Vodní toky

Potok Ponávka se v současnosti vlévá do Cacovického náhonu, na fotce zachycena stavba stoky přes Ponávku. Foto: Archiv města Brna

Určujícím prvkem života na Starém Brně byla odjakživa voda. Brod přes řeku Svratku v místech pozdějšího Kamenného mostu spojujícího ulice Poříčí a Vídeňská sloužil již v 6. století cestujícím obchodníkům, a tvořil tak ze vznikající osady významnou obchodní křižovatku. O mnoho století později pak rodící se textilní průmysl.

Faktem však zůstává, že žádná z brněnských textilek nevznikla přímo na některé z těchto řek. Bylo to tím, že neměly dostatečný průtok vody, potřebný k pohánění textilních provozů. A proto továrny rostly na člověkem uměle vytvořených vodních tocích, náhonech a strouhách. Ani náhony ale nebyly budovány pro tento účel. Měly většinou středověký původ a původně poháněly brněnské mlýny, takže textilky je využily víceméně druhotně.

Městské náhony

Když půjdeme po proudu Svitavy, jako první potkáme náhon Obřanský, následuje náhon Cacovický na pomezí Husovic a Maloměřic, přes Starou osadu tekla Svitavská strouha (dnes neexis

↑ Parní stroj vzniknuvší na počátku 19. století byl zařízením umožňujícím dílnám a továrnám nezávislost na vodních tocích a rozmarech přírody. Předchozím univerzálním motorem veškerého průmyslu (nebudeme-li počítat lidské a zvířecí svaly) bylo vodní kolo. Spojujeme si jej nejčastěji s obilními mlýny, pohánělo ale další rozličná zařízení, dmychalo vzduch, čerpalo vodu či zvedalo náklady. Většina prvních textilních továren potřebovala vodu nejen k pohonu strojů, ale i pro valchování a barvení. Foto: z fondu Technického muzea v Brně

tující), nad jezem v Zábrdovicích se odpojuje dodnes existující Svitavský náhon, který se ve Vlhké ulici původně stékal s říčkou Ponávkou a dál pokračoval už jen jako Ponávka, na níž také stálo několik textilek. Z řeky Svratky se odpojoval Svratecký náhon tekoucí od Pisárek přes Staré Brno, Mendlovo náměstí, areál dnešní FNUSA, kde při ulici Hybešově a Václavské stálo několik textilních závodů, a ulicí Vodní pokračoval dál, okolo mlýna přestavěného na čerpací stanici a potom na městské lázně na Kopečné, pod náspem Severní dráhy císaře Ferdinanda, za ním protekl Offermannovou textilkou a za Dornychem se opět spojil s Ponávkou a Svitavským náhonem. Tento náhon zanikl na počátku 60. let 20. století.

Nové sady a městské lázně

Nové sady byste ještě před 200 lety pravděpodobně dle dnešního vzezření neidentifikovali. Protékal tu Svratecký náhon, u kterého stál Lamplův mlýn, a na místě, kde dnes stojí funkcionalistické lázně, bývala čerpací stanice, která z náhonu čerpala vodu do městského vodojemu v Denisových sadech. Odtud pak voda tekla samospádem do městských kašen. Dominantou prostoru byl vysoký komín, který stál v místech vstupního schodiště městských lázní. Komín patřil k parním strojům pohánějícím čerpací stanici. Náhon na Nové sady přitékal dnešní ulicí Vodní, kde tvořil romantické zákoutí zvané „brněnské Benátky“. Po zřízení nové vodárny v Pisárkách na počátku 20. století bylo rozhodnuto o přestavbě čerpací stanice na lidové sprchové lázně. V té době bylo v budově instalováno 32 sprch s teplou vodou a 6 se studenou. V letech 1927–28 byla budova přestavěna architektem Bohuslavem Fuchsem do dnešní podoby. Vznikly tak velice moderní městské lázně, které město Brno budovalo v místech s velkou koncentrací pavlačových domů bez sociálního zařízení a těmito stavbami zvyšovalo hygienický standard města. Kromě Kopečné byly takové veřejné lázně vybudovány také v Zábrdovicích a na Mendlově náměstí. I lázně na Mendláku byly dílem Bohuslava Fuchse. Kapacita až 7 000 návštěvníků a funkcionalistická budova s převlékárnami i bufetem, to byla podoba hlavního prvku náměstí za první republiky.

Krátce ke Svrateckému náhonu

Tento již výše zmíněný nejdůležitější vodní tok města Brna se od Svratky odděloval v místech dnešního koupaliště Riviéra. Protékal zahradami, které ležely v předpolí dnešního výstaviště, poháněl kolo Císařského mlýnu na Mendlově náměstí, cestoval částečně po povrchu, částečně pod zemí a hned za Offermannovou továrnou se vléval do Ponávky. Dnes se z tohoto náhonu nezachovalo vlastně vůbec nic viditelného, jedinou jeho připomínkou je propustek pod náspem ze strany Nových sadů vlevo od ulice Úzké.

5