Abhidhamma by Dashan

svK oSTRAVA

t* I,

i t\

Teeď (ta0vnf

(' a'

Šr, \._,' T,

. ..qi b- r\ t

Lfu ber

a klaďy

)

ps$@0eaep e

a psNohyg eny

7 e -10"

13$fi

Mirko Fr ba

ABHIDHAMMA základy med itativn í psychote rapie a psychohygieny

SVK Ost reve wwlWuul[ulffirillililffillrilil

STRATO s Praha 'i

1991

01991 Mirko Fr ba

Obsah: Pedmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

P edmluva 01991 Ji í Hoskovec

.. . . . .7

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1'L l.Cojeabidhamma? . . . . 2.

.....

ooo

.. . . . .15

Kulturníkontext . . . . . . . . t . . . . . . . . . . . . . 18

3.Psychologieabhidhammy . . . . . . . . . . . . . . . . . .25

3.1.Cíle,hodno$rmotivacerpatologie . . . . . . . . . .32 Maticejasnéhovědění . o . . . . . . . . . . . . . .

.. . .

Ko enymotivaceaetika . . . . . . . . . . . Patologie

znečištěnímysli

ízení. . . . . .

proŽívání. . . . . .

Komponentyosobnostiakomplexylpění. . . . . .

3.3.Podmíněnévznikání. . . . . . . . . . ? . . . . . .

................

3.z.Struktura proŽívánírschopnosti a Smysly, schopnosti a regulace

Druhypodmíněnosti

Kruhutrpeníaspirálaemancipace . . . . . . . . . 70 o

4.Terapeutickypostup . . . . . . . . .

.... . o.o.

4.t. Pracoviště a formát terapie

4.2. Stupně čištěnímysli

5. Nácvik meditace

5.1.Uvolněníaklid

.........

o. O.....

o..

.92

Všímánínádechuav dechu ána-apána_sati . . . . .95 Meditace kráčeníčankamana sati_sampadŽa

rsBN

100

80-900309-0-4

r02

ZáÍení dobrotivosti mettá-bhávaná

S.z.Kultivacevhledu . . . . . . . . . . .

. . o . o . . 1I4 Í25

6. Každodennípsychohygiena

7.PŤehled a

v hled

742

Dodatek: Buddhismus a psychologie

147

Rejst íktechnickéterminologie . . . . . . . . . . .

160

r62

Index..o.o......oo.......

Literatura ..

P edmluva

170

Mirko Fr ba je jedním z nejpednějších světo1 ch odborník v meditativních psychoterapeutickych a psychohygicnick ch metodách abhidhammy. Abhidhamma je pravzorem asijsh. ch eticko-psychologickych systém . Zde

uváděn vběr abhidhammich.ch metod byl proveden pečlivě tak, abychom je mohli užívatvkaŽdodenním žívotě. Yyznam meditativních metod v praxi je značny. Medi-

tace se stala samoz ejm ou záležitostí pro rostoucí počet lidí

V moderní společnosti. Mnoho odbornftri považuje nyní meditaci zahodnotnou metodu psychohygieny a duševního odpočinku. Prvky meditace, někdy skryté pod názvy

,,tvo ivého sebeuplatnění"l llpfogresivní rel axace", ,,Ťízené p edstavivosti", ,,autogenního tréninku" atd., Se Ve světě široce uznávají.Meditace abhidhammy pat í mezi postupy volmi efektivní.

Mirko Fr ba se narodil vPraze21. ledna1943. JiŽjako Ží|k zák|adní školy nalezl v knihovně svého otce knihy

o Buddhovi, které mu napomohly rozvíjet obr azy starod ávnycli děj a zpÍítomovat je V živoucích p edstavách. Zaujala ho tehdy zejména myšlenka o Znovuzrození a možnosti napl ovat životnícestu dobr mi skutky.

Po skončenípovinné školnído cházlq mu bylo z po|itic_

k ch d vodri ZnemoŽněno dalšístudium. Stal se nástroja em, ale p itom se p ipravoval i na maturitní zkoušku.

Čctltaké t<nitry o filozotiiJuk západní, tak orientální.V roce 1965 mu bylo konečně dovoleno maturitu složit a začít studium na Karlově Universitě. Za hlavní obor si zvolil 1lsychologii. Chodil téŽ na p ednášky , pedagogiky a socioltlgic. Tyto disciplíny považoval za dtt|eŽité pro ešeníkon-

tníclr životních problémri .

Na začátku šeclesát1 ch let se v Praze p ipojil volnomyšlenká k ské unitá ské skupině dr.D.Kafky. Cvičil j g,t a studoval indickou filosofii. Jako student psychologie na Karlově Universitě napsal esej o tom, jak sezápadnívěda a v.ichodní moudrost mohou dopl ovat. Cena, kterou Za esej obdržel, mu pomohla odcestovat do Indie. Učil se a pťrsobil v Bihárské škole j6gy, odkud mi jako hinduisticky mnich v letech 1967 -1968 posílal dopisy s podrobn mi popisy meditativních postup i podmínek, Za kter1 ch se provádějí. Získal vlastní meditativní zkušenosti, ale p itom rea|izoval i práci vyzkumnou. V srpnu

1968 se vrátil do Československa. Avšak brry

po invazi sovětsk ch vojsk emigroval do Š'nycarska, kde pokračoval v psychologich-ich studiích. Na začátku sedmdesáQ ch let se seznámil s budclhistickym mnicheffi, dojíždějí_ cím Ze Sri Lanky do Švcarska. Byl jím Mahátheia Nyanaponika. od něho se učil meditativním postuprim

a psychologii abhidhamrny, a to podobně jako to jLŽ d íve u Nyanaponiky činil Erich Fromm. Pod vedením ctihodného Nyanaponiky Mirko Fr ba v polovině sedmd esátych let a začátkem let osmdesáQ ch žil. a meditoval v buddhistickém klášterním prost edí na Sri Lance.

Š.nycarsku pracoval

V sedmdesát chi osmdesáqch ietech podnikal cesty do Ameriky a Asie, které mu poslouŽity k navazování odborn; ch kontakt a ke srovn ávacím studiím o r znych západních a orientálních v chovnych a léčebnch metod ách.jeho práce z tohoto období, uve ejněné p eváŽněněmecky a anglicky, jsou ve světě dob e známy.

Je potěšující,že vychází tato |,'níŽka, psaná autorem jeho mate štině, která je u oblast i užitébuddhistické psychologie zárove první kniŽnípublik acív českém iaryce. co bylo aŽ dosud témě hermeticky utajeno, oostbvá se do rukou našíširšíve ejnosti. Knížkaje napsána adresně pro krajany s cílem poskytnout jim informace p ímo od pramene a nabídnout určitépodněty pro vlastní utvá ení šťastnéhoživota. To Se mu plně poda ilo. Čtená rim mohu toto dílko jen doporučit. v

PhDr Ji í Hoskovec katedra psychologie University Karlovy

sedmdesát' ch letech pod

vedením prof. Theodora Spoerriho , žáka Johannese H.Schultze a také psychoanalytika prof. Ernsta Bluma, kteq byl p ím m Žákem Sigmunda Freud a. Značn vliv na něho měli v té době téŽ Jacob a Zerka Morenovi, Eugen Gedlin, Walter Zub|in (p ím Žák C.G.Junga) a Carl Rogers (známy humanistick1 psychoterapeut a zna|ec

taoismu).

V roce 1975 obhájil doktorskou disertaci o vyt]Žití abhidhammy v oblasti sociální psychologie. V letech 1977-

l975 p sobil jako psychoterapeut na Psychiatrické poliklinice university v Bernu. Roku 1976 zaloŽil skupinu 8

Dhamma. Vznikla Z jeho kolegri a Žákfr. Byla to první skupina tohoto druhu v kontinent á|ní Ewopě.

V Praze

dne

.listopadu 1990

Uvod Ve světě svobodn ch lidi kde osobní pot eby kaŽdého jsou respektovány a Žádny nesmí byt obětován ričel m druh Ch, se setkáváme se stále více človělry emancipovanjak vlastní, tak společnéutatro. opiavdo^i',kuttivujícími vé blaho, jež je uskutečnitelnév životě zde a nyni jež nehrozí zhoubnymi následky a jež je dostupné kaŽdéffiU, kdo o něj usiluje, je nejdťr|eŽitějšímp edmětem emancipačních zájmtt Boj o p eŽit| hffch a pomsta, vláda strachern a násilné postupy ve společensh ch i duchovních oblastech

ztrácejí pro emancipovaného člověka na vyznamu.

Tato skutečnost, ile tak zce|anová v dlouh ch dějinách je největší vymožeností ,.y.roje panevropské |rumanity, kultury v druhé polovině dvacátého století. Jedná se tu o noq blahodárny v voj, kter otevírá nové obzotY, p ináší nové zprisoby vnímání staroznám ch i nov ch jevťr a tudíŽ nutnost jejich pojmenování noqmi pojmy, coŽ nám umožuje pěstovánínoq ch dovedností... ale téŽnám klade nové otáz|ry a staví nás p ed nové problémy.

Moderní myslitelé a p edstavitelé mnoha vědních

oborrl _ nejen humanitních a společens{ch věd jakoŽ - litei spisovatelé riznychrirovní nás v současnosti zahrnují raturou, která nab fuí metody pro blaho dárnéutvá ení živ ota v jednadvacátém století a pokouší se o odpovědi na násle_ dujícíotázlry:

Pojem člověka emancipovaného (homo emancipanu) je podrobněji vysvětlen 3.1. Yyraz"člověky'' je autorem volen omphé --poznámka vydavatele.

v podkapitole

Kdo je člověk kultívujícíjak vlastní, tak společnéblaho?

P ed které nové problémy nás staví naše emancipační siIí?

Které pro nás nové pojmy jsou všeobecně driležité? Co je podstatné pro šťastny život? Jak na to?

li i

Knížka,kterou držíte,milá čtená ko, mil čtená i, ve svych rukou, Si neklade troufal; cíl definitivně zodpovědět tyto r>tázky, nybrž chce byt p edevšímpopuclem pro Vaši vlastní tvo ivost a poÍnťrckoupro Vaše dalšíhledání. Jsem p esvědčen, Žejenom tehdy, kdyŽ si vyťvo íte vlastní názor na celou problematiku a když budete vycházet z vlastního prožívánískutečnosti, tak se Vám pod aŤínajít emancipační cestu, jež, je Vám vlastní. My* cílem je podat základní informaci, která Vám umožnívyrvor'it si kritéria pro vlastní posou zení rtnnych systémťr meditace' školcn í aléčenímysli. Text knížkyvysvětluje zák|adní pojmy dnes všeobecně užívanéV emancipačníchmetod ách kultivování mysli

a stručně popisuje metodické postupy Z nich vycházející

psychohygieny a psychoterapie.

Informace obsažená V našem textu Se vztahuje speciricky na abhidhamffiU, systém etické psychologie vyvíjené a ově ované po mnoho století v buddhistickych kultur ách Asie. V našíevropské kultu e jsou psychoterapeutické a psychohygienické metody abhidhammy s rispěchem uŽívány teprve po několik desetiletí. Jedním z prvních prťrkopnft užitíabhidhammy byl německy psychiatr Johannes Heinrich Schultz, znám jako ťvťrrce dnes u nás již běŽně užívanéhoautogenního tréninku. Jako první československy odbornft se psychoterapeutic{ mi aspekty systém odv ozen ch Z abhidhammy zabyva| psycholog Ji í Hoskovec. Na p íspěvky těchto a dalších autorri odkazuji na p íslušn1ch 12

lltístcch pojednání techniclc ch podrobností. V textu kníŽky .i.' 1ltldírn p ehled moderního vědeckého poznání abhidlt:ttttÍny obzvláště Z hlediska praktického uŽití. D raz je 1ll-it()lll kladen na vysvětlení srozumitelná širšímvrsťvám č: t

t: lr

ír

Ke zrodu knížkyvedla souhra nep edvídanych okolno-

í. Změny roku 1989 umožnily oživenímych styk s kolegy čilrn; mi na Universitě Karlově. Pan dr. Ji í Hoskovec' jemuž jscm zavázán dílcy za jeho odbornou i osobní sup ewizimého st

1lrvního vyzkumu abhidhammy, kter jsem prováděl jako lllnich v jiŽní Asii během let 1967 - 19 8, učinílv lednu 1990 ktlnkrétní kroky k provedení českéhop ekladu mého hlavlrílto díla o abhidhammě, j"Ž je dosud dostupné jen V rrěmčině, angličtině a italštině. Protože práce nutné pro vytlání českéhop ekladu potrvají asi dva roky, bylo uznáno '/,l'l. vhodné zp ístupnit dané téma širšíčeskoslovenské vc ejnosti nejprue V díle menšího rozsahu. Pro inform ací tltlbornftťr bylo jiŽ plánováno krátké vědecké pojednání, () .jchož sepsání pro periodikum Pqlchoterapeutické sešity 1ltlŽ.ádal pan dr. Jan Vymětal, jeden Z p edních psycholt:t':tpeutťr nové generace. Privodní verze tohoto odborného lxlicdnání o základech meditativní psychoterapíe byla lek-

ltlrována PhDr. Ji ím Hoskovcem, PhDr. Antonínem

Šilrrkem, PhDr. Ivou Štětovskou,MUDr. Dagmarou Traugtlttovou a PhDr. Janem Vymětalem, jimŽ za jejich kolegililrrí pomoc srdečně děkuji. Později, za novych okolností llyltl však moŽné rozšíit text pojednání privodně plánovalri:lttl j"n pro odbornílry takoq m zprisobem, aby mohla byt

L;r"j něna kníŽka Sro zumitelná všem inteligentním č'tt:ltítnr. '/,v

Bčhem návštěvy [Jníversity Karlovy po dvaadvaceti lt:tcch mi bylo ctí p ijmout porvání k p ednášce na téma I]uddhismus a psychologie sledované diskusí, v nížjsembyl ttl)()Z(lrněn na skutečnost,Žev současnédobě není prakticky tltlsttl1llrít Ť,áclná česká literatura o psychologic$.h aspek13

tech rťrznych směr buddhismu. obzyláště panu Ji ímu Holbovi děkuji za dalšíinformace o současnémstavu buddhistického hnutí v Československu. Drisledkem toho jsem se rozhodl p ipojit text zmíněnép ednášky jako dodatek, kteq informuje o ideovém rámci, v němž je abhidhamma umístěna. Pro snadnější orientaci těch čtená , kte í se rozhodnou používattuto knížk*j akožto stručnou p íručku abhidhammy, je p ipojen rejst ft technické terminologie. Panu dr. Dušanu Zbaviteli jsem zavázán dfty za radu uŽívat

čistě fonetic$ p epis pálijslc ch a sanskrtskych slov do češtiny.Konečnou verzi knížkylektorsky ZpÍacovávaly paní Karla Potťrčková,studentka psychologie na (Jniversitě KarloVě, a PhDr. Eva Dragomirecká. Je mi p ljemnou po_

vinností poděkovat všem z častněnym za jejich spolupráci.

TaktéŽ Vy, milá čtená ko, mil čtená i, jste vítáni p ispět sv. mi sděleními, otázkami a komentá i k'ylepšení p íštíhovyd ání našíkníŽky. Vaše korespondence je vít ána na následující adresu:

Dr. Mirko Fr ba Postfach 220 40L6 Basel Šrnycarsko

l. Co je abidhamma? Abhidhamma je eticko-psychologich systém vědění p<luŽívany již dvacetpět století jako podklad buddhistick ch tcchnik školenímysli, meditace' psychohygieny a psychotcrapie. Čelníp edstavitelé moderní evropské a americké psychologie povaŽují abhidhammu Za prototyp asijsh ch systém p'ycholo gie' a zdttraz uj í, Že základní rozďí|y od 1lsychologie našíkultury spočívajív naprosté vázanosti ablridhammy na pedagogickou a terapeutickou praxi, jakoŽ i v absenci teoretickych speku|ací a čistě pojmorrych kons t r ukcí. Abhidhamma s e zdr Žuje j uLy.hkoliv hypotetich-ch l tlrmu|ací psychiclc ch zákonitostí. Abhidhamma popisuj e il vysvětluje jen skutečně existujícífenomény, podmínky .icjich vznik|I,Změny, zániku a - coŽ j. pro praktické uŽítí lrcjdriležitější jejich etické hodnocení.

Principy etiky se uplat ují v abhidhammě dvojím Zp:iustltrem: globálně a partikulárně. Zaprvé je ce|y systém lrllhidhammy koncipován jako nástroj individuální a společcrlsképraxe vedoucí k osvob ození mysli od motivačních ktlmplex , které zap íčirlujíutrpení. To Znamená, Že t:tickym čelem abhidhammy je kultivování schopnosti Žít šť:rstně. Takto jasně formulovaná hodnotová orientace tlttlišuje abhidhammu od našich vědeckrych systémťr,které tlsilovaly ještě v preváŽné části dvacátého století o tak .l)

'l'cnto názor je podloženě zastáván v jedné Z nejroďí enějších učebnic

jež se pokoušío systematicky teoretické 1rsyt'ltrlltlgic osobnosti (Hall &Lindzey 1978), vysvt":llt:rríirbhidhammy.Jinádíla(Claxton198 ,Deatherage 1979,Goleman1976,t978, lltlskt)v(:c l9(l3, 1967,Mikuláš 1983, Naranjo 1973, Naranjo & Ornstein7976, Petzold r)84, St:lr:rrÍ'cttcr 1983, Schultz 1953, de Silva 1979, Welwoo d 1,979) nabízejí r zné další ; p ekladatelé text abhidhammy (Govind a 1931', ;rí íst tr 1ly k tcttl problematice. Již první l{lrys l):rvids l9m) označujítento systém vědění jako ,,psychologicky", jejich p ístup vŠ;rkjt:štčlrr-:tldptrvídá modernímu pojetí psychologie.

Zvanou hoclnotovou nezávislost a možnost použitípro jakékoliv ričely.

Zadruhé je etícká orientace uplat ována téŽpartikulárně ve vztahu ke všern fenomén m zachycenym pojmy ab_

hidhammy. Každ fenomén je hodnocen ve svém konkrétnímkontextu podle kritéria p íspěvku buď k pravdivějšímua šťastnějšímuprožívání,anebo k deformaci prožívánísledovanému p ír stkem utrpení. Toto partikulární etické hodnocení sleduje paradigma ,,čin - q sledek" (l<nmma - vipdltn), které je u poněkud fatalisticLy pokroucené formě coby ,,karm a" Známé i v našíkultu e.

Vědecké práce o abhidhammě se V minulosti

soust edily na filologickou analyzu textťr a vedly ke spekulativním v kladrim omezen m na pojmovou roveri. Zatímco anglicky psaná literatura neztratila z obzoru faktum, Že abhidhamma je vázanánaetickou pra:ri, někte í. němečtíučenci zašli ve své omezenosti na pouhé pojmy aŽ k wrzením, Že abhidhamma ie p.y scholastika. Systém abhidhammy je však definován p'áu8 svym prakticlc m užitím jako nástroj emancipačního risilí a jen jako takoq je p ístupny empirickému zkoumání.

lrrtllt:tlttmického rozlišení mezi skutečnostía sloveffi, jež se nemusí vztahovat na skutečnost.

llr iiŤ,t', it

Řcčcno souhrnem: Abhidhamma je systém eticky

ÍÍ'fl;rrho psychologického vědění uplatněného V emanci_ ;lirčttípraxi; p edmětem abhidhammy jsou konkrétní feno-

ltt ll}, to znamen{ skutečnost p ístupná prožívání il 1t<>z,nání. Praxe abhidhammy m že byt p edmětem empirického vědeckého vyzkumu a slova textťl abhidhammy ttttthou byt p edmětem filologické, filosofické či logické illlíll ,zy. E'mpirické zkoum ání abhidhammické praxe je stále .jcště v začátcích. Cennym p ínosem pro její psychologické |r(r'/'nání je p edevším vědeck v ,zkum uŽití abhidltltntmick; ch metod v moderní psychoterapii a psycho_ lrygicně, jenŽ je jiŽ dokumentován v odborné literatu e. Nírslcdujícípojednání bere v vahu tyto nejnovější poznatky praktického uplatnění systému abhidhammy v naší kultu e.

Abhidhammi.ky popis proces probíhajícíchv mysli (prožívání,cítění,poznání, myšlení,chtění atd.) j" u první adě záležitostípsychologickou a teprve v druhé (pokud zachycuje zákonitosti pojmového pojmenování a abstraktního poznání jev ) m že byt téŽ p edmětem psycholingvistické a semiotické anal ,zy. Empirické zákonitosti se t kají vztah mezi fenomény, jeŽ skutečně existují jako časoprostorové j"'y, a nikoliv logiclc ch vztah mezi obsahy pojm , které jsou jen myšleny. AniŽ bychom se pouštěli do dalšíargumentace s filosofick mi názory o jevu a podstatě, j"Žjsou odvozeny z rťnnych dogmat světsk ch a duchovních diktátorti, p idržímese na tomto místě jeclnoduchého ab-

Kulturní kontext

ttirzyv:rl své učeníDhammt, coŽ doslovně Znamená ,,nosny

P edstavme si hork letní den ve městě velkém asi jako to Znamená bez aut BenešoV, tak p ed dvěma sty lety

a bez továrních komínťr.Národ Sakjri tu Žlje už po mnoho

století stejnym zp sobem. Znají sice války a epidemie, celkem vzato mají ale klid a blahobyt. Poměrně rozumně ji* vládne jejich král, jehož otec a praotec byli téŽ vlada i, ale p esto museli b t zvoleni městskou radou starších.

Podobná města jsou za tŤi aŽ pět dní ko mo dosaŽiteln á, a|e metropole Benáres nenívzdálená jako Praha, nybrŽ asijako Rím či Patíž.Pro lidi z těch t iceti vesnic pat ícíchnárodu Sakj , j akoŽ i pro nomádské lovce a rfrzné kmeny tábo ící v lesích okolní krajiny je naše město dťrl eŽitym obchodním a kulturním st ediskem. Někdy uplynou |éta, neŽ tu zastaví obchodní karavana' dopravující Ze Severozápadu čínské hedvábí a persk é zbraně čiz jihov. chodu benáreské šperky, léčivaa ko ení. ZÍídkakdyse vypraví na cestu s karavanou téŽ některy Sakja. Pro pot eby Sakjť' je dostatek poutních míst v bližšímokolí. KněŽí, léka i a soukromí mudrci tu sice tvrdí, Ž. jejich vědění j" stejné jako vysoké vědy benáreské, Ve skutečnosti jsou ovlivnění hlavně naukami toulavych jogín a místnímipověrami. Životje tu klidn , ale nikoliv p ílišváŽny, Sakjové slaví mnoho sportovních festival , kalendá ních svátk a slavností. Daleko je známa téŽjejich vojenská zručnost a kulturní sláva.

!li I

ltt:i1l",,,zákon skutečnosti",,,pf&věda" nebo jednoduše ,,t)Iitv(lÍl" . Abhidhamma znamená doslovně,,vyššíučení" tlt:lltl ,,nauka nesená Dhammotl". Abhidhamma je ve vlastnÍttt smyslu systematika Buddho'y Dhammy spl ující vŠt:cltna kritéria filosofie a vědy, která v tehdejší indické ktrltu e dosahovala velmi vysoké rirovně. Ze stejného 1rl

Naše p edstava pravděpodobně vystihuje dost p esně prost edí, v němŽvyrostl princ Siddhattha Gotama, kter. se později propracoval k riplnému osvob ození mysli spojenému s moudrostí osvícení (bodhi) a byl proto nazván Buddhou. Tento ze starych legend známy titul Buddha Znamená doslovně ,,nositel moudrosti" a je dnes často volněji p ekl ádán coby,,pfobuzeny" či,,osvícen'". Buddha

l)r()St

edí jako Gotama pocháze|i téŽ někte í jeho žáci

ll 1xlzdějšíspolupracovníci, kte í poloŽili základy učeníabIritlhammy. P eváŽná část prvních abhidhammik Se ale rckrutovala z kruhťr městsk1 ch zástupcťr rťrznych, tehdy etallltlvitrrych filosofick ch škol.

První desetiletí Buddhova učení,jakoŽ i prltní koncil po slttrti Gotamově, se odehráva|y taktéŽ v bezprost edním tlktllí metropole Benáresu. Uplat ování a šíení Buddhova tlčcníbylo již od počátku jakousi nenásilnou revolucí, jejíŽ tl()sitclé prisobili p eváŽně v městské ve ejnosti, kde pracovitli proti socíálním p edsudkťrm a mocens{ m p estupkrim vllttlir a jejich brahmánsk ch ideologťr. Pro trénink a práci ttll stlbě samych Se ale stoupenci Buddhovi uchylovali na i't,tl ltlvaná míštav lťrně p íroáy. Ší ení Buddhovu .rč"níbylo t1itsttl Spojeno s hnutími disident snad nejlepším 'íkl:rdem je emigrace Gotamova současníkaVidžaji u jeho 1' sku1liny na Sri Lanku, která dala vznik tamnější buddhisl it:ké kultu e. Vidžaja je praotec národa Sinhálcri, kter1 vznikl na Sri l.itltcc smíšenímseveroindick ch p istěhovalc s místním .litkh:r obyvatelstvem. Ve t etím století p ed našímletopočlcltt sc pak stal buddhismus státním náboženstvímSinhálcri rr jc jirni nep etrŽitě pěstován až dodlles. Pozdějšíliteratura () pťrvodních textech abhidhammy a jejich praktickém 1ltltlž,itívznikala hlavně na Sri Lance v klášterech, které byly 'l, praktick; ch dťrvodri zásobování situovány v oblastích včtšíchměst. K vlastnímu použitíabhidhammy v psychickť:ltt tréninku a v psychoterapii doch áze|o ale vždy

v menšíchklášterech a lesních poustevnách venkovského prost edí.

Zde se nám nevyhnutelně staví první drileŽitá otázka spojená s použitelnostíabhidhammy v našem současném životnímprost edí. Dá se srovnat Život subtropické Indie a tropické Sri Lanky se životem ve st ední Evropě? Kulturně p epěstěné velkoměsto a |íny venkov ve stále horkém podnebí, městsk klášter a poustevna v džungli nemají na první pohled mnoho společnéhos kulturtrě, industriálně a ekologicky komplexním prost edím našeho obyvatelstva. Našim lidem, kte í musí bojovat o kulturní sebeurčení a b t

pracovití už jenom kv li zeměpisné poloze a podnebí, chybí téŽmožnostv ridobích životníkrizeči proměny osobnosti se stáhnout do lesní samoty nebo Za chránící zdi kláštera. Anebo je p ece j"' moŽné vyuŽít některé moudrosti Buddhovy kultury téžv našídnešnícivilizaci? Zkušenosti autora ve Švycarsku během minulych dvou desetíletíp esvědčuj í o této možnosti, která bude v závěru tohoto pojednání dokumentov ána několika p ftl ady.

Dalšídťrležitouotázkou je, zdali p'ychologicky

zaměené texty buddhisticlc ch 0 akoŽi jin ch) starově! ch tradic Orientu mohou byt relevantní téŽ pro moderní psychoterapeuty. Touto otázkou Se zabyval na p íklad filosofem Heideggerem ovlivněny existenciální psychoterapeut Medard BoSS (1959) azFteudovy psychoanalysy vycházející Carl Gustav Jun g (L971). Názoryjmenovan; ch myslitel , kte í svuj obdiv a dík za inspiraci z těchto textťr neskryvají, mají v této otázce tendenci odmítavou. Je tomu tak asi proto , Že se opítajíje'o p eklady po ízenéfilology neznajícímikonkrétní psychotogické techniky, na které se zmíněnétexty vztahují. Teprve v nedávné době se setkáváme s detailnějšímv,zkumem terapeutickych aspekt oríentálních technik referovanych iiŽ d íve téŽ v českéodborné literatu e (Hoskovec L963, 1967). Novější psychologic\ vyzkum ale dosud málokdy bere v vahu vysvětlení obsaže20

p vodních textech, jeji chŽ znalost je nepostradatelná pro cílenou aplikaci orientálních technik v komplexních lrÍl v

tcrapeuticlc ch pfipadech.

V češtinějsou dostupná díla o buddhismu, která jejvšak chápou jako náboženství a filosofii. Jmenujme zde alespori dva naše buddhistické klasiky, Vincence lrsného a l-eopolda Procházku. Profesor trsn podává ve svém posledním dÍlc (1948) encyklopediclc p ehled všech škol buddhismu v riznych zemích, kter vskutku nepot ebuje doplnění ani na základě moderního historicky literárního vyzkumu; btthužel mu ale nebyly známy praktícké a psychologické aspekty Buddhova učenísystematizované v abhidhammě. Prakti.ty orientován byl dr. Proch ázka, zástupce Českoslovcnska ve Světové buddhistické radě. Procházka Se ve sv. ch dílcch věnoval technich m postup m tréninku a snažil se léŽ zprost edkovat psychologické principy uŽití Dhamffi!, i k<|yŽ se specíálně nezab ral psychologií abhidhammy. Ilust rirtivní jsou následující citáty z jeho díla lhiha. o slantečnosti podle Buddhova probuzenského učení(Procházka 1939, strana 329n.): Meditace je psychologická methoda, jejíŽ častnícidosahují 1l Íslušnéhoprožitku skorobez"yjimky,tak'Že možno íci, Že zdeběŽí () clokonale zajištěnou methodll... Meditace je tv rčírnaktem lltrvého usměrnění... Meditací získany klid pÍechází pak také na ]lcrovnosti a rozpory denního Života, kdy možno také vyzkoušeti rr1lrírvnost věcí poznan ch teoreticky v rozjírnání... P i meditaci musí vše probíhat spontánně, bezjakéhokoliv násil>>zavrtávání se(< v p edmět meditačnív touze po seznáníjeho ho n lrrjemství, a t eba trpělivě čekati, aŽ se jednoho dne dostaví toužen v sledek jako uzrálé ovoce zdánlivě bez patrného vlastního p ičinění.Ve věci praktického provádění meditace nelze dáti ztrnulého návodu a p edpisu, neboť věc je individuální; kaŽdy musí sám pro sebe vyzkoušeti, jakápoloha a jaw zpťrsob nejlépe mu yyhovuje. Směrnice pro pěstování meditace jsou dány p ed ležitou ečí l l uclcl h ovou' zvanou >satipatthána-suttam((' o >čty ech pilí ích r ozjínttrv ho up ení<<, která je u plném znění a s pot ebn m vykladem buddhistické meditaci<<. tlvcclcna v díle

''o

Ačkoliv je dob e možnézačíts buddhistickou meditací na záktadě kus ch instrukcí obsažen ch v jednotliv ch psanych textech, nezbytnou podmínkou správn ch pokyn podle ,,star ch mistrti" pro pokročilou meditaci je QloruÍn čarij ) d kladná zna|ost abhidhammy. Tradice DE jejímžpočátku stojí Gotama Buddha starych mistr , jeho hlavní učedníciMahátherové či ,,Y e|cí Starci" Sária putta, Mogallána, Kaččáil&,KassaP?, Ananda a další, p edává dodnes z pokolení na pokolení v p ímémosobním vztahu meditační umění nerozlučnéod abhidhammického vědění. Toto tradičníučednictvípokračuje ve všech dnešních meditačníchškolách buddhismu, to j" u systémech theraváda, vadŽrajána, čhan a zen) jejichž zák|adní texty abhidhammy jsou totožné.Systém buddhistického '.ycviku mťržebyt dob e srovnán s psychoterapeutickym vycvikem v psychoanalyse či psychodramatu, v němŽ ani pouhá teoretická znalost spis ani pouhé terapeutování ,,fld divoko" nestačí,má-li pouŽití těchto metod p inést blahodárné ,rysledky.

Ponechána stranou moderní literatura' tradované texty abhidhammy3 Se zhruba dělí v základní kánbnické texty a pozděj i vzniklé shrnujícíp íručkyučitel a rozvádějící komentá e. Komentá e vysvětlují základní texty i p íručky a probírajípodrobnosti jejich praktického užití,jakoŽ i vyznam slov a p irovnání, která po stoletích uŽ nebyla jedno značnésrozumitelná. Některé komentá e byly však promluveny jiŽBuddhou Gotamou samym (na p íklad často V suttách sbírky Sutta-Nipdto), jindy je Zaznamenáilo, Že Buddha pronesl krátké poučenía někteÚ z Mahátherť' j"j 3)

P ehled textri abhidhamffi

, v5nvětlení

jejich praktického uŽití a podklady pro

jejich vědeckou analyzu jsou podrobněji pojednány ve skriptu Kostnické university -Abhidhammo tm Úuěrutt* 6ryba 1990). obsahové vyhodnocení textti abhidhammy provedl Maháthera Rewatadhamma v díleAbhidhamma-halcnsaní (1967), jež dosud není p ístupn é v žádném ewopském jazyce. Kultura, v jejímž kontextu abhidhamma vznikia, je poutavě líčenav knize Starověl<l Indie Dušanem Zbavitelem (1985).

podrobně vyložil, po čemŽ si ten poučen1 nechal někdy tlvě it komentá Buddhou. První didaktické p íručkyNe ttippal<nranam a Petal<opadesa, PoPisující postupy komentová[Í, byly sestaveny Buddhoq m současníkem Mahátherou Kaččánou.

Shrnujícíp

íručky jako

na p íklad Upatissova

Vimutti-Magga užívanázenovymi mistry a nám dochovaná j"n v čínskémp ekladu pod nántemGedatsu-Do-Rofl, nebo Buddhadattova AbhidhammA-Sangaha-Gantha a na ní spočÍvajícíAnuruddhova Abhidhammattha-Sangaha uŽívaná vznikly aŽ teprve několik mistry theravády a vadžrajány století po Buddhovi Gotamovi. -Zv|áštní posici zde zaujímá snad v bec první velké literární dílo buddhismu MilindaPa ha, obsahujícídialogy meziabhidhammikou Nágasenou rr eckym králem Menandrem nanym v páli Milinda, kter v!ádl ve druhém století p ed našímletopočtem v severozáprrclní Indii. Toto dílo vysvětluje pomocí rťrzn ch metafor il p irovnání záHadní pojmy abhidhammy a je dostupné v ncjd ležitějšíchevropsk ch jazycích.

Současnípsychologičtívyzkumníci našíoblasti (Hall L978; Naranjo & Ornstein 1976; Welwood 1979 tÚ.) pouŽívajíjako zák|adní referenci p íručkuVisuddhiMagga, v níŽjsou vysvětleny všechny základní pojmy abhid-

& Lindzey

hirmmy ve vztahu

k praxi meditace a

v ,cviku

v každodenním životě. Tato p edevším v theravádě pouŽívttná p íručkaje dostupná téžv němčině a angličtině (Nyunittiloka 1975; Nanamoli L975) a odpovídá obsahem i komposicí dost p esně d íve již zmíněnéčínskép íručce ( icdatsu-Do-Ron.Autorem Wsuddhi-Maggje tamilslc Maháthera Buddhaghosa, kteÚ Žilv pátém století našeho letoptlčtu v klášte e Mahávihára pob|íŽ hlavnfto města Sri l;tnky. Buddhaghosa Sepsal a editoval v jaryce páli abhidhtrmmické komentá e, uŽívanév sinhálské tradici staq ch tnistr Qloránd čaijd), které v jeho době už byly v kontillclltírlníIndii ztraceny. Dílqy silí Maháthery Buddhaghosy 23

mnišs( ch písmák na Sri Lance, kte í Znovu a znovu vryvali knihy na palmové listy, se nám dochovalo kromě kánonickych texti téŽněkolik tisíc stran (moderního tisku) psychologicky velmi zajímar ch abhidhammiclc.ch komentá ťr, z nichž něk ter éj sou téŽp eloženy do angličtiny. a Svědomiq ch

V tomto krátkém p

ehledu historického a kulturního kontextu abhidhammy není zmíněno specificky terapeutické uŽívání abhidhammy, popisované roztroušeně ve star1 ch buddhistich. ch textech, které by si zasloužilo vlastní monografii. Cílem tu je dát jen zák|adní informaci, která umož uje udělat si alespo hruby náZor o systému psychologie, známév našíkultu e dosud jen několika málo specialistrim.

J. Psychologie abhidhammy Abhidhamma jako psychologicf, systém vychází jen ttlho, Že vidíme, slyšíme, čicháme, chutnáme, hmatáme ll jsme schopni to viděné, slyšenéatd. uvést v mysli do vz,tah , a Že kaŽdy proŽitek cítímepffjemtrě, neutrátně či ttcp íjemně. Tato fakta p edstavují empirickou základnu lrbhidhammické psychologie, která vlastně není teorií v běžnémsmyslu slova, ale je spíšefenomenografic\ m ltttlclelem. Dále je pro stavbu tohoto modelu eticko-psycho_ ltlgicky rozhodujícízjištění,Že máme tendenci lpět na 'íjcmném,bránit se nep íjemnémua ignorovat neutr á|ní. 1r '/, ttlhoto základnfto modelu je pak odvozena celá abhidltltltrmická psychologie proŽívání a vědomého jednání lriktlliv ,,chování" ! a s ní spojená typologie osobnosti pro posouzení vhodnosti dídakticlc. ch a tera1xrtlžívaná ch postup (Fr ba & Vogt 1989). Všechno další !)(:ttticlc vt':tlění abhidhammy, včetně diagn ry patologick ch rit:Irylek a defekt , jakoŽ i techniky p ekonávání p íčin tll r1lcní a postupy k rea|izaci šťastnéhoživota, staví v. lučně llil pozorování proŽitk a jejich souvislostí. 'l,

Abhidhammické poznání mysli, formování a psycholt:ritpeutické čištěnímysli od patologickych komplex , jrrktlž i postupy etického rowíjenía emancipace mysli staví llil 't,ákladech metody všímavosti(satipatthdna) uŽité jak tttt:tlitačně, tak v každodenním jednání (Nyanaponilrn |()7()). Psychologie abhidhammy je produktem tréninku xitl i1lirtthány. Základní matice satipatthány dělí celou ltitŠcttluproŽívánídostupnou skutečnost do čtyr polí feno_ lltť:lt ti: I

Tělo

(k Íja), to znamená všechny tělesné procesy' ftlrmy a p edměty, které zaujímají časoprostorovou

pojmem. Pojmy @a atti), ať konformní nebo nekonformní abhidhammiclc m paradigmatť'm, ne_

dimensi a jsou tudíŽ dostupny našim smysltim. Meditačnítechniky uŽité v tomto poli jsou označ,eny luÍja-anupassan , coŽje doslovně p eložitelnéjako pozorování, sledování a ,,rozjímání" těla. z. Cítění(vedan ), j"Žje samo o sobě prosté jakékoliv

kognitivně rozlišovacíčinnosti a m že byt vnit ně rozlišováno jen podle svého positivního, neutrálního či negativního hedonického aspektu. Podle určenívnějším kontextem v skytu mriže byt cítění dále diagnostikováno, avšak je' pokud nejsou zahrnovány emoce a kognitivní formace fi"Ž pat í do čwrtéhopole fenomén ). Cítěníje terčem technik zvanycb vedand-anupassAn

Stavy mysli (čitta), které jsou pozorovány jako fenomény v jejich nedělené celistvosti, aniž by byla an-

alyzována jejich vnit ní struktura. Poznávána je p itom j"n intencionální zamě enost a ostatní typy podmíněnosti vnějším kontextem (podobně jako u citri). Techniky poznávání a sledování stavťr mysli jsou nány čiua -anupassAn .

jsou fenomény a nejsou tudížpÍedmětyvšímavosti.a

V abhidhammickém tréninku Se nevychází ze

p tl k u

jso

o u čás

í ko

kré t n ě pr oŽív any ch názo rti,

oj ri

llltalyry a syntéry, které platí, jen pokud jsou taktéŽ proŽitkttvě verifikovány. Jak bylo již Ťečeno rivodem, hYpotetické lilrmulace a čistě pojmové konstrukce se V abhidhammě j ir ktl eticko-psychologickém systému nevyskytují. Je samoz ejmě moŽné pod ídíttexty abhidhammy filoIrlgické a filosofické analyze. Epistemologická reflexe pak ll lll

tlž uje a posteriori formulovat axiomy

abhid-

ttitlttmického systému jako nap ftlad ,,kompletní popis fe'l;

Abhidhamma rozlišuje pojmy podle toho, zdali byly určeny Buddhou jako

t'tttttltcipační,,ukazatelé" (aklďtrjj,Í), podle toho jakou roli hrajív Procesech mysli buďto |rrlrr

l1uttl'

Fenom ény (dhammd) p edstavující momentálně p ítomnéobsahy či p edměty mysli, jeŽjsou zachyceny matricemi abhidhammich ch paradigmat uŽívan ch v technikách zvanych dhammd-anupassAnd. Pro označenífenomén je zde uŽíván ten samy pojem jako pro označenícelku Buddhova učení: je v tom,Že fenomény jsou oznaDhamma -rozdíl čovány množnym číslemdhamffi , zatímco kaŽdy singul ární fenomén je označen specifick1 m

ll rozhodnutí označovanych pojmy ditthi, sanknppa atd. ltlto téma však p esahuje rámec p ítomnéhopojednání. Všcchny technické pojmy abhidhammy označujíp ímo ;trtlžívanéspontánně vzniklé fenomény, jakož i v sledky

zprost

edkovatelé poznání @a pijatt -pa atti), nebo poznané jako u znamy (attha-pa atti), nebo pojmenování

rtpanato-pa atti),

(tttilttit-paririatti) vztahujícíse na skutečnéjevy, či neskutečné věci atd.

Žádn1 ch

1xljmovych p edpokladri arozlišuje se pouze mezi slovem rt skutečností. obsahy avyznamy slov jsou analyzovány, jen

rírklirclní matrici sattipatthány zahrnuje pojem dhammá všechny

je'y, jichž si

v tttt'tlilirci všímáme' s vjimkou fenomén těla, cítěnía stavu mysli. Zpravidla je jedna r lťt'ltttl t í vynat ch skupin fenomén primárním p edmětem meditace a zbyvající t i

)ť čly p<llí sattipatthány zachycují všechny ,,poruchy" a dělají z nich sekundární

lrlt'rlrrrr{ty meditace (viz podkapitoly 5.1. a 5.2.).

V lulkrtťiléanalytické meditaci vipassaná je kaŽdy singulární fenomén pojmenován r1r't'ilit:kyrn pojmem. To znamená, Žeje poznán podle své specifické charakteristiky |luhkhutla) buďto jako jedna z pěti emancipačních p ekáŽek 7nírarana), nebo jako |enlr'lr r,c scdmi článk osvícení (bdždžhanga), nebo jako jeden ze šesti motivačních lttÍt'lttl Qn Ia, hetu) atd. (viz podkapitola 5.2.). Vlnt'lrrrrt titttl pojmová rozlišení jsou v1nledkem uvažování,ježnásleduje aŽpo p ímém |xlrtrlrlvítní a empirickém poznání fenomén . Stěžejním dílem epistemologické r 1nyt'lrtlltlgické analyzy pojmri abhidhammy jsou Nyanaponikovy Abhidhamma ( |q'lÍ').

Snilies

noménu vyŽaduje kromě jeho ana|yzy téŽ zjištění jeho vztalt k jistym jin m fenomén m" nebo ,,Žádny fenomén nevznik á zjediné pfičiny" apodobně (Nyanaponika I97 6)Abhidhamma neuznává Žádná omezeď, které reality jsou vědecky pfipustné;každyproŽitek je platné faktum a Žádná vita, Žádny obsah nebo qp proŽívání není p edpokládán. Jedin mi p edpoklady studia" tréninku a uŽití abhidhammy je, Že zájemce chce Žít štastně a Že chce pomáhat tomto bodě je psychodruh m, kteff mají podobné cíle -v učení,naýanéBuddhova logicky zakorrcna etika celého

ho Dhammu. Není tedy nutné stát se ,,buddhistou",

chceme-li mít užitek z Buddhova psychologického a etického učení.Dhamma je emancipační metoda, kterou mťrže pouŽít jen kaŽdy sám pro sebe. Abhidhamma je eticko-psychologick systém vědění o této metodě. KdyŽ někdo spojuje své etické principy s religiosním proŽíváním, je to jeho osobní zá|eŽitost. V tomto pojednání se zabyváme etíkou jen z psychologického hlediska, pokud p ímo souvisí s prakticlc m užitímtechnik abhidhammy. Abhidhammu nap íklad v psychoterapii mťržeme použíttéŽ pro druhé jako mi prost edky (Vy*ětal psychologiclc pomoc chápané 1989) . Znalost abhidhammiclc ch metod je p ínosem i pro psychoterapeuta, ktery neuŽívá Dhammu jako metodu své osobní emancipace.

