Předmluva
Ve své psychologické praxi, kterou nyní vykonávám již více než dvacet let, jsem měla možnost pozorovat a doprovázet mnoho lidí a vždy na mě silně zapůsobilo, jak důležitou roli hrají emoce v životě každého z nás. Jsou v nás a propůjčují zabarvení našemu životu. Někdy jsou to barvy živé, někdy temné. Emoce dodávají životu hloubku, sílu. Bez emocí by nám naše dny připadaly mělké, jednotvárné, bezvýznamné, někdy však také méně obtížné či napjaté. Pro naše emoce je skutečně příznačná jakási schopnost zvyšovat intenzitu. Emoce pronikají celý náš život a mají sklon prostoupit celou naši zkušenost. Jestliže je pravda, že žít bez emocí by znamenalo téměř totéž co „nežít“, je stejně tak pravda, že jejich zklidnění pomáhá „žít lépe“. Kolik promarněných snah, kolik napětí a zbytečných utrpení se rodí z nálad, které se nás v jednu chvíli zmocní, rozhodí nás, proniknou do našich myšlenek, jako kdyby byly „pány domu“ našeho srdce, a v další chvíli si na ně už ani nevzpomeneme! S kolika trápením a námahou se v každodenním životě potýkáme, aniž bychom věděli, jak unést tu tíhu bytí, která nás někdy až dusí. Emoce nezneklidňují pouze naše nitro, čímž se náš každodenní život stává leckdy těžkým, ale značně 7
ovlivňují též vzájemné mezilidské vztahy. Nepochopení a problémy ve vztazích vznikají mnohdy právě na této úrovni. Nerozdělují nás hodnoty a mnohdy ani ne názory. Často jsou zdrojem těch nejbolestnějších nedorozumění, neshod a napětí právě „pocity“. Strach nás vzdaluje od ostatních lidí, hněv z nich dělá nepřátele, melancholie smutně zdůrazňuje jejich nepřítomnost. Jestliže však je pravda, že emoce dokážou mít nad naším životem značnou moc, je právě tak pravda, že nikdo z nás není odsouzen žít pod vládou vlastních pocitů. Můžeme být skutečně otroky svých emocí, ale také jejich pány, protože jsme schopni poznávat je, pojmenovávat a vhodně s nimi nakládat. Tento text byl napsán právě s tímto úmyslem: poskytnout prostý a přístupný, ale zároveň užitečný příspěvek k tomu, abychom lépe poznali tento vnitřní svět, který je tak mocný, ale také tak skrytý, a naučili se ho zralým způsobem zvládat. „Ty znáš srdce všech,“ říkají apoštolové, když se po Ježíšově zmrtvýchvstání obracejí k němu v modlitbě. Jen Pán skutečně zná hloubku našeho vnitřního světa a jen on nás vidí v plné pravdě. Avšak i nám je dána schopnost pozorovat svůj život, poznávat emoce, které se v nás ozývají, abychom je uspořádali, usměrňovali a správně vedli. Byli jsme stvořeni, abychom žili dobře a měli se rádi, abychom milovali a nechali se milovat. Tento úkol pro nás může představovat přitažlivý cíl a výzvu, na kterou máme odvážně odpovídat. Avšak jedna věc je jistá: větší nebo menší blaženost v našem životě závisí také na tom, jak se naučíme „poznávat své nitro“, „pojmenovávat“ to, co cítíme, a harmonicky to prožívat. 8
Tyto stránky chtějí poskytnout alespoň malou pomoc tomu, aby čtenář, který se chce vydat na přitažlivou cestu „poznávání“ svého vlastního nitra, stále lépe objevoval sebe sama i jiné lidi a stával se „znalcem“ svého vlastního srdce i srdcí jiných a učil se dívat kolem sebe i do svého vlastního nitra laskavým a pravdivým pohledem Ježíšovým.1
1 V textu je téma probíráno vzhledem k jednotlivci. Nicméně často je užitečné, když si člověk může pohovořit s někým jiným, zvláště s kompetentní osobou nebo s někým, komu lze důvěřovat a kdo mu může pomoci podívat se na sebe i do svého vlastního nitra.
