ČD Pro Vás (11/2012) by PhatBeatz.cz

pro vás reklamní magazín českých drah

11/2012 – ročník 3 ● zdarma

BUĎTE ON-LINE

INTERNETOVÉ SLUŽBY ČD KAMERUN

UPROSTŘED AFRICKÉ DIVOČINY BAREVNÉ PODSVĚTÍ

UMĚNÍ VS. ZLOČIN

DJ LUCCA ROZTANČÍ I CELOU IBIZU

eShop

on-line

Kupte si jízdenku na vlak výhodněji on-line Ušetřete čas a peníze nákupem jízdenek v eShopu ČD a získejte další výhody! Q Q Q

pohodlný a rychlý nákup sleva 3 % na nákup většiny položek místenky zdarma

Systém vám automaticky vyhledá nejvýhodnější jízdenku.

Nakupujte na www.cd.cz/eshop

České dráhy, Váš osobní dopravce www.cd.cz 840 112 113

editorial

Vážení čtenáři, milí spolucestující, sprejeři. Určitě nejsem sám, kdo si myslí, že většina těch kluků a holek v teplákových bundách s kapucí, kteří malují po všem, co k pomalování rozhodně původně určeno nebylo, patří mezi „raubíře“. Ale možná vás překvapí, že i mnoho „graffiťáků“ odsuzuje své kolegy, kteří tento druh zábavy provozují jen kvůli adrenalinu a za účelem něco nebo někoho poškodit. Mnozí z těch, pro které se graffiti stalo v mládí vášní, se totiž dnes živí v renomovaných reklamních agenturách. I náš kolega grafik kdysi tak „trochu“ maloval, a tak jsme spolu pomalovali zeď. Neděste se, jedná se o jednu z legálních ploch, které „osvícená“ zastupitelstva k těmto účelům zřizují, jak píše kolega ve svém článku. A musí se nechat, zvlášť když na českou kotlinu padne poklička mlhavé inverze, že barvy, které ozvláštňují šedá prostranství, dokážou projasnit také myšlenky kolemjdoucích. Šťastnou cestu vlakem přeje

Foťte kouzla železnice a získejte Kilometrickou banku ČD!

Zdeněk Ston, šéfredaktor

KOUZLO ŽELEZNICE

• František Švanda • Skalice

Své fotografie posílejte na cdprovas@cd.cz. Autora zveřejněných fotografií odměníme Kilometrickou bankou ČD na 2 000 km v hodnotě 2 100 Kč.

02 /

obsah

07 rozhovor

DJ LUCCA

Nejznámější česká dýdžejka, vlastním jménem Lucie Kvasnicová, nám prozradila mnohé o svém netradičním povolání. Svou hudbou baví lidi nejen v České republice, ale vděčné publikum má i na Ibize nebo v Brazílii.

31 cestopis

KAMERUN

Země západní Afriky, přezdívaná Malá Afrika, vás okouzlí svou panenskou přírodou, která úspěšně odolává návalům turistů. Fascinující mix divočiny a původních kultur uchvátil i fotografa Tomáše Kubeše, který si africký kontinent zamiloval.

téma

ze světa železnice

BAREVNÉ PODSVĚTÍ

Fenomén graffiti – pro někoho obdivuhodné výtvory, pro jiné vandalismus, na jehož odstranění se vynakládá mnoho finančních prostředků. Přitom malůvky na stěnách lidstvo vytváří už odjakživa. Jedná se o zločin, nebo o umění?

HEKTOŘI

Hektor, syn krále Priama, byl vůdcem trojských vojsk v období tzv. trojských válek. Stejným jménem se honosí motorové lokomotivy řady 720, dnes převážně muzejní exponáty, které svou největší slávu prožily v 50. letech minulého století. V čem spočívala jejich síla?

obsah

21 cestování po ČR

OLOMOUCKÝ KRAJ

Trať přezdívanou Slezský Semmering mnozí považují za nejkrásnější u nás. Její koleje se klikatí zalesněnou krajinou podél vysokých kopců Jeseníků a Rychlebských hor. Vydejte se do kraje Aloise Nebela a poznejte jeho půvaby z okna vlaku.

Příští číslo vyjde 5. 12. 2012.

ČD průvodce

ČD ON-LINE

Vyzkoušejte bezdrátové připojení k internetu na palubě Pendolina a prozkoumejte náš palubní portál. Dozvíte se nejen aktuální informace o jízdě vlaku, ale užijete si i mnoho zábavy. Největším lákadlem je možnost pohledu na jízdu vlaku z kabiny strojvedoucího.

zábava

kultura

ABY VÁM CESTA RYCHLEJI UBĚHLA

TIPY A RECENZE

Křížovka, komiksy, rubrika Co mi hlava nebere, fotosoutěž s Fotolabem a další povídka spisovatele Jaroslava Rudiše, kterou si v žádné jeho knize nepřečtete.

Přinášíme vám kulturní tipy a recenze vybraných knižních, filmových i hudebních novinek, které pro vás připravil novinář a publicista Jan Kábrt.

04 /

NOVINKY

PŘEDPLATNÉ NA ROK 2013 Psali jsme… Pendolina dostávají výkonnější světla (č. 19/2012) V Depu kolejových vozidel Praha se u jednotek Pendolino rozhodli k postupné výměně návěstních světel a dálkových reflektorů. Nová světla jsou úspornější i výkonnější, čímž nejen zvyšují viditelnost strojvedoucích, ale rovněž pomáhají zlepšovat bezpečnost železniční dopravy. Obnova slovenských vozidel dvacet let od federace (č. 19/2012) Po kolejích na východ od naší republiky jezdí z historických příčin z velké části totožná vozidla jako u nás. Od roku 1993, kdy se spolu s Československem rozdělila i společnost ČSD, se ale postupně projevuje modernizace, takže rozdílů přibývá v motorové i elektrické trakci. Berlínský InnoTrans ovládly firmy z Asie (č. 20/2012) Výstavní hala číslo 9 na berlínském výstavišti byla na zářijovém veletrhu kolejové techniky InnoTrans 2012 ojedinělá hned nadvakrát. Nejenže se tam nacházela velká společná expozice českých firem, ale především obrovské množství rozsáhlých prezentací čínských společností.

Severočeské místní tratě doufají ve svůj comeback (č. 20/2012) Dvěma lokálkám v severních Čechách svitla naděje, že se na železničních mapách znovu objeví jako tratě s pravidelným provozem osobní dopravy. V prvním případě to znamená vystavět 600 metrů zcela nové tratě, ve druhém obnovit to, co nenechavci odcizili. Čtrnáctideník Železničář si můžete předplatit za 250 Kč/rok na www.cd.cz/zeleznicar.

Chcete mít aktuální přehled o dění na železnici? Objednejte si předplatné měsíčníku ČD pro vás a čtrnáctideníku Železničář na období leden až prosinec 2013. Pokud ho chcete svým blízkým věnovat jako dárek, nadělte jim naše dárkové poukazy! ČD pro vás

228 Kč

za 12 vydání

Železničář

250 Kč

za 25 vydání

400 Kč

za 25 vydání Železničáře a 12 ČD pro vás

ČD pro vás + Železničář

Předplatné je možné objednat e-mailem na balikova@gr.cd.cz, telefonicky na čísle 972 233 090 nebo na adrese: České dráhy, a.s. Odbor marketingu a komunikace redakční oddělení nábřeží Ludvíka Svobody 1222 110 15 Praha 1 Časopisy zasíláme na adresy po celé České republice.

VLAKEM NA FOTBAL

JEĎTE FANDIT DO OLOMOUCE Vydejte se vlakem na přátelské fotbalové utkání Česko – Slovensko 14. listopadu 2012 do Olomouce. Zakupte si zpáteční jízdenku VLAK+, se kterou získáte slevu 50 % z obyčejného zpátečního jízdného. Jízdenka platí z každé stanice, kde staví vlaky ČD, do železniční stanice Olomouc hl. n. První den zpáteční jízdenky se standardní platností může být pouze 14. listopadu 2012. Pro cestu zpět z Olomouce stačí prokázat nárok na slevu vstupenkou ze zápasu. Vlak využijí i samotní fotbalisté, kteří na přátelské utkání se Slovenskem v Olomouci vyrazí už 13. listopadu ráno Pendolinem z pražského hlavního nádraží.

PROPAMÁTKY

PODPOŘTE OBNOVU NÁDRAŽÍ

Přijďte 13. listopadu na konferenci do kulturního sálu pražského hlavního nádraží s názvem Obnova a využívání nádraží. Její součástí bude také doprovodný program, který představí vybraná pražská nádraží ze speciálně vypraveného vlaku. Konference je určena například studentům, architektům, pracovníkům památkové péče, stejně jako představitelům drážních orgánů nebo investorům. Letošní již pátý ročník tohoto mezioborového setkání zaměřeného na historicky cenné nemovitosti pořádá Institut pro památky a kulturu. Konference je realizována s finanční podporou Ministerstva kultury ČR, mediálními partnery jsou časopisy ČD pro vás a Železničář. Program a možnost registrace najdete na www.konference.propamatky.cz.

NOVINKY

ANKETA

ČLÁNKY, KTERÉ VÁS NEJVÍCE ZAUJALY Výsledky ankety o nejúspěšnější článek z minulého čísla ČD pro vás:

24 % hlasů

20 % hlasů

Cestopis – Proč mám kvůli tobě umřít? (Roman Vehovský)

Téma – Beskydské Himálaje (Pavel Hrabica) 17 % hlasů Ze světa železnice – Pokus o demontáž lokálkových mýtů (Martin Navrátil)

ŽELEZNIČÁŘ

20 LET PRAŽSKÉ INTEGROVANÉ DOPRAVY Okolo stovky tisíc lidí denně v Praze a jejím nejbližším okolí nastoupí do více než 800 vlaků označených stylizovaným Eskem. Sedmdesát procent z nich přitom použije jízdní doklad Pražské integrované dopravy. Za dvacet let integrace do pražské městské a příměstské dopravy se železnice stala stejně samozřejmou volbou jako metro či tramvaj. Přesvědčí vás o tom i článek na vnitřní tematické dvoustraně č. 21/2012 čtrnáctideníku Železničář, který si můžete předplatit na www.cd.cz/zeleznicar.

CESTOVATELSKÝ FESTIVAL

KOLEM SVĚTA 2012 V PRAZE Přijďte navštívit největší cestovatelský svátek – festival Kolem světa – ve dnech 17. a 18. listopadu 2012 do Kulturního domu a multikina Ládví, který přivítá mnoho známých tváří. Lenka Klicperová, šéfredaktorka časopisu Lidé a Země, vás zavede na pouštní festival Gerewol v Nigeru, vítěz Czech Press Photo 2012 Václav Šilha představí barevnou Antarktidu a nejúspěšnější český horolezec Radek Jaroš vysvětlí, proč musel přijít o prsty u nohou na své poslední expedici na vrchol nepálské Annapurny. A to nebude zdaleka všechno. Festival obohatí i řada vystavovatelů, mezi nimiž nebudou chybět cestovní agentury, neziskové organizace, najdete zde i rukodělné výrobky či exotická jídla. Kompletní program je k dispozici na www.kolemsveta.cz.

SOUTĚŽ O VSTUPENKY Který korejský ostrov představí choreografka a tanečnice Peggy Choy na festivalu Kolem světa v Praze? Pište na soutez@cd.cz a pět nejrychlejších z vás získá vstup na festival zdarma! Do předmětu zprávy uveďte KOLEM SVĚTA.

Na většině významných nádraží nabízejí obchody Market PONT Center největší výběr energetických nápojů. V loňském roce se v této síti objevily nové, ale ve světě velmi oblíbené energetické nápoje Rockstar. Jejich originální příchutě si rychle našly oblibu u velkého množství zákazníků. V měsíci listopadu si pro vás síť prodejen PONT připravila atraktivní soutěž. Každou hodinu můžete vyhrát elegantní batoh nebo iPhone po celou dobu trvání soutěže. Kompletní pravidla najdete na www.ponty.cz.

06 /

NOVINKY Z REGIONŮ

VÝHERCI SOUTĚŽÍ Stali jste se výhercem některé z našich soutěží? Přesvědčte se zde:

DĚTSKÁ SOUTĚŽ O KNIHY Správná odpověď: LOKÁLKA Petra Rosensteinová, Chomutov Josef Brychcín, Plzeň Olga Pětivoká, Sedlec p. Hazmburkem Josef Bártů ml., Dačice Josef Pohnán, Cheb Vítězslav Neumann, Liberec

SOUTĚŽ KULTURA O DVD Správná odpověď: 2008 Jarmila Daníčková, Milovice Václav Žák, Chomutov Lada Sitová, Lanškroun Věra Kolarczyková, Frýdek-Místek Petr Pelikán, Habrovany

SOUTĚŽ PRAHA O KNIHY Správná odpověď: 2006–2008 Jan Dvořák, Mladá Boleslav Josef Votava, Plzeň Bohumil Křenek, Olomouc

SOUTĚŽ O VSTUPENKY NA DAVIS CUP Správná odpověď: ŠPANĚLSKO 1. cena (2 vstupenky) Jaroslav Sýkora, Ostrava 2. cena (tričko) Petra Kotasová, Blansko 3. cena (tenisák)

JIHOMORAVSKÝ KRAJ

NA PODZIMNÍ FESTIVAL VÍN SE SLEVOU V sobotu 17. listopadu začíná podzimní Festival otevřených sklepů – Svatý Martin na Hustopečsku. Sklepy budou otevřeny od 10 do 21 h a v neděli 18. listopadu festival pokračuje od 10 do 15 h. Po oba dny si můžete výhodně zakoupit lahodná vína. Informace o programu, možnostech ubytování a festivalové kyvadlové dopravě najdete na www.otevrenesklepy.cz.

MIKULÁŠSKÉ JÍZDY PRO HODNÉ DĚTI Přemýšlíte o tom, jak letos odměníte svoje děti na Mikuláše? Svezte se s nimi historickým vláčkem. V sobotu 1. prosince pojede parní vlak s čerty a Mikulášem z Brna do Oslavan a zpět. Vlak v čele s parní lokomotivou Skaličák odjíždí z Brna ve 14.06 h a do Oslavan dorazí o hodinu později. Na oslavanském zámku čekají děti čertovské soutěže, tradiční jarmark nebo losování. Na zpáteční cestu do Brna se vlak vydá z Oslavan v 18.38 h. Malí cestující při cestě zpět dostanou za splněné úkoly mikulášskou nadílku. Parním vlakem s Mikulášem a čerty se mohou v sobotu 1. prosince nebo v neděli 2. prosince svézt se svými rodiči také děti z Prahy a blízkého okolí. Vlak bude vyjíždět z nádraží Praha-Braník a projede postupně několik pražských tratí. V čele pojede děčínská parní lokomotiva Šlechtična. Hodné děti potěší malý dárek a pro ty zlobivé má čert připraveno uhlí z tendru lokomotivy. V sobotu se po příjezdu vlaku na nádraží Praha-Braník uskuteční ohňostroj. Přehled všech jízd najdete na www.cd.cz/zazitky.

Věra Kučerová, Předměřice n. Labem

SOUTĚŽ O PRALINKY

SOUTĚŽ O CESTOPIS

Správná odpověď:

V AREÁLU NÁDRAŽÍ HOLEŠOVICE

JIŘÍ ČERVINKA

Michal Klingr, Nepomuk Jana Haasová, Olomouc Stanislav Dvořák, Nučice

Michaela Ličková, Moravská Nová Ves Radka Cuřínová, Květnice Jaroslav Rajchl, Litvínov Tomáš Kolín, Mladá Boleslav Naďa Křenková, Olomouc

Všem výhercům gratulujeme!

Návštěvníci festivalu mohou využít nabídku ČD a získat po předložení jízdenky ČD slevu 20 % z ceny vstupenky zakoupené na místě. Jízdenka musí mít některou z cílových stanic Šakvice, Hustopeče u Brna nebo Zaječí a platnost 16. 11., 17. 11. nebo 18. 11. 2012. Na trati Rakvice – Hustopeče budou v sobotu nasazeny kapacitnější motorové jednotky Regionova.

ÚSTECKÝ KRAJ

VÁNOČNÍ KOMETOU DO DRÁŽĎAN

Zpestřete si advent návštěvou vánočních trhů v Drážďanech. I letos se můžete svézt o adventních víkendech (1., 2., 8., 9., 15., 16., 22. a 23. 12. 2012) z Ústí nad Labem do saské metropole vlakem Vánoční kometa. Z hlavního nádraží v Ústí nad Labem odjíždí vlak v 9.15 h a do Drážďan s ním přijedete v 10.20 h. Nazpátek z Drážďan pojede v 15.53 h (v novém jízdním řádu o minutu později) a do Ústí nad Labem hl. n. přijede v 16.58 h (v novém jízdním řádu v 17.00 h). Po loňských zkušenostech, kdy zájem cestujících převýšil kapacitu vlaku, bude letos po dohodě s německou stranou vlak sestaven z osmi vozů klasické stavby. Z tohoto důvodu bude zastavovat v obou směrech pouze ve stanicích Ústí n. L. hl. n., Děčín hl. n., Bad Schandau a Dresden Hbf. Nebude zastavovat ve stanicích Pirna a Königstein.

rozhovor

DJ LUCCA Dýdžej (DJ) není diskžokej časů minulých. Nehraje na diskotéce, ale na party, případně technoparty. Lucie Kvasnicová, známá jako DJ Lucca, patří mezi nejznámější současné dýdžejky u nás i ve světě. Své publikum má v Ostravě i na Ibize.

HRÁT PRO

DVA MILIONY LIDÍ JE ADRENALIN

text FOTO

PAVEL HRABICA ABELSONAGENCY, ARCHIV DJ LUCCY

08 /

rozhovor

Když se řekne party, představím si hlavně hodně hlasitou muziku. Co ti dělá taková hudba s ušima?

Špunty mám, ale nepoužívám je. Nedávno jsem si ale koupila dvoje profesionální ucpávky uší, které tlumí basy a výšky, ale zatím jsem je nevyzkoušela. Vyhovuje mi hrát bez utlumení a zatím nemám dojem, že by mi to s ušima něco dělalo. Hraju dvanáct let. Pokud ale hraju někde, kde je nekvalitní aparatura, mám druhý den šumění v uších, ale brzy to opadne.

Noty neumím a nikdy jsem je nestudovala. Co jiní dýdžejové?

Pokud se setkáme, téma na hovor to není, ale hluchého nebo špatně slyšícího dýdžeje jsem nepotkala. Určitě na sebe při hovoru nekřičíme, abychom se slyšeli... Viděla jsem ale film o diskžokejovi, který ohluchl a hrál jen podle frekvencí a rytmu, který vnímal. Je to výjimečné.

Je nějaké cvičení na unavený sluch? Máš ráda ticho?

O žádných „cvicích“ nevím, ale ticho mám ráda. Když jsem celý víkend na party, tak si pak doma žádnou, nebo téměř žádnou, hudbu nepouštím.

Tři roky jsi pracovala jako recepční v brněnském hotelu. Byla to dobrá zkušenost?

Od gymplu jsem chtěla dělat něco v cestovním ruchu, poznávat nové země, mým dětským snem byla letuška. Přihlásila jsem se k ČSA do konkurzu, dostala jsem se až do šestého kola. Bylo to hodně složité. Řekli mi, že psychologické testy jim vyhodnotily, že bych špatně reagovala ve stresových situacích. Asi jsem jim přišla i útlá na tlačení vozíků s občerstvením.

Jenže při velkých party dochází ke stresovým okamžikům také. Ty zvládáš? No, když přestane fungovat technika, to je stres. Kdysi jsem hlavu trochu ztrácela, teď už ne, mám vždy připravenou zálohu. Před deseti lety, v začátcích, jsem mívala velkou trému. Neměla jsem zkušenosti. Kolikrát jsem nemohla před vystoupením usnout, jak jsem myslela na to, abych něco nepokazila, brala jsem si prášky na spaní.

