Rescue report 5+6 / 2018

5+6/2018

79 Kč/ 3 Eur

Souboj

Titánů

DALEKO ZA HRANICÍ

15 000

mladých záchranárov na Slovensku

DĚKUJEME VŠEM PARTNERŮM ZA SPOLUPRÁCI, PŘEJEME KRÁSNÉ VÁNOCE A ŠŤASTNÝ NOVÝ ROK

WWW.TATRA.CZ

Editorial

rescue

report

RESCUE report

Ze století obětí do století objetí

dvouměsíčník pro záchranáře všech profesí

Vážení kolegové záchranáři,

www.rescue.cz Sledujte nás také na:

Rescue report: č.5+6/2018, 20. ročník Vydavatel/Herausgeber: RESCUE media s.r.o.

MUDr. Gianna Conti, MBA reditel@rescuemedia.cz www. rescuemedia.cz Redakce/Redaktion: RESCUE media s.r.o.

Lidická 51, 602 00 BRNO +420 774 615 131 media@rescuemedia.cz Cena výtisku: 79 Kč/3€ Předplatné ČR a SR: media@rescuemedia.cz +420 774 615 139 Jazyková úprava: Kateřina Budíková ABO – und Leserservice EU: reditel@rescuemedia.cz Inzerce/ Anzeigeleitung EU: reditel@rescuemedia.cz +420 774 615 131 Rádi Vám zašleme ukázkové číslo zdarma v elektronické podobě, pište na media@rescuemedia.cz Grafická úprava: Pavel Jaloševský, www.indesigner.cz jalosevsky@email.cz Registrační číslo: MK ČR E 7905, ISSN 2336-503X Vychází 6x ročně.

Archivováno v Národní knihovně (ČR) Tituly u jmen jsou uváděny pouze na výslovnou žádost autorů. Podepsané články vyjadřují názory autorů a nemusí se ztotožňovat se stanoviskem vydavatele a redakce. Kopírování, další publikování nebo rozšiřování kterékoli části časopisu lze pouze se souhlasem vydavatele. Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Redakce si vyhrazuje právo na stylistické úpravy a krácení článků.

Za obsah inzerce redakce nezodpovídá.

magické osmičky a oslava století republiky nám přinesly mnoho vzpomínek i mnoho společenských povinností a ceremoniálů, kterých se hasiči, policisté i záchranáři účastnili. Oslavy století republiky byly krásné a uctivé. Uzavřeli jsme tím kapitolu století, které snad lze nejvýstižněji nazvat Stoletím obětí.

Je čas jít dál. Posunout se do budoucnosti. Analyzovat, diskutovat a především nacvičovat nové přístupy a metodiky, které odpovídají na zhoršující se bezpečnostní situaci ve světě. Proto i v tomto čísle najdete mnoho novinek a dobrých tipů pro zkvalitnění a vyšší efektivitu zásahů. Máme pro Vás pár zajímavostí jako například bezpilotní vrtulník, rychlé čluny a mnoho dalších záchranářských zajímavostí a zásahů. Tentokrát jsme také dali prostor i neziskovým organizacím, které jsou koníčkem záchranářů ve volném čase a překvapují nás neustále novými nápady a svou aktivitou.

Máme za sebou Století obětí. Sto let, ve kterých naši předkové přinášeli oběti, abychom se my měli lépe. Na nás nyní je, abychom si ze století obětí vzali jen ten nejlepší odkaz a vytvořili lepší budoucnost. Ať je nové století pro nás všechny Stoletím objetí.

Gianna Conti

4

14

22

24

GENERÁLNÍ PARTNER ČASOPISU:

PARTNER ČASOPISU:

Do nového roku vám přejeme hodně energie!

rescue

report

česko-slovenský záchranářský časopis

3

Zásahová technika

Souboj

Titánů

4

česko-slovenský záchranářský časopis

Zásahová technika

rescue

report

V řecké mytologii jsou Titáni potomky matky Země (Gaie) a boha nebes (Uran).