9
Úvod
Emoce mají velký vliv na naši vnitřní zkušenost a zároveň i podivuhodnou schopnost vytvářet mezi lidmi pouta, ale také bariéry, které jsou někdy ještě hůř překonatelné než hranice oddělující různé národy. Svět našich emocí je skutečně jedinečný a tajemný. Jiní lidé ho neznají, protože představuje často tu nejniternější část naší osobnosti, ale mnohdy je neznámý i nám samým, protože máme sklon nenaslouchat tomu, co ve svém nitru prožíváme, nebo nedokážeme pojmenovat, co zakoušíme. Je skutečně snazší vědět ze zkušenosti, co jsou emoce, než popsat, co se v nás děje, když je zakoušíme. Kdybychom emoce měli definovat pomocí obrazu, mohli bychom mluvit o tepu života, kterým pulzují naše dny v různém rytmu, nebo také o duze. Skutečně, city, které zakoušíme, lze přirovnat k barvám, díky nimž jsou naše prožitky chvíli živé, úžasné, přitažlivé a jindy je zase naše běžná zkušenost namáhavá, nepříjemná a tíživá. Tak jako se krajina zcela mění podle barev na paletě malíře, který upřednostní temné barvy, když chce popsat bouřlivý výjev, a barvy jasné, když chce zdůraznit prostředí klidné a vyrovnané, stejně i emoce zabarvují život člověka a proměňují ho ne ve shodě s tím, co si 11
člověk myslí, nýbrž s tím, co cítí nebo prožívá po stránce afektivní. Také některé výrazy jsou důkazem této podobnosti mezi duševním rozpoložením a barvou: „I feel blue“ [Cítím se modře], říkají Angličané, aby vyjádřili smutnou, skleslou náladu. „Lo vedo nero“ [Vidím to černě] tvrdí Italové, když předvídají situaci, která v nich vzbuzuje starosti. Ačkoli všichni máme tuto osobní zkušenost, neumíme vždy pochopit to, co se v nás odehrává, když zakoušíme nějaký cit, ani vystihnout mechanismy, které vedou k nějaké náladě. Na druhé straně je však poznání našeho vlastního vnitřního světa nezbytné k tomu, abychom dobře zvládali svou afektivitu. Je pravda, že k emocím prostě dochází. Často nás předcházejí, aniž bychom si to uvědomovali. Kolikrát se necháme strhnout návalem hněvu či ochromit bezdůvodným strachem a uvědomíme si tyto emoce teprve tehdy, když už jsme je projevili! Je však také pravda, že emoce nejsou nekontrolovatelné. Je tedy možné zvládat je a prožívat více či méně zralým způsobem, a to v závislosti na mnoha faktorech, kterým se postupně budeme v této knize věnovat. Zatím zdůrazníme následující skutečnost: K tomu, abychom dobře prožívali své emoce, si musíme uvědomit dvě stránky: – obsah: to, co je v nás, co je obsahem toho balíčku emocí, který v sobě nosíme. – způsob: jak můžeme své emoční prožitky co nejefektivněji zvládat a komunikovat s tím vnitřním světem, který je v nás a zpestřuje náš život. 12
Proto si položíme tři otázky, na základě nichž bude tato kniha rozdělena do tří částí: 1. CO? Naši úvahu začneme otázkou, co jsou emoce a jak lze vědecky a zároveň přístupně vysvětlit, co se v nás odehrává, když zakoušíme nějakou emoci. 2. JAKÉ? V této druhé části se budeme snažit pojmenovat emoce, které se v nás různým způsobem ozývají, podobně jako když v duze hrají různé barvy. 3. JAK? Poslední otázka, kterou si položíme, se bude týkat způsobu prožívání emocí. Položíme si otázku, co nás může v citové oblasti učinit opravdu šťastnými. Je to bezpodmínečné a neomezené vyjádření toho, co zakoušíme? Je to zakoušení intenzivních a příjemných pocitů? Je to schopnost usměrnit nejrůznější emoce k cíli, který považujeme za důležitý? Tyto a další otázky budou tedy obsahem poslední části, která bude pojednávat o zvládání emočního světa.
