Rozmluvy s Bohem (5b): 30.-34. týden v mezidobí

FRANCISCO FERNÁNDEZ-CARVAJAL

Rozmluvy s Bohem Rozjímání na každý den církevního roku

Svazek 5b Mezidobí (30.–34. týden)

33. neděle v mezidobí, cyklus b

29. DRUHÝ KRISTŮV PŘÍCHOD

I. Touha spatřit Pánovu tvář.

II. Jeho slavný příchod.

III. Očekávání dne Páně.

I. Úmysly, které já mám, směřují k pokoji, ne k trápení, praví Pán. Budete mě vzývat a já vás vyslyším a shromáždím vás ze všech míst, kamkoli jsem vás rozptýlil.1 Tato Boží slova nám tlumočí prorok Jeremiáš ve vstupní antifoně mše svaté.

Ježíš Kristus splnil poslání, které mu Otec svěřil, ale jeho dílo ještě v určitém slova smyslu neskončilo.

Vrátí se na konci věků, aby dokončil, co započal. Církev od prvních staletí projevuje víru v tento druhý, slavný Kristův příchod, kdy oslavený a vítězný přijde soudit živé i mrtvé.2 „Písmo svaté,“ učí Římský katechismus, „tyto dva příchody Božího Syna potvrzuje.

Jeden nastal tehdy, když se pro naši spásu vtělil a stal se člověkem v lůně Panny Marie. Podruhé Kristus přijde na konci světa, aby soudil všechny lidi; tento druhý příchod se nazývá den Páně.“3 219

33. neděle v mezidobí, cyklus b

Liturgie mše svaté nám několik málo dní před koncem liturgického roku tuto pravdu připomíná.

První čtení4 zaznamenává oznámení druhého příchodu ústy proroka Daniela: Povstane Michael, veliký kníže, který chrání syny tvého lidu. To bude čas úzkosti. Tehdy se dovrší spása, protože budou vzkříšena těla všech, každého, kdo bude zapsán v knize. Probudí se mnozí z těch, kteří spí v zemi prachu, jedni k věčnému životu, druzí k potupě. Moudří, kteří skutečně pochopili smysl života zde na zemi a byli věrní, budou zářit jako zář oblohy. Prorok následně oznamuje, že budou zvlášť oslaveni všichni, kdo skrze apoštolát v jakékoliv formě přispěli ke spáse druhých: kteří mnohé přivedli ke spravedlnosti, budou zářit jako hvězdy na věčné časy.

Křesťané prvních staletí, toužící spatřit oslavenou Kristovu tvář, se modlili krásnou invokaci: Přijď, pane Ježíši!5 Tuto střelnou modlitbu lidé pronášeli tak často, že se dokonce dochovala v nejstarších aramejských spisech, tedy v řeči, kterou mluvil Ježíš a jeho učedníci.6 V překladech do různých jazyků se dnes používá při mši svaté po proměňování jako možné zvolání ve chvíli, kdy je už Ježíš skutečně přítomen na oltáři v eucharistii. Církev takto projevuje touhu vidět ho po jeho příchodu ve slávě, čímž se „slaďuje liturgie zde na zemi s liturgií v nebi. Nyní, stejně jako při každé mši svaté, zaznívá v našem srdci, jež potřebuje útěchu, uklidňující odpověď: Ten, který 220

33. neděle v mezidobí, cyklus b

to dosvědčuje, říká: „Ano, přijdu brzy.“7 Přestože dosud nenastala chvíle blaženého přebývání s Bohem v nebi, předjímá Bůh tento radostný okamžik tím, že vstupuje do naší duše ve svatém přijímání. „Kéž vroucí zvolání církve: Přijď, pane Ježíši!“, prosí papež Jan Pavel II., „spontánně vychází z vašeho srdce nespokojeného s přítomností, protože si je vědomo, že se dosud nedovršilo, co bylo přislíbeno“8, neboť toužíme po tom, aby naše již oslavená těla nalezla plnost v Bohu. Povězme nyní v hloubi srdce Ježíši: Vultum tuum, Domine, requiram,9 Hospodine, hledám tvou tvář, kterou se mi jednoho dne – s pomocí milosti – poštěstí spatřit na vlastní oči.