DJ LUCCA (34) Vlastním jménem Lucie Kvasnicová. Narodila se v Brně v roce 1978, kde tři roky pracovala v mezinárodním hotelu. Jako DJ začínala v roce 1999 v brněnském Boby Centru. V roce 2002 se stala českým Objevem roku, poté

Na jaké technice jsi začínala? Pamatuješ ještě vinylové desky? Samozřejmě. Začínala jsem s gramofony Technics, poměrně dlouhou dobu.

byla čtyřikrát po sobě zvolena Dýdžejem roku. Žije v Praze s hudebníkem Michalem Dvořákem, bývalým členem skupiny Lucie. Mají dvouletého syna Míšu.

Kdy gramofony skončily?

Ještě se s nimi setkáte, ale končí kvůli gramofonovým deskám, protože vyrábět vinyl se nevyplatí. Skladbu si dnes DJ stáhne z internetu za pár desítek korun. Všichni přešli na CD nebo hraní z počítače. Na vinylu dnes nemůžeš mít aktuální hudbu.

Rok 2004 – party v Brně. První setkání s Carlem Coxem, zde poprvé zahrál její skladbu.

Rok 2011 – z narozenin klubu Fabric s Jirkou Grednerem (majitelem klubu).

Je rozdíl ve hraní na gramofon a počítač?

Už nemixuju manuálně, rychlost (BPM) srovnává počítač. Já jsem mixovala dlouho, ale nové technologie nabízejí tolik možností hrát si s hudbou, přidávat další zvuky, že by byla škoda toho nevyužít. Už nemusím nikomu dokazovat, že umím srovnávat rychlost, takže dnes to přenechávám počítači. Mohu přidávat do vystoupení další kreativitu. Proto jsem přešla před zhruba třemi lety na počítač.

Co potřebuješ vědět před vystoupením o prostředí, o účastnících party? O podmínkách vůbec? Promotéři mě už obvykle znají, vědí, co hraju, málokdy jezdím někam, kde bych byla hudebně úplně mimo. Takže publikum znám. Na hraní se připravuju tak, že poslouchám nové věci, v počítači je dávám dohromady, ale na místě pak reaguju převážně spontánně podle nálady publika, podle atmosféry.

Máš 22 vlastních skladeb, jak se říká singlů. Jak se dnes vlastně komponuje?

rozhovor

Mám jedno vlastní album a na dalším pracuju. A několik remixů. K tomu dva videoklipy – Body Dance z roku 2007 a Japan Sugar z roku 2011, který vysílá MTV. Japan Sugar je animovaný videoklip, který byl dokonce tento rok nominován na Klip roku v rámci Zlatého slavíka. Jak se komponuje? Jako dnes všechno – na počítači. Jsou na to programy, hraju si se skladbami, skládám je dohromady.

Poprosit tě, abys hudbu napsala do notové osnovy na papír, je asi bláznivé…

Noty neumím, nikdy jsem je nestudovala. V tom je rozdíl, když hudbu dává dohromady skladatel a DJ. Čím větší disharmonie, tím líp. Nemohu být zcela mimo hudbu jako takovou, ale fantazie je důležitá. Výhodou v této branži je, když si něco jeden den namixuju, poskládám, nemusím to lisovat na vinyl nebo CD, a další večer mohu skladbu hned otestovat na party a dopracovat. To je obrovská přednost.

Jak se hraje před statisíci, případně miliony účastníků? Narážím na berlínskou Love Parade.

Adrenalin pro dva miliony. Moc jsem to nevnímala. Před sebou vidíš jen část, i když početnou.

Je možné dav ovládat a usměrňovat?

Jistě, dělám to ráda. Snažím se vytušit, na co a jak budou reagovat, co jim sedne. Publikum se dá vybudit, utlumit. Jednou dám energickou emotivní skladbu, pak přejdu do romantické a klidné. Ráda si s lidmi hraju. Někdy je až záměrně „uspím“, abych je pak mohla zase totálně „nakopnout“. Mám ráda ten kontrast. Dřív jsem hrála víc monotónně, což mě také bavilo. Ale stále se vyvíjím.

Liší se publikum v jednotlivých oblastech Evropy a světa?

Jižní publikum je přirozeně temperamentnější, hrozně ráda mám bývalou Jugoslávii, ve Slovinsku mám i jednoho ze svých manažerů. Tamní publikum nic moc neřeší, jdou se pobavit. Ale hudbu velmi vnímají a spoustu skladeb, které hraju, znají. Je mi to i srdcově blízké.

Jsou někde místní specifická omezení jako náboženství, politika?

Zatím jsem nehrála v Arábii, tak nevím. Ale hrála jsem v Indii. Nepřišlo mi, že jsem někde jinde, v jiném prostředí. Mladí lidé, kteří se baví a tancují na hudbu, která se jim líbí.

Kde je dýdžejů ráj?

Ibiza. Tam se jezdí kvůli tomu. Žádné památky, žádné rodinné dovolené, ale party. Lidé

jezdí za nejlepšími dýdžeji světa, vždyť i Carl Cox tam přechodně žije v obrovské haciendě, kterou jsem měla možnost navštívit a několik dní tam bydlet. Také Miami je populární, v březnu se tam koná Miami Winter Music Conference a vypadá to přesně jako na Ibize.

Je z obchodního hlediska titul Dýdžejka roku důležitý?

Z obchodního hlediska asi ano. Promotéry zajímá, aby měli plný klub, aby vydělali. Když si pozvou známého dýdžeje, přijdou na něj lidi. Pro mě je to důležité, protože o titulu rozhodují posluchači, hlasují na internetu, neovlivní to žádná porota.

V poslední době vystupuješ s Michalem Pavlíčkem. Je kombinace produkované hudby se živým vystoupením obvyklá?

Teď už ano. S Michalem je navíc úžasná spolupráce. Byla to náhoda, když před pěti lety připravoval muzikál Obraz Doriana Graye. Vymyslel si, že chce mít na jevišti dýdžeje, který by mu pouštěl efekty. Nakonec se ale ukázalo, že je v daném divadle technicky nemožné vystoupit naživo. Nicméně jsem mu dala svou hudbu, on se o ni zajímal a pak se to vlastně otočilo, že uděláme něco společně, ale bude doprovázet on mě. Publikum to přijalo bezvadně, Michal Pavlíček není jen tak někdo z davu, má velké charisma a dokáže lidi strhnout.

Publikum se dá vybudit i utlumit. Jaký žánr bys nehrála?

Rozhodně dechovku! Hraji style techno, tech house, progressive house, house. Prostě taneční hudbu. Ráda ji kombinuji i s živými nástroji. Několikrát jsem vystupovala společně s houslistkou, saxofonistou nebo kytaristou.

Pro kolik účastníků v průměru hráváš? A kde?

Pro šest sedm set. Na podzim, v zimě v klubech, v létě na festivalech pod otevřeným nebem. U nás ale není spolehnutí na počasí. Několik měsíců předem promotér neodhadne, jestli bude hezky nebo velké bouřky, to je omezení. Na jihu Evropy je počasí stabilnější.

Je v této branži velká konkurence?

Určitě. V mužské části obrovská, žen je méně, takže o něco menší. Není to ale jako ve sportu, nerozlišuje se tolik, jestli hraje holka nebo kluk.

10 /

rozhovor

Mají dýdžejky nějaké výhody?

Je výhoda i nevýhoda být ženou. Výhoda spočívá v tom, že je nás méně, lidé si holku lépe zapamatují. Ale dnes už to není žádná rarita jako před dvanácti lety v mých začátcích. Nevýhoda je, že když chce holka rodinu, musí se načas stáhnout, zatímco DJ pokračuje. Nemá žádnou pauzu, neroste mu břicho, nerodí… Dýdžejkám se stává, že se usadí a přestanou.

Kolik je nejstaršímu dýdžejovi?

Nedávno jsem se vrátila z hraní na Ibize, kam mě už potřetí osobně pozval Carl Cox, nejslavnější dýdžej současnosti, legenda v branži. A tento rok jsme zde slavili jeho padesátiny. Není to na něm ani vidět, má pořád mladistvý vzhled a charisma. Do šedesáti bude asi vypadat stále stejně.

Proč je takový fenomén?

Jednak hraje asi třicet let a jeho hraní je pro milovníky této hudby opravdovým zážitkem. Má výjimečný talent, je pozitivní, charismatický, milý k fanouškům a nehraje si na žádnou superstar, zůstal sám sebou.

Stárne dýdžejovo publikum stejně, jako stárnou fanoušci zpěváků a skupin? Že na jeho party jezdí už babičky s vnučkami?

Tak tohle v této oblasti vůbec neplatí. Publikum s dýdžejem nestárne. Jsou tam lidi od 18 do maximálně 25 let, pak se mění. Takže dýdžeje, kterého znala jedna generace, už nemusí znát generace návštěvníků party následující.

S DJ Luccou v ateliéru Jako rekvizitu jsme Lucii pro fotografování sehnali starší gramofon a pár vinylových desek. Ty jí připomněly dýdžejské začátky. Ona naproti tomu přivezla pár moderních elektronických krabiček, bez nichž se DJ 21. století neobejde. Během rozhovoru se občas rozesmála nad tím, když jsme místo slov jako party nebo technoparty použili výraz „diskotéka“. Tento žánr už dnes patří do hudebního pravěku, nebo maximálně na soukromou oslavu. Povídání vznikalo během líčení a úpravy vlasů, Lucie jen dokázala, že se jako každá správná žena dokáže bez problémů věnovat několika činnostem najednou...

Jak důležitý je výběr oblečení na vystoupení? Je to pro tebe proces?

Mně jako ženě to jedno není. Módu mám ráda a nakupovat oblečení mě baví. Vizuální stránka důležitá je, protože vím, že se na mě lidi dívají. Myslím, že i po dvou hodinách jsou tanečníci schopni vnímat, kdo jim pouští hudbu. Muži jsou v tomto ohledu méně nároční. Většinou tričko, džíny. Na nějakou větší akci se nechávám nalíčit od vizážistky.

Projevila se krize?

Já mám stále hodně nabídek na hraní, ale krize se celkově projevila. Snížila se návštěvnost v klubech, snižuje se vstupné, protože lidi nechtějí utrácet velké částky za vstupné, aby jim zbylo na pití. Není to zoufalé, ale těžší ano. Ubylo letních festivalů, protože nejsou sponzoři. Na známého DJ potřebujete hodně peněz, třeba právě na Carla Coxe. Pak není na další. Na to vše potřebujete silné sponzory, to se nedá platit z vlastní kapsy. Ti nejsou proto, že je krize. Začarovaný kruh. A publikum je čím dál náročnější, chtějí slyšet ty nejznámější dýdžeje.

Kdo je známý v Evropě, má snadnou cestu do zámoří. Myslíš, že se to mění k lepšímu?

Ano, zdá se mi, že se věci začínají opět měnit k lepšímu. Na jednu stranu byla krize dobrá k tomu, že opravdu přežili a drží se jen ti nejschopnější. Ubylo neseriózních promotérů a špatných akcí. Třeba klub Fabric v Ostravě si drží vysoký standard už několik let a já tam mám vlastní rezidentní noc Acapulco a ještě se svezu Pendolinem :).

Kolik zhubneš během hraní?

Kilo dvě zcela jistě. Při hraní ráda tancuju, komunikuju (neverbálně) s publikem. Usmívám se, když cítím tu správnou atmosféru. Což je taky fyzický výkon. Když hraju v zahraničí, přiletím většinou odpoledne, a než jdu do klubu, relaxuju nebo spím v hotelu. To je hrozně příjemné. Přece jen stát dvě hodiny za pultem, soustředit se, je náročné. Nemám strach, že bych přibrala. Síly pak nabírám spánkem, sportem.

Se synem Míšou a přítelem Michalem Dvořákem.

Bývají šňůry dlouhé?

Hrávala jsem i čtyři noci po sobě. To jsem ještě neměla dítě. Ale ani tehdy jsem neměla týdny, kdy bych jen ležela a nic nedělala. Například v Brazílii jsem byla měsíc, ale hrávalo se jen o víkendech. I ten měsíc na cestách, bez rodiny, přátel, byl někdy vyčerpávající.

Jak se česká dýdžejka dostane až do Brazílie?

Přes zahraniční agenturu. Mám zastoupení v Německu a ve Španělsku. Promotéři v Jižní Americe sledují i evropskou scénu. Kdo je známý v Evropě, má snadnou cestu do zámoří. Jižní Amerika je super, protože je tam teplo a já teplo miluju. To už mi samo o sobě dává sílu. Party jsou záležitostí bohatých, protože například v Brazílii je slabá střední vrstva. Dobře oblečení lidé, pijí se drahé drinky. Ale pozor, není to snobské.

Narazíš na chladné publikum, které se nepodaří dostat do varu?

Pamatuju si na festival – buď Holandsko, nebo Belgie. Narvaná hala, snad sedm tisíc lidí. Hrál první DJ, lidé stáli, hrál druhý, lidé zase stáli, šla jsem za pult já, žádná změna. Občas se někdo pohnul, ale jinak mrtvé. Nikdo to nemohl pochopit. Zvláštní. To je ale výjimka.

Dá se hraní zvládat s dítětem?

Když jsem byla ve čtvrtém měsíci, přestala jsem hrát. Jednak už bylo vidět rostoucí břicho, jednak jsem se bála kvůli dítěti. Naplánovala jsem si hraní půl roku po porodu, ale začala jsem hrát už dva měsíce poté. Přišla nabídka hrát s Davidem Guettou, což je v branži persona, byť komerční. A už jsem v tom jela zase.

Kdo hlídá malého?

Já hrávám většinou o víkendech, Michal s Vivaldiannem spíš v týdnu, takže hlídá Michal. Je dobré, že se můžeme střídat. Taky už neberu všechno, přijímám nabídky v seriózních klubech. ❚

téma

text

Michal málek

foto

autor, Lukáš Kladívko, isifa, pixmac

Barevné podsvětí. Ať se nám to líbí nebo ne, je tu s námi od pradávna. S velkým časovým odstupem z něj často činíme objekt nevyčíslitelné hodnoty, naopak čerstvé výtvory spíše vysávají nemalé finanční prostředky na jeho odstranění. Je plný paradoxů a emocí – fenomén graffiti.

12 /

téma

uto scénu zná nemálo cestujících. Na nástupiště přijíždí osobní vlak, který už zdáli září barvami více, než je obyčejně zvykem. Nejedná se však o nový korporátní nátěr Českých drah či reklamní polep, nýbrž o graffiti. Jednu z forem umění ve veřejném prostoru, která však umí velmi rychle sklouznout k ryzímu vandalismu a oprávněnému odporu většinové společnosti. Na druhou stranu – tatáž forma výtvarného projevu v podobě podchodu vyzdobeného dětskými kresbami či „dospělé“ graffiti na jinak šedivých betonových plochách mostních konstrukcí velkoměstské zástavby dokážou leckteré oko potěšit.

J + C = VELKÁ LÁSKA Malůvky na stěnách provázejí lidstvo od samého počátku. Již pravěcí lovci si rádi zdobili jeskyně výjevy ze svého života. Nejinak tomu bylo ve středověku, kdy byly do omítek domů škrabány anonymní hanlivé výroky a vyznání lásky. Ostatně tato forma se dochovala v nezměněné podobě do dnešních dnů. Jistě si vzpomenete na školní lavice na druhém stupni základních a středních škol, kde stůl de facto sloužil jako skromný předchůdce dnešního Facebooku. Ti radikálnější pak někdy neváhají pomocí fixu vyjádřit na zastávkách MHD svou nespokojenost s aktuálním stavem politické scény, případně na dveřích veřejných WC palčivou touhu po lásce. Zde se samozřejmě bez diskuzí jedná o vandalismus. Novodobé graffiti, tedy to, co si pod tímto pojmem představí většina z nás, má svůj původ v New Yorku na konci šedesátých let. Legenda vypráví o poslíčkovi, který si pracovní rutinu kořenil psaním svého tagu (podpisu) Taki 183 po stěnách domů a souprav metra. Jeho vytrvalosti si záhy všimli i věhlasné Timesy, a tak se brzy přidali další napodobovatelé. Z jednoduchých tagů se během 70. let vyvinuly často velmi propracované obrazce, jejichž základ tvořilo převážně jméno writera (autora graffiti) nebo jeho crew (skupiny writerů).

Jednalo se převážně o mladé muže z černošských ghet vyznávající hip-hopovou kulturu. A protože hudba vždy funguje jako zaručený nositel nových módních trendů, velmi rychle se graffiti převalilo přes oceán do západní Evropy a po vzoru newyorských sprejerů se ve velkých metropolích objevilo na plochách v městské dopravě a na sídlištích. Stalo se však i inspirací pro uznávané umělce, kteří vystavovali svá díla v galeriích (Andy Warhol či Keith Haring).

CZECH MADE Česku se z pochopitelných důvodů tato nová vlna vyhnula, doba normalizace podobným „zápaďáckým“ výjevům nepřála. Snad kromě legendární Lennonovy zdi na pražské Malé Straně či studentské recese v podobě tagu

„Servít je vůl“, odkazujícího na přísného profesora ČVUT Radima Servíta, zůstalo tehdejší Československo módou graffiti nepoznamenáno. O to více a s větší razancí pak o sobě dalo vědět v půli 90. let. Čerstvě nabytá svoboda a hledání sebe sama v nově nastaveném politickém uspořádání nalily mladým tvůrcům do žil nebývalé množství elánu. Po vzoru Ameriky se hlavním cílem „řádění“ stalo pražské metro. Zde, v kdysi výkladní skříni komunistického Československa, působily pomalované soupravy jako opravdový šok. Ze stejného období pochází i vznik některých kultovních míst pražské scény. Legální zeď na Těšnově či plochy v okolí Palmovky jsou dnes mezi writery považovány s trochou nadsázky za kulturní památky.

Část výzdoby podchodu poděbradského nádraží, jejímž autorem je výtvarník Lukáš Kladívko (viz rozhovor na straně 15).

téma

Graffiti s tvářemi politiků se u nás moc nevidí. Výjimkou byl portrét Václava Havla, který se na pražském Těšnově objevil krátce po jeho úmrtí.

Industriální prostory, opuštěné haly – tam graffiti většina lidí bez problému toleruje.

Ovšem u metra to neskončilo – další v pořadí byly vlakové soupravy. Pro autory se v tomto případě stal velkým lákadlem fakt, že pomalovaný vagon se objeví i stovky kilometrů za hranicí Prahy, a může tak plnit i komunikační funkci mezi writery jednotlivých měst a regionálních metropolí. Koncem 90. let, kdy již fungovaly svébytné scény i v Brně a Ostravě, začala být situace neudržitelná. Provozovatelům veřejné dopravy a vlastníkům nemovitostí, kteří museli pravidelně investovat nemalé částky na odstraňování graffiti a ostrahu objektů, přichází na pomoc změna legislativy. Konkrétně § 257b trestního zákona nově uvádí pojem graffiti a jeho autorovi hrozí trestem odnětí svobody na jeden rok až osm let.

Z ILEGALITY DO LEGALITY Pochopitelně se nabízí otázka, co povětšinou mladé muže mezi patnáctým až pětadvacátým rokem života vede k tomu, že velkou část svých finančních prostředků investují do nákupu sprejů a pod rouškou noci riskují až osm let natvrdo. Určitě jde o věčnou potřebu mladé generace dát najevo svou existenci, vlastní názor. Proto má graffiti největší zázemí na sídlištích a ve velkých městech, kde na dospívající doléhá pocit odcizení a nepochopení asi nejsilněji. Neméně významná je i touha uzpůsobit okolí svému gustu. Když k tomu přidáme i notnou dávku adrenalinu při ilegální tvorbě, lze lépe pochopit, proč jednotlivci s alespoň minimálním výtvarným nadáním prostě neodolají.