13
Zralé reakce
V předchozí kapitole jsme se zabývali některými sice velmi častými, avšak nezralými způsoby zvládání emocí. Místo toho, aby vhodně řešily situaci, vedou k řetězovým reakcím. V této poslední části se pokusíme představit některé z možných zralých reakcí. Nepředložíme zde žádné kouzelné řešení napětí, které každý z nás vnitřně prožívá, ale nastíníme několik způsobů, jak zacházet s emocemi. Naše uvažování se bude opírat o dva typy zdrojů. O pomoc ze strany humanitních věd, zejména psychologie, a o pomoc, kterou nabízí duchovní zkušenost. Růst ve víře si totiž vyžaduje i růst v této oblasti. Nemůžeme žít jako opravdové Boží děti a současně prožívat paniku a depresi. Nemůžeme se označovat za bratry a sestry a zároveň prožívat vztahy, v nichž převládá agresivita. Je však potřebné upřesnit, že ve vztahu mezi emocemi a vírou není víra ve službách zvládání emocí. Člověk není křesťanem proto, aby našel způsob, jak umlčet své emoce. Touha po hluboké duchovní zkušenosti32 s cílem překonat životní úzkosti je vždy únikem 32 Srov. A. Godin: Psicologia dell’esperienza religiosa. Brescia, Queriniana 1983.
169
a zklamáním. Neexistuje však autentický duchovní růst, který by nezahrnoval i tuto oblast lidského života. Proto kromě poznatků psychologie nabídneme i některé úvahy, které hlouběji souvisí s cestou víry. Jak jsme řekli v předchozí kapitole, ani bezprostřední reakce, ani obranná reakce nejsou adekvátními způsoby zralého zvládání emocí. Jaké jsou tedy podle humanitních věd charakteristiky zralého zvládání emocí a postupy, kterými se člověk učí vyrovnanému vztahu ke svým emocím?
Schopnost odložit uspokojení Psychologie je často považována za vědu, která nás osvobodila od tabu a otevřela cesty veškeré uvolněnosti. Toto pojetí, které sice odpovídá některým psychologickým směrům, však nenáleží psychologii jako celku. Co se týče oblasti emocí, psychologie nás učí, že zralá osobnost se vyznačuje schopností odložit uspokojení. Tímto výrazem se označuje skutečnost, že na rozdíl od dítěte, které chce být bezprostředně uspokojeno ve svých primárních potřebách (hlad, žízeň, potřeba spánku...), dospělý je schopen čekat a zvládat napětí způsobené tím, že jeho potřeby a očekávání nejsou okamžitě uspokojeny. Zatímco dítě vnímá především fyziologickou rovinu, vnitřní svět dospělého je mnohem komplexnější. Dospělý člověk prožívá citové vztahy a společenské vazby, v rámci nichž nemůže pouze projevovat své vlastní nároky, ale musí se také naučit přizpůsobovat se druhým. Má též touhy, které chce realizovat, či kulturní zájmy, jejichž uskutečnění 170
může vyžadovat dlouhou dobu přípravy. Je konfrontován s morálními a náboženskými hodnotami, které si vyžadují nasazení vůle. Nemůže tedy všeho dosáhnout okamžitě, ale musí se naučit čekat, přizpůsobovat se i zříkat se. Podle některých psychologů33 je schopnost zříkat se jedním ze základních kritérií hodnocení zralosti osoby a její schopnosti zvládat svůj emoční svět.
Schopnost integrace Pojem integrace předpokládá existenci nějaké skutečnosti, která má být doplněna o určitou část, která jí ještě chybí. Co znamená integrace v emoční oblasti? O jakých nedostatcích na afektivní úrovni mluvíme? Zkusíme najít odpovědi na tyto otázky prostřednictvím malého testu. Nyní krátce popíšeme čtyři situace, v nichž je hlavní postava vystavena hněvu druhých. Kdyby ses měl(a) identifikovat s jednou ze čtyř postav, která by to byla a proč? Fabián musel prudce zabrzdit, protože mu jiný řidič náhle vjel do cesty. On naštěstí stihl zabránit srážce, ale auto za ním to už nestihlo ubrzdit a vrazilo do něj. Z tohoto auta vystoupil neurvalec, vzal Fabiána pod krk a začal na něj řvát, že mu zničil nové auto. Fabián neměl vůbec žádnou možnost zareagovat a vysvětlit, co se stalo. Naštěstí některým přítomným se podaří uklidnit zuřivce a zabránit nejhoršímu. 33 J. E. Gedo – A. Goldberg: Modelli della mente. Una teoria psicoanalitica. Roma, Astrolabio 1975, s. 98.