Abhidhammik, to je znalec abhidhammy, je však j". ten, kdo si všechno své abhidhammícké vědění ově uje ve vlastním proŽívání, neŽ jej použije téžpro druhé. Abhidhammik není tedy expert, kteq se snaŽívědět lépeneŽjeho pacient,Žák či jím zkoumanáosoba, Co se ''psychologrcky" děje v této osobě ,,vědecky platného" atv:díŽjiného neŽto, co tato osoba sama proŽívá. Abhidhammikovo odbornictví závisí hlavně na tom, jak dob e zná své vlastní proŽívání a jak dob e se umí empaticky vcítit a tím pochopit proŽívání druh Ch, aniŽ by j"j bezprost edně interpretoval jin mi obsahy nebo dokonce sugestivně měnil a formoval. Abhid28

hammik pracuje nejprve na sobě samém. Empaticlry podloŽené poroztrměni-(vymětal Lg82) je aŽ pák, v dalším kroku, základnou pro cílenou nabídku terapeutic! ch či pedagogic\ ch postupťr a technik, které abhidhammik zná z vlastního použitív meditaci a v kaŽdodenním jednání.

D ležitym p edpokladem užitíabhidhammy je metoclické reflektování a utv áŤení mezilids\ ch vztah .' Problematika vztahu mezi mistrem a žákem, mezi terapeutem a pacientem či klientem pat í spíšdo souvislostí čwrtékapitoly. Ale i tam m že byt tato problematika nastíněna jen zhruba, p edevším k zdiraznění meziosobního respektu, kter je d leŽitymrámcemka,Ždého pedagogického á terapcutického použitíeticko-psychologického vědění abhid_ hammy. Meditačníškolení meziosobních vztah ve spojení ti principy etilqy je obsáhlé téma, které nemt e b t referovítno V omezeném rámci našeho p ítomného pojednání, je ttlc podrobněji pojednáno jinde (Fryb a L987). Následující podkapitoly vysvětlují je' t

hlavní

ze abhidhammic}lé analyzy: p aradigmata pro ces u ální ktrtttinuity a změny t p"Íadigmata strukturálně funkčních rrruvislostí a paradigmata energeticky motivačníchsil, které Jstru potenciálně obsaženy v synchronních strukturách |)r( ,ívánía které regulují diachronní možnosti prožívání. '| Vttl motivačnísíly jsou rozhodující pro kontinuální integritl i

ttl V pr běhu p izp sobování se měnícímu prost edí l lrčhcm ontogenetického ..ryoje, jakoŽ i pro rozsah pato-

lrlgick ,h nebo terapeutic\ ch změn osobnosti.

()stlbnost je v abhidhammě definována procesem ptrržÍvání.Tento proces je sled proŽitk a změna vztah tllczi komponentami osobnosti, které jsou neseny dalšími, tak léŤ, prožitkově analyzovateln1imi procesy. P estože neIist ujc Žádná nedělitelná identita ani v kognitivní ani v Čttstrv ani v prostorové dimensi osobnosti, osobnost je pojttlit jako integrální celek mysli a těla. Tento procesuální 29

je někdy p irovnáván k toku eky, je chápán v interakci se svym prost edím a se sq mi p edchozími celek

jenŽ

stadii, které p edstavují podmínky Qlaččaja)pro formování podobně jako ráz k'ajiny ovlivriuje měnící se osobnosti charakter eky.

;rt:tcncí kaŽdého z nás kultivovat eticky hodnotné jednání, vysledk m, a Zanechat jednání, jímŽ Jt:ž vcde k p

lktrdíme druh'jemnym m i sami sobě a jež vede k utrpení.

Abhidhamma rozlišuje pět komponent osobnosti @a ča-Htandha), které p edstavují pět skupinvzájemně se programy jednání podmi ujícíchprocesti. Motivační 'íly, a myšlení, cí|e, hodnoty a patologické komplexy wo í skupinu formací (sanWtdra-l<handha), které je věnována podkapitola 3.!. Tělesně prostorové procesy, které mohou b t jen nosnou základnou (Íjatana) anebo p edmětem (drammana), tvo í skupinu formy (rupa-l andha). Dalšít i skupiny proces , jmenovitě cítění(vedand-l andha), vnímání@CP 5

(sa td-l andha) a vědomí (vi tdna-Iďtandha) strukturují spolu s procesy formací (sankhdra-l<handha) tok proŽívání.

Řečeno epistemologickou zkratkou: procesuální studia a strukturální komponenty jsou produkty analytického proŽívánía jako takové jsou skutečné;nejsou ale Žádnymi isolovanymi identich. mi elemen$, které by mohly samostatně existovat. Vznik a existence kaŽdého fenoménu jsou závisl é vŽdy na více podmínkáCh, které jsou zčásti současné a zčásti diachronní. Strukturální komponenty osobnosti jsou to, co s sebou p inášíme z minulosti (aniŽ by u abhidhammě platil nějaky kauzá|ní determinismus) a Z čeho m žeme vybírat v p ítomnosti.

Podle abhidhammy se neust ále mění, odkud pÍichází' ffie, kdo jsme a kam smě ujeme. KaŽdá zména osobnosti probíh á v kontinuitě podmíněnéhovznikání, za jejíŽ vys|edky j e kaŽd sám osobn ě zodpovědn do té míry, do jaké je schopen si uvědomit eticko-psychologické zákonitosti. Tento vhled a tato zodpovědnost jdou ruku v ruce s kom30

3.1. Cíle, hodnoff, motivace, patologie

moudrost, altruismus a ostatní ryZehumánní aktiva, dosud vypěstěna praxí Dhammy.

j.žbyla

Stoupenci Buddhory nauky používajímeditačnítechni-

Nejr.yššímcílem Dhammy je tiplné osvobozenízevšech forem utrpení, coŽ p edpokládá postupné vyčištění(risuddhi, l<ntharsis) mysli ode všech p íčinutrpení. DosaŽení tohoto cíle, označenépojmem Nibb fta, znamená to nejzjemněnější proŽív ání štěstí, jeŽ transcenduje všechny citové a všechna kognitivní omezení. V proŽívání "ylcy"y Nibbány neexistuj í Žádné motivačnía myšlenkovéformace (sanWt rd) skloil , z\yk , pudri' emocí, p edsudk , postojri a záměr . Tento prožitek je dosažen k mkoliv, kdo Se

dokáŽe emancipovat z koloběhu samsdU, Y němž obyčejní

lidé opakovaně jednají motivováni rťrznymi formami chtivosti, nenávisti a zaslepení. Prožitek Nibbány nepovyšuje však do jakéhosi božskéhoči nebeského Stavu. Ty osoby, jimiž je Nibbána dosažena' jsou i nadále člověky avšak člově lq em ancip ovanym i .

ky většinou pro menšícíle psychohygietry, proto Že vědí, Že l.n málo jedinc věnujícíchse intensivně meditaci dosahuje prožitku Nibbány. Avšak i pro t5rto jedince platí,

je sice dobré mít jasno ohledně 'yji-ečné posledního cíle plného osvícení,Že pro konkr étnípraxi je ale nutné formulovat cíle částečnéa usilovat o jejich postupné uskutečněnív mal ch krocích. Prvním a nejzákladnějším krokem jak pro po_ krok v meditaci a pro duševnízdraví,tak pro spěšnéwládtlní kaŽdodenních životních situací pevné zakotvení -jeprincipiálně nejdťrvšÍmavosti v tělesném prožívání.Tento lcžitějšíkrok je pěkně ilustrován p irovnáním následujících vcršťrZ onoho d íve jiŽ zmíněného prastarého díl a Milindal'ui1ha, jejichŽ r znam v kontextu meditačních instrukcí je rrllšírněji vysvětlen na jiném místě (Fr ba 1987, strana Že

l04n):

Jako kočka, králi , která v jeskyni loví, ustavičně jen myši hledá, p esně tak chová se i jogín, kter je' všímavostítěla (IaÍja-gatd-sati) stále svoji mysl krmí. A dále pomysli, králi, Že ta kočka jen v blízku ko ist napadá, tak i pro nás platí:

Člověkovéemancipov aní, jeŽjsou seznámeni s prožit_ kem NibbáilY, jsou plně zdraví, i kdyŽ Se Znovu ocitají

v kaŽdodenním Životě, ktery obsahuje p íjemn

a nep íjemnésituace a vyžaduje hodnocení, rozhodování a konkrétníjedn ání. Takov to člověk je označován jako ten,

kdo je ,,zajištěn v emancipačnímproudu" (so tdpanna) a kdo už nikdy nemťrže upadnout do strastipln ch svět šílenství metaforicky vyjád eno: nem Že b t znovuzrozen mezi démotrY, ntí aty nebo p íšerami.První meditační prožitek Nibbány však ještě neznamená plné osvícení (arahatta)

kterého dosáhl Buddha a které je spojeno s pln m rozpuštěním všech jader patologie (kilesa) a v}^/anutínr i těch nejdrobnějších popudri (anusaja) negativního proŽívání, jmenovitě pÍíležitostnémalátnosti nebcr vzrušenosti,, antipatie nebo chtivosti a podobně. UŽ první prožitek N ibb

ny zaručuj e, že není m ožn é ztr atit med

ačně zís kano

Nehledejme v dáli!

K čemu se hodí nejvyššícíl? Zde v p ítomnémŽitía dění,

vc vlastním těle naleznem.

trirdičních buddhistic\ch společnostech vesnic Sri

| ,nllky, I}irrmy nebo Tibetu pat ítato moudrost mezizákladttl 1lt iltt'il'y z,vládáníkaždodennfto životai těch lidí, kte í se

zailáŠtě nezajímajío meditačnítrénink. Antropologové, hi-

storici a etnologové, kteff zdťrraz ují hlubokou náboženskou víru tradičníhoobyvatelstva těchto zerní a kladou ji do protikladu k tamtéŽ uŽívanm tak wanym magichm technikárn, často zaplmínají,Že naše etnocentrické rozlišení čistéhonábožensftí a praktické magie neodpovídá autochthonním kategoriím buddhistického světon ázoru. Pro odborníka společenskych věd našícivilizace' kter je naivní v otázkách psychoteraPie, psychohygieny a meditačníctr postupťr, zfrstává magií všechilo, co mu je nepochopitelné v rámci jeho vlastní omezené racionality. Tradičníformy psychoterapie a psychohygieny na podkladě abhídhammy, které jsou etnology často chápány jako magické rituály, nepťrsobí na psychoterapeuticky školeného odborníka o nic magičtěji neŽna p ftlad psychodramatické setkání protago' nisty s jeho zemtel mi rodiči, gestaltterapeutické č,árymáry v technice expresivního malov ání nebo volné asociování v rámci psychoanalytického v kladu sÍlu.

ě vzato, Dhamma není pro buddhistické vesniča' ny ani magie ani náboŽenství v našem slova smyslu ani jalc si filosoficlc ,,ismus". Prakticky p ístup tradičně orientovan,ch,jedno-duch ch (doslovně: jejích duch není rozštěpen, nybrŽ je integrovaně jednotn,, sjednocen ) buddhistri jinr nedáv á Žádnou p íčinuke zmíněnym rozlišením a k holdov ání intelektuálním h íčkámfilosofie, náboŽenství či magi c západnického raŽení. Tímto je dále téŽ vysvětleno, proč' p es svoji náročnost nir buddhistic\ systém psychologie a etičnost abhidinteligenci vysokou lidskou zralost, hammického odborníka zistává Ve svém tisícileténr stále vázánna celostně pojatou problematiku kaŽdo "yuoji dennfto života. Buddhovo učeníŽíje po tisíci|etív myslích a téžV činech těchto ,jedno-duchych" lidí, protože jinr pomáhá wládat těžkosti, s kteqnni je konfrontuje p írocllr jejich okolí, p irozenost jejich těla a mysli, jakož i jejiclr sociální okolí.

esn

I ltldnoty tradičníbuddhistické kultury zrcadlí rispěšná Íelt'llÍ každodenníchproblémri a tepnre V dalším klado u téŽ t'ltt'' ktcré usměrriují pokusy proutémy transcendovat. 'l'l ltllsccndence problém však neznamená nechat je za rebr)tt Íl hledat nik do imaginárních svět mystiky a nábožPllrlvÍ, juk je často vykládán buddhismus p edstaviteli spoLŤr.lrsk ch věd k esťanské či manristické provenience. 'l'rllll.sccndence v buddhistíckém poj etí ,ná^ená získat tulrl up, desidentifikovat se od falešn ch egoistich ch pojmri ,Já" tl ,,moje", které omezují jedinc v rozhled a brání mu ttnlť'zt cšení, wššíhohlediska a v širšímrámci. Buddhťrv rlrrllt)cncc hodnotí q še harmonizující postoje jako ,iájsem rtrtltlítst p írodního,společenskéhoa kosmicteno -."lku,, a lépe se vede m m bližním,tím pravděpodobnější je 't(Íltt ttrÍli l'I:rhobyt a mé štěstí"než postoje jako ,,pofo,r!í,n" ;lÍll r ltlč, bojujeme proti ostatním společens\ym t raam, dolryvír lllc Vesmír". Zaujímání kosmického či altruistického rlntl()viska, které umož uje věcnějšíposouzení situa ce bez t'llt lvť:lto zaslepení, ale neznamená upadat do lhostejnosti v{lťi 'Ltlánlivě nepatrn; m osobním problémťrm. Právě |lÍl(l1lilk: osobní odstup a citová YwáŽenost jsou podmí'ky tlr; lr1Šlt čjších ešenívychá zejícíchz efektivního zápo|ení v |llll!; ch oblastech konkrétníchproblémri viděni"h ve velkyt'lr souvislostech kosmu.

[Vln l

lcc jasného vědění

tDt'tl tcchnické zacházení S buddhistickou hierarchií htltlltrll 1l i ešeníkonkrétníchproblémri a rea|izování ttlltlt'lt i vyššíchcílri jsou v abhidhammě formulovány *llrntly 1ltlst up tak zvaného jasného všímá ní avěděn í (satisltlltl,(ttl,|ut't a). Jedná se o čťyi typy jasného reflektování, llelČ jstltl p i praktickém použití-kombinovány a vázány v r|t'rlllttt'tljící kognitivní matrici Qoni). Tato matice je u_ ;lllrl r lvítl:l pro celostní d kladné posou zení Qoniso-mana:(A nt ) s i l tl itce a pro navrŽení a provedení strategie

efektivního jedn ání buď v oblasti meditačnfto proŽívání, anebo v každodenním Životě. První dva typy jasného vědění, jmenovitě vědění o cíli (attha) ao prost edcích (updja), Jlgu-préÝazne -Yědě:ní zaměeny na plánování a provádění strategického jednání. Druhé dva typy jasného vědění, jmenovitě vědění o oblasti (gočara) proŽívánía vědění o emancipačn ínezaslepenosti (asammoha), se tykají spíšeorientace nutné pro plánování a jedn ání. Není obtížnép edstavit si p íklady konkrétnfto užitítéto matice, kdyŽ pochopíme následujícístručnévysvětlení principťr drikladně všímavéhouváženíQoniso-ma_ nasikára$Ijoniso-manasikára (moudrá pozotnost, d kladné uváŽení)).' Pojednáme zde všechny čty i typy jasného vědění jednotlivě, aniŽ bychom Zapomína|i, Že v praxi musí byt vždy kombinovány:

Jasné vědění o cíli a tičelnosti Gr-atthaka-sampadža t ta) spočíváv tom, že čas od času za adímc p erušení běŽné činnosti coŽ je d ležitéhlavnč v p ípadech rutiny a -klademe si otázku, proč' vlastně činíme,co právě činíme.Pakliže nemáillc: vťrbec jasno o vlastní hierarchii cílťr,tak je bucl' (1.) opustit alespori dočasně danou situaci"yhodnc meditačně, tím Že zaujmeme uvolněnou posici

a upneme mysl na jiny p edmět či jen zkrátka

změníme téma myšlení,anebo tělesně, tím Že se pocl nějakou záminkou prostorově vzdá|íme a (2.l za adit kratšínebo delšíperiodu uvaŽování o našiclr 5) P ftlad každodenního užitítechniky d kladného posouzení (oniso manasikárlr je uveden v šestékapitole. Všímavéuvážení či d kladné posouzení má mnoho variitlrl meditačníhoi každodenního užití,ježjsou voleny podle konkrétních situací a osobnít'lr sklon . Jalc. koliv postup zacbázení s vlastní osobou, jakož i jejím vnějším a vnit nírrr prost edím m že b t buďto povrchní, nevšímur,u tudížp inášejícíutrpení, ancl',' d kladn ' pečliv a tudížmoudry a emancipační. Všímavéuváženíje součástí,,zručnttslt v prost edcích" (up ja-kosalla), která má velky vyznam v abhidhammit'k, psychoterapii. )

hodnotách a cílech , neŽ buďto (3.) pokračujeme p edešlou činností,anebo (4.)s jinou ,ie"tnější čin_ ností, anebo (5.) jakékoliv čináosti zanecháme. Nacvičeníjě:hto pěti krokri k získ áníjasnosti o ričelu a cožje terapeuti.Ly rozhodujíď: k jejímu skutečnému uplatnění jé p edponáoem pro celostní uŽívání matice obsahuJíci všechny čty i ,}py jasného vědění. Ně.kdy j: Ěžkép ipustít sr.í^t. r," ričel 'í a nedělat si qčitky, ať je Jufyr.oliv. Naučit se tomu mťrževyŽad,ovat dlouhou i..apeutickou práci. Pokud jsme toho již schopni, tak se dále ptáme, jak souvisí p edpokj ádany vysledek našíběŽné či zamyšlenéčinnosti S našimi yyššímicíIi, zdali tato činnost není všeobecně kontraproduktivní a nezasloužísi tud ížbytriplněvyloučena z našeho osobního rcpertoáru. Na základě tohoto vhledu jsou pak tlplatněny cílenétechniky nahra žování ne čelného myšleníajednání, které pou žívajídvacet čty i druhťr podmínek zmíněn; ch v podt<apitote 3.3. Takovéto pokročiléreflektování ,ič.tu u. vztahu k osobní lricrarchii hodnot a cílri však p edpoklád á, žejsme si .iiŤ' nayykli kaŽdodenně, t ebá 1.n'krátce, meditovat lt uvažovat o smyslu života. s

Ačkoliv tento popis reflektování čelu a cíIe zní

u:|mi jednoduše, jeho praktické provádění v životlr ích situacích m Že b t probl"'nuíickézvláště pro ty tl'stlby , jímžsestal slep; ,akcionismus" druhou pri.o-

'/,cllostí. Nejen u nutkav; ch neurotikri, ale i rr ntnoh 'ch tak zvaně,,velmi spontánně,, jedn ajít'ích zdravych j" nutné použít oo,,,o cné triky pro ttitcvičování p estávek a reflexe. Ť".upeuti vycházejí

1''i 1llánování tohoto nácviku Samoz ejmě ; indivirluíIrríchzvykri a dovedností jejich klientri a pacienlii.

asné vědění o vhodnosti a instrumentalitě (sapp ja-sampadžal a) nám zjednává p ehled našeho repertoáru mo žnostía kompetencí. Klademe si p edevšímotázku, zda|i zamyšlenéči prováděné jednání vede k cíli, kter jsme si vytknuli" Reflektování vhodnosti prost edki, ježjsme arolili, nás chrání p ed frustrací a malomyslností zp sobenou ne spěchem, kterému se dá realistickou volbou p edejít. Reflektování o vlastní osobní do_ vednosti (updja-kosalla) je částízvláštní techniky abhidhammy, jeŽ je uplatriovaná téŽ p i utvá ení pedagogického a terapeutického vztahu pojednaného v p íštíkapitole. Na tomto místě m že byt dále j"n zmíněilo, Že jasné vědění o vhodnosti a instrumentalitě je nejen d ležitym regulátorem jednání a myšlení,ale téžvydatnym p íspěvkem k zvyšení sebed věry, rozhodnosti a prribojnosti, pokud je prováděno správnym zp sobem.

2. J

cicnt * mezi prožíváníma jednáním (nap ftlad ucting-out)' omezenym na umělou atmosféru ierapie a jednánímp ípustn m téžvevnějšímkaŽdodenním světě' Jasné vědění o oblasti prržíráníie dril ežitym n ástrojem terapeutického postupu. Jasné vědění o emancipačnínezaslepenosti (asamukazatelem ,tupně, do jaké i; míry je mysl vyčištěnaod blu a! @rr;, od,cizujících ttás skutečnosti a štěp ící9hjednotu naleho psychockologického systému v isol,ované entity ,já,, Versus ,,{)Ílo",,,ffioje" versus ,,cizí" atd. P edmct"a jasného včděnío nezaslepenosti je poznání toho, kte rá jádra patologie (kilesa) jsme jiz ayn schop;i našímysli rozpustit

moha-sampadža a)

a kte*m patologickyrn "popudrim

(anusolŮjsme stále ieště občas na pospas. Je r, ejffié, že pro toto poznání je '.yoai'i zapotrebí qlsoká ]lczaujatost a dovednost sebepozoro vání, které lnohou b t nacvičenyi"n V praviáelné a systematikk meditáci všímauo.ti(rrrtpatthtÍna). Němeclq psychiatr Johannes Heiniich SchuIE; kteri v první 1ttllovině dvacátého století vyvin uI známou metodu ZvÍlnou autogenní trénink, na základě s1ych vlastlrích cvičeníabhidhammick; ch metod došel ve vzlahu k technikám jasného vědění o nezaslepenosti k následujícím riiudk m (Schultz 1953, strana le):

Jasné vědění o oblasti prožívání(gočara-sampadža t ta) zjišťujearozlišuje, na které skutečné,p edpokládané nebo imaginární p edměty se naše city, obayy , záměrY, hodnocení atd . vztahují, to znamená jasnost o tom, kde a jak vznikají podněty Íídící naše proŽívání, myšlenía jednání. Kultivovat jasné vědění o oblasti prožíváníje nesmírně dťrležité nejen pro osoby experimentující s pokročil mi technikami meditace, v nichŽ j" intensita proŽívánínorNa této cestě je p edevším usilováno málně nep ístupnych svět někdy mnohem vyššínež. o vysokou míru tlislílncované vnit ní i vnějšíobjektiuace; ... ,rJarnost vědění intensita našim tělesn m smysl m p ístupného ) ttczaslepenosti< spočívav jásnérn a právě p ítomném světa; jasné vědění o oblasti proŽíváníje téžzákJad_ včtlclní,že v těch ostatní t i druhy jasného vědění 'li''"není p ítomno ním principem terapeutické práce. Hlavně v souvis;trttvcden ch funkcích žádné,,árr, žádná lryttlst duše, Žádná p etrvavďiict losti skupinoq ch terapií (nap íklad encounter, identická substance. Zde lrtttlc cvičícístát p eá největ ší'potíží psychodrama' gestalt atd.) se dá p edejít mnohémtl .... nedorozumění, nep íjemnosti čípatologickémrr '/'ťlv(":l'cm tohoto stručnéhovysvětlení abhida když jt' , kdyŽ je terapeutovi jasn rozdíl ltnllltlll('kych principri technik jasného "yuoji védění musí b t zdfischopen tuto jasnost téŽ Zprost edkovat sv m p:l (

dbá na to, aby si razněilo, Že pÍipraktickémuŽititerapeut p sobících cvičícívšímalnejen nedostatk a pátologicky mí e téŽemancipačfenoménri, ale p inejmenším ve steJne či psychohygienického ně hodnotnych vysrěottr a rispě:hl

sklon terapeutického postupu. -zi\stěn'. pátotogickych juko brzdícíp ekáŽka či vlastní mysli nesm íbythodno."no jasného vědění, ktery chyba osobnosti, nybrŽjako potrok co tu již,i\i"|o tak bylo, nám umož uje vypo áďat " riím' š" da í brát potíŽe i když jsme o tom nevěděli. Kom,'jako vywu, PÍo toho je nybrž a p ek áŽkynikoliv jako brzdu, p inášejícím terapie a-trénrnk i"jim1vYm oourod','ŽsNím, formách od r znych radost Zrispěchu. Á radost, ve svych rozkoš (píti), je pasivní libosti (sukha) TŽ po nadšenou silou motivační v abhidhammickém pďjetí tou nejdriležitější emancipačního írsilí'

eny motivace a etika

,'tt

vycház^í

a nep íjem.né city všeobecně evidentního takt u, Žepri;9'nné (r"na) hledat p íjemné (vedand) vyvoláv ají Žá!o't íjemnym; p ičemŽ p edměty prožÍváni a vyh bat Se nep vnějšímateriální p edmětem proŽívánímohou byt nejěn vnit ní st&v , p edstavy, věci, situac !ÝbrŽ těz "-ueinnosti, je meditačně zjistitelná jako názory, hnutí mysli atd. Žáaost hleda jícíSpojení čistě . subjektivní beztvará těndence nebo jako tendence k intensifis p edmětem (l<nma-tanhd) tendence k minimakaci a rťrst u (bhava-tanh,Í) u1:9oJ1k: ješt9 nemá Žádny lisaci a zní ení (vibhava-tanhd). žádost s podmínek pro lpění objekt aŽáďnypodklad, je ale jedno,'' jakmi enérgie žádosti najdt' (upáddna), kte19 vznik-á, v p íštípodkapitolt' p edmět a podklad. Jak uuoe po{9li podmínkou pro vznik vysvětleno, lpění j" Puk rozhoáující

putotogick

ďh

komplex

pojm:m' kterv

Tanh á ie nejzákladnějším To:i"ačním sp ektiv né zjistitelny feno oznaiuj e nej j e d no dušší iniro 40

lltr ll lv:rčrrísílu stojícízajakoukoliv

V ;tr th

m ér r

lť'il(: rneditaci.

)llvislosti ,,Čty vznešen1 ch pravd "isummd (p'u'y)u here jstrtl nejkompaktnější formu|ací celého Buddhova $ť+trí,i.' t:rnhá Ve všech sv ch formách p iŤazena druhé pfEvrlr1, k tcrá paradigmaticky vyklá dá vznik všeho utrpení,

;

Abhidhammická psychologie motivace

aktivitou. V netech_ lt,lre litt:ratu e o buddhismu je pojem tanhá často Fel,l tlírlr sice správnYm, ale poněkud poeticlc m slovem nltltllltl" či ctymologicky pťrvodním slovem ,,Žízeť',někdy |rtu lrŽ uŤ,ívány zavádějící pseudofilosofické " razy ,,Žízet llč" Íl ,,tvo ivá síla". NeuváŽené psychologizování by ffl ift 'lvrlltttltltl pokoušet identifikovat pojem tanhá t eba l lerllt'|it'kym pojmem psychoanalysy,,libidO", coŽ by však Bllr l k zápletkám do kulturně podmíněn ch konot ací, her lty'f,rrírsilriovaly vyznamové implikace v rámci systému lblrlrllrlllllllly. Vycházet ze slov a chtít se tak dostat k feno_ métt{lrlr lry jistě bylo zvrácené počínání;poznat, co skutečně |e mnh ,iltktr p ímo pozorouatelny fenom én,je mo Žnéjen Htlll

/rr|llrrrrvy jc poněkud spekulativní pokus amerického psychologa Wiliama Il {srrlilr, ( lt,'/tl) interpretovat toto paradigma v terminologii behaviorální terapie.

*R'll

Ylllt'$t'rrť' 1lravdy" (arija sačča),jež Buddha často užívaljako osnovu obsáhlejších

Élrrltl tvď'lttr

ttčcní,nejsou žádnym abstraktním souhrnem ani dogmatem, nybrŽ

lpirlErrrrt|rlp.tt'ktlu maticí. Tato matice koordinuje čt1r i prožitková pole, která zahrnují

pp{ttd trlt;n'ttí (rtukkha - první pravda), porozumění podmínkám jeho vzniku

lcullll,t

nrttrrrtlirjir

druhápravda),prožitkysvobody, jejichžnejvyššíformoujeNibbána

ítu}lltn ltttrxlltit - t ctí pravda), a skutečně dostupné možnosti odstra ování těchto

( tlrrkkha-nirodha-gámini_patipadá - čtvrtá pravda) , jeŽ spočívají Htlrxllr lrť'ttt lrícviku takanané ,,Osmidílné cesty" (atthangika_magga). Všech osm lil|rtture r;x rltt stluvisejících díl cesty je kvalifikováno eticko_psychologickym h*ttrx t,ltl|tt ,,|)lil\ry" (sammá) ve smplu ,,dobry", ,,pravdivy", ,,newÍáceny", ,rvztaženy l llttl,,ťttr rnl", l uclíž,,eticky hodnotn " a''emancipačnť':

plcmlttr'l

il Řví1 |n ll t/'ltllrční(sammá-ditthi) p Yíl tttlttvt'ttÍ (sammá-váčá) (

2. pr avé rozhodnutí (sammá_sankappa)

4. pravéjednání (sammá-kammanta)

p rvcr rirtlt (sirmmá-vájáma) 6. pravá všímavost (sammá-sati) l pEvrt rttttrl ctlční(sammá-samádhi) ltlrr ;rnr nrli1rttttta Cty vznešenych pravd a osmidílné cesty jsou nejzáHadnější hrtnrtlnr'l llrrtltllrtlva učeníkterá je společná všem nejr znějším školám buddhismu. Jak Flrl v|rlr.t h(*, lrrk 1lrtl praktické ričely nejspolehlivějšívpvětleníobou těchto paradigmat irrrlává M

rrlrÍrl ltt:rit

Piyadassi (1979).

jehož p írnépoznání je obsahem první pravdy. T etí ačtvrtá

pravda formulují skutečnost svobody od jakéhokoliv

utrpení 3 principy postupu na cestě k této svobodě. Paradigma ,,Cq vznešen1 ch pravd" obsahuje v protikladu první pravdy utrpení a t etí pravdy svobody etickou hodnotu emancipace jako cíl; protiklad druhé pravdy vzniku utrpení a čwrtépravdy emancipačníhopostupu je podkladem princip etického jednání, mluvení a myšlení.

Eticky hodnotné (lanala) je jednání, které vede ke šťastnémužívotu;to Znamená jednání, jež nese p íjemné ovoce (kusala vip ka) a zvyšuje schopnost p íjemného

proŽívání, nikoliv ale jednání, jeŽ mťržesice byt v souvislosti perversního hodnocení p íjemně prožíváno, vede ale k nep íjemnym konselqvencím (ahtsala vipdl<n) a snižuje budoucí schopnost proŽívat šťastně. Eticky neutrá|ní (avjaknta) jsou čistě funkční(kiija) neintencionální aktivity, dalo by se íci ,,chování", vyslc5rtující se mezi elementy jakéhokoliv jednání. Vědomá zaměenost (četand) čilíintencionalita blaho dárného, to Znamená eticky dovedného jedn ání (kusala lrnmma) operacionálně definuje eticky hodnotn cíle, pro jejichž dosaŽení je nutná téŽ funkčníaktivita. Jen jednání, mluvení a myšlenízap íč,iriujícíutrpení je eticky závadné (akusala).

Takto formulované etické cílejsou zároveri cíli terapeuto znamená, Že v abhidhammč mi je etika podloŽena porozuměním psychologiclc m souvislo_ stem azákonitostem. Pokyny pro správné jednání a sociá|ní normy' které z něj následují, nejsou diktovány na základč autority vyžaduj ícívíru a poslušnéchování. Ten, kdo chct' Žít eticky a šťastně,je veden k pochopení souvislostí, kterti si sám mriže ově it vhledem do vlastního proŽívámí. Abhicl hamma nabízímetody a konkrétní techniky k prohloubetlí eticko-psychologic$ch vhledťr, j"ž souvisí s čištěním(r,i suddhi) proŽívání od p edsudk , bludťr a emočníchdefol mací zp soben; ch extrémnímicity podmiriujícími žádost

tic\ mi a pedagogick

l;lr'trl V tcchnickém pffstupu

meditace a instrospekce ' rllfiťrlvítny eticky i*péuticky l*rtl relevantní fenomény 1 fu" ltlv:rčníko en -anebo y (m hetu) podmiriující dovedné či rrlÍlt lt (kusala) Heh' "" lputíe ei zhoubné la^,

@Iatsala) vyl'('ky a myšlenky. P i cuičen íkaždodennívšímavosti,

fry,

sl'l U}shrll

lltctodické meditačnívšímavosti(satipatthdna)se rozlišovánít í blahodárn ch í

Elerrít llltltivace:

,'' I

, r'tr

ivost (obha)

4. štědrost (alobha,

zhoubn; ch

d na)

'),

ll(:trávist (dosa)

5. dobrotivo st (adoSo, mett(Í)

znslcpcnost (moha)

6. moudrost (amoha,

tJlť:írtcčník si snadno mriŽe V periodách reflexe, lbryllli 1l crušuje své jednání, všimnout alespori hrub; ch brelrl lt.t:lt t() žááostí (nnhd) energetiso vanych motivačních kt elríl, Jcž se vystyity u ;áno m}sh. Kdykoliv se v mysli t'|lylrrt' t:htivost nebo nenávišt, je téŽ p ítomná zaríe;T.|l: rsl' Cv ičícíVi jen ,,teoráticky' ' , Žep ítomnost 1ejP*. pftlllk lrrtllrych fenoménli Je v;edíom a tom téžprožitkovém Htlttte llltl vyloučena. Pomě'ne brry ví ale jasně na základě Pfr''llkrlv cvidence' že moudrost j" v jeho mysli okam žitě F Ítrtllllrír,jakmile si uvědo.í 11 prn ruo ,,teď jsem jednal Inávislltč" nebo oné situaci j** byl sice štědr avšak ''v , lI lEllc1lcnosti". Na rozdíl od sámotn ě zaslepenosti, v níž ltt errí ttilp íklad protitky matnosti a nepokoje, jsou nená"deformují vlrl ttt:lltl chtivošt zhouu né-lejen proto 2, , vltÍntáltÍ, itlc téžbezprost ed ně-zn"astu;í mysl současně v nllrrrjÍt'íttt' íjemn; mi pocity mrzutosti, rozhorčení .n.p |lttl clrlttlsti, hlavně však prr*o vyvolávají časově sice ' :rlc karmicky nutn8 se dostavuj ícívyčitky, zneji'p{tttlt1ltť:, llĚtrí, ttt'l)rcsi atd. Nt'ttlivist a chtivost se zdaj í b t dost silné vyrazy, když ttvnlltltt: , Ť't: tyttl motivačnítoreny jsou p ítomny ve všech, l vellltt stlltlirrrovanych formách u,r'"rr" a odporu' respektive /

atrakce a chtění. Tato denotativní amplifikace je však oprávněná praktickymi d vody, na p íklad kvťrli odlišeníod moudrého odklonu čip íklonu Volby v rámci emancipačního d kladného uváŽení (joniso-manasilqÍra). Moudrost jako motivačníko en však nespočívá podle abhidhammy v mnoŽství informací a vědění; moudrost je ta hybná síla mysli spočívající ve vědění, jeŽ je vztaženo na konkrétnífenoméilY, na vnit ní a vnějšíudálosti.

Praktické čely terapeutického a didaktického postuptr jsou v abhidhammické ana|yze všudyp ítomné,jak jez ejmé nap íklad v následující Buddhově eči sbírky AnguttaraNikÍya (PTS edice L96I, svazek I, strana 200 - 205), kterír

obsahuje d leŽité abhidhammické texty. Citované vysvětlení motivačníchko en pokračuje vysvětlením principťr technik meditace rozvíjenídobrotivosti (mett ) a drikladného uváženíQoniso manasil<Íra) atd. Snažímse zachovat p vodní styl a kolorit, i kdyŽ p ekládám v komprimovan formě jen několik pro naše téma relevantních sekri téttl eči: Chtivost je malé zlo,jemuž je ale těžko zabránit,

nenávist je velké z|o, ale je mu lehko zabránit,, zaslepenost je velké zlo a těžko p ekonávané. Co je ko enem a podmínkou vzniku chtivosti ... ?

a jejich nemoudrého

uvážení(ajoniso-manasil<ira) vzniká a po vzniku roste sflí chtivost

: ..-1

l [nenávist vzniká proti domněl m či skutečn;

rrr

pÍekáŽkám v cestě chtivosti, zaslepenost vŽdy doprovÍ zí clttivost i nenávist - MFJ

Chtivost či nenávist a zaslepenost jsou zhoubné. Cokoliv chtiv činenávistn1 zaslepen podniká, s myslí vydanou ltll pospas tomuto vlivu aztohoto motivu (ko ene), tím jinénlrr

...t:rkov' člověk, p emožen zhoubnymi a neblah;

rni vlivy rvé chtivošti, nenávisti-a zastepenosti, je pomaten v mysli tt tlž v p ítomnémživotě na tom bude bíán8, mrzur, trápen

tcj i.sl

tltou a vyčitkami...

ťlim je ale podmíněno nevznikání chtivosti, nenávisti

zttslcpenosti, která ještě nevznikla, a ustánLíjižvznikléchti_ vt lsli, nenávisti a zasÍepenosti? tt

hfturlgic - znečišÚěnímysli ('lllivtlst, nenávist a zaslepenost jsou sice zhoubné (l*r'r'ilu)

ko eny zl-a,ale jako takové nemusí b tieště diagftnllkrlvírrry jako chorouné ve smyslu odpov íd,ajícímpojetí nill llillické psychopatologie. Chtivost a nenávišt jsou víceŘlnll ll()rln ální p irozené ieakc" p íjem né anep íjemné rdllrl;li' Zaslep-en9st je p ítomnáluv t<aŽaereakci, kdy ž pollflrltllltc nadhled a néjsme schopni akce z vlastního ffiltrlttll tll í' Téžjádraputotogie podmíněná těmito ko eny Ft t u l tl ž l č v z n i k ajícímio š kl k t e ré ;"*.'i' Zij, "'r s t ky, Y filylli všcch normálních hd?. Teprve když Tto nečistoty zitčnou p erristat a dusit obvyklé iiorke prožívání Tll'l tJedttítltí, lze mluvit o patologickém iyuoj1 kter vyžaduje YÍg ncž ;lsychohygienu prost meoitace. r

i'qi

"oty

)tllltlrnou psychologickou léčbuvyžadují patologické jsou označouány buď jako psychotické !wy, klcr' šílenství Wmntulta), nebo jako neurotigťe poiuctry mysli (khittahtg)' l)rtl poznání a p ekonání těchto obou typ chorob alrtí v lrbhidhamm9' jedno tn systém psychopatologie Ihh'tt't-l'idja)- Abhidhámma po uŽívá v dia gn ze dva hl |l r'!'y: lnikroan alyryiader patologie p evá žně vzhledem l lel|t'tt vttit ní strukiu e u *uri'ounáfficte zkoum ánípato(

...

víct'ltno je zhoubné.

[cel text je vždy s pot ebn mi variacemi opakován prt, kaŽdy jednotliuy fenomén - MFJ Na základě pÍitaŽ|iv ch p edstav

ttll;lcltí p sobí, buď popravou' zav ením,

zabavením lllitjt:lku, k ivou obžalobou nebo vyhnáním atd., veden tttyŠlcnkou, že k tomu má moc a že tuto moc užije,

logich. ch komplexťr i jejich vnějších souvislostí.7), jenŽ j., popsán v podkapitole 5.L.

Mikroanalytí.ky jsou rozlíšovány fenomény znečištění (kilesa) vyskytujícíse na rťrzn ch prožitkov ch rovnícYt (kilesa-bh mj) buďto jako sklony a popudy (anusaja), které mohou byt jen meditačně ZpracováváilY, nebo jako procesy p edstavování, myšlenía rozhodování (vítikl<ama), které: jsou dostupné i neškolené introspekci a ovlivnitelné běžnou racionalitou. V rivahu jsou brány téŽ prvky vnějšně pozorovatelného jednání @arijutth na) uyjad ujícíhopomatenost a p sobícíhodalšítěžkosti v interakci s materiálním a sociálním okolím. Mikroanalytické postupy diagn ry vycházejí z časově souvislé osobní integrity (síla) posuzované podle: etich ch kriterií. Makroanalyticky rozlišuje abhidhamma p edevšímpersonifikované komplexy patologie, které fungují jako Sekundární, víceméněautonomní osobnosti démonri či p íšel (bh ta, preta, jakl<ha atd.), a mohou byt tudíŽ pro čely terapie roz|oŽeny do pěti komponent osobnosti rysvětlen1 ch v následující podkapitole 3.2. našeho pojednání. Tyto kompl"ry, které pacient není schopen integrovat V(: své osobnosti, jsou pÍi azovány nelidslc m svět m, v nichž, platí nelidské normy chování.

Na tomto místě je nutné ZnoW zdfrraznit, Že

abhicl-

hamma na rozdíl od západní vědy nepouŽíváŽádné hypotc

tické konstrukce či jen pojmově odvozené kategoric;

všechny pojmy abhidhammy se vztahrrjí na konkrétně zjisti telné fenomény. Není tudíŽ možnésrovnávat pojmy abhicl hammy s nosologiclc. mi a diagnostic{ mi pojmy západnt psychopatologie, jeŽ vŽdy implikují teoretické spekula('(' 7) Rozlišení mikro_ a makroanalyzy je objasněno v praktickém postupu meditirt,' dobrotivosti (rrett -bh van ), jenŽje popsán v podkapitole 5.1.

ltlrr

rlr

ffitp

názory rttznych vědeckych směrťr. Nesmíme ílt:tt, že p írooov9decky tyziologizuj ícíz:těcnění

rp.tt'kr3

' ll't F.' .llt;

;lryt'ttiky a .ěflexologiclc či uLnavioristi ck objektifrnltlr, klt:r; známkuje čl věka podle jeho chování, jsou I lttr'l;lltč'ltíTupojetí abhidtrammy naprosto cizí.Abhidhmrl'n t (:Sl)cktuie prožitkově zakowenou autonomii kaŽdé

Ětbrrrlrli i psyc|i.ty nemocné a m podporuje #orrtí tlstlbní integrity nlsené eticky vázanou kontinuitou

rtrllttí (sebe oa,uL, sebe itcta,sebedrivěra).

Autonomie

l Ěttlurí ilrtcgrita odpovídá harmonii sebeobrá Z',osobních

ll 1l'lsTojri vriEi světu. Kultivace autonomie lBcnrlt :_ a osobní Htsjr try (síIn) je podle abhidh;'ily tou nejdri |ežitějšízá}l*llt''r, l)l'() sebep oznání, pro p eko nání patologie, pro tffil't'lllit'k()u Změnu a pro éti.r"y osobnosti. "yuoj Sk rll('(":lltlst, že abhidhammik mriže odborně p-os'udit lttétrrt .jt:lt ty fen,o'mgnl jejich souvislosti, kt";á;"i"lr, ? ' ;r cventuálně p?"tánal ve ffllrhlrll vlastním prožívání,nás ;lfct! lrčkolik techn^ick ch otá Zek.Hrubě formulovanou 'ltví r ll fi't,kou je, Wlll iak mriže terapeut pracovat s psychotic{ Hl r ll('llrtltickyniij"ry, aniŽby se ,a- stával psychotikem BEbrt llctlrtltikem. orutrou otážtou je, jak zjišťov at aovlivitlYal ;xrltllogické k9*pl""y, které nejsou ani samotnému pt'lelt l t lvi vědomě T etí oiárkuse tvkádílčích !9stupné. lrtn;l('lllit:k; gh cílri ,.ježpo'ot" abhidhil;y;".""r'ou ses táyrl |nlr z tltlstra ov ánísymptom , ni,aizmusí obsahovat též lrtltlrétrrí p edstary zdrďvého ji,"áiini, které však kv li lllnéllru rcspektování pacientovy osobní svobody nesmějí Llr r|'l (lst edkovány povelem či indoktrinací. Rešení llffllÍt'lt tlvtlu otázek': ,!" pokusíme alespori principiálně nillíltil, r'e ímco poslední otázku zodpovíme prozatím ;*utékutl ltctechnicky jen tím, že poukázeme riltllltí ilrlcgrity a zralosti terapeuta a jeho na kritérium schopnost b t ;til'lrlt l t lv i vzorem v konkretnrm jednárr?, ož inabídnout ;uk lllll rlrrlŠÍ vz,ory, které tento m že ale nemu5i _ napodolrnynl. -

Nápodoba jednání, vědomě rozhodnuté ,,zkusmo" p ejímánípostojťr a hodnot druhého člověka jsou téŽ instru-

stlÉttltt lr!rrclri vstupovat a Zněj vystupovat podle vlastního Hlrr rrllt tl l í' Takto užitá pry.trot..upeutova schopnost

školeno aŽ do míry, která neodborníkovi p ipadá jako magické ,,čtenímysli druhého". Novější psychologicky vyzkum o meditačnímškoleníempatie psychoterapeut a poradcri (Irsh 1970,Irung 1973, Schuster 1979) ukazuje,

*tr

menty empatického porozumění, které mri Žebytmeditačnč

že schopnost empatického porozumění je závislá od schop-

nosti osvobodit se od lpění na pojmech a p edstavách osobní identity a místo toho si všímatskutečn1 ch procesri změn v sobě samém a v druhém. V pojetí abhidhammy jc takovéto empatické čtenímysli druh; ch q sledkem kombinace s chopností (indrij a)

ust eděn í (s amddhi), dťrvěryp ln citlivosti (saddhd) a všímavosti (sati), p ičemŽ je ale zd raz továno, Že soust edění a citlivost musí b t vryaŽovány silou vrile (virija) a moudrostí @atrd).