Pokud tito výtvarníci oželí adrenalin s příchutí zakázaného ovoce, nabízí se pro obě strany kompromisní řešení v podobě legálních ploch. Ty najdete třeba ve skateparcích, na sídlištích, v hudebních klubech, podchodech, ale i na soukromých nemovitostech. Dnes se takovou plochou může pochlubit každé větší město s osvíceným zastupitelstvem. Jejich seznamy lze dokonce najít na internetu. Existují i situace, kdy si někdo graffiti přímo objedná a pro autora pak představuje taková zakázka kromě dobrého pocitu i zdroj příjmů pro nákup dalších barev, hrstka vyvolených se dokonce touto činností dokáže uživit. Zajímavé zakázky zavedení writeři rohodně nepřenechají kdejakým toyům, což je slangové označení pro začátečníky, kteří to s barvami ještě moc neumějí. Tvůrčí pouť writerů většinou končí s přicházejícími Kristovými lety, kdy se utlumí potřeba jejich mladické revolty. Existuje však i řada případů, kdy někteří zvlášť výtvarně nadaní jedinci končí, resp. začínají další životní etapu jako zaměstnanci reklamních a grafických studií. Jejich tvorba, byť limitovaná požadavky zákazníka, se tak opět objevuje na veřejnosti, nyní již v naprosto legální rovině. Co se týče útočnosti, všudypřítomná outdoorová reklama má s graffiti mnoho společného a rovněž se netěší jednoznačné přízni veřejnosti. S trochou nadsázky lze takovouto životní cestu přirovnat k punkovému zpěvákovi, který se v dospělosti živí účinkováním v muzikálu.

KATARZE SE NEKONÁ Jedno se zdá být jisté. Potřeba a touha vyjádřit své pocity a osobnost je stará jako lidstvo samo, pouze její forma se neustále vyvíjí. Při troše dobré vůle na obou stranách a schopnosti nastavit mantinely může graffiti fungovat jako obecně akceptovaná podoba streat artu. V opačném případě se jen těžko zbaví oprávněné nálepky vandalismu. A to by byla v mnohých případech oboustranná škoda. ❚

14 /

téma

VLÁČEK JAKO MALOVANÝ O

dstranění graffiti z železničních vozidel a budov každoročně stojí České dráhy nemalé finanční prostředky. Ty pak samozřejmě chybějí jinde. Při důslednějším prověřování ze strany policie, která díky novele trestního zákona může postihovat i škody pod 5 tisíc korun, se alespoň daří snižovat celkovou výši škod. Oproti loňskému roku tak České dráhy „ušetřily“ téměř čtyři miliony korun. I tak se ale roční náklady na renovaci blíží částce, za kterou se dá pořídit napří-

klad jedna motorová jednotka Regionova. Jistým řešením by mohly být tzv. antigraffiti nátěry. Při aplikaci tohoto druhu nátěru se totiž vytváří jakýsi ochranný film, ze kterého je možné graffiti snadno smýt vodou. Lze ho použít jak na vozidla, tak i na některé druhy omítek. Mezi žhavou novinku patří impregnační prostředky na bázi nanotechnologií. Na takto ošetřeném povrchu není schopna se žádná nečistota chemicky spojit s podkladem a její odstranění je tak opravdu

Writer 1 osoba | náklady 1 200 Kč | čas 35 minut

velmi snadné. České dráhy tuto technologii zkušebně aplikují, většímu rozšíření, stejně jako v případě antigraffiti nátěrů, však zatím brání cena. Společně se Správou železniční dopravní cesty, vlastníkem infrastruktury, jsou čas od času avizovány i v prostředí železnice legální plochy, např. v podchodech na nádražích a mezi nástupišti. Tato tvorba je vnímána ze strany cestujících veskrze velmi pozitivně. ❚

České dráhy, a.s. 2 osoby | náklady 47 000 Kč | čas 300 minut

PESTRÝ ARZENÁL Kromě sprejů (mezi writery nazývaných cany) se nejčas těji používají lihové a akrylové fixy se širokými hroty. Vše potřebné lze zakoupit nejen v hobby marketech, ale i ve specializovaných graffiti shopech. Ty nabízejí i sprejové trysky s různou šířkou tahu a k dispozici je též široká škála stylového oblečení. Mezi zákeřnou formu tagování patří rytí do skla. Zatímco fix a sprej lze víceméně odstranit, poškrábané sklo je nutné vždy vyměnit. Naopak za relativně nevinné lze považovat potištěné papírové samolepky. Existuje i 3D graffiti ve formě různých objektů, povětšinou vyrobených z polystyrenu, které autoři upevňují na zdi budov a běžný chodec je často ani nezaznamená. Průkopníkem tohoto směru se stal výtvarník věnující se graffiti a street artu Jan Kaláb.

3D graffiti

Samolepka

Sprej Fix

téma

Česko je ve vztahu ke graffiti příliš svázané Lukáš Kladívko. Věnuje se tvorbě graffiti a velkoformátovým malbám bezmála dvacet let. S jedním z jeho komerčních počinů se můžete setkat například v železniční stanici Poděbrady. Čím si tě graffiti získalo? Viděl jsem to růst kolem sebe, zaujalo mě to stejně jako mé kámoše, a tak nezdržován internetem a podobnými věcmi jsem se tomu mohl začít naplno věnovat. To bylo někdy v roce 1993. Graffiti mě baví a stalo se součástí mého každodenního života a navíc se na to navázala spousta dalších věcí, ke kterým patří možnost malování větších formátů na zakázku. Když to děláš naplno, tak tě to rozvíjí a obohacuje.

třeba na kostel. Nedávno se mi naskytla možnost malovat na Nuselský most. Strhla se sice nevelká, ale hlavně zbytečná hysterická vlna nevole z řad osvícenců s odůvodněním, že se jedná o kulturní památku a není možné po ní stříkat. Sám tento most samozřejmě také tak vnímám, ale na druhou stranu se měl za další dva roky kompletně rekonstruovat a do té doby tam ty malby mohly být. Nelíbil by se mi pomalovaný nastálo, v případě novodobých betonových staveb to totiž není vždy jednoznačná záležitost.

Čeho si ze své tvorby nejvíc ceníš? Těžko říct. Za tu dobu jsem vytvořil tisíc věcí. Dost si cením asi toho, že se mi před dvěma lety společně s oldschool writers podařilo zorganizovat výstavu na české ambasádě v Berlíně. Prezentovali se zde progresivní výtvarníci z Čech a Německa, jejichž tvorba vzešla z graffiti a posunuje se stále dál. Jak jsi se dostal k výzdobě podchodu na poděbradském nádraží? Dlouho jsem tam chodil a přemýšlel, co by se s takovou plochou dalo udělat. Prvotní plán byl přizvat žáky místních škol, kteří by se na vyčleněných plochách realizovali pod vedením zkušených výtvarníků, a část využívat jako legální plochu na graffiti. Nakonec jsem byl sám osloven, zda bych nevymyslel koncepci velokoformátové malby. Celé jsem to pak realizoval s kamarádem Jakubem Starkem z Českých Budějovic.

Lukášovo graffiti z jeho cest po Vietnamu.

Co je pro tebe tabu? Každý má nějakým způsobem nastavené své hranice. I u mě jsou určitá tabu, takže bych například nikdy nemaloval nelegálně

Baví tě Česko? Česko je ve vztahu ke graffiti stále moc svázané. Nemalují se tady až na pár výjimek uvolněné věci. Teď jsem byl například malovat ve Vietnamu a tam jsem se setkal s úplně jiným pohledem. U nás jsou lidé zmasírováni médii a sprej vnímají jako něco hrozného, tam se to bere jako regulérní umění. Možná je to zakořeněným vztahem ke kaligrafii, proč v asijských zemích vnímají graffiti jako určité pokračování a nové pojetí tradice, a taky hlavně tím, že se tam například masivně nebombí* domy. I proto mě baví dál cestovat a konfrontovat svou tvorbu. Cením si každého smysluplného názoru. ❚

*Bombing – rychle vytvořené ilegální graffiti.

Vyberte zážitek na

WWW.INFINITDARKY.CZ

Masáže & zábaly

Wellness zážitky

Wellness pobyty

Balíčky pro dva

Zážitkové koupele

Privátní relaxace

kultura

kino • fIlmy na doma • divadlo • výstavy • knihy • cd

kulturní TIPY A RECENZE JANA KÁBRTA

SOUTĚŽ O 5 DVD Kdo režíroval první ze čtyř filmů pod názvem Doba ledová? Odpovědi posílejte do 22. listopadu na soutez@cd.cz. Do předmětu zprávy uveďte KULTURA. Pět z vás vyhraje film Doba ledová 4 na DVD.

Čd tip

DOBA LEDOVÁ 4: ZEMĚ V POHYBU Může z toho být ideální dárek pro děti k Vánocům, je jen otázka, zda vydrží ještě měsíc čekat. Obliba této party, čítající mamutí rodinku, lenochoda Sida, tygra Diega a krysoveverčáka Scratta, je totiž obrovská, zvlášť když o ní nebylo tři roky slyšet. V novém dobrodružství vše odstartuje Scratt, který ukryje svůj oblíbený žalud tak nešikovně, že způsobí praskání zemské desky. Jak se dělí na jednotlivé kontinenty, rozdělí i kamarády – každý uvízl na jiném. A všichni se chtějí vrátit domů! USA, 94 MIN. / REŽIE – STEVE MARTINO, MIKE THURMEIER / MLUVÍ – OTA JIRÁK, JIŘÍ LÁBUS, ZDENĚK MAHDAL, KATEŘINA BROŽOVÁ, TEREZIE TABERYOVÁ, ROZITA ERBANOVÁ, TEREZA CHUDOBOVÁ

18 /

kultura

Kino ARGO

ATLAS MRAKŮ

Ben Affleck už několikrát dokázal, že je nejen dobrým hercem, ale také velmi šikovným režisérem. Na své pozoruhodné thrillery Gone, Baby, Gone a Město teď navazuje stejným žánrem – ve filmu Argo líčí dramatický útěk šesti Američanů z velvyslanectví v Teheránu, když ho v roce 1979 obsadili íránští studenti a přes rok tam drželi 52 lidí.

Tom Hanks, Hugh Grant a Halle Berry se sešli ve filmu, jenž vypráví šest příběhů odehrávajících se jak v minulosti, tak v nepříliš lichotivé budoucnosti. Pohrávají si s myšlenkou, jak úzce jsou naše světy propojené – vrahova duše se v jiném čase mění na duši velkého hrdiny a jeden milý skutek v přítomnosti dokáže vyvolat revoluci v budoucnosti.

USA, 120 MIN. / REŽIE – BEN

– TOM HANKS, HUGO WEAVING, HUGH

AFFLECK / HRAJÍ – BRYAN

GRANT, HALLE BERRY, SUSAN SARANDON

CRANSTON, BEN AFFLECK, JOHN

V KINECH OD 22. LISTOPADU

USA, NĚMECKO, 164 MIN. / REŽIE – T. TYKWER, L. A A. WACHOWSKI / HRAJÍ

GOODMAN, TAYLOR SCHILLING, KYLE CHANDLER, ALAN ARKIN V KINECH OD 29. LISTOPADU

filmy na doma TEMNÝ RYTÍŘ POVSTAL V jednom měl Batman opravdu štěstí – když si ho před sedmi lety vzal pod křídla režisér Christopher Nolan. Jeho třetí pokračování zastihne létajícího hrdinu v dobrovolném exilu, ze kterého jej však vytrhne maskovaný terorista Bane. Jeho krutý plán pro město Gotham nenechá Batmana chladným. Je otázkou, zda jeho síly budou proti Baneovi stačit. USA, 164 MIN. / REŽIE – CHRISTOPHER NOLAN / HRAJÍ – CHRISTIAN BALE, GARY OLDMAN,

koncerty

TOM HARDY, JOSEPH GORDON-LEVITT, MOR-

MIG 21 Ve svém velkém podzimním turné nazvaném Migem k lidem pokračuje parta v čele s Jiřím Macháčkem. V listopadu se zastaví třeba v Příbrami (16.) nebo Pardubicích (23.), závěr turné pak kapela tradičně naplánovala do pražského Lucerna Music Baru, kde odehraje koncerty dva – 28. a 29. listopadu. A pozor, ke každému lístku dostanete zdarma koncertní DVD. Termíny na www.mig21.cz. 1.–29. 11., RŮZNÁ MÍSTA

ČECHOMOR A SUZANNE VEGA Budou to tři mimořádné koncerty, kterými americká písničkářka Suzanne Vega končí letošní turné. V pražské Malostranské Besedě Čechomor představí písničky v komorním provedení a Suzanne Vega zahraje průřez svými největšími hity. Na dalších koncertech bude hrát Čechomor projekt Proměny a Vega představí i méně známé písně. 6., 8. A 9. 11., PRAHA, OSTRAVA, HRADEC KRÁLOVÉ

GAN FREEMAN, MICHAEL CAINE

MÉĎA Na první pohled to vypadá jako pohádka, z Médi se však vyklube jedna z nejlepších komedií letošního roku. Přestože mu předchází zázrak: malý osamělý John kdysi vyslovil přání, aby jeho plyšový medvídek ožil. A stalo se. Méďa se stal mediální hvězdou, jenže během let ze senzace sešlo a z Médi je Johnův líný a oplzlý kámoš. USA, 106 MIN. / REŽIE – SETH MACFARLANE / HRAJÍ – SETH MACFARLANE, MARK WAHLBERG, MILA KUNIS, GIOVANNI RIBISI, PATRICK WARBURTON

kultura

Výstavy THEODOR PIŠTĚK / ECCE HOMO

VOJTĚCH MAŠEK / KOMIKSY Pětatřicetiletý výtvarník Vojtěch Mašek se začal věnovat komiksům se svým spolužákem Džinem Babanem už během studií scenáristiky na FAMU. A právě tato dvojice představuje zajímavý žánrový směr, na kontě má například absurdním humorem nabitý Monstrkabaret Freda Brunolda. Výstavu lze navštívit denně kromě pondělí. 2. PATRO ZLÍNSKÉHO ZÁMKU • OTEVŘENO DO 9. PROSINCE

Ruku na srdce – na co si vzpomenete, když se řekne jméno Theodor Pištěk? Tvůrce kostýmů k Formanovu filmu Amadeus, za který také získal Oscara? Autor uniforem Hradní stráže? Máte pravdu! Ovšem také výborný výtvarník, který má za sebou desítky let zajímavé tvorby. Tu nyní na skvělé výstavě představuje pražská Národní galerie. I když některé části jeho tvorby vynechala, třeba zmíněné filmové kostýmy nebo komiksy, pořád je toho dost, za čím se do Veletržního paláce vypravit. Třeba na Pištěkovy legendární fotorealistické obrazy, které odrážejí jeho obrovský zájem o automobilismus – proto na nich najdeme části starých motorů a chladičů. Ostatně autor sám přes dvacet let jezdil automobilové závody. Téma výstavy je člověk a civilizace, a tak nechybějí i série obrazů s názvem Kde budu žít příště nebo plátna ovlivněná science-fiction. Vystaveny jsou i aktuální práce a čtyři velké prostorové instalace vytvořené přímo pro prostory Veletržního paláce. Datum vzniku však není pro Pištěkova díla důležité – právě jejich nadčasový rozměr a neutuchající výrazová bohatost je to, co na nich stále fascinuje. VELETRŽNÍ PALÁC, PRAHA OTEVŘENO DO 6. LEDNA

knihy AGATHA CHRISTIE / PRASKLÉ ZRCADLO

JO NESBØ / SNĚHULÁK

Slečna Marplová má ráda svůj klid, ale už pomalu touží po rozptýlení. A to přichází na večírku u filmové hvězdy Mariny Greggové a jejího manžela, kteří se nedávno přistěhovali – jedna z jeho návštěvnic za podivných okolností umírá. Policie i Scotland Yard jsou v koncích, ale naštěstí se mohou opřít o tradičně pozoruhodné postřehy staré dámy.

U nás vychází jako sedmá kniha, v níž norský spisovatel líčí případ svérázného vyšetřovatele Harryho Holea, v originále však šlo o příběh první. Nastavil zde vysokou laťku, kterou se Nesbøovy detektivky vyznačují. V této Hole hledá vraha, který se zaměřuje na vdané ženy, jeho poznávacím znamením je sněhulák umístěný vždy před domem zavražděné.

KNIŽNÍ KLUB, 249 KČ

KNIHA ZLÍN, 399 KČ

CD MARTA KUBIŠOVÁ / ZLATÁ ŠEDESÁTÁ Krásný, jemně nachraptělý hlas Marty Kubišové se nikdy neomrzí. Kdo by řekl, že v tomto měsíci oslavila sedmdesáté narozeniny. Právě k nim vychází kolekce šesti CD. Jsou na nich písně ze šedesátých let, které dosud nevyšly na deskách, slavné album Modlitba pro Martu, hity Karla Svobody nebo filmové a vánoční písně.

KRYŠTOF / INZERÁT Tolik hitů jako skupina Kryštof vyprodukoval v posledních letech málokdo. Na tři roky se odmlčela, aby se nyní ohlásila s novou deskou Inzerát. Ani ta nikoho nezklame. Vyplatila se spolupráce s americkým producentem, který do písní vehnal více energie a zároveň lehkosti. Na desku přizvala kapela i dva hosty – Jaromíra Nohavicu a Tomáše Kluse.

20 /

Tipy a recenze připravuje Jan Kábrt, novinář a publicista.

recenze

KLÍČ KRÁLŮ

ZAKOPL O ZÁKLADNÍ KÁMEN M

oc se to v Česku nenosí, ale přesto: pojďme na úvod Dana Landu pochválit. Necháme stranou jeho hudební tvorbu, zaměříme se na tu muzikálovou. Rocker je bez diskuze autorem toho nejzajímavějšího, co nám domácí muzikálová scéna kdy nabídla.

KRYSAŘ, TAJEMSTVÍ A TOUHA Za prvé: Krysař. Syrový příběh o muži s kouzelnou flétnou, uvedený v dobách muzikálového pravěku, nabídl nadupané písně a jeden z nejlepších muzikálových duetů vůbec. Za druhé: Tajemství. Nejlepší Čechem napsané dílo, které mělo dokonale propracovanou story, žánrovou pestrost, spád a soudržnost. Na příběh lékařky, která uprostřed magického lesa rozkrývá tajemství našich předků, může být Landa opravdu pyšný. Za třetí: Touha. Muzikál, který vycházel z filmu Kvaska a respektoval jeho nadšenecký styl a zamilované opojení. A teď, na počtvrté, přichází Landa s Klíčem králů. A tady bohužel dostává pověst takřka stoprocentního muzikálového autora velký šrám. Dojem z jeho posledního díla je totiž nadmíru rozpačitý.

PŘÍLIŠ MNOHO BANALITY Na první pohled je jasné, že Landa toužil napsat epos, veledílo, které přežije generace podobně jako třeba Tolkienův Pán prstenů. I z něj je tu očividná inspirace. A zdaleka není jediná. To, co se na jevišti odehrává, je dílem Vodní svět, Blade a našlo by se toho jistě víc. Že to zní trochu přeplácaně? To není dojem, to je fakt. Králové lidí, upírů, skřetů, vran, jezer a ušounů musí v jakémsi postmoderním světě čelit nedostatku vody a vydávají se proto na nebezpečnou cestu za jejím znovuzískáním. Na jednoduchý fakt, který v písni působí spíše jako propagace balené vody, je tu trochu moc postav, větvících se příběhů a banality.