Měli nesmírnou, až magickou moc a dali základ celému dalšímu antickému božstvu. Titáni měli nejen nesmírnou sílu, ale Řekové věřili, že ovlivňují běh světa.

Vyzvedávali hvězdy na nebe, ovládali paprsky světla, vládli světovým stranám i času. V českém záchranářství nyní také nastal čas, kdy souboj s přírodními živly a velkými katastrofami pomůžou zvládnout Titáni.

V

polovině října došlo k naplnění snů mnoha zkušených profesionálů v záchranářství. Dvě průlomová speciální cisternová zodolněná hasící vozidla byla odevzdána do užívání Záchranného

útvaru Hasičského záchranného sboru ČR. Na vývoji unikátního konceptu se podílela celá řada odborníků z řad HZS ČR a realizace je výsledkem spolupráce dvou úspěšných českých firem TATRA TRUCKS, a.s. a THT Polička, s.r.o..

Do výbavy Záchranného útvaru HZS ČR tak přibyla další speciální technika. Jedná se totiž o cisterny v modifikaci, jaká nemá v České republice obdoby. První veřejná premiéra vozidel proběhla dne 28.10.2018 na slavnostní přehlídce u příležitosti oslav výročí založení republiky. O technické detaily a výjimečné řešení těchto novodobých titánů se s námi podělili

profesionálové ze Záchranného útvaru HZS ČR a odborníci ze společnosti TATRA TRUCKS, a.s.. O tom, že se jednalo o velkou výzvu stran výroby i implementace jednotlivých specialit ve vybavení není sporu a my Vám přinášíme pár velmi zajímavých detailů.

RESPEKT A SÍLA Cisterny zaujmou již na první pohled impozantními rozměry (délka 11 m), ale i respekt budícím vzhledem a výjimečnou pohyblivostí i v náročném terénu. CZS 40 Titan jsou vybavené vodou chlazeným šestiválcovým motorem Cummins ISM500 o výkonu 373 kW

česko-slovenský záchranářský časopis

5

Zásahová technika

a plně automatickou převodovkou Allison 4500R s integrovaným hydrodynamickým měničem.

Sestava je doplněna o setrvačníkový pomocný pohon, který umožňuje chod požárního čerpadla nezávisle na otáčkách motoru (pump&roll).

Podvozek TATRA T815–7M0RC1.371 je opatřen čtyřmi řiditelnými nápravami s centrálním dohušťováním pneumatik. Třetí a čtvrtá náprava jsou do rychlosti 30 km/h řízené na základě pokynů palubní elektroniky dle natočení náprav předních, co umožňuje lepší mobilitu vozidla a zmenšuje vnější průměr otáčení na 22 m. Všechna kola jsou osazena pneumatikami velikosti 16.00, R20. Centrální dohušťování všech pneumatik je ovládáno dálkově přímo od řidiče.

O pohon automobilu se stará vodou chlazený řadový šestiválec Cummins s objemem 10,8 l a výkonem 373 kW, který přenáší točivý moment ke všem osmi kolům za pomocí plně automatické převodovky Allison s hydrodynamickým měničem.

UNIKÁTNÍ ŘEŠENÍ KABINY Nezaměnitelný charakter vozidlům

6

dávají v tomto řešení použité vojenské kabiny odolávající balistickým a výbušným hrozbám podle armádní standardizační dohody STANAG. Pancéřovaná kabina je čtyřmístná a čtyřdveřová s balistickou odolností úrovně 2a/b podle vojenského standardu STANAG 4569. Tato kabina je schopna ochránit posádku proti explozi protitankové

česko-slovenský záchranářský časopis

miny o síle ekvivalentu 6 kg TNT kdekoliv pod kabinou či kolem podvozku.