Konkrétnípostupy takovéhoto qruažování schopností (indrija-samatta) jstrrr podrobně popsány jinde (Fr ba t987), charakteristiky těchto schopností jsou u'ygdt:llY v následující podkapítole 3.2.

t(:l)rvc když máterapeut dojeffi,

že plně pacientovu IE|lvÍllrí p()rozuměl, a až i" ,pctne vazběsděl|n í je mezi

:' ff ;ffi # tl*: íi'T-"J }H*h; $ji [ {! ila lct'itp"l1icky f,llrl relevantní diagn zu provádíme :l

na vt:rstního prožitkového moáelu pacierrtovy mysli tvíl lt Íl tt patologi.t"y.h jade r(kilesa).

{llill('

*ft

j akoŤ, Zjištování, ana|yza a vyvaŽování schopností i podobné postupy zpracov ání ostatních fenoménťl (dhammd) zachycenych v abhidhammick; ch matricích j., součást metodické meditace všímavosti(satipatthdna), -jejíŤ principy byly uvedeny na začátku t etí kapitoly.o Jak bylo jiŽ ečeno, empatie je rn chodiskem diagn ry patologick ch komplex . Abhidhammik, kter je dob e pokročily ve všech čty ech technikách metodické medit ace všímavo_ sti, je schopen pouŽít čwrtou techniku satipatthány' Zvanotl dhammd-anupassand, téžp i postupu diagn ry, aniŽ by dovoloval patologiclc. m komplexrim psychoticky či neuroticky ídit jeho jednání ve smyslu tak waného acting out. Ttl znamená, Že i kdyŽ dokáŽe prožitkově následovat pacien tory p edstavy a hnutí mysli, neztrácí kontrolu p es Svť' prožívánía je schopen do pacientova psychotickéhtl

jli;il''''lojffi íTil:.#1,J"::l'1*rl""r,uyluJuie

x I t: t t

ujícítabulk a

d'áv

,lttych kontextech: |#er v ríi

nÉallttllt

l|tlgic

lMeut I iak lhnvost

Afftrlrhrlur #rí

'tlrlt.;lt:ttrlst

Jlltr

lrlrr.

,I#t+h,t

nirz.r.tr

;xrr:hyby

{fií 1ryr'trrr slllffr, n(.lxrkoj *r'í

lllttltttt.sl

}*lalll al*l*n

vyčitky lrcslyrlirtost

rlvtrr

áp

eh led

1 skytu p atologi ckych

Kontext qiskytu

cisuva anusaja nÍvarana samjodžAna gantha ogha joya

+++++

+++++ +++++ +

+ + + +

Alrlritllr:lmma rozlišuie Zpravidla jeden áct typti kile,ya vyrlylrrjít'ísc v sedmi r zn na t e ,n iiz zmírtĚl| r lr proŤ'itkoqych rirovních "ikontextách (kitesa-bh mi). Technická 49

označeníkonteXtU, která jsou v tabulce ponechána bc:z p ekladu, je moŽnézhruba pfi adit t em druh m proŽívání'

1. pudícívlivy (Ísava) bez usměrnění na p edmčt, jakož i patologicky směrované sklony (anusaja), které běžně nemusí bfr zcelavědomé,

2. p

ekáŽky (nívarana) zdravého prožívání,které V(' formě nutka'.ych myšlenek, p edstav a halucinat'l atd. v r&zné intensitě Znemožnujírozhodovárrl a sebeÍízení,

pouta (samjodžana) vázajícínáS na opakovánípattr

logick; ch stereotyp proŽívánía j"dnání,

ne ešitelnéuz|e (gantha) pomateného proŽívátlt' záp|avy

(o sha )

odc izeného zpťrsobu pr oŽív ání, v azl'ly

josa) návyku na stereotypní postoje; tato t etí klr

tegorie kontextu jader patologíe se vztahuje nazcel:l vědomé procesy myšlení,mluvení a jedn ání, j"Žvširk Zpr avidla probíhaj í nereflektovaně.

V našítabulce jsou Zaznamenány jen hlavní Wpy kilesu, které mohou byt označovány v rfiznych kontextech t( t odlišn 'mi, ale víceméně synonymními pojmy (viz Naratl;r

1980)' jejichŽvyznam se však zhrubab|íŽíuveden1m českylrr p eklad m. Tato typologie patologic\ ch jader Se osvědčil;r

i q cviku

terapeutťr a je podrobněji referována

t('i

v německé p íručcepsychoterapeuticlrych metod (Petzoltl 1984, svazek I, strana 562-568).

lV{ltt proŤ'ívání,a vztahuje tato sdělení na vnějšíznalry Fc|ellltlvlt jcdnání. Tento oryrlp se osvědčuje p edevším pacient , kieídovedou dob; rué prožíváH

&*ÍlfiH|!:

Prl1lrrrlt; postup mikroanalytické diagn

mriže b í i'lleryclr aip9.ktbch pii.ounán k postupu zy tak naného vyvinuiého E'á;em Gendlinem fulr'g :: v rámci Roger;r lllcltldy psychotera i" (Gendlin Ig78). Pro zajímavost ,t

ffi n;ilt, u.,:ií pol"z1""ii tento mikroanalyticky p íst'p, illlmr'" t;ričtí,někdy Játo lu,nuni označování "{í'J,ll:}*ífjlT*l'*'il1fff};n*::il,l:

ritu áIníspecr|ht '.kl:'Ťl zpraviá znajíj"n někte rá zák;adní llr nlrlticlhammyl pf&cuji spíšintuitivně na paradigzákladě

Hnpnf lc.

Nn ilrr zápa|nim psychodramatick] E r1nulick; m techniká. oiu gn zy atera'Pi" m a gestaltnejpodobnější Fttu |Xrslu1ly metody prováácne tďt *uÁy^iučiteli Loyil, dlmrrltíl Qut<riduro)-,iejich í árnačení zd tazriuje vedle tera_ l rl'|'kť.I]: \éžp'9igogicky aspekt jejich práce. Jakáduro Fou l l tttličrr í buddhjstičtípsycrrbterapLuti aučitelé folklo_ lfillťkrlrrl umění v jedné á.áuc._Jimi prováděn celonoční

l' pro duševáo n.'o.ného a jeho ltslntr' 'rt'jcn iltc tez velkou sl-avností pro celou vesnici, v nížje lfittvtl tlslitnoven a aposflena soc íamiintegrace postiŽenych (Ftíhrr l9t]2, Frba it Vogt .g?.g:rapre.ě, res?;.-Tgyl! je lttvll

psychoterapií

Řrrma xkupinové terapie a základě abhidhammické matvp patologie vykazuje vlastní charakteristickt rrr }t'txllnp.l r'y,ve které jsou patologické komplexy personifikonstelaci formací (sanWt ra), o nichŽj" pojednáno v p íŠrt }rilálry .j:lko duchově préoffi, áémoni a p íšery podkapitole. Na t5rto formace vztaŽená mikroanalytick;r H**htt' hlt,riÍ.a atd') Qlreta, na ch}áněném terapeutickém

KaŽd

pracovišti ntláště pro terapeuta, jenŽmeditačnílrr lk,nnuttth na). ' "yhodná školenímještě nedosáhl vyššíroveri empatie, to znamellÍt, ||r ljr'l í že je omezen ve schopnosti záměrně vstupovat do pacit:lt 1littologie v tovilu se principiálně nelišíod dosud tova systému bludného proŽívání. Tako1 terapeut vych:ilt 1ttt|lt,lllť'lltl, zdťlrazriuje ale u"á9 psychologickych a etikp eváŽně z toho, co je pacient schopen verbálně sdč:lrt l r'lt l(t ktlsmologická mit ériadiagn zy.Patologické kom-

diagn zaje

plexy rizné závaŽnosti jsou jako rizné typy p íšer,démonti a nešťastn ch duch p edkri lokalizovány na rtnnych stupních podsvětí. Eticky hodnotné typy jednání jsouvázány nil bohy a osobnosti historíckého vyznaffiU, kte í se radují zpÍíjemn1chv sledkťr jejich etické zralosti v rtnnych nebesk ch sférách, ve kter ch jsou znovuztozeni podle stupnť: yyčištěnímysli dosaženéhov minulém životě. Tym jakáduro-terapeut p ednášía dram atizuje v tovilu m ty p edkťl,

démon a bohri' s nimiž se pacient setkává r zn1 m zp soby. Tento postup umoŽ uje diagnosticky konkrc-

tisovat nejen jádra patologie, ale téŽ potenciálně zdrav( oblasti pacientovy osobnosti a jeho repertoáru eticky hodnotn1 ch jednání.

$truktura pro žívátní, schopnosti

pro

Ízení

cc s

u p ro žíván{ j e

u.'i.*'

!<ažd. m oT

ko gn i tivn

ě zachy-

"n 1 (r"*o iÉs:mí na), která ,l t:'::'^-!:!notr<! b t cláIe neb" {1#"r;:{:';;'Í!(t;g, F.,tj:qT: pb, I "9T " :"n p o oi" i ri.iy.r' ko m oro

'analyzouá',u,

s a psychologic\ych kriterií, nebo jako struttura psy-

-;;

ďt"m";'y navžíjěm J Ť": l' .,[l::*'9o21-]: clcterminují. Soíbor všech moŽn .í3r# *andha) je jednou z pěti již vícekrát zmí|'.:!!:: osobnošti, komponent které j'il ; tí""i"ffi :,#;

v"i

v rámci metodicky meditačnft"' j;i;; la:*j}:jTjY']1l':uped_1ět"-technikyčitta-an-

i'iIio.-

y ;"r" psvchi.kv ,;;;3 "ya,pa"u ch -:|{::: :jf :: i;;;; kanály |-:":,11'!b'*il{ smysl i pěti zraku, sluchu jako ži;;í"*f;;i: ;ii1rf::*

?"u1' Jo v TabhidhamměY

^Y:t!ary).

lí v mysli samé ,kter'áie pat

;;í;'ii;;á^@i

atd.,

tězp"ir. áiuiako

náš šes{

,lllldna, čitta a man| js9u synonym a označujícíjeden íenrJÉJ* ten sam, když

[y51#Í?:::r.?*

'ffiT#?;

r"pl u žitímr zny chtechnik ij*'".::': *r:nebo :utt'áo." ttco, analzy íergP'". ('91o ;" ;ililT ubnio *-y jen vědecko:r*p:.:":l3; ." " 'r1: Itlc[y n posteriori zjistitelného, axiomu relativity, kter, síav mysli (čitta) byla 13Í:*"*::;] :T lem p edešlépodkapitoly.

l;k'Ě#

*:-

Paradigmat

zaÍazuji té'i vztahující se na mano avitt'tÍna

mezi fenomé'y, éimi čitta do strukturálních souvislostí a osobnosti bel' umož ují model regul ace. pr"?!vtní c' mově kate gorisuj ícíchčihyp p omťrcek j atc chr<9]iv í"1 noi ruoiz i zďe z stávají teticky těoretisujících formulací. na skutečnéfenomc vztaŽeny všechny pojmy abhidhammy

Hnl

myšlení,cítění, vědění,

chtění

vědomí vidění, slyšení,hmatání atd.; vědomí kanál vnímání; syntéza p edmětu, prostoru, času atd.

ny.

Smysly,schopnostiaregulaceprožívání

(sa ) spočívají Všechny typy smyslového vnímání jedním Z pět i v interakci neboli kontaktu Qthassg) mezi p edmětem' N lr smyslovych orgánri a jeho oj1'':'lv* b t jen Wrdost, teplottr' p íklad p edmětem hmatu -t'z" vidění jšou jen barvy, světltr pohyb a viskosita, p :d-*ětem P edmětem mysli jt' a konstelace visuátních forem atd. ch pěti smysly' Tottr syntéza jednotek vědomí produkovan jakož pojetí je velmi blízkégestďtpsychorogictcym leoriím,popírÍ p edmětu, i Piagetově teorii tog"nitivní konstr.'k." objektivně danéht' však marxistické těorie zrcadlení hmoty. Podle abhitl p edmet., v mysli jako nadstavbě p ístup or.'ácttyp ."l-"y"nt proŽivání šest druh kontaktu,

hammy existuje šest nych všímavošti(sati),Lry"{ovitě druhri jejich p edmětri: uvědomění kanál "áim ánía šest p edmět kontakt kanál QÍrammana) Qthassa) (dv ra) barva, světlo, formll vidění zrak zvuk, změna t nu slyšení sluch

čichu čichání orgán chuti chutnáni

orgán

hmatu

hmatání

pach chuť

tvrdost, tePlota, pohyb, viskosita

ltttl,Ilíní)) nebo jako schopnosti (indrija) umož ující lnt:l vc světě nebo jako kanály zpÍacování inform ace l), v nich probíhajícíprocesy vnímání (sa ) a jimi hrlvttlré p edměťy QÍrammana). Pro ričely našeho pottÍ rl tcrapeutickém uŽití abhidhammy bereme nadá|e |nlr jrrko na schopnosti orientace, coŽ znamená téŽ gfuntEt'i vc vnit ním světě našímysli, a jako funkce mysli

ffibl

1trrržÍvání.

PtrJclrr

indija označuje nejen fenomény, jeŽ vykazují

íclit, uschop ují k orientaci a sebeÍízení,ale jsou ve smyslu potenciality, která mriŽebytdále rohrl;llttlstmi ť lt stát se tak neot esitelnou (alrnmpija) psychickou t?{gnn ď*tu (bulu) či ,,mohutností" umož ujícítéŽjednánís ,,ffi&ilpl ltl", ll()rmálnímu člověku témě neuvě iteln m fopntrttt.

rek'plltrst

l|rrll(:('lrírme stranou prvních pět smyslťr, v jejichž sÍprrtt' j.' jitsné, jak nás uschopriují vyznat Se Ve vnějším qvllé á jrrk sc podílína ízenía regulaci našeho jednání. Bplelllt' sc d ále věnovat jako schopnosti jen mysli (mano,lťilIn), ktcrír je u abhidhammě dále členěna do pěti schop_ Htrll tt:guIÍlce proŽívání,ízenía integrace osobnosti, tÉtŘ|lf'lltit:k ho čištěnía etické kultivace mysli:

].. Schopnost drivěry $addh -indrija) je sensitivit:l a propustnost Qlassddr) mysli, která roste p ínrt ' ťrměrně se stupněm vyčištěnímysli jako otev enosl a schopnost p Saddhd' jě podložená dťruě',, 'jímat. souvisejícís ově ováním nikoliv lehkověrnost č'r slepá víra. Ve specifickém -kontextu abhidhammickt' terapi" j e saddhd-indija schopnost nechat Se vést, jakoŽ i d věra v uŽitou metodu a jí získanékompc tence, to Znamená téŽ sebed věra . Saddhrí musí byt vyvaŽována věděním (tdna) a moudrostí (patt ).

(pa d-indrija) umož ujt' rozlišování a získávání vědění, jakoŽ i jeh,' myšlenkové Zpracování a p ezkoušení ve vztahu k proŽitkové skutečnosti Qath -bh ta) a k cíll Schopnost moudrosti

(atth ).

''ir'Il( )l)ttost

všímavosti(sati-indrija) má nláštHí cenll;'ilrlí postavení me' uš"'i ostatními schopnostmi 'l tt:t vŠcch rovních prožívání. srti 1in"..n apozorll( )'\ lí (mana-silgÍra.;, ktera;. n.selektivní abezjaké_ lrr lktlliv hodno oopro vází prožívání. lt'''t' tlclpovídá "n?'ptynně tomu, .o y zapáani psyihologii Sati nazyvítlttc krátkodobá pi.:ť, jé nojeír abni 'hu*.y ;llt' téžnepostradai elnym"poonruá"| dlouhodobé lttčti' Satije fenomén neust t';l ítomnosti, h lt:rít vše Zaznamen ává a 1léil;i;;p nepotlačuje . Satittttlrija je ídícíinstance, 1. která ,.gu't,r;; a vyvažuje t ts l lt tní schopnosti (indrija-samatfu): tooío'i'"i. |t'jich užitía iážeje na p Ímé prožívánítoku inter_ ;rkcc mezi osoboul prost edím. li lrttttto stručnémucharakterisováníp:.ti pro praxi psyIr' '||l'l:i1:llY p'y',l:'":3p': nejd iežitějších l l |'r' l ,t't:ltí, ?budii'jen element p ipojena ,Ňrny'u, žeabhidhamma i | | /ll;lv;i celkem dvacet dva-ťypg'-.!-qpng ir;l Irí lk I;rcl energetické 1Il,ltdrija^). Tak jsou ízeny ilr "'í:i. 1.y:li j;iueoe ;'íl|('lllttym cítěním(domanassa-inarila), | 'l'lrylxiní se p edmŤ nejen prožívání,,ur.rcžptisobí ritlum Itlrr1 ' fi'o žívánim.Protikladně ''síi spojenych s,|ímto '| lr'l1llttlst p prisobí íjemnéhocítini 1soia-nassa-indija), t ll j (' ll která 't dáIe kultivována jako ..rr"pnost \ ''r'' ltt'y p.'Jchické b t šťasten. proce''i'o: i t r lt ly (džívita-indrija), :n"rgetisovány šchopností ' )

Schopnost soust edění (sam dhi-indij a) znamel] klidné spočívánía prodlení u p edmětťr vnímání..lt' to schopnost sjednocovat mysl a vázat ji na zvolcrrt p edmět, j akoŽ i p ipouštět splynutí podobnych Ít' ;

nomén . Samddhi je p ím m protikladem silr (virija) a aktivní snahy. Soust edění musí b t vyvaŤll

váno napětím v le.

r r

lt'r'li ít životnídobí kťěra ídí-int"rrsitu,aktivační jedno tlivych fenomenn ajejich l ', l t't l Íi.

|ll

Schopnost risilí (virija-indrija) je síla vťtle, jež St projevuje jako rozhodnost ve volbě cíl , jejich p[r Sazení a realisaci. Virija je vydrŽ a vytrvalost, jakt 'l i opakujícíse silí a stále nová podnikavost. Viri1,, musí b t vyvaŽována a uklidriována Soust eděnínr'

hllllllx)nenty osobnosti a komptery lpění u\ Illr idhamma nepojímá osobnost isolovaně od |'l r"lt (:tlí, n 'brž definuje ii .l"Lo jedi".r"y p ípad sfuo ení r

56 57

světa (lolra), kteq je charakterisován pěti mnoŽinami @a tča-Irrhandha) interakcí nesoucích existenci a v sledky lpění (updd na-Iďlandha) na zvěcněn ch elementech n těchto interakcí. Tyto mnoŽiny existence p edstavují komponenty osobnosti, či p esněji ečeno' komponenty psychoekologického systému studované osoby. Pro dalšíčely, nap íklad pro p idělení objekt meditace vhodnych pro osoby rizného charakteru' jsou v abhidhammě uŽívány téŽ dalšítypologie osob (Qu8gola-pa , atti)' které jsou však pro

':';',:;l;,[;)Í;jhTi;fffiTY:^li:tH:i;:;:::; ,

podobnym zprisobem jako v psychoanalytickém znázornění rriznych komplexri

10)

Srovnej první odstavce podkapitoly 5.2. a v5nvětlení v poznámce pod čartlu

tamtéŽ.

podmíněného *nit

snruu"á"ném v p íští

ttti'Šíroviny mikro a1a]ÝzY a-

v rámci it1lic' Techniclry slouží meditace' tak v rámci toto paradigma změně ' llll' 1ttlŮ'ívání' která 'zakončuje časově ohraničenou r r r,,r lrr r t.strukturace osobnosti i 'll llltr v k:rpitole a:Toapeuti.r.y po','p. Nyní se budeme li |,lllr. i1liálně zabyvat '' otázkaÁí ti"ie r"nom ényjsou i l l''lll'rlvč slučo"á:! jedno tlivyct, tornponen ách či :"||' l''tll'tt'll' _" jak vznikají i'o-p':' patologie l''Itlrl ;llll( inách lpěním na a jak j" toio lpěníp ekonáváno. ' ll' 'lr'l

Í'= i

dále rozlišovány a zachycovány v jejich p íslušnosti k množinám cítění(vedan ), vnímání (sa ) a formací

metaforami popisujícími jednání a vlastnosti je ob vajících démori, lidí a boh0

llt:tttlmické zkoum ání osobnosti postupuje lleuumožriuje prožívání 'l'ilt 1| l"lltrl počtu feno'ény =-'' l' l l' l" l l .í#^digry pěti komponent ;t' ttžíváno p e vážnějako nÁ'rrq syntézyvysledk ""llt llr kr"ltt> prož*?íjak

Vlastní an a|yza o s obno sti p oužívá p ar adi gm at a s atip at thány, p ičemŽ se vychází z reflektivního všímánívědomí (vi , na) a na tomto prožitkovémzákladě se rozlišuje pouze mezi fenomény tělesn ch forem (npa) a mentálních procesťr (ndma), jeŽ'zahrnují všechny áspekty proŽívání.lo Teprve v dalších krocích ana|yzy jsou tyto mentální procesy

9) Svět (lol<n)je universální množina všech fenomén ; nejen vnější na nás nezávisl věci, nybrŽ i naše reakce na ně. Podle abhidhammy to tedy znamen á, Že svět zahrnujc všechny našemu prožívánídostupné věci, aniž by brto věci byly vytrhávány z kontextu jejich vztahu k prožívání: Svět, světa vznik azánik,jakož i cesta ke konci světa, p íteli, jsou v dosahu (bj mamattc) tohoto těla. (Anguttara-NiJ<áya, PTS edice 1961n, svazek II, strana 48.) Pro r zné čelyje svět analyzován pomocíriznych dalších paradigmat jako na p íklatl: v žalostnéa radostné sféry sm1nlovosti či smplnosti (káma-loka), žaluprosté sféry meditačníchstruktur (rtipa-loka a meditačnísféry bez jakychkoliv forem (ar pa-loka). Charakteristiky těchto ,,r znych svět '' jsou definovány kvazi-mytologickymi

l l]l]

\ l rlr lr

l'ill ll'l

naše téma méně relevantní.

(sanlďt ra). osobnost je nejprve tedy poj ata jako tok psychofyzické interakce (n ma-nipa) podmíněné vědomím a podmi ujícíanalytické proŽívání elementri psychického aparátU, jmenovitě šesti kanál smysl jako základen ( jatana) v nich probíhajícíchinterakcí Qlhassa). Fenomény

1;';',',',,:li';i

i:i

,,'

,ll;l ii:i:il:;r::'i

je tedy nesena procesy zahrnujícími

MnoŽina těIesno;ti (rupa-khandha)je děIena t'ly i primární eleměnt' ve (mahi,-ut,ita) proŽívání vrdosti Qlathavi, doslwně: rlheri)' pohyby (v jo,'Ítr), země),.teploty (tedžo, ;;k;' ity_QÍpo, voda) ;l dvacet čryfi arní'ri oáuoreně elemenry (ttpddd-rttpa)' jež 'ěmn'a zahrnují téžior-y neverbální tčlesnékomunitl. e (taÍja-vi i verb )a álníkomj"to i-{íti;é t

wi,}o,,

sf::Wr::r, Mn ožin a cít,ění

ary,,

p íjemtré,neutr ální-(vedan -tďtandha) zahrnuje u n"p íjemnéprožíváníjak tělesné (t jit,), tak il",llní 1irnasjtu). Pojem vedan , wláště've slovesne základní aspekt prožívání rorme vedeti označuje il;;

kter je moŽno 59

věděti, proŽi' p ekl áďatjako ,,cítiti, rudimentárně atl" či ,,uvědomovati Si"' vati,,

a|g

nikoliv ,,vním

-l<handha) obsahuj c typ podle svych všechny vjemy dělené do šesti vjent forma, zvuk, pach, chuf hmatovy

3. Mn oŽina vním ání (sa t p edmEtt,

a vjem mYsli'

4. Množina formací (sanl<hdra-Iďtandha)

obsahuje t

form ací se vyskytujc

dna-l<handha) zahrnuJc

vědomě rozlišujícíhtt Ósmdesát devět jednotek znychtyp vědomí

prožíváni,i"Žjsoudělenydor prllívání (čitta-víthi) podle svych funkcí v procesu

jednot_ podle ,ué etické kvality .Ku71á p edc hozích pro ces ťl ka vědomí j i edn ak n 'Pdkem " podmi ovat jaktt proŽíváni, jednak .tz" téi potravll p edm ét (tiramman,), spouště č, (upanisaja), které mohou ZaSc (dh ;;j uio. nás1ed qrcí procesy' pěti kompclbyt zkoumány s pouŽiti^paradigmatu nent osobnosti' p edstavujícíclt Z tohoto stručnéhovyčtu fenoménri z2fiich podrobnější vykomponenty osobn*ti p ii"ilTté, nasěnb pojednání' Jejiclt světlení by p esahovalo rámec p íručlqyWsuddhi-Ma*+u vysvět'ení j" po9áno v piekladech itrana 493 556) a cltl do němčiny (Nyanatiíoka Ig71 strana 479 - 546) .Zďe se věntt_ ang'ičtiny (Nanam9li Lgl5, vzniku komplexri lpěrrÍ jeme jen principiálnímu vysvětlení pro terapeutické prisobení' s hlediska relevantního a hodnoceny

t',r

r r

ve všech typech a) jeden áct formací se vyskytuje proŽívání, é (sobhana) kvality' b) dvacet pět forma cí mákrásn c) čtr náctzhoubn ch (9lasala) í iaarech patologie (kilesa)'

l1 r r

typy fenomén :

5. Mn oŽina vědom í (vit

1llcxy lpěníi (up ddna-Htandha) jsou s komponen)l)nosti spoluvznikající tvary , j"Ž sestávají Ze l |, ,lr r )Vl rrych citťr, vjem a form ací. Jako části osobnosti :il. l,, t ;.rk cl zdánlivě Samostatné bytosti doprovázejí,brzdí, !t, lt l t|l llcbo dokonce určujítok proŽívání. Kdo Se v proŽíl l lr lr'lr t ifikuje s nějalrym komplexem lpění, kte| považu'. | ',\ trtl trvalou identitu ,já" nebo zajádro své osobnosti, lt l lllllsí ohraničovat v či ostatním komplexťrm a popírat' ', r llll() proŽívání skutečnosti, jež je neslučitelnéS jeho ,. l, l l r )tl. Lpění najakékoliv identitě podmi uje tedy proŽíi ti, l( i, je odcizené od skutečnosti, a vede ke svízelím : tI l,, r:;ti rtnebo k prolhanosti a aroganci. Takto znefro ené i r t l\.llrí je tirodnou p dou pro rťrst patologick ch ritvar i ir ,,|l|t'íc:h dalšístarosti a strach, depresivně či agitovaně ,l . l\'; rto svíze|e, ťtzkost, pomatenost a zoufalsťví,které ',,,,Itr rll closáhnout psychotickou intensitu. Pro pochopení lrr l' tl ll prisobení komplexri lpění (updd na-Htandha) l ,l11 r t)tlslouŽí následující sek Buddhova poučeníp eloŽeltt lt,, /'('. souboru ečíSamyutta-Nik ya (PTS edice 1970, , ', 1.' Il, strana 101n): |'',

- : ril

l .'

,,Brat i, pro kornplexy (bh ta), existujícía spoluvznikající llytosti , jeŽ doprovodně pťrsobí,jsou podkladem čty i druhy lxrtray/

ra).

Které čty i? Zaprvé hrubé a jemné látky pokrmri,

ru hé smyslooy kontak t Ql has s a), zatÍ etí záměrné myšlení (rnanosa četan,Í) u začNrtévědomí (vi na).

z. i r

Kdekoliv je p ítomna, brat i, váše , poŽívačnáchtivost ll žádost smě ujícína pokrrn [cel text tohoto odstavce je

trpakován pro smyslov. kontakt, záměrné myšlenía vědomí MF], tam Se postaví a zduŤí vědomí.

KdyŽ se postaví Qlatitthita má téŽ vyznamy ,,stoupne" :l ,,Zastaví") a zdu í (vin lham) vědomí, tak je obsazeno

lrryslí-a-tělem (n ma-rupr). A kde je mysl-a-tělo, tam rostou Ítlrmace (sanWt ra). Kde rostou formace, tam se hromadí

lludoucí vznikání Qluna-bhava). Kde se hromadí vznlkání,

tam docházíke zrodu, stárnutí a smrti.

se zrodeffi, stárnu-

Probíhá to, tím a smrtí souvisí starosti, svízele a zoufalství. barvy na nanášením brat i, jako t oyuy malff opakovanym se všemi jedngtlivost_ nebo Ženy stěnu uwá eí|á'íu*' 'n.'z" chti-

váše poŽívačná ' mi.Zrovna tak, kdekoliv je p ítomna vědorní ... f... coŽvede vost aŽádost ... tam ," po.táui a zdu í starosti, svízele a zoufalst_ k dalšímu vznik ání,, ni'z souvisí ví.J

poživačnáchtivost Kdekoliv ale není p ítomna váše , vědomí ... f... coŽ í nezdu a aví ažádost ... tam se nepost m'"_*i'í starosti, svízele nevede k dalšímu rznimní, se kter káyby do budoW' která má a zoufalstvi|. Je to, brat i,'jako p i v chodu slunce ve vyctrodní zdi,vnikl tímto oknem okno tento paprsek?" paprsek. Kam dopadne, kde se zastaví mist e'" ,,Ná západní zdi, ctihodn

budova nemá Žádnouzápadní zeď' ,,KdyŽale, brat i, tato

kde se zast aví?"

l. l'odmíněn é vznikání (

):,t

llrnost je souhra psychiclc ch proceS , které se vZá-

i,tttllt' 1ltldmi ují a tak vytváejí prožitkovéstruktUÍY, jeŽ ,, ll li uj í časově následující, stále se měnící, neidentické 1,, .l ttr,lt'lcrminované, nybrŽ jen zčásti podmíněné, nové t l llk l rl l y osobnosti. Změna, zrod, stárnutí, poruchy, zánik :l tttl l jstlu ve skutečnémsvětě všudyp ítomnéakaždy znás li'lrl 1lrltlmíněnosti podléhá nezávisle na tom, zda se ,,,=l, . |t l t'tlzhodne je popírat nebo dokonce jednat, jakoby , il .lr ly;rltt stálost, věrnost, kauzální determinace' absolutní ' l t, l. l l í, perfektní zdraví či identita. Každémrz nás je však i r r.' |(' v'zít zodpovědno st za své p ítomné proŽívánÍ a tím .l Il' )(lrrri ování budoucího své osobnosti do sq ch |.r llrlt'll rukou a postupně '.yooje se osvobozovat od podmínek iIl až k plné emancipaci mysli, ke konečnémuvys' Irr'tlí , , ,l l lr'l l í z kruhu opakovaně se podmi ujícíchzrod , utrpení l tt t

.r ilttll.

|'yttl t i věty shrnují celou Buddhovu nauku zp sobem, l l, l\' rltnoŽ uje užítdosud pojednaná paradigmata abhid_

ll,tlllltly

k čelu a v

rozsahu odpovídajícímosobnímu

i,,'|l, 'tlrtutí: jako pomťrcku pro dovednější každodenní ,lll.rltí nebo jako kognitivní základy psychohygieny a psyi, , lt,,lr'l irpie nebo jako technicky doplněk religi zné poj até ' I ly kc spáse. Tyto t i věty jsou zde však autorem formut' lr .llly 7a čelem wznačeníplurality kontext podmíněné-

lt,, r,/.llikání

v abhidhammě. Buddha Gotama

sám

l:ršova|, Že paradigma podmíněnéhovznikání @atičča,,tllltt1ry da) je v bec tou nejd ležitějšía nejcentrálnější

Iil ' llr

, t ,ll rlčcníDhammy.

l llliversální matice podmíněného vznikání sjednocuje , ,lV;rltácti polích (ni ína) všechny možnévrtahy,.yskytuii, t ',t' lllCZi fenomény,ieŽisou zachyceny dvaceti čty mi typy

{ relativity @aččajat). V této podkapitole je nelprve stručnč několika ťypť'relativity, jejichŽ zna|ost jt: pojednán ^otiezitá "yuei pro terapeutické užitíabhidhamffiY, a potom budt: í' krátce ryivětlena universální maticepodmíněného vznikán

lll. l)nes je pacientova norm á|ní aktivita znemožnol l.,k v jcho soukromém hospoda ení s majetkem a ori; :i l',l l\'; lt í rodiny, tak v jeho profesionálním životě, ktery !'' l l l r lr lsud zasvěcen politicky znamn m záležitostem. 'I

.|l

li,

llt,' lt:lttatu čty icet let staq ch vzpomínek: pacient je

' |' llr lrr jt:d

néztisícťrpoliticky organizovanych skupin, které

llllt | 1lrcpadají rodiny sousedri označen1 ch

jako t ídní

rll I ll .rlt'l, Vykrádají jejich byty a Zaná ku žena dětí odvlél ,r;i lrl;rvy rodiny do koncentračníchtábor nucen1 ch prací.

kteiá vládla vědě minulého století, jakož

j"n ziresnění pouze stochastickych poj etí, která znají ípadu, p jednu lineál''i t ul.'zalitu. Vyjdeme Z konkrétního

ll',ltllc Se s použitímparadigmat abhidhammy o nástin ické ana|yry pacientova prožívání,p ičemŽ poul .t;t tll(' lra druhy těch podmínek @aččaja)fenoménri, jež ,,|'llr llltljí utrpení, a těch podmíněností, jeŽ umožriují os,,|t, lzt'llí od utrpení. | "l,

zhruba vypr ávěiého zp sobem relevantním pro ""jprve t"iáp",'rii.ké ričely. N^ásledující p ípad, j ehoŽdílčískutečnoproŽsti jsou autorovi osobn ě znáffiY, jehož protagonistova

j".

itťová problematika j e však zčásti anekdoticky

t' r ;l | |t )S t

|'tltlnríněnosti formulujeme zde principiálně tak, aby

spokonstruováilo, je p ftladem problematiky běŽné v naší lečnosti:

Pacient pro ŽíváVzpomínkyna události, il& nichŽ se p ed stydí, lety emocionatně silně podíleÍa Za něŽ se dnes nejen p ed nybrŽje těm ito vzpomínkami psycli.ky tyrán'..Yá-e sebou totiŽslušného a poměrně inteligentního člověka, Syna a p ís n ě vycho v áv ajín em aj etnych, n áb o Žens ky za\oŽenych e cích rooieťr, ktery zaujimáspolečensky vyznamnou a dob let placenou posici, v níŽ mu bylo moŽné během čty iceti již' trpí nahro*udit majetek pozoruhodné Úš". Pacient několik let téŽtělesny-i potíŽeffii, které nebyly odstranitelné ani drah mi zahránienimi léky, coŽ vedlo k p esvědčení léka ,Že'éi"aná o symptomy psychosomatického p u_o9u. Na radu léka si náš děpre'iu''e zoufa|y pacient nechává naordinovat psychoterapii podporovanou psychofarmaky, j.žsice p inásr pr"chodnou tilevu, ale téŽvede k uvědomění pocit uiny, jako Ž í jinych morálních a psychiclc ch problé_ ffi , které-dosud z št áva\y zat\aieny a zakryty každodenní

l )ttt's je pacient v každodenním proŽívání, jakož i ve l It r llrtčŽován p edstavaili, které se točíkolem následu-

rtr

jin KaŽdy fenomén je podmínkou pro více neŽjeden jedn9u jen fenomén a Žádny fénoménnení podmíněn p íčinou.Tato empirická skutečnost vyžaduje od našeho odborného myš1ení, aby se oprostilo od kauzalisticlc ch

| |

Druhy podmíněnosti

dogm &t,

l r r l Il

1'iil, l.rtl irnal; zy by| snadno p enosny téŽ na jiné pacienty. li,l',l V p ípadě o t icet let mladšídcery našeho pacienta, i l, l .l t rpí těŽkou nutkavou neurosou' je inteligentnější

p ísně morálně vychovaná neŽjejí otec, avšak jako ,lll,l '/' tísícpoliticky angaŽovanych učitelek neméně ',l lt\'tll V ničenídětí tak rvanych t ídníchnep átel. AbhidIt't lll tll ická analyza je sam ozÍejmě po užitel ná též rl tl:rtlech politicky zce|a neutr á|ní patologie, právě tak t lllr't|("'

;

|,1- .,

ll(' V našíspolečnosti.

l't ldmi uj ícímip edměty QÍrammana-paččaja)pacienltt\.| l)rožíváníjsou jednotky vědomí (vi na), které ,lt,,|lr tlt b ,t zachyceny jako všeobecně v minulosti p edchái ;tr l 1lodmínky (anantara-paččaja), ježjsou nyní základem !' l l,' l žáta-paččaja)prožívání,to znamená minulé stavy lll\' ,h (čitta), kterévznikaly zpatogenních podmínek ko enťr llt,'lll puččaja)chtivosti nebo nenávisti nebo zaslepení spo_ i' llr'|| o (sampajutta-paččaja)s bludnyminázory. ProtoŽďfe|

í nomény chtivost a nenávist se vzájemné v jednom stavtt mysli yylučují,musí ana..lyza začítjejich rozlišením. V rámci chráněného prostoru," kter je podkladem (nissaju, paččaja)terapeuticky-diagnostick é práce' musí b t zajištěny dalšíp odmínky, nap íklad p ítomno st (atthi -p aččaj a) j ist' c t pom cek a omezení (vippajutta-paččaja)zabra 'jícíclr to mu, Že neus t áván í (av igat a -p a č čaj a) p ato lo giclc ch p ro Žil kťr by vedlo k činťrmpodmi ujícím(lumma-paččaja) dalšÍ utrpení.

tlyŤ,

t ll l| utí mysli

W:tr 9; ;'i

ť:*

l ;' filT'"x ry#;' /llllrnená, že se na pacientově starém jeánáníj"n

lrt;ilo : ;r

měni

WW (a áma

;'r ť#;;:;,ť

-#í:fť

?",fj,1",j,T'

-ji1 odpouíg.l ící

a-paččaja)či nu ,ri.li z;ivislé @uredžtÍta-paččaja)těIe'ne'y*ptoffiy,

dyž reaguje (upanissaja-paččaja) na uvědomování

:-,::K:;:í:W?,:;:;;::;,;;;,;:.ilfr lt;izofy, nenávistí atd .

'ryuo 1'uččaja)nové fortY patologié

rciaitct

,íffi

(avigáta-

ž znamená

, že rrcní schopen rozlišovat mezi teď - již neskutečnou situací minulosti a teď skutečnou prrto-ností, v níŽ ;t: obs aŽena možnost změny, co

k'Lyž současnéuvědomování je podmiriováno též schopnostmi (i7dij a7a9čaia) " moudrosti (pa d), klidného soust eděni 1samáanq, emancipačního

risilí (vinja) uld. a pacient vnímá možnost d kladnéo uvá ženíQoniso-monasilaÍra) a terapeutické změny. lt

\'yl vír ení podmínek meditativního

prodlení (džh nav němžisou cíleně nabízeny r zné, vp edešlépodl '|'llrllt: vysvětlené druhy potrary mysli @nari-paččaja) r \ ll('l|tŤ' je kultivov3no pět již žnámych schopností ' l" l l/'cní (indija-paččaja):je 'í_. záleiitostí vlaštnfto terapeutr' l t lrrl |X)stupu pojednaného v p íštíkapitole. ! 'i' l

(1%4).

mpadža -

Znovu|:?1írá QÍsevana-paččaja)podobné stavy jako ony součaině ,žniuaiící(sahadž ltt [Mččala)s prožitky během vykrádání bytri, jež k

Alespori částečnésplnění těchto podmínek je p edpo. a rozklákladem pro diagnostickou mikroanalyzu zjišťující dajícíjádra patologie (kilesa) v jasně definovanych jednotkách a sekvencích proŽívání. Pak teprve je možn wtváet podmínlry pro diagnostická a terapeutická opako. vání QÍsevana-paččaja) patologického proŽívání, j.Ž jsou vedena čelsm (adhipati-paččaja)analytického zkoumánl (vímamsd). Stěpení jader patologie uvol uje v nich vázan životníenergie (džívita),které pak p icházejí k dobrému jak mentálnímu tak tělesnému zdraví. JiŽsamotn diagnostick postup p sobí tedy terapeuticky i kdyŽještě nejsou s pa. cientem vypracovávány Žádné-nové strategie zdravého jednání tím, Že je iiž pacientovi umožnováno pojímat patologické proŽitky jako pouh p edmět QÍramftlaflal paččaja)vědomí, kter není ani spouštěčem (upanissaja. paččaja)ani podmínkou p etrvání (paččhdž ta-paččaja| chorobného proŽívání.Pro' psychoterapii je techni.ky d . IeŽité rozlišování mezi patogenními a emancipačními typy podmíněnosti, které se mohou vztahovat na totéŽ jádro patologie. V p ípadě našeho pacienta to vyŽaduje terapeUl

11)

-s a

;

7lJeje míněna vnější situace místa psychoterapie, jeŽ jeje součástíobsáhld definovaného pracoviště (lcnmmatth na) abhidhammiclš ch postup analyzovanéh| v podkapitole 4.1. Pojem chráněného prostoru zavďl do sociální psychologie Benn|

žívání (go čara

',| il ;::'#;:lJilj;ilťj::

tl|tt

í ll) p edmět vědomí jako spouštěč či stimulus nere-

Zde víceménějen v závorkách uvedené rťlznédrulry podmíněnosti postačík ilustraci. K plnému pochopení rclir iiuity podmi ování fenomén , které jistě \U7aďuje p nejme''sr* stejné intelektuátní silí, jaké očekáváme trtl oíiěte učícíhose malou násobilku, musíme odkázat na jit víckrá t zmíněnéněmecké a anglické p íručky(Nyanatilokrr Ig1s,strana 602 - 699;Ňanamoli l97s,strana 592 - 678). N|, tomto místě se omezíme jen na následující vyčet všeclt

Íl

dvaceti

ll) spouštěčpouze funkčníchpocho nissaja-paččaja),

e (hetu-paččaja) šest typ moti :L. podmínka ko vačníchpotencialit

I I.

(drammanA-paččaja)

bezprost ední časová podmínka (samanantaru" paččaja) časov sled automatismťr a pouze funk_

čníchpsychiclc ch pochodťr

so u ození (s ahadž ta -p a ččaj a) 6. podmínka časn vznik jako zahrnrrjícíči rylučujícízák|adnit dalšího vvoje

8. podporující podmínka (nissaja'paččaja)usnacl' nění vzniku g.

spouštěcí podmínka (upanissaja-paččaja) vryolír' iirrniku; tato podmínka je dělena do t í typri:

podmínka p etrvání @aččhdž ta-paččaja)základna pokračování záměrně

mysli

I }.

čin jako podmínka (l<nmma-paččaja)etic{ aspekt záměrného jednání, mluvení a myšlení

|.l.

ovoce činu jako podmínka (vipdlaÍl--poččaja) utrpení anebo štěstí vznikajícíjako qsled ek záměrného činu

(Íh ra-paččaja) fenomény dodávané mysli a tělu pro dalšízpracování, elementy zpětnévazby (feedback), materiál pro r st a vyvoj

l5. podmínka potravy

sp olu Zr

podmínka vzájemnosti (a ' ama , a'paččaja)_' iztah mezi fenomény, které mohou jen společntl existovat i když dále podmi nují rizné věci

vzniku

- a hnutí opakovaná konkretizace jednání, myšlení

3. vedoucí podmínka (adhipati-paččaja) určujc 4. p edcházející podmínka (anantara-paččaja) voln1 časoq sled

zák|adna

Ll. podmínka opakování QÍsevana-paččaja)

dávámožnost nadhledu cíL

(anantar-upa-

p edcházejicí podmínka zrodu Qluredž ta-paččaja)

I().

směr, čel a

c) ,,p írodní"či instinktivní podmínka @ol-ti-upanissaja-paččaja)

čty druh podmínek:

2. podmínka jako p edmět

ektované reakc e QÍramfiMn -up anis s aj a -p a ččaj a),

I(l.

podmínka ídícíschopnosti (indrija-parraja) elementy regulace proŽívání, emancipačního-..yuoje

a integrace osobnosti I

podmínka meditativnfto prodlení (džhána-paččaja) fenomény, jeŽ ují rizné stupně pohrouŽe-ní a intensifikac e umož pr oŽív ání

L8.

t \ l, l , (2) tradičnímeditativní postup abhidhammy setr| 'l ,' ,rlrt'í 1lojmově vbezprost edním vztahu k empirické sku-

podmínka emancipační stezky (magga-paččaja) směrodatné principy proŽívání, j"Ž jsou relevantltl pro transcendenci světri utrpení

Lg.podmínka spojenosti (sampajutta'paččaja)oStl ciace mezi fenomény, jeŽ zahrnuje téŽ podmínky číslo6. a7.

z}.podmínka oddělenosti (vippajutta-paččnja)r,il mezení vlivu mezi fennomény z1.podmínka p ítomnosti (atthi-paččaja)positivrrl p edpoklad vzniku zL.podmínka nep ítomnosti (natthi-paččaja) negÍl tivní p edpoklad z3.podmínka zmizení (vigata-pač:čnja) zániku či ustání

p edpoklatl

z4.podmínka p íchodu (avigata-paččaja)zahrnujc podmínku číslo2L. a nep ítomnost podmínky čísltr 23.

