p
p
ล e
d
d
i
p l
o
e
t
r a
m
k
l
u
m p
k a
a
r o v รก
t
e
z
e
:: co chci dělat :: Vzít si konkrétní problém, vydefinovat ho, najít jeho příčiny a důvody vzniku ... a následně se ho pokusit vyřešit. Problém by měl být nějaký urbanisticko-sociologický. Ideálně takový, aby mu široká veřejnost rozuměla. Cílem tedy není zpracovat návhr budovy nebo souboru budov na konkrétním místě - ale například se ptát po prostoru pro život. Uvažovat o pohybu lidí a ne o hmotě jako takové. Všímat si spíše kvalit míst než kvalit materiálů a estetických účinků staveb. :: proč to chci dělat :: Protože mi připadá zajímavé věnovat se určitému fenoménu, který se vyskytuje v běžném životě běžných pozemšťanů. Myslím, že by to mohlo být pro společnost přínosnější, než kdybych artikulovala konkrétní hmotový nebo prostorový návrh. Nicméně není vyloučeno, že výsledkem mého hledání bude něco velice hmotného... :: jaké kvality :: Celé řešení problému by mělo být velice srozumitelné. Mým cílem je, aby se i složitá architektonicko-urbanistiká rovina dokázala interpretovat jednoduše. Za velmi důležité považuji pracovat s poutavým, srozumitelným a možná i
zábavným vizuálním stylem. Výsledná grafika by měla na první pohled vysvětlovat, o co jde a proč stojí problém za pozornost. :: jaký vliv :: Vyzdvihnutí problému by pomohlo vést k celkové změně smýšlení ve společnosti. Kdyby se podařilo zprostředkovat profesi architekta urbanisty neprofesionálům tak, aby pochopili, že je to řemeslo jako každé jiné, stálo by to celé za to! :: přínos pro mě :: Naučit se mluvit o „odborných pojmech“ běžnou řečí, které porozumí široké publikum. Zdokonalit se v grafické prezentaci architektonicko-urbanistických problémů. Naučit se proces zajímavé a poutavé interpretace. Naučit se komunikovat a vyjadřovat se „multimediálně“ (obraz, video, audio,...) :: přesah nejen do architektury :: Viz výše. Za důležité považuji vydefinovat si, kdo je můj „klient“. Kdo je divák. Kdo je čtenář. Komu to chci zprostředkovat. Budou to děti? Bude to nejširší veřejnost? A když ano, budu si to ověřovat na svých blízkých a příbuzných (různé profese, různé vzdělání, různý věk,...). Pakliže mě bude
zajímat veřejný prostor, ráda bych šla do ulic a ptala se těch, kdo tam tráví čas, na konkrétní dotazy typu proč tam jsou, co by změnili apod.
( ... ) :: manažer projektu :: ( ... ) :: pohádka jak to bude fungovat :: ( ... )
p r e z e n t a c i
:: plánování v čase ::
„ N a
Moc se mi líbí pracovat s představivostí. Často jsme si jako společnost zvykli přemýšlet tak, jak je to „běžné“, chováme se a myslíme v často už předem daných vzorců... ale když se příjde s otázkou „Co by se stalo, kdyby...?“, otevírá to mnohé cesty, které by nás dřív nenapadli. Změnit jednu nebo více proměnných (a upravit si tak zadání), znamená dojití k zásadně jiným výsledkům... Uvažujme například, že je výchozí situace pro návrh jiná, než je realita...
z á l e ž í ! “
:: myslet jinak::
p
r o
b l
é
m y
:: vni trobloky jako veř ejný p rosto r : : Jaktože může v Barceloně fungovat spoustu vnitrobloků jako věřejná místa s dětskými hřišti a dalšími parčíky? :: česko jako omalovánka :: Proč se z kostelů stávají pestrobarevné budovy? Za co mohou dotace? A za co negramotnost v estetické stránce staveb? :: p amátková p éče :: Jak dát nový život staré věci? A jak obnovovat věci ne tak staré, aby byly ceněné a vzácné, ale ne tak nové, aby byly moderní a současné?
„
:: městský ži vot na vesni ci :: Trend žít na vesnici je zde. Nesporně přináší hodně výhod. Hlavním důvodem žít na venkově pravděpodobně není být vesničan, ale být „mimo město“. V dnešní době plné technologií je ale v mnoha domácnostech na vesnici běžné mít věci typu televize, wifi, elektrická garážová vrata, atp. :: manuál p ro starosty vesni c:: Co mě vlastně na architektuře baví?