II. Ty jsi, Hospodine, mým dědičným podílem i mou číší, ty mně zachováváš můj úděl. Hospodina mám neustále na zřeteli, nezakolísám, když je mi po pravici. Proto se raduje mé srdce, má duše plesá, i mé tělo bydlí v bezpečí, neboť nezanecháš mou duši v podsvětí, nedopustíš, aby tvůj svatý spatřil porušení.10 Tento responsoriální žalm mše svaté odkazuje na Krista, jak vysvětlují Skutky apoštolů,11 a ohlašuje vzkříšení našich těl na konci věků. Vpravdě můžeme v hloubi srdce říci, že Pán je mým dědičným podílem i mou číší, podílem, který mi připadl, a že se raduje mé srdce, má duše plesá, i mé tělo bydlí v bezpečí, nyní i navěky. Kristus je obrovským štěstím našeho života.

On se posadil po Boží pravici a teď už jen čeká.12 221

33. neděle v mezidobí, cyklus b

Na konci věků, čteme v evangeliu13 mše svaté, uvidí lidé Syna člověka přicházet v oblacích s velikou mocí a slávou. Potom pošle anděly a shromáždí své vyvolené ze čtyř světových stran, od konce země až po konec nebe. Jestliže se jeho vtělení událo skrytě a v jeho utrpení se jeho božství nijak neprojevilo, na konci věků přijde ve vší vznešenosti a slávě, jak předpověděl prorok Daniel, a jeho příchod budou provázet veliká znamení na zemi i na nebi: zatmí se slunce a měsíc přestane svítit, hvězdy budou padat z nebe a hvězdný svět se zachvěje. Přijde jako Vykupitel světa, jako Král, Soudce a Pán vesmíru, „nikoliv aby byl znovu souzen,“ jak učí církevní otcové, „ale aby předvolal k soudu ty, kteří soudili jeho. Ten, který mlčel, když byl sám souzen, připomene provinění zločincům, kteří se jej odvážili urážet, když byl na kříži, a poví jim: To jste udělali, a já jsem mlčel.

Tehdy ze své dobrotivé prozřetelnosti přišel poučit lidi a jemně je přesvědčit, aby se vydali za ním; při druhém příchodu v budoucnu se lidé budou muset podrobit jeho vládě chtě nechtě (...). Proto ve vyznání víry, jak nám je předala tradice, říkáme, že věříme v toho, který vstoupil do nebe, sedí po pravici Otce, a znovu přijde, ve slávě, soudit živé i mrtvé a jeho království bude bez konce“14. Ukáže se oslavený těm, kdo mu byli po staletí věrni, i těm, kdo jej zapírali nebo pronásledovali nebo žili tak, jako by jeho smrt na kříži byla jen jakousi bezvýznamnou epizo222

33. neděle v mezidobí, cyklus b

dou. Celé lidstvo si uvědomí, že jej Bůh Otec povýšil a dal mu Jméno nad každé jiné jméno, takže při Ježíšově jménu musí pokleknout každé koleno na nebi, na zemi i v podsvětí a každý jazyk musí k slávě Boha Otce vyznat: Ježíš Kristus je Pán.15 Jaké dobro nám přinese snaha následovat Krista, množství maličkostí a takřka bezvýznamných služeb, které se denně snažíme dělat pro Boha a kterých si možná nikdo vůbec nevšimne...! Pokud budeme věrni, bude s námi Ježíš jednat jako s dlouholetými přáteli. Proto se raduje mé srdce, má duše plesá, i mé tělo bydlí v bezpečí.

III. Ukážeš mi cestu k životu, u tebe je hojná radost, po tvé pravici je věčná slast,16 pokračuje responsoriální žalm.

Kristův druhý příchod bývá v Písmu často označován výrazem parusie, který se ve světském prostředí používal pro slavnostní vstup císaře do města či kraje, kde byl pozdravován jako zachránce dané země.