Kruh utrpení a spirála emancipace probíhá podle abhidhammy cyklicky, Všechen "yvoj Procesy proŽíváníse opakují v podmíněném vznikání, jcl sice p ipouštímalé změny , zachovávávšak kontinuitu vykit' zujícív kaŽdé osobě poněkud odlišnécharakteristiky. Prrl írÓely pojmového zachycení nekonečnéproliferaco @apa čaf fenomén vznikající z kombinačníchmožností od' iéjictr vztah jsou nutná zjednodušení, která však musí prak' pro relevantním povídat podstatn m zákonitostem li.te uŽiií v sledkťr poznání. Tomuto čelu je moŽno vyjÍt vst íc nejméně dvěma odlišn mi postupy: (1) tradičníinduk' tivní postu p západní vědy sestáv ajícízestup ované abstrak' Ce, {ejíŽ vystedky jsou v chodiskem pro deduktivrrl specifikace vztah na rovni pojmťr uplat ovanych potortt

!,,llrl:,li jak v pr běhu zjemriování analyzy, tak i během -i ltl,'tY., která pak objevuje podstatné zákonitosti slučová,rllll ,l /lc:dnodušováním konkrétních vztah na rovni feno, r

r,'

V lť:to podkapitole pojednaná universální matic e zákol 1lodmíněného vznikání p edstavuje paradigma synlr trr kt:lto poznání, j.ž je bezprost edně zakotveno ve =l ttlr't''lltlsti nikoliv Qathd-bh ta) vztahťr mezi fenomény - pojmovr '' ll,l ll í získaného sítem abstrakce pojmri a pou ze , lt l,,:rtcgorií vztah mezi pojmy. To znamená, Že pokus j.rl,r lrtrkoliv čistě logického p ístupu k této matici by byl .l| ,lllvsln ', protože relativita dvanácti polí (niddna) této ,rt'll|t (' není definována logic{ mi vztahy, nybrŽ psycholo,,,,|'1'rrti kombinacemi dvaceti čty typ podmíněnosti Qlač.it,tltt\ pojednanych v p edešlépodkapitole. Hledáme-li 1,,,,|, rlrlr v západní vědě, tak se nejspíše nabízíporovnání , ',lr rlktogramem syntetizujícímkybernetické procesy' i l, tr' SC skutečně dějí v běŽícímprogramu počítače coŽ ' ,r tll neznamená, Že by bylo možnéredukovat -abhidlr lllrlrrické pojetí psychiky na informatická schemata. lti l l

;

t',l

l lirnense pro Žívanéhočasu hraje

driležitou roli v matici tllllěného vznik ání. Aniž bychom se zde dále zabyvali " ', ,l'l l, l ltammic\ m pojetím rtnnych dimensí času (Nyanapo'ttl t l()76), musíme vysvětlit vztahy mezi p ítomně proŽív'rlr\llli q sledky minulosti, p ítomn; mi procesy proŽívání 'r Irt,','ltodem do budoucí existence' jeŽrozdělují matici podrttitl,'rrcho vznikání do t í segmentťr. 1

t .

V rrásledujícím diagramu označuje tedy segment ,,ffii{sledky p edcházejícího cyklu, jehož eventuálně ltr \'('clomostí (avidždž spojené formace (santďtdra) p ed) r rljí konstelaci objektu, základny, j akož i ídící, vedoucí 'r i ;rltti Ze dvaceti čty podmínek @aččaja)pro p ítomné

,trllr)',l"

procesy proŽívání.V sledky p ítomnéhoprotíváníjstlrr V tomto cyklu označeny jako ,,budoucnost", budou itlt' v p íštímcyklu proŽitkově specifikovány procesy' ktcl (' budou p ítomné. Segment p ítomn ch procesťr proŽíváníje rozdělen vt'

skupinu proces , jeŽ jsou ovocem p

(vipdl<n-paččaju| a procesťr, j.'Ž měnit' edešl ctr_čin a na nichŽse ned á nic

llttt'lcrn populárně píšících psychiatrťr, je spolehlivě pol téŽ v odborné literatu e (SteÝenson 19 0). Zrod l,l'tttt|;l smrt (marana) se mohou tedy v následujícím dia| l l l l l l lrtatice podmíněného vznik ání @atičča-samuppda) .'l.rllrlVilt jak navznik a zánikjednotli{ch fenomén , tak l l,l' z l i k a zánik obsáhleji pojatych událostí, životníchťrdobí i,i r

I\lllrulost:

V dimensi ptoŽívaného času jsou reflektujícímu vědění (ab' hi t dna) dány dvě možnosti objektu: struktura p edešléhtl prožitku celostně poj atá maticí jednoho momentu mysli

ch ro nn

(

í s l e tl

p edešlého proŽívánípojatého jednou z více než sta kon' krétně moŽn ch variací universální matice. Tyto variact' jsou podrobrrě popsány v druhém dílu kánonu abhid' hammy, Wbhan7a, jehoŽ p eklad je dostupny v angličtintl (Thittila L969). Diagram matice podmíněného vznikání si tedy p edstavíme jako ciferník, kter mťrževšímavost a soust edění zacÍtytit buďto jedním pohledem, anebo St: v něm pohybovat jako ;,vte inová ručička". Rychlost proŽí'

komplex prožitk vzt aŽenych na jedno diagnosticky získan jádro patologie (kilesa) vnímán jako jeden cyklus podmíně' ného vznik ání. Jako jeden cyklus mťrŽe b ,t téŽ pojato jedn<l celé ridobí pacientova života, či ceby Život ve sledu r znych Znowzrození, pakliže jsou pacientovi dostupné vzpomínky toto téma, jeŽbylo ještě donedávna jeho p edešléŽivoty na v našívědě tabuisováno a nyní se stává témě m dním

)r'r)ce:

l,íllrtěr:

vaného času závisí na stupni mistrovství v meditaci všíma' vosti (satipatthdna) a rn že byt aŽ šestnáctkrát vyššínež rychlost vznikání a zanikání tělesn ch fenomén .

Universální matice podmíněnéhovznikání mťržebyt uŽitajak na mikroanalytické rirovni metodické meditacc' tak na rťrznych ítrovníchmakroanabyry. P edmětem ma' kroan a| zy mťržeb t sled událostí ZnowproŽívan ch na terapeutickém pracovišti, p ičemŽ je nap íklad cel

,ltl'lyt'lrživot

jsou intencionální (Icnmma-paččaja) a tudíŽ iditelnť'.

(et--čitta-patičča-samuppdda) ne b

,, ,lll.ltl(

L. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

nevědomost (avidždž) formace

(sa

nWt ra)

vědomí (vitldna) mysl-a_tělo (n ma-nipa) smyslové základny (Íjatana: dv ra & drammana)

kontakt (phassa) cítění, proŽívání (vedan )

žádost (tanh )

lpění (up d na)

L0. nastávání (bhava)

llurloucnost:

LL. zrod (dž ti) 12. stárnutí a smrt (džar -marana)

l't'tl pacientovo porozumění podmíněnémuvznikání však v chodiskem Žádnáteoretická znalost této matice. |',t, l('lltovo objevování podmíněností musí vycházet z jeho ', l.l''lltího pokroku p i reflektování procesri proŽívání- coŽ ' |'t;rxi odpovídá zhruba následujícímu náčrtu: llr

rrr

lt.t|'r |', t'.'

l'lně akceptujícía nemoralisujícípostoj terapeuta, íklacl v rámci psychoanalytické volné asociace nebo l

ttldramatické konkretisace, umož uje pacientovi po-

T stupně pfijmout zodpovědnost za vytvá ení podmínek pr() své současnésvízele' Místo aby svaloval zodpovědnost n:l vnějšípodněty a racionalisoval své patologické jednání jakrr nutné či zákonité reakce, učíSe rozlišovat mezi vnějšími událostmi a jejich vnímáním, v němž m že uplatnit volbu vlastního postoje. Pacient p estáváb t obětí naivního para_ digmatu stimulus-response, které mu bralo svobodu rozhodování. Začínási uvědomovat, že jeho svízelnéči šťastnl proŽívání (vedan,Í) -elément ie podmíněno druhem neien vnějších, nybrŽ téžvnit nícir podílej ících kontaktu ''u specifik_ '" vnějším s světem, coŽje opět podmíněno Qlhassa) lc m vztahem mezi pojmem a skutečností,mezi aktuálnínr pojetím v mysli a aktuální tělesně dostupnou formott (ndma-rupa).

stárnutí, poruchám a smrti (džard-marana). Ten, kdo :l ', ltltt na základě nevědomosti v jakékoliv formě identiltltt;t', tcn trpí. Smrt není Žádné ešení,Žádny p íspěvek l t'r'rlť:rtí(vidždž), žádnéosvobození. Smrt je jen jednou ' |l(rtlltlínek pro nové vznikání nevědomosti (avidždž). '\ |tl()ttlže nevědomost je podmínkou formací (sankhára), l, r;lll:lcc jsou podmínkou vědomí (vitfuÍna), atd. atd.'.. : lr rlttlto kruhu opakovanych zrodti, smrtí a svízeLi j" však lllrli tl() Vystoupit, nebo p esněji ečeno, změnit tento kruh \t ',;lirítlu cesty ke svobodě od utrpení, k emancipaci. Ablrrr lll;llllma učíněkolik možností,jak yystoupit z kruhu podtttlttr'lt ho vznikání,jejichž postupy jsou obšírněji vysvětleny iirrr l,' ( Ilryba 1987). matice podmíněného vznik ání svobo dy, |r l jt: uŽívaná v těchto postupech emancipace staví na ,l lrr l1lnostech (indrija) všímavosti (sati), soust edění Itltlttádhi), risilí (rmja), d věry (saddhá) a moudlosti l1,,tttti ). Dva nejd ležitější1 stupy Z kruh opakování ',t l/.'lÍi spočívají jednak v kultivování a qžívátrívšímavosti ll,l lrrístě žádosti a lpění, jednak Ve vyuŽití možnosti brát |,rkyktlliv zrod fenoménri, situací a událostí jako p íležítost Ill l l .lťlkladné uváŽení Qoniso-manasilaÍra). l ,l \

Získat vhled do vzájemného podmi ování mezi vědomím (vit dna) a proŽitkovou polaritou spojení slova

a skutečnosti (náma-nipa) je jedním Ze zák|adních kol kultivování všímavosti vysvětlenéh o p rincipiálně na začátku této kapitoly. Jako poslední p ichá zí pakuvědomování podmíněnosti pfftomného vědomí minulostí, které však nesmí b t naváděno pouh mi interpretacemi, nybrž musíbytvztahováno na události pacientooych vzpomínek Znovuvznika_ jícíchjako formace mysli (sankh, ra). A jako poslední p ichází ,,aha" pacientova vhledu do podmíněnosti minulou nevědomos tí či ignor ací (avidždžd). Rozhodujícím obratem Ve směru proŽíváníjepakvhled,

Že zaslepenost nevědomostí, která je podmínkou pro budoucí opakování svízeln1ch kruhri patologického proŽívání, myšlenía jednání, je sama podmiriována tím, že nejasná a nepovšimnutá žádost (tanhd), vyvol ávaná p íjemnym či nep íjemnym cítěním(vedand),vede ke lpění (updd na).Jak lpění vede k nastávání (bhava) a zrod m (dž ri) podobně svíze|n1ch a mnohdy stupriovaně obtíŽnych událostí, je relativně snadno pochopitelné ve vztahu k pu_ cientov m zkušenostem z minulosti. A co se zrodilo, je rys74

l'l

lr t

'/,ávěrem této kapito,r,

Jnížjsou

vyloŽeny principy t í ltl.tvlrích dimensí psychologie abhidhammy, budiž ještě ;, rltl()u zdfirazněno, Že užitíparadigmatu podmíněného \ / ll l kírním že bytjak q chodiskem ana\ynf , tak mat icí, jeŽ lltll(lžnuje syntetické proŽití v sledk anatyzy jako celek ;, ,lttc slučujícíjednotky vědomí. Kterákoliv dimense této ;,,ltrtltky vědomí, jmenovitě: synchronní podmíněnosti '.tl",I tilnu psychiky' diachronní podmíněnosti proces proŽír .tllí :r eticko-psychologické poomíněnosti mbtivačních polr llt'ialit, m že pak byt p edmětem dalšíchcyttri l ll il lytického pr oŽívání.

T 4. Terapeuticl{y postup

odborníkovo počínáníp i zajištěnísituace' která umož uje psychoterapeutickou práci, a pfi postupu této práct' samé nem Že spočívatjen na vědění o psychic\ch pr()blémech a chorobách či na pouhé znalosti receptil a technik. Psychoterapie a q cvik psychoterapeutické dtl: vednosti je více uměním a emeslem neŽ vědou. Protožt: psychoterapeut navíc pouŽívá téžsvou vlastní osobu jaktl nástroj' musíb t kromě produkujícího emeslníka téžná_ stroja em a drŽbá em a to sice i když má to štěstí, že sc m že spoléhat na supervizi a podporu s1ch učitelrl a koleg . Tyto rovněŽ v psychoterapeutickych školáclr našíkultury běŽné p edpoklady platí ve nr šenémí e prtr psychoterapii prováděnou na podkladě abhidhammy, co'r, bylo opakovaně zmi ováno jiŽ na p edchozích stránkách. Nyní stojíme p ed pokusem formulovat principy abhidhammického postupu terapie, aníŽ by byl brán z etel nit tyto p edpoklady. Následujícístručnévysvětlení terapeutického postupu vychází Ze dvou pojm abhidhammy shrnuj ícíchpouzc vědění nikoliv umění _ a nasti uje principy z něj odvozenych -technik a strategií. Pracoviště je doslovny p eklad pojmu lcammatthdna, kter m Že b t poněkud techničtěji p ektádán jako terč terapeutick ch čin . Abhid_ hammickému pojmu pracoviště, jenŽ označuje nejen místo práce, ale téŽjejítičel, opracovávan p edmět a prost edky postuPU, se blížípojem formátu terapie ruŽeny Jacobem Irvi Morenem (1955). ,, Vyhl á ení-a - zruš ování" j e d o s lovny p ekl ad s lo Ženého pojmu vatta-pativatta. Dalšívariace a odvozeniny tohoto pojmu označujínizné druhy terapeutické činnosti, v níŽjdc

cílenévytvá ení a zrušování podmínek @aččaja) l.llt(:trtické změny prožívánía jednání. Jak ustanovení ;rl.lr't)Viště, tak wwáení a zrušování podmínek má smysl i, tl Vt' vztahu k cíli či hierarchii cíl , jeŽ mají byt metodicky |'l t'.t rl 1lně dosaŽeny. Abhidhammikovo strategické umění, r llt1lttž, Se spojuje jeho technické vědění, empatie, pohotot t l'.|, t'ílevědomost a etická zralost, je označováno pojmem rlrr\'('tlnost V prost edcích (up ja-l<osalla). Uplatnění této |r t\,(.tlltosti p i v}rrvá ení a rušení terapeuticlc ch podmínek ', Iykír p edevšímp echod mezirovinami terapie, rirovněllll 1xrtologie (kilesa-bh mi) a s nimi spojen mi změnami . t'rtrrlllí jak v pacientově, tak v empaticky doprovázejícím l t l .r lcutově proŽívání. |tl,t\'tl(" () lr

'l yto

p echody a změny jsou navozovány jen pokud je pro čely mikrodiagn ry, syntézy q sledk mikroay t ckého proŽívání, konkr etizace nejasnych komplexťr l r ltlgie, štěpeníjader patologie atp. Terapeutich. postup '

lr l 11rl l t

t, t l l,

tté

i tom rozlišen Ve dvě eticko-psychologicky hodnocené tlovednosti: dovednost ve zhoubném (apdja-kosalla) ,t ,lt lvodnost v blaho dárném QÍja-kosalla).

1lr

l,l,/('

|'ríkladem fáze dovednosti ve zhoubném je terapeu-

ll, ktl vytváŤenípodmínekpro konkretizaci patologie tím,Že

;l:rcient veden k tomu, aby v chráněném prostoru l lt'tlviště dramaticW rosobnil démona zpÍacovávané pa_ lrr|rl1lig. Pacientovo jednání coby démon je opakovaně inlr rrziÍ'ikováno na nejhlubšísnesitelnou míru laicky Ír t=t'llo: pacient je posedl oním démonem anebo upadá do ll.ltl'/,U a konkretizováno činy, které jsou v norÍnálním l ,t/tltldenním životě nepffpustné, nebezpečné či zahanbují'l':tto ri fáze postupu má terapeutic{ smysl jen tehdy ,kdyŽ r ltlptovázena pacientovou bdělou všímavostía dovedena |' l t kt: kat arzi, v níŽ dochází kprrilomu opakovan1 ch zhoub_ rr\'t'lt retěz jednání a proŽívání (atanala lcnmmapatha).

T Fáze dovednosti v blahodárném spočíváv nácviku alternativního jednání a proŽívání, jeŽ blahodárně (Ianala) syntetizuje v sledné kognitivní elementy a uvolněn energie. Je nabíledni, Že ja|<ysi ,jednofázov," postup by by| čiÚ nesmysl. obě fáze terapeutického čištění(visuddhi) musí b t reflektovány v celostním kontextu abhidhammy (Fryba & Vogt 1989). Abhidhamma používá paradigma sedmi čištění(sattavisuddhi), jeŽ slučuje principy technik a dílčíchcílťrjednotliv ch fází tréninku a terapie. Text již několikrát zmíněné, p íručkyWsuddhi-Magga sleduje osnovu tohoto paradigmatu a náš terapeutického postupu v podkapitole 4.2, povaŽován za velmi stručn vod do studia tétcl m že b t'.yklad pfiručky, jeŽsloužíjako základní reference pro většinu prací

moderního psychologického vyzkumu v této oblasti (Goteman 1976, Hall & Lindzey 1978, Naranjo & Ornstein L976, Welwood 1979 aj.).

.l.l. Pracoviště a

formá terapie

:rko všechny pojmy abhidhammy' tak i pojem Ill,l('tlviště (l<nmmatth na) se vztahuje na skutečnost kon|ntr"|lrích proŽitkťr osoby, která jej ve své terapeutické či lll('(litlrčnípráci užívá. Terapeut v pojem pracoviště je del tr rvítn p edmětem (tÍrammana) terapeutické pr áce, chrát' y ln místem (thdna) a terapeutickymi prost edky (updj a), |, I vlrímá jako čelně použitelné v konkrétním p ípadě ,l, llyčlréhopacienta (Fryb a & Vogt 1989). Pacientriv pojem 1rl ,lt'tlviště' jakkoliv nejasny a počátečnějen z jeho nerefleklrlvirrrého jednání poznateln1 , je rozhodujícípro terapeu_ .l

t t

lrry1l

stále nové technické definování pracoviště v postupu

lr t,t1)ie. Pracoviště zahrnuje tedy všechny terapeuticlcy re_ l, \',rrrtní fenomény, jež souvisí s jedinečnou situací osoby,

jím pojetím fyzického a společenského okolí, S jejími rlllémy a schopnostffii, s momentálně platícímicíli a do|'tr ,Irr1)nymi prost edky. 1,'

Abhidhammicky pojem Placoviště se dá srovnat

l.jmem terapeutického formátu zavedenym Jacobem l r'vi Morenem (1955). Moreno rozlišil dvě množiny elelll('|rt , které se vzájemně podmi ují a vytvá ejí p i reflekl r t1';rltém uŽití terapeutic\ formát: terapeutická instrukce ,l ll( lsič terapeutické změny. Všechny osoby a p edm ěty, j.Ž 'l, '1 í terapeuticlc m ričel m, jakož i časovéa prostorové ',ll ltktury označuje Moreno jako nosič (vehicle) terapie. lrrslrukce jsou podle něj všechny pokyny, jak zaházet ', l(':rnito nosiči. Instrukce mohou byt buďto explicitně r y;íid eny, anebo jen implikovány kulturně podmíněnou ,.lllrtlz ejmostí, s níŽjistá fakta wTvají k jist m zprisobťrm ;,',llt ání. t

)(

P eneseno do našíabhidhammické terminologie:

Nltlr'cn v nosič je jakákoliv skutečnost, na kterou terapeut 78

T záměrně váŽe, či dovoluje vázat pacientovo proŽívánízpii sobem, jenž znamená konkretizaci a p ekonání patologit., jakož i kultivaci kompetentnfto jednání, vedoucího k ent ancipaci od p íčinutrpení a ke z:ryšeníschopnosti Ť,Íl šťastně. Morenova myšlenka nosiče jakožto prost edkrt' jímŽje měněna pozice prožívání,jeu abhidhammě techniť. těji diferencována v souvislosti pojm psychickéh o vozicltil (vdhana) a sídla (vim na) proŽívání. Moren v pojem nosiČ

zahrnuje téžskutečnosti, které jsou v abhidhammč roz|išovány jako p edmět QÍrammana) a prost edck (up ja). Dalšírozdíl spočíváv tom, Že abhidhammick pojem instrukce (anusdsana) je zahrnut v prost edcíctr

zcevázánna empatické porozumění (anubodhi, anubha" vana) pacientovu stavu mysli. V obou pojetích instrukct. komunikuje terapeutovu strategii a dovednost užítvhodnť. prost edky.

) (thdna) zahrnuje nejen fyzicky dané ,,Setting" |'l ,lt r rviŠtě, n; bržiieho chránícíspolečenské ohraničení, j.ž rilll| 'zrrtljc V jasně definovan; ch časorych secích kvazi-palr llr r1ilt'ké jednáníza čelem konkretizace problémri, anižby ,it

l ,l(

l ;t'tlnání mělo etické konsekvence V pacientově kaŽdo_ |llllllr životě. Abhidhammicky pojem prost edk (uptÍja) '|r l l, l(" l t.ic moudré použitíjalrychkoliv elementťr p edmětu " ,r nrl:,t;r terapie. Jakmile je instrukce (anusdsana) pochopell:| ;l jlrko směrodatná p {ata, stává se téŽ elementem Ill'l( rlviŠtě. Jasné rozlišení (sampadža a viz podkapi- piacoviště l'r|;1 l l.) všech těchto element terapeutického ll' |l'|| t:hrání pacienta i terapeuta p ed svízeln mi nedoro_ lllll('lrítni, ale je téŽ instrumentální jak pro pokrok terapie r.rl, pro terapeutic{ q cvik. lr rIr

, |

Nesmíme však zapomínat, Že ,,W samé" fenomény ncjsou ty samé v pacientově patologickém a v terapeutovt\ empatickém proŽívání a cháp ání.Yzpome me d íve uvedcného p íkladu konkretizacepatologie coby démon V pacien_ tově prožívání,jeŽ je momentálně omezeno je'' nil fenomény, o kter ch terapeut jasně ví Gampadža ta), Žc jsou je' jednou ze dvou fázíterapeutického procesu. V dotyčnémčasovémriseku není terapeutovo pojetí pracovištč omezeno na p edmět QÍrammana-paččaja)pacientovit proŽívání; terapeut musí jasně chápat íkdyŽje momen- d na-Mandha) tálně opracováván komplex lpění (up či mikrodiagnosticky isolovaná jedna z pěti komponent @a ča-Mandha) pacientovy osobnosti jako p edmět cely Život pacienta.

V p iblíženína běžně užívanépojmy psychologického vyzkumu terapie je možno íci, Že p edmět QÍrammana) jc formulován v terapeutickém kontraktu, jenŽ zdťrraz ujc diagnosticky podloŽené terapeutické cíle a nikoliv pouh popis pacientovy patologické problematiky. Terapeutické 80

T 4.2. Stupně čištěnímysli

Terapeutická práce obsahuje poznávání psychick clr proceS , VyťVá ení podmínek jejich změny a kultivování emancipačníchdovedností. Jak jiŽbylo ečeno' emancipact: mysli spočíváL*preru$ení opakovaného zrodu patologiksituací, ve vystoupení z kruhťr jedn ání a proŽívání vc-L.ych doucích k utrpení. Jednou zh|avních p íčinutrpení je lpění, jeŽ n49 v^áŽe na tyto..krphy zvané samsdra. Lpění souvisí st. zas|epeiiostí a chtivosií nebo nenávistí, t emi ko eny motiVace' Z nichž rostou patologické riwary znečištěnímysli. Abhidhammická terapie usiluje o odstranění patologick clr symptomri a jejich ko en tím, že je pacient veden k porozumění p sychich. ch záko nitos tí své ho p ro Žív án[ k s eb ev l á dě a tvo ivému vyn alézánívlastních postup em an cip ačnft o nt|ádání Živo tn ích s it u ací. Ab hidh ammi c k ír terapie spočívá tedy v postupqém čištěnímysli. Porozumět psychick m zákonitostem vlastního proŽía dokonce měnit jeho zabéhanémechanismy není lehlc m tikolem pro lidi, kte í jsou zvyklí zacházc] p edevšíms vnější skutečnostímateriálních věcí a spolc-

vání

čens k1 ch zá|ežitos tí. P e v áŽnévětš i ně l id í nej s o u p ro ži tkov č vribec dostupná fakta proŽívánízměn vědomí, která nejsotr zachytitelná sloyy běŽné eči a která p edpokládají systematic{ q cvik v meditativním sebepozorování. Pro civilizovÍlné lidi, obzvláště v našem kulturním okruhu, je slovtl (pojeffi, logos) tou nejvyššírealitoU, zatímco skutečn procesy proŽívané v těle a V mysli pro ně platí, jen pokucl jsou identifikovatelné slovy. Prožítkymyšlenívázaného na slova a na vizuá|ní či akustické p edstavy jsou pro většinrr lidí tím ,,nejPsychičtějším", co je vribec možno prožíl,' I v rámci těch psychoterapeutick ch metod, které užívajÍ psychedelická farmaka, rfrzné drastické metody tělesn; clr

' r tL ii,, 'l Illryt'lt

hyperventilace, deprivace Smyslového vním ání forem stresu, jde poznávánípsychick; ch zákonrtostí

ttl'tl'rkdy zahranice slov a p edstav. Síoua a verbálně inter('lr lvitné p edstu'y, jeŽjsou Ill zbaveny vztahu ke skutečnym

proces m, jsou pak jen obsahy spekulativ''ího mluvení, které mriže jen víceméněnanooně zprir|r1t lorapeutickou "r 1měnu proŽívání ve smyslu pravé ém,r r( rl)rrce (Fryb a !987 , Gendlin 1964, I97g). |'"V''ltick; m

llltl",lt:tlí a r

V psychoterapii prováděné na podkladě abhidhammy 1louživá hovoru p edevšímjako prost edku wjádení llt('tl '' ;lrožívánía komunikace instrukcí; zdttraz o"-*je p i lrr11t vr'tah slova ke skutečnosti a logicky pojmové u'p"tty l' lrrají teprve druho adou roli. Pacient není povzb užován \ | r ll:ilně asociovat mezi slovy a p edstavami. Vyjimkou je

'l |r

lcrapeutova otev enost a respekt pro pacieoťorry sponl'tttltí :tsoci?.9, pokud tyto jsou p ímo_buz-eny konkrétními r "l lr

|'ltlrllllnymi čivzpomínanyni proŽitky. To píatízvtáště p i a pu.i"ntem, jejichž ' llr'lrr .ie formulování terapeutického kontraktu a umo Žnění lti"l tl vzájemné drivěry $addhd),která ale nesmí b t zaměllll\';llla s nekritick] m p rjímánímspekulativních vyvod . |'tVtlí kroky terapeutického postupu jsou tedy věnor, ány I r '|listickému ryJas ování terapeufictét'o vztihu a systel l' l it'kému zdfiraz ování pracovního principu vztaženosti ll'l prožitkovou skutečnost Qathd-bh ía -kowení v prožit|,r lvti skutečnosti). IllVrríclr setkáních mezi terapeutem

Vlastní proces čištění j" v abhidhammě dělen do t í (:lnaticky opako vanych krokri, které odpov íd,ajít em lrrJlrr m emancipačníhotréninku. \'"

l. l.

čištěníjedn ání etick;m tréninke m (síla-visuddhi)

ll.

stuperi meditace (samtÍdhi):

stuperi etiky (síla):

T 2. čištěnímysli meditačnímtréninkem (čitta-visuddhi) III. stupe moudrostí

@at d): 3. čištěnínázoru tréninkem moudrosti (dilthi-visuddhi)

4. čištěníp ekonáním pochyb (l<a n

kh d -v it ara

n a -v i s u d

čištěnívědoucím zÍením cesty (maggdmagga- dnadassana-visuddhi)

čištěnívědoucím zÍením pokroku @atipad - tdnadassana-visuddhi)

čištěnívědoucího zÍení( dnadassana-visuddhi)

První t i kroky jsou aŽteprve po emancipačním,,vstupu do proudu" (sot panna), to Znamenápo prvním meditačním

prožitku svobody ode všeho utrpení (Nibbdna), sledovány dalšími čty mi kroky čištění,jeŽ vedou k riplnému osvícení Buddhy a jemu rovnych (arahatta). Všechny stupně tréninku s postupem sedmi krok čištění,které jsou zdej.n Vyjme-

novány, jsou Podrobně vysvětleny V p íručce

Visuddhi-Magga (Nánamoli L975, Nyanatiloka 1975). Pro praktické čely psychoterapie na podkladě abhidhammy nás zde zajímajíd,ále jen ty první t i kroky a jejich konkr étní uŽití, protože vysvětlení, jak jsou paradigmata těch dalších čty krok terapeuticky uŽívána, by p esahovalo vytyčen rámec našeho pojednání o zá|<ladech abhidhammy.

T i stupně abhidhammického tréninku a konkrétní techniky uŽívanéna těchto stupních souvisejí s 'yskytem jader patologie na r zn1 ch prožitkovych rovních (kilesav bh mi),o nichž byla eč závěru podkapitoly 3.L. Motivace, j"Ž je zodpovědná Za opakování patologického jednání a mluvení, m že b ,t do jisté míry Zpracovávána a měněna terapeutick m rozhovorem' V němŽ jsou pacientovi na 84

slovně obsahové rovni umoŽ pvány vhledy do kauzálních souvislostí jeho jednání. Na zák|adě těchto vhledri se

l)acient snaŽí o sebeovládání p

i opakování

jiŽ

1lrohovo en ch situací, za což je terapeutem odměriován 1lochvalou, kdyŽ pak hlásí konkr étnírispěchy v pokusech tl změněné jednání. Na tomto stupnipráce jsou sice kladeny l,árodlry p.o obohacení pacientova repertoáru kompetencí, lrle ještě nedochází ke štěpení a odstra ováníjader patologie. Jedná se zde zatímj". o čištěníjednáníetick; m tréninkem Gíla-visuddhi), jímŽ Se dá p edejít alespo některym rrcp íjemnym d sledkrim a jehožrispěch z'yšuje pacientovu tl věru v terapii, sebedrivěru (saddhd) a otev enost $russddo) pro nové pokusy o změny.

Práce na stupni čištěníjednání etick; m tréninkem je tltile kombinována s čištěnímmysli meditačním tréninkem 1čitta-visuddhi) tím, že v opakovaném terapeutickém znoVttproŽívání dotyčn; ch situací terapeut dává pacientovi 1ltlkyny, jak p etvá et situačníelementy Ze spouštěč (upoi ssaj a-paččaja) patologick ch reakcí v moudrost podmiriu1ícíp edměty (tÍrammana-paččaja)d kladného uváŽení 1,joniso-manasilaÍra) principy těchto postupťr byly potlrobněji vysvětleny v p edchozích kapitolách. Na tomto stupni práce jsou již některá jádra patologie Z pacientovy lrrysli odstra ována, anebo p inejmenším oslabována tím, tc jejim určena negovaná poloha v kontextu prožívání.Je tlfiležitézdiraznit, že se zde nejedná o jen slovně myšlené t'i mluvené negace' nybrŽ o proŽitkové negace' které jsou 1ltldloŽeny skutečností mimo pouhé p edstavy čislova ;l tudíŽ mimo spekulativní pochyby. t t

Takováto terapeutick á práce je p iŤazena meditativní(samádhi), ProtoŽe pozornost, všímavost :l vědomí spočívajíp eváŽně u fenoménri a jsou jen tlruho adě ve vztahu k myšlenym obsahťtm. Pacientovo pr<>Žívání je terapeutem metodicky vedeno ke kotvení ve :''kutečnosti Qathd-bh ta) a p itom jsou uŽívány téŽ speci-

lllu stupni

7 tické meditačnítechniky. D ležitou oblastí práce na tomttl stupni j" zacÍrycení nejasn; ch komplex patologie, jejit'lr konkretizace či personifikace na rovni jedn ání a nácvik technik jejich w|ádání. Terapeutické metody uŽité v téttl oblasti zahrnují téŽ techniky ízenínekognitivních komptr nent proŽívání, techniky uvolriování' soust edění, aktivact:, volby postojťr atd. Vyťvá ení prost edkťr (updja) pro tuttr práci je jedním z nejnáročnějšícha nejkreativnějších rikolii zkušen ch psychoterapeut a meditačníchmistrťr. Doved. nost v uŽíváníprost edkri (updja-kosalla) je p edmětem tr ninku moudrosti. Samo uŽíváníprost edkri je vširk záležitostí meditačníhotréninku. P es jeho st ední pozici neumožriuje čištěnímysli meditačním tréninkem (čitta-visuddhi) dosáhnout tiplné emancipace od p íčinutrpení.

Teprve terapeutická práce na stupni čištěnínázorv tréninkem moudrosti (ditthi-visuddhi) ods trariuje té,Ť ko eny patologie a vede tak ke zce|a bezvadném tt

duševnímu zdraví, spojenému S plnou etickou integritott osobnosti. Jak je , dosavadních vysvětlení ztejmé, všechny t i komponenty tréninku Se vzájemně podmiriují a mrrjí smysl jen jako jeden celek, kteq je u buddhistické termiÍl(). logii označován složeninou síla-samddhi-pa . Tecly čištěnínázoru tréninkem moudrosti je jak meditativní, tak etické, jeho vychodiskem a ochranou je osobní etickrl čistota, jeho hlavním prost edkem jsou techniky meditacc všímavostia vhledu, ntané vipass aná (ri- znamená dělenÍ a intenzifikaci, doslovně p eložitelnéjako ,,rOZ-"; passand Znamená,,vhled" nebo ,,z ení"; tedy: ,,rozzení'| či zničerrí -' patologie vhledem).

P edmětem vipassany je proŽívání všech fenoménrl V jejich pomíjejícnosti (aničča),v jejich neosobnosti či závislé neidentitě (anatt ) a v jejich vystavenosti rozpactu a utrpení (dukkha). Volba jednoho Z těchto t í p edmětil pro praxi metodické meditace jezávislá na tom, ktery aspekt patologie nejvíce ohrožuje emancipační pokrok cvičenct: B6

llr.llllllly čizdravípacienta. Vhled do pomíjejícnosti všech l, llrltrr nri zprost edkovává neot esitelnou jistotu, Že i ',\'lzt:|, bolest, zoufalství, zkost a utrpení, jeŽ nám v Za,lr |)t'tttlsti mriže p ipadat věčné,musí pominout, kdyŽ je ;ír'tlr) s jasností a moudrostí. Vhled do neosobnosti všech |, ttr llrr nťt osvobozuje od lpění na věcech, S nimiŽ se identi_ lrhrl;t'llle a jejichž, ať skutečná či jen obávaflá, ztráta nám ;,tt',r lllí utrpení. Vhled do vystavenosti všech fenomén rrlt1lt'ltí nám umožriuje p ekonat žádost a lpění, budí v nás lll( il it otevíránás pro celostní moudré ptoŽívání každého ' lllt l|ll(:lltu zde-a-nyní, pro pohyb v harmonii s proudem skul

lr r t rosti.

|'r'incipy postupu psychoterapie prováděné na podkla,l, .tllltidhammy mohou b t psanym či mluvenym slovem j"n

ltttlll:t naznačeny. Plné pochopení jejich konkrétního rrčnív praxi p edpokládá empatické porozuměn í terarllt lVU jednání in vivo a vlastní pokusy ově it si osobní t', lr lvt'tltlostv zacházení s prost edky abhidhammy a uplatnit l l' SV()u osobní moudrost, získanou V metodické meditaci l \ rr;icviku postupti meditativní psychoterapie. Tato kapi_ lrr|,1, včnovaná terapeutickému postuPU, nabízípouze zál l.rrllrí informaci a Vysvětluje yybrané pojmy abhidhammy, |r u jstlu S rispěchem uŽívány ve q cviku a superuizi medital\ ll l 1lsychoterapie v našíkultu e. r

r; l l, r t

"-;TF, 5. Nácvik meditace

P ro to Že následuj ícímedit ačníp okyny j s ou formulovány ) |ll( Samouky, je zde na místě alespori stručn; p ehled l.t lŠího specifičtějšíhovědění o meditačníchp edmětech ,t lt'chnikách, jeŽby ídilo postup kompetentního instruktol,l. V abhidhammické terminologii je učitel meditace ntán llttltltŤlatth na-d jaltn, coŽ doslovně znamená,,dárce |'l;lt:oviště". Jak jiŽ bylo vysvětleno, pracoviště sestává .' ('|rráněného místa (thdna), vlastního p edmětu QÍrammatt,t) a uŽitych prost edki (up ja), na něŽ^se vztahují instruklrllt)V pokyny (anus sana), které se rovněž stávají částí Ilt:lcoviště, jakmile jsou cvičencem pochopeny jako konl. l(:lrrí krolry pracovního postupu. ,

V1 chodiskem nácviku meditace musí b tjasné vědčlrl o skutečnépsychické situaci cvičeÍlce.Toto vědění j" rozhtr

volbu čeln ,ch technik a postupťr, jakoŽ i vhtltl ch p edmět meditace, které umož ují plné vyuŽitt cvičencova nadání, jeho sklonťr a zálib. Dále jsou brárlry dujícípro

v rivahu aktuální problémy cvičence a omezení daná jelrrr životním prost edím. V této kapitole jsou podrobrrč.ji popsány a instruovány universální techniky medit ace, ktcl'ť. mohou byt bez potíŽínacvičovány všemi osobami, jirk ,,jedno-duch mi", tak intelektuálně nadan; mi, jak duševtttr zdravymi tak i těmi, kdož ne spěšně zápo!í s vnit ními prtl blémy. V šestékapitole je pak vysvětleno uŽití těchttr technik meditace pro každodennítičely psychohygietry, ZOtavení, vnit ního posíleníap ípadného Vypo ádáníse s pr()-

blémy.

Naučit se meditovat mriže b t srovnáno s postupenl nutn; m k naučeníse plavat. oboj í je zá|ežitostí opakovan'ch pokus v situaci, která neohrožuje ani p ílišnouhloutlkou ani rozbou eností vody, do které si troufámc,

Teo retické věd ěn í o rťrun; ch s tylech p l av ání, znalost záko n il hydrauliky, fyziologiclc ch procesri a anatomickych struktur

mťržebyt pro někoho pomocí, pro někoho brzdou, V p edešl ch kapitolách bylo Zprost edkováno věděrrí o širšímkontextu medit ace, j"ž- ve slovech našeho p irovnání mriže b t do značnémíry pochopeno coby pouhír - i neplavci. teorie obzvláště teorie terapeutickéh.' pracoviště a proces čištěnímysli má vyznam pro jakoukoliv plavbu ve vodách mysli. Plavci a učiteléplavání ji však chápou jako prakticky uŽitečnévědění.

Ustanovení pracoviště a program nácviku medit ace vnit ní a vnějšísituací cvičence' jednak /\/()lcnym p edmětem meditace. Abhidhamma rozlišuje , tyricet p edmět medit ace,které jsou vhodné pro cvičence tťtt'rrych typťr v r zn; ch stádiích meditačního pokroku. /,; lyvat se podrobně všemi podmínkami volby meditačního 1lt t'tlmětu je mimo čel našeho pojednání, tah'Že r&zné tllt'tlitačníp edměty zmíníme j"n krátce. P es všechny jimi |l()(lmíněné rozdfly musí byt v každémnácviku vyváŽen lkrok ve dvou oblastech, pakliŽe má b t meditace eman1lr r tt)lrčnía prospěšná zde a nyní. Jsou to oblast kultiv ace '.( )llst edění (samddhi), u nížjsouuŽívány meditačnítechnih y tlvolnění a klidu (samatha-bh van ), a oblast kultivace lll()trdrosti @a ) pomocí vhledu a meditačníana|yzy (vil,ttssan -bh van ). |',t )lr určeny jednak

P i dosaženínejryššíhocíle emancipace (Nibbdna)jsou lll()udrost a soust edění sjednoceny v tiplné harmonii. Jaky vy'l,nam má harmonie moudrosti a soust edění pro ',rllcÍízenía integraci osobnosti, bylo vysvětleno v souvislo_ ', l i vyv áŽenípsychiclc ch schopností (indij a-samatta) v podk l i to |e 3 .2. Proto Že pÍ edmětem meditace mohou byt nej en ',klltečně proŽívanéjerry, ale téŽvyznamovéobsahy pojm : r

atti) a p edstav (nimitta),je nutné mít jasno o rozdflech:

{pa

těchto '

].. Skutečně existující j"r'y (sabh va dhamm ) jsou p edmětem všímavosti v metodickém nácviku satipatthány a pat í ke skupinám meditačních p edmět

a) technik všímavosti zaměené na tělo (laÍja-anupassan ), (laÍja-gatd-sati), užívanych jak pro kultivaci soust edění, tak pro kultivaci moudrosti p edmětem jsou procesy dychání, kráčení, p ijímání a vylučovánípotravy atd., b) technik analytického pronikání skutečn1ch stav a proces (vipassan ) jedná o meditativní zde - ánísejevri a jejich zjišťovánía pojmenováv vztah pomocí abhidhammic\ ch matic. Skutečně existujícíjevy jsou téžpedmětem rozjímá-

ní o klidu a míru prožitk NibbáilY, o hrizách

umírá ní (maronl -anus s at i), o vl as tní osobní in tegritě (s íla -anus s a ti), š tědro sti (čd ga -A nu s s at i), atd.

2. R zné postoje a kompetence mohou b t p edmětem meditace

v personifikované formě couy

a) rfrzná boŽstva Smyslové sféry existence v techni-

kách vizual izace (devatd-anussati) p

edstavy (nimitta) těchto božstev jsou velmi podrobně vypracovávány p edevšímV tibetsk ch školách budclhis-

ffiUt

b) bytosti nadsmysln ch sfér v technikách ,,božského

dlení" (brahma-vihdra-bhdvan )' v nichŽ jde p edevším o kultivaci meziosobních kompetencí. 3.

T-

Po1toje a kompetence v še zmíněn; ch bytostí, jakož i rrizné psychické a psych ofyzické procesy mohou

b t téŽ akusticky zak dovány a

reprodukovány ja) v meditativní recitaci (sadždžh formulí zvanych mantra (manta). Jak zvuková p edstava (nimitta), tak pojmové obsahy @a atti) těchto formulí jsou p edmětem meditačníchtechník, které velmi p ipomínajíto, co je v našíkultu e známé jako modlitba.

4. Pro kultivaci vyššíchstup ri pohrouŽení (džh na)

jsou jako p edmět meditace používány materíální p ípravky (l<nsina), které mají formu disk (mandala) riznych barev. P edstavy (nimitta) vyvinuté na podkladě těchto diskri jsou někdy kornbinovány téŽ s taktilními p edstavami elementri (dh tu, mah -bh ta) země, ohně, vody atd., které mohou byt téŽ vlastním p edmětem analytické meditace (dhdtu -manas ikÍra, dh tu -v av atthdna) .

.Iodnotlivé typy meditace' v nichž jsou používány rfrzné Itl('tltněty, jsou pojmenovány podle proces , které jsou pro ll|' t'ltarakteristické. P íkladem jsou yyše uvedené pojmy tlltlll)ussail , anussati, sati, vipassand, samatha, sadždžhdja, ,l lttina, manasilqÍra, vrvatth na atd. Ve slovníku abhidlr.rtllllry jakoŽ i zcela obecně ve slovní zásobě kultur, l, ;t'jichž tradici meditace pat í je těŽké hledat pojem, l' tt't y plně odpovídá tomu, co v našínemeditativní evropsl,,' kultu e obecně chápeme jako,,meditaci".Yyznamem je ll('Illližšípojem bhdvafld, kter; m je pojem meditace Itt('kládán v moderních pojednáních V sinhálštině a páli. ',ltlvcso bhavati znamená doslovně ,,stát se" či ,,rowíjetse" l l,lt vand označuje takové typy činnosti a nečinnosti, jimiŽ ;lrlstlbíme a umoŽ uieile, Žese něco m Že stát, rowíjet, dít ,l l iist. Když tedy p'ámikujem e bhdvanrÍ, tak něco kultivu;r'tllc či pěstujeme. Následující dvě podkapitoly jsou věnbr .l ll návodu pro samouky, kte í chtějí pěstovat soust edění ll\'( )lněním a klidem jakožto krok k moudrosti vhledem.

