ODILE HAUMONTÉ
VŠEDNÍ ŽIVOT S DUCHEM SVATÝM
S DUCHEM SVATÝM ODILE HAUMONTÉ
VŠEDNÍ ŽIVOT
Obsah Předmluva................................................................................................9 Úvod: Duchu Svatý, kdo jsi?.................................................................11 První část Dary Ducha Svatého Kapitola první: Moudrost.....................................................................23 Kapitola druhá: Rozum.........................................................................32 Kapitola třetí: Rada................................................................................44 Kapitola čtvrtá: Síla...............................................................................59 Kapitola pátá: Umění............................................................................71 Kapitola šestá: Zbožnost.......................................................................84 Kapitola sedmá: Bázeň Boží.................................................................96 Druhá část Ovoce Ducha Svatého Kapitola první: Láska..........................................................................105 Kapitola druhá: Radost.......................................................................119 Kapitola třetí: Pokoj.............................................................................126 Kapitola čtvrtá: Shovívost...................................................................143 Kapitola pátá: Vlídnost.......................................................................151 Kapitola šestá: Dobrota.......................................................................160 Kapitola sedmá: Věrnost.....................................................................168 Kapitola osmá: Tichost.......................................................................176 Kapitola devátá: Zdrženlivost............................................................183 Třetí část Milosti Ducha Svatého Kapitola první: Samota.......................................................................193 Kapitola druhá: Ticho.........................................................................199 Kapitola třetí: Díkůvzdání..................................................................204 Závěr.....................................................................................................220
223
Kapitola první
Moudrost
„Ó, jak bezedná je Boží štědrost, moudrost i poznání! Jak neproniknutelná jsou jeho rozhodnutí a neprobádatelné způsoby jeho jednání!“ (Řím 11,33) Jako vánek se vznáším nad prvotními vodami, lehce se dotýkám hřebenů vln a snažím se uhodnout, jaké barvy a vůně zkrášlí jednoho dne, již brzy, tuto zemi. Představuji si lodě, které se jednou poplaví vstříc dobrodružství, bohatství či neznámým krajinám... Určitě je bude doprovázet křik a mávání bělostných křídel racků. Vidím svět ještě před stvořením, pouze v myšlenkách Stvořitele, všechnu jeho budoucí nádheru. Náhle jsou slyšet hlasy a smích – lidské děti. Pozvu se k nim a hraju si s nimi, působí mi to slast, vždyť svět je tak krásný, lidé jsou tak dobří! Jsem Moudrost. Ale dnes ráno pláču – svět přestal být krásný a lidé přestali být dobří. Vedle mě se ozve jasný smích. Nejistým krokem se ke mně blíží dítě a jeho ručka osouší mé slzy. Ukáže mi květinu sametové barvy a naznačí motýla, který na ni usedá. S prstem na rtech
23
Všední život s Duchem Svatým
dělá „pšššt“. Motýl odlétne z rozkvetlé květiny a dítě se na mě usměje. Dokud zde bude alespoň jedno dítě, které by obdivovalo květinu, dokud zde bude alespoň jedna květina, na které by mohl přistát motýl, dokud zde bude alespoň jeden motýl, který by zkrášlil nebe, stvoření bude mít smysl.
Definice:1 „Moudrost (sapientia) nám dává zakusit Boží přítomnost, uvádí nás do ještě většího společenství s ním a dává nám větší misijní zápal. Jde o dar kontemplace v pravém slova smyslu.“ V latině znamená sapere zároveň „vědět“ i „zakoušet“. Nalézt moudrost znamená zakoušet Boha a vychutnávat jeho přítomnost, jeho lásku a jeho Slovo stejně, jako si vychutnáváme med, který stéká po lžíci. Ve své knize Adoration et eucharistie si kardinál Philippe Barbarin všímá, že v nejdůležitějších biblických textech, jako jsou Desatero, prosby v modlitbě Otče náš či blahoslavenství, je vždy nejdůležitější to, co je řečeno na prvním místě. A z toho potom vychází vše, co následuje:
1 Všechny definice darů Ducha Svatého jsou převzaty z knihy Pierra Descouvemonta Guide des difficultés de la foi catholique.