NEDOPSAL KONEC Čím víc se blíží Klíč králů k závěru, je stále patrnější Landův předpremiérový strašák: termín odevzdání. Tak rozbujelé dílo nešlo nijak ukončit, a tak zatímco autor plánuje druhý díl, lidé z divadla odcházejí s rozpaky. Autorův časový stres je patrný i hudebně, ke konci už Landa nepokrytě vykrádá své poslední cédéčko, jen na melodii roubuje jiný text.

Klíč králů ve výsledku kopíruje věk, v němž se odehrává – byly to kdysi kulisy velkého světa, jehož bublina však splaskla a teď jde o holé přežití. Muzikál je zahlcený scénickou a kostýmní pompézností, nemá výrazné texty, melodie, příběh ani výkony. Landa jako autor utrpěl šrám. Nezachrání ho několik scén, kterým spojení hudby, zpěvu, světel a scény dodalo opojnou, magickou atmosféru. Ani zmíněné divotvorné kostýmy, které postavy alespoň nějakým způsobem ozvláštňují. Ne, to prostě nestačí. Důležitý je základ. A ten se tentokrát šil horkou jehlou, jejíž stehy se během let zpřetrhají a zmizí ze světa. ❚

Hodnocení

KLÍČ KRÁLŮ DIVADLO BROADWAY, PRAHA / AUTOR – DANIEL LANDA / REŽIE – MIRJAM LANDA / HRAJÍ – JOSEF VOJTEK, PETR KOLÁŘ, VILÉM ČOK, MARIAN VOJTKO A DALŠÍ

40 %

cestování po ČR

ZA KRÁSAMI ČESKA

OLOMOUCKÝ KRAJ FOTO archiv Magistrátu města Prostějova

Nová radnice dominuje náměstí T. G. Masaryka v Prostějově.

Znáte tajemství asymetrie nové radnice v Prostějově? Šedesát šest metrů vysoká radniční věž měla původně stát uprostřed průčelí budovy. Zástupcům města se ale nepodařilo odkoupit sousední dům, a tak musely být záměry architektů zredukovány. Nová radnice byla postavena v letech 1911 až 1914 a je dominantou náměstí T. G. Masaryka. Na hlavním prostějovském rynku najdete také dům U sv. Antonína (č. p. 22) s bustou a pamětní deskou, která kolemjdoucím připomíná, že se právě v něm narodil, tvořil i zemřel nejslavnější rodák – básník Jiří Wolker. Více se o něm dozvíte v Muzeu Prostějovska, které sídlí v budově staré radnice v jižní části náměstí. Pokud zavítáte do Prostějova v době adventu, můžete se na náměstí T. G. Masaryka kochat pohledem na rozsvícený vánoční strom a bavit se při pestrém kulturním programu letošní Prostějovské zimy.

22 /

cestování po ČR

JÁNSKÝ VRCH

PŮVABNÝ ZÁMEK U POLSKÝCH HRANIC

V nejsevernějším koutu Olomouckého kraje se nad městem Javorník majestátně tyčí zámek Jánský Vrch. Kdysi si v něm hověli církevní hodnostáři, dnes patří státu a jeho zdi ukrývají mimo jiné jednu z největších sbírek dýmek u nás. text

Tomáš rezek

ázev zámku ve vás může vyvolávat pocit, že snad budete muset kvůli jeho prohlídce absolvovat náročný horský výstup. Toho se bát nemusíte, i když schodům se samozřejmě nevyhnete. Zámek Jánský Vrch se nachází takřka v centru města Javorník, které leží nedaleko polských hranic. Byl původně hradem, který postupně získal současnou zámeckou podobu. První zmínka o hradu Javorník se objevuje v roce 1307, kdy je uveden jako majitel svídnický kníže Bolko I. Svídničtí objekt postoupili roku 1348 vratislavskému biskupovi Přeclavovi z Pogarel. Další historie zámku byla tedy spojena s biskupstvím v polské Vratislavi.

VLAKEM DO JAVORNÍKU VE SLEZSKU Javorník ve Slezsku je konečnou na trati č. 295, která začíná ve stanici Lipová Lázně. Trať patří mezi ty, na kterých je možné cestovat vlakem v rámci akční slevy Českých drah o čtvrtinu levněji (jízdné IN 25 bez prokazování nároku na tuto slevu). Ať už pojedete do Javorníku odkudkoli, nejvýhodnější vlakové spojení si snadno vyhledáte na www.cd.cz/ spojeni nebo vám rádi poradí na tel. 840 112 113.

❙ z Lipové Lázní ❙ z Jeseníku ❙ ze Zábřehu na Moravě ❙ z Olomouce (hl. n.)

za 47 minut za 58 minut za 135 minut za 176 minut

To zámek a s ním i celé Jesenicko vlastnilo do roku 1948.

SÍDLO CÍRKEVNÍ ŠLECHTY Zvídavější výletníky bude možná zajímat, proč se zámek jmenuje jinak než město. Původně byly názvy shodné. Jméno Jánský Vrch dostal zámek až na počátku 16. století za panování biskupa Jana Thurza. Ten zámek přejmenoval na Johannesberg (Jánský Vrch) na počest Jana Křtitele, patrona vratislavských biskupů. Zámek sloužil vratislavským biskupům jako jejich letní sídlo. Většina místností je zařízena původním mobiliářem z 19. století, a Jánský Vrch tak jako jedno z mála šlechtických sídel u nás dokládá životní styl církevních hodnostářů. Kromě

cestování po ČR

SOUTĚŽ Zodpovězte správně následující otázku a vyhrajte jeden ze tří zapalovačů Zippo s doživotní zárukou v hodnotě 1 000 Kč, které do soutěže věnovala společnost ATC distribution, s. r. o., výhradní zástupce Zippo v ČR a SR (www.atcdistribution.cz, www.zippo.cz). Kdo přejmenoval zámek v Javorníku na počest Jana Křtitele na Jánský Vrch? A) Karel Ditters z Dittersdorfu B) Mikuláš Koperník C) Jan Thurzo

VÁNOCE NA ZÁMKU

FOTO Kateřina Danielová

Pokud na zámek Jánský Vrch zavítáte v sobotu 8. prosince, můžete si prohlédnout vánočně vyzdobené komnaty. Na nádvoří se budou konat vánoční trhy včetně ukázek vánočních zvyků, zdobení perníků nebo výroby vizovického pečiva. Více informací najdete na www.janskyvrch.cz.

reprezentačních místností můžete (v rámci druhého prohlídkového okruhu) nahlédnout i do hospodářského zázemí zámku. Prohlídka je o to lákavější, že podobné prostory se na většině zámků nedochovaly. Zavítáte nejen do zámecké kuchyně nebo přípravny jídel, ale také do žehlírny, mandlovny, údržbářské dílny nebo třeba do bytu správce. Letos na zámku zpřístupnili i třetí patro, kde se nacházejí pokoje pro hosty včetně původního

vybavení. Technicko-uměleckou raritou – ve střední Evropě zcela výjimečnou – je dochované plynové osvětlení interiérů i hlavního nádvoří zámku.

TOLIK DÝMEK MAJÍ JEN MÁLOKDE Na Jánském Vrchu se mohou pochlubit jednou z našich největších sbírek dýmek a kuřáckých potřeb. Čítá na dva tisíce exponátů a její základ tvoří soubor dýmek Emila Tománka pro zámek zakoupený v roce 1968. Sbírka je neustále rozšiřována. Většina exponátů je vyrobena ze dřeva, mořské pěny a porcelánu. Nejvíce dýmek a kuřáckých potřeb je z období od konce 18. století do 20. století. Nejstarší kusy však pocházejí z 16. století a prezentují řemeslný um habánských keramických dílen. Díky početnosti sbírky můžeme vystavené exponáty rozdělit do několika tematických okruhů podle společenského určení, kterému většinou odpovídá volba materiálu a dekoru. Návštěvníci se setkají s dýmkami vojenskými, šlechtickými, exotickými. Ke kuriozitám patří dýmky zdobené erotickými motivy.

VZÁCNÍ HOSTÉ Traduje se, že na pozvání biskupa Jana Thurza navštívil Jánský Vrch věhlasný hvězdář Mikuláš Koperník (1473–1543), autor heliocentrické teorie. Jestli byl polský astronom skutečně na zámku, nebo ne, už asi nezjistíme. Jistý je však pobyt jiné mimořádné osobnosti – rakouského houslisty, skladatele a dirigenta Karla Ditterse z Dittersdorfu (1739–1799). Působil jako kapelník zámeckého orchestru za panování biskupa F. G. Schaffgotscha. V Javorníku pobýval skoro třicet let a během té doby zkomponoval na dvě stovky symfonií a 44 oper. Nejznámější z nich – opera Lékař a lékárník – se hraje dodnes. Na jeho počest se každoročně v září koná v Javorníku Mezinárodní hudební festival Karla Ditterse z Dittersdorfu. ❚

FOTO Chrisula Hekelová

Odpověď nám pošlete do 22. listopadu na e-mailovou adresu soutez@cd.cz. Do předmětu zprávy napište JAVORNIK. Správná odpověď z minulého čísla je A) 2006 až 2008. Jména výherců najdete na straně 6.

24/ / 24

cestování cestovánípo ČR po ČR

SLEZSKÝ SEMMERING

HORSKÁ ŽELEZNICE, KTERÁ VÁS OKOUZLÍ Koleje se na ní klikatí zalesněnou krajinou míjejíce vysoké kopce Jeseníků a Rychlebských hor. Pokud se budete pozorně dívat z okna vlaku, pochopíte, proč se této železnici říká Slezský Semmering a že ji mnozí považují za nejkrásnější u nás. text FOTO

TOMÁŠ REZEK michal málek, Bontonfilm, www.caves.cz

ydáme se vlakem z Hanušovic přes Ram zovské sedlo do Jeseníku – po dráze, při jejíž stavbě si museli dělníci poradit s nároč ným horským terénem. Rakouská společnost místních drah (ÖLEG) získala koncesi na stavbu tratě z Hanušovic přes Jeseník do dnešních polských Głuchołaz (tehdy německý Ziegel hans) od císaře Františka Josefa I. v roce 1885

a se stavbou se započalo hned následující rok. První byl zprovozněn 4,5 kilometru dlouhý úsek od hranic do Głuchołaz, pak část tratě od Lipové-lázní k říšským hranicím u Mikulovic a první říjnový den roku 1888 se mohli cestující svézt vlakem i po nejnáročnějším úseku mezi Hanušovicemi a obcí Lipová-lázně.

TURISTICKÉ POKLADY U BRANNÉ Z Hanušovic vlak stoupá údolím řeky Branná vstříc zalesněným kopcům. Nenechte se

ošálit rozměry této říčky. Při povodních v roce 1997 se proměnila v dravý veletok, který nemilosrdně kosil, co mu přišlo do cesty – včetně kolejí. Lesnatou krajinou dojedeme asi po dvaceti minutách do stejnojmen né stanice. Přitom mezi zastávkou Nové Losiny a Branná zdoláme nejvyšší stoupání na trati – téměř 31 promile. Dominantou obce Branná je částečně zrekonstruovaný a ve středověku těžko dobyvatelný hrad Kol štejn. Po nejzajímavějších místech Branenska

cestování po ČR

vás provede okružní naučná stezka Pasák. Začíná nedaleko železniční stanice, měří 12,5 kilometru a dovede vás třeba na místa, kudy na přelomu 19. a 20. století vedly koleje hojně využívaných lesních úzkorozchodných želez nic, nebo k atypickému pěchotnímu srubu z roku 1938, pozůstatku prvorepublikového pohraničního opevnění.

Z RAMZOVÉ LANOVKOU NA ŠERÁK Za Brannou začíná nejkrásnější úsek tratě. Do následující stanice Ostružná je to něco přes pět kilometrů a vlak musí zvládnout další ná ročné stoupání. Z horské obce Ostružná, která patří k oblíbeným rekreačním střediskům a jíž vévodí šest větrných elektráren, pokračuje vlak

vzhůru několika táhlými oblouky do Ramzové. Nádraží v Ramzové leží ve výšce 760 m n. m. a je nejvýše položenou rychlíkovou stanicí u nás. Zastavují na ní i rychlíky, které jezdí mezi Brnem, Olomoucí a Jeseníkem. Nedaleko nádraží se nachází dolní stanice sedačkové lanovky, kterou se můžete nechat – s přestu pem na Čerňavě – vyvézt na Šerák (1 351 m n. m.), který je dobrým výchozím místem pro túry po jesenické přírodě.

HORNÍ LIPOVÁ NEBOLI BÍLÝ POTOK Za Ramzovou vlak prudce sjíždí zalesněnou krajinou Ramzovského sedla, které oddě luje Rychlebské hory od Hrubého Jeseníku, do stanice Horní Lipová. Ta je pomyslným

„srdcem“ tratě, jíž se kvůli jejímu členitému profilu přezdívá Slezský Semmering (podle první evropské horské železnice v Rakousku). Budova bývalého ústředního stavědla v Horní Lipové se v roce 2006 proměnila v půvabné Muzeum Slezského Semmeringu s expozicí o historii této nádherné horské tratě. Pokud patříte mezi příznivce komiksového a už i filmového hrdiny, výpravčího Aloise Nebela, připomínáme, že předlohou nádraží Bílý Potok („atmosférou a náladou“, jak tvrdí sami autoři) je právě stanice Horní Lipová. Z Horní Lipové pak klesá vlak táhlým obloukem do obce Lipová-lázně a naši vyhlídkovou jízdu vlakem končíme na následující stanici v Jese níku, dalším oblíbeném lázeňském místě. ❚

Lipová Lázně jeskyně

Jeskyně Na Pomezí

Jeseník Lipová Lázně zastávka

Lipová Lázně

Jeskyně Na Pomezí

Horní Lipová Nádraží Aloise Nebela

Nedaleko obce Lipová-lázně leží jeskyně Na Pomezí, náš největší zpřístupněný jeskynní systém, který vznikl rozpouštěním mramoru. Nejsnáze se k nim dostanete od železniční zastávky Lipová Lázně jeskyně (trať č. 295). V zimních měsících se v jes kyních, které jsou oblíbeným zimovištěm netopýrů, konají mimořádné prohlídky vždy ve středu v 10, 12 a 14 hodin.

Šerák (1 351 m n. m.)

Ramzová

Ostružná

První lanová dráha v Jeseníkách

12,5 km

První lanovka v Jeseníkách Jednou z turistických atrakcí Ramzové je sedačková lanovka na Šerák. Dolní stanice lanovky se nachází nedaleko vlakového nádraží. V prvním úseku – z Ramzové na Čerňavu (1 459 m) – je lanová dráha čtyřsedačková, z Čerňavy na Šerák (1 810 m) jezdí dvousedačková lanovka. Byla postavena ve dvou etapách a zpro vozněna v letech 1976 a 1981. Stala se tak první lanovou dráhou v Jeseníkách.

Branná Naučná stezka Pasák

Nové Losiny

Nádraží Aloise Nebela Autoři trilogie o výpravčím Aloisi Nebelovi často v rozhovorech zmiňují, že je inspirovala trať Slez ského Semmeringu. Předobrazem komiksového nádraží Bílý Potok bylo nádraží v Horní Lipové. V Horní Lipové nevynechejte návštěvu Muzea Slezského Semmeringu. Jako suvenýr si můžete odnést vstupenku v podobě kartonové jízdenky nebo otisk pamětního razítka.

Jindřichov na Moravě

Potůčník Hanušovice

Naučná stezka Pasák Vznikla už před více než třiceti lety a stále patří k oblíbeným turistickým trasám. Naučná stezka Pasák měří 12,5 kilometru a má 14 zastavení. Začíná pod železniční stanicí Branná a kromě přírodních zají mavostí vás informační tabule seznámí i s historií lesních úzkorozchodných železnic, pohraničního opevnění nebo hornictví na Branensku.

26 /

cestování po ČR

Co musíte vidět

V OLOMOUCKÉM KRAJI

Svatý Kopeček Na poutní místo a do zoo

pro celou rodinu

asi 4 hodiny

FOTO Siloto l Dreamstime.com

Pokud zavítáte na Hanou, jedno místo ze svých výletních plánů určitě nevynechejte – Svatý Kopeček. Leží asi pět kilometrů severovýchodně od Olomouce a patří mezi naše nejznámější poutní místa. Dominuje mu bazilika Navštívení Panny Marie, která získala v roce 1995 od papeže Jana Pavla II. čestný titul „bazilika minor“, jež se uděluje nejvýznamnějším svatyním. Po obhlídce barokní krásy navštivte nedalekou zoologickou zahradu. Děti jistě nalákáte na lví kluky Bárta a Napoleona. nenáročné

Na Svatý Kopeček se nejsnáze dostanete, pokud z vlaku vystoupíte na olomouckém hlavním nádraží. U nádraží najdete zastávku MHD a od ní vás k poutnímu místu doveze autobusová linka č. 11 (do zastávky „Svatý Kopeček, bazil.“). Po většinu dne jezdí v 10- a 15minutových intervalech a jízda od nádraží na Svatý Kopeček vám zabere asi 18 minut. Jízdní řád linky MHD č. 11 najdete na www.dpmo.cz.

Zlaté Hory Po stopách těžby zlata

FOTO archiv MKZ Zlaté Hory

V malebném Údolí ztracených štol na Zlatohorsku byl v roce 2001 vybudován hornický skanzen s replikami středověkých Zlatorudných mlýnů. V listopadu jsou za dobrého počasí přístupné o víkendech od 10 do 15 hodin. Průvodci vás seznámí s tím, jak se v mlýnici drtila zlatá ruda, a za jejich pomoci si můžete také zkusit zlato vyrýžovat. Na další zajímavá místa údolí vás zavede dvoukilometrová naučná stezka s 11 zastaveními. V oblasti se nachází řada štol, a tak se vyplatí chodit raději jen po značených cestách. pro celou rodinu

asi 4 hodiny

středně náročné

Z města Zlaté Hory se k Zlatorudným mlýnům vydejte po zelené turistické značce. Cesta vám zabere asi 15 minut. Do Zlatých Hor jezdí vlaky už od 1. října 1896, kdy byla zprovozněna devět kilometrů dlouhá trať z Mikulovic (trať č. 297). Dnes se do Zlatých Hor můžete svézt i přímými osobními vlaky Českých drah z Jeseníku. Jízda vlakem ze známého lázeňského města trvá asi 40 minut.

Pokud patříte mezi příznivce cykloturistiky, možná neodoláte a letos ještě naposledy šlápnete do pedálů. Na nenáročnou projížďku po zpevněných komunikacích se můžete vydat třeba od vlakového nádraží v Moravičanech směrem do Loštic – metropole tvarůžků. Loni byla v Lošticích na náměstí Míru (č. p. 11) otevřena nová prodejna, která nabízí kompletní sortiment tvarůžkových specialit. pro celou rodinu

asi 5 hodin

nenáročné

Do Moravičan se můžete svézt vlakem Českých drah i s jízdním kolem. Například z olomouckého hlavního nádraží trvá jízda osobním vlakem do Moravičan asi 25 minut. Některé z osobních vlaků nabízejí rozšířenou přepravu jízdních kol. V jízdním řádu u nich najdete symbol

. V takových vlacích lze

jízdní kola přepravit jako spoluzavazadla, a to za poplatek 25 Kč. Více informací na www.cd.cz/kolo.

VLAKEM ZA ZÁŽITKY • Hledáte inspiraci, kam se vydat vlakem na výlet? Zaručené tipy najdete na webových stránkách www.cd.cz/zazitky.