5.L. Uvolnění a

klid

Podmínkami pravého soust edění jsou klid Qlassadhi) těla a mysli, rados t vztaŽená na p edmět, která st: ^Iolen1 m Že stup ovat aŽ k nadšení @íti), a prijemné uvolnění (suWta), jeŽ dovolí mysli nep etrŽitě spočívatv proŽívánÍ p edmětu meditace. Projeu schopnosti souit edění (sam dhi-indriya) je opakem projevu v le (vmja-indrija), podlrnpitola 3.2.). V praktickém postupu meditace je však nutná podobně jako v p ípadě polarity so.'si edění a moudrosti jejich vyváŽenáiednota (nikoliv totožnostl).

Z těchto introspektivně

zjistiteln; ch souvislostí, kterÚ nejsou žádnymi teoretic\ mi hypot ézami ani pojmo'ymi konstrukceffii, se dá odvodit didaktické pravidto, jež mrižc b t poněkud vulgárně formulováno: ,,Soust eděni se nedá ani udělat, ani v lí vynutit. Pro soust edění mriŽeme jen p ipravit pot ebné podmínky a pak jej vyprovokovar a p ipustit." Techniky užívanépro toto ,,p ipustění" jsou v abhidhammě označeny samatha-bhtÍvaid. Věnuj-ě sc krok Za krokem nejprve p ípravám, které jsou nutné pr() jakékoliv medit ačnísezení, a poté postupu ve t ech kbnkrétníchtechnikách kultivace uvolnění a klidu.

P ed vlastním sezením musí b t upravena cvičencova vnější a vnit ní situace. Vnější situace je určena časem

a místem nácviku. Po prvních pokusech, které mohou b; t prováděny kdykoliv a kdekoliv, je udělat si "yhodné sticlc ,,roT{rh hodin",kter se skutečně dá dodržovat. 'euíiKdyž se rozhodneme cvičit pravidelně pět minut p ed snídanÍ a čwrt hodinky p ed ulehnutím ke spánku, tak docílíme vě!šíhopokroku, neŽ kdyŽ se jednou t dně p emrižeme cvičit t i hodiny.

l)ravidelnost vede ke kultivaci dobrého návyku a m že lr l 1ltlj ataiako rituál,'' kter ulehčuje zmíněnép ipra'.yše t r'llí podmínek pro soust edění.

Chráněny prostor pravidelného cvičenímá zaručit, Že ttr'lttrcleme během cvičeníni\m rušeni a Že nám vnější |lll(Irrrínky nezprisobí žádnou jmu na zdraví. Během lr'1llt:jšíchdní je stíněnémísto u kmene stromu v krajině ll|'/;rlno ené v fukov mi plyny, chemičkou či atomov m t,';tktorem právě tak dobré, jako v zimě dob e vytopená r vyvč tranámístnost, ježje prostá téžakustickéhozašpínění lrojméně hluku je v sousedství zpravidla brry ráno. lr'lt'Íon Se dá vytáhnout ze zástrčky, děti dát spát nebo rst:tt někam, kde se jim líbí.P íprava chráněného místa ;rr ( |'l ) rrleditaci mriže byt dobrodružn ouvywou našívyn a|ézarnsli. ,

Vlastní místo sezení mťrŽebytbuďto pevná Židle anebo l r't t l polštá umístěny na p eloŽené dece či tlustém koberci, rl'y ttás netlačily kotnílry. ZáleŽí na tom, juk se cítíme ilttlcllněji. Pro rozvoj soust edění je lepšísedět uvolněně ;', ll,l /,itlli, neŽk ečovitě nazemi. Když sedíme na Židli,dbáme, rl'Y tlbě chodidla byla pevně položena na pod|aze. V ška ,'t,llt: má b t taková, aby nás hrana sedadla netlačila. Stehna lr ' l tt usí na sedadle rovnoměrně spočívat toto je d l eŽité ) jakéhokoliv vyloučení pohybu nohou, ktery by nás |ll( l'r.ltt:fft cvičenír'ytrh| ze soust edění. .r

l{ozdíl mezí rituálem (stlabbata) a ceremonií není určen tím, co se koná, nybrŽ ztrnul program a m že bÍ provedena správně ,r, lltl t'hybně; i kdÉ je prováděna osaměle, koná se na povel vnějšíinstitucionální či ,,,,rl!lt|í irutority. Rituál je smplupln a plodn , když je prováděn všímavěa_s jasn m ' ,-,lt"rrírn (saÍj-sampadža a) o vhodnosti, ričelu atd. Automaticky prováděn rituál se ',| |\';| 1lrázdnou ceremonií. Podle Abhídhammy rituály samy o sobě nevedou l r ltlilllCipaci; lpění na rituálech (síIabbata-up d na, stlabbata-par m sa) emancipaci |

rlllr, |ilk sc to koná. Crremonie sleduje

I't,'rll

Kdyz sedíme na zemi, nohy nekíŽíme, nybrŽje poloŤl me ohnuty jednu p ed druhou tak, aby prsty jedné nolry smě ovaly do podkolenní druhé, jejížpata je pak pÍitaŽen;l aŽk holeni. Ve q chozí pozici nesmíme cítit Žádnou k eč č'l bolest. Pakliže se p i delšímsezení dostaví nějaké bolesti, jedná se většinou buďto o impulsy spojené s odvykánírrr sezení na Žid|i, nebo o takntané ,,odstresování", kterť' bychom po jisté době prožívalii p i sezení na židli. Ať sedíme na židli nebo na zemi, je dťrležité,abychom S(' nelc vali. P i sezení na zemi to vyŽaduje, aby obě kolenlt pevně spočívalana podloženédece. Toho docílímetím, Ť,c sedíme na tvrdém polštá i, jehoŽ správnou v šku zjistímt:, kdyŽjej podkládáme rťrzně tlustou hromadou novin.

Br le, hodinky a šperky po dobu meditace

odložímt:, š"ty, kravata, opasek atd. nás nesmí nikde tlačit. Sedíme-Ii v chladnější místnosti, je lepšísi p ehodit deku p es ramenil, neŽ oblékat dalšíkusy oděvll. Jak p i Sezenínažid|i,tak nlr zemi skládáme ruce dlaněmi jednu na druhou do klínil. Záda musí b t pokud možno rovná a kolmo k zemi. opti mální pozicizaujememe,kdyŽvzpaŽíme, a pak stranou spustíme obě paŽe, aŽ ramena zcela volně visí. AniŽ bychonr měnili pozicipáte e, vystrčímezce|a uvolněně b icho. Tottt zaujetí pozice mrižeme několikrát opakovat, aŽ se cítímt' zcelavolně. Hlava je vzpÍímena' ale nezakloněna. Ústa jsou zavteil&, všechny svaly obličeje však uvolněny. oči mťržem(: zavÍítnebo se dívat ,,do neurčíta"na zem, asi tak p l metrtt p ed sebe.

rrr

rrr .r

tlsobně milré a pfitom universální. Pro většinu osob je

tt'

;Vlrodnějším p edmětem meditace proces nádechu

vy(lcchu.

Volba p edmětu a jasné vědění, proč volíme, je nejd lr /ltcjšímčinem p i utvá ení vnit ní situace pro nácvík r

ll lSt

rodění.

\'illlrání nádechu a rydechu

Pro mysl Evropana- je však v hodnější mít jasněji vyhraněn , zcela konkrétní p edmět meditace. Nikoliv tedy abstraktní formule či p edstary! Vulgárně ečeno: ,,Jen

Žádnou oblbovačku!" Nejvhodnějším p edmětem

soust edění je něco zcela známého a p ece zajímavého, něco, co skutečně existuj e aje nám snadno p ístupné,něco, 94

na-ap na-Sati

'/,počátku je

všechny kroLy postupu meditace rltl(]lltovat ve "yhodné vnit ní samomluvě a mít p itom jasno rl l,'z,tlílu mezi slovem a skutkem. Následující ,,návody" si ,l,lvítttte sami sobě a po prvních prakticky získanych zkušen,t',l('t'lr je mťržememěnit tak, aby opravdu co nejlépe odpo' irl;rly tomu, CO děláme, co chceme nechat stát, co l',

Irr

,.tu.jcme.

l'ríprava vnějšísituace odpovídá ryše uvedenému vykladu a je krok za krokem vnit ně komentována od tlkamžiku, kdy vstoupíme do místnosti, v níŽ chceme lrrcditovat, aŽ do momentu, kdy sedíme ajsme schopni ntčíts vlastním cvičením. l'ríprava vnit ní situace obsahuje:

I. )

JiŽ samo takovéto ,,sezení pro nic za nic" mťržeb t jak tomu vskutku je v metodě zap edmětem meditace Zen.

Krátké uvědomění celé vnějšísituace končící

zjištěním:,,Sedímp ipraven(a) pro meditaci."

,,ZvoLil(a) jsem všímánínádechu a v dechu jako p edmět pro kultivaci soust edění. Vím jasně,Že se nejedná o jakési dechové cvičení,nybrž o cvičení všímavostivedoucí k silnému soust edění."

,,Nádech a v dech se dějí samy od sebe,bez mého ízení.Jsou to nejrist ednější životníprocesy' jeŽ jsou zajímavétím, jak se samy nabízejímému p ímémuproŽívání (nikoliv tím, co o nich někdo někdy tvrdil)." 95

Rozhodnutí: ,,Teď chci t v dech!"

nádech a

minuty jen pozorovitt

Když máme pocit, Že doba, pro kterou jsme

C Vlastní pr běh soust edění m že b t započat jednorázovym hlubšímv dechem, kter ulehčuje ,,p ehozenÍ

rozhodli, uplynula, tak

(l.

vyhybky" pozornosti od slovně vyjád eného rimyslu pozorovat k ,,vlaku" pororovan ch j"r.ť' ďychání. Komentuji zaměení pozornosti:

L. 2. 3.

ekneme:

,,Zakončit! Všimnu si uŽ j"n jednoho nádechu a jednoho vydechu a potom si plně uvědomím dotyk Se zemí (s" sedadlem)" a skutečně

l zakončenísezení se protáhnu, p ípadně vzpaŽím,

l,t

jednu nohu po druhé, Poffialu vstanu a dělám l rl,.' (.() chci. Je mi ale jasné,Že k riplnosti cvičeníj" nutné t lt,ltlrrtltit meditačnízkušenost jako celek v rámci abhidlr rlllllly tak, aby získané soust edění bylo p ínosem v harllr ttrti s moudrostí. Zce|a elementární vyhodnocení spočívá lr rll l. Ť,e si zodpovím následující otázky:

l,,,,|ryllírm

,,Nádech... nádech..." (Tak dlouho, jak trvá.)

Kdyžse začátečníkovipod aÍíbeziakékolivporuchy sledovat osm až deset v dech a nádechri, tak je ttr jistě spěch. Je zce|a norm á|ní, že nás vyrušíněj ak náhl zvuk, spont ánní p eds tava, mimovoln pohy tl těla a tak podobně. Nerozčilujeme se proto. Aniž bychom se dali svést k uvažování proč a jak a c()' jen zce|a klidně komentujeme:

l't

lcla ilo se mi dodrŽet čas dle mého rozhodnutí?

( 't)

bylo během sezení p íjemné?

,,Vyrušení...Yyrušení.(Tečka!)" Poté obrátíme po-

( '()

bylo nep íjemnéči problematické?

tom nápomocné, kdyŽ si položíme otázku: ,,Co sc děje? Nádech nebo v dech?" S jist m pokrokenr v Ío^Ioji soust edění jsme schopni zaznamenat téŤ, tidobí mezi dokončenímq dechu a začátkent nádechu. Takováto ,,p estávka" ale nesmí b t vynucen a zadrŽováním dechu ! Prožitek tohoto tidobí komentujeme:

l;rk se mi

Zornost k tomu, čeho si chceme všímat.Někdy je

p'i

,,Klid... klid..." (Tak dlouho, jak twá.) Když se nám

však stane, Že ltpfopaseme" začátek dalšího nádechu či v dechu, nebyl to meditativní klid ,nybrŽ pouhá nep ozornost! Komentujeme tedy: ,rVYilšení."

provedu, k čemu jsem Se rozhodl(a).

,,Vydech... v dech... q dech..." (Tak dlouho, juk

truá.)

ležitéjako zač,átek je uvědomělé ukončenínácviku soust edění Z vlastního rozhodnutí. Právě tak

da ilo zacházets vyrušeními?

)tlšlo k pohybrim těla?

l(tlc byl dech tělesně nejjasněji pociťován? 'l'ltto poslední otázka je d ležitá pro dalšípostup p i tt lr \ lktt. Někdo vnímá dech jasněji jako zvedání a klesání |,tt, l|;l., někdo jako naráŽení proudu vzduchu na okrajích llr l,lrlt.lt otvortr. v souladu s těmito osobními rozdíly existují ,|' l l)()Stupy pokročiléhotréninku, které se nemají lilr ,,rlvilt . Žač,átečníkm, kterí mají potíŽe pri zjištění It l, ,llť. oblasti nejjasnějšího vnímání dechu, poslouŽí násleje lr t;t, r tlvě pomricky: Jako první je dobré si vyzkoušet, jak horní vzduchu nap íklad na ; r rr tt,lvítno naráŽení proudu Il lll(. r'uky, kďyŽ na ní foukáme. Je pocit na nosních otvo,

T-

rech podobn ? Jako druhé si vyzkoušíme, jak volně s(. pohybuje p i dychání b icho. op eme se tak, áuy zád,abylrr v tihlu asi čQrficet pět stup , a položímedla -na b iclrrr Všímáme Si, jak b icho p i v dethu klesá a p i nádeclrrr s toup á. Pak si tého ž zkusíme vš imnout zevnit b ezpom t: k y položenéruky. Když máme jasno o t m' kde vnímálttt, proces nádechu a q dechu nejlépe, jsme schopni zvtrttl správn po-stup pro pokročllejšínácvik, aniŽ bychom !r(, tryznili dalšímipochybami.

,,V; dech... Wdech..." (Dále jako dosud.)

Rťrzná vyrušení jsou jen krátce Zaznamenána označením,,Porucha", načežje jim umožněno zmizet z ohniska vědomí.

(t.

Zpravidla po t iceti minutách nep erušenéhospočívánívšímavosti u jevri ,,Wd"ch", ,,nádech" a ,,klid" docházíke změnám proŽívání, které nepovažujeme za poruchy. ProŽitky q dechu a nádechu mohou nabyt charakteru ,,stahování" a ,,Íozpínání" celého vesmíru a jsou jako takové komentováilY, aniŽ bychom se nechávali svést k prozkoumávání jeho riznych odlehl ch končin. Sled jednotliv ch momentri komentujícího označování mťržeb ,t proŽíván jako etízekzáb|eskťr světla, jako světeln1 sloup nebo jako měsíc v ripl ku a tak podobně. Když je takovéto proŽívání zce|a klidné, jedná se o reflektivní znak soust edění (sam dhi-nimitta), kter1 mrižeme krátce komentovat označením ,,Znak" a spočinout u něj po nějakou dobu.

I p i pokročilejšímnácviku je postup p ípravy vnčjŠl a vnit ní situace stejn ,, jak bylo iiŽ l.y'uetlen,r "yš" Zkušenost nám nyní umož uie jasnější vnrm áníi'eonotlivtl

stí podmínek a p esnější rozliš"nr nom, které poonikámt., abyclrom navodili int enzivněiší soust edění. Je^dině vlast ttl

zkušenostíse naučímetéŽ lépe zacházet s rrizn; rrrl vyrušeními a poruchami, které se lišíu každéhocvičenct. Pokročil trénink vyžaduje osobní vedení kompetentnírtt učiteleffi,.|a".y respektuje specífické nadání a sk1ony cvi čence. Během více neŽ dvaceti let instruování meditÍl(.(. evropskym cvičenc m bylo však autorem zjištěno, Že pl'rr pokročil nácvik je všeobecně užitečnénásleduj í.,t zp esnění pokynri: 'l"-

2. 3.

''l9dÍ* zpÍímaauvolněně. Vním ámdotyk se zentl, dďtyk meži rukama, jak oŽ ijejich dotyťse stehlty, na nichž jsou položeny. (Pokud se opírám, cítíllr dotyk zad s oporou.) Vnímám dotyk mezi volltl sev en]imi rty. Jsem si vědom(a) mé sedícípozit:t jako celku. V pop edí mého vnímáníje všakv t ttr q chozí situaci dotyk se Zemí.* ,,Teď chci čty icet minut pozoÍovat jen nádet.lt a q dech!" ,,Vním ám jasně dotyk se zemí... a p esouvállt ohnisko po zornosti ná rn dech..,

KdyŽ znak soust edění začne byt komplikovan1

jako

žice nebo obrazs dalšímijednotlivostmi, tak krátce komentujeme i rrPorucha... porucha..." a zaost íme pozornost zpět na: ,,v dech... q dech...", ,rNádech... nádech..." a tak dále.

It.

Sezení zakončujeme počítánímdeseti nádech a q dech , sledovanym p esunem pozornosti

k dotyku se zemí,dotyku rukou atd. v chozí situace, jeŽ byla uvedena v

tedy zpět do

-bodě L. Tento

náwat je komentován jako ,'count-down": ,rNádech... nádech... deset." ,,V1 dech...

dech... devět."

a tak dále, aŽ: 99

T,rNádech... nádech... dva."

kroky' ,,Pomalu, ale p irozeně, kráčímnevelk mi

,,Vydech... Wdech... jedn a."

,,Zamě uji pozornost na moment styku nohy zemí."

,,DotYk země, dotyk rukoll' ..., dotYk zem é."

Meditace kráčepi

čanl<nmana sati-sampadžatta

Vytyčímsi rovnou dráhu, pokud možno ne kratšínt:Ž čty i metry a ne delšíneŽdeset metrri, il& které m žu kráčt't tam azpět, aniŽbych Se musel(a) starat o cokoliv jiného n('Ž o vnit ní vnímání v nohou. Stojím uvolněně, ale zp ím:r, v plném vědomí dotyku chodidel Se Zemí. Ruce založímtr:r prsou, anebo uchopím za zády Zápěstí jedné ruky druhotl. Hlavu mírně p edkloním a dívám se ,,do neurčita", asi t:rk metr a p l p ed sebe. Ve vnit ním hovoru komentuji proŤ,í vání své v chozí situace' svého jasného vědění (sati-sampu džatla), jak budu kultivovat Soust eděné kráčení, rozhoonuií začít(l<ntu-lcnmjattÍ-čhanda, četand - zámě')' ' a ptoŽitky jeho provedení:

,'l'.

2. 3.

,,Stojím p ipraven(a) pro nácvik všímavosti kráčení.obě nohy pevně na zeffii, zakofuen(a) vt' skutečnosti. Kolena uvolněna, ohebná. PruŽn ,, alt' pevn a pÍímypostoj tělesně i psychicky. Víttt, co chci." ,,Teď vykročím!"

,,Těžiště těla je p esouváno na jednu nohu a patlt druhé se pomalu zdvihá. Dochází k prvnímtl kroku.t'

,ri.

().

zachy,,Dotyk." (Snažímse ve vědomí vŽdy p esně specifiko aniŽbych tit moment styku nohy se Zemí, val, zda Se jedná o levou či pravou. Kráčím pÍirozeně, neměním tempo a nerozčiluji Se, když moment stYku ProPasu.) KdyŽdojdu na konec dráhy, z stanu stát a komentuj i :,,Dora zi\(a) j sem. "

,,Stojím oběma nohama pevně na zemi, zakotíen1á; ve skutečnosti. Kolena uvolněna, ohebná. tělesně i p'yPruŽny, ale pevny a p ímy postoj chicky. Vím, Co chci." ,,Teď se obr átím!"

l,tl všímavě provedeném obrácení pokrač'ji v druhém l ,'tt. kráčeníodzačátku tak, juk je komentováno v bodě ]-. |,,, llč:ti kolechzménímohnisko pozornosti na moment, kdy oznatt, ,ll:t ()poušt í zem, a komentuj i proŽitek ustání styku l l lllll, ,,Zdrihnutí". Po dalšíchpěti kolech znov[ Zaznamett,t\,;lll.l moment styku označeníffi ,,Dotyk". Po dvou aŽtÍech cvičíme ,l, ,,t.titttinutov clr nácvicích všímavosti kráčení \ llltltvost 6aít1 a nikoliv kráčení! je většina cvičenc , llt ll)na ,užnumenávat juk ,,Dotyk'l, tak ,,Zdvihnutí" .KdyŽ ll,l,,(. schopnost soust edění dále sílí,pozoiujeme,'Že.

lll()lttcnt áotyku je vlatně procesem. To samé platí r lllt)lllcntu u'tání dotyku. Pak je tedy namístě pojmenová-

.,llrytoproŽítkY,,Kladení..a,,Zdvihání,,.-'''.

13)

Primární meditačníp edmět techniky čankamana je taktilní prožitek kráčcttt,

jde tedy o kultivaci soust edění na pohyb a na dotyk. Protože tato technika je užíviirrrr téžjako vychodisko p i pěstování síly vtile (čhanda-samádhi soust edění zámčru), - v momentech, kcly lrr neškodr, kdyŽ hned od začátku využíváme i tyto její p ednosti neruší vlastní rilohu vztaŽenou na primární p edmět meditace.

100

V pokročilejšírnnácvikU, Po několika t dnech pravi!9l . lll ltrl c:vičení,by nemělo byt problémem všímat si tÍífází I t/tltilto kroku; ,rzdrihání", ,,Nesení", ,,Kladení" .TéŽ kul|lt,l(.(] všímánímoment záměru a rozhodnutí nese své r01

ovoce' ,,Intencionalita vědomí" a,,Síla vťtle" jsou pro psy chology našícivilizace hypotetické konstrukty čiabstrai<ti,r pojmy, které jsou zpraviata odsunovány kamsi do oblastr filosofie; pro toho, kdo cvičíjasné vědění a všímavost l 1lí kráčení,j_'o} to pojmy označujícíkonkrétně prožitéjevy, které umí zde a nyní cílevědomě pouŽít

lt'tc je opakem krutosti, zu ivosti a škodolibosti. Soucit umož ují p imě enou pomoc druhym, ,l,l jcjichž skutečnésituace se dokáŽeme vcítit. l,

,l 1ltltoZumění nám

Mudit je sdílená radost, radost z rispěchu vlastnfto

druh ch. Je to opak zatrpklosti, závisti aŽárlivo.lt 'l'ento postoj sympatie v či sobě a druhym oMírá mysl ( |'l ) lllaho dárné změny a znemož uje její zašpinění poraželt('('k mi pocity, dlouhou chvílíatd. Rťrznéformy radosti ; ,t lll stěžejními motivačními silami abhidhammického trél lls1lěchu

Zá

ení dobrotivosti

mett -bh vaná

Postoj, kter; zaujímáme vuči druh m, určuje nejen naŠt. prožívání,ale téžjejich.JuV postoj vaei nám druzížaujíma jí, je ovlivněno tím,jak nás vnímaji. I nejhorší vyvrhel iěžk.,

rurtkLt.

napadne osobu, která vyzauje dristojnou áobrotivosl. Takto krátce formulovaná rivaha je součástíd kladnélrt l posouzení Qoniso-manasit<Íra) konkr étnísituace, na její) p edstavu (nimitta)'vážeme j"u (sabh va-clhamma),,do6n, tivost" jako p edmět meditace.la

Dobrgj']o't (mettd)je u abhidhammě poj atav souvis losti s dalšírnit emi typy vznešenych p*to;n (brahmtt vih ra, doslovně: ,,božsk ch dlení"j j'nenovitě: soucil (karun ), sdílená rados t (muditd)

a vyrovnano st (upeklthd).

Podrobl9 pokyny pro kultivaci těchto čty postoj jsorr p ílišrozsáhlé, tak'žezdeuvedeme j"n jejich charak_ 'i'.'ené teristiky: Mettdje láska otev ená pro všechny bytosti, která nijak l:omezuje milovanou osobu vlastnic! mi nároky a nepťrs.,_ bí ponižování miluiící.osoby. Jako ai<tivní dobrotivost j.' opakem všech forem zášti, zioby, vzteku a nenávisti. Karun,Í je soucit a porozumění trp ícím,jeŽje prosto jok lítosti a sentimentality, tak poYyšenosti. Je to hnutí

-y*li,

14)

Srovnej rozdíl mezi jevem, p edstavou a pojmem vyložen na zaéátku páré

kapitoly.

Ilpekl<h,Í je všímavávyrovnanost a povznesená

nezávisale Ilr'l|1llrdá do lhostejnosti. Je to dynamick vnit"yky"y, ní a vnější ', t l ltd p eko návající vešker1 extremismus v běrov1 ch t ',ll'lrnícíchpostojťr. V abhidhammě označuje upekkh ",('('lr ny formy harmonické souhry (tatra-majjhattatd), od l ll('( l i tativně pozorovanych jevri jednoty (elratta) mezi r rllStr-eděním a moudrostí, mikroanalyticky zjištěnérovno, l ry schopností (indnja-samatta) a rovnováhy p íjemn ch I ll(:1l íjemn1 ch citťr (adukWtam-asukha upekfu aŽ po ) 1,l ,l't,itky j"r. společenské harmonie. l, r''

, k terá transcenduje všechny rozdí|y a

r t

l'ri meditativním pěstění dobrotivosti si všímáme 1':,kytu tohoto j"* v souvislosti všech čty vznešen1 ch |lll:tltlj , jr! se vzájemně podmiriují, jakož i jeho vnit ní ,

tr rlktury.'' Dobrotivost je_ konkr étníj"u, kter. vzniká Za rrl,'it ch podmínek; není to tedy žádná ,,Podstata" osobno|l, Ť,ádná identíta ani vlastnost v nějakém ideologickém

l{tlzlišujeme podobně jako p i mikro_ a makroanalyzejader patologie popsané 1',lrlkirpitole 3.t. mezi vnit ními a vnějšímistrukturami. he se však jedná o ždravá 1'i'|l.l lllirhodárnosti, jimž umož ujeme klíčenía rrist nap íklad p i kultivování 'l"l'11ltivtlstí (mett )tím,žeposilujemevnit nístrukturyprožitkublaha (suqta-vedan ) o l'|;1lrrxlírrného záměru (lasala4handa), jakož i vnější struktury, jeŽ jsou dány i, rllIl'xlcm osobnosti, stavu vědomst( moudrostí, dovedností atd. |

poj etí- Makroanalytická matice čty ,,božsk ch dlení,, (b ra hma.-v ih ra) j e p o u žívána k zachy ceníj e* dob ro tivo s t p edevšímv technice všímavého,ružrvaii Qoniso-manasi kÍra) a p i meditativním utvá ení blahodďrn ch strategil společenskéinterakce. Tento makroanal yticky p ístup l,. ale téžsoučástíp ípravy vnit ní situace cviěencé pti nacuil*,, meditace. Vlastní meditace aktivnfto zá ení obbrotivostl (mettd-bh van )je postavena na mikroanalytickém všímírrrl a poznání podmínek a vnit ních struktur tohoto je,ou. r

Dvěma hlavními elementy dobrotivosti jsou p íjemlry pocit dopp Gukha-vedand) a dobrá vril e, jei je zcela kort krétnív lí provést blaho dárny čin (lanaia t-tu-lrnmjattÍ čhanda)- Meditace dobrotivosti metodicky navozuje vznik a posiluje rozvoj těchto dvou je'r a pak , ,,nech ávástát s(:,, syntézu dobrotivosti (mettd) v kontéxtu p edstavovanyclr i skutečn9 existuj ícíchmeziosobních situu.í. I zdejd" tácly o ,,\Náení_a-zrušování" (vatta-pativatta - viz kapitola 4.) tíT, že pŤipravíme pot ebné podmínky @aččaja),a nechír váme ,,státse" (vatta) Žádoucífenomé flY,-Znictrz buk vznikí h ejivá dobrotivost, j akoŽi ,,odestát se'; (pativatta) nežádotl cí fenomény chladné nenávisti, chtivosti a zaslepenosti, jcŽ jsou zhoubn mi motivačnímiko eny (m ta, hau).,,Co'r.. stalo, neodestane Se", íká českép ísloví.Ale co se Z(lt, a nyní stává a je ko enem budoucího stávání se, mrižem(. nechat odestát se tím, že vywá íme podmínky pro stáválrí se něčeho jiného, lepšího.

Meditačnísyntéza dobrotivosti není syntézou pojmtlvou' tedy není ,,t/illyšlena" a také není ,,uděl ána"._Lidettt Tvykl m nic nedopouštět a všechno jen dělat

jsou takoví lidé označ,ováni ,,Mach

němčintl - meditačrrí er" je

syntéza nepochopitelná právě tak, jako je jim

ny zptisob prožívánírolníka, ktery i u ''"po.hopitelnáš ,ruií byr 'ě V souladu se životnímprost edím. Srovnáme-li pěsto vaÁs slunečnic s pěstováním dobrotivosti, pochopíme. Pěstitcl nech ává Žádoucí podmínky (nap ftlad prn"t ue"t a opylení) 104

',l;it se,

zhoubné podmínky Znemož ujícíopylení (nap íklad

;ltlst ik jedy či jiná zašpinění) nechává odestát se. Podmínky

;rt:če o Život organismu nesoucího Semeno jsou ',;lllloz ejm mi p edpoklady. Pyl dobré vťrle Ve spojení Se ',t'llle[ln mi zárodky dobrého pocitu jsou podmínkami pro ',yll tézusemen dobrotivost i, jeŽse během kultivace za vhbdrrych podmínek musí nechat uzrát, neŽ mohou byt sázena v rrovych situacích.

Meditačníkultivace má mnoho společnéhos kultiv ací zt'rttědělskou, je právě tak konkrétní,vyŽaduje podobnou ll 1lčlivost a p edpokládá rovněž odborny vycvik. Po ;ll ípravě vnější a vnit ní situace, která je stejná jako ll ;lrodešl ch meditací, má postup nácviku meditace dobrot rr't lsti následující t i kroky' všímavézachycení pocitri dobra, t'',ílttavézachycení momentri dobré v le a vyzaování do|'tt ltivosti vzniklé jejich sloučením. ,\

P íprava vnějšísituace odpovídá q kladu uvedenému

na začátku podkapítoly 5.L. (p íprava sezení) u je krok

'Ia krokem vnit ně komentována od okamžiku, kdy vstoupíme do místnosti, V níŽ chceme meditovat, aŽ do momentu, kdy sedíme a jsme schopni začíts vlastním cvičením. ll

P íprava vnit ní situace obsahuje:

l. 2.

Krátké uvědomění celé vnější situace končící

zjištěním: ,,Sedím p ipraven(a) pro meditaci dobrotivosti."

,,Zvolil(a) jsem jako první krok všímáníp Íjemného pocitu dobra, jako druh1 všímánía rozvoj dobré v le, jako t etí záŤení dobrotivosti. |JŽívám dobrotivost jako p edmět pro kultivaci soust edění. Vím jasně, Že se jedná o cvičenívztaŽené na mé zce|a

osobní vzpomínky skutečn ch a klidu."

prožitk blaha 105

3. C

'7. Vím jasně,

je prožitek štěstí i kdyŽ se t eba jedná o ne zcelariplné štěstí,vím, kter m směrem

Rozhodnutí: ,,Teď chci čwrt hodiny meditovat!"

Všímánídobrého pocitu: 1_.

ke štěstíjdu.

Vyhledám ve své ,,pokladnici životníchzkušeností" vzpomínLy na nejhezčíprožitky dám si načlts (ale ne dé|e neŽ t i, čty i minuty).

Vyberu si jednu vzpomínku, a sice takovoU, kter'li je jasně p ístupná ,vztahuje se spíšna situaci než n;r děj, je prosta vzrušení, je bez sexuálních prožitkii a končív naprostém míru. (Pokud mám potíŤ,c zce|a sp lnit vš echn a tato kriteri a, vybír ám vzpo m

ku na tu situaci, jež se vyčtenym poŽadavk

ín -

P edstavím si se všemi podrobnostmi tuto vybranotl konkrétnísituaci, v níŽ mi bylo dob e, jeŽ byllr p íjemná a klidná. Minutu či dvě spočívámu téttl p edstary.

Všímám si tělesného pocitu, kter1 v souvislosti téttl p edstavy proŽívám. Jednotlivosti vzpomínanť'

situace nechám vyblednout a spočívánr

1. 2.

soust eděně u tělesného pocitu. Tento pocit je skutečn] j"u, fenomén pozorovan, zde a nyní!

106

P edstavím si se všemi podrobnostmi tuto vybranou konkr étnísituaci, v níŽ chci obšťastnit, v níŽ chci uji ,,p iskočit a pomo ci". opakovaně si zpÍítom

čhanda) p sobit dobro. .{.

P esouvám opakovaně ohnisko pozornosti merl proŽitkem tělesného pocitu a vnit ním t íslovnínt

komentá em. ,,Pendluji" mezi slovem a skutečností. Jsem zcela soust eděn(a) na toto p esouvánÍ pozornosti.

Vyhledám ve své ,,pokladnici životníchzkušeností" vzpomínky na situace, v nichž jsem druhé osobě něco p íj emného, obšťastuj ícího. 'piisob'il Vyberu si jednu vzpomínku, a sice takovoU, která j'jasně p istupná á vztah'je se spíšna děj, [& mé vlástní jédn áni. (M že to byt vzpomínka, jak jsem dal(a) áe.n' cukroví s jasnym zámérem obšťastnit je, néuo juk jsem se snažil(a) velmi tiše provést nejaké riŘony v blízkosti spícíosoby S vědomym nsítim neporušit její pohodu. MoŽnási vzpomínám na starého čtověka, juk Se pokoušínastoupit do autobusu' a na sebe, jak chci p iskočit a pomoci.)

piaue ten prozitet< svého záméru (I<ntu-l<amyat

označímtento jeu klíčovm slovem: ,,Dobr ,", p idám dalšídvě označení,která se spontánně na_ bízejí,nap íklad: ,,Mír" a ,,Šťastn".

Zh\oubi srdce si p eji: ,,KéŽ j" mi dob e| KéŽjsem šťastna! KéŽjsem šťasten! KéŽje mi b|aze!"

Všímánídobré v le:

nejvíce bIíŽí.)

Všímámsi tělesného pocitu, kteq v Souvislosti této p edstavy proŽivám. Jednotlivosti vzpomínayé situace nechám vyblednout a spočívám soust eděně u tělesného pocitu dobré vťtle. Tento pocit je skutečny jeu pozorovany zde a nyní!

označímtento jeu klíčovmi sloly: ,,P ání dobrl", anebo lépe slovesnou formou: ,,KéŽ je oné osobě dob e!" r07

P esouvám 9patovaně ohnisko pozornosti mczi prožitkem vťrle a vnit ním komentá em. ,,Pendluji., mezi slovem a jevem. Jse m Zcela soustreoěn(a) i;r toto p esouvání pozornosti. Zhloubi srdce si p eji: ,,Kéžjeoné osobě dob Kéžješťastna!"

t:!

ZáÍenídobrotivosti slučuje v sledlcy všímánípocit rr dobra a dobré v le. Meditace je prováděna dvoj ím zpťt sobem, jmenovitě jako cílené,á ení směrované nu i,,. čitou osobu, či adu osob, a jako ,,nezměrnť:,, (appamdna) zá ení, jeŽnemá Žádnď omezení. P i nácvi ku je v hodnější začítse zá ením cílenym na jasttt, p edstavovanou osobu. Pro tento ričel volím osobtt,

které si vážím, která mi nikdy nezprisobila žádntlrl nep íjemnost, vťrčikteré nemám Žádné nároky matt. riálního nebo sexuálnfto charakteru žádnézáíazky tli , nevy ízenéobchodní záIeŽitosti. Mám tuto osobu jnr.. nujícíSe rád( a), a tudížmi je snadné kultivovat ttlr ''ry< ni cílené zátení dobrotivosti. Ve vnit ním hovot tr stručně komentuji kroky postupu meditace:

,,Sedím p ipraven(a) pro cílenézá ení dobrotivtl sti.t'

,,Zp ítomriuji si p ed vnit ním okem obličej osolry >>xy<<, které si vážím. P edstava je zce|a klidnír;

setrvám u ní minutu či dvě.,, 3.

,,ZpŤítomriuj1 prožitek vlastnfto blaha, tr& ktcry 'i jsem se soust edil(a) p i nácviku všímání dobréhtl

pocitu."

,,ZpŤítom uji

108

*;.-. _-.-

>>X}<<

šťasten!"

().

si pro

žitekp ánídobra , fl'kteryjsettr

p i nácviku všímání dobré uiílé.,,

P esouvám opakovaně ohnisko pozornosti mc'i dobwm pocitem a p áním dobra cílen m n;l

opakuji klíčováslova a p esurry pozornosti tak dlouho, až pohyby mysli splynou V jednolit celek soust eděného vědomí, kteq je označován technich m vyrazem mettd-džh na (pohrouŽení v dobrotivosti).

Nezměrné záŤení dobrotivosti j" nacviČováno jako pokračováníp edešlétechniky a mfiŽe b t kombinovállo S p edstavou světla vázanou na prožitek dobrotívos_ ti. Zaujímám dobrotiv postoj vriči všem osobáffi, i v či těm, které jsou buď lhostej flé, nebo nenávistné. Vím .jasně, že prožitek nenávisti není šťastny, že záštiplné tlsoby trpí. Agreso i jsou vlastně chud áci, kte í zasluhují soucit (l<arun ). Komu se vede dob e, ten nemá 't,apot ebí byt agresivní. Takto krátce formulovaná trvaha je p ftladem všímavéhouvažováníQoniso-manasikárA), jeŽje součástíp ípravy vnit ní situace cvičence. Kroky nácviku komentuji: l.

,,Sedím

vosti."

) 3.

p ipraven(a) pro nezměrné záŤení dobroti-

,,ZpÍítomriuji si prožitek vlastního blaha."

,,ZpÍítom uji si prožitek dobré vrile cílenéna

osobu 4.

se soust edil(a) 5.

p edstavu vybrané osoby >>xy., a pritom pouŽívítttr jako spouštěče jLž d íve nacvičená klíčováslovlt nap íkladi ,,KéŽ jsem šťasten!KéŽ jc

>>X <<l

kter jsem

jIŽ dÍívenacvičíl(a)."

P esouvám opakovaně ohnisko pozornosti mezi dobrym pocitem a práním dobra cílenym na p edstavu vybrané osoby >>xy(< a p itom používám jako spouštěčejLŽ nacvičená klíčováslova nap ftlad: ,,Kéžjsemšťasten! KéŽ j,

>>xy<<

šťasten!"

109

,,P edstavuji si všechny živébytosti, které existu.jt p ede mnou. Otvír ám pro ně svou mysl a p edstlr vuji si _ jako bych se k nim vnit ně

pohyb mysli tímto směrem...

''uHaněl(,,)

,,Kéžjsouvšechgl bytosti p ede mnou šťastny!Bcz zášti a utrpení! Šťastny!,,

,,P edstavuji si všech ny Živé bytosti, které existuj ízit mnou. owirám pro ně svou mysl a p eostavuji si jako bych se k nim vnit ně nakláněi(a) -mysli tímto - po"hyt, směrem.,,

,,KéŽ jsou vš99!ny bytosti za mnou šťastny! Bcz zášti a utrpení! Šťastny!.,

,,P edstavuji si všechny živébytosti, které existují napravo ode mne. Otvírám pro ně svou myst a p edstavuji si _ jako bych se k nim vnít ně naklí.

něl(a)

15. ,,P edstavuji si všechny Živé bytosti, které existují nade mnou. Nejen prostorově, nybrŽ téŽ bytosti v blaŽen1 ch, kosmologicky vyšších,boŽsk ch sférách existellce. Povznáším svoji mysl k nim a otvírám se jejich blahodárnému p sob ení." 'l'6. ,,Kéžjsouvšechny bytosti nade mnou šťastny! Bez záštia utrpení! Šťastny!"

77. ,,Uvědomuji si krátce nádech a vydech. P edstavuji si vlastní osobu jako pulsujícísvětelnou kouli, která p ijímá energii Ze všech stran a vyzaÍuje lásku všemi směry." 18. ,,KéŽie mi b|aze| KéŽjsou všechny bytosti šťastny!"

pohyb mysli tÍmto směrem..,

10' ,,Kéžjsouvšechny byjosti napravo ode mne šťastny' Bez zášti a utrpení! Šťastnyť,,

1I' ,,P edstavuji si

všech ny živébytosti, které existuj í nalevo ode mne. owír ámpro ně svou mysl a p eciEtavuji s] _ jako bych se k nim _ pohyb mysli tímto směrem.,. vnit no nánáněl1:r1

12. ,Kéžjsouvšechny_Prosti nalevo ode mne šťastny! Bez zášti a utrpení! Šťastny!,. 13. ,,P edstavuji si všechny Živé bytosti, které existují pode mnou. Nejen prostorouě, n brž téžbytosti v nešťastnch, losmologicky niŽších,pekein; clr sférácl ur'pení. owír ámpro ně svou myil a anit. bych si p edstavoval(a) pohyb iakykoliv - p eji si, aby jejich utrpení ustalo.,.

110

L4. ,,KéŽjsou všech}v bvtosti pode mnou šťastny! Bez zášti a utrpení! Sťastny!"

P íjemnépocity uvolnu;, klidu asouladu nechávám ;liistlbit ve své mysli i po ukončenímetodického nácvíku tllt'(litace. Po kaŽdém meditačnímsezení je q hodné se rlllalu všímavě protáhnout a jít se t eba projít. Buďto na 1rr ;'l .lcháZce, anebo p i posezení v místnosti , v níŽ meditujelll(', si ještě jednou pomalu a klidně probereme a vyhodnol lll lt: meditačníproŽitky. Vlastní zkušeností získanévědění o prisobivosti metod lll('(litace popsan ch v této podkapitole je cennějšínež jat t'ktlliv pojednání a qvody druhych. Jak jiŽbylo zmíněno, r lll|ririclc. vyzkum metod abhidhammy je ještě v začátcích. t'l:tkticky relevantní informace o každodenním i terapeuuŽitínašich metod meditace jsou mimo jiné obsaženy \'(' sbornícíchpsychologick ch prací, které vydali Guy ( l.rxton (1986), Hilarion Petzold (1983) a John Welwood { |(l7t1; . Zv|áštní zmínku zasluhuje kniha amerického psy, ltr lltlga Williama Mikuláše (1983) popisujícíkurs tréninku, lrr k(:m

LLl

prvky všech t í \. še popsanych metod meditat't' integrovány v systému vyvinutém na podkladě technik bt' haviorální terapie.

V němž jsou

Uvolnění a klid mysli, které se dostavují j1Ž p i nácvikrr kaŽdé ze tŤízde uvedenych technik, jsou jistě mě itelné t('t nep ímo biologickymi afyziologick mi kritérii (West 19tt(l) Toto téma by nás zavádělo daleko mimo rámec našeltt pojednání soust edícíhose na jer.y pÍi azované V nitŠr kultu e psychologii . Za hranice psychologie však sahlr.jr etické souvislosti, j.Žjsou pro uvolnění a klid juk mysli, tlrk těla rozhodující.

jader patologie a ne ešíproblémy na rovni pud skloni (anusaja), které .r rll p ístupnéjen metodám kultivace vhledu (vipassan l |,l t,it,an ) pojednan1 m v následující podkapitole. rr'1rcilí

llJ\t

tt,a) a patologicky směrovanych

Uvolnění V pravém slova smyslu je V abhidhamlllti pojato jako p irozená volnost mysli a těla. ke které dochi'tl odloučením(vivekn) ode všech rušivych vliv , p erušenílrr záplav (ogha) podněty prisobícímiutrpení, vypnutílrr Z vazeb Qoga) nu jádra patologie, ronázáním uzl (gantfu pomateného proŽíváníatd. Rušiv. mi vlivy, které p stll'r napětí, strach a zkost jsme Se podrobn ěji zab vali v ptltl kapitole 3.7. Z etícko_psychologického hlediska. Abhitl hammické metody tréninku používajítéŽ r&zné techniky tělesného uvolriování, které jsou podrobně popsány jintlt' 7

(Fr ba 1987). Tělesného uvol ování je dosahováltrl

nap íklad sniŽováním svalového napětí p i dfrrazném vyctt' chování Ve cvičeních,,poYznešeného ulehnutí" (vivičč'u sajdna, sajdna Znamená doslovně postel) a rytmickylrr uvol ováním všech částítěla v ,,jogickém spánku" Qo14tt niddd). Ale i tyto p evážně,,tělesné" techniky jsou instrutl

vány V souvislosti metod ,,Všímavéja'nosti" (sati-sampadža d

nost celostně.