Triumfální vstup byl obvykle příležitostí k oslavám a někdy i začátkem nového počítání času17 na znamení toho, že touto událostí začíná něco nového. Pro nás bude Kristův příchod velikou slavností, neboť duše se znovu spojí se svým tělem a začne „nový kalendář“, nový způsob existence, kdy bude každé tělo a každá duše oslavovat Boha věčně, bez konce.

223

33. neděle v mezidobí, cyklus b

Očekávání tohoto dne Páně první křesťany povzbuzovalo, aby vytrvali v těžkostech a trpělivě je snášeli. Svatý Pavel na to mnohokrát upozorňuje.

Také nám pomůže, když budeme Pánu věrni, zejména tehdy, pokud nám naše okolí není příznivě nakloněno a musíme se potýkat s řadou těžkostí.

Bratři, máme povinnost stále za vás Bohu děkovat, píše svatý Pavel křesťanům v Soluni. Patří se to, protože vaše víra dělá velké pokroky a vzájemná láska jednoho každého i všech vás se rozmáhá, takže na vás můžeme být v Božích církevních obcích hrdí pro vaši stálost a víru ve všech pronásledováních a souženích, která snášíte. V tom se právě ukazuje spravedlivý Boží soud: tak máte být uznáni za hodné Božího království, pro které trpíte.18 Pán občas dopouští, že pro věrnost jeho učení trpíme nebo že na nás přichází nemoc či bolest, aby se v nás upevnila důvěra k němu, abychom tolik nelpěli na své cti, na zdraví, na penězích..., aby nás učinil hodnými království, které pro nás připravil, a také proto, abychom uprostřed světa pamatovali, že „Boží království, které začíná zde v církvi Kristově, není z tohoto pomíjejícího světa. Jeho růst nelze zaměňovat s pokrokem civilizace, lidské vědy a techniky. Království Boží znamená, že poznáváme stále hlouběji Kristovo nevyzpytatelné bohatství, že stále silněji doufáme ve věčná dobra, že jsme stále upřím224

33. neděle v mezidobí, cyklus b

něji přístupni Boží lásce a že se rozdává stále hojněji milost a svatost mezi lidmi“19.

Vstupní antifona. Jer 29,11-12; 14. — 2 Nicejsko-cařihradské vyznání víry. — ŘÍMSKÝ KATECHISMUS, I, 8, 2. — 4 Dan 12,1-3. — 5 Zj 22,20. — 6 Srov. 1 Kor 16,22; Didaché, 10, 6. — 7 JAN PAVEL II., Homilie, 18. 5. 1980. — 8 Tamtéž. — 9 Žl 27(26),8. — 10 Responsoriální žalm. Žl 16(15),5; 8-9. — 11 Srov. Sk 2,25-32; 13,35. — 12 Druhé čtení. Žid 10,11-14; 18. — 13 Mk 13,24-32. — 14 SV. CYRIL JERUZALÉMSKÝ, Katecheze 15, o dvou Kristových příchodech. — 15 Flp 2,9-11.

— 16 Responsoriální žalm. Žl 16(15),10. — 17 Srov. M. SCHMAUS, Teología dogmática, sv. VII, Los Novísimos. — 18 2 Sol 1,3-5. — 19 PAVEL VI., Vyznání víry Božího lidu, 27.

1 3

225

Obsah

30. neděle v mezidobí, cyklus a 1. STVOŘENI K RADOSTI......................................................... 7

I. Pán chce mít radostné učedníky.

K dosažení štěstí není nutný „pohodlný život, ale zamilované srdce“.

II. První přikázání a radost.

III. Přinášejme radost těm, které Bůh poslal do naší blízkosti.

30. neděle v mezidobí, cyklus b 2. KRISTUS PŘICHÁZÍ DO NAŠÍ BLÍZKOSTI..................... 15

I. Obracejme se na Ježíše, jenž je vždy nablízku, ve slabostech a bolestech.

II. Pánovo milosrdenství. Bartimaios.

III. Mesiášská radost.

30. neděle v mezidobí, cyklus c 3. OPRAVDOVÁ MODLITBA.................................................. 23

I. Nezbytnost modlitby.

II. Pokorná a důvěrná modlitba.

Podobenství o farizeovi a celníkovi.