Kromě mohutné konstrukce kabiny jsou v oknech použita speciální zodolněná pancéřová skla, která jsou navíc chráněna venkovními mřížemi. Kabina je hermeticky uzavíratelná pomocí těžkých vzduchem ovládaných dveří, přetlakové a vybavené filtroventilací, která

Zásahová technika

rescue

report

dokáže ochránit posádku před nebezpečnými látkami. Uvnitř kabiny se navíc nachází čidla pro kontrolu hladiny kyslíku a oxidu uhličitého a rovněž izolační dýchací přístroje, které lze využít jak v kabině, tak při nouzovém opuštění vozidla.

OCHRANA DO POSLEDNÍHO DETAILU Chráněna však není jen kabina, ale i podvozek a nástavba cisteren.

Rozvody vzduchu jsou vedeny převážně v kovových trubkách. Veškeré nekovové rozvody vzduchu, elektřiny a hydrauliky v podvozkové části jsou opatřeny ohnivzdornými návleky a podvozek je kompletně zakrytován a chráněn proti mechanickému poškození. Jak pneumatiky, tak nástavbu lze skrápět vodou pomocí sady trysek rozmístěných po obvodu cisteren. Dalším ochranným prvkem jsou pak automatická hasicí zařízení, jež jsou schopna v případě potřeby uhasit motorový prostor. ŘEŠENÍ PRO ZÁSAHY Ochrana posádky a samotné cisterny ale není jediným cílem. Je jím i zásah samotný, na který jsou titáni dobře připraveni. V nástavbě, která tvoří s kabinou jednu linii, jsou zabudovány: nádrž na vodu s objemem 12 000 l, čerpadlo s výkonem 4 000 l/min, teleskopický stožár s kamerou, lafetová proudnice a požární příslušenství. Jak stožár s kamerou, tak střešní lafetová proudnice jsou v transportní poloze schovány v útrobách nástavby a chráněny střešními poklopy. Během transportu tak nehrozí mechanické poškození těchto zařízení a rovněž se nenavyšuje celková výška automobilu (3,3 m).

Střešní otočná lafeta ALCO APF 3 má maximální průtok 4 000 l/min a lze ji ovládat přímo z kabiny posádky. Kromě směru a úhlu natočení má obsluha k dispozici ovládání průtoku a tvaru vodního proudu. Střešní lafetu

česko-slovenský záchranářský časopis

7

Zásahová technika

doplňuje druhá (ALCO APF 2), umístěná na předním nárazníku vozidla.

Ta disponuje stejnými funkcemi jako střešní lafeta, jen maximální průtok je poloviční. Nárazníkovou lafetu je navíc možno vybavit nástavcem pro aplikaci pěny. Pěnotvornou směs je v takovém případě nutno k cisterně dopravovat pomocí hadic z externího zdroje.

Posledním vodou napájeným zařízením je soustava trysek rozdělená do dvou větví, z nichž první zabezpečuje skrápění a ochlazování pneumatik a podvozku a druhá kabiny a nástavby cisterny. K požárnímu zásahu lze rovněž využít po jednom výstupu B75 na obou bocích automobilu. Nádrž, která je vybavena automatickým systémem regulace hladiny, lze plnit pomocí tří hrdel B75 umístěných na zádi vozidla. ŘÍZENÍ ZÁSAHU A PŘENOS DAT Cisterna je vybavena celkem šesticí kamer. Čtyři z nich jsou určeny především řidiči ke sledování situace v okolí vozidla a pátá je umístěna na střešní lafetě, čímž poskytuje obsluze přehled o směru jejího natočení. Tyto kamery jsou určeny pro použití ve dne i v noci. Obrazy z výše uvedené pětice kamer jsou trvale zobrazeny na centrálním 13“ monitoru. Řidič, velitel i obsluha nástavby si je však mohou zobrazit i přímo u sebe na tabletu či ovládacím panelu. Každý člen posádky tak například může sledovat obraz z jiné kamery.

Poslední kamera je umístěna na teleskopickém stožáru a lze ji z nástavby vysunout do výšky přes 5 metrů nad

8

zem. Díky možnosti otáčení o 360°, naklápění a funkci zoomu s ní lze sledovat celé blízké i vzdálenější okolí vozidla.