171
Výtvarné umění Paul Klee: Malíř u okna (1909)
Tento obraz vytvořený různými technikami představuje umělcův autoportrét. Již samotné výtvarné pojetí autoportrétu indikuje pohled na sebe sama a uvědomění si své vlastní identity. Hloubka a intenzita emocí je vyjádřena neurčitými hrubými tahy štětce a pohybem linií. Výmluvný je proces malování – „zachycování“ něčeho, co člověk teprve postupně objevuje. Všimněme si též, že veškeré světlo proniká zvenčí. K tomu, aby člověk mohl namalovat sebe sama, potřebuje silné světlo zvenčí. 186
Několik otázek
Snažíš se někdy připravit se na očekávané těžkosti zdravou dávkou humoru? Uvažuješ někdy o svých emocích a všímáš si, kdy je zveličuješ a prožíváš příliš intenzivně? Zkus si vzpomenout na nějakou situaci. Vzpomeneš si na nějaké chvíle, kdy ti rozpoznání tvých emocí pomohlo je zvládnout?
187
Obsah
Předmluva.............................................................................. 7 Úvod...................................................................................... 11 První část
Co? Co jsou emoce?.................................................................17 Psychodynamický přístup...............................................19 Evoluční přístup............................................................. 26 Užitečné podněty................................................................. 32 Několik otázek..................................................................... 37 Druhá část
Jaké? Emoce vyhýbající se........................................................41 Kritéria posouzení.......................................................... 42 Panika............................................................................. 46 Tíseň................................................................................51 Strach.............................................................................. 54 Fobie............................................................................... 56 Úzkost............................................................................. 58 Nechuť............................................................................60 Stud................................................................................. 64 Vina................................................................................. 65
221
Užitečné podněty................................................................. 67 Několik otázek......................................................................71 Emoce opoziční............................................................... 73 Hněv................................................................................77 Pohrdání......................................................................... 78 Lhostejnost..................................................................... 79 Nepřátelství....................................................................80 Závist...............................................................................81 Žárlivost.......................................................................... 85 Pozitivní funkce..............................................................90 Užitečné podněty................................................................. 93 Několik otázek..................................................................... 97 Emoce nedostatku.......................................................... 99 Prázdno......................................................................... 100 Ztráta............................................................................ 102 Strádání........................................................................ 106 Užitečné podněty............................................................... 109 Několik otázek.................................................................... 112 Emoce lnoucí................................................................... 113 Cítit se dobře sám se sebou........................................... 114 Cítit se dobře s druhými................................................118 Užitečné podněty................................................................129 Několik otázek....................................................................132 Třetí část
Jak? Neadekvátní reakce.......................................................135 Teorie tlakového hrnce..................................................135 Teorie klece................................................................... 138 Jaký postoj zaujmout ke zmíněným teoriím?.............. 138 Impulzivní reakce..........................................................146 Obranná reakce.............................................................150
222
Nepřijetí vlastní zranitelnosti.......................................155 Nepřijetí potřeby...........................................................156 Nepřijetí agresivity........................................................157 Nepřijetí smutku...........................................................159 Nepřijetí viny................................................................ 160 Užitečné podněty................................................................163 Několik otázek....................................................................167 Zralé reakce.....................................................................169 Schopnost odložit uspokojení.......................................170 Schopnost integrace...................................................... 171 Zralé mechanismy neboli techniky zvládání napětí.....174 Uvědomění....................................................................176 Užitečné podněty............................................................... 184 Několik otázek....................................................................187 Návrhy na cestu životem............................................. 189 První fáze: Zkušenost (úroveň vědomí empirická).......................................... 190 Druhá fáze: Porozumění (úroveň vědomí intelektuální)......................................192 Třetí fáze: Posouzení (úroveň vědomí racionální)...........................................195 Čtvrtá fáze: Odpovědnost (úroveň vědomí morální).............................................202 Užitečné podněty................................................................216 Několik otázek...................................................................220
223