Story Vyhrát nad vizuálním smogem?

Vyhrát nad vizuálním smogem?

Vizuální smog můžeme charakterizovat jako agresivní reklamu ve veřejném prostoru, kterou na rozdíl od reklamy televizní či webové nemůžeme „vypnout“. Znepřehledňuje pro nás prostředí, v němž se pohybujeme, a znehodnocuje atmosféru města. Dusí nás v Brně reklama? A pokud ano, kdo veřejný prostor pročistí?

Hlavní je vůle

Problematiku vizuálního smogu v Brně i dalších městech se od roku 2015 snaží dostat do povědomí politiků i veřejnosti grafická designérka Veronika Rút Fullerová. Tématu se věnovala už ve své diplomové práci, pro Brno-střed následně vytvořila Manuál dobré praxe reklamy a označování provozoven, který slouží jako návod pro obchodníky i úředníky schvalující reklamu na území městské části. Téma vzbudilo velký zájem odborníků, médií i občanů a v letech 2015–2018 na základě spolupráce Fullerové s městem a dalšími subjekty došlo například k regulaci podoby restauračních zahrádek nebo odstranění některých reklam nebezpečných pro chodce z území Městské památkové rezervace. I proto je Brno v boji s vizuálním smogem o něco napřed před ostatními městy, které se agresivní reklamu na svých ulicích také rozhodly řešit (např. Praha), a jejichž zástupci se jezdí do moravské metropole inspirovat. Co se týče designu provozoven, záleží dle Fullerové na vůli a vizi samotného obchodníka. „Úředníci jsou vždycky trochu pozadu. A není to jen o tom ukázat nejlepší a nejhorší případy, protože mezi tím je velká šedá zóna,“ vysvětluje designérka.

Strategie neexistuje

Větším problémem je podle ní outdoorová reklama a billboardy, které na některých místech ve veřejném prostoru nemají co dělat. V posledních letech však jak diskuze, tak aktivita města stran vypořádání se s vizuálním smogem poněkud vyšuměla. „Ucelená strategie zatím neexistuje, ale chceme do řešení vizuálního smogu do budoucna zapojit i odborníky z Kanceláře architekta města. Chceme dále omezovat reklamu na nosičích ve vlastnictví Dopravního podniku města Brna, především se jedná o veřejný prostor kolem hlavního nádraží a dalších přestupních uzlů,“ uvedl 1. náměstek primátorky města Brna Petr Hladík. Jaký je pohled lidí pořádajících akce a tvořících jejich propagaci? Zeptali jsme se brněnského promotéra Petra Vídeňského. „Billboardy? Ano, ale na takových místech, kde to dává smysl a nenabourává násilně architekturu města,“ hodnotí Vídeňský. „Nevadí mi ani obří bigboardy na fasádách domů, ale opět – někde to dává smysl a někde je to za hranou… Vadí mi osvětlené reklamní plochy, které svití do oken lidem a domácnostem.“

Kdo s tím co? A kdy s tím někdo něco?

Podstatou problému je však podle Fullerové velkoplošná reklama umístěná bez povolení. „Nelegálních billboardů je podle policie 50–60 %. Což devalvuje ty legální,“ vysvětluje Fullerová. Kdo má řešení nelegální reklamy na starosti teď? „K odstraňování nepovolených reklamních zařízení na území města Brna je oprávněn nejen Magistrát města Brna, Odbor dopravy, ale také Krajský úřad Jihomoravského kraje, Ministerstvo dopravy a v některém případě i příslušné městské části,“ vysvětluje Hladík s tím, že v první fázi je třeba zjistit vlastníka nelegálního reklamního zařízení. Pokud se to podaří, pak je do 7 dnů vyzván k jeho odstranění, k čemuž je mu poskytnuta lhůta 5 dnů. V případě, že vlastník výzvu neuposlechne, do 15 dnů je prostřednictvím Brněnských komunikací zajištěno zakrytí a následná likvidace zařízení. Podle Fullerové nastavený systém není dost represivní a proces trvá moc dlouho, mnohdy přitom pokulhává právě v tom ohledu, že není jasné, které reklamy jsou nelegální. „Existuje občanská iniciativa Přidej se a strhni to, která radí lidem, jak poznat nelegální reklamu a na vlastní triko ji odstranit. Ale občan by neměl být nucen tímto způsobem pečovat o něco, co má dělat samospráva nebo státní správa, tohle je ten servis za který platí daně,“ tvrdí Fullerová a dodává, že řešením by mohl být QR kód umístěný na všech nosičích.