24
Dary Ducha Svatého
„Určitým způsobem je v prvním přikázání obsaženo vše. Kdybychom plně chápali, co všechno první přikázání obnáší, nepotřebovali bychom odříkávat ten zbytek. Ale protože to nechápeme, není na škodu, když nám někdo občas připomene nepokradeš, nepromluvíš křivého svědectví, nebudeš dělat toto a nebudeš dělat tamto. Potřebujeme to.“
Stejně je tomu i s darem moudrosti. Je prvním z darů Ducha Svatého a z něj vychází všechny ostatní dary. Ve skutečnosti má totiž vše svůj počátek v setkání s Bohem. Druhý vatikánský koncil nám připomněl, že liturgie je zároveň vrchol, ke kterému směřuje působení církve, i pramen, ze kterého vyvěrá všechna síla církve. To platí i pro náš duchovní život: setkání s Bohem je jeho vrcholem a zároveň se všemi svými činy snažíme znovu najít nebo prohloubit tento důvěrný vztah. Mám jednu vzpomínku, která je tak živá, jako by se ona událost odehrála nedávno. Bylo mi čtyři nebo pět, možná šest let. Nemohla jsem usnout (nespavostí jsem začala trpět ještě dřív, než jsem měla první noční můry). S očima otevřenýma do tmy jsem přemýšlela nad spoustou věcí. Náhle jsem měla pocit, jako by nade mnou byla fyzická bytost. Zaplavilo mě veliké teplo. V ten moment jsem pochopila, že Bůh opravdu existuje, tak, jak mi to 25
Všední život s Duchem Svatým
bylo řečeno (chodila jsem každou neděli s prarodiči na mši svatou), a že je milujícím Otcem. Později jsem objevila Ježíše a plna obdivu jsem nalezla i Matku – Marii. Ale na začátku svého duchovního života jsem překvapivě objevila lásku Otce, blízkou a tajemnou, silnou a tichou, vyzařující nekonečnou něhu. Slova jsou slabá vedle tepla a něhy, které dává jeho láska! Stejnou zkušenost jsem učinila ještě jednou, o mnoho let později, když jsem zaslechla píseň charismatické obnovy inspirovanou Žalmem 139: „Tvá ruka mě vede, tvá pravice mě zachránila, napřahuješ ke mně svou ruku.“ Bůh mě drží ve své ruce a nikdy mě neopustí. Jedna moje kamarádka mi kdysi řekla, že její víra stojí na jediné větě: „Bůh ví vše, Bůh může udělat vše a miluje mě.“ Skrze dar moudrosti mohu nalézt Boha v hloubi své duše, jako vzácného hosta. Jeden kněz pronesl při svém kázání v klášteře Corbara tuto větu inspirovanou francouzskou spisovatelkou Madeleine Delbrêlovou: „Když budete procházet světem, naleznete v něm Boží stopy. Když sestoupíte do svého srdce, najdete tam samotného Boha.“
26
Dary Ducha Svatého
Čas kontemplace Kontemplovat obraz či krajinu znamená vymezit si čas na jejich prozkoumání, na to, abychom si je vychutnali a snažili se odhalit jejich tajemství. V našem uspěchaném a rozplánovaném světě se ale i čas stal bohatstvím! Vzpomínáte si, jak jste jako děti měli čas „nicnedělání“? Dnes už děti neumí jen tak „nic nedělat“, neustále přepínají z jedné aktivity na jinou či z jednoho programu na jiný, jsou neustále popoháněny, neustále něčím stimulovány. A když si vzpomenu, jak krásné příběhy jsem si vymýšlela právě ve chvílích nudy, kolik knih jsem si v hlavě sepsala! A co my, když se chceme s Bohem setkat v tiché modlitbě – připadá nám na to náš čas příliš vzácný? Nebo ho máme příliš málo? Někteří duchovní autoři radí, abychom si prostě plánovali dobu modlitby do diáře. Ne proto, abychom z ní udělali činnost jako jakoukoli jinou, ale abychom si byli jisti, že na ni nezapomeneme! S Bohem se také můžeme setkávat ve svém volném čase, ve chvílích čekání, když uvízneme v zácpě, ve veřejných dopravních prostředcích... k tomu se ještě vrátíme v šesté kapitole. Co je vlastně nedostatek času – to, že ho máme málo, nebo to, že ho využíváme špatně? Když přijde večer a já musím 27
Všední život s Duchem Svatým
konstatovat, že jsem nemohla pracovat na své knize nebo že jsem si nenašla ani minutku na to, abych pohnula s hromadou žehlení, je to proto, že jsem celý den běhala a nezastavila se, nebo proto, že jsem raději dělala jiné věci, které mi byly příjemnější? Setkat se s Bohem není nikdy omezující. Setkání s Bohem je lahodné, pokojné, povzbuzující, silné, je to radost. Občas, když jdu navštívit přátele, trochu se vleču a přemýšlím, co všechno bych místo toho mohla udělat. Ale když k nim přijdu, ihned pocítím radost ze shledání a z času stráveného společně. A stejné je to s modlitbou: někdy se trochu vleču a nechce se mi začít, ale ihned, jak