III. Věrnost modlitbě. Obtíže.

333

pondělí 30. týdne 4. VZHLÍŽEJME K NEBI........................................................... 31 I. Ohnutá žena a Ježíšovo milosrdenství.

II. Co nám brání vzhlížet k nebi.

III. Pouze v Bohu pochopíme skutečnou podstatu vlastního života a všeho stvoření. úterý 30. týdne 5. ZJEVENÍ BOŽÍCH DĚTÍ....................................................... 39

I. Smysl našeho Božího synovství.

II. Děti v Synu.

III. Důsledky Božího synovství. středa 30. týdne 6. POCHOPÍŠ TO POZDĚJI ..................................................... 45

I. Jsme v Božích rukou. Všechno, co Bůh přikazuje nebo dopouští, má svůj význam a je nám to ku prospěchu.

II. Smysl našeho Božího synovství. Omnia in bonum! – Vše napomáhá k dobrému!

III. Důvěra v Boha nás nevede k pasivitě, nýbrž k využívání dostupných prostředků. čtvrtek 30. týdne 7. JEŽÍŠOVA LÁSKA .................................................................. 53

I. Naším útočištěm a záštitou je láska k Bohu.

Přistupujme ke svatostánku.

II. Svátostný Ježíš nám poskytne veškerou potřebnou pomoc.

III. V blízkosti svatostánku zvítězíme ve všech bitvách.

Eucharistické duše.

334

pátek 30. týdne 8. BEZ LIDSKÝCH OHLEDŮ................................................... 59

I. Ježíšovo přímé vystupování. On je náš vzor.

II. Lidské ohledy nepatří do života křesťana s pevnou vírou.

III. Příklad prvních křesťanů. sobota 30. týdne 9. NEJLEPŠÍ MÍSTO.................................................................... 67

I. Přední místa.

II. Mariina pokora.

III. Ovoce pokory.

31. neděle v mezidobí, cyklus a 1 0. JEN JEDEN JE VÁŠ OTEC..................................................... 75

I. Boží otcovství.

II. Účast na Božím otcovství.

III. Apoštolát a duchovní otcovství.

31. neděle v mezidobí, cyklus b 11. MILOVAT SKUTKY .............................................................. 81

I. První přikázání.

II. Odpovídání na lásku, kterou k nám Bůh chová.

III. Láska projevující se skutky.

31. neděle v mezidobí, cyklus c 12. ZACHEUS ................................................................................ 89

I. Touha setkat se s Kristem.

Využívání potřebných prostředků.

II. Zacheova odpoutanost a velkorysost.

III. Ježíš nás neustále hledá.

Naděje v našem vnitřním životě a v apoštolátu.

335

pondělí 31. týdne 1 3. BEZ SOBECKÝCH OČEKÁVÁNÍ........................................ 97

I. Dávejme ze svého a dávejme sebe, i když nevidíme plody ani se nám nedostává odpovědi.

II. Odměna za velkorysost. Dávejme s radostí.

III. Dávejme do služby druhým přijaté hřivny. úterý 31. týdne 14. KŘESŤANSKÁ SOLIDARITA............................................. 105

I. Údy téhož těla.

II. Jednota v lásce.

III. Jednota ve víře. Apoštolát. středa 31. týdne 15. PLODY KŘÍŽE....................................................................... 111

I. Smysl bolesti.

II. Plody bolesti v křesťanském životě.

III. Utíkejme se k Ježíši a k Marii v nemoci i v protivenství. čtvrtek 31. týdne 16. PŘÍTEL HŘÍŠNÍKŮ.............................................................. 117