té
V malých obcí je starosta zodpovědný za mnoho věcí. Zvládá vnímat potřeby urbanistické? A zná vhodná řešení? Nepomohlo by některým z nich, kdyby dostali předpřipravenou brožuru se základním shrnutím problematiky současných potřeb při tvorbě a dotorbě českých vesnic? V Česku je kolem 6250 obcí - a v Evropě jsme spíše vyjímeční co do hustoty sítě vesnic. Další oblast k řešení: je na místě systematizace vesnic? Na čem záleží jejich podobnost? Na spádu k městu? Na velikosti? Hostorii? Kompaktnosti? Bylo by k něčemu vyvodit zobecnění? Udělat „databázi“ českých vesnic a vzíjemně je propojit? Nebo stejným nabídnout stejné? (např kuchařka, jak na navhování zástavby) Ideální postup: poznat konkrétní problémy konkrétních vesnic - zjistit, co je trápí a v jakém pořadí. Nakolik jsou vázány na dotace a dotační období... Co soucisí s čím. Např vástavba ČOV s novou komunikací - ta s novým povrchem - ten s novou cyklostezkou ta s celkovým turistickým ruchem a přísunu života do míst... : : s mart v il l ag e : : Je tento pojem na místě? Souvisí se současným trendem? (viz výše) Chce vůbec vesni-
ce být smart? Existujou nějaká řešení, která jsou smart i na vesnici? Senzory a parkovací stání to asi nebudou... Potřebuje ale vesnice řešit např nakládání s dešťovou vodou? Nebo sdílet kola? Je pro to potřeba nějaká „uměle vytvořená platforma“? Nebo si to na návsi řekne každej s každým... Aneb princip: jedna babka povídala... :: a rc hit e k t u ra d ě t e m :: Proč mí malí bratránci komolí slovo architektka? A proč ještě ve 12 letech pořádně neví, co architekt dělá? A kdy by se to vlastně měl člověk dozvědět? Jakým způsobem je v naší zemi o roli architekta vyučováno? Kolik žáků na střední skutečně ví, jaký je úkol architekta? :: lí b í v s n e l íbí :: Proč odpoví na otázku „Co je hezké?“ architekt jinak než nearchitekt? Kde se bere vkus? Čím je formován? A jaké vzdělání musí člověk mít, aby objektivně posoudil estetickou hodnotu stavby? :: stavaři versus architekti :: kde je průnik? proč si konkurují? kde jsou
toho kořeny? proč to „na západě“ může fungovat ruku v ruce? co je zapotřebí k vzájemné spolupráci? jak si „nelézt do zelí“, ale respektovat se? v jakou fázi přaebírá projekt stavař? :: star é vs nové :: Největší radost mi dělá, když vidím „dobře“ zrekonstruovanou budovu nebo prostranství. Mám z toho vždy neskutečně dobrý pocit - když nevzniká nový hmotový fond, když se nerozšiřuje krajina lidského osídlení - ale když se naopak zahušťuje a staví směrem dovnitř. Jak ale revitalizovat místa, která jsou zatížena nějakým složitým sociálním nebo majetkoprávním problémem? Dá se na to vyzrát? Je nějaká cesta, jak z toho ven? Jak opištěné parcely znovu oživit? (př :: Brno :: Plovárna) :: zah r ádkářské oblasti Br no :: Je nějaká jiná cesta než ta „developerská“, kterou by se město mohlo vydat a kterou by docílilo „zabydlování“ těchto oblastí? A chce se to vůbec? Jakou mají tyto kolonie minulost? A je ještě vůbec trend vlastnit na druhém konci města svoji zahrádku aktuální? ...
: : u rb an is mu s a s o cio l o g ie : : Uvědomujeme si, jak moc při navrhování měst potřebujeme sociologii? Dívat se na svět jiným pohledem! Ne shora, ne půdorysně - ale vnímat ho jako prostor k naprosto běžným (obyčejný) lidským interakcí. Je správně vytvářet architekturu jako pozadí pro běžný život? Co je na tom pravdy, že dobrá architektura je ta, která ničemu nezavazí? Ta, které si nevšimneme...
k o n z u l t a n t i
VESNICE
městský život na vesnici
:: Bára Vacková
SOCIOLOGIE
veřejný prostor
:: Kateřina Šedá
VÝTVARNÍK SOCIOLOG
(?)
:: Martin Horáček
MANUÁL KE KRÁSNÉ ARCHITEKTUŘE
(?)
:: Zdeněk Sendler
ZAHRADNÍ ARCHITEKT
veřejný prostor
ZAHRADNÍ ARCHITEKTI
(?)
:: Radek Suchánek
ARCHITEKT
jiný pohled na život ve městě
ARCHITEKT
fenomén českých vesnic
:: Karel Havliš
URBANISTA
městské imploze
:: (?)
Urbánní antropolog (?)
:: Bára Ponešová
:: Partero :: Honza Kristek
:: Martin Klaška :: Karolína Langner :: Terez Turčanová :: Míša Hudečková
i
n
s
p
i
r a
c
e
:: Inventura Urbanismu 2015 :: JAK UČIT ARCHITEKTY VENKOVU :: Jurkovičova vila :: PRACOVNÍ LISTY :: atelier BOW WOW :: Pet Architecture Guidebook :: Adam Gebrian :: Propagátor architektury :: interaktivní představení problematiky SMART CITY (www) :: městské zásahy Brno (www)
d a t a b á z e Brněnský architektonický manuál (www) Litomyšlský architektonický manuál (www) Plzeňský architektonický manuál (www) Královehradecký architektonický manuál (bude) Podpora revitalizace brownfieldů v ČR (www) Městské zásahy Brno (www) Industriální topografie (www) Industriální dědictví města Brna :: OÚPR :: 2015 Mapování a analýza Sokoloven :: 2018
m a n u á l y Manuál tvorby veřejného prostranství hlavního města Prahy :: IRP (2014) Manuál dobré praxe reklamy a označování provozoven :: BRNO (2017) Koncepce pražských břehů :: IPR (2014) ateliérová práce „Manuál - Prostor a prostředí sídlišť“ :: NIKA :: 2016 ateliérová práce Hranice :: PEŤA :: 2015