-viz

podkapitola 3.L) a pojírnajíosoll

Techniky meditace pŤitazované oblasti kultivace kliclrr a uvolnění (samatha-bhdvand) prisobí okamŽité uvolněttÍ, jakož i změnu ,,Stylu" prožívání,poznání a navyklélrtr jednání. Tyto techniky však nejsou činnym nástrojem pl'tr 112

113

5.2. Kultivace vhledu

musí byt podloŽeZnamená,že jeho moudrost j"n:-::1'::: vhledeml r<tery ,*rtvuje

lllt meditačním 'lr.zrkticky.

(rn'a-bh ia)- Jde tedy o pozorovanl 1lrožitéskutečnoJi struktur ,,tluviSlostí mezij"'y, á- po, návání fenomenálních wané tak "vědění p. pa).'u Stěžejním'too"* je p it9T (ndma-rupa-plriččheda" a imďn" r, lzlišujícímezijevem i""hy."níj"* a všímáni tt na). Zák|adníkroky pojPového popsány

Meditačně získaná moudrost @a ,Í) je osobně prožitt' vědění, jehož pojmy jsou definovány Za prvé jejichvztahcttt ke skutečn m jevum Qathd-bh ta), za druhé souvislostnli, které nejsou pouze logické, nybrž odpovídajírelativitě enl pirické podmíněnosti @aččajat) skutečně existující mczl je'y, a za t etí tím, Že jsou emancipačními nástroji t't prost edky (up ja) užívan;mi pro postupné dos aŽcnt šťastnějšíhoŽivota. Tyto charakteristiky moudrosti Budclht l va učenísi cvičenec zp ítomriuje na začátku kaŽďé lekt'r' abhidhammického tréninku. V tradičnípraxi jsou sledoválry podrobně vypracované pokYnY, které zdej"' shrneme t:tk, aby si člověk pouŽívajícíabhidhammu v našízápaclnt kultu e mohl vytvo it p ibližnou p edstavu.

Nácvik je nesen osobním vztahem mezi cvičencctll jeho učitelem. V tradici abhidhammy není učitel uctívárr a a poslouchán jako ,,$Ufu", jehoŽp kary by musely byt sle1lt' sledov ány. Učitel abhidhammy je označován jako ušlecht ilv p ítel (l<alj na mitta) a dárce pracoviště (l<ammatthdnu ddjaka). Pojem abhidhammického pracoviště byl vysvětlt'tt v podkapito|e 4.L. Ušlechtilost p átelského vztahu Se mint, ' jiné vyznačuje tím, Že učitel abhidhammy ve vysoké mít t' uplat uje čty i vznešenépostoje (brahma-vih ra), jejiclri nácvik byl pojednán v podkapitole 5.].. KaŽdá lekce trénirr

N ejvho dněj

ace vhled u šímvycho diskem kultiv

(v ip a

(dnaje p'"*" všímánínádechu a vydechu obsaženych nacvičiii p;$"- instrukcí lti l na-sati) i'Ž isme vydechu je tedy r |)txlkapitole 5.1'. v'1'n'u"i nádectru aace' P i uŽití této p edmětem medit

,t,t.bhdvand) ,

r lllrdále primárním spočÍváhJ1vní rozďíI tr't.llniky ; rámci m"[ooy viplassory . které jsou p i kuljivaci k'idu ,, r()ffi, Ževšechny proŽitty,',,'yr'sgní", jiou pojím ány iako ju\o I lttlllatha) oznaÓouá'y Dalším

mediÍace' ',.kttndární a ter cifuní piéo*ěty všímání'jeŽ se procegu bodem je ana L ;?poru:h , ',llišujícím proŽívání _ vodítkem' ;;il'd Áezl íriovnemi t.rvltjí

učí,cvičenécse chybami vulgárně: chybami se člověk bez vědomí' Abychom '"" mohli ll( | rozpo znávat ,^eny pot ynťrm k nácviku' tt,.tl()rozumění věnouat'kro kzakroke* dva rozdíLy krátce vysvětleny'

r.t.(]no

ttttlS

íbyttyto

at se jedná o meditačníinstrukci a sezení, ť'r

o p ednášku a recitaci textri recítací,vttíl -začínákrátkou je pozdraven nejvyššíučitel Buddha, a poté jsou zpÍítomnť' ny jeho vysoce lidské kvalíty. Jako dalšínásleduje recitAt't'

kvalit jeho učení,Dha-*y, které jsou shrnuťy ve

uvedenl ch t ech bodech.

vyŠt'

Všechny tfi uvedené kvality moudrosti musí b t pěsttr vány každ m cvičencem' jenŽ chce uŽívat abhichamnll! 114

byly iiz zč,ásti vz,tahu mezi slovem a jevem Ňyní se uudeme věnovat intensivV 1l edešlépodkapiat". m krokťrm pěstovánivhledu' rrť:ii těmto u outsím metodick učitelem' nacvičovány ibezvedení l, lt:ré mohou byt

užitíp ekládán r znymi vyznamy' lrtljem rupa musí bi, podle -kontextu mysli (n ma)' poznáva"n-o-tip lém poznávající v níŽrupa tttlt.l akcin ma-rupa je n pa' ganta-kttarldh4), tompon"rrt l.ouiro*ti l ',l lr ., ;c tomu v pělipolnÍ matici poznávajících dále členěna ve čty i skyniny

l t,

tělesť j"qt;-;;;;ie

ll l( lrjc všechny V procesu viáěnt ié ''ip' protippojem ';;j, tento ,,,,,,:,ii' které i*o., téŽo"nuJouány 'yo^o' t"oiror-u, hur, barva atd' Častoje

lem

, lr,tlrrílttl vedomí (čak)<hu-ri jako hmota' -, ,'l.l správně p ekládán

115

Kdyžje cílem meditace posíIit soust edě ní (sam necháváme b t' \'yr9':nan: (sam nesenou dhi), (dh ti) 'y:l u ) p edmětem měoit je poruchou, kterou ".rcizgipor'yu mysli pryč od p edmětu pravdiíÉpo'J"9i, j"íílí;vystq.tu jaktl takovou sice krát ce iaznamenárn", ale nevenujeme jí potť: Žádnou dalš í pozornost. (Soust eoÉníje vlastně plné věntlv ánípozornosti nep etržiiě během o|rsi doby.) Teprve jsou všechny síIy když }rsli vyrovnaně sebrá ny ;ímerovány n:r p edmět' spočívají na né* v plném tomu tak je, je možn é zestanouirLu soust edění. Jakmilt. p e_dmětu, s kter m st: mysl identifikuje, zamě it se na po',r:hl. u podrobněji ji poznáVat' Stanovisk9 mysli, neboli p edmět ná ně mždli jt. primární a poruch1, ježi'oo zorována a poznávána zest:tnoviska primárního p ," stává sekundárnílrl p edmětem metody rtprrirnd--Po "á*ětu, poznání aspecifickéllr pojmenováníl7 sekunoárrrrrr9 preomctu se pozornost vrat:Í 5ďJlffiil''T:,ili1Te"', koď,po iiia ažoo doby, kdy st. Někdy nemládngm9 jasně poznat sekundární p edmčt Ťo znamená,Že se stávámt: obětí poruchy drui'eno ád;. V takovémto p ípadě mámt: principiálně volbu dvou moŽností: buďto dále postupujemt: jako p i nácviku soust eděnin:u1 n"imeme ,'*o poruchu druhého ádu j ako ter ciární p edměim"ditace. P i meditační práci s terciárním p ed-iriětem ; o?n v běr rfizn'clt postupti' nap íklad' aial zgpom9ci noo ízenych epistemoIogick ch.matic (rrppraes'a-m tit -:i, Fr ba IggO), analyza pojm"nouání á prefuá en í (vitaktusanth na - Fryba 1g87),d "_FÁe1i9kého k dné po.ol zení Qoniso-manasilqÍra - kuqit-ol3 6') f yto po9tupy pokročilé 3ía' meditact: mohou zde b tjen íseou".ío ;^í;ě;;.

Srovnej pozrrámku pod čarou číslo4 na začátkut etí kapitoly

;

Když je naše dovednost pojím ání nádechu a q dechu

a hned se vrátit k prima'nr,mu.

17)

P i nácviku vhledu jak v začátečnickém,tak v pokroiltim tréninku je vťrbec nejdťrleŽitějšímít zce|a jasno tl 1lostupu vedoucím k ,,vědění rozlišujícímumezi jevem ,r jménem" (n ma-rupa-pariččheda- na). Pro tento tičel je t't'lmi užitečnjeden druh chyb, které se často p ihodí p i vsímání nádechu a q dechu, jakož i p i meditaci kráčení. l(tlmU se to nikdy nesta|o, Že komentá vnit ním hovorenl ltť/, poruchy běŽí: ,,Nádech... nádech, q dech... q dech, rr;itlech... nádech, v dech..."' a najednou zjistí, Že pojmerrr lvání (ndma) nádech a v dech v komentá i jsou časově ;rr lSunuty v či strukturám (nipr) nádech a v. dech, jeŽjsou rr l/,()fovatelné v jejich vzniku a zániku jako skutečně existujery l (sabhdva-dhammd). to Je hrubá chyba, které si |l( .';rr lčátku nejlépe všimneme' kdyŽ si během v. dechu ft áme 'lr;idech", anebo p i kráčeníběhem zdvihání ftáme ,,kla_ lr'll í" . Tato hrubá chyba je velmi cennou zkušeností,která l' rrcdá ,,udělat", m žeme si jí j"n všimnout, m žeme j"n ', ;lirhu ndma-nipa,,dovolit, aby Se ukázal" všímavosti. ,

k 1lokročilá a zjemnělá, že vnit ní komentát se už vlastně l t,'t lqe pomocí slov toto pojímání m že uŽívat téŽ nevert .r

|'.rlttí p edstavy

,,jen víme", Že Se l)l'oudu vědomí nevyskytuje nic jiného neŽ pojímání r !'r lt:chu a nádechu, tak je naše meditace z ejmě pokročilou l rlltivací klidu (samatha-bhdvand). V takovém p ípadě

(nimitta) , nybrŽ

tiz,cme jen

vroucně doufat, že se nám zmíněná ,,hrubá 'yše ,ltYltll" tu a tam stane, a že dí\y rozhodnutí (sanlcappa), l' tr't ť: jsme učinili na zač,átku Sezení, si p i poruše všimneme \,'l,rltu n ma-rupa. Tato ,,hrubá chyba" soust edění je ' l.l',lrrě hrubou oilravoU, jež je provedena jeYy, které byly Ilrl lltjakou dobu vytlačeny z vědomí. Zanedbaná skuteč_ |tll',l Sc hlásí ke slovu' je to jakási ,,vzpoura jev " takto - vigahítlt 1lríslušny text abhidhammy: dhamm -uddhačča l

r r

ltltll tttrÍnasa.

116 117

Jinou možností je, že jsme jiŽ pokročilíve zjišťoválrt a pojímáníporuch jako sekundárních p edmět dosti jentttr' mikroanalyzy. Pak Se nám ale nestává vytouŽená hrtlllir chyba, nybrŽ jen chyba poměrně jemná, jejíŽ poznání p t:tl

pokládá dosti vyvinutou schopnost všímavosti(sati-indriju I tomto p ípadě umíme však rozlišit, která schopntlsl (indrija) je momentálně v p evazq a známe téŽ rtnné teclr niky ry"uŽování schopnosti (indrij a-samatta)'' A kdyŽvínlt', juk navozovat podmínlcy pro YWáŽení schopností, tak by 1lr, ' nás nemělo byt problémem ani ,,vědění rozlišujícímczl jevem a jménem" (ndma-rupa-pariččheda-na) . Tettlr postup vryáŽeného vhledu a soust edění je v abhidhamnlď'

1rrrstUpU

ch zp všech čry ,Úše p:uětlen

amatha -vip

a s s anam

j uganaddha

V textech abhidhamrny nalézáme téŽ pokyny pro

dalšípostupy,

lrr

llileil

t^Í"s".t' ,,pbhybťr

ámdotyk sezemí' a uvolněně' Vním ,,Sedím zp íma

dotykmezi,.,t.u*a,;at.ol,ii?iichdotyksesteh'y' gor<uo se opírám, citím na nichŽ jJ;'p; i;;y 'Ýll dotyk mezi volně dotyk zaď s oporo'.i ^áy své sedícípozice ,reoom(a) sev enymi rty. Jsem {i v této .r.' poprŤímého vním Ínije však jako .ětt

se Zemí'" w.t'"zí situu'i dotyk

z.,,TeďchcidvacetminutpoZoÍovatnádech odvedení pozornosti a vydechi Jakéhokoliv jakožto sekundárního (nfrušení)si chci "siÁ",

clv;r

nichŽ buďto metodické pěstování klitlrr p edch ází vhledu (samathapubbangamam vipassaná|, anebo naopak pěstování vhledu p edchází klidu (vipassutt ápubbangamam samatha). ZákJadní meditačnízkušentrsl minimálně v rozsahu instruovaném v podkapitole 5.l je však nutn; m p edpokladem zde popsaného tréninkrr -vhledtl.'" Mám tudíŽ jasno o postupech p ípravy vnějŠt a vnit ní situace cvičení,ově en ,,rontrhhodin" umož ujít'| mi jistou pravidelnost, tak'Že se těšímna ridobí meditac(', Následujícípokyny pro prakticky nácvik jsou začátkelll

prLo*ětu meditace!"

3.,,Vnímámjasnědotyk1"Zemí...ap

rrVYdech"'u d"ch"'t'

,,Nádech... nádech' "((

19)

nybrŽsi pouze všimnu'

I'i.

(samathapubbangamiln, vipassand). Následující pokyny se tedy vztahují na vipassanu bez p edešléhotréninkrr soust edění dosahujícího pohroužení džh na. Tyto pokyny jsou variantou barmskc metody qwinuté Mahátherou Mahasi Sayadaw (l97I), jeŽ je v Americe a v Evrtr;ť nej roďí enějším typem budd h is tické med i tace.

a tak

dále"'

p{ímo poznávám proce-

suálnícharaktersvéhonejosobnějšíhonitra. p9l*enuji tento vhled' ,,ProměÍly... prTě'y'' á nádechu!" r. naÓeŽsi eknu: ,,Domí "yá".hu označuji stavy mys|i ospalé' ,,Únau&... ílnava..." matné atd.

Tato zcelazákladnímeditačnízkušenostještě nem Žebytpovažovánazatrénilrl

edění p edcházející tréninku vhledu ve smplu

kdykolivZpozoruji,Že ,,Cestování...cestován. k práomětu. N ezabyvám mysl cestuje od preometu p edměty pozornosti' -Že ale dáÍe těmi r:tnnymi

(1.

soust

esouvám

ohnisko Poro'nosti na {dech'"

18)

Charakteristikyvšech pěti schopností mysli (mano-indrija), které jsou v5nvětlc:rry v podkapitole 3.2., sloužíjako kriteria pro jejich poznání v pokročilejšítechnit r' dhamm -anupassan uŽívajícíabhidhammickou mikroanalyzu. Vryažování schopntrsll (indrija*amatta) uŽívá zcela konkrétnípostupy jak na rirovni každodenního vědtllttl, tak i na nejvyššírovni koordinace moudrosti a soust edění (samatha-vipoSsotl vysvětlené na začátku páté kapitoly.

kultivace

'lrlcdu.Í)Žívámopět,-j;k9pi.P:déstemnácviku mysli" vnit ním hovorem:

nt án

sob

()

vzrušení' oznaiuji všechny typy ,,Neklid... neklid...,,

TT9

10.

,,'/-,.''L.

komentuji, když. sr' ,,Spokojenost... spokojenost" mi dafi všímavě zachycovat všechny změny v proŽt vání a vracet se k v dechu a nádechu.

Sezení zakončuji počítánímdeseti nádeclrii a v dech , sledovanym p esunem pozornostr k dotyku se zemí, doťyku rukou atd.

tedy zpět

q chozí situace, jeŽ byla uvedena V -bodě

,'l'.

tl,

Tenlrr návrat je komentován jako ,,Rozhodnutí pro couttl down", z proveden: ,,Nádech... nádech... deset."

a tak dále, aŽ:

,rNádech... nádech... dva."

,,Vydech... Wdech... jedn a." ,rDotYk země, dotyk rukoU, ..., doťyk Země."

Po několika dnech pravidelného nácviku této metody, když snadno Zaznamenávám proměny proŽívání a doveclu zhrub a zachytit rizné formy sekundárního p edmětu meditace, zkusím rozlišovat p esněji. I v tomto pokročilejšírrl stadiu provádím kroky ]..-5 . a7.-11. jako dosud, zp esněnť: všímáníje p itom uplatriováno takto:

Rťrzná vyrušení jsou jen krátce Zaznamenávánlr následuj ícímijednoslovnymi označ,eními0"n jednt l slovo je vnit ně opakováno tak dlouho, jak dlouhtl vyrušenítrvá), načeŽ je jim umožněno zmizel Z ohniska vědomí, a pak si všímat opět v. dechu a nádechu: ,,Myšlení...myšlení.(Tečka!)"

edm ětu

oZ9 rno s t

v r á til

Meditace není k primarniÁu p gaT":-**'tacá. Myšlení je nelsou myšleníI Myšlenéobsahy i::ti jíci proces jevem, ktery však jako síutečně-;;;í" m Žďbyt p edmětem meditace' kdykoliv zpozol'ji' Že mám ,,Chtění... chtění." Nap íklad chci polknout nějatc zámér něco udělaí. atd" rukou , zmérrit pozíc\ sliny, oofusrat, pohnout okao si záméÍU, a nikoliv Jde tedy o to usi*nout zámér . P i pokročilémedi_ mŽ.téprovádění všech i takové záméry, taci jsem schop en Zazr.amenávat

kterébyz stalynepov1irynutyv.mé."".jasnémkaŽbuďío bych je ignoroval, dodenním proŽív aíi (a uskutečnil a stával se nebo bych je ner"li"{.vaně záméru

,rVydech... Wdech... devět."

o oznaÓení sekund árníh

kdykoliv Zpozo-

ruji, Že mysl pokračovala od- jednoho obsahu

motivací)' Vši,mnutí tak obětí nevědomych zvyšuje tedy mi ďávávětší moznost rozhodování, svobodu mé vťtle' Zpozoruji' rozhodnu ti-" - kdykoliv ,,Rozhodnut í... íkladpolknoutnebo

ŽejsemSerozhodl(nap

pozici),

provedu to'

zaujrno.ra vzpÍím"nejsi eŽse vrátím k primárk čemu jsem se rozho l, na nímu p edmětu' Zpozoruji' že l.$ ^p}"J'tavách ,,Plánování... plánován -kdykďiv p edjímám budoucv myšlenkách u nost.

,,Yzpomínání...vzpomínání...-kdykolivZpozorumyšlenky a p edstavy ji, Že seve věoofr vyno ují vzta|ttrjícíSe na minulost' p edstavov ání'" kdyŽ se ,,Pedstavování.'. p edstavy, at' zrakové' sluv mysli vyno í jakékbnu chové, či jiné'

vědomí k dalšímu,místo aby se po jednoslovnént r20

LzT

r "Cítění"'cítění."_ kdykoliv zpozoruji, žc p iiemny nebo nep íjemny pocit je v pop edí méhtl prožívání. "Utrpení"' utrp ení-" - když tělesn pocit twá déIe a všímám z"-nepiíjemny ážujell pozorovat, nybrž 'I -iq'nedok postoj' aneb o že toužímpo jeho odstraněn

p oj m en

ováv ánís

í. Toté,),,

tfP ení" užívám, kdy žtrv á nep iiemné cítěníj:ž,1" 9n|jeno ' áuavanymi budoucími událostmi si tedy ,,já mánt 1nerriárn strach", nevytv á ím z tohoto procesu protilehlí. identity strachu a já),aneuo s minulymi událostmi, jichž lituji, za něž sestydím, a tak podobně. I

vem.,,

poryjelí... pomuení..... těmittl slovy koT:ntuji vn1io spo;'eny "'PoTíjení... s prožitky- uvolnění negativních postojri u^ urt aíaii bolesti, Iítosti, strachu, hanby, jakož i všech ostatn íchnep íjern_ nych, neutrálníci, či p iiemny"r' jev .

Driležitéje udělat si jasno, že se u všech j"r. jednír proc SY' dynamické vztaitv, interakce a změ;', které pod_ míněn ě vznikuji mohou trvat, a mus í zaniknout. P i meditativním komentování jsou pouŽ ívány neosobní slovesn Nary' kterymi nejléq":laperil" il" osj e. oznulou áníjev p oj my' které n"'ál'$'a; r pio ces u áIn í ch arakter sku tečn os t i, je p edpokladem pro áynumické myšlení odpo víd,ající fakt m' Byt seznáT:" ra[ty ježplatí , ve všech konkrétníclr 1 situac ích' je nejzáIlu.9lIisi. pŤ:opokladem jakéhokoliv jednání vedou.ího o

ke šťasinémuživotu.

Životj9 oe; a šťastny život je děj, v něm ž sijsme vědomi, že všechny j"ryjsou oJjátie"i"ža.instruovanéWpassana-meditace je pozTut vhledem t i universáIní challrrmym rakteristiky vsech j.evríl p.íqtivost (aničča),neosobnosl (anaft ) a neuspotojivost'1áituro1.

Takov to p

nás osvobozuje od lpění

gtpdddna) na falešn1ch p edstavách a pojmeCh, jeŽ popírají

a zapÍíčiují rllrpení. Kultivace vhledu je těkem od ideologií, titěkem k pravdě, těkem ke skutečnosti. Vhled nás uschop uje rrt:lpět ani na jevech, protoŽe uznáváme pravdu universál_ lrích charakteristik všeho skutečného a nech áváme ději j"r. vtllny pr běh.,,Pravda je pravym ritočištěm. Meditačním vlrledem je naše proŽívánízakofueno ve skutečnosti a osvollt tzeilo od slepé víry ve věčně existujícíidentity a od ostatlrít:h nepravd k ivícíchchápání skutečnosti a tím p sobících rllt'pení. Osvobození od utrpení a ode všech jeho p íčin trÝibbdna)je nejvyššímcílem všech uŽití abhidhammy. AbIritlhammické techniky umožrlujíale téŽ dosaženícílťr lrrt:nšíCh, jeŽ nejsou v rozporu s tímto nejvyššímcílem. 1rravdu, Znemožnují tím realistické jednání,

Menším, ale p esto vysoce ušlechtil m cílem vipassany |(' poznávání a posilování blahodárn1 ch motivačních 'on štědrosti, dobrotivosti a moudrosti, j akoŽ i pozn ávál. l llt lt rozk|ádání jejich zhoubn; ch protiklad , motivačních J',lrcnťt chtivosti, nenávisti a zaslepenosti. V podkapitole l I. bylo podrobněji vysvětleno, jaké eticko-psychologické '.r lllvislosti tvo í rámec těchto motivačníchko enri (hetu, ,tttila). Zde jen krátce wáŽíme pokyny pro první kroky l ktického postupu abhidhan1mické ana|yzy, které mohou llyl prováděny jak v rámci uyše popsan ch meditačních ',t''t,cÍ;lí, tak později i v meditačních p estávkách vLoŽen1 ch ,lr l každodenních situací-tím však jiŽptedcházíme tématu kapitoly. ;lr íŠtí r

; t

Následující p íklad pokynu je ve formě komentá e kzap edmětem meditace:

lt:izení se sekundárním

,,Setrvávám déle u j"*, kter jsem označil(a) jako lrtční"(respektive jako plánování, p edstavování atd.), ,l klirdu si otázku: ,,S kteq m motivem je toto hnutí mysli

';lr

722

ím vhled

jcno?" Technické principy pěstování vhledu mohou b t L23

cvičeny auplatri?Yá"y i pro daleko menšícíIe ptného prtlŽt vání jakékoliv

činná'ti která

nám dovoluje zaujmtltll klidnou pozici a na chvíli ,,Se shledat doma,, u primárnílt' p edmětu "fidech" a ,,náde ch". Nap íklad p i pití č:r;r mohu pojímat všechny hnutí mysli a rikony těla jako sekulttt ární p edměty meditáce: ,,Chiění napít se... ,,Rozhodnrltt uchopit šáIek." ,,Záměr zdvihnout ruku .,, ,,Zdvihán í... zdvl hání.-Í ,rNeseni ruky

samtl...,, ,rĎo tyk...rr rr[Jchopen í...,, takovéto a dalš íchpoáob nycnsifu;cích

dáIe' - o tak ne jr. drileŽité zanedbat *yrio"é p;;ijrrv ,,, ,,dotyk ,,Chutnání,,, "čicháflí" 1 ,,'tys" flí , které jsou nejdri ležitějšíllrr prost edky' "vidění" zakotvení ve vnějšískutečnosti.

(l.

KaŽdodenní p sychohygiena Psychohygena je péčeo' dušelní zdraví. V prild psy-

lrtthygieny jde o pěstování těch dovedností, těch

sobťr

yl,,>Žíváni, myšlení ajednání, které p ispívají k realistické-

llltt a harmoníckému vedeníkaŽdodenního Života. PsychoIrygiena je vpravdě umění Žít šťastně. K umění Žít šťastně ',,lllloz ejmě téŽ pat í, Že nezavíráme oči p gd těmi stránka-

skutečnosti, které mohou p sobit potíŽq,.lKdybychom ale z duševních nemo cí a ze Životních problém , byl |,y to jaksi ntráceny p ístup k psychohygieně. V chodiska .l 1ltlstupy provádění jsou p i psychohygieně tedy poněkud ;llrc neŽ p i psychoterapii . Zatímco psychoterapii lze .ltlVll&t s prováděním oprav' pro které najímáme psycholo1'.t llebo psychiatra, je psychohygiena' podobně jako tělesná lrygiena' osobní záIeŽitostí kaŽdého z nás. lrr i

r'yt:h ázehi

Konkr ét.nípft{ady potil nácviku meditace, ježjst l l uvedeny v této kapitoí", ;'ou 1íněny jako porrauzenípl r l ty čtená e, kte í sé cht cii seznámit ,t r. vlastní zkušen().\l s abhidhammou' u|",1" najímožnoststyku s kompetentnílrl učitelem' Ačkoliv' žádnái'una instrukce nem že nahradit porozumění a vedení učiielem, setkal jsem se téžslidnri, kteff mi vyprávěIi, jak nu základě četby dobrych knilr o meditaci a o Buddhově '" učenídokázali propracov:t l k praktickému užitítakto získaného vědění. Avšak i tito liclt| dále hledali styk s podobně smyšlejícímiosobami za čeletll vyměny zkušenos t? u vzájemné rady. t

Závěrem chci-vyjád it svoji vděčnost všem osobánt, které se mnou běhe více něz dvaceti let mé učitelskí. činnosti sdíIely problémy u n'pcchy svého tréninku meditir_ ce a abhidhammy jéiich n1E'pevek ke srozurnitelnosri ; této kapitoly je íeooč"nit"l iy. illubo." vděčen jsem z.l ušIechtilé p átélsťví(kaljdno ponikovi a Piyadassi že šri -ittrt,Í)Mahátherrim NyanÍt. ianlcy aManáther m Rewatad_ hamma a Mahasi Sayad ui , Barmy. osobní instrukct: těchto mistrri abhidr'á,n,no ,u,četba'jejich díIa mi by|y v dčímsvětlem na emancipační cestě. 124

Specialisté oboru psychohygieny jsou spíšepedagogové r l irtstrukto i, kte í v rámci intimního dialogického vztahu r r'tlt)U cvičence k získání dovedností d kladné všímavosti rrzitečnéjak v meditaci, tak v každodenním životě. Toto jctí není v lučně platné jen pro psychohygtenu provádě;lt l tttltt na podkladě abhidhammy. Pr kopníci oboru psycholry1iieny v německy mluvícím světě Ernst Blum a Heinrich Mt:[8, kte í vycháze|i Z psychoanalysy, taktéŽ zdťrazriovali

T tyto oba aspekty'" Pro učitele psychohygieny vyhodné vyinat se v oborech psyaopatot,ogie je jislt\

terapie' nebezpečné apsychtl i" "J15, uplníílido poliušení ídit .S(. principy těchto o,o:'íi pri peEi á'zaraví. Zdraví redukovat na vyléčenr senetlír nJ'ocí. Zdravíneníuni pouze sledkem prory'rátt1'k v .h ;:.h.1, p' vence chorob či jinirk definovaného pot trait d;- P.yavá|ěe" o zaiavi jeaktivlrí p ístup k vlastní oso!9 zájmem o dobro a spoč l i"e;í;sďedi kter jé ízclt íváv pěstcnirouladu všech životnrcll děj .

V této kapitole je stručn: ryruětleno psychohygienickť. užitíněkte'y n abnior'u-*iclcych-Á"roá, ktere jsou podrobněji q9.p|ány v knize umert žítš/astně _ učeníbuddhtsttčrc Abhidhammu ,.y;igtrgt, (É"J'b; D87). Všeobecny vyklad jednotlivych'.tě^u, pry.rrbrrygieny arozbor k prevenci' proryluT vztahi pryc *rapii b y zdaleka p esahovat rámec tohoio poj"g l čtená e' kte í "aii, í"ije m?něnb j3.k: inspirace pr() "r'tcJr "*p"ri'-"nrovat a fuo ivě yyvíet vlastní prakti'ky p ístup t P:{,.-i" ypr:'9,rr. globá híorientaci jc ;Ť'T'ff á:*::qr'ipn'oun'a-ní péčeo irurtní osobu k péči Nefunguje-li nám rádio, telefon či topen í, zatéká-li okny' je-li iožaitá nárn koupelna či.zacpiíi'ra"hod, o poruch1 uyžadující tak se jedná oooo'nrt1 nych psychiclcyctr por1ch i" n^ rovni podob-

1u'"

*"m'

ii'í

psychiát. náuo neuroio*. Když žetakov étof,oíu.hy jsou opukovan ě zapíči-

20) v abhidhaT'ě (Ňanamoli

"situačnípravdě*io""Li ;c

1g77)je interakce

.těchto dvou aspekt , :íí"fu:o;;;;Frr *tir-a)usandhl)a

totiž jeh<l

mffml*}jfi*#tqffrrufirm c.c.liii-i*rui zriii'iosa1.,ch (Studien aus dem

otá'Li.t"pry.r,ohygieny

lrovány našímnedovedn1 m zacházením s p íslušn1mi ,;/,afizeními", anebo jen nejasny pocit, že něco nesouhlasí, ,ltlrátíme se na psychoterapeuticky školenéhopsychiatra lrcbo psychologa. Když se domníváme,Ževíme, proč máme V psychické domácnosti problém, ale nevíme, co s tím, rrejmě vyhledáme psychologa nebo poradce specialisovalr ho na náš typ problému. Zní to tak jednoduše a p esto :j() tolik lidí zbytečně ttápí, místo aby si najali e". ''opravá A někte í to nechávají dojít tak daleko, aŽ wpukne kata_ ',lrofa, kterou musí w|ádat ,,psycho-hasiči" či jiné jednotky ',

ll:trevnym světlem na autě...

Pokrač'jeme-li v našem p irovnání, m Žeme považor':tt prevenci Za pravideln1 klid psychické domácnosti, p i rrt'ltlž jsou zjišťována téŽ rizná opot ebování a nebezpečí ;rt )l'uch. Proslaxe má pak smysl jako cflené p edcházení |)()l'uchám' o jejichž nebezpečívíme. Místo abychom ltt'tlbale zacháze|i se svou psychickou v. bavou a nevšímavě ',t Š1lirriliobydlí (platit uklízečkup ijde draho), m že byt rr,tŠímkoníčkemwznat se tam, kde jsme doma. A domov lrriij není ani na lučině ani v činŽáku, ten praYy domov mého ,,,llirví je v mém nitru. V tomto smyslu m že b t psycholrv'l1icna chápána jako vnit ní architektura, která se zabyvá ll('('lrrym uspo ádáním, estetickou vyzdobou a ekonomikl,.yttl Zajišťovánímvšech ostatních podmínek pro to, .rl'yt'hom se cítili doma sami v sobě. KdyŽ si to m žeme lr lV(llit, Samoz ejmě využijeme téŽkapacity profesionálních rtr'lritokt , od nichž si však nenecháme Vnucovat, Co neod1lr rVítlírnašemu vkusu a nocitu blaha. Irpšíje snad tedy ,;lt:rlclit Se s umělci, jejichž umění Žít šťastně vyzaÍuje .' |('jit:lr vnit ních obydlí. Praví umělci tohoto raŽení si umí lr / ('(]lrit umění druh ch, aniŽby soudili podle nějaké normy. r

Všímavíčtená i zjišťují'Že rozmanité jednotlivosti p irovnání nejsou jen jakymsi vtipeffi, nybrŽ v metarl.11'|1 l, poeticky shrnují principy abhidhammické práce na , l.t',lltí mysli, jeŽjsou teoreticky rozbírány v pryních čty ech lr r ltltl

726 L27

otázkou však z stává, kolik myslícíchlidí pteŽíváv nártltlť,

kter je p l století mrzačen psychiatricky a psychologit'kt

promyšlenou indoktrinací, a jaky typ myšlenínachál.íllt, u těch, kte í to mrzačenípÍeŽili.V takoq chto souvislost('('ll není moŽné p ecenit etické otázky, kdykoliv Se jetlrr,i o p ístup k vědění, prost edkťrm a metodám silné p sobivt sti. P edstavme Si, co se stane, kdyŽ jsou dány morálltr' defektním banditrim k dispozici moderní vysílačky,silttr' v bušniny, medikamenty měnícíproŽívánía jiné prost etlk1' silné p sobivosti, j"ž uŽívajímoderní vymoženosti vt1tly a techniky. P edstavme si, na jaké etické rovni mohou lryt ty vedoucí osobnosti národa,tijeho vědci a odborníci, ktt'íl po desetiletí pracují pro bandity... r

Abhidhamma je prost edkem vysoké prisobivoslt I kdyŽ eticko-psychologické vědění abhidhammy .jt' uspo ádáno tak, Že pokrok dovednosti v prost edcít'lr

učí ch autorit' které zd raznění'ho*losvícen áobré v li (mettd')' 1rÍt:hnáno ,u*e,'iu,'k;'y," (sarj)' Prakpostoje \::ou 1rtrzitivní ,"errorti a všímavosti ,n Sve kt. své zako*enosti;; sice neignorujeme ,r*ní p edevším trt.ky ,o r*mena ,Žeoil',"':_: ;;;;ur" 1ěnu!"*", p-urémy, a ď3yízám' které lt. ckty, slabosti rÚ*";''ť.$ Života' ,r,yttt dobr m rtrarrláÁ, t<uttiv á"éšťastného pod"ikili v rtrvt:StUleme p ístupu L|.ťohygieně N eblahé v sledky -rnut1gno jako autoriry odborníky' kdy Žnn\rí"''* očekávat, sk é-zacházeríse lllll'ínre t'iar"ií áutoritá pÍizp edí l tt l í se soust "l?nioí, n"lTári* 1r'o'* a|\zact' skym^ poslušnost, totalitá , Irt )tl Samym, ,p:t:n"^r_1l..^llii* , rlrt )VírníSe 'ÍflrzacenÓ |,ltr giím. Psychohygi"lu: i"?'" ::i::'i"ffiffi3!1:ffi?': : ,

-l

: ,

(updja-kosalla) u u moci nadnormálních sil. (iddh') j" podnrt něn pokrokem etickym, ne|ze vyloučit určiténebezpt:ť'l sebeničení v p ípadě zvráceného uŽití. P i trénink' jakélrtl koliv nejen abhidhammického typu meditace jstrrr uvol ovány psychické síly, které nejsou samy o sobě Íltll negativní ani positivní. Tyto síly mají tendenci organízov:rl Se v kompl"ry, j"Ž prisobí jako kvazi-autonomní osobnosl (bh ta, jakWta) označ,ovanév r zn ,ch psychologicV.h sy stémech jako archetyp, komplex, introjekt, inkubus, a tlrk podobně. Psychické kompl"*y existují v kaŽdé osobnosli jako subsystémy víceméně eticky neutrálního charakteru. Až teprve náš postoj v či nim a naše zacházenís nimi m ž,t' byt buďto zhoubflé, anebo blahodárné, podle toho jaky tyll autorityiim p i kneme.

130

; }r*

i,la JTi,1[';*,:."J.|fi

chytrák ' ťHH,*IŤ'Jff['' p ímo:

^Řečeno zce|a zastíru por.;;"'|:' ď;9:'::::' moci. n'1troj ,zneuŽiuo'ílil"

)tl váŽné) a

l l, l l ii uandité mafie l l)()(.tivě zbotratťi

miiioná ,.která ovládá

sociální adaptace spo1einost,.;;*l'i skou l, I rlrtír a etickou sebejistotu neLalí'seberictu í kte irt lryt.lr lidí, !,,.(ki'rennanclpovany.!,!eŽJ:lutnáktotTtU,abysemohli podvod rn abezpráví' _ ' l,t tl 1lr'tlti v'ádnoucl --ÁX*-í ,,|Árlno vymění ,":oluce teď , Žejakás1. nedotčeny l,t t:clstavme si a *.t'a pÍito* prot'nito,po1ďnosti ure"1r ulh společenského l,l, l\/ t to ttěre i nadát" pro struktUÍY, l l i ll ,l.akováto otev ." o"]:,p sobnosttch či režimu změna , tl,t nacionalistick i l,l, rrt scktá ťrin ny.1 "*:;:":Iych'

opatrnost je tedy na místě,kdyŽ chceme používatjakt' kritéria pro sebep oznání a Vyhodnocování sv ch meditač' ních vhled rť;znéautority, jejich postoje a jejich věděrrí. Autority jsou taktéŽ součástínašíosobnosti, ať. už jsme j.' zvnit nili dobrovolně či nedobrovolně. Proto nem že bvt

, t

,,,

l,,,, r

;

:;:l,?:.;;]T

potitickych soteriologií'

,,,,,:;,,,l,,:]Ír#*1"'"ffi?"#],J '*"fiÍi'"*'o r

,,,,,,,,,,,.;;,f;l? ,,

ilffiil**

!l, lítrodnit'o sebeurčeni,

l'lu T'"#ÍÍr' či

T,ťi#i}'$JJ"llJ'";#

9i"1*ffi

ltr tlr! 131

T Zde uvedeme jen p vy*áení etického ftlady postup konkrétních techlrrl podklaáu ditativního užitíddHa;;;ho iréniítu@ikkhd-pada) a tllt. roiiu^iování ^{ii Qoniso-f|to tt,t, t t'uil rrn.s"n?h pirštípu

ff::);r'-iiiť8i''

svť. l t t

Jako eticlcy-podklad j" v druhé části abhidhammick(:tl, kánon U rztuno'go iru,rrz"i:"" ^Iane pe trozhrcdnutí cvičcrr ' Ce' jež jsou užíván;Éouadeí p'i"cipy jednáni. Bu diž každodennílt,, zd,e ,aťr,ruzněno, o rozhgdnutí z ulTt1í vrile, nikoliv ,.ay o pod izování sr. n ěj ak y mnorrn ámči p i k ár;;i* ní autority' Tato rozhodnutí :l lisi sue tské ne bo d uch,,,, cílí;;á^rrení apostupttr. vyloučenízp sobti jed"u''i, ;eŽ škodídruhym, špinívlaslltl mysl neetickymi motivy .;Ěi1. h zhouunymí o,:rrědky, a títlr zap íčiriujíutrpení (viz'p"j ;itola:. i.). Jsou to rozhodntlll vzdávat se kdé jen ;"i"" emancipaci' Cvičenec Ň;obí utrpe ní a br,th "#;;l" si denn:, ípruíiáru,u ričátku meditace' zp íto'rnriuje ranlll svá .orrroonutí v následující verbálllt formě: 7

Ničen í a zrariován

í d 'chajícíchbytostíse chci

Braní toho, co není dáno' se chci zdržovat! 3. Smyslné nest ídmosti se chci zdržovat! 4. 4r4"iícíhoa nepravdivého mluvení se chci vat!

:;:;#:ivánívšímavosti omarnnyrni látkami

Takovéto krátké uvědomění si ne spěchu musí

lryl sledováno promyšlenímmožnostílepších,etičtějších

'1líisob jednání v podobnych budoucích situacích.

\' 1ltlněkud pokročilejšípraxi psychohygieily, poté co jsme ,

r., k

tlli prožitkově podloŽenou bezprost ední drivěru

lt:tody abhidhammY, Používáme abhidhammické strate-

l::

Óž

p i Vyvljení etick;ch zp

sobťr jednání zcela spontán-

Schopnost drivěry (saddhd) kultivovaná V etickém |{ ,lirítnía jeho meditačnímreťlektování se vztahuje 1rIt'(lcvšímna naše vlastní umění Žít šťastně, na dovednosti , lt't'lrniky tohoto umění, na naše vlastní kompetence p i

znamená tedy téŽ sebedrivěru a ťrctu ;r,'lt pouŽívání lr'(l Nejd ležitějšímzdrojem sbedrivěry sebou samym. 1 l ',('llcricty je reflektování spěchu v dodržování svych , l lt kych rozhodnutí. Takto získaná sebe cta, d stojnost | ,('llcjistota Se projevují nejen V našem vystupování jako I rl,.r 'v m, nybrŽ mají dopad téŽ v efektivitě, s níŽ dokáŽeme li;ltzovat t naše záměry a j.dnat p i jejich provedení. ' t ;lť'ch, sebericta, d věra a etika Se vzájemně podmi ují. |,

zdrhl

r7,|lodnutí.

Autochtoní etika (síla), to Znamená ve vlastním charaktll z.akotvená a vlastním proŽíváním zajištěná etika, je ,, Ir tllrčjší vriči vnějším znejistěním, neŽ heterochthoní etika, l lr l ;i staví na filosofickych, teologick1 ch, sociologick ch r 1l', Chologick ch normách. Obzvláště V totalitá ské Spolr r ttrlsti, V níŽ je postoj ke všem autoritám pošpiněn stra, lt, 111, nedrivěrou, lhostejností a spojen S oprávněnymi ;,, ,, !rybami, p edstavuje autochthoní etika tu nejpevnější rl'l;ttlnu umění Žít šťastně.Na tomto etickém podkladě l)|ll/t'ltle kultivovat své schopnosti, vyvaŽovat je v osobní llllr'1ir'itě, pečovat o své duševní zdraví a nacvičovat nové t, r1't'tlttosti pro své uplatnění ve světě. lr

zdrž<l.

se cht.i

TaktéŽ denn ě, zpravidla p ed večernímeditací reflektování udál*ti nebo pi'.i p'osietro dne, si cvičenec abezjak chkoliv velmi krátc:t. se mu neda ilo b'"uJo ; nt zpiir"'nuje situace, V niclrŽ t zcela věrny svyrn etickyrn V nichž neměl oost princip nt, sebedrivěry níi"e

k piorurení svyclr

l 1,

V rtásledujícím vysvětlení technik všímavéhouvažování t_ftLanasil<ara) a vznešeného postoje (brahma-vihára)

t11t,yt

134 135

jsou alespo nastíněny rizné aspekty pokročilejšíhopsyclrt hygienického postupu. Kroky postupu jso u zdeformulová l rt tak, aby bylo možnéje použítS malymi obměnami butl'lr' r

v meditativním reflektování prošlého dne, anebo p

ílrt,

v prťrběhu problematické situac e kaŽdodenního Života. l )í meditativním reflektování a jemu následujícím vyvu(:lll novych blahodárnějších Zptlsobťr pro Žívání,myšlt: lt a jedn ání máme tu q hodu, Že nejsme časově omezeni p t:tl

' r

pokládanym pokračováním problematické situace, a tutlli mrjžeme libovolně dlouho experimentovat s alternativnílttt postupy a objevovat rťnné nové možnosti. V konkrétnípftr blematické situaci musíme spíšespoléhat na své jiŽ nacvičt' né kompetenCe, jrŽ si jen zp ítom ujeme ) a na svť' emancipované postoje, jeŽ v souladu S vnější situací volíntt' a upevriujeme. Pokyny jsou shrnuty v sedmi snadno Zapíl matovateln; ch krocích:

v kaŽdé situaci volbu' PÍlnejednat, anebo v bec

máme 3. Uvědomíme si' Že aktivně

nejmenšímvolbu iednat' -čhanda)' jednat (l<ntu-Y*jot zámer si záméry len 4. Všímáme í ve ueoo*í. Tyt o j"ŽSe Spontánně hl a Zaznamen áv áme pol*;;váváme heslovitě v běr ,Že'o.': m že totŽŽ,rc^á*" vírne v paměti. spra"nym v chodem m' na plvní pohr"ožáái *l y'1 o o n éi s i m e š e ní n *., ;í b' ť" e' íz , sv ze " i*puisivních nápadťt' Nechceme byt obětí nimiŽ jsme se a cíle (ot!?o.), S ričely si 5. ZpÍítomnímetéto situac;^"'ju'l, iíuoz i svá etická ptuoJnJ oo

i"9il Ž

rozhodnutíplatícízavšechokolností.

a)r

"l'. Stáhneme Se Ze situace, která začínábyt p íliškont plikovaná, nebezpečná' nesmyslná nebo zap|etenír do ben,chodrrého koloběhu.

