ARCHWARS 2016
Úvod
Encyklopedie sídlišť
1000 sídlišť, 6000 obrázků, 60 stran textu, 1000 stran
Sbírka nejzajímavějších světových sídlišť, experimentů. Těch nejlepších i těch nejhorších. Všem se líbí paneláky. Archwars také! Mnozí o sídlištích hovoří, nicméně hovoří málo konkrétně. Nesourodá informace z různých zdrojů, především z internetu, je v této publikaci roztříděná a zpřehledněná do jednoho srozumitelného celku, pro snadné použití. Nic extra náročného, hodně obrázků s krátkým komentářem ve stylu Archwars. Najdete zde striktně popisné komentáře i ty emočně zabarvené. Encyklopedie a populárně naučný obrázkový komiks zároveň.
Микрорайон Sídliště Plattenbau Жилой масив Grand ensemble Social housing FONAVI
Höghus
Siedlung Panelház Panelák Estate, flats, tower blocks
Danchi - 団地
Osiedle Wielka płyta Lakótelep
1 257 452 panelákových bytů v ČR. 65 457 domů je panelových. 2 721 477 byvatel ČR žije v panelácích. 38,1% Pražanů bydlí v panelu. Zabývat se sídlišti MÁ SMYSL! Čím více možností jsme získávali, tím méně obyvatelná se naše města stávala. Sympatická doba, kdy lidé o něčem snili a lecos zkoušeli. A to i přesto, že se skoro nic nemělo úspěch. Encyklopedie by měla rozšířit názor na sídliště, ukázat tvořivost lidstva. Není pro ani proti sídlištím. Jen rozvíjí představu o tom, co sídliště vůbec je. Archwars přejí čtení. A pokud by se vám to na začátku zdálo nudné, pak třetí a čtvrtá část je zajímavější, plná hezkých obrázků.
2
OBSAH
I Úvod
Povidání Panelák Co je sídliště?
Encyklopedie je rozdělená do 5 části. Publikace začíná krátkými úvahami o sídlištích. Následně pokračuje sídlišti samotnými. V části Urbanismus jsou shromážděná sídliště jako velké celky. Část Forma pojednává o drobnější podobě a charakteru jednotlivých sídlišť. Vše je zakončeno Dekorací, ozdobou paneláků. Poslední částí, ale téměř nejdůležitější částí je Rekonstrukce, tedy co by se se sídlišti dalo dělat.
II Urbanismus
III Forma
IIII Dekorace
IIIII Rekonstrukce
01 Lineární sídliště 02 Linkové sídliště 03 Lineární baráky 04 Věžová sídliště 05 Věžáky solitéry 06 Vnitrobloková sídliště 07 Super Hustota 08 Pár starých sídlišť 09 Hrady 10 Kulatá 11 Křivule 12 De Stijl 13 Monumentalita 14 Rovnoměrnost 15 Nevhodné umístění 16 Izolovanost 17 Necitlivost
01 Forma sleduje něco 02 Vesmírná doba 03 Terasáky 04 Různorodá sídliště 05 Bílé 06 Terracotta 07 Skleněná 08 Lávky 09 Lesní
01 Poválečná estetika 02 Anomální paneláky 03 Barevnost 04 Monumentální malba 05 Rekonstrukce 06 Nástavby 07 Zmenšování, snižování 08 Zabydlení 09 Noční osvětlení 10 Sochy, hřiště
01 Parcelováni 02 Zahušťování 03 Doprava 04 Probořit 05 Zbořit 06 Ghetta 07 Identita sídlišť Zdroje
3
Jižní město a Pruitt–Igoe
nejsou jediná sídliště na světě Když se řekne sídliště, vybaví se nám Jižní město. Velké, nudné. Ovšem na pražském Jižáku najdeme jen 2,3% panlákových bytů v ČR. Je to jako kdyby o městě se uvažovalo pouze na základě Žižkova. Když vezmeme v úvahu pouze část sídlišť, například z 60.-90. let a jenom z ČR - řešení sídlišť vypadá zcela jasně. „Všechno rozparcelovat, zavnitroblokovat a zamlatovat (použít mlat). Ale pokud se podíváme na sídliště ze všech dob a ze všech zemí světa, opravdu velký vzorek, řešení najednou není tak jednoduché. Architektura a urbanismus 20. století zůstává v nezájmu badatelů. Je to černá díra historie. Tím, že se to neřeší, stále se opakují stejné chyby. Stále vznikají sídliště.
Tisíc příkladů, 6 tisíc obrázků O sídlištích se napsalo hodně úvah, hodně studií a rozborů. Ale všechny jsou o abstraktních sídlištích, o abstraktních místech. Vždy se zaměřují na zobecnělé názory na sídliště a nepřináší nic nového. Nikdy nešlo o pokus seřadit a vyhodnotit konkrétní sídliště a najít rozdíly mezi nimi. Vzorek 5-20 sídlišť je většinou maximální množství, který se rozebírá ve většině studií o sídlištích, je příliš malý. Vzorek, který obsahuje 1 000 příkladů je dostatečně velký na to, aby šlo snadno odhalit podstatu a rozdíly mezi sídlišti. Odhalit jednotlivé myšlenky, které sídliště formovaly. Různorodost je totiž vždy jen zdánlivě nekonečná.
4
Práce na encyklopedii Hledání sídlišť
Volba sídlišť
1/3 sídlišť byla objevena jako odkaz z článku, publikace 1/3 náhodným hledáním na Tumbleru, Google, Flickr. 1/3 jsou objevena hrubou sílou na Google mapách, kdy se jedná o stovky hodin scrollování světem.
99 ze 100 sídlišť jsou odpad, který by vůbec nemusel vzniknout. Jsou to sídliště neobsahující žádnou myšlenku. Jsou nudná, obyčejná a stejná. Encyklopedie je o 1/100 sídlišť, která jsou aspoň něčím výjimečná.