Kamera navíc plní funkci termokamery a poskytuje tak obsluze důležité informace např. pro účinné nasazení vodních proudů.

Součástí vybavení je i laserový dálkoměr, díky němuž lze měřit vzdálenost od zobrazovaných objektů. Instalované paměťové zařízení umožňuje ukládat záznam z kamery pro pozdější využití. Díky LTE modemu je možno obrazy z veškerých použitých kamer přenést i na libovolné zařízení s přístupem k internetu. Důležitá obrazová data je tak možno sledovat a vyhodnocovat například ve štábu velitele zásahu.

česko-slovenský záchranářský časopis

VŠE PRO OBSLUHU JE V KABINĚ V kabině posádky, kterou tvoří řidič, velitel a obsluha nástavby, se nachází veškeré ovládací prvky a není ji tak nutné během zásahu vůbec opouštět.

Většinu funkcí nástavby lze ovládat ze všech tří sedaček obsluhy, čtvrté sedadlo je určeno pro nouzovou evakuaci.

Nárazníková lafeta může být ovládána jak řidičem, tak velitelem, střešní lafeta a kamera na teleskopickém stožáru pak velitelem i obsluhou nástavby. Kromě ovládacích prvků v kabině nechybí ani výjezdový tablet pro velitele, digitální terminál a analogová radiostanice, GPS navigace a displeje zobrazující teplotu motorového prostoru a povrchu cisterny. Zároveň jsou zde umístěny izolační

Zásahová technika

rescue

report

dýchací přístroje a ruční svítilny pro obsluhu vozidla a nouzový kyslíkový přístroj pro evakuovanou osobu.

VYUŽITÍ Výše uvedené parametry a vlastnosti zodolněných cisteren je předurčují pro požární zásahy zejména v místech s očekávaným výskytem nevybuchlé munice či tlakových lahví, dále v chemických a petrochemických provozech, při odstraňování následků teroristických útoků, rozsáhlých přírodních požárech, nebo například při provádění průzkumu a monitorování v zamořeném prostředí. Jejich nasazení tak lze očekávat u obdobných událostí, jakými byly například exploze muničních skladů ve Vrběticích (2014), požár s následným výbuchem ve strojírnách v Poličce (2017), požár a výbuch automobilových cisteren v areálu skladu pohonných hmot v Loukově na Kroměřížsku (2018), výbuch v semtínské Explosii (2011), exploze a následný požár v areálu podniku Unipetrol v Litvínově (2014), požár lesa v Bzenci (2012) a další.

Redakce děkuje za poskytnutí exkluzivních materiálů panu pplk. Ing. Ivu Adámkovi ze Záchranného útvaru HZS ČR a společnosti TATRA TRUCKS a.s. foto: archiv Záchranného útvaru HZS ČR a společnosti TATRA TRUCKS a.s.

česko-slovenský záchranářský časopis

9

Letecká záchrana

10

česko-slovenský záchranářský časopis

Letecká záchrana

rescue

report

Cvičili sme s Pelikánom Písal sa rok 1985, keď po zásahu bleskom a následnom dlhom a náročnom pozemnom transporte z Dolomitov do južnotirolského Bolzana podľahol zraneniam Siegfried Messner, brat legendárneho Reinholda Messnera. Obrovský záujem médií vtedy rozprúdil živú diskusiu o potrebe efektívnejšej horskej záchrany a transportu v jednej z turisticky najobľúbenejších a najnavštevovanejších horských oblastí v Európe. Už o rok neskôr vzlietol z hlavného mesta jedinej talianskej Autonómnej provincie Bolzano v spolupráci s horskou službou na svoju prvú záchrannú akciu vrtuľník Alouette III (AS316) s volacím znakom Pelikan. Názov ľahko zrozumiteľný v nemčine i taliančine, ktoré sú oba úradnými jazykmi v Južnom Tirolsku, ostal dodnes, hoci typy vrtuľníkov sa počas rokov menili. V súčasnosti leteckú záchrannú službu v Južnom Tirolsku poskytuje združenie HELI s tromi vrtuľníkovými základňami. Dve z nich s volacím znakom Pelikan 1 a Pelikan 2 majú sídlo priamo v nemocniciach v Bolzane a Brixene, ikonický vrtuľník Aiut Alpin Dolomites v mestečku Pontives v údolí Val Gardena.