V rámci meditativního Zpracovávání to Znamená, p erušímeZnovuvybavov ání p vodního, nij

Ť,,:

zrk

nezměněného prťrběhu reflektované situace, jejíŤ p edstava je sekundárním objektem meditace.

psychohygienickém zásahu V rámci konkrétrrí kaŽdodenní situace m Že b; t toto stáhnutí se podlt' dan ch možností buď pouze mentální, anebo skuteč'ně tělesné, tím že se pod nějakou záminkou prosttrrově vzdálíme.

2. Uvolníme se pouŽitím jiŽ nacvičenémetody,

nap íklad všímánínádechu a vydechu (tÍna-apdnusati). Dle pot eby, kdyŽ jsme umdleni, téŽ zvyšínrt' své tělesné napětí tím , že se vzp ímíme, Íozhybánrt' tidy, eventuelně Se protáhneme.

ampadžata írčelnost(sari-s napadají' Na !"Ž nás ckéhb tréninku ab hidh am mi vhodu"ogomit vběr

(l. P ezkoušímevhodnost jeánar'i, znych strategií

zák|adě

ď'n: íklad ":T,'-í'hb ívenacvič",ny.1.strateg\i-nap

okr

či'

jsme schopni si

nych,iiŽd

zpíaoigmat strategie ,rycná Zelící

brahma-vih

nejt:."'nější strategiito pro Se Rozhodneme *"oiiativního zg:acovávání a jednáme. V rámci erušenbho p vodníhtl .,namená,že si na poor.iuoě p v jednotlivostcclr reflektované situace prběhu

alternativu' p edstavujeme vybranou nebudemc 1l'i |)ltt ll:tll íkl:rtl lt' ejmé, Že pÍ\p'u.ni'ho p:|:::* ni. írspěšneisi, neŤ' rok ,"omi , ,l, rrí tčchto na lr t'lrtllt't'll provedení sestavy lllt'tl'tlll' V rrích pokusech t l l,I 1r (" schopni i,ryt rát bronzov()tl l l, trltl jsme později l;l/V( rlt r1tl"\' .!. |,,r IrÍi prvníchP-"ť"r:.l 1?pr"t:"nacestuvcizíllt bez poríŤitlltrrlllt' schoplib'ál lll lll/ |sme pozdeji t c"lrlt i i''ll "(' llt llll šp;\"jÍ*" tedy se l ir 1rl'rrích pokus"it, r'vtrltl lrl'tlt' k;touérr Sittlilt't:, erušit p rrrcditativně ! ,,,| '

lli 136

dárnější alternativu vlastního p ístupu k situaci a pokusit st' o nově ronrŽené provedení.

Krátké vysvětlení paradigmat kultiv ace vznešenyclr (brahma-vih ra) V podkapitole 5.].. m že byl

postoj

vlastních stratcp em šlivému čtená i podnětem k "yuíjení gií., Následujícípopis strategie odv ozené Z abhicl-

hammického paradigmatu soucitu či porozumění trpícínl (l<nrund-brahma-vih ra) ukazuje, jaky dopad má její uŽití V situacích, v nichž jsmc í za velmi krítickych okolností p ímo ohroženi agresorem. Dokud si neově íme tuto síltl prisobivosti vlastní zkušeností, mohou nám v sledky medijedn árlí tativně intensivního soucitu a na něm spočívajícího p ipadat témě neuvě itelné.

Rámcová p íhoda uŽití této strategie, Se skutečnč' udála: Do místnostípsychologické poradilY, V níŽjednohtl zimnfto večera probíhala skupinová psychoterapie s dětmi školníhověku, vtrhla banda asi osmi Íetěry, holemi a jin mi p edměty ozbrojenych rokerri či pankťr. Psychoterapeut i jeho asistentka věděli, Že p ed několika dny pravděpodobně ta samá banda v noci zp|enila zaŤízenítěchto místností. Zatímco asistentka uklid ovala vyděšenou skupinu dětí, zača| meditativně zce|a soust eděny psychoterapeut následujícírozhovor s bandity:

,,Venku mrzne, co? Pojďte se u nás oh át!" Žaana odpověď, j"n poněkud p ekvapené vyrazy V obličejích kluk , kte í p estali inčet s1 mi rekvisitami. Po krátké p estávce' během níŽpsychoterapeut zaktivoval všechny své meditační a co nejintensivněji vyzatoval knrun v či 'íly, existenci empaticky chápal, pokrabandit m, jejichŽbídnou čoval: ,,Kdo je mezi vámi šéf?Já jsem šéftady těch dětí." Nato yystoupil jeden Železem ověšen kluk do pop edí zeptal se a hlasitě zaskuhra|: ,,Já!" ,,Kolika lidem velíš?(( psychoterapeut, a aniŽ by čekal na odpověď, pokračoval:

pro horky čal "' &taky Žemeservírovat limonádu'" virs máme studenou své bandě a ZaÍya|" "MY ke obráti' zpola Ve'ite' Se pivo!" odešli' 1tleme na analyzovat tuto p íhodu dlouzetoho se zďe by. bylo možné

všem m ,,My vám tu

Jistě

ruti',o

j"i} ďem?l?'r zně interpretovír prin.ipiární j; i::á';yť:tu1ovat 1rtlkusí*

',(' V

kroky' jimiž

moje mYsl: one Jitt'uti brala

coby boie' definici situace agrTorovu se tedy ijmout 1. Nep napadení,

:t'.,ii?ff

tr"r"i.','"uo 'd';táiirN1tát

';;;ťJJí:Tffil [*:*l""*::Ť'T'-

píedevšímjeho z.EmpatickyPo.hory.agres::vstavmysli,vŽitse situa.";íi'"ěd"*ii 'i jeho v|{ni k agresivitě' pudí j"i utrpenr, 1"z kladhé. )i, io"Ž následující l.Uvědomitsivhleo1li1d'íu^::acvičenéhod ho uváŽení podobny.h :',' člověk nemá zapotebí ,n"9ť"JJli , Stastn jistoty, trp ícíazaslepeněco ničit. Jen Žovatči ub'i chu á|' někomu r"é ;k;ií- TukoÚto ny neštastník,"rorir"il mo cí' zasluhuJe v p ev azenásilnou byt Že m i když soucit.

sem-li schoryi ):í ť::"'##{:;:i"T'*';:i'jJ; chologickY v I: eticko-psy:holtljaké *i.y j." ug'"'91 ctti

r,fistává,do gicky oiupen

stojnost osoby

a ilÉl<aruna' iyj'a vyza ující

resp"tt'''i"

,,Pesvšechensoucitsubohymagresorenrj.'vŠ:rk it'ltr ' chránit seb e aostainiía"o"*ezpcč'íltt trlttlttttď'tl ttutno

icdnání. icho Prostor

,:'ě\Á, -?tespon

verbálně

sobnostt'

IlU 138

[\ir

6. Vlastní ochrana

musí byt prosta jakékoliv nenávist i, byť nesmí zra ovat agresora' nesmí zvyšovat jeho i neuvědomělé utrpení. Agresorovi by měllr z stat otev ena možnost 1 chodu ze situace, aniŽby byl bezprost edně ponižován.

Ačkoliv se vyše popsaná strategie prokázala uŽitečnotl téŽ pro ovlivnění mysli a jedn ání druh Ch, j.jí vyššíetická hodnota spočíváv jejím p ínosu k vlastní sebed vě e, d stojnosti, sebejistotě, tedy k emancipačnímu pokroku. Psychohygienická hodnota takto strategicky zv|ádnuté kritick(: situace je p edevšímv tom , Že nedošlo k zašpiněníani mysli vlastní ani mysli druhychŽádnym p ír stkem nenávisti, chtivosti či zaslepenosti. Hlavním a nejvyššímričelem všech nezávisle na tom, abhidhammick ch technik a strate gií jaky je jejich vnějšíužitek je pokrok -p i čištěnímysli odc - na cestě ke vnit ní svobodč všech p íčinutrpení, pokrok zvané Nibbdna.

moudrostt skrze věky osvědčené sdílení pro edím

.lrost ;rbhidhammy'

kladen tréninku nesporně abhidrr:*T-:Iém n j" Žáďném v I kdyŽ prild ;^íď '.*"ktování, vt:lky d raz na osobní dťr'ežitoststudia text ' p"-g:," ována *itá *ni platí kultivace 1rrípadě por.rár. v obojím l:rko ne1dťrležitěj{;;" p átelství' Šl ochtit-ého r r

V této malé kníŽce o základech meditativní psychoterapie a psychohygieny jsou pojednána jen základní paradigmata abhidhammy. Vych ázím p itom Ze svého p esvědčení,Že Vaše tvo ivost a nápaditost, milá čtená ko, mil čtená i, je tím natolik povzbuzena, Že Se rozhodnete vyzkoušet juk v meditativníCh, tak V každodenníchsituacích, co dokážete i bez osobního vedení instruktorem. Je mym up ímnym pÍánímV budoucnu se S Vámi setkat bud' v rámci universitního seminá e o abhidhammě, anebo v meditačnímkursu či retreatu, a vyslechnout si zprávu o Vašich vlastních zkušenosteCh, jakoŽ i zodpovědět Vaše otázky. Kursy' v nichŽ je metodick nácvik meditačních technik sledován intensivním tréninkem jejich uŽití, a retreaty, j.Ž mohou mít charakter tréninku celoživotnícesty emancipace abytjuk školenímosobní praxe psychohygi try, tak p íspěvkem psychoterapeutickym, jsou jistě vhodnějším 141

r40

7.P ehledavyhled

metcrcl ll,,"",;;::i'ifiÍ#";l:,i.!:'liaFťÍ}'xiiilT}': uur'iot'ummickych 1983' ; "Ži i 1Jon".r*y. ísl2' iglg' 1rtllednání psy-

g"";,"i'r 1rrttp .

Záměrem tohoto pojednání o zák|adech meditativttt psychoterapie a psychohygieny je p iblíŽit čtená ťrm etipktlpsychologic! systém abhidhammy, kter1 vznikl a byl p() tísíciletírispěšně kultívován v Orientě, ale teprve v poslecl ních desetiletích dvacátého století nachází uplatnění té,Ť v našíkultu e.

lttrterupíi'í pť

abhidhammy

i'"pr'

;-š"Ň!i"'

, r

Ť;' :::i:;

,,,

]l;

protlít'#il:;v tomtov nichž' ffi?#",žTffi'l,Ťff ;bhidtrammy' p1akticTé.l:g

trmník

terapie toxit<ornan ' jednalo o skupinové a psychodramatické technil.' trt se lt *"áitativní l,t lv romuinovány r'o*f,rázi,a"í patogenníclr lk

posudkťr, kategorick ch tvr Zení či programatickyclr

prohlášení, jsou odpovědi nabídnuty v technicky odbornyclr kapitolách 3. a 4., jejichž kompozice je vědomě rozvíjenll pod tíŽítěchto otázek. Pri tom jsou stručně uvedeny prak_ tické p íklady a letmo Zmíněny téžvztahy abhidhanlmy k některym západním systém m psychologie.

/i|

l ,,

rÓe'em

,:lld""Jnun"

skupi-

rro1"ffi :T/::1rl: :,iu'na l,,(..rlostí pu.,"ntť,. konvenčníchpsychirt-

psychoterapll (. it individuální psychoterapie 'l9' pruni zP\ď'u ; lé:o . pu.r"nt p byla ednesena 1 1r lr yt:h (publi,i" ;;JHadě.auhi'dhammy l'l l lr;ttlcné g;i"rrjprv;P'"'*;;q:iečnosti jcštri iq"8il " vedla na lr lr r|):ttlu ,g.7r í p",rť suorn?tí ve | , r\ .lll:l pozděii

11r

Praktick p ístup k abhidhammickému tréninku jc vyloŽen v kapitolách 5. a 6., V nichž jsou uvedeny téŤ, p ftlady nácviku meditačníchtechnik a uŽití jejich vysledkťr V každodenním životě témata podrobně pojeclnaná vc většímdíle (Fryb a 7987), jehoŽ p eklad má byt v brzké dobč dostupny českémučtená stvu. V souvislosti tréninku a praktického užitíabhidhammy je nevyhnutelné zabyvat sc kulturními a společensk; mi fakty juk specificky česk; ffii, tak evropskymi. Toto téma vyŽaduje dalšívyzkum k otázkám, jeŽ jsou ve vztahu k psychohygieně nastíněny v šestékapi_

:il:T#*ru{

,, l, :,l:

l t.llto :

, : ;:

projekt 1

*h:t';aměeného

cviku prJŤoterapeut

počat na Uni-

;;4 *t{ť;Hff$i$"* *ffifug Waltorclll

as iektivrriat-*"t'oo, proi"k'::::::^':ilkÝ* básníkem, ,,ilr lll V oblasti

ll,,l,,,č,,r\

tole.

142

'Ňbu 1984' r'ssl;' Zde

tlskovec tg65,p"řliJ,n*r,"i9 naše pojednání l(.tedyn1.mis11^to,,t.retnÉpop,"'po}eče'nskyrámec chŽproveJ;ni rt lt:spo těch proi"*:,íl' eárpa rnateriál' , r :rlrhiot'"**e záštitou autor ue ŠyÍ:uT:ku.qod proprováděl První projekt polikliniky v BerilU' psyc}*i'rcr.é t, tlitole Univerrit[i uy'"rJn"'p'l"pracovníkit Spo"':'il ziuu" l r',('ra Theodora

Systém abhidhammy je všeobecně definován V prvrr í kapitole. Ve druhé kapitole je Zmíněno několik charak_ teristik kulturní tradice, Z níŽ abhidhamma poch ází, a p()staveny otázky, do jaké míry m Že b ,t j.jí užitíp ínosetll pro současnou západní psychoterapii. Místo spekulativníclr

Závěrem p ehlédneme umístěníabhidhammy V naší kultu e a pokusíme se formulovat některé body, d ležité

us"ou".J 1953), anelo

Schult t

'yuu rnl"n,;;it;;"íě or*''tované zptávy

I II I

t-il I

:,;

llll

,il r tl .l V

tlyl pobvi :' v klái ítcroclr

l%.*"ii;ťdr#,"'fJ$Fmnému návj;

Asii.

Po autoiově

"íe"inku

to'

ť na Sri Lance a v Barmě bylo od roku s abhidhammickou psychoterapií a 1976 pokračovántl s rn- cvikem psychtl. terapeutri na Univer'itní psychiatric kě potitlinice prtr mládež v Bernu aŽ do roku i983. Během těchto

let, v(. spolupráci s profesorem Walterem ziJblinem' ŽákemCarl:r Gustava Jun Ed,byla abhidh?T'ická psychoterapie užívána téžv p ípadech psych V ry. kombináci s Jungovs{mi mctodami, p edevšÍm amplifikace a konkr etižace

pomo

uryarn

'ch

prostreat

proŽitkťr , bylo dáIe vyvljeno užitíab-

"í hidhammick; ch metod kotvenív tělesném proŽívání.obsah této práce , jejížpopis by zasluhoval vlastní monografii, jc zde možno jen krátce zmínit. Těžiště abhidhammického rycviku psychoterapeut sc pohybovalo téžmezikombinacemi s Freudovskou psychoanalysou a Gendlinskym p ístupem k Rogersovské psychot'?r.anii (Fn ba 1983) , iéz uyry od roku 7977 intenzivně diskutovány s Eugenem Gendlinem a Carlem Rogersem. V práci se skupinami se však nejlép. osvědčovala kombinace abhidhammy s psychodramáti'ctymi technikami, která byla zprost edk ovávána p edevším u ku.rech prováděn; ch zerkou Morenovou a autorem od roku těchto r znych kombinací byly integrovány rgig. v; sledky v didaktickém programu q cviku' na jehoŽ podkluďc pak byly t í- až pětičlen m tym:T pod vedením autora kažooročněprováděny v letech 197 6 až 1 983 n ásledující typy kurs abhidhammického tréninku:

Dvousemestrové semin á ena Psychologickém insti_ tutu university v Bernu (p ístupne též.o studenťy léka ství, pŤug.ogiky, .Řono*i., sociologie, práv a teologi.). Z častnft těchto seminá byli vybíráni praktikanti, kte í se pak na Universitní psychiatrické poliklini." pro mlá dež V Bernu a na V; choYné poradně 'kantonu Bern zapracovávali jako asistenti-v terapeutickych a poradenskych skupinách pro mláde ž,'rodiče,ueit"le a vychovatele.

Nep etrŽity každoq denní interní q cvik a Supewize pro psychoterapeuty a poradce na Universitní psychiatrické poliklinice pro m|ádeŽ V Bernu a na Vychovné poradně kantonu Bern (p ístupny téžpro praktikanty). Sedmidenní intenzivní kursy neboli,,laboratoÍe" pro psychoterapeuty a poradce (téŽ pro ričastnfty Z cizíny), prováděné rezidenčně hlavně V rekreačním st edisku Mont Soleil v poho í Bernské Jury. D esetiden

í i nten ziv ní ku rsy

atip atth án

Vip

asš a-

ná-meditace neboli ,,retre aty" a abhidhammasemin áÍe v Mont Soleil a dalšíchst ediskách , j"ž

jsou od konce sedmdesátych let nadále prováděny téŽ rťnnymi buddhistickymi skupinami ve Svycarsku a Sousedních zemích.

Z tohoto stručného p ehledu je zÍejffié,Že pro trénink

l lt:rapii na podkladě abhidhammy

dťrležityspolečensky p i vlastním tera-

l',l)ckt práce. Nejen tymová koordinace

;rt'tltickém postupu, ale p edevšímtéŽ institucionální 1lrltlpora a Spolupráce mezi institucemi musí byt Zajištěna, rtt;i_li většípočet pacientťr a terapeutťr profitovat z uŽívání tr't'ltto psychologicky tak vlivnych metod. Jen díky podpo e ' l;rtních institucí bylo moŽno V uvedenych projektech r',1lčšilěešit téŽekonomickéaspekty p ráce, které nesmí byt Il!(:lrlíŽeny hlavně ve společnosti, která je tak silně orientor,lllÍl na rentabilitu, jako je tomu Ve Svycarsku. TéŽ fakta | ,l11kurenčního boje mezi rťrznymi školami psychoterapie, |,'/ scluvisí s ekonomickym aspektem práce, nesmí b t Zalt,'rlllávána. JiŽ skutečnost, že psychoterapie na podkladě rlrIticlhammy Se prosadila během několíka málo let i v takto l l,ll ( lčnémspolečenskémkontextu Ve Švycarsku,svědčí , l lt tlll, Ž. její budoucí perspektivy jsou V našíkultu e slibn r

Ncjvětší silou systémťrpsychoterapie a psychohygiclly l.l 1ltlttkladě abhidhammy je pravděpodobně jejich necltlg145

matičnost a otev engst pro kreatívníkontakt s ostatnínr i psychologickymi brouádění -'*ěry. ;atetoliv emancipačntt psychologické prá'" však v naší lika typickym ipotíž"Ti, '" p.u*enícímcivilizaci setkává s něktliztendenc( ježse b t hluboce r"3ě;fu na's"m p í9typu k sobě zdají ',ák samynr a ke světu' Nejzá*T.ějš í potíž",ouuisí i kulturně podmíněn;ym pohrdáním tělesností a p e.eriováním pojmoq clr obsahri slov' Častéjsou iě' potížePi rozlišorranr prav. clr autorit od p eds ttráiicích autoritá'rl a zaměríování efity s moralizujícímiideo-logiemi. Proto í b t závěrem ještč jednou zdti razněflo, že-abhidhamma'u, obsahuje etiku, která staví na těIesném prožívánía osobním porozumění. Pravé emancipačnírisilí je první adě prácena sobě. Y P ispět ke kultivu.i" áryr'y.rr'e narn moŽno jen potud' pokud jsme "1'u"iio*i guáiz potiočili. dovoleno autorovi :u.Ti tohoto prvnfto českérroffidnání o praktickém užitíabhidhaffi'y, aby závěreT il své zLehosobní p esvědčení'že j_uto práce mriže "'íjo b t stutJnÍ' p ínošempro každéhočlověÉav jeho ulastil meny rrřoa konkr étnícestu jak šťastněji žít '

l)odatek: Buddhismus a psycholo gi""

Psychologie i buddhismus jsou děleny do riznych škol Slrtěr , jejichž stoupenci si kladou víceméněrozdílnécíle. l'r ltl pojem psychologie zahrnuji na tomto místě pouze tY, r lllirrulém a tomto století vzniklé vědecké systémy, které \'\'('házejí Z empirického vyzkumu lidské psychiky. Za l'tt,lclhismus považuji všechny systémy, které Se vztahují l tlvrrcet pět století starému učeníhistorického Buddhy ( r l lrmy (v Sanskrtském p ekladu Gautamy). Sarnotny , v tvor našínebuddhi1lr rtt'ltl buddhismus je však nedávn tt, li kultUtY, ktery neexistuje v myšlení milion tradičních lr r111lcnc Buddhova učeníavyŽaduje tedy kritickéuŽívání. l l rlt ltl lr a nazyva| své učeníDhamma (v sanskrtském ,l r'li lirdu Dharma, č ín s ky F a, japonsky Ho, tibetsky | t lt,l\.,Sinlrálsky Daham, atd.) a Zprost edkovával jej ;rlttlrcm osobním kontaktu jako konkrétní praxi. Buddhislllll', O'/.f|ačuje dnes r zné teorie. .l

VŠechnyškoly buddhismu uŽívajírozdělení záznamťr llrova učenído t í soubor textťr, j eŽby|y kánonizov ány , llt'tím století p ed našímletopočtem a od té doby jsou ;llr ,l:ivány aŽ dodnes ristní tradicí skupin mnichri, kte í se |lr I lyltl texty nazpaměť. N.jstarší písemny záznam kánonu |, , | ;l, lt ízen na Sri Lance v jazyce páli v prvním století p ed l l rttt lctopočtem. Čínské, tibetské a sanskrtské, jako Ž i no, ,, |, '|lt) evropské preklady kánonu jsou V hlavních rysech l,,Ir rztl(i s pálijsk mi texty. Soubor text Vinaya-Pitaka obsaIr t;, lr ;rvidla ádové kázně, soubor Sutta-Pital<a (sanskrt: ; l l rrt lt

t, rl 1lrcclníršky stcjného titulu pronesené dne 4. května 1990 I rrnvt'rsity Karlovy v Praze.

na Filosofické

tra-Pital<n) sestává Z poučenípronesen ch p i r znyt'lr pÍíleŽito s tech a Ab hidha mm a - P it a ka (s ans k rt: AbhidhatTn u

Pitalrn) je soubor systematich ch formu|ací eticko-psychtl logick1 ch paradigmat Buddhova učení.

Celková srovnání psychologie a buddhismu by měllr tedy brát v vahu p edevším vlastní buddhistickou psychctlogii, jeŽ je formulována v abhidhammě (Fr ba & Vogl 1989). Někte í auto i se však pokusilri téŽ o formulace psychologie imanentní souboru SuÍta-Pitalcn a o její srovnání sc systémy moderní západní psychologie (de Silva 1978). Jednotliv á témata b uddh istické psycho lo gi e j sou Zpr acováván a a upravována pro pouŽití v západní kultu e hlavně autory, kte í Se sami adí k nověvzniklému směru tak ntané transpersonální psychologie (Tart 1975, Welwood 1979). Transpersonální psychologie vznikla v druhé polovině dvacátého století jako ,,čtvrt směr" moderní psychologie, ktery dopl uje t i směry p evládujícív Americe; jmenovitě behaviorismus, psychoanalysu a humanistickou psychologii. Velmi ,jednodušeně je možno charakterisovat tyto čťyi směry a shrnout jejich vzájemnou kritiku následuiícím Zpfisobem: Behaviorismus a jemu p íbuzná pozitivistická pojetí psychologie uznávají jako vědeckou jen metodologii uŽívanou v prírodníchvěd ách a chápou člověka jako mechanismus' kter pouze reaguje na rtzné stimuly. Tím je om ezen p edm ět vyz.kumu j"n na vnějšně zachytitelná data a potla-

čeny aspekty psychiky, které jsou vlastně rozhodující v lidském proŽívánía jedn ání. P vodním zámérem tohoto směru bylo rym1tit z psychologie pojmové spekulace, jeŽ mají málo společnéhose skutečností. V praxi to však vedlo

nerefl ektovaném u užívání poj mri . Y y zku mníci tohoto směru víceménělibovolně definují, co má byt stimulus a co jsou intervenující proměnné, determinuj ícír zné reakce na stejné stimuly. Reakce zkouman ch osob jsou pak vyzkumníkem subjektivně interpretovátrY, aniŽ by se staral o to, do sp íšk

Hlavním bodem jed n^^-o jeho vlastní projekce. se míry j ilrké gie je zanedb áv ání ukychko k r i tiky p ozitivistické'psycholo liv eti.ky.h ťrvah' Z ní vychá zejícíškoly Carla Freudova psychoanalysa, a většiny takzvanych ( iustava Junga, Alfredá Adlera obsahťrm tiosteho proŽíllc()analytik še uenu;i p e.d.evli. p'lclologick vítttí.Tento směr rrr"ouuoujevir spolea m tectr, jakož i d ležitost , rllsaženou v pohádkách psychickych klad pr9 poroz,r-o''i a v ť t.ttsky.h problém pilť, tak ve spoler;ikonitostí. Jak v psychoterffitické patologii; rát rurn"Ii q:o školy hlavně t' l ském p sobení' je jednání a vysvětlení zoiaverro prrztrání k ínos p 1,.iit:lr ,""|u zanedb ávají vnit ní rrriz,ivy. Dnešnípsychoanalytici áír"zitost však nebyla p ehLíŽena , rž.ívánítělesn.J,"j;; 1,r ReicheÍIl' ,,t1,,1rrundem Fre.raÉ. a jeho ŽákemWilhelmem která za tizována ju|o ideologie, l,.,Vt.ltoana1ysa je často kri j"oin.e vládnoucím společensl'.t/,tltlu cenu p izp sobuje l.t'rtl l)oměr m' se snaŽí'a::lr^:olidní prinl lumanistická psychologie lidské í_ ,"rp"kl pro specificky , |lrY včdeckémetoiotogie tohoto Smeru |1r rrlrttlty vnit ního ir':*?ní.Zapr9a'tavite1e jsou pov aŽováni nott ,rllychom jmenovali atespon 2ré_Rolo May a Clark ě*irt"ncialisté |l. ( l,rttltlytik Erich Froillffi, ZaCarl Ransom Rogers, známy tr |, rrrstltkas ap edevším therapy' (client centered l l r,l:rtcl ,,terap ieÍizenéklientem" zuŽováno na ,,terapii rozhovottr.llrt:cky mluvícímsvětě ohraničení' psych"r"gi: mápotr,'u'':é I l lll" ). l{umanistická škot ohotoi*éru je, Že si klacltltl jmenovat"i"* ,lr.r m lr 1', A prírvč sebeuskutelnění (self-r ea\izátion)' r r ll jmenovanyt:lr tl Úš" která r t l r ll't.tlincovo lt t cíl se vztahuje r.riiiilu, - poukazuje na 7'iult:tlr l.,t;rvitel jistě máto oprávněně l'clttt Ill a spirituálně transpersonálníclr (

l, t, tttt S1rtllečenskych nll

l4e 148

Spirituální prožitky, meditace' Vesm írnévědotll respekt pro

Dhamma je soubor pokynťr, jimiž historick Buddha r','tll své Žáky ke šťastnějšímuzptisobu života (Procházka ltl}t)). Tyto pokyny se vztahují na všechny oblasti Žívota l , rllsahují vědění o společensk ch, etickych a psychick clt ,,,lktlnitostech, j"Ž je systematicky formulováno V abhidlt,tlllmě. Buddhovo učeníuplat uje paradigmata abhidlr.lltl my p i strukturování r znych ,,kognitivních krajin" ;, ,llrtltlivcri a skupin, kte í toto učeníprakticky sleclují. | . rztlír skupina a kaŽd jednotlivec vyvljí svoji vlast ní proŽrt r lvč: zakotvenou teorii, svoje osobní pojetí buddhismu. l lt l,l lly nemoŽnym kolem popsat či ,,zmapovat" všechny llll t né vysledné varianty buddhismu' a proto Se zde , ttl('zíttte, podobně jako p edtím u našípsychologie, ilá r l rr Ll charakteristiku čty nejvyr aznějších forem, které se l r rlily u krajinách čty zeměpisn; ch oblastí.

naše Životní prost edí, vyšší (nemateriální) nltl tivace, humor a radost ; kosmické souhry fenoménri jstlrl hlavn í

témata transpersonální psychologie, ježformulovlr l l v šedesátych letech prrikopníci a"tr'ony Sutich, Abrahattt Maslow, claudio Naianjo, Robert ornstein a charles Tarr. Tento směr klade p i vyžl<umu d razna introspektivní datit, která jsou zpracďvávána rnoderní vědeckou'metodologii. Transperso nální psy:hologie je ánahlavně novynr i západními objeyy orientarnrrro inspirov vědění o lidské psychice, alt: téžstarym věděním spirituáIních tr1djc které byly u nás hlavně z mocenskych zápianí kultury, a materielních d vod'i po staletí potlačovány. Vlada i a jejich ideologové, jakož i někt e í vědti zamlčrjí,.l. ,piritua tá hrála vždyrolí pro velké myslitele ve st edověku i v moderní době. TranspersonáIní psychologie napravuje škody vzniklé touto censurou.

l..

)

's0

l}trcldhismus vznikl a rozvíje| Se po patnáct století tt'l'ilí Indii, kde dnes pŤeŽívá jako součást tak zvaného i* rr lu ismu. Pojem hinduismus je arabsko-anglick {tvor, l l, l v ic dodnes p eváŽné většině nepoangličtěnych Indťr ill ,'Il;llrry. Buddhovo učeníkoexistovalo v Indii s p ibliŽně

Nejen buddhismu blízcíst edoevropani Mistr Eckehart' Jakob Boehffie, Johunl wolfgang Goethe, Arthur schopenhauer, werner H:ir"nu.rg a Albert Finstein, lYbrž i naši p ímíarajanéMistr Jan'Hu., romáš ffi;;;" Stítnéhoa Jan Evangelista. Purkyně Se zabyvali trans-

personáIními fenomény . Zvláštní ,Ányu si v této souvislosti jistě zasluhují zak[adatelé .rp.ri*ntální psychologie a psych ofyziologie Wilhelm wuno t, jehož teměr buddhistická ana\yza proltuání je dnes ignor ována, a Gustav Fechner' kten1r 1836 napsal ,,Kníiku o životě po smrti,, vydanou pozctěji s p edmltlvou Wilhelma Wundta. Též Moravan Sigmund Freud a š'' ;"; C;;l Gustav Jung psali obšírně o vlastních zážitcích vesmírného vědomí a učili někteqym p ím m žák m své metody meditace. Yyzkum transpersonálních fenoménti není tedi doménou i.ánoho směru dnešnípsychologie, by mohl b tyylučně Srovn aral |!9v S buddhismem, a buctclhišmus nemťrže ait omezeně vykláctán jako archaicky druh transperson álnípsychologie.

lr Ill('Stzrrym učenímjainismu' Se staršímučenímvedického

|,r

i |

rtlllllrnismu a S menšímilokálními kulty. Po vpádu Arabrj

l , lrrtlic v jedenáctém století našeho letopočtu byly syste,lt lll, ky pustošeny všechny kulturní objekty a tradice. Ať ,r r, l, llriStnus' jainismus nebo brahmanismus, vše ne-isláms-

rekou Indus (arabsky: Hind) pÍeŽívalo,začaltl llyt l \ \.lll() ,,Hindu". Po pozdějším vpádu Angličan , ktt:rí r lr |'l('tíŽeni mnohotvárností indick ,ch kulturních írlt't:ltt, , |, ,ll(l globálně mluvit o hinduismu. Dnešní,,hincltriSlti" ! ,|l l)t rslušníkyvíce náboŽenství riznych bohťr il lltlllyll' 1 i i, l lll/. rrěkte í uctívajítéŽ Buddhu. Konkrétní tct'lllril'y I i r, It'l , llleditace a interpretace spirituálních J)l't lz it h ii t il,l,llrt',tii a hinduistťr jsou velmi podobné. Rozclíly st: tyk;r;l 1 i' ,l, r',ílrl pojmenování a kastovních implikací vár,llll t'll ll,t | , rlr r1ll.' icdnotliv ch náboŽenství dnešníInclit:. i

/,'<L

T našim letopočtem bylo Buddhovo učení,Dhamma' v severní Indii kánonizováno a krátce potom oficiálně ustanoveno jako státní kultus na zemí tisíce kilometrri sice vzdálené ale kulturněblízce sp ízněnéSri Lanky. od té doby aŽ dodnes je na Sri Lance pril(e Dhammy p edávánažákťrm v osobním kontaktu učiteli nanymi Thera, coŽ doslovně p eloŽeno Znamená,,sta ec". Tato forma buddhismu na aná theravdda (nauka starc ) se rozšíila téždo Barmy, Thajska, Kambodži a Laosu. Theravádslc trénink Dhammy je tradičně dělen do t í stupriri:

VseverníIndiizískávalavprylíP.stoletínašeholeto. používajici opět brahmaniitická kultura 1ltlčtu prevarru učeníZajaryk- Stoup"l'i. Buddhova slrnskrt jako ri edn í 'zaÓa|i sanskrt téŽ používat *oji pruŽno:t t.ltováv ajíci Tyto texty

texty' :l komponovat v ,re'r, nové po:tické as) a hodnotu ,,1lěvují nadání moudros tí Qlraizna-paramit mnichri' (brahmorriii, ^*Bkteré skupiny k t:t ického života zak|ádaly ale luxusní ktt:ré uŽíva|y podporu "ruJá , ch filosofickych naUk' i" ,ryui1eni vysok k lliŠtery avěnovď' na cíe í"n vtástniÍ'o sebeuskutečnění k tt:rr3 hlásaly sobecké Jedna taková skupi''l zaia|aučit' r t.Stč svobody od utrpení. jiná existují" (sarva-asti-v da)' / l.,,Všechny fenomény í čehokoliv jiněho n?Žvědom .(vidž'::1l l. rsltla neexistenci k zanedvedlo t lttltt) a tak podobně. Takoveio filosofování tím více elitá skou

Síla

společensk; trénink etického jednání pro dobro druh1 ch a pro školenívlastního charakteru (síla Znamená jak charakter tak etické jednání ízenévlas tn ím r ozhodnutím ) .

dhi

meditačnítrénink pro čely psychohygieny a spirituálního pokroku V čištěnímysli od motivi zap íčiriujícíchutrpení.

2. Sam 3. Pa

trénink životnímoudrosti spočívající na meditačnímvhledu a psychologické zkušenosti v kaŽdodenním Životě.

r52

Dharma se stávala čímdále se SnaŽI]li zabránit společensky lr t tl ií mal ch skupin. Tomu je í hlásali, Že Buddhova nauka rrrvŠlcJícíbuddhisté,kte m vozidlem" r,.lk.u cestou,, k Nirua.8, nebori ,,verksledkem tohoto osvob ozenimnotry.h. D |, l llilruÍ-jdna)pro paušálně všech, kte í nesouhlasili, byty \ \,(,it: byl o,Ženuuty školy Některé ptn\-i na1. ,r.. ll.tť,()vány ,,ma|ě vozidlJ; Samy však naprmao šo*ortiv da, l t,,k r.tského buddhismu' tlznačeni hínaj na' l, i' l,rly

lr.tVlirrí praxe,

Stejné principy, ale odlišné techniky jsou uŽívány pro laiky i mnichy. Trénink je prováděn jak v každodenním Životě, tak v klášterním prost edí meditačníchcenter, která jsou p ístupná nejen pro muže a Ženy náleŽejícímonastikkému ádu theravády. Velk dirazje kladen navzájemnou životnízávislost mezi mnichy a laiky. V anglicky akulturov_ an ch městswch menšinách se dnes ale stále více prosazuje tak ntany ,,pfotestantslc buddhismus", kter je víceméně jen ideolo gií.Městštímniši žijídnes jako církevníedníci nezávisle na jejich poradenském a terapeutickém p íspěvku pro dobro laik . V drisledku agresivní modernizace a politic{ ch změn na základ,ě tak zvané'.yuojové pomoci dochází

i ve vesnickém prost edí ke

stále buddhismu' vodnějšíformy r.ychlejšímu rozpadu této nejp

llěhem posledních let

Za vlády císa e Aš ky ve t etím století p ed

mahájána-buddhisV lrásledujících stoletích se Severní vychod do horskych na pak ,,lí il do Tibetu a Cíny, oát''ro l l l l., do Koieje a Jápon'kq' kde pod , ,|'l t.,lí Barmy a později buddhismu' LanŘy vznikaly dalšíformy i i. l l tr i vlivy ze Sri il nuiapad do Kašmíru,Turkel lirr.t1,tl',,-buddhismu, ," ší postupn:_ zce|a vym ol' l lllll, St ední ; Malé Asie, kde tl do rituálťl míštníhotantrism ' :i l l t l ,r l llyl integrován všlrk sc a hínajánou ,,, ,l.r lskr3 rozliše ní mezimahájánou Sri Lance. N"j1rltltlna ,,,l ,l\, ll(.tlplatnilo v páli-buddhiJm.' století v Tibt:ttl, ktlt' ... 1 i l,yl r.tlzvoj maháj ányod desátého t

l5l

Buddhovo učenísplynulo s místnímšamanistick m nábož.enstvím bonv tak zvany ltÍmaismlls.Tibetst/u"ddhismus jt: po vpádu Črrianri systematicky ničen a p e žívádnesve svc tradičníformě hlavně V Sousedních oblastech indickéhtl Ladakhu, NepáIu a Bhutá;;.

Netechnické označenímaháj ána, jeŽ je uŽíváno pro tcnto cely, ve svych stupních komplexní a velmi obsaŽny, systém buddhismu je poněkud zavádějící. M že totiŽ v'/,nikat dojeffi, Že maháj ána ochuzuje buddhistickou praxi :l ()mezuje ji jen na sebeobětování poŽadované od laick ch :,t()upenc . Dalšíneb ezpečíspočívávtom , Že někte í eticky tlt''r.ra|í a fanatičtístoupenci maháj ány mají tendenci por'ltŽovat všechny ostatní směry zaformy nižšíčimenší (hína) k čemužve skutečnosti dochází hlavně v p ípadě západrrrch a novodob; ch japons{ ch buddhist . Takor.yto neIrtltlclhistick postoj je někdy pozorovateln; v konfliktech, |.. lrimŽ docházív Japonsku, jakož i zč,ásti v Cíně, Vietnamu .l l(tlreji, mezí dvěma dalšímisměry buddhisffiU, nazyvant'lrt i Zen (čínsky:čhan) a amida, nebo|i šinšu (čínsky:čingÍtt|. Protože v kontinentální Črne buddhismus dnes už 1ll;lkticky neexistuje, omezíme Se zde na krátké vysvětlení l, r |rto privodně čínskychškol v Japonsku.

Moderní stoupenci maháj

?rv vycházejíčasto jen z někte*ch dílčíchnuuk Zprostiedkovanych západHími teoretickymi aniž b; znali "buddholo^gy", cel , rozsah lámaistického učení je" kulturnr' kontextu. Podle Da" lajlámovych osobních sděIení autorovi jsou V tibetskérn buddhismu integrovány r zné dobré stránky jak hínajány tak maháj á'y a tyto jšou

;ii::ffiltJi.,'ffi

:,ff'1

navíc transcendov ány naukami T'L;;;;;lišová ny nasled ující "

7' HínajtÍnaje základní stuperi tréninku, kteqy užívá pravidla a metody pro práci na sobě samém apro kultiv aci seb9| ázni, (všichni tibetštímniši sledují

hínajánská á!2v'á '!! i vinaiu, podle ---' nebol text saiyastivrÍdy). liravidla, _

MahdjtÍna je Y:šístuperi tréninku orientovany na nezištnésebeobětovanr pro dobro druhych. Jedná se p i tom o jedn áníorientované na ideál bodhisatt vY, sbíraj ícíhoživotnízkušenosti nutné pro dosaŽení osvícenív jednom z p íštích p.á*. maháj ány zd razriuje tudížrkro.nost,Životri. trpěIivost, tislužnost a Zavrhuje jakékoliv sebepovyšo vání.

(:(l:lr:Í.!*"-:::::::

un,9yé v

:::

l'g

nrle

.::

Ť: Y':!

rršal'r-

dosmrti

Í ré n i n k

?1i1i1

^-'Xr^

"T u, kť]; ;o

xť,:l* j:l

čívá

;

o) j e [';J rl;

ozi'd l

;,á:

;#'"' ;'x:: g !{rffi ffiil;iiiil'í::ij:; ',;;;',Xr"',ljl

ví

zqzÁír,^+ -l^ __Yv2 l

iffiJ';i:::jíx1;

dosažení Ninrárrrr\ r^v adžr uj á;yffi ;#"j: defini Í:i'x1:'li tivn í o'uoďoren í z {'*. kruh"'; ;;ffi í"

;:ffi

Is4

l ;

t. É

í t

Amidismus neboli šinšuje náboŽenství, které poj ímá lr,'ltistorického Buddhu Amidu (sanskrt: dpi1nbhu) jako l'r l|l;r cxistujícího v nebi šinšu, či tak zvaném ,,čistémťtzemí" { .llrskrt: sukhavati-vj ha, čínsky,čing-tu), kde jsou mu ;',', rí't,eni dva Bodhisattvové a dalšíbožstva. Vědění tohoto lll( ttl Se vztahuje p edevšímna mytickou kosmologii a pral,ll,t rŮznych rítuál . Vlastní praxe Spočíváv uctívání soch, l ,' lt: ll|tování božsteV, modlidbách a zpěvu staročínskych lr l ii, je4ichŽ vyznamu nemusí byt rozuměno. [Jčelem jc ' ,l, ,',. rlttlvat extatického stavu vědomí spojeného s p edstav:tl l l I rr,'llcské b|aŽenosti. Stoupenci tohoto buddhistick htl lllI lll Sc často aktivně podílejína rťrznych dobročinlryt:lr ;,,,,Ilrrt'íc:h, pfováděn ch za ričelem spasení všech byttlslí, r r tí, ž'e tím uskuteč ují tu nejvyššíformu rnÍlhlijírry. ll r lrl propagátor japonského buddhismu n:l 't,li1l:ttlť' l l t , ll'/, Suzuki, kter] sám vycháze| Z amidisnltl, i:tkt'z i lll l tt'i'í dalšímoderní japonští myslitelé Se SnaŤ,í tl rllllrltltl tlll /Y rituálních praktik šinšua meditace 7'cl:'' klt'l'í lryv;tl;r I

! , ll.l ,, Číně.

Zen je směr buddhismu, kter je orientovany

témčr'

v lučně na meditačnípraxi (zazen) a potírápojmové spekulace pomocí ,,hlavolam " (koan). Literární díla této školy mají čel vést čtená e ke skutečnosti mimo p edstavy

a pojmy , rozbíjet system atizované p edsudky a stimulovat tvo ivost v konkrétním jednání. Je témě nemoŽné hledat všeobecně platn1 pojmoq systém v dnešnízáp|avě Zenbuddhistické literatury. V nejznámějším a nejspolehlivějším díle o Zenu (Kapleau L965 anglicky, 1981 německy), obsahujícímučenív dčíchzenovych mistrťr (roši),je ečeno: ,,Zenje náboženství s jedinečnou metodou školení těla a mysli ... na nejvyššírovni praxe p ekračuje Zen své vlastní nauky a cvičení;není však Zenu oproštěného od těchto cvičení"(KupJeau 1981, strana 19) . Zen p inesli ve dvanáctém století z Cíny do Japonska mist i Eisai Roši (rinzai-zen) a jeho Žák Dogen Roši (soto-zen), kter- byl jako sirotek konfrontován S velk; m utrpením a ,,jížjako mal chlapec četl čínskoupoesii a pojednání abhidhammy" (Kapleau 198L, strana 29).

