6 minute read
Svratka, příběh řeky
Místy divoká a nepředvídatelná, místy líně se vinoucí, po cestě sbírá sluneční paprsky i lidské příběhy. A pro historii i současnost města Brna je naprosto zásadní. Vydali jsme se poznat život Svratky. Kus jsme sjeli na raftu, její břeh prozkoumali na kole i pěšky. V naší fotoreportáži vám přinášíme to nejzajímavější z minulosti, dneška i budoucnosti řeky.
Vzhůru na palubu! Jak nejlépe poznat Svratku? Přece přímo z její hladiny! Aktuálně si můžete sjet úsek řeky od přehrady do Pisárek nebo úsek z Komárova k soutoku se Svitavou – ten jsme si tentokrát vybrali my. Rafty a veškeré vodácké vybavení vám vypůjčí v prodejně Sun Sport, lodě vám dokonce nafouknou a přivezou/odvezou na požadované místo. Pak stačí jen pádlovat po proudu a užívat si Brno ze zcela neobvyklé perspektivy. Po cestě doporučujeme často zastavovat na občerstvení, záchytných bodů je podél obou úseků více než dost! Foto: Pocket media / Ivo Dvořák
Advertisement
↑ Na Poříčí vyroste díky budování protipovodňových opatření promenáda, u bývalé chatové osady Favorit u Bauerovy ulice vzniknou mokřady a tůně, pod Vídeňskou a Renneskou ulicí zase podjezdy pro cyklisty. Nové cyklostezky a pěšiny mají spatřit světlo světa také na terasách podél břehu přímo u Riviéry. Foto: vizualizace, tým Ivana Rullera
Seznamte se, Švarcava
Největší přítok Dyje a osmá nejdelší řeka České republiky měří 168,49 km, protéká Vysočinou i Jihomoravským krajem a na Vysočině její břehy tvoří část historické hranice mezi Čechy a Moravou. Německy se řeka kvůli tmavému podloží nazývala Schwarzava (počeštěno na Švarcava), jméno Svratka zřejmě pochází ze staročeštiny a odkazuje ke slovu „svorti“, tedy vinout se. Svratka pramení pod Žákovou horou nedaleko obce Cikháj v nadmořské výšce 772 m, najdete na ní přehrady Vír I a Vír II (a samozřejmě náš Prýgl!), na jihu Brna se do ní pak vlévá největší přítok, její brněnská „sestřička“ Svitava.
Řeka Brno tvořící
Základy města Brna bychom našli po kolena ve vodě – historikové se totiž domnívají, že brod přes řeku Svratku v místech pozdějšího Kamenného mostu spojujícího ulice Poříčí a Vídeňská sloužil od pradávna cestujícím obchodníkům, a právě kolem něj začala vznikat osada s atributy významné obchodní křižovatky. Archeologické nálezy v místě dnešních Pisárek dokládají osídlení oblasti už v 6. století našeho letopočtu. Možná ještě významnějším než řeka samotná byl pro rozvoj Brna dnes již neexistující Svratecký náhon, (zřejmě ve 13. století) uměle vytvořený vodní tok odpojující se od Svratky zhruba v místech dnešního koupaliště
Riviéra. Ten přiváděl vodu do města, spolu s náhony odpojujícími se od Svitavy umožňoval fungování několika mlýnů či lázní a od 18. století také provoz textilních fabrik, pro něž nebyl v brněnských řekách dostačující průtok vody.
Protipovodňová opatření a nová tvář
Svratky
Jak jsme zmínili již v úvodu našeho článku, poprvé se v historických pramenech o rozvodnění řeky u města Brna hovoří již v roce 1257, kdy při povodni zahynulo více než tisíc osob. V 19. století vedly povodně k nutnosti regulace koryt
Svratky i Svitavy, na přelomu srpna a září roku 1938 pak tento rozmar přírody způsobil značné komplikace při stavbě Kníničské přehrady a v rozbouřených vodách zmizel povoz se třemi osobami a koňmi. V souvislosti s globálními změnami klimatu je dnes riziko povodní možná ještě aktuálnější než dříve, na Svratce se v současné době budují rozsáhlá protipovodňová opatření v úseku od Riviéry až po viadukt v Uhelné ulici. Projekt by měl být hotový začátkem příštího roku a kromě ochrany před velkou vodou má městu přinést také novou náplavku podle návrhu architekta Ivana Rullera.
A kde jsou gondoliéři?
Brno je samozřejmě na mnoha místech malebné i dnes, ale část Svrateckého náhonu protékajícího pod Petrovem dělala z oblasti kolem Dornychu extra romantickou záležitost. Kvůli vodě vinoucí se přímo kolem měšťanských domů se této lokalitě také říkalo „brněnské Benátky“. A kudy vlastně středověký náhon tekl? Z Pisárek, kde se odděloval od matičky Svratky, přes Mendlovo náměstí, areál dnešní FNUSA, ulici Vodní, dnešní Nové sady a zmíněný Dornych, za nímž se spojil s Ponávkou a Svitavským náhonem. Svratecký náhon byl zasypán na počátku 60. let 20. století.
Foto: Josef Kunzfeld
Osada, po níž se slehla zem
Všimli jste si někdy po cestě Žabovřeskou ulicí malé osamocené kapličky v úbočí kopce pod Wilsonovým lesem? Kaple svatého Antonína je pozůstatkem již neexistující samostatné německé osady Kamenný mlýn. Ta se utvořila v 19. století kolem středověkého mlýna na řece Svratce (první zmínka o něm se datuje do roku 1366). Osada o několika desítkách domů, jež disponovala výčepním právem a roku 1857 v ní vznikla textilní továrna
A. F. Schwaba a synů, byla k Brnu připojena v roce 1919. V 70. letech 20. století však všechny její budovy, až na zmíněnou kapli, padly za oběť stavbě komunikace z Pisárek do Komína a Bystrce.