V

rtuľníky Pelikan 1 i Pelikan 2 spoznáte podľa ich charakteristického oranžového zafarbenia, ktoré získali v priebehu minulého roka a zdôraznili tak príslušnosť k talianskemu Bielemu krížu, jednémnu z kľúčových a zakladajúcich členov združenia HELI. Na rozdiel od Aiut Alpin Dolomites, ktorý lieta iba počas letnej a zimnej sezóny, sú oba Pelikány v prevádzke nepretržite celý rok a to aj po zotmení do 22:00, s plánovanou 24-hodinovou prevádzkou už v budúcom roku.

Vzhľadom na organizáciu záchranného

systému s ťažiskom na pozemnú záchanu a posádky zdravotních záchranárov, je vrtuľník s lekárom neraz potrebný nielen v ťažko dostupnom teréne, ale všade tam, kam sa pozemne rýchla lekárska pomoc vzhľadom na obmedzenú kapacitu či vzdialenosť nedostane.

Let na pomoc pacientovi s neurologickou diagnózou len 2 kilometre od domácej základne v Brixene preto nie je ničím výnimočným. Posádku vrtuľníka tvorí v cockpite pilot a technik operátot, v kabíne letia na pomoc pacientovi zdravotnícky záchranár a lekár, zväčša anesteziológ. Vrtuľníky prevádzkuje

medzinárodný gigant Babcock prostredníctvom svojej pobočky Babcock Mission Critical Services (MCS) Italia a k dvom najmodernejším Airbus-om H145 zabezpečuje aj pilota a technika operátora. Ten sa stará nielen o technickú údržbu vrtuľníka priamo v stredisku, ale počas záchranných akcií asistuje pilotovi a ovláda palubný žeriav – vitálne zariadenie, bez ktorého by bol ktorýkoľvek z Pelikánov vyradený z prevádzky. V prípade náročných horských záchranných akcií pristupuje na palubu vrtuľníka aj dobrovoľný horský záchranár v službe a pomáha

česko-slovenský záchranářský časopis

11

Letecká záchrana

pri technickom aspekte záchrany. Len v Južnom Tirolsku sa nachádza 80 základní doborvoľnej horskej služby a na každú z dvoch základní Pelikan 1 a Pelikan 2 pripadá päť kmeňových leteckých záchranárov a skoro dve desiatky lekárov. Pravidelné výcviky technickej záchrany sú preto nevyhnutnosťou a vzhľadom na celoročnú vyťaženosť (2-6 letov v priemere denne) sa uskutočňujú v jesennom a jarnom turnuse

12

vďaka prítomnosti náhradného vrtuľníka. My sme sa aj s fotoaparátom zúčastnili na jesennom pravidelnom preškolení členov dobrovoľnej horskej služby ako aj kmeňových posádok Pelikan 1 a Pelikan 2 v Bolzane a Brixene.

Každé pravidelné preškolenie pozostáva z teoretickej a praktickej časti.

Teoretickú časť absolvujú posádky priamo v hangári svojej základne, príslušníci jednotlivých skupín dobrovoľnej

česko-slovenský záchranářský časopis

horskej služby v priestoroch hasičskej školy vybavenej lezeckou stenou, ale aj napríklad simulátorom palubného žeriavu či vysutej lanovej kabínkovej dráhy. Ide najmä o základy jednoduchej lanovej techniky a spôsoby budovania stanovísk, používania osobných ochranných prostriedkov, zaistenia sa v ťažko dostupnom teréne a nastupovania a vystupovania z vrtuľníka, výber vhodnej plochy a navedenie helikoptéry na pristátie respektíve priblíženie do terénu. Celý výcvik vedie inštruktor Oskar Zorzi, ktorý slúžil ako letecký záchranár v Bolzáne takmer od samého začiatku a na zaslúženom dôchodku sa venuje vzdelávaniu kolegov.