I. Lékaře potřebují nemocní. Ježíš nás přišel uzdravit.

II. Ztracená ovce. Radost Boha z našich každodenních obrácení.

III. Ježíš Kristus nás často vyhledává. pátek 31. týdne 1 7. MODLITBA ZA ZEMŘELÉ ................................................ 125

I. Pomoc duším v očistci, pravda uplatňovaná v církvi od prvních staletí.

II. Zkracujme jejich čekání na přijetí do nebe svojí modlitbou a dobrými skutky.

III. Odpustky.

336

sobota 31. týdne 1 8. SLOUŽIT JEDNOMU PÁNU.............................................. 133

I. Patříme zcela Bohu.

II. Jednota života.

III. Napravujme své úmysly.

32. neděle v mezidobí, cyklus a 1 9. PODOBENSTVÍ O DESETI PANNÁCH.......................... 139

I. Kristus je ženich, který přichází.

II. Osobní soud.

III. Každodenní příprava na poslední soud: zpytování svědomí.

32. neděle v mezidobí, cyklus b 20. HODNOTA ALMUŽNY...................................................... 147

I. Dávejme nejen z nadbytku, ale také z toho, co považujeme za nepostradatelné.

II. Almužna dokazuje naši lásku a odevzdanost Pánu.

III. Bůh naši velkorysost bohatě odměňuje.

32. neděle v mezidobí, cyklus c 2 1. DŮSTOJNOST LIDSKÉHO TĚLA .................................... 155

I. Vzkříšení těla ohlašované Kristem.

II. Tělo má společně s duší oslavovat Boha.

III. Naše Boží synovství, jehož zárodek vložila do duše milost, bude dovršeno oslavením těla. pondělí 32. týdne 22. ZODPOVĚDNOST V LÁSCE............................................. 163

I. Děti a ti, kdo jim jsou ve své prostotě podobní.

Pohoršení.

II. Vždy se zasazujme o dobro druhých.

Dávejme dobrý příklad.

III. Povinnost sjednat nápravu a konat zadostiučinění za provinění vůči Bohu.

337

úterý 32. týdne 23. NEUŽITEČNÍ SLUŽEBNÍCI .............................................. 171

I. Bez posvěcující milosti bychom byli zcela neužiteční.

II. Pán nikdy neodpírá svoji pomoc.

III. Boží spolupracovníci. středa 32. týdne 24. CTNOSTI NEZBYTNÉ V MEZILIDSKÝCH VZTAZÍCH ....................................... 179

I. Pán uplatňoval běžné ctnosti potřebné k soužití s druhými.

II. Vděčnost. Schopnost navazovat přátelství.

Vzájemná úcta.

III. Vlídnost. Optimismus a radost. čtvrtek 32. týdne 2 5. JAKO OPEVNĚNÉ MĚSTO................................................ 187

I. Dobročinná láska prvních křesťanů.

II. Síla pramenící z lásky.

III. Ctnosti provázející bratrskou lásku. pátek 32. týdne 2 6. KŘESŤANSKÝ SMYSL SMRTI........................................... 195

I. Nemůžeme žít tak, jako by se nás tato rozhodující chvíle netýkala. Připravujme se na ni denně.

II. Díky Kristově smrti a zmrtvýchvstání získává smrt nový smysl.

III. Poučení pro život, která nám dává smrt.

338

sobota 32. týdne 27. PROSEBNÁ MODLITBA A BOŽÍ MILOSRDENSTVÍ................................................. 203

I. Důvěra ve vyslyšení proseb se zakládá na nekonečné Boží dobrotivosti.

II. Nepřestávejme se utíkat k Božímu milosrdenství.

III. Přímluva Panny Marie.

33. neděle v mezidobí, cyklus a 2 8. SKLÁDÁNÍ ÚČTŮ BOHU.................................................. 211

I. Správci přijatých darů.

II. Život, radostná služba Bohu.

III. Dobře využívejme čas.

33. neděle v mezidobí, cyklus b 2 9. DRUHÝ KRISTŮV PŘÍCHOD........................................... 219

I. Touha spatřit Pánovu tvář.

II. Jeho slavný příchod.

III. Očekávání dne Páně.

33. neděle v mezidobí, cyklus c 3 0. PRACUJME, NEŽ PÁN PŘIJDE......................................... 227

I. Očekávání věčného života nás nezbavuje povinnosti naplňovat život intenzivní prací.

II. Práce, jedno z největších dobrodiní člověka.

III. Profesionální zaměstnání, vykonávané tváří v tvář Bohu, nás konečnému cíli nevzdaluje, ale má nás k němu naopak přibližovat.

