Inline - do stroje pokud možno jen jednou

Nástrahy digitálního postpressu

„Kéž jsou zákazníci šťastní!“ je mantrou v nabídce polygrafických služeb. Uspokojit zákazníka je ale obzvláštně čím dál obtížnější. Otázkou je jak knihařsky úspěšně zpracovat digitálně tištěné produkty.

Všichni víme, jak se za poslední dekádu změnila výroba tiskovin. Krátké dodací termíny, více malonákladů a digitálních tisků. To jsou trendy, které mají obrovský vliv na postpress - následné zpracování archů po tisku. Ať už falcujete, lepíte, laminujete nebo jinak knihaříte konečný produkt, ve světě digitálního tisku narazíte na problémy, které v klasickém ofsetu nejsou nebo už byly dávno vyřešeny.

Jak vše dopadne?

Největší výzvou v digitálním dokončování je nejistota, jak vše knihařsky dopadne na arších z různých digitálních tiskových strojů. Těžkou hlavu nám v případě zušlechtěných tiskových archů přináší především chemie. Pokud chceme aplikovat fólii horkou ražbou nebo UV lakování či laminaci, narazíme na problémy s adhezí - přilnavostí nanášených materiálů na digitální tiskoviny a jejich primery.

Přilnavost

Digitální tisk sice poskytuje flexibilitu a rentabilitu v nízkých nákladech, ale často do poslední chvíle nevíme, zda na tiskovém archu dobře ulpí např. UV lak.

Mnohokrát na sobě nedrží dobře ani jednotlivé vrstvy barev a arch musí být před i po tisku ošetřen speciálním lakem. Kombinace dokončujících technik, chemie barev a přilnavosti jednotlivých vrstev na archu je časově náročnější a vyžaduje mnohé testování. Proto tiskárny používají tzv. certifikované materiály. Jinými slovy výrobcem odzkoušené a otestované kombinace materiálů a chemie. Pokud se ale tiskárna nechce vzdát výhod digitálních tiskových technologií i na netradičních materiálech, musí experimentovat a testovat různé knihařské kombinace.

Pasování

Přestože digitální tisk zcela určitě zrychlil celou tiskovou výrobu, opravdu reálnou hrozbou pro finální dokončení produktu zůstává problém pasování. Především pasování “v průhledu”, tedy lícové a rubové strany. Tradiční tiskové techniky se s tím již dávno vypořádaly pomocí dorazů a chytačů. Nic takového ale není v moderních digitálních strojích. U některých potiskovaných materiálů kvůli tomu nelze tisknout na obrátku v jednom průchodu a musíme do stroje jít dvakrát.

Dvojí průjezd nejen navyšuje výrobní náklady, ale často nepomůže problém odstranit. Nadějné je, že jsme na tom s pasováním v digitálním tisku výrazně lépe než před několika lety a konstruktéři stále pracují na vyšší přesnosti.

Falcování

Další výzvou digitálního tisku je suchý, křehký papír a jeho skládání. Množství vlhkosti obsažené v papíru se v průběhu digitálního tisku snižuje a kombinace jednotlivých vrstev (primery, laky, tonery) způsobuje, že se papír potištěný digitálně chová při skládání jinak. Některé zakázky se drážkují a skládají dobře, ale pokud papír použitou technologií nebo chemií zkřehne, nepomůže žádné „bigování“ nebo „rylování“ a tištěná vrstva na lomu popraská. I proto je dobré, a v důsledku ekonomicky výhodnější, použité materiály otestovat až do finálního produktu. Může to být jedna ze zákaznických služeb, které digitální či hybridní tiskový provoz poskytuje - ujistit zákazníka i sebe, že zvolený papír, barva, lak, fólie či lamino spolupracují. Zákazník předpokládá, že v knihárně víme, co děláme, a dokážeme jej o nástrahách informovat ještě před tím, než obdrží konečný produkt. Zároveň se ale všichni potýkáme s napjatými dodacími termíny, a proto může docházet k nemilým překvapením a nakonec i k finančním ztrátám.

Variabilita

Výrobci zařízení pro digitální postpress si uvědomují variabilitu moderní knihárny. Zaměřují se proto na vývoj jednoduše a automaticky nastavitelných zařízení s lepší přesností a mnohými funkcemi. Jediný stroj tak umí skládat, perforovat, lepit, vlepovat, lisovat a třeba i vysekávat. Zkracují se přípravné časy a obsluha nemusí být tak specializovaná, jako tomu bylo v minulosti. Takové stroje snižují chybovost i v případě personalizovaných a verzovaných zakázek. Abychom ale mohli produktivně knihařit a přitom nezaměnit jednotlivé personalizované části produktů, je výhodné využití čárových kódů v celém zpracovatelském workflow - od tisku, přes finální produkt až do expedice koncovému zákazníkovi.

Závěr

Digitální knihaření je v mnoha ohledech jiné, než ofsetové, ale s určitou časovou investicí do testování materiálů a zpracovatelských kombinací, jsme v současné době schopni zmíněné nástrahy překonat.