Získaná informace není závislá jen na konkrétním druhu zdrojů, proto je Encyklopedie sídlišť může být objektivnější.
Propracovanost
Mnohé země encyklopedie míjí. Je zaměřena na Česko, Slovensko, Německo, Francii, Británii. Ostatní země jsou prozkoumané povrchně. Encyklopedie sídlišť tudíž může být ještě obsáhlejší a je stále co objevovat. Přesto je výsledek průzkumu dostačujicí, protože jednotlivá sídliště z různých zdrojů a míst se začala opakovat.
Při tvorbě encyklopedie bylo prohlédnuto přibližně 100 000 příkladů toho, co by se dalo nazvat sídlištěm. Z nich je vybráno přibližně 1000. Celkové množství sídlišť na světě se dá odhadnout na několik milionů. Samotná zajímavost sídlišť je hodnocena podle věcných a logických kriterií, která uvidíte na dalších stránkách. Zaroveň hodnoceno pocitově.
Řazení sídlišť do kapitol Obvyklé řazení sídlišť je podle: Osoby - všechna díla od stejného architekta. Doby - např. sídliště z jedné dekády. Lokality - např. jen sídliště v ČR. Toto jsou jen umělé skupiny, které většinou nevypovídají o ničem. Architekti se inspirují od sebe navzájem. Díla z jedné éry se opakují o 30 let později. Architekti čerpali víc inspirace třeba z Japonska, než od svých kolegů.
Zde jsou sídliště řazeny podle: Myšlenky Jednotná základní myšlenka u sídliště. Například lineární sídliště, věžová sídliště, vnitrobloková sídliště. Sídliště se stejnou myšlenkou jsou vždy seřazena blíž k sobě tak, aby na základě více příkladů byla odhalena podstata. Velikosti Menší sídliště jsou na začátku kapitoly. Větší na konci. Myšlenka gradující od zárodků ke statisicovým sídlištím. Sídliště jsou rovněž seřazena pro zážitek. Aby encyklopedie nebyla příliš nudná. Nejbrutálnější sídliště jsou vždy na konci kapitoly.
5
Mapa sídlišť z encyklopedie Encyklopedie se zabývá sídlišti na celém světě. Posledních 100 let se architekti inspirují napříč celým světem a neomezují se jen na svoje lokální kolegy. Proto se i tato encyklopedie neomezuje pouze na ČR. Sídliště se vyskytují hlavně v Číně, Rusku, bývalém sovětském bloku. V těchto zemích tvoří větší podíl bydlení. Tato sídliště jsou v naprosté většině nezajímavá. Vcelku dost sídlišť nalezneme v západní Evropě. Především ve Francii, Německu, Británii a Španělsku, Japonsku, Jižní Korei. Sídliště se liší město od města. V obou Amerikách je poměrně málo sídlišt. Vybaví se Brasilia, jako nové modernistické město - ovšem ta nemá nikde na světě obdoby.
6
V jednotlivých městech jsou sídliště vnímaná odlišně Jsou města, kde sídliště považují za strašné bydlení Demolují se, neopravují se. Starší sídliště jsou obydlena málo majetnou vrstvou obyvatel, vzdělanější vrstva sídliště opustila. Veřejný prostor je zanedbaný. Jane Jacobs, Venturi, Rossi, Jencks, známá jména, často citovaná.
Paříž
Na některých sídlištích neustále hlídkují policisté. O sídlištích se natočilo hodně filmů, kde se vraždí a páchá trestná činnost... Neopravené domy po požáru. Sídliště si vybírají imigranti, kde se kupí podle jednotlivých národností.
Amsterdam
Boření domů. Sídliště jsou vnímaná jako problémové lokality. Nechvalně slavné sídliště Bijlmermeer, které bylo skoro celé zbouráno.
UK
Boření domů. Kolem domů je velmi málo aut, a i to velmi levných. Veřejný prostor je ve strašném stavu.
USA
Mnoho zdemolovaných sídlišť. Sídliště ve spojení s rasou. Vnímaná jako místo s kriminalitou.
trochu i
Německo
Mnoho zdemolovaných sídlišť. Nová výstavba v Berlíně je historizující. Ve zbytku Německa je hodně nových vnitrobloků. Spojení s imigranty. Majetní a vzdělaní lidé se nestěhují do paneláků.
7
Města, kde sídliště považují za dobré bydlení
Větší starost o sídliště. Upravený veřejný prostor. Na sídlištích parkují drahá auta. Nová výstavba ve formě sídlišť je žádaná a kupovaná.
Ženeva
Čtvrté nejdražší město na světě. Půlku bydlení tvoří rozvolněná výstavba. Švýcaři by mohli bez problémů za 10 let zbourat všechny paneláky, ale nedělají to.
Singapur
Visuté lávky s vlaky. Nadchody. Průchozí přízemí. Věžové domy. Na street-view je vidět, jak je všechno upravené a opečovávané. Jediné město na světě, kde se lidé přizpůsobili rozvolněnému urbanismu.
Moskva
I v roce 2014 je velká část nové bytové výstavby budována panelovou technologií. Majetná vrstva společnosti si kupuje byty ve výškových panelácích.
Bývalá Jugoslavie
Mnoho přímořských turistických měst jsou doplněna o výškové bílé budovy a sídliště.
Madrid
Další evropské město, kde velká část současné výstavby má panelákový charakter.
Soul
Drahá auta na sídlištích. Věžáky jsou opečovávány. Veřejný prostor nezanedbaný.
Hongkong
Nová bytová výstavba má kolosální rozměry. Třeba toto vnitroblokové sídliště o výšce 150 metrů. Lávky, mimoúrovňové křižovatky. Paneláky jsou luxusním bydlením.
8
Sociální inženýrství. Nastavovat někomu hodnoty. Sociální experimenty. Utopie
Sídliště nebyla tak špatná ve své době. Změnili se lidé.