339

pondělí 33. týdne 3 1. PÁN NIKDY NEODPÍRÁ SVOJI MILOST ...................... 235

I. Ve chvílích temnoty se modleme horlivěji.

II. Duchovní vedení, obvyklý prostředek, jímž Bůh působí v duši.

III. Víra a nadpřirozený význam duchovního vedení k vnitřnímu růstu. úterý 33. týdne 32. ELEAZAROVA VĚRNOST.................................................. 243

I. Příkladnost starého Eleazara.

II. Překážky věrnosti.

III. Věrné dodržování slova a přijatých závazků. středa 33. týdne 3 3. CHCEME ZA KRÁLE KRISTA! ......................................... 249

I. Obnovujme vše v Kristu.

II. Odmítání Ježíše.

III. Šíření Kristova království. čtvrtek 33. týdne 34. JEŽÍŠOVY SLZY.................................................................... 255

I. Ježíšovi není lhostejný osud lidí.

II. Kristovo Nejsvětější Lidství.

III. Mějme stejné cítění jako Ježíš. pátek 33. týdne 35. DŮM MODLITBY................................................................. 263

I. Ježíš vyhání prodavače z chrámu.

II. Chrám, místo modlitby.

III. Pravá úcta.

340

sobota 33. týdne 36. LÁSKA K ČISTOTĚ.............................................................. 271

I. Bez čistoty není možná láska.

II. Manželská čistota a panenství.

III. Apoštolát v oblasti této ctnosti.

Prostředky k zachovávání čistoty. poslední neděle v mezidobí. slavnost ježíše krista krále 37. KRISTOVO KRÁLOVSTVÍ ................................................ 279

I. Království spravedlnosti a lásky.

II. Kéž Kristus kraluje našemu rozumu, vůli, všem skutkům...

III. Šíření Kristova království. pondělí 34. týdne 38. CHUDÁ VDOVA.................................................................. 287

I. Nemějme strach být bezmezně velkorysí.

II. Bezpodmínečná odevzdanost. Nic Pánu neupírejme.

III. Boží velkorysost. úterý 34. týdne 3 9. NOHY MÁME Z HLÍNY..................................................... 293

I. Socha s nohama z hlíny.

II. Osobní zkušenost se slabostí.

III. Naše slabost je příležitostí k tomu, aby Bůh projevil svoji moc a milosrdenství. středa 34. týdne 40. TRPĚLIVOST V TĚŽKOSTECH........................................ 301

I. Trpělivost, součást ctnosti síly.

II. Trpělivost se sebou samým, s druhými i v protivenstvích každodenního života.

III. Buďme trpěliví a vytrvalí v apoštolátu.

341

čtvrtek 34. týdne 4 1. VELEBTE VŠICHNI PÁNA................................................. 309

I. Celá příroda velebí Boha. Canticum trium puerorum.

II. Příprava na mši svatou a díkůvzdání.

III. Ježíš nás navštěvuje ve svatém přijímání.

Využívejme všech dostupných prostředků k tomu, abychom jej dobře přijímali. pátek 34. týdne 42. VĚČNÉ SLOVO..................................................................... 317

I. Četba evangelia.

II. Bůh k nám promlouvá v Písmu svatém.

III. Snažme se z toho těžit. sobota 34. týdne 4 3. DO OTCOVSKÉHO DOMU .............................................. 325

I. Touha po nebi.

II. „Zbožštění“ duše, jejích schopností a oslaveného těla.

III. Akcidentální sláva. Buďme bdělí.

342