FOTO Ongap l Dreamstime.com

Moravičany – Loštice V sedle bicyklu za tvarůžky

česká specialita

Ušlechtilá modrá plíseň, typické aroma a výrazná slaná chuť. To jsou atributy, které dělají z nivy oblíbený český sýr vyráběný po vzoru francouzského roquefortu.

niva

text foto

filip černý pixmac

en málokdy se podaří s úspěchem vsadit na jediný produkt. Skvělým příkladem takového konání je výrobce sýra niva z Otinovsi na Drahanské vrchovině. Tamní mlékárna byla založena již v roce 1927 a do výroby dnes vyhlášeného sýra s modrou plísní se pustila v roce 1963. V roce 2009 získala ocenění Regionální potravina a také Výrobek Olomouckého kraje.

MODRÁ JE DOBRÁ I když by se mohlo zdát, že název sýra má původ v nedaleké vesnici Niva, vyvedeme vás z omylu. Sýr se pravděpodobně jmenuje podle obce Dobrá Niva na Slovensku, kde se na konci devatenáctého století začal plísňový sýr po vzoru francouzského roquefortu vyrábět. Ne nadarmo se nivě přezdívá modrý sýr. Má sice na povrchu smetanovou až sýrově žlutou barvu, ale po rozkrojení se objeví modrozelená plíseň. Té se však nemusíte bát, protože je znakem vyzrálosti a rozhodně neovlivňuje zdravotní nezávadnost sýra. Vnitřní prorost plísní může být i mírně drobivý nebo roztíratelný podle stupně zralosti sýra.

NIVA K VÍNU Sýry s modrou plísní se ve francouzském Bordeaux podávají jako dezert ve společnosti červených extraktivních vín na bázi odrůd Cabernet Sauvignon nebo Merlot. To platí i pro nivu. Doporučuje se k ní podávat výrazné a lahvově zralé víno (spíše červené). K mladšímu sýru s méně výraznou plísní se naopak hodí víno svěží nebo s ovocným nádechem (bílé a růžové).

Jak sýr stárne? PEČLIVÁ VÝROBA Traduje se, že niva z Otinovsi v minulosti dozrávala přímo v jeskyních Moravského krasu. Dnes ve sklepě této mlékárny uzraje sto tun plísňového sýra měsíčně. Přesná technologie výroby se tají, ale základní surovinou je pasterované plnotučné mléko od dojnic českého červenostrakatého plemene, které má vysoký obsah bílkoviny a tuku. Dále se používá ušlechtilá plíseň, syřidlo, smetanový zákys a sůl. Sýřenina se naplní do forem, ze kterých se druhý den vyklepou bochníky sýra. Ty se namočí na dva dny do solné lázně a pak se propíchají, aby se vzduch dostal dovnitř a sýr rovnoměrně dozrál. Nakonec se sýry přeskládají na dřevěná korýtka a odvezou do zracího sklepa.

❙ 21–30 dní: pevnější tvarohovitá konzistence, proto vhodný například k obalování či výrobě pomazánek. ❙ 25–55 dní: s měkčí prozrálou konzistencí a s pikantní výraznou chutí, vhodný k vínu. ❙ Minimální trvanlivost sýra je obvykle 21–24 dní od data balení při skladování při vhodné teplotě 4–8 °C.

ČISTÝ PŘÍRODNÍ PRODUKT Bochníky ve sklepě zrají třicet dní a pravidelně se otáčejí, aby si udržely kulatý tvar. V místnosti se udržuje teplota osm až dvanáct stupňů a vlhkost do devadesáti pěti procent. Všechno je ruční práce, které mlékárna zůstává věrná především pro zachování tradiční chuti a vysoké kvality sýrů. V dnešní době plné dochucovadel je niva čistě přírodní produkt – neobsahuje totiž žádné konzervační látky.

JAK SI NIVU VYCHUTNAT Pro svoji výraznou chuť je niva velmi oblíbená v kuchyni. Přidává se do pomazánek, polévek a omáček nebo k plnění masových závitků. Často se používá také pro zapékání nebo pro dochucování již připravených jídel. Pokud chcete při podávání sýra rozvinout jeho aroma, je vhodné ho vyjmout asi 20 minut před podáváním z ledničky a nechat temperovat na pokojovou teplotu. Výraznou chuť nivy vhodně doplní čerstvá zelenina nebo ovoce či ořechy, dále celozrnné pečivo nebo tmavý chléb. ❚

28 /

recept

Pečená hruška

s nivou, ořechy a medem

Vaříme

s Ondřejem Slaninou Vychutnejte si naše speciality pod taktovkou šéfkuchaře Ondřeje Slaniny – protagonisty populární kulinářské televizní show Kluci v akci a šéfkuchaře hotelu Chateau St. Havel.

suroviny na 4 kusy: ❘ 4 zralé hrušky ❘ 8 plátků nivy ❘ 8 vlašských ořechů ❘ 4 lžíce medu ❘ 4 snítky máty Omyté hrušky rozřízneme napůl a vyndáme z nich jádřince, z druhé strany hrušky podkrojíme, aby nám držely na talíři. Vlašské ořechy orestujeme na suché pánvi do křupava. Na připravené hrušky dáme nivu a zapečeme v předehřáté toubě na 200 stupňů přibližně 8 minut, poté je posypeme oříšky, přelijeme medem a ozdobíme mátou.

Příprava 20 minut DOBA PEčení 10 minut

recept

Pečené banány

v banánových listech s arašídy a cibulí

suroviny na 4 porce:

Příprava 15–20 minut DOBA PEČEní 10 minut

❘ 4 banány na vaření nebo obyčejné málo zralé ❘ banánové listy ❘ 2 cibule ❘ 4 lžíce arašídů ❘ sůl ❘ hnědý cukr ❘ olej Omyté banánové listy nastříháme na čtverce cca 20 x 20 cm, položíme na ně oloupané banány. Arašídy nahrubo umeleme, cibuli nakrájíme na půlkolečka. Cibuli zpěníme na oleji, přidáme mleté arašídy, hnědý cukr a osolíme. Směs poklademe na banány, zabalíme do listů a pečeme v troubě na 160 stupňů přibližně 10 minut. Poté můžeme servírovat.

30 /

zahraniční specialita

EXOTICKÉ BANÁNY Banány u nás patří mezi nejdostupnější exotické ovoce. Kdysi se na ně stávaly fronty, dnes je najdeme skoro v každém obchodě a určitě by neměly chybět v našem jídelníčku. text FOTO

filip černý WIKIMEDIA

anány nazýváme plody banánovníku, který pochází z jihovýchodní Asie. Dnes se pěstuje v tropech celého světa, přičemž největší plantáže ovocných banánovníků najdete v Africe, Střední Americe, ve velkém se nacházejí také například v Brazílii nebo v Thajsku. Podmínkou pro dobrou úrodu je teplota okolo 30 stupňů Celsia a velké vlhko. I když to může někomu připadat zvláštní, banánovník se řadí mezi největší byliny světa. Nejde tedy o strom, jak by se mohlo zdát.

ZNAL JE I ALEXANDR VELIKÝ Slovo banán pochází z arabského slova „banan“, což v překladu znamená prst. Podle vědeckých odhadů byl první plod podobný banánu oloupán přibližně před 10 tisíci lety. První nejznámější písemná zmínka je z roku 327 př. n. l., kdy Alexandr Veliký v Indii objevil jeho chuť. První sad vznikl kolem roku 200 našeho letopočtu v Číně. Banány se pak během staletí šířily po celé Africe a v roce 1502 byly portugalskými kolonisty vybudovány první banánové plantáže právě v Karibiku a Střední Americe. Žlutý plod protáhlého tvaru mívá hmotnost kolem 120 až 200 g, přičemž 80 procent připadá na jedlou část banánu. Zbytek tvoří slupka, která slouží banánu jako hygienický obal a chrání plod před bakteriemi a nečistotou. Pokud byste se chtěli setkat s pravou chutí banánu, museli byste si ho utrhnout přímo ze stromu, protože plody, které k nám putují, se sklízejí ještě úplně zelené, ukládají do chladicích kontejnerů a až cestou do našeho mírného pásma dozrávají a získávají žlutou barvu.

OVOCE, NEBO ZELENINA? Málokdo ví, že kromě ovocných banánů se v tropech pěstuje i skupina takzvaných zeleninových banánů (plantejnů). Jejich plody jsou za syrova nejedlé, protože obsahují velké množství škrobů, ale po tepelné úpravě slouží jako příloha nebo hlavní jídlo. Buď se pečou na oleji, nebo vaří ve vodě. Teprve pak se loupou. V podstatě nahrazují naše brambory. Běžná je banánová mouka a dokonce se z nich vaří banánové pivo, připravují kečupy nebo se destiluje banánový gin. V mnoha asijských zemích mají pro tamní obyvatelstvo mnohem větší význam než banány ovocné.

LÉK NA ŽALUDEK I NERVY I když lahodné plody zrovna nehýří vitaminy, jsou velmi bohaté na stopové prvky jako draslík, fosfor a hořčík. Jsou snadno stravitelné a nedráždí žaludek. Pektin, který je v banánech hojně obsažen, pomáhá přirozenému pohybu střev a zklidňuje podrážděný žaludek. Dejte však přednost těm zralým, zelené by vám naopak při potížích se žaludkem mohly uškodit, protože jsou hůře stravitelné a způsobují plynatost. Díky obsahu vitaminu B tiší nervový systém a pomáhají proti stresu. Podle výzkumu amerických vědců se navíc ukázalo, že banán je ideální prostředek ke zvýšení výkonnosti mozku. Dvě stě studentů dostávalo k snídani, svačině a obědu banánovou potravu, která jim pomohla v soustředění se na učivo.

NEJOBLÍBENĚJŠÍ OVOCE Stále panuje mýtus o tom, že se po banánech tloustne. Opak je však pravdou. Jeden středně velký banán obsahuje pouze 0,4 g tuku, 16 g sacharidů, 2 g proteinu, 4 g vlákniny a jenom 140 kalorií. Banány tedy skvěle pomáhají při redukci tělesné hmotnosti. Neobsahují téměř žádný tuk a báječně zasytí. Hned po jablkách jsou banány nejvíce konzumovaným ovocem v České republice. Receptů na úpravu banánů najdeme nespočet, můžeme je použít na palačinky, do ovocných salátů a zmrzlinových pohárů, do pečených i nepečených dortů a zákusků, mohou se grilovat, péct a flambovat. Populární je i lahodný a sytý banánový koktejl nebo šlehaná banánová pěna a mnoho dalších dobrot. Jsou ale vhodné i k masovým pokrmům jako exotická příloha. Vyzkoušejte třeba náš jednoduchý recept na pečené banány na straně 29. ❚

cestopis

KAMERUN Kamerunská republika

UPROSTŘED AFRICKÉ DIVOČINY Západní Afrika vás překvapí. Mnohé země si zde totiž zachovaly svou panenskou krásu a odolaly návalům turistů. Jednou z nich je i Kamerun, kterému se přezdívá „Malá Afrika“ díky fascinujícímu mixu divoké přírody a původních kultur. To vše pohromadě a blízko sebe. text a foto

TOMÁŠ KUBEŠ

32 /

cestopis

rzy ráno, před rozbřeskem, supím do kopce s plně naloženým batohem následován průvodcem, který si na několikadenní putování nese jen igelitku s trochou jídla a provázkem převázanou deku na zádech. Nacházíme se na nejvyšší hoře západního pobřeží Afriky, sopce Mount Kamerun tyčící se 4 095 metrů nad mořem. A tady se skutečně stoupá poctivě od moře, takže celou výšku hory si každý uvědomí ve chvíli, kdy propotí první triko.

BERE PRÝ DUŠI Ještě ve městě Buea se mi smáli. Prý že turista, který nepotřebuje nosiče, se tu již dobrých deset let neobjevil. Přesto jsem trval na svém a nyní zcela promočený od potu se ploužím lávovým pásem za bájným vrcholem, kde sídlí bohové a nacházejí se krátery dosud činné sopky. A také zde žije řada zvířat, které by tu člověk nehledal. Například takový pralesní slon, který se znenadání objeví na cestě mezi doutnajícími výpary unikajícími z různých děr v zemi. Ale i tady na střeše Kamerunu se zvířata dokonale adaptovala na život v tak neobvyklém prostředí. Můj průvodce mě ujišťuje, že slon většinou neútočí, a měl pravdu, protože tlustokožec velice rychle zmizel z dohledu.

Jen tak mimochodem se nám svěřil, že nevidí na dálku. Prostě ideální průvodce do divočiny. Samotná sopka naposledy vychrlila svoji lávu až do samotné blízkosti oceánu poměrně nedávno – v únoru letošního roku. Její svahy připomínající spíše dlouhý masiv nebo táhlý hřeben hor pokrývá rozlehlý prales. Kdo by čekal nějakou turistickou značku, bude zklamán, bez průvodce je přechod celého horstva víceméně nemožný. Cestičky se totiž rozbíhají do tisíce směrů a některé jako utnutím kouzelného proutku končí uprostřed hlubokého lesa. Zato člověk může obdivovat majestátné velikány porostlé mechy a lišejníky, při troše štěstí zase tlupy dovádějících opic ve větvích nebo šimpanze. Už třetí den se proplétáme větvemi mezi porostem, když průvodce konečně přiznává nepříjemnou pravdu: ani on sám neví, kde jsme. Zato vidíme vzácné dřeviny, mahagon

KAMERUNSKÁ REPUBLIKA ❙ ❙ ❙ ❙

Rozloha: 475 440 km2 Počet obyvatel: 16 380 000 Hlavní město: Yaoundé Časový posun: +1 hodina

a také objevujeme skrytou osadu pytláků. Ti na hřebenech hor loví především antilopy, přesto někdy nepohrdnou ani opicí. Naštěstí na ně jako turista z jiného světadílu působím exoticky a místo strachu se chlubí svými úlovky a vyprávějí příběhy. Jen fotoaparát pro ně představuje nepřítele, většina Afričanů ho opravdu nevidí ráda. Podle mnohých jim fotografování bere duši. Těm, kteří jsou už zvyklí na civilizaci, to naopak nevadí, jen pro klid své duše zase chtějí nějaké peníze. Jejich představa však odpovídá tomu, čemu se od západní civilizace naučili, a tak cena za vyfotografování „pouhých tisíc eur“ vás dokonale uzemní. Ale nemusí, na všem se v Africe dá domluvit, na tomto kontinentu se totiž náležitě smlouvá.

AUDIENCE U SULTÁNA Město Foumban rozložené na svazích hor se proslavilo především velkolepým sídlem sultána. Centru města vévodí palác postavený v roce 1917, který spíše připomíná velkou vilu, ale to nic nesnižuje na majestátu současného sultána. Svoji říši spravuje jako osoba mimo vládní úřady a můžete ho spatřit na vlastní oči. Dostat se na audienci k vládci části západního Kamerunu, který má respekt i u současného prezidenta Kamerunské republiky, bývá možné hlavně v pátek. To se koná velká ceremonie, kdy sultán Mbombo Njoya Ibrahim, doprovázený rádci, dvořany, vojenskou stráží i obyvateli, kráčí hrdě na páteční modlitbu do mešity za nadšeného skandování obyvatel města. Jakmile se průvod vrátí do paláce, sultán usedne na trůn a trubači spolu s jezdci na koních předvedou své umění před početným publikem, přichází na řadu audience. Máte možnost svěřit se sultánovi s čímkoli. Aniž bych takové přání měl, tak mě okolostojící postrčili na koberec k trůnu a já se ocitl úpl-

Není hezčího zážitku, než když se probudíte a vedle stanu stojí stádo žiraf.

cestopis

Během období dešťů je mnoho silnic nesjízdných, takže každý cestující musí počítat na vzdálenost 600 km i s týdnem cestování.

Masiv Mount Kamerunu je většinou zastřený mlhou, přesto dosud činná sopka o sobě dává vědět.

Vy v Evropě máte hodinky, zato my v Africe máme spoustu času. nou náhodou v řadě. Pobočník vládce mi ihned pošeptal, jak se mám chovat, a během několika minut jsem už klečel před samotným sultánem, který mi pokynul, abych začal mluvit. Když je člověk nepřipraven, myšlenky mu někdy vnuknou neobvyklá přání, a já tak pochválil město Foumban a zároveň požádal o možnost fotografování v paláci. Sultán se usmál a povolil mi jindy zakázané. Řada prosebníků za mnou mě ihned poté vystrčila stranou, ale zážitek ze setkání s váženým a mocným mužem mi zůstal navždy v paměti.

zavazadel včetně slepic se zavázanýma nohama. Tito pasažéři ani netuší, jestli odjedou, protože čím více se blíží doba odjezdu, tím více přibývá lidí a nervozity. Nejdříve jsou vpuštěni ti, co mají jízdenku do první třídy a do lůžkových vagonů. Procházíme lávkou nad davem tísnícím se u plotu, který hlídají policisté. Jakmile nastoupí všichni z první třídy, přichází okamžik pro souboj o zbylá místa ve druhé třídě. Zvítězí ten, kdo má ostré lokty a dokáže vecpat svá zavazadla rychle do vagonu.

Fotograf, novinář a cestovatel. Pochází z Horoměřic u Prahy. Fotografii se věnuje vášnivě již od dětství, profesionálně od roku 1998. Vystudoval střední polygrafickou školu a několik let prožil v Africe cestováním a poznáváním tohoto svého zamilovaného kontinentu. Celkem navštívil pracovně více než 70 zemí světa. Vedle reportážní fotografie se věnuje také portrétu, architektuře a reklamě. Je autorem fotografií k několika knihám, například k Park Life nebo připravované knize věnované památkám UNESCO v Evropě.

Chaos kolem nástupu vypadá jako křikem a emocemi nabité divadelní představení, přesto se fotografovat nevyplácí. Jakmile mne zahlédl policista na nástupišti, ihned mě odvedl z vlaku a nekompromisně zabavil fotoaparát. Říká něco o špionáži a několika letech žaláře. Fotografovat důležité a veřejné budovy prostě není možné. Naštěstí se velitel policistů ukázal být vstřícnější. Po prvotních výhrůžkách začíná s obvyklou řadou otázek, jak se mi líbí v Kamerunu, kolik je mi let a odkud pocházím. Když prozradím, že z Česka, na jeho tváři se objeví úsměv. „Baros, Nedved, Pítr Cech, samí mimořádní fotbalisté. Cech, to je prostě bůh. Včera jsem koukal na fotbal a musím říct, že máte skvělé hráče.“ Ihned mi vrací kameru a místo vězení přichází pohodové rozloučení. I taková může být Afrika – plná protikladů.

DÍKY NAŠIM FOTBALISTŮM Jízda vlakem v Africe patří mezi další dobrodružství, na která se jen tak nezapomíná. V mnoha afrických zemích už železnice bohužel zkrachovala, ale v Kamerunu se bez ní při cestách na sever zatím neobejdou. Z hlavního města Yaoundé každý den odjíždí vlak na svoji 700 km dlouhou pouť do města Ngaoundéré. Cesta trvá na první pohled dlouhých 20 hodin, ale jízda autobusem zabere dva až tři dny. Vlak se sice vydává na svou pouť až v podvečer, ale po celý den je nádraží v obležení cestujících, kteří se povalují po ohromných vacích, taškách, bednách a neuvěřitelném množství neobvyklých

TOMÁŠ KUBEŠ (40)

KDO VYPADNE, MÁ SMŮLU

Hluboké pralesy jsou stále v Kamerunu k vidění, mnohé stromy ani deset mužů neobejme.