Sociální inženýrství je špatné, když je nucené zákony nebo silou. Když je experiment dobrovolný, pak na tom není špatného.
Dnes jsou zelené veřejné prostory na sídlištích mrtvá. Děti nejsou. A ty, které jsou, jsou na internetu. V domě se nikdo nezdraví. Nikdo se navzájem nezná. Babičky zemřely.
V demokratickém prostředí, s jasnou nabídkou a poptávkou, může architekt experimentovat mnohem méně. Protože pokud jím navržené domy nikdo nekoupí, pak architekt jednoduše zkrachuje a už nikdy nic nepostaví. Opakem je plánovaná ekonomika, kdy autoři lidi do experimentálních domů a urbanismu „nacpali“. Lidé tehdy neměli na vybranou. Je nesmysl říci, že všechno dobré už bylo, a my teď máme jen kopírovat minulost. Nesmysl je říci, že lidstvo bude další milion let obývat vnitroblokové cihlové domy s šikmými střechami s pálenými taškami. Svoboda neznamená, že se máme bát zkoušet, ale že máme zkoušet všechno. Americké mrakodrapy, britské rodinné domky, evropské volné vnitrobloky. Města, jako myšlenka, jsou jen několik tisíc let stará. A všechno to byly v podstatě nové experimentální formy bydlení, které měly úspěch. Sídliště, jako sociální experiment, však masový úspěch neměla. Sídliště může být formou bydlení, která může některým lidem vyhovovat. Kapacita sídlišť je ale určitě mnohem větší, než je poptávka lidí, kteří by tato sídliště nyní dokázali využít.
Dřív se venku pořád něco dělo. Doma seděli jen podivíni. Babičky byly na lavičkách. V noci se hrálo na kytaru, jezdilo se na motorce. Půjčovala se sůl od souseda. Dědečkové hráli karty na lavičce mezi domy. To si pamatují že byl rok 1995, ne tak dávno, a ani ne v Praze. Byy i dětské gangy, v každém dvoře svůj. I když to nebyl dvůr, ale jen meziprostor mezi dvěma paneláky. Všichni se znali. V Brně jsem viděl pár babiček a nějaké rodiny na lavičkách. Ještě někde to existuje, ale málo. To, že nám sídliště dnes přijde obecně špatné, je také kvůli nám. Jsme jiní než původní obyvatelé, máme jiné hodnoty a požadavky. Hodně lidem se v minulosti sídliště líbila. Byla vysvobozením z poválečných nevyhovujících životních podmínek, symbolem nového začátku, příslibem lepší budoucnosti. A i dnes od nich uslyšíte “To se raději budu dívat tady na hezký hladký sníh, než na ten rozježděný v centru”. Švácha jednou při prohlídce sídliště Jednota ve Strašnicích řekl, že lidé se změnili. Ukazoval na nově rozparcelované zahrady. Řekl, že předtím to byl jeden velký prostor, který všichni užívali. Řekl, že lidi byli spolu, a že dnes jsou lidi pravý opak. Není třeba se snažit změnit lidstvo a všechny skupiny i jednotlivce skamarádit. Je třeba přizpůsobovat prostor současnému chování člověka.
9
Mezi válkami i po válce chtěli lidé změnu. Chtěli nový svět, kde by všechno bylo jinak než v tom starém světě. S použitím nových technologií. Vlády a administrativa se po válkách rozrostly a měly mnohem větší podíl na rozhodování o ekonomice i stavění než tomu bylo předtím. Skrze stát mohly vlády poskytnout prostředky na stavbu mnoha nových domů. Všechno bylo nové a doposud nevídané. Domy byly projektované na 20 let. Počítalo se, že za 20 let celkový pokrok společnosti dosáhne takové úrovně, že bez problému všechno zbouráme a nahradíme ještě novějším a mnohem lepším.
Brasilie
Nastává útěk z města. Město se považuje za nezdravé. Stále se říká, že velká hustota obyvatel je cosi špatného. Víc světla. Víc zeleně. Limity kdy je světla a zeleně dost neexistují, je to jen nekonečné směřování a rozpínáni měst pro naplnění těchto dvou hodnot. Rodinný dům a panelák se snaží naplnit tyto dvě hodnoty. Akorát na sídlištích je zeleň veřejná a v satelitech rodinných domů je zeleň soukromá.
10
N A P
K Á L E 11
Paneláky jsou špatné
Lidi v panelácích si dívají do oken
Jsou šedé
Paneláky jsou rovné a řadách
Ale čím ?
Teď už jsou všechny barevné. Až po tom, co se všechny paneláky natřely pastelkovými barvami, můžeme říct, že v tom problém nebyl.
Jsou strašně nahuštěné
Historická centra měst mají větší hustotu.
Jsou izolované a daleko
Ne všechny. Některá sídliště jsou blízko centru a jsou to sídliště.
U starých měst v úzkých ulicích to nikomu nevadí.
Stará města jsou rovná a v řadách. Proto se v nich dobře orientujeme. Sídliště jsou většinou křivá, s nepochopitelnými hlavními třídami.
Všechna sídliště se promění na slumy
Za 25 let se neproměnila. Lidé nemají miliony navíc, aby si koupili nový byt, a starý opustili, odepsali. Teprve kdyby byty byly opuštěné a tudíž i velmi levné, teprve pak by se ze sídliště mohl stát slum. Ale jak jsou všichni chudí, tak se zuby nehty drží svého bytu. A když nastávají nějaké sociální problémy, tak raději hlídkují, budují zdi, posilují policii - než aby opustili svoje byty.
12
Jsou nekvalitní a rozpadají se
Stejně jako všechny ostatní typy domů potřebují i paneláky údržbu. V Česku nebyl zbořen jediný panelák z konstrukčních důvodů.