Foto: Brno-Žabovřesky
Svratka pro sport stvořená
První organizovaný veslařský klub v Brně, německý Brünner Ruderverein, vznikl v roce 1869 v Jundrově – jeho loděnice, ač nevyužívaná, stojí na svém místě při ulici Veslařská dodnes. Za první republiky sídlily na Svratce rovnou čtyři veslařské spolky, talenty tohoto sportu vychovává Brno dodnes. Řeku však brázdí také dračí lodě či kanoisté. Raději šlapete do pedálů? Svratku lemuje cyklostezka, po níž se můžete vydat příjemnou projížďkou až k soutoku se Svitavou. Kolem řeky také naleznete mnoho sportovních areálů, jmenujme Káčata, areál HROCH nebo komárovský Komec.
Foto: Archiv města Brna
Pod tou skálou
Nové molo pod komínským splavem jako místo pro odpočinek i konání komunitních akcí, lávky a cestičky proměňující divoký břeh řeky ve snadno zdolatelný cíl procházek rodin s dětmi a lidí s kočárky. Úsek od Komínské k Letenské lávce v Bystrci se v loňském roce výrazně proměnil, pod skálou, oblíbenou zastávkou lezců, přibyl také altán k posezení. Jelikož po opačném břehu Svratky vede frekventovaná cyklostezka, dalším efektem nově upravené lokality je nabídnout cestu pouze pro pěší, a zamezit tak mnohdy složitému vyhýbání se chodců s cyklisty.
Foto: Pocket media / Ivo Dvořák
V zimě zahřeje, v létě ochladí
Trochu netradiční bistro, které je zároveň saunou. Nebo sauna, která je bistrem?
Do TŘPYTu na břehu Svratky se můžete přijít v zimě zpotit a v létě ochladit pivem Šalina z kočovného pivovaru Albert nebo domácí limonádou, posilnit výbornou filtrovanou kávou a dát si něco dobrého na zub. Bistro mívá otevřeno za hezkého počasí od 9 do 19 hodin (pro přesnou otevírací dobu sledujte jeho sociální sítě!) a poznáte ho velmi jednoduše – TŘPYT totiž připomíná maringotku, která přiletěla z vesmíru. V tomto romantickém zákoutí řeky také můžete natrefit na nejrůznější komunitní a kulturní akce.
Foto: Pocket media / Ivo Dvořák
Když řeka voní kávou
Skvělá káva, stylová zahrádka, povedené akce… a to všechno hned u řeky v areálu na Veslařské ulici mezi prvorepublikovými loděnicemi. Do pražírny, prodejny a espresso baru qb coffee roasters si můžete nejen skočit třeba na vynikající cold brew nebo něco sladkého k zakousnutí – když budete sledovat sociální sítě podniku, neuniknou vám ani nejrůznější gastronomické pop-upy, grilování, večery s DJs… nebo se prostě stavte vychutnat si domácí limonádu na zahrádce jako ideální osvěžení během cyklovýletu nebo procházky kolem jundrovské části řeky.
Foto: qb coffee roasters
Z řeky do vodojemu
Na levém břehu Svratky v Pisárkách si nelze nevšimnout betonového kolosu areálu úpravny vody. Byl vybudován londýnským podnikatelem Thomasem Docwrym v letech 1869–1872 a sloužil k čerpání vody z řeky do městské vodovodní sítě a vodojemů na Žlutém kopci. Úpravna, významně zrekonstruovaná ve 30. letech a znovu na přelomu 80. a 90. let 20. století, byla v provozu do druhé půlky devadesátých let, v pohotovostním stavu pak do roku 2008. Provozní budova městských vodáren na Pisárecké 1 dodnes slouží společnosti Brněnské vodárny a kanalizace coby sídlo a zákaznické centrum.
Foto: Pocket media / Ivo Dvořák
Komín coby rozhledna
Perlička na závěr. Nad sportovním areálem Komec v Komárově se tyčí komín, patřící k budově bývalé kotelny – ta vytápěla skleníky, které se v lokalitě původně nacházely. Místo aby šla zajímavá stavba při přeměně oblasti na sportovní areál k zemi (jako je to v Brně ostatně zvykem), z budovy kotelny vzniklo lezecké centrum a z komína se stala veřejnosti přístupná vyhlídková věž. Z pětadvaceti metrového komína se můžete po zaplacení vstupného rozhlédnout po Brně, pro větší skupiny a soukromé akce lze domluvit i sto metrů dlouhý sjezd lanovkou z vrcholku na zem.
Foto: Pocket media / Ivo Dvořák
Osvěžení u Ikei
Pokud stejně jako my doplujete na loďce až k Ikei, doporučujeme se u mostu na chvíli zastavit, povytáhnout raft na břeh, a vyběhnout k cyklostezce. Najdete tam stánek Beer & Coffee od originálního projektu FOTOKAFE spojujícího pojízdný kávový catering s fotografickými službami. Stánek kromě nápoje uvedeného v názvu nabízí také domácí limonády, kopečkovou zmrzlinu nebo hypotonické sportovní drinky a raw paleo proteinové tyčinky k doplnění energie. A kdybyste ji doplnili až moc, kousek od Beer & Coffee je workoutové hřiště, kde se můžete skvěle protáhnout!
Foto: Pocket media / Ivo Dvořák