začnu, jaká životodárná lázeň! Stejně jako člověk, který nemívá moc návštěv, a když k němu přijdete, dá vám nějaký drobný dáreček na poděkování, že jste se stavili, ani Bůh nás nikdy nenechá odejít, aniž by nám dal nějaký dárek: jednou to je jeho pokoj, podruhé jeho radost, jindy jeho útěcha, to, co v tu chvíli zrovna nejvíc potřebujeme. Bůh nás očekává, či ještě lépe Bůh nás zve. Nedělejme mu to, že bychom nikdy nepřišli! Když daruji Bohu čas v modlitbě ve chvíli, kdy by bylo „moudřejší“ zůstat u počítače a pracovat, je mi tento čas vrácen stonásobně, neboť potom se situace lépe urovnávají, nalézám řešení, na která jsem ani nepomyslela, otvírají se mi dveře a Pán mi 28
Dary Ducha Svatého
sesílá dobré nabídky. Bůh nám pomáhá lépe organizovat náš čas! Pomáhá nám také znovu si určovat priority: mají naši blízcí místo v našem časovém harmonogramu, nebo bychom si jich měli všímat trochu víc? Připomeňme si, že důležitá je především kvalita, nikoli kvantita. Ale když nám chybí kvalita i kvantita, je třeba se zastavit a zamyslet se nad tím, jak svůj čas organizujeme. Být obdarováni, abych mohli lépe dávat Když se Mojžíš vracel k lidu poté, co mluvil s Bohem, jeho tvář zářila. Když se Bernadetta nebo malá Jacinta znamenaly křížem, tak jak to viděly u samotné Panny Marie, lidem kolem nich se vracela víra. Dar moudrosti nám umožňuje prožívat hluboké setkání s Bohem, tak opravdové, že o něm můžeme svědčit dál. Kolik čtenářů mi řeklo, že je oslovil můj článek, který i mě samotnou oslovoval a dával mi světlo ve chvíli, kdy jsem ho psala! Životopisy svatých mě učí, že se mám nejprve setkat já s Bohem, abych o něm poté mohla v pravdě svědčit tam, kam mě pošle. Kdysi jsem měla dobré místo ve světě informatiky – pracovala jsem jako programový analytik v IBM a velkou rychlostí jsem stoupala po kariérním 29
Všední život s Duchem Svatým
žebříčku. Dnes pracuji v katolickém nakladatelství, můj život není rozhodně tak klidný, přestala jsem počítat odpracované hodiny a pracuji dokonce i o prázdninách, ale jsem mnohem šťastnější. To, co dělám, je v souladu s tím, kdo jsem a jaké hodnoty vyznávám. Obdivuji lidi, kteří mají odvahu odmítnout práci, která je nenaplňuje, a dělat to, co jim vyhovuje: chovat včely, vlastnit penzion v nějakém krásném kraji nebo noclehárnu na poutní cestě do Santiaga de Compostela, pustit se do bio zemědělství... Když vidím, jak se mění, jak z nich náhle vyzařuje pokoj a radost, jak s optimismem překonávají obtíže, říkám si, že jejich volba byla sice bláznivá, zato velmi šťastná. Když si vybíráme práci, místo bydliště i svého manžela či manželku, přichází v úvahu mnoho faktorů – to dobře víme. Když se nám je podaří dešifrovat, můžeme se na nich buď zaseknout, nebo můžeme naopak při plném vědomí a jako zodpovědní dospělí změnit věci, které nám nevyhovují a brání nám jít vpřed. Znám jednoho muže, který opustil svou ženu a tři děti, protože mu nedovolovali „plně se rozvinout“. Ale to není to, co nazývám chovat se „jako zodpovědní dospělí“! Možná že některé mé volby nebyly učiněny ve svobodě, možná jsem nevěděla stoprocentně, co dělám, ale beru za ně plnou zod30
Dary Ducha Svatého
povědnost a vnímám i tyto volby jako dary, které mi život dal... Ano, existují i dary napuštěné jedem, ale i ty přijímám, protože i ty mě utvářely a dnes jsou součástí toho, kdo jsem. Během jedné duchovní obnovy jsem spolu s dalším účastníkem uklízela stoly v jídelně a povídali jsme si o uzdravení těla i duše. Svěřila jsem se mu: „Víš co, je to úplná blbost, ale ze začátku jsem si myslela, že Bůh mě uzdraví ze všeho, i z mé krátkozrakosti, a že už nebudu potřebovat brýle.“ On se na mě překvapeně obrátil: „Já také!“ Dnes jsem pochopila – a hlavně jsem to přijala – že Bůh není kouzelník, který může vše změnit mávnutím kouzelné hůlky. Jestli je všemohoucí, je všemohoucí v lásce. Víla v pohádce o Popelce mohla změnit šaty a kočár, ale nemohla změnit srdce macechy. Bůh přede mě nehodí heboučký koberec, po kterém bych mohla bez jakýchkoli obtíží kráčet cestou života. Ale je vždy po mé pravici, a když se má cesta stane příliš náročnou, vezme mě do náručí. „Moudrost si postavila dům, zve lidi na hostinu. Přijďte na hostinu Syna člověka. Pijte, okuste Boží velikonoční hostinu!“ (Liturgická píseň inspirovaná Žalmem 34)
31