S prvou skupinou horskáčov sa vyberáme na malú lúku v strmých svahoch medzi Bolzanom a Meranom, ktorú obklopujú vinice a kríky olív. Jeseň je k nám milosrdná a horúce slnečné lúče spolu s lokálne dobre známym teplým vetrom – Föhnom nás presviedčajú, že nové Zaza-Rescue-Wear vetrovky ostanú zbalené. Po pristátí na úzkom trávnatom páse začína takmer pol hodinový brífing. Inštruktorom je palubný

Letecká záchrana

rescue

report

technik a operátor Walter Traversa, ktorý vysvetľuje základy priblíženia sa k vrtuľníku, správneho nastupovania pri opretí lyže, vo vise a rovnako i vystupovaní: „Nastupovanie a vystupovanie z vrtuľníka vo vise predstavuje jednu z najkritickejších fáz pre pilota i pre záchranára. Pohybuje sa totiž nezaistený a pri vystupovaní a nastupovaní dochádza k rapídnym zmenám hmotnosti, preto je nevyhnutné urobiť to správne,“ vyžaduje plnú pozornosť od mladých horskáčov. Žiadny detail nie je opomenuteľný, každý si vyskúša správne nastúpenie a vystúpenie nanečisto, rovnako i zaistenie v mašine.

Správna poloha karabíny, manipulácia s ňou i pohyb v kabíne. Postupy, ktoré sa môžu zdať samozrejmé sú odrazu celkom iné, keď bežia motory, rotor zdvíha prach a kvôli hluku nepočuť okolitý svet. „Čas odrazu beží inak, keď sa točí rotor,“ usmieva sa Oskar Zorzi, ktorého nestretnete inak, než s malou zlatou náušnicou v tvare ikonického EC-135 v ľavom uchu. Oranžový Airbus spúšťa motory a za necelé tri minúty už odlieta s prvou skupinou na opačný

strmý svah, do ktorého sa lúka zvažuje, aby tak precvičil nastupovanie a vystupovanie z vrtuľníka. Keď sa vymenia všetci frekventanti, vyvážame sa spolu s dvoma horskými vodcami do skalnej steny niekoľko sto metrov nad nami, kde bude na malej trávnatej plošine prebiehať nácvik vysadenia a nástupu z nedostupného terénu. Vodcovia pripravia štand, fixné laná a následne začína kyvadlový vývoz horských záchranárov do exponovaného terénu. Najprv opretím lyže o skalu, potom navedenie vrtuľníka a následne vyzdvihnutie žeriavom. Vystriedať sa musí každý. Po zbalení štandu sa nechávame spolu s vodcami žeriavom vytiahnuť na palubu a ostrou pravou zatáčkou odvalíme do údolia na poletový rozbor.

Podobný scénár sa opakuje aj nasledujúci deň, avšak s lekármi a záchranármi zo stanice Pelikan 1. Okrem nastupovania a vystupovania precvičujeme aj nakladanie a vykladanie pacienta v záchrannom vaku TYROMONT z a do kabíny vrtuľníka na zemi, ale i za letu pri evakuácii z terénu palubným žeriavom. Obidva Pelikany majú vo výbave vak TYROMONT vybavený antirotačným systémom RBS. Ide o jednou rukou pohodlne ovládateľné kormidlo, ktoré spoľahlivo zamedzí rotácii vaku aj pri statickom žeriavovaní, teda bez dopredného pohybu vrtuľníka. Aby nezostalo len pri teórii, po zdvihnutí žeriavom a tzv. power checku, inštruktor Oskar Zorzi roztočí každého záchranára s vakom celou silou na lane okolo osi, aby tak mohol nacvičiť účinné

používanie brzdiaceho kormidla.