“Kvalita” paneláku
To, co se nám v ČR zdá jako hrozné, na východě považují za hotelové čtvrti. To, co se nám v ČR zdá hezké, na západě považují za hrozné. “Kvalita” záleží pouze na množství prostředků společnosti. Rusko
Česko
“Cihlák” je také panelák
Panely nejsou hlavním problémem paneláků. První sídliště byla z cihel. I nová sídliště nejsou z panelů. Slovo panelák dávno překročilo významem stavební systém z panelů. Při slovu panelák si rozhodně nevybavíme konstrukční vady. Je to označení architektury, urbanismu, způsobu vzniku, názoru milionů lidí a osudu mnoha tisíc budov.
Švýcarsko
13
Půdorys většiny činžovních domů
Půdorys některých panelových domů
Panelákové byty jsou stejné
Ale to jsou i historické domy. Jeden jako druhý. Činžák je typ domu, který se ve skoro identické podobě objevuje na celém světě v počtech stovek tisíc. Činžáky z 19. století (obdivované) jsou si navzájem mnohem více podobné, než jednotlivé typy paneláků.
Monotónnost Identické domy působící jako jeden celek. Například silně regulované město jako Paříž působí jednotvárně (obdivované Le Corbusierem). Paříž sídlištěm rozhodně není. Ale skoro každé sídliště monotónní je, a je to jeho charakteristický znak.
Různorodost
Různorodé domy se většinou nepovažují za sídliště, i když existují sídliště složená z různorodých domů. Lze považovat staré čtvrti za různorodé, jenom kvůli různým ozdobným odlitkům na fasádách? Paneláky teď rovněž mají různorodé fasády, ale nijak moc se to nezlepšilo.
Molenvliet project 1974
www.habraken.com/html/molenvliet.htm
Obyvatelé participovali na tvorbě svých bytů. Kde má být příčka, jak daleko. Ale není to ve výsledku vlastně jedno jestli mám pokoj 3 metry nebo 5 metrů široký? Rozdílným velikostem pokojů a úhlům stěn se uděluje přílišná pozornost. Dispozice je jednochuchá: schody, na ně navazují vstupy a jádra. Po obvodu u oken jsou ložnice a obýváky. S tímto půdorysem nelze v zásade nic dělat. Proto jsou si půdorysy všech bytových domů tolik podobné.
14
Panelák!
~Modernism
Ne-panelák?
~Postmodernism
-----
Beton-----------------Dřevo Hranatý--------------Kulatý Šedý----------------Barevný Ploché-----------------Šikmé Pásová--------Roztroušená Nové--------------Staré Paneláky jsme odsoudili. Jsou to králikárny. Přitom nenastal rozbor jednotlivých argumentů. A tyto argumenty jsou ve vzájemném rozporu. Postmoderní / Současná architektura je zčásti založena na vymezení se vůči paneláku. Na primitivním protikladu.
15
CO JE SÍDLIŠTĚ?
Kde jsou hranice toho, co už je, a co ještě není sídliště?
16
Žižkov
Například Žižkov je město. A Jižní město je Sídliště. Kde je ale ta hranice, co dělá sídliště sídlištěm?
Jižní město
Sídliště není jen to, co vznikalo v období mezi léty 19481989 a bylo z panelů. V některých zemích byla sídliště, ale nebyli tam komunisté. V jiných byla sídliště, ale ne z panelů. Sídliště vznikala i v 19. století a vznikají i dnes.
17
Luanda, Angola
Le Lavandou (Var), résidence les 3 Iles 43.1379,6.3668
Moderní architektura nedělá sídliště
Existují docela hezká, moderní sídliště, moderní bulváry, moderní dostavby, které lze snadno nazvat městem. Sídliště jsou často tvořená paneláky. Ale hodně sídlišť je tvořeno budovami, které lze těžko nazvat paneláky, protože jsou architektonicky zajímavé.
18
Urbanismus je důležitější než architektura
Prohodíme-li urbanismus sídliště a starého města, je jasné, že urbanismus je důležitější než architektura. Paneláky v ulici jsou sice ošklivé, ale pořád víme, jak se v tomto prostředí orientovat a chovat. Je to stejná ulice jako byla předtím. Hmotou i půdorysem se totiž panelák od starých činžáků liší jen velmi málo. Těchto moderních ulic je velmi mnoho například v Jižní americe, Španělsku, Řecku...
Sídliště složené z historických domů je ale pořád sídliště. Mrtvé, s velkýnu vzdálenostmi, nudné. Nepochopitelné prostředí s divně pootočenými domy. Natřít a oblepit paneláky je docela snadné, ale posunout se nedají. Proto je tak obtižné měnit sídliště. Urbanismus je důležitější.
19
Nahuštěné bloky. Historicky v celé Evropě. V 19.st.-20.st. ve Francii a Německu. 50.0821,14.4284
Blok Tokio 35.666,139.756
La Barceloneta, Barcelona 1753 41.379,2.189
Vnitroblok neznamená město. Body a linky neznamenají sídliště. Urbanistické formy Před modernismem
Vnitroblok v ikonické podobě s dvorem známe jen z centrální Evropy. Ostatní města mají jiné vnitrobloky. Sorelová sídliště z 50. let jsou vnitrobloková, ale rozhodně to jsou sídliště.
UK
UK, USA, Řecko Jsou to spíše světlíky než dvory. 40.738,-73.997
Předměstí Říma ~1900 41.921,12.496
~1840
Row houses, Back-to-Back 53.805,-1.507
Diagram od W. Gropia “Progres v plánování”: příklady z minulosti, které nejsou sídlištěm.
Skoro celá Evropa. Německo, Rakouskou-Uhersko, Španělsko, Holandsko, Milan... 19st.-poč. 20st. 50.074,14.444
Bloky Moskvy. Rusko, Ukrajina, Rumunsko. Předměstí Petrohradu.
~1800-1900 55.758,37.604 Jen v úplném centru města jsou dokončené vnitrobloky. Ve zbytku města je něco napůl. Něco, co vypadá nedokončeně.
