Brno a železnice

Dobová rytina zachycuje pohled na monumentální železniční viadukt krátce po zahájení provozu v roce 1839. Na stavbu 637 metrů dlouhého viaduktu se 72 oblouky se spotřebovalo mimo jiné přes dva miliony cihel, 80 kubíků vápna nebo 1 600 kubíků písku. Foto: Archiv města Brna

Železnice patří k Brnu více než 180 let. Zkusme nepatrně poodhrnout roušku historie a podívejme se na její začátky i další vývoj. Koleje první parostrojní železnice v tehdejší habsburské monarchii měly spojit hlavní město Vídeň se solnými doly nedaleko Krakova. Trasa hlavní trati vedla přes Břeclav, Přerov a Bohumín. Součástí projektu byly i odbočky z hlavní trati do Brna, Olomouce a Opavy. V březnu 1836 bylo soukromé společnosti Severní dráha císaře Ferdinanda (známé také pod zkratkou KFNB) vydáno císařské privilegium a v následujícím roce se začalo se stavbou prvního úseku z Vídně přes Břeclav do Brna.

Město Brno nebylo jako cíl první železniční trati vybráno náhodou, již tehdy bylo důležitým společenským, politickým ale také hospodářským a průmyslovým centrem Moravy.

První brněnské nádraží

Situování prvního brněnského nádraží nebylo jednoznačné. Uvažovalo se o několika místech jižně či jihovýchodně od dnešního hlavního nádraží v úrovni okolního terénu. Nakonec se zvolila varianta umístění nádraží na fortifikačních pozemcích v blízkosti Ferdinandovy brány, která stála přibližně v ústí dnešní Masarykovy ulice. První brněnské nádraží zabíralo prostor od mostu přes Hybešovu ulici po budovu dnešní pošty. Jednalo se o koncové nádraží, kde dvoupodlažní nádražní budova v empírovém slohu byla umístěna kolmo ke kolejím. Vedle kryté dřevěné dvorany, pod kterou zajížděly vlaky s cestujícími, zde byla i další zařízení – výtopny, remízy, ale i skladiště pro překládku nákladního zboží. Novou dominantou města se stal viadukt, který dovedl novou železnici ve výšce přibližně pěti metrů nad okolním

↑ V letech 1903 až 1904 došlo k významné přestavbě hlavního nádraží (budov i kolejiště), které tak získalo téměř dnešní podobu. Foto: Archiv města Brna

K brněnským zajímavostem patří i nákladní kolejová doprava v brněnských ulicích. Vlečky do některých průmyslových podniků byly napojeny na tramvajovou síť, např. textilky v okolí Václavské ulice nebo podniky v prostoru ulic Kotlářská a Hrnčířská.

terénem od řeky Svratky na brněnské nádraží. Cihelný viadukt se 72 oblouky o celkové délce 637 metrů byl i s návaznými mosty postaven v roce 1838 za pouhé čtyři a půl měsíce.

Spojení s průmyslem

Především tzv. Tišnovka (trať z Brna do Tišnova) a její pokračování na dolní nádraží z roku 1890 přivedly koleje do průmyslové oblasti na pravém břehu řeky Svitavy, což umožnilo následně vybudovat vlečky do řady zdejších průmyslových podniků, například i do přádelny na Cejlu. Přestože „stará Tišnovka“ byla zrušena v roce 1962, s kolejemi tzv. Posvitavského vlečkového areálu se zde setkáme i dnes, např. za parkovištěm obchodního centra Albert na Cejlu. Od roku 1889 odbočovala z původního královopolského nádraží vlečka do jednoho z největších armádních oděvních skladů v monarchii na dnešní ulici Štefánikova. a uhlí i expedici hotových výrobků na tuzemské, zahraniční i zámořské trhy. To vše musela zajistit železnice. Na brněnských nádražích tak panoval čilý ruch.

První republika a poválečné období

Průmyslová oblast v okolí Cejlu zahrnovala především textilní továrny. Řada z nich nakládala a vykládala zboží na maličkém stísněném nádraží v Zábrdovicích, které nebylo možno rozšířit. Již ve 20. letech minulého století se situace stala neúnosnou. Po tlaku zejména textilních firem přistoupila železniční správa k vybudování tříko- lejného nákladiště Radlas, které bylo otevřeno v létě 1928. Nacházelo se v prostoru mezi „starou Tišnovkou“ a dnešní ulicí Tkalcovskou.

Nové vlečky do průmyslových podniků se budovaly také v období první republiky i v poválečném období. Poslední významnější událostí v nákladní přepravě bylo otevření kontejnerového překladiště v Horních Heršpicích v roce 1976. Pokles železniční nákladní dopravy v Brně přišel s omezováním výroby a uzavíráním průmyslových podniků v 90. letech minulého století a s rozvojem silniční kamionové dopravy. Dnes převažuje v Brně osobní železniční doprava, jak příměstská, tak i dálková.