Kdo by ve spacím vlaku čekal klimatizaci nebo stevarda, zůstal by nemile překvapen. Vagony působí značně opotřebovaným dojmem a žárovky asi kdosi ukradl, stejně

34 /

cestopis

jako dveře na toaletu. Přesto tyto zchátralé vagony nabízejí komfort, o kterém nemohla být řeč v totálně přecpané druhé třídě. Ke koloritu cestování patří i zastávky ve stanicích, kde už čekají prodavači čehokoli, a tak si během cesty můžete koupit vše od coca-coly po pečené kuře. Pasažéři ve vlaku jsou považováni za boháče, protože běžný vesničan si stěží může jízdenku dovolit. I když máme zpoždění a do Ngaoundéré dorážíme o několik hodin později, nikomu to zjevně nevadí, v Africe není čas zas tak důležitý. Jak mi řekl jeden z Kamerunců: „Vy v Evropě máte hodinky, zato my v Africe

Pokud někdo náhodou vypadne, řidič zastavovat rozhodně nebude. máme spoustu času.“ Život tu skutečně plyne poněkud pomalejším tempem. Tam, kde slouží jako hromadný dopravní prostředek autobus, větší dodávka nebo dokonce náklaďák, žádný jízdní řád nečekejte. Vyráží se až tehdy, kdy je obsazeno poslední místečko. Sedadla, či spíše jednoduché lavice, jsou navařena autogenem blízko sebe a na sedačku se vejdou i tři lidé. O pohodlí Město Foumban je sídlem sultána, kterému může každý v pátek vzdát poctu.

Kamerunské železnice nevynikají přesností nebo pohodlím, přesto vlaky většinou dojedou do cíle.

se nedá moc mluvit. Pokud jste si sedačku uzmuli pouze pro sebe, musíte zaplatit i za ty, co by jinak seděli s vámi. Po cestě se pořád zastavuje, nakládá a vykládá všemožné zboží, a občas vám na klíně skončí ovce nebo kojenec. Je zkrátka nutné využít všech skrytých prostor v autě. Na korbě náklaďáku to bývá o něco pohodlnější, čerstvý vzduch, krásný výhled, stačí se pořádně držet, ale pokud někdo náhodou vypadne, řidič kvůli jeho neopatrnosti zastavovat rozhodně nebude. Má přece zaplaceno, tak proč se starat.

IDEÁLNÍ PRŮVODCE Národní park Waza patří k vyhlášeným místům nejen pro svou krásu, ale především pro velký počet zvířat, která zde žijí. Na-

jmout si auto znamená samo o sobě velkou školu smlouvání a dohadování, představy o ceně a nadutosti mé peněženky z pohledu místních jaksi překračují několikanásobně naše možnosti. Nakonec po dvou dnech vyrážíme k bráně parku, kde fasujeme povinného průvodce. Jednalo se o staršího vysušeného pána oděného do zeleného safari obleku. Jen tak mimochodem se

NA TRŽIŠTI

Pravým srdcem každého města je tržiště. Zde se odehrává veškerý život a zároveň tu seženete úplně všechno. Prostě takový exotický supermarket. Už od rána tu panuje čilý ruch, přicházejí ženy v pestrobarevném oblečení obtěžkány vaky prodat svoji úrodu, ovoce, zeleninu. Z toho výběru přechází zrak – od trsů banánů přes sušené ryby, mobilní telefony po domácí zvířectvo. Rituálem každého nákupu je domluvit si cenu, smlouvání patří ke koloritu, stejně jako hluk, roztodivné vůně a na první pohled i chaos. Přehlédnout se nedá ani stálá součást tržiště, místní kouzelník, který prodává talismany a různé kořínky. Mnoho zdejších lidí věří přírodní medicíně a pověrám. Kouzelník má tedy stále o výdělek postaráno. Mezi těmi horami vystaveného zboží najdete i jídelny pod širým nebem. Mohutné ženy, kterým se přezdívá mamá, vaří ve velikých hrncích od brzkého jitra rýži a červené omáčky se skopovým nebo oblíbené ryby. Kdo by se ostýchal z nějakých hygienických důvodů jíst na ulici, nemusí se obávat, oběd v hrncích se vaří po celý den, takže jde o zcela čerstvou záležitost. A mnohokrát také o jedinou možnost, jak se dobře najíst.

cestopis

nám po chvíli svěřil se svým drobným problémem – že totiž nevidí na dálku. Prostě ideální průvodce do divočiny. Všechny předešlé peripetie vynahrazuje hned na začátku cesty po parku nečekané setkání se žirafami. Ty bez většího zájmu stojí nedaleko cesty a svými dlouhými krky se dobývají i za tím posledním listem ve větvích deštníkového stromu. Konečně se probudil i průvodce a hned, jak zvířata spatřil, začal křičet: „Žirafy, dostanu příplatek, nebýt mě, nic byste neviděli!“ Přesto během dne spatříme ještě několik stád žiraf, antilop a také malé fenky nebo hyenu. Jakmile padne poledne, v parku to vypadá jako po vylidnění v noci ve městě a vše ulehá do stínu stromů ukrýt se před horkem.

DVĚ KRÁLOVSTVÍ V DIVOČINĚ V podvečer se nakonec přece jen ukazuje kvalita průvodce. Jako čmuchací pes začíná pobíhat kolem auta a sleduje čerstvé stopy, které nás mají dovést k nečekanému zážitku. Stopy neomylně vedou naše auto a po chvíli spatříme i krále savany. Jenže to ještě netušíme, jaké drama se nám odehraje přímo před očima. V blízkosti se totiž pohyboval i druhý samec, který si shodou okolností vybral stejnou kořist, nic netušící antilopu. Ta měla nakonec štěstí, lvi se srazili kousek od ní a místo kořisti se pustili do sebe. Každý z nich považoval území za svoje teritorium. Představení ukončil náš průvodce s nastavenou dlaní opět se dožadující příplatku. Toho se sice nedočkal, ale zato jsme museli navštívit první restauraci, protože řidič i průvodce dostali chuť na pivo, které prý turisté musí povinně platit, aby byl dodržen pitný režim.

Pivo se tu prodává přímo z mrazáků ve třičtvrtělitrových lahvích. Alkohol patří v Africe mezi oblíbené nápoje, prodává se tu spousta lihovin a možná se někdo bude divit – jako balení se na venkově používají malé umělohmotné sáčky vhodné pro snadnou manipulaci. Přesto podobnost s naší zemí tu je patrná na první pohled: hostince bývají plné lidí, kteří už od rána popíjejí svoje oblíbené pivo. Takovou tradici tu zanechala krátká německá nadvláda a pro nás znamená příjemné zakončení každého dne. Pivo se tu prodává přímo z mrazáků ve třičtvrtělitrových lahvích. Druhů jsem napočítal na třicet, milovníci pěnivého moku proto najdou svoje druhé království tady, daleko v Africe. ❚

Afričané přenášejí většinu věcí na hlavě, proto vám budou rozmlouvat batoh na zádech.

BLIZI SE

UTOK VETRELCU NA PENDOLINO www.vetrelciutoci.cz

KONEC SVĚTA „S

bírá semena.“ „Cože dělá?“ „Sbírá semena. Chystá se na konec

světa.“ Marta s Klárou se dlouho neviděly. Jsou spolužačky z gymplu z Turnova. Pak je ale nasála, přežvýkala a už nikdy nepustila Praha. Marta vystudovala kulturologii a dějiny umění, Klára dějiny umění a anglistiku. Obě měly velké plány. A teď se vedle sebe potí v sauně. „Přijde to prý v prosinci. Já si myslela, že jen trochu blbne, že to jsou všechno jen ty jeho klasický fórky, ale on celý léto lítal po polích a lesích a sbíral semínka,“ říká Marta. „Jaký semínka?“ „Těch nejdůležitějších bylin a rostlin a taky stromů. Má všechny druhy obilí, všechny luštěniny.“ „A proč si to nekoupil v obchodě?“ „Honza říká, že to není ono, že tohle je první krok k návratu k přírodě, co nevyhnutelně přijde, jestli teda někdo bude mít kliku a konec světa přežije.“ „Nikdy bych do něj neřekla, že ulítne na takových věcech.“ „No já taky ne.“ „Jinak přece moc neblbne, ne?“ „No občas se vykalí nebo vyhulí, ale jinej se zas třeba porve, že jo.“ Marta s Klárou se právě přehouply přes třicítku a mezitím postavily a zase zbořily pár vztahů, jak to tak chodí, divoká Klára jich zvládla o pár víc. Marta pracuje v marketingu francouzské chemické firmy a chodí už pár let s programátorem Honzou, Klára překládá návody na vysavače a ledničky a nechodí s nikým. Svého megachlapa, jak jim říká, zatím nepotkala. Měla štěstí prý jen na samé zerochlapy. Je bezradná, a tak nyní o to víc hledá otce svého dítěte. Říká, že hledá dárce spermií, nic víc. Říká to trochu jako vtip, ale Marta ví, že to zas tak vtipné není. „A děti teda s tebou Honza chce mít?“ ptá se Klára. „Jednou asi jo, já asi taky, ale nijak na to netlačíme. Jestli nepřijde ten konec světa a on se tím hulením úplně neodpálí, tak to uděláme.“ „Furt teda hulí?“ „No trochu.“ „Hulení není dobrý na spermie, řekni mu to. Hulení je zpomaluje.“ „On mi ale říká, ty máš na relax saunu, já mám trávu. Má pro případ konce světa samozřejmě taky uschovaný semínka trávy. Až to přijde, chce sedět někde na kopci, hulit a dívat

se na nebe a na to, jak přichází ten zánik. A když ten konec přežije, zachrání z těch semen civilizaci.“ „Marto, asi bych z toho měla trochu strach.“ „No já taky mám strach. On už si taky koupil letenku do Peru. Chce ten konec světa zažít přímo na Machu Picchu. Právě tam.“ „A tobě letenku nekoupil?“ „Chtěl mi ji koupit, ale já jednak nesnáším lítání a nehulím a taky mi to přijde celý maličko ujetý.“ „Je to ujetý.“ „Já vím.“

„Ale co dneska není ujetý.“ „Právě.“ „Někdy mám pocit, že chlapům dneska fakt už jenom hrabe, jsou tak nejistý ve svých rolích, že myslej na blbosti. A mají strach ze silných holek, jako jsme my. Myslím, že je spousta úplně nablblých natvrdlých chlápků a mamánků, ale jen pár tak skvělých holek, jako jsme my dvě. Ale nás dnešní chlapi nechtěj vidět. Oni by nejradši spali s vlastníma matkama. Takže tím pádem ještě víc myslí na blbosti jako konec světa. Už je nikdo nezachrání. Pořád si ho chceš vzít?“

povídka

JAROSLAV RUDIŠ text jakub mareš ilustrace

„Tak jsme zasnoubený, že jo.“ „To nic neznamená. Můžete zase být rychle odsnoubený. Svatba je jenom drahej omyl. Já chci dítě, ale žádnou svatbu, nepotřebuju k tomu nudnýho manžela v bačkorách, kterýho pak budu muset celej život obskakovat a být jeho služka. Fakt ne.“ „To on nechce, abych byla.“ „Bude to chtít. Všichni to nakonec chtěj.“ „Už nemůžu. Jdem?“ „Jo.“ Jdou do sprchy, pak skočí do bazénku s ledovou vodou. Horko a zima a zima a horko. Vypnou se a zase zapnou. Pak se dívají na svoje těla a Marta řekne, pořád máš krásný prsa, ty moje už jsou trochu pytlíky od mlíka. A Klára řekne, co blbneš, máš taky pořád krásný prsa a seš štíhlá a máš taky krásnej zadek, ne jak ten můj, už trochu povislej. Na chvíli zavřou oči na lehátku v temné odpočívárně. Na pár minut usnou. „Marto?“ „No?“ „Myslíš, že ten konec světa fakt přijde?“ „Nevím.“ „Víš, jak nemůžu otěhotnět, jak mi to furt nevychází s chlapama. Tak mě teď úplně blbě napadlo, jestli to s tím třeba nějak nemůže souviset. Že se to všechno klepe, že to je předzvěst nějakýho konce.“ „To je blbost. Uvidíš, že pak to přijde raz dva.“ „Konec světa? Nebo že budu raz dva v tom, že najdu toho svýho megachlapa?“ „Že budeš v tom. Že se zamiluješ. Uvidíš, že to jednou klapne. Nemusí to bejt zrovna megachlap. Stačí normální hodnej chlap.“ „Ty Honzu pořád hodně miluješ?“ „Asi jo, i když to je vyhulenej magor.“ „Hezký.“ „Koupil si do Peru zpáteční letenku, takže to s tím koncem světa asi nebude tak horký.“ „Škoda že nejseš chlap, bych si tě vzala, ty vole. Tebe bych klidně obskakovala do konce života.“ Na chvíli se chytnou za ruce. Pohladí se. „Jo?“ „Jo.“ „Tak fajn.“ ❚

Jaroslav Rudiš (40) je spisovatel a autor románů Nebe pod Berlínem, Grandhotel, Potichu a Konec punku v Helsinkách. S výtvarníkem Jaromírem 99 vytvořili nádražácký komiks Alois Nebel, podle něhož natočil režisér Tomáš Luňák úspěšný film, který je nyní nominovaný na Evropskou filmovou cenu. Rudiš jezdí rád vlakem, žije mezi Českem a Německem a od října je hostujícím profesorem Humboldtovy univerzity v Berlíně.

KŘÍŽOVKA

M. Twain (1835–1910) – americký prozaik: ... (výrok v tajence).

POMŮCKA: ENIN, KYMA, TORR

SMĚNEČNÝ RUČITEL

POUHÁ

PŘÍSADA DO CEMENTU

POKLADNÍ SCHODEK

KOVOVÉ SUDY

LÉK ALKOHOLIKŮ

OKOPÁNY RÝČEM

POTÉ

PACHATEL ZLÝCH ČINŮ

SLAMĚNÝ KLOBOUK

ZÁDUCHA

BUDDHISTICKÝ KNĚZ

ZAHNUTÝ HŘEB

TROPICKÝ JEŠTĚR

SÍŤ ČERPACÍCH STANIC

LIST

MILENEC (ZASTAR.)

PLAC. JÍZDA (SLANG.) ZAVAŘENINY (ŘIDČ.)

JM. HEREČKY MANDLOVÉ VINNÉ BARVIVO

AFRICKÁ ANTILOPA

POŘIZOVAT OPIS

VÝHODY

PÁNSKÝ SLAVNOSTNÍ ODĚV

ZAČÁTEK TAJENKY STOVKY

CIZOPASNÁ HOUBA

OCHRANY ZBOŽÍ KUSY LEDU

ODLIŠNÁ (SLOV.) ETAPA DOVEDNOSTI (KNIŽNĚ) HORSKÝ SKŘÍTEK

USRKNUTÍ (ŘIDČ.)

ÚPRK

OPADÁNÍ (KNIŽNĚ)

STARÁ JEDNOTKA TLAKU

KVĚTENSTVÍ ŠEŘÍKU OBDOBÍ DESETI DNŮ

ŠTĚTINA ČERNÉ ZVĚŘE Č. HEREC (MIROSLAV) DOBYTČÍ NÁPOJE

ÚTOČIŠTĚ

VYPNUTO (Z ANGL.)

VYROBENÝ Z OLOVA

STUPŇOVITÉ PLOŠINY

JMÉNO HERCE SKLENČKY

STARÉ VZTAŽNÉ ZÁJMENO

VOLIÉRA

INFEKČNÍ ČINITEL POVRCHOVÝ DŮL

KONTAKT

HMYZOŽRAVEC (ZAST.)

RIVAL NA TOTO MÍSTO KOLEJNICE (SLANG.)

VÝVOJ K LEPŠÍMU SVĚTADÍL

OSAHÁNÍ

DUŠEVNÍ OTŘES EVROPAN

STŘEŠNÍ KONSTRUKCE VESNICE

SMYČKY ODDĚLENÍ V NEMOCNICI

KONEC TAJENKY ZNAČKA PRACÍHO PRÁŠKU

TEN

DIVADELNÍ HRA

SPORTOVNÍ ÚBORY

MOHUTNÉ ASIJSKÉ STROMY

NASYCENÝ UHLOVODÍK

LALOŠKA (ARCHIT.)

SARMAT

co mi hlava nebere

DĚTSKÁ LÁSKA

VOLBY ON-LINE

edávno jsem na Facebooku narazil na něco, co mě přimělo přemýšlet. Ano, světe, div se, Facebook umí myšlení občas i podněcovat. Moje kamarádka, které ještě nebylo ani patnáct let, si tam veřejně vylévala srdíčko. Je nešťastně zamilovaná. Idol její city neopětoval. Místo slov soucitu a pochopení (více či méně falešných), o která většina puberťaček žadoní, se na ni odevšad sesypaly jen odpovědi typu: „Jak ty můžeš vědět, co je to láska?“ Že prý je moc mladá, ještě nic neprožila a nemá žádné starosti. Jenže proč by dospělá láska měla být něčím víc než ta dětská? Ona se kvůli svému vyvolenému do krve rozhádala s rodiči, zhoršila se ve škole, po devíti letech přestala chodit na balet a přemýšlí o útěku z domova. Její cit je bezpodmínečný, a kdyby byl opětován, nic by mu nemohlo stát v cestě. A co uděláš pro svou lásku ty, dospěláku? Změníš radikálně svůj způsob života? Odejdeš z práce? Pověsíš kariéru na hřebík? Nejspíš ne. Podle mě je dětská láska mnohem čistší a svobodnější. Je to ryzí a neposkvrněný cit. Myslíte si, že překonané milostné nezdary, umění kompromisu a pečlivé zvažování a promýšlení všech možných rizik přidávají lásce na kvalitě? Podle mého názoru ji to naopak spoutává a snižuje na úroveň běžných každodenních věcí.

okaždé, když se blíží volby, se zaříkávám: ano, určitě půjdu volit! Je to potřeba a beru to zcela zodpovědně! Jenže… Velice rád cestuji a letos v říjnu se mi naskytla možnost navštívit termální lázně v nedalekém Maďarsku – ideální relax pro podzimní sychravé období. A nastává obvyklé dilema. Nechat si ujít fajn dovolenou, navíc s pěknou slečnou, a dodržet předsevzetí poctivě odvolit, nebo se naopak volbami vůbec nezabývat? Vždyť jeden hlas stejně nic nezmůže… No jasně že zmůže, ale není to přece jenom málo času – pátek odpoledne a sobota dopoledne? Občané důchodového věku se samozřejmě většinu času zdržují doma a není pro ně problém přejít ulici a vhodit obálku do volební urny. A tady mě napadá jediné řešení. Proč bychom proboha nemohli v dnešní době volit přes internet? Už ani na základní škole se děti neobejdou bez počítačů, na vysoké se diplomová práce odevzdává elektronicky a nedávné sčítání lidu probíhalo v tištěné i elektronické podobě zároveň. Někdy totiž člověk není jen líný dojít do volební místnosti (i když jsou i takoví a i těm by se nějaká inovace zamlouvala), ale většinou zkrátka není dost času. Vsadím se, že volební účast by se zvedla minimálně na 60 %, což by rozhodně více odpovídalo názoru většiny. A to už by stálo za to! Nebo ne? Já bych byl určitě pro!

Vladimír Doležal, 21

Tomáš Lenivý, 22

Je vám mezi 15 a 30 a „hlava vám to nebere“? Napište na cdprovas@cd.cz a do předmětu zprávy uveďte CO MI HLAVA NEBERE. Povedená dílka otiskneme a drobný honorář doručíme.

040/ / 40

FOTOgrafická FOTOgrafická soutěž soutěž

Iveta Šolínová

Přeměň realitu ve svůj sen…

21 let

Nejlepší přítel člověka.

...a získej poukázky v hodnotě

5 000, 3 000 a 2 000 Kč

na fotoslužby ze stránek

www.fotolab.cz

41 41

FOTOgrafická FOTOgrafickásoutěž soutěž

Aneta Šlechtová

21 let

Jan Tecl

22 let Mezi nebem a zemí.