Back Bay, Boston 1850-1880
42.351,-71.081
20
Funkce
Když polovinu souboru tvoří kancelářské budovy, pak to není sídliště. Je zde určitý život a plavou zde aspoň nějaké peníze. Proto ve čtvrtích plných kanceláří nemáme takový pocit zatuchlosti a strnulosti jako na sídlišti.
Sídliště je monofunkční Nejživější lidská sídla jsou rostlá města, kde všechny funkce jsou pěkně po kupě. A nejmrtvější jsou sídliště, kde je vše důkladně odděleno: - silnice od pěších - zásobování od návštěvníků - děti od dospělých - nákupní centra od bydlení, - sídliště od centra města - hromadná doprava od osobní dopravy - práce od bydlení
21
Město
Výška
Město
Nízké hranoly a vysoké věžáky vnímáme jako jeden ze znaků sídliště. Ale velké výškové rozdíly nedělají sídliště. Důkazem jsou Jihoamerická, Japonská a Korejská města, která tyto znaky obsahují. Nelogicky rozmístěné výškové budovy v kombinaci nízkými stavbami vytváří to, co by většina z nás považovala za hnusné město, ale ne sídliště.
22
Vilové čtvrti, satelity, nízké rodinné domy, které nevypadají jako jeden celek, nejsou sídlištěm.
Nízká sídliště
Nízké domky zatočené do různých tvarů, s použitím mnoha zdí, s nepřirozeným urbanismem, promíchanými pozemky, mnohaúrovňové, vypadající občas jako pevnost - už sídlištěm jsou.
23
Město + park
Sídliště
Zeleň
Modernisté se pečlivě snažili oddělovat funkce, ovšem zeleň se rozhodli promíchat s domy. „Bydlení v parku“ místo „bydlení u parku“. Zelené prostory jsou tak malé, tak stejnorodé, že je nikdo nevyužívá. Toto vytváří ten nejvíce charakteristický divný pocit sídliště.
24
ŠRozvolněná ířka ulice výstavba Bulvár může být jakkoliv široký. Příkladem je Pařížský bulvár Champs-Élysées se šířkou 70 metrů. MĚSTO
SÍDLIŠTĚ
Ale jakmile je vedlejší ulice širší než 30 metrů, pak se z celku stává sídliště. 30 metrů mají například historické ulice Ovenecká, Čechova, Londýnská v Praze - ty jsou už na hranici města a sídliště. Například vnitroblokové sídliště Velká Ohrada má ulice široké 42 metrů, a to už je příliš. Už je to sídliště.
MĚSTO + BULVÁR
SÍDLIŠTĚ
25
Přechod města do periférie Každé město někde končí. A tam, kde končí, je to klidnější a nic se tam neděje. Budovy mají menší hustotu. Jsou dva způsoby, jak z centra města udělat přechod do periférie. *Ještě jsou města, která nemají periferii, a končí hned. Mají pevnou hranou.
*Kapacita obou příkladů je stejná
Městský způsob
Sídlišťový způsob
Vytvoří se bloky, a směrem od centra jsou budovy nižší a nižší. Od činžáku po řadové domky. Kapacita se snižuje. Zeleň je rozparcelována do malých zahrádek. Ulice stále zůstávají a urbanismus je dokončený.
Směrem od centra jsou budovy stejně vysoké, ne-li vyšší. Kapacita se snižuje na úkor ulice. Získávají se tím velké plochy zeleně, které nikdo nevyužívá. Sídliště pořád působí jako nedokončené město.
Když počet obyvatel narůstá, domy se nastavují a zvyšují.
Když počet obyvatel narůstá, sídliště se zahušťují.
26
Rozestup v závislosti na výšce = Sídliště Modernisté si mysleli, že když se udělají vysoké paneláky, pak veřejné prostory mohou být velké a zelené! Trávníky! Lidé budou mít krásný výhled! Nic se přece nemůže pokazit !!!
Gropius
Jenže... my velmi silně nevnímáme velkou plochu trávníku, ale jedenáctipatrový panelák. Tedy na papíře, v půdoryse to vypadalo bezchybně velké plochy zeleně, prosluněné, provětrané.
Veřejný, poloveřejný, soukromý Jane Jacobs 1975
Lidé nevyužívají ani jeden z těchto prostorů. Vůbec. Seriál ČT s názvem „Tajemství pražských dvorků“ ukazuje, že jen mizivý počet vnitrobloků je nějak využíván. Stejně mizerně jsou využívané i volné prostory na sídlištích - veskrze jde o pejskaře, několik maminek a pár dětí.
Lidi jednoduše nevyužívají veřejný prostor. A to v žádné zemi na světě. Všichni sedí doma a „čumí do monitorů“. Představy architektů, že lidi budou se kupit na zelené travičce, jsou bohužel jenom sněním.
Architekti rádi navrhují kavárny, venkovní divadla, mobiliář, velké zelené plochy. A přitom sami, stejně jako ostatní, tráví čas v kancelářích nebo doma. Jednoduše: když jsou hodnoty naší společnosti založeny na „výkonu“, pak nikdy nebudeme využívat tolik veřejného prostoru. Kdybychom se chovali více jako Hippies, pak by tomu možná bylo jinak.
27
„Množství“ zeleně na sídlišti V plánu sídliště vypada ideálně. 85% plochy tvoří park! „Bydlení v zelení“...
Ale z běžného pohledu chodce či řidiče tvoří zeleň jen asi 15% plochy zorného pole. A proto jsou sídliště mezi nearchitekty známá jen jako „Betonová džungle“. Plochu vnímáme mnohém méně, než vertikály.
Poslední století architekti věří půdorysům, řezům a fotografiim víc, než vlastnímu zraku a rozumu. Nezaměřují se na to, co vidí chodec.
