taková, že nemá. Prochází váš manžel obdobími pochybností? Pokud ano, vaše modlitby za to, aby jeho víra neustále rostla, zásadně změní jeho život. I pokud nezná Boha, můžete se modlit za to, aby v jeho srdci vzklíčila víra, a můžete vyhlížet nárůst množství pokoje, kterým bude naplněn. V životě vašeho muže není nic, co nemůže být přemoženo či pozitivně ovlivněno vyšší mírou víry v Boha. Ježíš řekl o každém člověku, který mu uvěří, že „potečou proudy vod z jeho nitra“ (Jan 7,38). To samo o sobě může být dostačující k odplavení roků bolesti, problémů, strachu, zármutku, apatie, beznaděje, proher a pochybností. Budeme se modlit?
190
Modlitba
P
ane, modlím se, abys dnes dal (doplnit manželovo jméno) větší míru víry. Dej mu větší schopnost věřit tobě, tvému slovu, tvým zaslíbením, cestám a tvé moci. Dej mu do srdce touhu mluvit s tebou a naslouchat tvému hlasu. Dej mu porozumět, co to znamená vyhřívat se ve tvé přítomnosti, a ne jenom přinášet seznam požadavků. Ať tě hledá, plně se na tebe spoléhá, nechá se tebou vést, dává tě na první místo a bere tě na vědomí ve všem, co dělá. Pane, řekl jsi: „Víra je tedy z hlásání, hlásání pak se děje slovem o Kristu“ (Řím 10,17). Syť jeho duši svým slovem, aby jeho víra dostatečně vyrostla a mohl věřit, že s tebou je vše možné (srov. Mt 19,26). Dej mu nezlomnou jistotu, že uděláš to, co jsi slíbil (srov. Řím 4,21). Učiň z jeho víry ochranný štít. Uveď ji do činnosti, aby mohla hýbat horami v jeho životě. Tvé slovo říká: „Spravedlivý bude žít z víry“ (Řím 1,17). Modlím se, aby žil život naplněný vírou, ke kterému jsi nás všechny povolal. Ať ví s naprostou jistotou, „jak nesmírná je tvoje dobrotivost, Hospodine, uchovals ji těm, kdo se tě bojí, popřáváš ji těm, kdo se k tobě utíkají před lidmi“ (Žl 31,20).
191
Výzbroj „Jen ať prosí s důvěrou a vůbec nepochybuje! Neboť kdo pochybuje, podobá se mořskému vlnobití: vítr jím zmítá sem a tam. Takový člověk se nesmí domnívat, že něco od Pána dostane. Je to muž obojaký, nestálý ve všem svém počínání.“ (Jak 1,6-8) „[…] Všechno tedy, co není z přesvědčení, je hřích.“ (Řím 14,23) „[…] Budete-li mít víru jako hořčičné zrnko, můžete říci této hoře: »Přesuň se odtud tam!«, a přesune se; a nic vám nebude nemožné.“ (Mt 17,20) „[…] Spolu s Kristem jsem ukřižován. Už nežiji já, ale žije ve mně Kristus. Avšak tento život v těle žiji ve víře v Božího Syna, protože on mě miloval a za mě se obětoval.“ (Gal 2,19-20) „Jestliže jsme ospravedlněni na základě víry, žijeme v pokoji s Bohem skrze našeho Pána Ježíše Krista.“ (Řím 5,1)
192
Obsah
Poděkování..................................................................................... 7
Předmluva...................................................................................... 9
O jakou moc se jedná.................................................................. 13 Zadržte! Než odepíšete své manželství........................................................15 A co já? Já také potřebuji modlitby..............................................................21 Modlitby jedna po druhé..............................................................................23
I. Jeho žena....................................................................................... 25 Má oblíbená modlitba ze tří slov..................................................................25 Koho? Mne? … Změnit?.............................................................................27 Nejsilnější řeč lásky.....................................................................................29 Už ho nemám ani ráda. – Jak se za něj mohu modlit?.................................31 „Zmlkni a modli se“....................................................................................32 Věřící či nevěřící..........................................................................................36 Vytváření domova........................................................................................37 Opuštění očekávání......................................................................................40 Ve vší úctě....................................................................................................42
II. Jeho práce..................................................................................... 49 III. Jeho finance.................................................................................. 55 IV. Jeho sexualita............................................................................... 61 V. Prokazování náklonnosti............................................................ 69 VI. Jeho pokušení............................................................................... 75 VII. Jeho mysl...................................................................................... 81 VIII. Jeho obavy.................................................................................... 87 IX. Smysl jeho života......................................................................... 93
198
X. Jeho volby................................................................................. 99
XI. Jeho zdraví............................................................................. 103
XII. Jeho ochrana.......................................................................... 107
XIII. Jeho zkoušky.......................................................................... 111
XIV. Jeho integrita.......................................................................... 117
XV. Jeho pověst............................................................................. 121
XVI. Jeho priority........................................................................... 125
XVII. Jeho vztahy............................................................................. 129 XVIII. Jeho otcovství........................................................................ 135
XIX. Jeho minulost......................................................................... 141
XX. Jeho postoje............................................................................ 147
XXI. Jeho manželství..................................................................... 151
XXII. Jeho emoce............................................................................. 157 XXIII. Jeho cesta................................................................................ 161 XXIV. Jeho mluvení.......................................................................... 165 XXV. Jeho pokání............................................................................ 169 XXVI. Jeho vysvobození.................................................................. 173 XXVII. Jeho poslušnost...................................................................... 177 XXVIII. Jeho sebepojetí....................................................................... 183 XXIX. Jeho víra.................................................................................. 189 XXX. Jeho budoucnost.................................................................... 193
199