Pro

čínskémistry čhanu byla abhidhamm a zÍejmě ještě driležitějšínež pro japonské mistry Zenu. Jedinečnou pozici v buddhistické literatu e zaujímáčínskáp íručkapro učitele meditace Gedatsu-Do-Ron (Cesta osvobození), jeŽ je p ekladem nám nedochovaného díla Vimutti-Magga, Sepsaného Therou Upatissou na Sri Lance, ptavděpodobně ve druhém nebo t etím století našeho letopočtu. WmuttiMagga sloužilaz ejmě jako p edloha pro vťrbec nejznámější systematické pojed nání paradigmat buddhistické psychologie a jimi podlo Ženych praktick ch metod, která sepsal v pátém století Thera Buddhaghosa pod titulem V suddhiMagga (Cesta čištění),jejíŽ p eklady do angličtiny (Ňanamoli L975) a do němčiny (Nyanatiloka 1975) jsou p es osmset stran silné. Visuddhi-Magga slouŽí jako zák|adní reference většině současnéhopsychologického vyzkumu buddhismu (Goleman 1976, Hall & Lindzey 1978, Naranjo & Ornstein L971, Petzold 1983, Welwood 1979 aj.). Ze

j*: první psychoch metod byly buddhistick zkouriznych všech vztahu Ř áur'iohammě, bez #uk uŽiti i"tenoťofiv logicky, v jejich^*'uoeutickém zen:L I974 aj')' rrrány metody

-hlavrrě Johnson popsáno (Hoskou". ígss, Irsh Lg.O,V-x literatu e je nejdťrkladněji

V současnéodborné (Deatherage uŽ.tí *"tod theravády 1lsychoterap"y:l*éÍ)a+, LgáJ, Petzold 1'984, Scharfetter ve vztahu |97g,Fr ba 1g7t, jeŽ- jé dokumentováno Ig1; l, l983, Schuster "í

k trbhidhammě'

zmínénych_tematickych p eh'edu všech dosud a problét,kruh r zn ch směr o''.n"J:gie }uddhismu'

1iŠtujeme'

o ušeoiecně že se pruu8 Žnéje'dná 'idské akcentovásice r zně

školách ttl , které jsou y l"il.thv;h zájmispolečnych r" ur" {r<aji "ečeno, ll' lrobo podceno"ánj, u.ám.r buddhismus Juk iiž byío Se lrtttldhismu i pry.r'oíágii._ druhem psychologie ?uby'ající ertáštnír jukymsi á|níll(.llí transp"r'o*miíni či spiritu t, l ;ištními náboŽenskyilri, tie psyclologicky zkoumat llll l.cnomény. Ačkotívje mo liboválně v{trŽené Z jejich by ,ltrtltlivé asP*,r_o:99n"mu 1, ne|ze bčekávat, Že kontextu, l( (. i l.icky buddhiitictetro co je jádro l je vlastně Dhamrna' l tl,. r,vyto p ístup vyjasnil,.co jeho Současnych aŽenou" uJ"ch llrrtltllttlva učen i, jeŽie obs

je Dham*^1l*}:.ffi*lÍ V rámci buddhismu samého -dhamma abhidhammv.,,Abhi" ., r, I ;lff:;:T o;i;ch nebo je poloŽe-

co Se vztahuje ťn'' ll llll(.llír doslovně něco, Studium rďy nuur.u"n;;-"iá Dhammou' psyIlr l ,'tl,l(l,, Dhamrnu' tu nejedná o systém e,.Žese však ,,l,ltr,lltllllrmy abhiďhammické

iepuán'í- smysl ,,-'Ž" v našem"r."l"i

téŽvědění' lr '.|\ rrllslrhují spolu s pry.loiosiir.iT]ěděním etiky, epistemol l, I l .,(. p(.Íazuje ;*'píilán, feoagoqiky, át - pio írče'ySrovnání i, ,1.lr ,,(.llllrntiky, psycho'ingvištir.y interdisteáy nuceni jed1ak !,rr,l,llrt,'lll[l a psychologie !1me vědomě ,.,ržšíit nasJ poi";ip'rJ1'or'ogi:1j:d1ak psycho1,lt l l.l l ll('. jato uíootristické ll rI ll,l.,(. t.ltírpání abhidt u*rriy

, |1,'lrr1,,l()

L57 1,56

Y logie, p i čemŽ Se ale m žeme p idrŽovat jiŽ získanéhtl poznatku, že všeobecně lidské problémy jsou p edmětetrt juk buddhismu, tak psychologie. Pak Se tedy staví už jcrr otázka, v čem Se vlastně lišíbuddhistick p ístup kt: všeobecně lidslc m problémrim od p ístupu psychologického. odpověď na tuto otázku je podrobně Vypracován:r v monografii (Fryba & Vogt 1989) , z níŽ zde mohou b t j.n stručně citovány následující charakteristiky abhidhammy poj atéjako systém buddhistické psychologie:

1. Prožitá skutečnost je nejdťrležitějšímkritériem pr() platnost pojm a pravdivost risudk . Všechny pojmy

názory(ditthi),kteréodvádějíodproŽitkovÓskutcčnosti.

sled vlastního jcclnírrrí 5. Etické Íizení(sikm1) (l<nmma-pa|?,)J".ič"P,n.,zitíabhidhammyvk,aŤ,. kter ncsStudium abhidhammY, dodenním životě.

ace vlastnit'o l"dnírní louŽí írčelueticr.e kultiv podobného írsilíjin ch a charakteru nebo podpor" mít zhoubné následky' osob, m že event.réme jednání a obsah j" 6. Čisteni (visuddhi) charakteru, p"i"iogi&ych fenomén mysli od patog9nár.n

tréninku' " írčelemuŽítíabhidhamm' " ZneuŽívání :i:iačním nadnormálchtění či dokon ce

abhidhammy jsou proŽítkově zakoveny ve skutečnosti Qathd-bh ta). Abhidhamma neuzn ává hypotetické konstrukce a teoreticky pojmové p edpoklady jako q chodisko praxe.

Žaaostivé evenschopností (iddhi),ieŽSe ních psychickych sil a ší g'o'dukty tuelně vyvíj"j í jaro veďlej mázhbubné následky

abhidhammictbťo trénink.r, mysli' a vede k znečištění

2. Etické hodnocení fenoménu v jeho konkrétním

kontextu p edstavuj e rozhoduj ícíparametr každého pojmu. Všechny fenomény jsou hodnoceny podle jejich p íspěvku k etické zralosti a integraci osobnosti a ke zvyšeníschopnosti byt šťastenjako blahodár-

né (kusala), zhoubné (akusalr), anebo

funkční(kiija).

pouze

Systém abhidhammy je jako celek orientován na cíl (sa-atthal<a-sampadžatro) osvobození od všech forem utrpení. Na rozdíl od vědeck1 ch teorií, kt eré odpovídají ideálu tak zvané hodnotové svobody, která má umožnit jejich použitípro jakékoliv cíle, abhidhamma je omezena jen na použitívedoucí k p ekonávání utrpení.

Postupné uskuteč ování Qlatipadd) cílťrjevázáno na technicky definované operace a z nich odvozené jasné pokyny pro praxi. Abstraktní cíle, které ne|ze operačně detinovat, jsou hodnoceny jako pouhé

(paritt

-pal

), kterír

Transcendence moudrostí kompaktní fenomény vhledem rorpáuští zďán|ivď pojmovír lpěni, pr' a p ekonává u"st"ré "?lvsectrna

štěpeníst..,t"čnosti,j"n";vyššímcílemabhid-

hammY'

l5e 158

Rejst ík technické terminologie

l)atologie

lftika Pojmy abhidhammi_cké psychoterapie a psychohygietry, jež se Vyskytují v textu knihy a v rejst íku, iráii p eáěvším zaručit p esnou referenci v kánonické literatu a teprve ", systev druhé adě sloužit detiničnímčel m. Podrobnější matické definice většiny zd,e uveden ch pojmri jsou obšaženy v Buddhistickém slovníku Mah áthě.y Nyanatiloky (německy I976,anglicky 1980); proto ženáštext je prakticky orientován, je V českych p ekladech technict<yctr pojm kladen ď raz na ty aspekty, jejichŽ pochopení nlirepzajišťujejejich konkrétnípraktickou užitečnoitpro 'rá.u]ik meditace a psychohygieny, jakoŽi pro pochopenílejich užití v abhidhammické psychoterapii. Pro snadnějšíorientaci čtená ťr, kte í se dosud n rub vali privodní ierminologií Buddhova učení,p ed chází rejst íku česky klíčk hlavním oblastem technické terminologie:

Podmínky

paČČaja,patičča-Samuppáda,nidána, hetu, vatta-p ativa tta, i ndrij a-s am atta

Cítění

vedaná, sukha, dukkha, vipáka, anubhavaila, píti

Vědění

Mysl

Mcclitace

ln',1r-ttkce

+ ásava' anus aja,nívarail&, kilesa, mťrla, tanhá' upádáila, ummatta, SamS ára akusala, kamma, -> síla, sikkhá_pada, kusala vipáka, visuddhi + bháva lá, dŽhána, samatha, vipass aná, satipatthá[n, ána-ap ána-sati, čankamana, kosalla, mettá, brahma-vihára, anupassaná, joniso-manasikára, visuddhi + kalj ána mitta' anusásana' akkhejju' kammattháil&, saddhá , jathá-blr ta' upájakosalla, magga

ána, pa riá' Sam padŽari a, joni, paririatti, ditthi, anubodhi

čitta, náma' manasikára, sankh ára, dvára, áhára, árammana, dhátu, bhrita

Řízení

160

+ indrija (saddhá, sati, samádhi, pali

á, virija), indrija-Sam atta, četaná, čhanda, attha, Sankappa

161

i\r

Index

91 l lr;ivttná (pěstování, meclitačnírtlzvíjení) 46, l ,l tt tr (element pro Žívání,bytost, .,lél]'"") 45 psychopatologii) o (věclění ,l l t1 ,,-uioio 1,1,u)riltrlutt" (na dosah) 58

61' 1 30

z7 (bodhi_anga' článek^osvícení) 13z 18' l,, rt llli (mo,iorost osvícení)

abhid hamma (systém eticky ízenéhopsychologického věc]ěn í u platněné v emancipační praxi) 15, 16, 17,25,756, 158

abhidhammik (odborník abhidhammy) 28 - 29 abhi riá (prožitkově reflektujícívědění) 72 adosa (ne_zášť. (viz mettá)) 43 adukkham-assukha upekkhá (neutrální cítění,viz vedaná) 103 áhára (potrava mysli) 59 _ 67, 67, 69 ahirika (nestydatost) 49 ája-kosalla (dovednost zach ázet s dobq m) 77, 7z8 árjatana (základna) 30, 55, 58 _ 59,73 ajoniso_manasikára (nemou drá pozornost) 44 akampija (neot esitelny) 55 akkhejjá (pojem jako ukazatel) 27 akusala (zhoubny) 42 - 43, 45,60, 158 akusala kammapatha (zhoubné jednání) ]7 akusala vipáka (zhoubn vysledek) 42

ána-apána-Sati (vŠímánínádechu a vydechu) 95, 115, 136 anattá (ne-já, skutečnost nerozštěpen á v ,já" A ,,ono") 86,122 aničča(pomíjivost) 86, 722 anubhavana(vcítění, empatie) 80 anubodhi (porozumění vcítěním) 80 anupassaná (medita čnízíení)26, 91 anusaja (sklon, popud) 32,39, 46, 49 - 50, 113 anusásana (instrukce) 80 - 81, 89 anussati (nreditačnívšímání)91 apája-kosalla (dovednost zach ázet se zhoubn; m) 77, 1z8

irpo (viskosita) 59

appamána (nezměrny) 108 arahatta ( plná emancipace) 32,84 ítrammana (p edmět vědomí) 54, 60, 65 - 66,69,73,79 - 80, 89 arupa-loka (svět prosty forem) 58 asammoha (nezaslepenost, moudrost, viz amoha, pa á) 36 Ílsammoha sampadžari a fiasné věcjění o nezaslepenosti) 39 ásava (pud, zhoubn vliv) 49 - 50, 113

(vyznam, čel) 27,36, 56, 137 avidždžá (nevědomost, zaslepe nost) 71,73

irttha

avjakata (eticky neutrální) 42

B bala (duševní síla) 55 bhava (rrastávání, vznikání) 73 - ]4 bhava_tanhá (žádost r stu) 40

r62

- 75

h t

',lžclžhanga

l,t.tilrrra-vihára(vznešenyp.'to12!Oz:104,I!4,134-135,131-138 vznešenych postojri) 90 pěstování |,r'rllrrra-vihára_bháv aná(meditá8ní l l

(asketicky život) p ekládáno jaktl ''probuzeny'" (d*l:1,';;;:1i;]-.i,':;{,ár*'', často 153

,r tll rlrzrčarja

ltlr',,

C ri,.llrttttssati(meclitaceštšěctrosti,vizc]ána)90 (vizuální věcJomí) 115 'l l lrtr-vi ána kráčení)100 (všímavé , rl' l ll lltna ,

,l'lll.r(intencionalita,zamě,enostvědomí)42,100 i lll( llr (zátměr, mysl) 103

_r,,mádhi (sclust ecJěn í záméru ) 100 26' 53' 65 ,l l r ( ttt1'Sl' uiz mano, viri ána) siedování stav mysli) 26' 53 ! l l 1lltll)tlSSaná (nreditační l \. l',rrclc]hi (čisiěnímysli) 84 _ 86' 13z

l | |(

,!l l \ rrlri (.prt)ces

prožívání)60

l) (',ri'tlrost) 43 kvalit) 9() t l ,,,,*ruíi (meclitace božsLy'h nn'ny princip, zákon skutečntlsti, dosiova' ,, rl||rrt:t (Rudclhovo učení, jednorluše pravda) 19 |ioueoa, nebo také 48 , ,lllll',, 1 l'enomény) 26 - z7 '' 48' 118 rr

,rrtlll,r

26' llllupassaná (mectitačnízÍenífenonrén)

,lr (r'lr'llleilt prožívární)9I

:ll]ťilil.13*'"L]I;:

'i''' '

, ,

ll'l ,:,;l-irrctri1a r

l i' r

.''.-\

cítěnínr) 51 (Ťízenín'pÍíi"'nnym

rrlivist) 43 Il

rrtt

lffil,ll;li',1#,^,)

k ustání utrpení) 41 ltlh0-gámini_patipadá (cesta vecloucí

,,:',l',.]ť,i';,ť#i:;T3l !},r, l( l,/('rrí;

73 -

czŽará-nlarana (stárnutí a

umírání) 15

74,7t6

r r (,,,,,iií,,čnípohrouŽení) 67,69,91, 118 'tr r tl rrí energie) 66

163

Tdžíita-indrija (energetická regulace) 57

E eka-čitta-patičča-samuppáda (synchronní podmíněné vznikání) 72 ekatta (prožitková jednota) 103

+.o' 49' 7'I' 84

G gantha (uzel proŽívání) 49 - 50, I7z gočara (oblast prožívání)36 gočara_sampadžaa Qasné vědění o oblasti) 38,67

H hetu (ko en motivac e, viz

51' 66' 76'79' 133 kammatthána (pracoviště) 89, l l4 meditac e, dárce pracoviště) (učiiel kammatthána-dájaka pochyb) 84 ekonáním p kankhá_uitarana_ulsuobhi ějšt'ní - 139 karuná (soucit) 7Oz,109' 138 edstavy) 91 p meditační kasina (píépraíet 100' 104' 737 (záméije-dnat) katu-kamiata_et'anoa 45 r.r'ittu-eitía (rozrušená mysl) . \ ^A J2 46,, 49 - 50, 60' 66'' ie) kilesa (znečištění,jádro puiárog -32.,39,

kilesa-bh,1'"il;;'i"y'n"čistěn| děj) 4?' t58 kirija (eticty i"ut'ainí funkční 49 čitry) t uitučča(v _ 43' 78' 103

104' 158

blahodár1Ý čin) 42 kusala r.u*-u 1ooí"ony, vyslede|)" r,,rotu uipatu 1 tanoo á:n 'o2 zámér) 103 rny k rsala-čt'unáu 1blahodá r

m la)

, 43, 65, 67 - 68, 704, lZ3

I iddhi (nadnormální schopnost) 130, 159 indrija (schopnost ízení)48, 55, 57,67,69,75,778 indrija-samatta (vyváženost schopností) 48,57,89, 103, 118, 133

l, r k

khana (charakteristika) Z7

J jakáduro (učitel démonri) 51 jakkha (démon) 46,51, 130 jathá_bh ta (kotvení v prožitkové skutečnosti 83 jathá-bhÍrta (kowenív prožitkové skutečnosti) 56,77,85, 174 - 715, 158 joga (návyková vazba) 49 - 50, 772

joga_niddá (iogiclc spánek) 112 joni (matice pozornosti) 35 joniso-manasikára (mou drá pozornost, tt klacln é wáŽení) 35, 44, 6J, J5,,85, 102,104,109, 116,734 - 135

K kája (tělo) 25 kája-anupassaná (sledovánítělesnych fenomén ) 26,90 kája_gatá_sati (na tělo zamě ená všímavost) 33,90 kája_vi atti (tělesné sdělení) 59 kájika (tělesny) 59 kaljána mitta (ušlechtil; p ítel, učitel Dhammy) 7I4,7z4 káma-loka (svět snlysl či srnyslnosti) 58 káma_tanhá (žádost smyslnosti) 40 kamma (záměrn čin) 76, 66 - 67,72 kamma-patha (sled jednání) '159

(chtivost)

rlrltrt

43, 49

ll (svět) 58, 128

lr llr

issá (závíst) 49

L64

(ulaťJ aíig az :

kusala

vhledu co je a co není cestit) ánadassana-visuddhi (čištění tělesnosti) 59' 91 l l, , _trlr iá (elementy

tr4

,,,.'1,,11lil.,lagga, ,

(llycha) 49

rrr.ur:r

viz joniso-manasikára)

,',,l,,ll[i.tru:**"í]r*urování mysli,

(ddt pro meditaci) 91 iit lll,, 1rrrysl ,vizčitta a vi ána) 53 i llt , ,,'..íri1l (*y'r jako ídícíschopnost) 55' 61 l l l{,',,,'''č'e'ta ia('ď^ěrné myšlení)

l; t lr

, r r.

57' 9 l

118

i i

i, , ,, r r ( lt lrmule, mantra) 91 '73 :'! lI rrt,t (stírrnutía umírání)

, ,r',r,rrtttssati (meditaceosmrti) 90 r! i

( t

!,ir -

llrt

tltivoit, lásk abezchtivosti)

,',1,'llcnost)

10^3

39,43,49 . -AA

{n.

- 103 i ! r ,'',i't,',',á raáost' Sympat1e)^ 102 Iz3 ltt'll tll()tlv?lc r,'rí,netu) z7 43' 1a4'

ill lt,,, l(]rltlmény mysli) z7, 58' 115'_777

l,tl,l

(rrttt',,,t

.. *y'ri

-74'115'7t]

o íeto;' 58' 61

"73 I

(t5

náma-rÍrpa-pariččheda- ána (vědění p ímo rozlišujícímezi jevem a jménem 115

náma-rupa-pariččheda- ána (vědění p ímo rozlišujícímezi jevem

jménem)

177 - 718 ána (vědění, viz abhi ána) 56 ánadassana-visuddhi (čištěnívědoucího z ení) 84 Nibbána (Svoboda, nejjemnější blaho, vyhasnutí p íčinutrpení, viz dukkha-nirodha) 32,84, 89, 723, 740 nidána (zdroj, pole poclmíněného vznikání) 63,77 nimitta (p edstava) 90 - 97,702, 777 nívarana (p ek áŽka emancipace) 27 , 49 - 50

o čelu a cíli) 36' sa_atthaka_sampadŽa na fiasne :ě9ilíj."y) ?0l 192,.IlJ sabháva-dhammá (skuteeiJ "'nikající 83' 85 73z' 135 +s' ssl ' saddhá 1pooiozena o ue'u; 56 saddhá_ino'iiu (Íízenídvěrou) recitace) 97 strdždžhaja (ineoitační prodlení' 83't85' 89' 176' I52 48'' 6'I -$ízeÁísoust '75' sirmádhi 1rourtr"oění) 56, 92 eděním) slrmádhi-ino'iiá 99 edění) slrmádhi_nimiita (znak soust

15tš

g1',115, 118

(klid) klidu) 89' gz' 11z: !1! 118 sltmatha-bhávaná (pěstování ('"áita8ní vhler] vycházeiící z klidu) .,lrtnathapubbangamam 'ripá.runa _

s:rmatha

(pouto) 49 50 porozumění) 47 ',;r ttlmá-oitttri'1p ravé

',;rrrrjodžánu

ogha (záplava odcizeného prožívání)49 - 50, 172

',.

P paččaja(podmínka) 30, 65, 77,77, 104 paččajatá(podmíněnost) 64, 77, 114 panča-khandha (pět množin jev , komponenty osobnosti) 30, 58, 80, 115 pa á (moudrost, viz amoha) 43, 48, 56, 67,75,84,89, 1 74, 152' pa á-irrdrijand ( ízenímoudrostí) 56 pa atti (pojem) 27,90 - 91 papa ča (bujení, proliferace tenomén ) 70 parijutthána (rvrácené jeclnání) 46 pari á-pa á (vědění transcenctujíc:í moudrost) 159 passáda (pr zračnost, sensitivita) 56, 85 passadhi (klid) 92 pathavi (taktilní element) 59 patičča-samuppáda (podmíněné vznikání, vizpaččaja)63, 73 patigha (odpor, zloba) 49 patipadá (postupné uskuteč ování) 15t] patipadá- ánadassana-visuddhi (čištěnívědou cím z ením pokroku) 84 patitthita (zablokování) 6I phassa (snryslovy styk, kontakt s p edmětem vědomí) 54,58, 6] ,73 -74 píti (radost, nadšení)40,92 poráná áčarijá (sta í učitelé)22 - 23 preta (p íšera)46, 51 puggala-pa atti (typologie osobnosti) 58 puna-bháva (p edešlévznikání) 67

R rripa (forma, viz náma_r pa) 58, 1 75,, 777 rtipa_khandha (množina tělesnosti) 30, 59 rťrpa_loka (svět

forem) 58

rtttmá-t<ammánta

(pravé

jednan!

.ji

soust edění) 47 ',, l ll l rrrá_samádhi (piávé rozhodnutí) 47 ,. l ll l rtrát-sanr.uppu ipravé 41 všímavost) ,.l ll l rrrát-sati (prává 4I mluvení) lllrrrír-váčí(pravé ',l ',

ttllíl-vájáma (pravé risilí) 47

_.81 1z8 ,rrr1lltclž"" ; fiasné vědění) 89 ' zhoubného) 82 op-ar'91ání , tslirtl (k;"h""trpení, ^

r r

llr il

z7 Ppa (rozhodnutí) '

1'77

"75 32, 50,58, 61, 71','l3' formací) 30' 60 rl,' lt:i ra-khandha (množina 58 55, 54, l llll;l (vnímání) 60 llll,l rr'onána'(mnoŽinavjem ) _30' j*atit<a (epistemologická. matice) 1 16 l l | } l, t.,r,, vhodnosti) 38 ll l .llil-Sitmpadža o 1io1n-e_"Ťsullo

r l

rrrl,.ltlira (iormace

tenomén

)

r r

,rr(r',,,trirvost)48,54,57'75'91'131 51' 8 l l l lllt lr i1it (Íiz'enívšímavostí) T vědění) 35:9?:100, 7\z, 73] jásné (ušímaué , '',rrt1lltclža a í5' 21' 39' 43'48', 5 3', Jz', 90 '

l' :

': ',

l ,,

il,

]

ll,,.iÍh','ffij'ť;;:J:l] ?k159 tt tické isebe) ]

izeni,trénink)

135' 152 ,::Ilj*gs'l*::'[í1ť;},ii1' etičnosti) 90

,,, .',l;i (áeditační ,Jt].*. vlastní rr.r

(tituíll 93

:l,,i '' ,

',,,

l,. r

'.$l*tll}ídff|l]'?' lisrry,

čiry) 60

;r;í p íj e m nÍ.nj]' ě n m)' 5] jo i'ouáu Ph1TTY)^l'l11 , ;;;;i;;;;pii 40, 92, \03

l',' ;" i J,j

;'',,';.',','',,c

i ťí

.iieni, šrěr,?,vizvedaná)

161

sukha-vedaná (p íjemn pocit) 103 sukha-vedaná (p íjemny pocit) 104

irrilham (zdu en ') 61 ^ 32,42,,78')9 -.^..'o' n s p roŽívirn í) 116 "i-'áorli 1eistenintrrl"á ip *tvá e ní proce

takka-sa

46 vítikkama (procesy mysli)

tanhá (nesměrovaná žádost, ,,žízeť')40' 41,43,13 - 74 tatra_majjhattatá (vyrovnanost, viz upekkhá) 103 tedžo (tepelny element) 59 thána (místo) 79, 81, 89 thány (meditace všímavosti) 58 thína (matnost) 49

tveka (odloučení)17z . ulehnutí) 71z vivičča_ruianu (uzÁešené

U uddhača (vzrušení, nepokoj) 49 ummatta (šílensťVí)45 upádá-rť'pa (závislá odvozená forma) 59 upádána (lpění) 40,73 - 74, Iz3 upádána-khandha (komplexy lpění) 58, 61, 80 upája (prost edek) 36,]9 - 81, 86, 89, 114 upája-kosalla (dovednost v prost edcích) 38,77,86, 128, 130 upanisaja (spouštěč)60 upekkhá (vyrovnanost, neutrální cítění) 102 - I03

V vačí-viatti

(slovní sdělení) 59 váhana (vozidlo) 80 vájo (element pohybu) 59 vatta-patívatta (vytvá ení a zrušování podmínek) 76,704 vavatth ána

(rozbor)

vedaná (cítění)26, 40, 58, ]3 - 7 4 vedaná-anupassaná (meditace cítění)26 vedaná-khandha (mnoŽina cit ) 30, 59 vedeti (prožívat, cítit) 59 vibhava-tanhá (žádost zániku) 40

vičikiččhá(pochyby) 49

vidja (vdn) 46 vidŽdžá (vědění, viz avidŽdžá) 75 vímamsá (analytické zkoumání) 66 vimána (sídlo prožívání)80 vi riána (vědomí,viz čitta a mano) 53, 58, 61, 65,73 - ]5 vi ána-khandha (množina vědomí) 30, 53, 60 vipáka (qsledek) 76, 67,72 vipassaná (vhled) 86, 90 - 9I, 115 _ 776, 718, 123 vipassaná_bhávaná (pěstování vhledu) 89, 113, 115 vipassanápubbangamam samatha (klid následující po vhledu) 118 virija (síla v le, lytrvalost) 48, 56, 67,75 virija-indrija (Íizení v lí) 56, 92 l(r()

168

Literatura Abhidhamma-Attha- Sangaha (Kompendium vyznam abhitl hammy, autor: Thera Anuruddha), viz anglicky p eklad s vysvětlivkami: Narada (1980).

Abhidhamma-Sangaha-Gantha (AbhidhammA v souhrnu, autor: Thera Buddhad atta, Žádny p eklad), pťrvodní text: Buddhadatta's Manuals, Part I, Pali Text Society, London (1980). Anguttara-Nik ya (Soubor azenych ečíBuddho4lch, r zn(, p eklady), P vodní text 5 svazk , Pali Text Society, London (1961 1976).

Benne,K.D. (1964): History of training group in laboratory, in Bradford et al .: T-Group Theory and Laboratory Method, Chichester, New York.

Bluffi,E. (1952), Grundsátzliches zur psychoterapeutischen Situation, Psyche,

Publicallaxton, G. (Ed. 1986) : Beyond Therapy' wisdom tions, London. as psychot)oatherage, G . (rgi9): Mindfulness meditation of the Meeting The theraPY, ií welwood (Ed.): Ways, Schocken, New York'

(

(1977):.Thn Path of l:lrirra, N., Soma, T. & Kheminda, T. PublicaFreedom (Gedarsu-Do-Ron), Buddhist tion SocietY, Kandy'

orientalische l r ybe, M . (197L): Verhaltensánderung durch PsychoVersenkungstechniken, p ednáška pro áve sbornílogische Gesellschaft Be rn zve ejněn

ku Petzold (Hg. 1983), PPu.chotherapie, aderb o rn'

M e ditation, I

Blum,E. (1967): Du und der Andere in der Psychotherapie, Verlag Institut ftir Psychohygiene, Biel.

Boorsteiil,S. ( 1979): Troubled relationships : transpersonal and psychoanalytic approaches, Journal of Transpersonal Psychologt, 77.

Boss,M. (1959): Indienfahrt eines Psychiaters, Neske, Pfullingen; p eklad: A Psychiatrist Discovers India, Wolff, London (1965).

Junferm ann,

- the basic r'l'1, M. (1978): Identity versus interaction group dichotomy in teaching emancipatory Soand worlg Groíp Psychotheripy, Psychodraftla, ciometr!, 37.

I rllr;r.,

Blum,E. (1958): Freud und das Gewissen, in Blum et al.: Das Gewissen, Studien aus dem C.G. Jung-Institut Zurich VII, Rascher, Zurich.

G e sta-lt,

psychosis treM. (Ig82): Psychodrama elements in Pines, M' atment by shamans of sri Lanka, in the & Rafaeir"n, L. (Eds.): The Individual and Group, Plenuffi, New York'

psychoanalytiM. (1983): Traum, Trip, Eks_tase ' in Me' Psychotherapie, scher Sicht, in Pet^fO (Hg.): ditation, Getstalt, Junferm an n' P acl erborn' rr,t,.r M. (19Ea): Abhidhamma - eine uralte Grundlage Thetranspersonaler Psychotherapie, IntegraÍive rapie, 70. i , r,, l\4. (1g81):Anleitungzum Gliicklichsein - Die Psychop ek!a_ctv: logie cles Ábhidhamma, Baucr. Freitrurg; Bosttltt ( 1989)' TIte Art of Happiness, Shanrbhala,

r,,

t,.r,

Umění žítšťastně,Academia, Praha (p ipravo_ ván).

Fryba, M.

: Abhidhamma

im Ůbernlick - Terte der -(1990) Hohen Lehre des Buddha, ForschunlsUerichte der

l{oskovec, J. (1967)r P"ychologie hypn ry a sugesce, Academia, Praha. .l

ung,

Universitát Konst anz, Konst anz.

Fr ba, M' & Vogt,-B.

(1989): Sítabb ata- virtuous perfor-

mance,_the empiric basis of Buddhist psycholo_ 8Yt ^Srí Lanka rournat of Buddhist Studies, 3.

Gedatsu'Do-Ron (Vimutti-Magga, Cesta osvobození, autor: Thera p eklad z čínštiny:Ehara, N., Ynutil'-u); Soma, T. & Kheminda, (r9TT): The path of Freedom, Buddhist publication society, Kandy.

Gendlin, E. (196!: A theory of personarity change, in Worchel, B. & Byrne, D. (Eds.): Percčnaftty Change, Wiley, New york.

ť f i

i ,l:

Gendlin, E. (197g): Focusirg, Everest House, New york; p eklad: Focusing, Miilrer, sarzburg 19g1. Golemail, D. (1975): Buddha on meditation and higher states of consciousness, in Tart (Hg.) : T ans_ personal Prychologies, Harpe r &Row, Ň.* York. Golem&r, D. (1976): Meditation and consciousness r an Asian approach to mentar hearth, ,4rnerican Journal of Psychotherap!, 30.

Govinda, B. ( 1931): Abhidhammattha-sangaha, Ein compendium Buddhistischer Philosophiá und Psy_ chologie, Benares_Verlag, Mtinchen. Hall, c. & Lindzay,G. ( rg'g): Theories personarity,wley, of ' ' New York. Hoskovec,

. (1|63): Psychoterapeutické aspekty systému -J zen, CeskoslovensktÍ psychiatrie, 59.

Iung,

C.G. (1958): Das Gewissen in psychologischer Sicht, in Blum et al.: Das Gewissen, Studien aus dem C.G. Jung-Institut Zurich VII, Rascher, Zurích. C.G. (1971): Gesammelte Werke, Walter, Olten. A Celebration of Demons - Exorcism and the Aesthetics of Healing in Sri Lanka, Indiana University Press, Bloomington.

l(rrpferer, B. (1983):

P. (1965): The Three Pillars of Zen, Weatherhill, Tokyo; p eklad: Die drei Pfeiler des Zen, Scherz, Bern (1981).

lr:r1rleau,

I , :,1r,

T. (1970): Zen meditation and the development of empathy in counselors, lournal of Humanistic Psychologt, 70.

,!ry,

I , unl',,

V. (1948): Buddhismus, Samec, Praha. P. (1973): Comparative effects of training in external and internal concentration on two counselling behaviors, fournal of Counseling Prychologt, 20.

| ,lr.r',r.,

S. (1971): Practical Insight Meditation, Buddhist Publication Society, Kandy.

' l, lll''

Il. Q9a\: ochrana Praha.

l,l rrl.r',,

duševníhozdraví, Nová osvěta,

(1978): Four Noble Truths of Buddhisrn related to behavior therapyr Psychological Record,

'VV'.

29. ri! ,rl ,',,

W. (1983): Skills of Livirg, University Press of Arnerica, New York.

172

Lt3

r Milinda-Pa ha (Milindory otázlq, vysvětlení pojm abhidhammy rizné p eklady, autor neznámy), pťrvodnítext: Pali Text Society,I-,ondon (1962).

Morero, J. (1955): The significance of the therapeutic

l'riyanaponika, T. (1970): GeistesÍraining durch Achtsamkeit, Christiani, Konst anz; preklad: The Heart of Buddhist Meditation, Rider, London 1983.

format and the place of acting out in psychotherapy, Group Psychotherapy, 8.

Nyanaponika, T. (1976): Abhidhamrna Studie,s - Researclrcs in Buddhist Psychologt,, Buddhist Publication Society, Kandy.

Murase, T. & Johnsoil, F. (I97!: Naikan, Morita, and Western Psychotherapy, Archives of General pqychiatry, 37.

Nyanatiloka, T. (1975): Wsuddhi-Magga ' Der Weg zur Reinheit, Christiani, Konst anz.

Ňanamoli, T. Q96!: The Pitaka-disclosure (Petakopadesa), Pali Text Society, London.

Ňanamoli, T. (L975): The Path of Purification - WsuddhiMagga, Buddhist Publication Society, Kandy.

y ir n

atiloka, T.

6): Buddhistisches Wtirterbuch, anz; p ekla d: Buddhist DictionAKonst Christiani, ,!, Buddhist Publication Society, Kandy (1980). (V klad kdnonu, autor: Thera Kaččánu); p eklad S vysvětlivkami Nanamoli (I96fl: The Pitaka-disclosure, Pali Text Society, London.

l'l.Íttkopadesa

Ňanamoli' T. (1977): The Guide (Nettippal<nranam), Pali Text Society, London.

Narada, T. (1980): A Manual of Abhidhamma - AbhidhammatthA-Sangaha, Buddhist Publi cation Society, Kandy.

ara

r', r ',,ltl,

?#:;:i:#,' ť::"^#,#;;r##:{##, (r976).

Naranjo, C. (L973): The Healing Journqt, Random House, New York; p eklad: Die Reise utm Ich - prychotherapie mit heilenden Drogen, Fischer, Frankfurt (1979).

IÝettippakaranam (Pnivodce, autor: Thera Ka ččána), p eklad S vysvětlivkami: Ňanamoli (1977): The Guide, Pali Text Society,Ínndon.

(197

H. (Hg. 1983), Pty chotherapie, Meditation, Gestalt, J unfermann, Paderborn.

,llrl, lI. (Hg. 1984):ÝYege zum Menschen - Methoden und Persiinlichkeiten moderner Psychotherapie, Ein Ilandbuch, Band I, II, Junfermailil, Paderborn.

i,l

L. (1939): Ihiha o

skutečnosti podle Buddhova PlzetGrafika, učení, probuzenského

lr rzl,.;l,

S. (1967): Abhidhammatthasangaho I Abttidlrunnaprak siní, VaranaSeya Sanskrit V s hwavidyalay d, Varanasi.

rr ,,tlr:ur'trna,

! , rr

ls., Cl.A.F.(1960): A Buddhist Manual of Psychological Ethics - Dhamma-Sangani, Royal Asiatic

' rr

)('it:ty, [,OndOn

,YlÁ .Wt (Soubor vdzanych ečíBuddhovych,

pťrvodnítext 5 svazk r( r( rt'ly, L,ondon (1960 - I976).

,t |

r'k llrc!y),

rtzné

, Pali Text L75

Scharfetter, C. (1983): Ůner Meditation - Begriffsfeld, Sichtung der ,,Befundett, Anwendung in der Psychotherapie, in Petzold (Hg.): Prychotherapie, Meditation, Gestalt, Junfermann, Paderborn.

Schultz, J. (1953): Der Heilsweg buddhistischer Geistesschulutrg, Der Weg zur Seele, 41. Schuster, R. (1979): Empathy and mindfulness, Journal of Humanistic Psycltologt, 19. de Silva, P. (1978): Buddhist and Freudian Prychologt, Lake House, Colombo.

Vymětal, J. (1989): Psychoterapie - pomoc prychologick'mi prost edlq, Horizont, Praha. Welwood, J. (Ed. 1979): The Meeting oÍ the Ways - Iixplorutions in East-West Psychologt, Schclckctt, Nt:w

York.

West, M. ( 1979): Physiological effects of meditation, Britislt

Journal of Social and Clinical Prychologt, 78.

'/,l'lavitel, D. (1985): Starověk Indie, Panorama, Praha-

Stevenson, I.(1960): The evidence for surryival from claimed memories of former incarnation s, Journal of the .4rnerican Society Ío, Psychical Research, 54.

Sutta-nip

ta (Z kladní eči Buddhovy); p

eklad

S komentá em a S vysvětlivkami: Nyanaponika ( 1955): Su tta-nip ta, Christiani, Konst anz.

Tart, C. (Ed . L97 5): Transpersonal Psychologies, Harper & Row, New York; p eklad: Transpersonale Psychologie, Walter, Olten (1978). Thittila, U. (1969): The Book of Analysrs (Vibhanga, preklad Z kánonu abhidhammy), Pali Text Society, London. Vimutti-Magga (Cesta osvobození, autor: tJpatissa Thera) viz, čínsk;p ekla d Gedatsu-Do-Ron. Visuddhi-Magga (Cesta čištění,autor: Buddhaghosa Thera) viz p eklady' Ňanamoli (1975) a Nyanatiloka (197 5).

Vymětal, J. ( 1982): Empatie

porozumění vcítěním, Psycho-

terapeutické sešity, 8.

176

177

Jaké dalšíknihy p ipravuje

nakladatelství STRATOS?

Mirko Fryba: Unrění žítšťastně Náš prední znalec buddhismu. kterri sám Žn po určitou dopu na Sri l"anc,e jeko buddhistick' mnicft, Vyb|á94 príqtupnyryl 'o Zp1lsgbem. puvodní-Buddhovu n3uku a presÝědčuje nás Íeji uŽitečnosti Í pro současného čIověka.

Dr Gleen Williston

Judith Johnstone: Seznamte se se svymi minulymi životy CíIem knihv ie umoŽnění duchovního r stu ooznáním minulrich Život .'Poznání vlastní minulosti umoŽnuie rjochopení součásnéhostavu a podmínek Ve kterrich Se riaih ázíme a zárove r umožnuje nalézat správné v c rodisko ze současné

Bill Schul a Ed Pettit: Tqiemná moc pyramid Kniha uvád í adu [ednpduch c[ po.,kvs , které . si n Že každ,v sárn doma ..vyzkoÚšet a' p.Y,ešypdčit' se taK. vlastní zkušpnogtío tgm, Ze' pyramidy mají ,p i vhodném uŽltí VIjVy, kte-.rq naše současná vědy zatíťn nebyla schopna jednoznaČné ' ' '

vyložit.

Hal Linsey: P ich ází novy svět Autor rozebírá krok za krokem biblickou apokalvpsu a ,|r lkftZqie , Že jiŽ dnes Žijeme V době, kdy se slová apokáIypsy n,tl)lnUJ!.

Bill Schul a Ed Pettit: Psychická moc pyramid /právy o pokusech ..tvkaiícíchSe vlivp popytv

v-. malych psyc.hlku čl věka. .N9jen 4jí.nlqu,y lá.m.pt pr"ď ty, I l,'1l :;() zayí.maji,o Vlivy py1a.nid, ale pro tyi kterí.]]!edajízpŮsob, i ,'r ' naucrt snaze a rycnlelt Koncentrovat a meottovat. | ,l |

'V| , rlriicl

Helen Wamhach, Život p 'ed živrltem

Práce americké psvcholožkv. která získala orost ednicfuím

hypnoqy oQ.sv cR.glbjek.Q gdppÝědi na otáz\y.jáxo: Vybrali j9t9 si sami-svŮi nÝněiŠíŽÍvot? ProČ iste si vvbrali ke zrozéníorávě 'prq E!-vacáté stoleťí?Vybrali jste si Íentb Život- i své p-ohlaví? Znali iste SVou mátku ,iŽ V minulvch Životech? Atd. Kniha ie velmi2ajír,ravá nejen prb laiky, kteírim mrjŽe pomgc,i K hlubšímu

na.

Karlino a Lewis M. Andrews: Biologická zpétnávazba biologické-zpětné , i,V 1[tiofeedback)'pro navozovanl zmeněnvch stávrj vědomí Il rlr'!111j jaK prp ?é!axaci, .tak. i pro podpcÍru kreativity nebo Irl, ,n tu nauceni se koncentfacl. i\l.rl rilr

situace.

Norvellz Zilzračná moc transcedentální med itace Jednqd.qchy v1ik!ad pro laiky 9 tr,anscedentáIní meditaci- a . ieiím uŽití. Knížka'ieosána am'erickrÍm stvlem. teorií Se oríliš hézabÝvá. ie soust'eděna na oraxi. odhléďnemb-ti od oovr'chu. kter5is'e někomu mŮŽe Zdá! Iaciny, lze vy! Ia.d,v knížceobsaŽeny pokI'ádat z praktického hlediska zá postáčující.

ách

l 'r r1lis moŽ-noslí, které poskytyjg tec|rnika.

Kniha změn

l rrtll, l změn ie iednou z neistarších knih v bec. Vvchází l ll rrl, rlttí fiIosofie 'neoativních 'a oositlvních siI kosmu'Jin a ,,,I l, lr'ltltl V tomto p ípadě transformuie do osmi trioramrj a ' l r , I Jr( )lllbinací. Knrl.ia, kterou ,se- zqíyvalo nnohoTilosof i

l tr ,,

lll;i pro divinaci a pozn ání věcí bÚdoucích.

lrllihy si m žete objednat u nakladatelství

pochopdní Života.,'ale i prp Bsych logy.- V Úvodní č;ísti(nihy bopisuiie autorka i svou technikrÍ a ten.'-kdo se oodobnÝmi věcmi hĚkdy ' zabyval adp naide nejen pgfurz9ní' qvych 'vlastních zkušéností,'alem Že ob hatit i švou vlastní praxi. ' Claude de Saint_Martin: Každ; sám sobě prorokem Knlha z4lo.žená na numerclogii (magai. čísel)^která, pok.ud k práci S ní budele p istupovat" pátrič rym zpl sobem,' Vám urrioŽní trochu nahlédnout do'své buboucn sti.

Paul Twitchel: Exteriorizace Kniha neien pooisuie adu technik oro vvchá zení z téla, ale také vvsvětluíe' iák'uŽitím těchto techhlk |ťe prinést prospěch nejen šobě, a'le i'svému okolí.

STRATOS

Haštalská 4,1 10 00 Praha

Mirko Fr ba

ABHIDHAMMA

zák|ady meditativní psychoterapie a psychohygieny

01991 Mirko Fr ba i

I 1

[{ 1'

P edmluva 0].991 Ji í Hoskovec obálka @L99L ond ej Beneda v roce

I99L

Vydalo nakladatelství

STRATOS Praha

1',

Haštalská 4

Vydání L.

s rl N 80-900309 -0-4

lil.ql

Mil:ko Fr ba ie iednírn 7,, nejp edněiších světor''ich odlrrlrníli v rnt:ďitativních psyclro{erapeuťickych a IBsy' ii:l.*trygieni ;kych qnettrďá* arhiďhamrny. Abhiathari nxtna ie pravuGr&Im asiiskych eÚicko-psychologick ch systé*Ílti, v 'běr a}bhidhamrnick ch meÉod byl p, den pečtivě tak, nbychonr je mohli uŽívat v kažtlodenní_a' životě. Tato knížknie v oblasti užitébudhistické psychclE'cogie záteyve první knižnípuhHikací v českérniaryce. Cc bylo n dosuď ť6rně hertnetick;y utaieiltr, dostává se do rukou Bsl,, širšíve einosti. Knížka!e n,qpsán& s cílem poskytnout in forrnace pffm'l od prarnene a nabíďnout určitéFo.3rněrt pro vtasÚmí uÍ.vá l:'ní šťastlréhoživota. To se niu plrrě p{r{!Íhilo. Čtená n't mohu Ío{'o Ťílxo ien dcporučit. .{ote uváďěrry

e-r1',':3

íbh[}r Ji íHosk&ve( kateclra psvnherlogli*

filrlsefické ťakulty {':i

$TRAi.il$ šíašialská4, ÉÍ0$0 Praha

Í-

l$BN