28
sídliště Krč, Praha
Představa autorů o zážitku na sídlišti Nevnímáme tolik vztahy, perspektivu, světlo, odraz. Nevnímáme velké plochy, nevnímáme dálkové průhledy, nevnímáme složité urbanistické vztahy. To všechno vnímají architekti v půdoryse a na širokoúhlých perspektivách. Zázračné město. Ve skutečnosti jen sídliště.
To co skutečně vnímáme Snadno si vzpomeneme na kliku od dveří. Na tlačítka ve výtahu. Na nějaké kameny po cestě. Plot, poklop, zaparkovaná auta, křivý obrubník. Vnímáme spíš konkrétní věci. I když kolem nás je 1km2 zeleně, hledíme na asfaltový chodník, po kterém chodíme denně do práce. Vnímáme a cítíme spíš jen to, co je 5 metrů okolo nás. Vnímáme ulici, roh a jen dvě dolní patra budov. Toto je zážitek ze sídliště. Investice do kvalitních dveřních klik může být působivější, než investice do úprav kilometrů veřejných ploch. Například v historickém městě je vidět, jak propracované je přízemí, s kováním a s dekorací. Zbytek domu je jednodušší, u střechy skoro nic není, protože stejně není vidět.
29
Město je orientované ven do ulice Krásné fasády do ulice - hnusné do dvora. Doprava, hluk, život. Hlavními body jsou křižovatky. Vnitroblok je jen zbytkový prostor, kde se nic důležitého neodehrává.
Sídliště je orientované dovnitř do sebe Ulice a doprava jsou záměrně odcloněny, obyvatelé jsou chráněni. Vnitřku sídliště se věnuje větší pozornost než vnějšímu obvodu. Po obvodu jsou vjezdy do garáží, opěrky. Kdežto uvnitř jsou jezírka, hřiště, sochy, parky. Vytváří se chráněný mikrosvět, který nikdo nevyužívá, a působí nerealisticky. Neplatí to pro všechna sídliště, ale u většiny sídlišť tomu tak je.
30
“MĚŘÍTKO” SÍDLIŠTĚ MONUMENTÁLNÍ NELIDSKÉ LUNÁRNÍ RUSKO, POLSKO, FRANCIE UK, USA, V PODSTATĚ ZBYTEK SVĚTA
SÍDLIŠTĚ ÚTULNÉ DROBNÉ LIDSKÉ PORTUGALSKO, ŠPANĚLSKO ČÍNA, RUMUNSKO, GRUZIE
Nějak se zjednodušeně řeklo, že vysoké paneláky jsou nelidské a monumentální. Ale ve skutečnosti výška není tím největším problémem. Jsou jím odstupy, velké vzdálenosti mezi budovami. Ty vytváří monumentalitu. To je ten pocit, když jdete, jdete, jdete a jen se pomaličku blížíte k paneláku, který je vzdálen 2,5 kilometru. Lidé vnímají velkou hustotu jako něco špatného. Myslí si, že králikárny jsou tak strašné, protože mají velkou hustotu. Ale zapomínají přitom na stará města, která jsou mnohem hustší. Většina lidí tedy chce velké vzdálenosti, ale pak se diví že dané místo je mrtvé, monumentální a nelidské. Jednoduše nemůže existovat místo roztahané a zároveň útulné - vzájemně se to vylučuje.
Zajímavé je, že některé země jako Španělsko, Čína, Rumunsko, mají velmi nahuštěná sídliště. Proto s nimi nemají ty problémy, jako zbytek světa. Sídliště ve Španělsku jsou tak hustá, že zde vznikají ulice s obchody. Dále v textu jsou konkrétní příklady. Samozřejmě nelze udělat hodně husté sídliště na periférii. Stalo by se izolovaným ghetem. Husté sídliště musí navazovat na husté okolí. Město má plynule gradovat.
31
Sídliště
Sídliště
Sídliště ve městě
Sídliště je cizorodý celek
Těžko si dokážeme představit, že vnitroblok může být sídlištěm. Ale například zde: 35.645,140.04 ( Geolokace ) v Tokiu je vidět, že vnitroblok je něco úplně cizorodého a neodpovídá povaze japonského urbanismu. Vnitrbloky v Tokiu jsou něčím implantovaným.
Obyvatelé se dokáží přizpůsobit svému městu. Například v Brasilii se přizpůsobili tak, že jezdí všude auty. Ale právě cizorodá struktura ve městě je příliš malá na to, aby celé obyvatelstvo změnilo svoje zvyky, tradici a kulturu. A proto cizorodý celek zůstává nepochopen a nevyužíván.
32
Výrazné hranice sídliště
Minimální velikost sídliště
Pocit jednoho velkého celku, to je pocit sídliště.
Toto je pravděpodobně nejmenší možné sídliště. Je zde ještě nějaký pocit velkého celku. Kdyby bylo menší, pak už to vnímáme jen jako pár stejných domů.
Většina sídlišť se dá snadno ohraničit a vnímat jako jeden celek. Například u čtvrtí Žižkov a Vinohrady v Praze nevíte, kde začíná jedno, a kde končí druhé. Ale u sídlišť přesně vidíte, kde začíná a kde končí. Sídliště jen zřídka navazují na nějakou jinou čtvrť. Většinou je to celek sám o sobě.
Ale i jeden dům může být sídlištěm, když je třeba dlouhý 400 metrů.
33
Velké sídliště ( Großwohnsiedlung! )
Malé sídliště
Velikost nedělá sídliště horším. Stejně tak jako malá města nejsou lepší než velká města. Je to jenom tím, že pokud sídliště má chyby, tak tím, že je velké, se tyto chyby jenom násobí. Vnímáme tyto kumulované chyby mnohem více. 20 minut po cestě domů, na rozdíl od 2 minut u malého sídliště. Ale základem jsou jednotlivé chyby, a ne velikost sídliště.