Výherci fotosoutěže za měsíc listopad 2012

Máte rádi klasickou fotografii, nebo vás štvou zažité konvence? Dokážete pomocí fotografie přenést pocity a atmosféru na druhé? Jste počítačovými programy nepolíbení, nebo si naopak bez grafického softwaru moderní fotografii nedokážete představit?

okud tě výzva zaujala a dosud jsi publikoval maximálně tak na Facebooku, pošli nám své výtvory a neboj se přiložit originální komentář, který umocní tvoji šanci na výhru. Nejpovedenější díla budou oceněna poukázkou v hodnotě 5 000, 3 000 a 2 000 Kč (1., 2. a 3. místo), za kterou si můžeš pořídit fotoslužby uvedené na internetových stránkách partnera této soutěže www.fotolab.cz.

PRAVIDLA Foť, případně uprav a pošli maximálně 5 svých výtvorů na adresu cdprovas@cd.cz (do předmětu zprávy uveď FOTOGRAFIE). Soutěž probíhá od srpna do konce roku a je omezena věkem 30 let. V každém čísle vyhlašujeme 3 výherce. Pokud se nám však tvoje umění natolik zalíbí, můžeš to být právě ty, komu dáme šanci vyfotit

exkluzivní fotografie pro náš časopis nebo kalendář. ❙ Kompletní pravidla najdeš na adrese www.cd.cz/cdprovas.

Svěřte bez obav přepravu vánočních dárků službě ČD-Kurýr Vaše zásilky přepravíme rychle a bezpečně vlakem s garantovaným časem dodání do kterékoliv ze 144 železničních stanic v systému ČD-Kurýr v celé ČR. ■ po celé ČR platí jednotné dovozné bez omezení kilometrů ■ sami si můžete vybrat spoj pro odeslání do cílové stanice ■ v cílové stanici si zásilku převezme příjemce do vlastních rukou ■ návazná služba „svoz z domu – rozvoz do domu“ vám ušetří cestu na nádraží ■ vyberte si z naší rozšířené nabídky přepravních partnerů návazné služby

Více na www.cd.cz/kuryr

České dráhy, Váš osobní dopravce www.cd.cz 840 112 113 Přepravní partneři:

www.ekuryr.cz

www.takecars.cz

www.ceskykuryr.cz

ze světa železnice

LOKOMOTIVY ŘADY 720 (T 435.0)

HEKTOR

PROROK KONCE PARNÍ ÉRY Koncem padesátých let, když se v tehdejším Československu v čele většiny vlaků proháněly parní lokomotivy, vyvinuli konstruktéři z ČKD stroj s naftovým motorem, který pomohl zahájit masovou obměnu vozidlového parku. Začalo se mu říkat Hektor po vrchním veliteli trojských vojsk. Pojmenování tak vyjadřovalo sílu stroje. text foto

MARTIN NAVRÁTIL autor, archiv redakce

44/ / 44

zezesvěta světaželeznice železnice

Dnes jsou Hektoři vděčnými stroji v čele nostalgických vlaků stejně jako parní lokomotivy.

dyž v roce 1958 vyjela z bran libeňské továrny na lokomotivy první vzhledově nepříliš atraktivní krabice s číslem 001 na boudě a pomaluběžným čtyřdobým naftovým motorem s poměrně krkolomným označením 6 S 310 DR pod kapotou, možná ani sami konstruktéři netušili, že se povedl zrod na dlouhá léta jedné z nejoblíbenějších mašinek středního výkonu.

TECHNICKÉ ÚDAJE Výkon naftového motoru 552 kW Trvalá tažná síla 160 kN Maximální rychlost 60 km/h Hmotnost ve službě 61 t Celková délka 12 560 mm

POSUN I REKREAČNÍ VLAKY Hektoři byli určeni výhradně na posun a do čela nákladních vlaků, a proto nebyli vybaveni agregátem na vytápění vagonů. To však neznamenalo, že by – a to i v zimní sezoně! – v osobní dopravě nejezdili. Teplo zajišťovaly např. vozy s naftovým topením. Výsadní postavení nesl stroj s označením T 435.087. Tato nápadně zelená mašinka měla díky změněnému převodu vyšší rychlost a dlouho byla pod hlavičkou motorového lokomotivního depa Praha-Libeň zkoušena na tzv. Babiňáku, rychlíku Praha – Horažďovice. Čerčanští Hektoři ještě počátkem 90. let jezdili do Posázaví s takzvanými rekreačními vlaky. V předchozím desetiletí tyto spolehlivé brumlající „traktory“ také dosluhovaly třeba na tehdy už vzácných smíšených vlacích. V nich se mohl udivený cestující svézt spolu

s nákladními vozy a výjimečně si užít i posun v nácestných stanicích. Třeba mezi Čelákovicemi a Mochovem nebo Moravskými Budějovicemi a Jemnicí. U slovenských sousedů najdete odvozenou řadu Hektorů (tzv. Velký Hektor – ř. 721) v relativně hojném počtu dosud v běžném provozu. Lokomotiv řady T 435.0 se za pouhé tři roky v ČKD vyrobilo skoro tři stovky, z toho 150 pro tehdejší Československé státní dráhy (mezi nimi byla i pětice širokorozchodných pro východoslovenskou Čiernou nad Tisou). Zbytek měl určení na vlečky a na export do zahraničí. Vedle Albánie a Iráku sloužily stroje ve východním Německu, a to na vlečkách i u státní Říšské dráhy DR. Nástupců těchto lokomotiv, Velkých Hektorů, se vyrobilo dokonce 950 kusů.

HEKTOROVÉ SAFARI

Stroj o výkonu 552 kW vzhledově připomínal některé americké motorové lokomotivy.

Obdivovatelé této řady lokomotiv mají stále jedinečnou možnost vidět Hektory v pravidelném provozu především na Slovensku, kde jsou kromě vleček a posunu turnusově používáni v nákladní i osobní dopravě. I když v Česku do pravidelného provozu již nějaký pátek Hektoři nezasahují, stále se s nimi můžete setkat, nejčastěji při nostalgických jízdách, kde patří k oblíbeným vozidlům (České

ze světa železnice

Kromě východního Německa se Hektoři vyváželi i do Albánie a Iráku. dráhy vlastní 720.016, 40, 87, 139, Národní technické muzeum má zase v depozitáři první 720.001), nebo je využívají soukromí dopravci. V době, kdy až na výjimky Hektoři řady 720 už u Českých drah nejezdili, tehdejší provozovatel Viamont upravil dva stroje čísel 604 a 567 pro provoz s přípojnými osobními vozy (dodal zásuvky pro dobíjení baterií a ovládání dveří) a takto omlazené lokomotivy nasadil do čela osobních vlaků na tratích Trutnov – Svoboda nad Úpou a Sokolov – Kraslice. Na druhé jmenované krušnohorské dráze jezdili ještě před nedávnem. Výjimečný stroj 720.087, dnes evidovaný v Depu historických vozidel Lužná, až do roku 2004 zaskakoval ve strojové stanici Bělá nad Radbuzou. Ač jde o stářím doslova lokomotivní dědečky, řada provozovatelů je využívá při běžné „mravenčí“ práci – na výlukách, na stavbě koridorů nebo na vlečkách. Pověst spolehlivých nezmarů si Hektoři na obou březích Moravy drží i nadále. ❚

VELKÝ HEKTOR OD VELKÉHO BRATRA Z původně plánovaného útlumu parních lokomotiv se stalo téměř překotné „vyhlazování“ páry v euforii z nově dodávaných Hektorů. Dokonce tak překotné, že socialistickým plánovačům unikal poměrně zásadní „detail“. A sice že se 150 objednanými kusy této lokomotivní řady nebudou tehdejší Československé státní dráhy schopny nahradit všechny parní lokomotivy určené ke zrušení. Přitom do Sovětského svazu v té době ČKD dodávala lokomotivy ČME 2 odvozené právě od Hektorů. Situace začínala být kritická, a proto nezbylo než se obrátit na Velkého bratra – SSSR, zda by nemohl několik desítek svých lokomotiv postrádat ve prospěch ČSD (na export se v té době kladl patřičný význam). Na československé koleje se tak nakonec dostalo přes dvě stovky lokomotiv, které byly původně určeny pro široký rozchod daleko na východě. Protože byly větší, silnější a rychlejší než jejich původní řada, avšak vzhledově se jim podobaly, vžila se pro ně přezdívka Velký Hektor. INZERCE

Foto wikipedia

Skvělá vánoční nabídka

KRÁSNÝ BOJOVNÍK Hektor byl v řecké mytologii nejstarší syn trojského krále Priama. Jako vrchní velitel vedl trojská vojska a stal se tak miláčkem všech Trojanů, kteří ho nazývali štítem svého města. Byl nejstatečnějším a nejsilnějšm bojovníkem, vynikal mohutnou postavou, fyzickou i duchovní krásou. Porazil ho až slavný Achilles. Poté bylo jeho mrtvé tělo přeneseno zpět do Troji.

Exkluzivní nabídka pro čtenáře ČD pro vás! Modelový nákladní vlak s lokomotivou s funkčními reflektory + 2 nákladní vagony velikosti TT 1:120. Obsahuje vše potřebné pro okamžitý provoz: koleje, trafo, náklad na vagon (autíčko a kontejner), pomůcky k nakolejování a rozpojování vlaku. K setu dále dodáváme extra krabici s rozšiřujícími kolejemi, možnost vytvoření celého nádraží včetně výhybek.

Standardní cena 4 590 Kč, s tímto inzerátem jen za 3 590 Kč. Vystřihněte tento inzerát a získáte slevu na set 1 000 Kč. Slevu lze uplatnit přímo na prodejně Hobby Shop nebo při nákupu přes internet, zasíláme i poštou či kurýrem. Nabídka platí do 23. 12. 2012 nebo do vyprodání zásob.

Prodejna: Hobby Shop s.r.o., žst. Ostrava hl. n., vestibul, 1. patro, po–pá 10–17 hod., so 9–12 hod. e-shop: www.hobby-shop.cz, info@hobby-shop.cz, tel.: +420 774 442 077

46 /

ze světa železnice

jAK SE RODÍ (NEJEN ) HEKTOR 1 : 120 1

Vše začíná v počítači, kde vzniká kompletní 3D model, který slouží jako podklad pro výrobu jednotlivých forem.

Plastové díly jsou vytvářeny vstřikováním do forem. Plast je tvořen rozehřátými granulemi.

Barvení modelu se provádí v několika fázích, během nichž se jednotlivá místa kryjí šablonami.

Popisky a některé drobné detaily na vozidlech se tvoří tamponovým tiskem.

Finální montáž modelů vyžaduje velkou pečlivost a trpělivost.

U modelu je potřeba zkontrolovat jeho funkčnost a před odesláním zákazníkovi jej bezpečně zabalit.

Po stovkách hodin příprav dokumentace, výrobě všech dílů s přesností setin milimetru, které prošly rukama desítek lidí, je na konci hotový model.

SOUTĚŽ o hektora Zaujala vás fotoreportáž z firmy Tillig nacházející se v německém Sebnitzu? Možná byste si i rádi nějaký model v měřítku 1 : 120, tedy modelové velikosti TT, pořídili. Je to snadné – stačí jen odpovědět na otázku:

Který řecký mytický bojovník porazil bájného Hektora? Ze správných odpovědí zaslaných do 22. listopadu na adresu soutez@cd.cz vybereme jednoho výherce, který získá model Hektora v hodnotě 3 500 Kč věnovaný prodejcem modelové železnice, firmou Hobby Shop (www.hobby-shop.cz). Jako předmět zprávy uveďte heslo HEKTOR.

prŮVODCE

BIO KVALITA V JÍDELNÍCH VOZECH ŠACHOVÝ MEJDAN VE VLAKU NA JEŠTĚD S IN-KARTOU

48 /

ČD PRŮVODCE

ŠACHOVÝ MEJDAN VE VLAKU Po loňské premiéře přilákalo spojení královské hry a železnice ohromný zájem profesionálních i amatérských šachistů z celého světa. Nejmladší z nich dokonce přiletěl až z Číny. text a foto

václav rubeš

ajímáte se o šachy? Pak jste určitě zaregistrovali loňský, poněkud netradiční turnaj v rapid šachu, který se kompletně odehrál v jedoucím vlaku. O Šachovém vlaku, který v říjnu 2011 vyrazil z Prahy, aby na své cestě navštívil Vídeň, Budapešť, Bratislavu a Krakov, hojně informovala i „nešachová“ média. Ze středoevropského projektu se rázem stala světová kuriozita, která zaujala šachisty nejen v celé Evropě, ale i v USA nebo na Dálném východě. Rok se sešel s rokem a netradiční spoj vypravovaný Pražskou šachovou společností ve spolupráci s Českými drahami se opět vydal na svou pouť, tentokrát v mírně pozměněné trase a se vskutku celosvětovým obsazením.

JE LIBO PARTIČKU? Chodí teprve do druhé třídy základní školy, ale už měří síly s dospělými velmistry a stal se dokonce vítězem turnaje v Hongkongu. Aby také ne: hraje od svých čtyř let a šachu věnuje bezmála pět hodin týdně. Navíc pochází ze šachové rodiny, ale jak se nechal slyšet jeho otec Ligun, své rodiče už hravě „strčí do kapsy“. Teprve sedmiletý Yijan Yang z čínského města Shenzen se stal nejmladším a zároveň nejexotičtějším účastníkem vlakového turnaje. Jeho dětská bezprostřednost ve hře leckdy odzbrojila i zkušené ma-

ŠACHOVÝ TURNAJ I CHARITA Že šachisté rozhodně nejsou podivíni, uzavření sami do sebe, dokázali v Piešťanech, další zastávce vlaku. Ján Plachetka ve své domovině odehrál takzvanou simultánku, tedy exhibiční utkání proti jedenácti soupeřům najednou. Startovné z této hry bylo věnováno tříleté Lee Jesenické z Piešťan postižené dětskou mozkovou obrnou. Účastníci Šachového vlaku pomohli částkou 565 eur (cca 14 000 Kč).

tadory, zejména ve chvíli, kdy jim mimikou obličeje naznačil, že tento tah ho rozhodně nepřekvapil… Malému Yijanovi zkrátka bojovnost a odhodlání nechyběly, možná proto, že kromě šachu je jeho druhou vášní další ušlechtilý sport – šerm.

DO METROPOLÍ ŠACHU Stejně jako loni i druhý ročník vlaku šachistů navštívil v pěti dnech pět evropských měst, která se nějakým způsobem zapsala do šachové historie. Dvě hodiny před polednem v pátek 12. října vyrazil z Prahy, aby vltavským a posléze labským údolím nabral

Ä&#x152;D PRĹŽVODCE

smÄ&#x203A;r DrĂĄĹžÄ?any â&#x20AC;&#x201C; prvnĂho mÄ&#x203A;sta spjatĂŠho sÂ ĹĄachem olympiĂĄdou poĹ&#x2122;ĂĄdanou pĹ&#x2122;ed Ä?tyĹ&#x2122;mi lety. BezmĂĄla pÄ&#x203A;t desĂtek hrĂĄÄ?ĹŻ se bÄ&#x203A;hem prvnĂ etapy pustilo doÂ boje, aÂ protoĹže jĂzdnĂ doba vlaku by byla poÂ koridorovĂ˝ch kolejĂch pĹ&#x2122;ĂliĹĄ krĂĄtkĂĄ aÂ ĹĄachistĂŠ by hrĂĄli jeĹĄtÄ&#x203A; vÂ saskĂŠ metropoli, udÄ&#x203A;lal si zvlĂĄĹĄtnĂ vlak malou zajĂĹžÄ?ku kolem Prahy pĹ&#x2122;es VrĹĄovice, MaleĹĄice aÂ LibeĹ&#x2C6;. Mezi bojovnĂky nechybÄ&#x203A;l Ä?eskĂ˝ velmistr Martin Petr, domĂĄcĂ reprezentantka KristĂ˝na HavlĂkovĂĄ Ä?i slovenskĂĄ ĹĄachovĂĄ legenda JĂĄn Plachetka. KÂ duelu sÂ nimi zasedl mimo jinĂŠ iÂ Ĺ&#x2122;editel libeĹ&#x2C6;skĂŠho gymnĂĄzia PORG VĂĄclav Klaus mladĹĄĂ. SvĂŠ sĂly zmÄ&#x203A;Ĺ&#x2122;il nejen sÂ nejlepĹĄĂmi Ä?eskĂ˝mi aÂ slovenskĂ˝mi hrĂĄÄ?i, ale takĂŠ se ĹĄachisty zÂ USA, NÄ&#x203A;mecka, Rakouska, Finska, VelkĂŠ BritĂĄnie, NizozemĂ aÂ Ä&#x152;Ăny.

ZastĂĄvky ĹĄachovĂŠho vlaku

DrĂĄĹžÄ?any

WrocĹ&#x201A;aw Praha

VĂdeĹ&#x2C6;

PieĹĄĹĽany

NEJEN NEJLEPĹ Ă? BYLI ODMÄ&#x161;NÄ&#x161;NI KdyĹž speciĂĄl pÄ&#x203A;t minut pĹ&#x2122;ed pĹŻl pĂĄtou odpoledne, 16. Ĺ&#x2122;Ăjna poÂ pÄ&#x203A;ti dnech tuhĂŠho boje, zastavoval uÂ prvnĂho nĂĄstupiĹĄtÄ&#x203A; praĹžskĂŠho hlavnĂho nĂĄdraĹžĂ, bylo definitivnÄ&#x203A; rozhodnuto. Naprosto pĹ&#x2122;esvÄ&#x203A;dÄ?ivÄ&#x203A; zvĂtÄ&#x203A;zil Martin Petr famĂłznĂm vĂ˝konem 13 bodĹŻ zÂ 13 partiĂ, nĂĄsledovĂĄn Janem Dietrichem Wendtem zÂ NÄ&#x203A;mecka sÂ 10,5 body aÂ bronzovĂ˝m JĂĄnem Plachetkou s 9,5 body. Cenu dostal kaĹždĂ˝ zÂ ĹĄestaÄ?tyĹ&#x2122;iceti zĂĄvodnĂkĹŻ. NaprostĂĄ vÄ&#x203A;tĹĄina si ale pĹ&#x2122;ijela zejmĂŠna pro netradiÄ?nĂ zĂĄĹžitek ze hry vÂ unikĂĄtnĂm

NejmladĹĄĂ ĂşÄ?astnĂk turnaje, sedmiletĂ˝ Yijan Yang.

prostĹ&#x2122;edĂ veÂ spoleÄ?nosti lidĂ postiĹženĂ˝ch stejnou â&#x20AC;&#x17E;ĹĄachovou nemocĂâ&#x20AC;&#x153;. AÂ oÂ to ĹĄlo organizĂĄtorĹŻm vÂ Ä?ele sÂ Pavlem Matochou, pĹ&#x2122;edsedou PraĹžskĂŠ ĹĄachovĂŠ spoleÄ?nosti, pĹ&#x2122;edevĹĄĂm. NejkuriĂłznÄ&#x203A;jĹĄĂ ĹĄachovĂ˝ turnaj naÂ svÄ&#x203A;tÄ&#x203A;, odehrĂĄvajĂcĂ se vÂ jedoucĂm vlaku, tak urÄ?itÄ&#x203A; nedostane poÂ dvou ĂşspÄ&#x203A;ĹĄnĂ˝ch roÄ?nĂcĂch ĹĄach mat. Nechcete iÂ vy zkusit Ĺ achovĂ˝ vlak 2013? â?&#x161;

INZERCE

severskĂ˝ filmovĂ˝ podzim ]DĂĽLMWH ILOPRYRX VPUĂŁÄ˘ ] GDOHNpKR 6HYHUX

Ă praha, kino atlas Ă ostrava, minikino Ă FKRFHÄ&#x2013; NLQR PiM Ă brno, kino art Ă ĂĽDPEHUN ILGLNR vĂce informacĂ na

www.sfklub.cz

50/ / 50

Koláž Michal málek

ČD ČDPRŮVODCE PRŮVODCE

PŘI CESTĚ VLAKEM TEĎ S NÁMI BUDETE ON-LINE Přestože železniční doprava slaví téměř druhé století své existence, s oblibou využívá i moderní technologie. Jedním z takových počinů jsou dlouho očekávané služby jako wi-fi připojení ve vlacích nebo mobilní web.

iž od července mohou cestující ve vlacích SC Pendolino využívat bezdrátové připojení k internetu a s ním také speciální palubní portál s řadou doplňkových služeb, které vám zkrátí a zpříjemní cestu vlakem.