↑ Pro srovnání s úvodní fotkou článku – taková to bývala hala. Věříme, že pod nánosem reklamy se ještě někde skrývá tato budova vystavěná v letech 1971–1982 dle návrhu architekta Ivana Rullera. Foto: Miloš Budík

← Hokejová hala nebo reklamní poutač? DRFG aréna, dříve hala Rondo (a brzy zřejmě Winning Group aréna – kvůli změně majitele), je jedním z míst, na kterých je velkoformátová reklama Brňany dlouhodobě nejkritizovanější. Foto: Pocket media/Monika Hlaváčová

Projděte se s námi po Brně v následující fotoreportáži. Kde je ráj vizuálního smogu? Na kterých místech je reklama nebezpečím pro řidiče? Odkud v nejbližších měsících zmizí? A konečně, která místa, provozovny a domy jdou naopak v práci s vizuální prezentací příkladem?

Dole vs. nahoře. Největší kontrast mezi historickými budovami a vizuálně výraznou reklamou pokrývající jejich spodní patra v centru města najdete na Masarykově ulici. Když se navíc přidá výrazná dopravní i pěší vytíženost v nejvíce exponovaných hodinách, může se z této spojnice mezi hlavním nádražím a náměstím Svobody poněkud točit hlava. Jaký názor na Masaryčku máte vy? Dejte nám vědět na našich sociálních sítích. Oči patří na silnici. Podle dopravní policie představují billboardy a další outdoorová reklama u silnic nebezpečí jednak kvůli splývání s dopravním značením a jednak kvůli odvádění pozornosti řidičů. Na křižovatce u nově zrekonstruovaného autobusového nádraží Zvonařka jsou billboardy dle stavebního úřadu právě v procesu odstranění.

Z mostů a zábradlí. Z Brna má aktuálně zmizet asi stovka reklam z městského majetku, většinou jde o bannery na mostech a zábradlích. „V současně době probíhají přípravné a podkladové činnosti. Jelikož jsou nájemní smlouvy uzavřeny na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou 3 měsíce, budou nájemní smlouvy ukončeny k 31. 12. 2021,“ uvedl 1. náměstek primátorky Petr Hladík. A co před 100 lety? Snímek Masarykovy ulice vyfocený kolem roku 1900 jasně ukazuje, že reklama není v historickém centru žádnou novinkou. Co se změnilo, jsou použité materiály a kvalita řemeslného zpracování poutačů. I tenkrát však město problém vizuálního smogu, ač ne pod tímto pojmenováním, řešilo, první regulace reklamy pochází již z roku 1906.

Více informací o vizuálním smogu on-line:

@kambrno @kam_where planetabrno.cz

Výloha město zdobící. Mnoho výloh nejen v centru Brna přesvědčuje o tom, že komerční prezentace může být přínosem pro firmy i město. Projekt Výloha roku pak propojuje obchodníky s designéry v soutěži o nejlepší spolupráci, v roce 2020 získala první místo dle odborné poroty prodejna Hůlkárna.cz s instalací od Nikoly Logosové (foto David Korsa), veřejné hlasování vyhrála výloha Nadace Veronica s instalací od studia HRANA.

Ruku v ruce. Relativně čerstvá úprava přízemí budovy na Jánské ulici 1 ukazuje, jak může vypadat historický dům v případě sjednocení značení provozoven – jejich výstrčí i firemních nápisů – přičemž uvnitř výloh se každý obchodník věnuje vlastní prezentaci. Podobných případů v centru Brna nenajdeme mnoho, měly by dle vás přibývat? Zahrádky bez výjimek. Nová pravidla pro podobu restauračních zahrádek z roku 2017 (a zvláště pak zrušení četných výjimek z těchto pravidel v roce 2018) výrazně přispěla k estetičtějšímu vzhledu centra Brna. Zahrádky bez plotů, pódií a podest (tam, kde nemají opodstatnění v přílišném sklonu povrchu) i různobarevných slunečníků a markýz v rámci jedné provozovny tak fungují jako příklad smysluplné regulace.

Filip Živný editor KAM

Zateplit, překreslit. Zeď sokolovny na Tomkově náměstí, odhalená při bourání vedlejší budovy, jasně ukazuje, že výrazná reklama na brněnských domech není žádnou novinkou. Tyto různobarevné reklamy pochází zřejmě z 30. let minulého století a husovičtí sokolové si přejí je zachovat – po zateplení budovy malířská firma vytvoří na fasádu přesnou repliku. Foto: Erik Měkyna, Spolek Brno-sever

A co plakáty? Evropská města (např. Krakov) zavádí jednotný design nosičů i pravidla pro velikost plakátů na nich vylepených. V Brně jsou ve stejném designu např. válce na náměstí Svobody. „Sjednocení designu výlepových ploch by mi nevadilo co do technického rázu. Regulace velikosti plakátu by mi přišla mimo. Já sám jsem vyznavačem různorodosti a mám rád překvapení i ve formátu plakátu,“ míní promotér Petr Vídeňský.