34
FAŠISTICKÉ ROVNÉ STEJNORODÉ ORTOGONÁLNÍ SÍDLIŠTĚ
HRŮZA, STRAŠNÉ, TO SNAD NENÍ MOŽNÉ, NEMYSLÍ NA L I D I
??!!!
VÝSLEDEK? : ROZVESELENÉ, ROZHÁZENÉ SÍDLIŠTĚ, JEN, ABY NIKDO NETVRDIL, ŽE JE FAŠISTICKÉ.
OBLÍBENÉ ROVNÉ STEJNORODÉ ORTOGONÁLNÍ MĚSTO
URBANISMUS
“Strohá “fašistická” sídliště”
U normálního města je mřížka, řád a stejnorodost žádaná. Právě tato urbanistická ukázněnost vytváří město. Ale u sídlišť je řád a jednoduchost označovaná za něco strašného. Tedy u jednoho je to dobře, u jiného je to špatně. Nedává to smysl.
Tento naprosto rozporuplný názor vyústil ve statisíce rozhozených, křivolakých, různě vysokých sídlišť po celém světě, kde se architekti snažili udělat všechno proto, aby sídliště nebylo “fašistické”. Výsledkem ale byly naprosto nepochopitelné, prapodivné, neobyvatelné struktury paneláků.
Více o těchto “nefašistických” sídlištích naleznete v kapitole o křivulích. Jako kvalitní sídliště jsou v této encyklopedii označena zejména jednoduchá, srozumitelná sídliště.
35
NO TOTO! TO JE JEDNODUCHÉ!!! TO JSTE SE... KOMUNISTI, FAŠISTI, KDE JE KREATIVITA?! TOTO JE PŘECI HROZNÉÉÉ!!! TO JE JAK GULAG!
SUPER, SKVĚLÉ, JEDNODUCHÉ, SROZUMITELNÉ, MILOVANÉ MĚSTO. ÚŽASNÉ!
URBANISMUS VELKÝCH CELKŮ
“Velká sídliště jsou zlo !” “Lepší jsou malé celky !!!!”
WTF ?????!!!
VÝSLEDEK?: PATCHWORK CHAOS, VE KTERÉM SE NIKDO NEMŮŽE ZORIENTOVAT. KAŽDÝ NOVÝ STAVEBNÍK PŘICHÁZÍ S ÚPLNĚ INOVATIVNÍ STRUKTUROU. PROSTĚ „SRANDA MUSÍ BEJT“.
Po neúspěchu prvních obrovských, izolovaných, křivolakých sídlišť se autoři rozhodli, že se už taková sídliště stavět nebudou. Rozhodli se, že nová sídliště budou slepená z více „nezávislých“ celků, čímž vytvořili ještě mnohem větší chaos. A takto se staví i dnes, kdy vznikají minicelky, developmenty pro 500 lidí s úplně odlišným urbanismem, bez jednotné myšlenky. Celky připomínající spíš chaotický patchwork než obyvatelné město. Příklad: Jihozápadní město v Praze
36
3 hlavní rysy architektury
Divoký urbanismus Když byl architektům sebrán ornament a dekorace, pak nutně museli najít jiný způsob, jak se projevit, kde se vybít. Jak udělat, aby měli hodně práce a měli možnost projevit svou tvořivost. Udělat “dekoraci” jiným způsobem. Ornament o velikosti 1x1km2
Divoký půdorys Domy rozházené, křivé. Půdorysy klikaté, s chodbami, půlkruhy. Všechno musí být jinak a kreativně a originálně. Detaily šílené, laserem řezané, v továrně vyráběné, v laboratoři zkoušené.
Divoké materiály
a divoké konstrukční detaily
( High Techy různé )
Praštěný urbanismus, namyšlené půdorysy a zbytečně komplikované detaily jsou hlavními rysy sídlišť a i hlavními rysy architektury vůbec a to dodnes.
37
Nesídlištní město
Sídlištní město
Vytvořeno z jednotlivých domů. Jsou v něm i větší celky jako čtvrti, ale ty vznikají spíše přirozeně, jsou vyvozené z terénu, řek, a nepůsobí jako jeden monoliticky zamýšlený celek.
Tvoří jej celky větší než jeden dům.
Jednoduše je vidět, že to stavěli různí lidé s různými záměry. Jeden měl hodně peněz, tak postavil velký dům. Jiný měl málo peněz a postavil dům malý.
V současnosti Čína a Rusko. Zčásti Jižní Korea. Ale po 2. světové válce skoro celý svět stavěl takto.
Je to výsledek státního plánování. Území se rozdělí na sektory, a ty jsou jeden po druhém zastavovány jedním druhem domu pro každý sektor.
38
Sao Paulo není sídlišťové
Tvoří jej jednotlivé budovy.
Shanghai je tak napůl
Beijing je sídlišťový
Tvoří je celky větší než jeden dům. 10 a víc stejných domů
39
Město bez sídlišť
Město se sídlišti
Izolace
Celky jsou odpojené od hlavního celku. Jsou v izolaci. Překračujeme pruhy zeleně nebo řídké zástavby, abychom se dostali do izolované části. Původně zamýšlené jako záhradní města, jako malé komunity, připomínajicí původní malá města. Nápad s malýmí, útulnými městečky za městem se nepovedl. Izolované části vždy byli jen mrtvé kusy, na kterých nefunguje veřejný život. Noclehárny za hranicí původního města.
Garden Cities of To-morrow 1902 Ebenezer Howard
Urbanismus i architekturu sídlišť lze vylepšit, ale změnit rozpoložení sídlišť, přiblížit je víc k centru, nelze.
40
Špatná
sídliště kapsa
Cesty, hlavní třídy, osy
Dobrá
sídliště osa
Špatná sídliště jsou řešena kapsou - tedy nevjedete na sídliště přímo, tak, jak by bylo logické, ale objedete okolo a zajedete dovnitř. Takto jsou řešena např. sídliště Bohnice, Řepy, Butovice, Ohrada, Černý most v Praze. Nemají hlavní silnici při vstupu na sídliště, jenom okružní. Dobrá sídliště mají hlavní osu, hlavní třídu. Logickou.