JAK A KDE SE PŘIPOJIT Bezdrátové připojení k internetu je k dispozici ve všech sedmi soupravách SC Pendolino, které zajišťují rychlou přepravu mezi Prahou, Pardubicemi, Olomoucí, Ostravou, Bohumínem, Havířovem a Českým Těšínem (o sobotách zajíždějí až do Františkových Lázní). Během jízdy se tedy můžete připojit k inter-

VETŘELCI ÚTOČÍ

netu a vyřídit jak pracovní e-maily, tak například chatovat s přáteli nebo si prohlížet své oblíbené internetové stránky. Stačí mít s sebou notebook, tablet nebo chytrý telefon a v nabídce bezdrátových připojení k síti vybrat právě CDWiFi.

novi n od 28 k a . 11 .

Zahrajte si hru Train Invaders, inspirovanou klasikou Space Invaders, kterou si možná pamatujete ze svého dětství. Planetě hrozí atak krutých mimozemšťanů a úkolem hráče coby výpravčího je zabránit zkáze a ubránit své nádraží před nálety kosmických plavidel, ze kterých jsou vypouštěni vetřelci. V případě, že nádraží neubráníte, nemůžete pokračovat v jízdě vlakem. Tedy alespoň ne tím, který chráníte ve hře.

OČIMA STROJVEDOUCÍHO Po připojení k internetu vás přivítá palubní portál, na jehož hlavní stránce najdete veškeré dostupné informace o jízdě vlaku, ve kterém právě sedíte – jeho aktuální rychlost, polohu, kolik zbývá času do cíle nebo do další stanice a jistě také uvítáte informaci

ČD PRŮVODCE

o aktuálním počasí na celé trati. Jedním z největších lákadel je on-line přenos z čelní a zadní kamery Pendolina, díky němuž můžete sledovat trať přesně tak, jak ji vidí strojvedoucí.

MOBILNÍ WEB ČD CO UMÍ MOBILNÍ WEB ČD

CO se chystá eShop s implementací jízdního dokladu do telefonu

rychle vyhledat požadované spojení

najít polohu, časy odjezdu a další informace o konkrétním vlaku

Na palubním portálu najdete i nabídku občerstvení z bistrovozu a nechybí ani přehled aktuálních zpráv z nejznámějších zpravodajských serverů. Než tedy spustíte svou oblíbenou webovou stránku, určitě prozkoumejte náš palubní portál. Stojí to za to!

vyhledávání informací o aktuálním nástupišti na nádraží

ukázat informace o rozsahu služeb v jakékoli stanici v ČR

dodat aktuální zprávy o omezení provozu

RYCHLOST A SPOLEHLIVOST A v čem je naše wi-fi nej? Pendolina Českých drah v současnosti nabízejí nejspolehlivější bezdrátové palubní služby na české železnici. Přesto může na některých místech dojít ke zpomalení či krátkodobému výpadku

připojení k internetu v důsledku špatné dostupnosti přenosových technologií mobilních operátorů. Po většinu cesty se však můžete těšit z přenosové rychlosti 2,6 MB za vteřinu. Wi-fi připojení je vám nově k dispozici také ve vlacích D1 Express jezdících mezi Brnem a Prahou.

VÍCE ZÁBAVY Již brzy představíme nový balíček zábavy v palubním portálu Pendolina. E-knihy, poslech hudby nebo on-line hry – to je jen malá ochutnávka toho, čím si budete moci zpříjemnit cestování. Určitě se máte na co těšit. Zábava v Pendolinu se rozjíždí! ❚

ejnovějších technologií můžete využít i ve vašem „chytrém“ telefonu (tzv. smartphonu) a v jiných přenosných komunikátorech s dotykovým displejem. České dráhy totiž vyvinuly mobilní web, který je přehledný a uživatelsky jednoduchý. Bude se vám hodit pro okamžité zjištění odjezdu jakéhokoli vlaku Českých drah, aktuální polohy konkrétního spoje nebo omezení na trati. Jako jeden z mála mobilních webů v Evropě je také vybaven plnohodnotným mapovým portálem. A jak se k němu dostat? Stačí zadat do webového prohlížeče vašeho mobilu adresu www.cd.cz a systém vám

automaticky nabídne jako výchozí stránku mobilní web ČD. Od prosince si navíc budete moci jeho prostřednictvím zakoupit jízdenku, jejíž kód jednoduše ukážete personálu ve vlaku, aniž byste museli jízdenku tisknout. Vyhnete se tak frontám u pokladen i možnosti ztráty jízdního dokladu. Rozvoj mobilního webu bude pokračovat i v příštím roce. Už nyní můžeme prozradit, že ze svého chytrého telefonu budete moci získat informaci, ze kterého nástupiště odjíždí váš vlak, a připravuje se také anglická mutace, která umožní využívat mobilní web i cizincům. ❚

slev a 10 % na u by tov a jíz d ání a l an ovko u z dar ma

NA JEŠTĚD S IN-KARTOU Užijte si pobyt v hotelu a restauraci Ještěd. Pokud jste věrnými zákazníky Českých drah a vlastníte In-kartu, získáte navíc příjemnou slevu.

otelů a restaurací najdete v České republice ohromné množství. Méně je těch opravdu „horských“, ještě méně těch, kam se dá pohodlně vyjet lanovkou. A ty, které jsou navíc ještě součástí architektonicky výjimečné stavby, bychom spočítali na prstech jedné ruky. Hotel s restaurací na Ještědu splňuje vše z uvedeného a navíc k němu dojedete lanovkou, kterou provozují České dráhy.

MODERNÍ ARCHITEKTURA Stavba vysílače a hotelu na Ještědu se již dávno stala kultovním dílem moderní architektury, které bylo v roce 1969 oceněno Perretovou cenou Mezinárodní unie architektů. Zaujme nejen svým exteriérem, ale též interiérem,

který si dodnes zachoval nezaměnitelný styl přelomu 60. a 70. let. Že je z vrcholu nádherný výhled daleko do Čech i do Polska a Německa, není jistě třeba dodávat. Návštěva Ještědu se vyplatí v každém ročním období – v zimě si lze zalyžovat ve zdejším areálu, po zbytek roku můžete využít množství tras pro pěší i pro cyklisty. Jeden příklad za všechny: z Ještědu dojdete například po pouhých 6 kilometrech (a stále z kopce) do osady Novina, kde se nachází známý kamenný viadukt na železniční trati Liberec – Česká Lípa. Odtud se vlakem snadno vrátíte zpět do Liberce. Pozor – od 5. do 16. listopadu je lanovka na Ještěd z důvodu pravidelné revize před zimní sezonou mimo provoz.

NA LANOVKU ZDARMA Díky úzké spolupráci hotelu a restaurace Ještěd s Českými drahami obdrží každý host hotelu k noclehu jednu jízdu lanovou dráhou zdarma. Držitel In-karty (s libovolnou aplikací) získá navíc slevu 10 % na ubytování (vztahuje se i na tzv. balíčky a akční nabídky). Informace o ubytování, restauraci a dalších výhodách se dozvíte na internetových stránkách www.jested.cz. Jedna cesta lanovkou vyjde na 75 Kč, pro držitele In-karty 55 Kč. Zpáteční jízdenka stojí 120 Kč, pro držitele In-karty pak 90 Kč. Děti od 6 do 15 let mají slevu 50 %. Informace o lanovce najdete na webu www.cd.cz/ /lanovka. ❚

ČD PRŮVODCE

JÍDELNÍ VOZY ČD

OCHUTNEJTE BIO KVALITU VE VLAKU V poslední době se v oblasti gastronomie velmi často zmiňuje slůvko BIO. Kvalitní a zdravé potraviny tohoto druhu máte nyní možnost ochutnat i v jídelních vozech Českých drah.

Nezapomeňte – tradičně před koncem roku vstoupí v platnost nový jízdní řád. V dálkové dopravě se můžete těšit na rozšíření některých spojů nebo zkrácení jízdních dob.

Ke změně jízdního řádu 2012/2013 dojde v neděli 9. prosince, proto se nezapomeňte včas ujistit, že váš pravidelný spoj vyjíždí v obvyklou dobu. Nemusíte se bát žádné velké revoluce, přesto na vás čeká hned několik příjemných změn:

polečnost JLV (www.jidelnivozy.cz) se od nynějška může pochlubit produkty s tímto označením. Stalo se tak díky certifikátu KEZ (kontrola ekologického zemědělství), který získala centrální kuchyně JLV a jenž garantuje „BIO kvalitu“ vybraných pokrmů. „Jsme rádi, že můžeme nabídnout opravdu všem to, co chtějí. Nyní tedy i včetně bio pokrmů, o které je mezi lidmi velký zájem. Naše pokrmy jsou certifikované, suroviny dodávají výhradně čeští bio farmáři, jsou zpracovávány v naší centrální kuchyni, která rovněž splňuje podmínky certifikace. Jsme patřičně hrdí na to, že dokážeme také v této oblasti gastronomie jít s dobou,“ říká o zavedení bio pokrmů Jan Valeš, ředitel pro obchod a marketing JLV, a.s. „Naši zákazníci díky získanému certifikátu KEZ mají záruku, že produkt je opravdu BIO. Provádí se důsledná kontrola certifikace potravin, tedy že pocházejí z domácího ekologického zemědělství. A stejně tak i kontrola vstupů a výstupů, takže záruk je pro naše zákazníky hned několik,“ popisuje podstatu certifikátu David Lukáš ze společnosti JLV, který je odpovědný právě za danou kuchyni.

NOVÝ JÍZDNÍ ŘÁD OD 9. PROSINCE

❙ rozšíření taktové dopravy do Vídně,

CO JE BIO Potraviny s označením BIO, nabízené v jídelních vozech Českých drah, se skládají ze surovin, které pocházejí z ekologického zemědělství, neobsahují chemické složky, nejsou geneticky modifikované, byly pěstovány (v případě zvířat chovány) s poctivou péčí a láskou českých farmářů a s odpovědností k přírodě a životnímu prostředí.

❙ ❙ ❙ ❙ ❙ ❙ ❙

Bratislavy a Budapešti více spojů do Varšavy do Mnichova každé 4 hodiny v letní sezoně přímý vůz do Splitu z Prahy do Plzně rychleji D1 Expressy 3x denně a rychleji více komfortních vozů rozšiřování služeb pro vozíčkáře a cyklisty.

SEZONNÍ NABÍDKA A na co se mohou cestující v jídelních vozech těšit v tomto podzimním čase? Například na kuřecí prsíčko plněné restovanou slaninou a sýrem Madeland s opékanými bramborami, dále také na tartar z uzeného lososa s listy salátů, mladou cibulkou a wasabi majonézou, anebo na vepřovou pečeni na víně s dýní Hokaido a šťouchanými bramborami. A právě poslední zmíněný pokrm nese označení BIO. Vězte, že cesta s námi chutná! ❚

Aktuální informace o novém jízdním řádu najdete na internetových stránkách www.cd.cz a v tištěných jízdních řádech (celostátní, regionální, kartičkové), které zakoupíte s dostatečným předstihem na nádražích po celé ČR.

INZERCE

I Brno má své rychlé spojení I Brno mávlakové své linky metro IDS JMK

ǁǁǁ͘ŝĚƐũŵŬ͘Đǌ͕ ƚĞů͘ ϱ ϰϯϭϳ ϰϯϭϳ

S1 S3

\Ğēkovice 3 min.

Královo Pole Lesná

4 min.

5 min.

ŝĚĞŶŝce 6 min.

4 min.

,ůĂǀŶş ŶĄĚƌĂǎş 5 min. 9 min.

S4, S41

ĞƌŶovice

Horní Heršpice S3

Chrlice S2

DĞǌŝ \ĞēŬŽǀŝĐĞŵŝ Ă ,ůĂǀŶşŵ ŶĄĚƌĂǎşŵ ƐƉŽũĞŶş ǀĞ ƓƉŝēŬĄĐŚ ŬĂǎĚǉĐŚ ϭϱ ŵŝŶƵƚ͘ DĞǌŝ ŝĚĞŶŝĐĞŵŝ Ă ,ůĂǀŶşŵ ŶĄĚƌĂǎşŵ ƐƉŽũĞŶş ǀ ŝŶƚĞƌǀĂůƵ ϲ Ăǎ ϭϱ ŵŝŶƵƚ͘ ZǇĐŚůĠ ƐƉŽũĞŶş ŵĞǌŝ ^ůĂƟŶŽƵ Ă \ĞēŬŽǀŝĐĞŵŝ ůŝŶŬŽƵ ^ϭ͘ Brněnské metro ČD PRO.indd 1

15.10.2012 13:08:32

ČD PRŮVODCE

JUNIOR PROGRAM ČD

VÝLET ZA ODMĚNU DO KRÁLOVSTVÍ ŽELEZNIC Ve čtvrtek 4. října přijely na smíchovské nádraží v Praze děti ze Základní školy Lesná u Tachova. Zvítězily totiž v soutěži o nejlépe ztvárněné Desatero bezpečnosti a za odměnu s námi navštívily Království železnic.

e třech patrech čekala na děti největší modelová železnice s dominantami České republiky, ale i kolejiště postavené z LEGA, po kterém jezdí lokomotivy stejné jako na tratích, kde jezdí naše vlaky. Pozornost dětí upoutala i výstava exponátů postavených z dnes již klasické stavebnice Merkur i s malým funkčním kolejištěm. K vidění je tu i krásný Šípův papírový ručně malovaný model staré Prahy. Děti dostaly pracovní listy, které měly prověřit jejich postřeh a paměť, a vydaly se na průzkum, aby si prohlédly všechny modely, vyzkoušely jejich funkčnost a odpověděly na „záludné“ otázky. Na ty nejbystřejší, které vyplnily pracovní listy správně, čekala malá odměna.

Děti strávily v Království železnic veselý, ale i poučný půlden. Nejenže si prohlédly modelové kolejiště, ale zároveň se seznámily i s historií železniční dopravy, s dopravní infrastrukturou v České republice a s bezpečností v rámci železničního provozu. Na zpáteční cestu vlakem děti dostaly časopis Můj vláček, aby jim cesta rychleji utekla. Nezbývá než doufat, že se dětem návštěva líbila a i příště se zapojí do soutěží, které pro ně v rámci Junior programu připravujeme. ❚ Manažerka Junior programu ČD Elen Mátéová

Křížovka

íte, milé děti, jak se jmenoval silný a statečný trojský bojovník, podle kterého získala jméno i jedna motorová lokomotiva? Nápovědu najdete v článku ze světa železnice. Tajenku zasílejte do 22. listopadu na adresu redakce nebo na soutez@cd.cz, do předmětu zprávy napište ELFÍK.

Gumáky Maskot ČD Sladké pečivo Vysoký strom Opak tupý Domov pro ryby

Pět vylosovaných výherců, kteří nám pošlou jméno bojovníka z křížovky, získá balíček krásných pohádek na DVD. Další pohádky najdete na www.urania.cz.

Pozor!

SOUTĚŽ

Odpovědi zasílejte poštou nebo jednoduše on-line na www.cd.cz/cdprovas.

pro chytré hlavy

Jak se jmenuje animovaný videoklip DJ Luccy?

Co znamená v angličtině tag?

A JAPAN SUGAR B AMERICAN SALT C SWEET IBIZA

A GRAFFITI B PODPIS C IKONA

Hrajt o K ilom e etr banky Č ické D za 2 100 Kč a o pouk ázky v hodno tě 1 0 0 0 Kč do obch odní sít ě PONT.

Jaké je číslo tratě z Mikulovic do Zlatých Hor?

Která zastávka se stala předlohou nádraží Bílý Potok?

A 211 B 223 C 297

Ve kterých vlacích můžete spustit palubní portál?

Který článek v tomto čísle vás nejvíce zaujal? *

A PENDOLINO B CITYELEFANT C REGIOPANTER

A LIPOVÁ LÁZNĚ B HORNÍ LIPOVÁ C RAMZOVÁ

* Na tuto otázku je nutné odpovědět,

její správnost se však neposuzuje.

Soutěžit můžete na www.cd.cz/cdprovas (odkaz ve střední části stránky) nebo své odpovědi zasílejte poštou do 22. listopadu 2012. Nezapomeňte uvést svůj e-mailový kontakt nebo zpětnou adresu. Adresa: Redakce ČD pro vás České dráhy, a.s., Odbor marketingu a komunikace, nábřeží Ludvíka Svobody 1222, 110 15 Praha 1 Na obálku napište PRO CHYTRÉ HLAVY. Tři správné odpovědi odměníme Kilometrickou bankou ČD – poukazem na volné cestování vlaky ČD v hodnotě 2 100 Kč – a další tři z vás obdrží poukázky do obchodní sítě PONT v hodnotě 1 000 Kč. Výherci z minulého čísla: Kilometrická banka: Karel Svoboda, Milana Skupienová, Kristýna Devátá Poukázky PONT: Petr Vlček, Martin Maryška, Stanislav Hrubý Správné odpovědi z minulého čísla: 1 – ve Valašském Meziříčí, 2 – v Beskydech, 3 – ve Střešovicích, 4 – 216, 5 – Prahu a Brno Kompletní pravidla soutěže najdete na www.cd.cz/cdprovas.

ČD pro vás – reklamní magazín Českých drah / www.cd.cz/cdprovas / cdprovas@cd.cz Monitorovaný tištěný náklad ABC ČR 130 000 ks / VYDAVATEL České dráhy, a.s. / DATUM A MÍSTO VYDÁNÍ 7. listopadu 2012, Praha REDAKCE ČD pro vás, Generální ředitelství ČD, nábřeží L. Svobody 1222, 110 15 Praha 1 / ISSN 1210-9142 / ŠÉFREDAKTOR Zdeněk Ston REDAKČNÍ RADA Miroslav Šebeňa (předseda), Zdeněk Ston, Petra Kubíčková, Stanislav Perkner, Jiří Ješeta, Vladimír Peléšek, Michal Málek, Tomáš Cach INZERCE A PŘedplatné www.cd.cz/cdprovas / GRAFIKA/sazba/zlom SEVENART s.r.o. / tisk MORAVIAPRESS a.s.

PŘEDPLATNÉ

19 Kč za číslo

Mobilní web

on-line

Využijte mobil k pohodlnějšímu cestování s ČD Vše pro cestování vlakem ci máte nyní k dispozici ve vašem mobilu! Q Q Q

vyhledání áníí spojení informace e o vlacích a stanicích aktuální situace ituace na tratích

Vyzkoušejte www.cd.cz

České dráhy, Váš osobní dopravce www.cd.cz 840 112 113

D1 E

xpr

ess odje zd z Br 6.15 a 7.1 na 5 odje zd z P 17.0 3 a 1 rahy 8.03

Zrušili jsme kolony D1 Express – vlakové spojení mezi Brnem a Prahou bez zastavení • Každý pracovní den • Nabídka kvalitního ob¦erstvení • PÚipojení k internetu a elektrické zásuvky v celém vlaku • D1 Express doplÊují standardní vlakové spoje, které jezdí každou hodinu Více na www.cd.cz/d1express nebo na infolince 840 112 113