Špatná
sídliště kapsa
Dobrá
sídliště osa
U frekventovaných silnic
Kapsa na první pohled vypadá velmi logicky. Pěší nekolidují s motorizovanou dopravou, není hlučno, spousta pěších cest - takto navržené místo je ale vždy úplně zabité, protože není pro obyvatele přirozené. Osa má všechny tyto problémy, ale je živá. Auta přidávají místu na živosti, protože v autech jsou překvapivě stejní lidé jako na chodníku.
41
Dobrá
sídliště
Špatná
sídliště
MĚSTO
MĚSTO
Sídliště ve vztahu k městu
Toto jsou harmonicky napojené čtvrti na staré město. Největší hustota je podél hlavních tahů orientovaných k centru města. Hlavní tahy jsou logické, hierarchické, v místě silnic, které zde existují po dobu tisíců let. Město je jako organismus, vypadá jako živočich. Příklad: Sídliště Červený Vrch, Sídliště Malešice *I mřížková města se přirozeně rozrůstají paprskově. Např. Chicago.
Toto je největší zvěrstvo. Umělé čtvercové sektory. Budovy v sektorech jsou taktéž rozmístěné uměle, plošně. Silnice nemají logiku ani hierarchii. Izolace od města. Zkrátka všechno je umělé a divné. Takto vypadají ta nejhorší sídliště. Příklad: Sídliště Pankrác, Sídliště Bohnice.
42
Lidská ruka
NE-sídliště vzniká na základě jednoduchých pravidel. Je vyznačena ulice, síť. NE-sídliště působí, jako kdyby jej nikdo neprojektoval, jako kdyby vzniklo samo na základě nejjednodušších principů. Vypadá, jako kdyby jen tak nějak vyšlo.
Sídliště naopak vždy vypadá tak, jako kdyby nad ním někdo strávil hodně času. Různé budovy autor různě pootáčel, aby docílil kompozice. Silnice různě překresloval. Hrál si s výškami. Dělal různé rozestupy. Ze sídliště je vždy cítit něco jako experiment, umělost, ruka autora.
Dát lidi a budovy různými způsoby přes sebe. Udělat to jinak než se dělalo. Přílišná kreativita v urbanismu vytváří sídliště... bohužel.
43
50.05592,14.349845
50.125147,14.432252
Sídliště nekončí rokem 1989
50.022404,14.488542 50.053331,14.51339 50.107262,14.577597
Nová Česká sídliště
Sídliště a Development jsou synonyma
50.06092,14.391634
50.103343,14.509689 50.042928,14.502774
50.085503,14.468232
Obojí je větší celek, který vzniká najednou. Obojí jsou bytové celky. U obou se na budovách opakují stejné prvky, což vytváří pocit velkého celku. Obojí jsou většinou ve velké izolaci od centra města. Obyvatelé jsou stejného věku, proto je jednou nedostatek školek, za pár let je zase nedostatek domovů důchodců. Obojí mají název označující celek, jako Sídliště Jižní město / Rezidence Chodov. Barvy za chvíli vyblednou. Okna se ušpiní. Omítky opadají. Změní se styl. Nájemnici nebudou mít peníze na opravy. Prostor bude zanedbaný. Rozdíl je jen ten, že jedno je státní, druhé soukromé.
Navzdory tomu, že velký development je vždy napojen na politiku. 50.037097,14.329305
50.054177,14.367542
Sídliště Černý Most ~1982
Většina nově vznikajícího bydlení se ničím neliší od sídlišť. Čeká je stejný osud. Budou je chtít zbourat, a postavit “moderní architekturu”. U paneláku se nadává na to, že to byl režim, všechno se plánovalo nahoře, hlavní byla kapacita. Ale stejné je to i dnes. Investora nezajímá nic jiného než výdělečnost. A jediné, co může zvednout kvalitu výstavby je poptávka po této kvalitě. Jen to, že lidé přestanou kupovat byty na novodobých sídlištích. Vzdělána v tomto ohledu by měla být celá populace. Proto je tato Encyklopedie psána jednoduchou formou. S jednoduchým přáním, že si ji někdo přečte a nekoupí byt v developmentu.
Metropole Zličín, 2014
44
Co je sídliště?
na základě předchozích úvah považují hranici mezi čtrvrti a sídlištěm
Pražskou čtvrť
Dejvice
hodně lidi nebude souhlasit.
Čtvrť Dejvice je z roku 1922. Z doby, kdy moderní architektura a plánování bylo všude přítomné. Monumentální Vítězné náměstí, široké ulice. Místy trochu nelidské. Vily v Bubenči záměrně oddělují Dejvice od Letné. Tak, aby Dejvice zůstaly nezávislým celkem a nikdy se nemohly srůst se zbytkem města. Velké množství zelených ploch. Nejsou to jen náměstí a parky, jako u starších čtvrti, ale promenády, pruhy, trojúhelníková zelená náměstí i stromořadí. Jasný záměr autora, charakterní urbanismus. Dejvice jsou kruh. Dokonalé renesanční město nebo izolované zahradní město. Má výraznou hranici vůči okolí. Žádná jiná stará čtvrť v Praze nemá tak výrazný urbanistický nápad. Urbanismus nevypadá přirozeně, na rozdíl od Žižkova, Karlína a Smíchova. Toto všechno jsou známky sídliště. Kdyby Dejvice vznikly, řekněme o 10 let později, a byli by ještě trochu zelenější, ještě trochu otevřenější a ještě trochu izolovanější, pak by nikdo neměl pochyb o tom, že Dejvice jsou sídlištěm. Blížily by se Ostravské Porubě, která je bezpochyby sídlištěm.
45
1/5