Tretí deň sa nesie v znamení posádok Pelikan 2 a keďže výcvik začína až o 16:00 popoludní v skalách vysoko nad Brixenom, sľubuje veľmi realistický scénar – zima, šero, lezenie, prach, hluk a mrholenie. Tak ako väčšina skutočných zásahov v oblasti. Oproti povinnej jazde – navádzaniu vrtuľníka, nastupovaniu a vystupovaniu či manipulácii s vakom pribudol v spolupráci s horskou službou aj parkúrový úsek, ktorý musí zdolať každý. Vysadenie žeriavom do kolmej steny, zaistenie sa, niekoľkometrový výlez vhĺbením a následne zlanenie cez previs na skalný balkón, z ktorého prebieha nácvik evakuácie žeriavom v evakuačnej šatke. Výnimky nie sú povolené, pod dozorom horskej služby lezú a zlanujú záchranári, lekárky i lekári.

Súmrak sa pomaly rozprestiera nad vrcholkami Dolomitov na horizonte a teplomer ukazuje studené 4 stupne, hoci len pred hodinou to bolo príjemných 16. Rotor víri prach, hlinu a ihličie z okolitých stromov, padajúce uvoľnené skalky podchvíľou klopkajú na prilbu. Poletový rozbor si nechávame pre čím ďalej tým hustejšiu tmu až na hangár a k dobrej káve. Ostatne, tá spolu s krásnymi horami a skvelou partiu robí každé lietanie s Pelikanom výnimočným. text a foto Mgr. Tomáš Kika autor je pilot vrtuľníka a letecký záchranár

česko-slovenský záchranářský časopis

13

Technika ???

DALEKO ZA HRANICÍ

„Monitoring beyond limit“ – tímto anglickým výrazem, volně přeloženým jako monitorování bez omezení, daleko za hranicí jiných technologií, je odborníky označována technologie, která generačně posouvá možnosti řízení zásahu, především průzkum terénu u velkých katastrof, mimořádných událostí a nebezpečných havárií. Právě rozsáhlé lokality a nedostupnost terénu, nebo mimořádná rizikovost vyžadují technologie, které přináší informace o dané situaci, aniž by pro jejich pořízení riskovali profesionálové život.

14

česko-slovenský záchranářský časopis

Technika ???

rescue

report

produktů a technologií posouvajících horizonty bezpečnosti obecně. Jeho použití umožňuje nejen zvyšování bezpečnosti složek přímo v managementu zásahu. Při mimořádných událostech mohou záchranáři, hasiči i policisté vidět a analyzovat lokalitu a ohnisko události. Tuto technologii lze však s přehledem využít i v ochraně obyvatelstva, a to nasazením v potenciálně rizikových situacích, kdy hrozí sesuv půdy, sněhu, záplavy, požáry, radiační a chemické ohrožení, teroristický nebo kriminální čin.

N

a odborné konferenci a výstavě FUTURE FORCES FORUM v Praze byl letos ve světové premiéře představený český model bezpilotního vrtulníku Sky Spotter 150, navržený firmou LIAZ a.s. a vyráběný společností Modelárna LIAZ spol. s r.o.. Pro záchranářské a bezpečnostní instituce jej výrobci modifikovali jako SET PRO BEZPEČNOSTNÍ A ZÁCHRANÁŘSKÉ PRÁCE, dodávaný jako souprava v kombinaci s měřícími a monitorovacími zařízeními, pozemním řídícím prvkem i přepravným boxem.

Bezpilotní vrtulník spadá do série

FAKTORY ÚSPĚCHU »» Vrtulník SkySpotter má velmi vysokou schopnost pohybu včetně zavěšení ve vzduchu. Jeho pohyb má čtyři stupně volnosti. »» Pohyb je řízen z pozemní řídící stanice (GCS) pomocí velmi vyspělých algoritmů řízení, které využívají všech letových vlastností vrtulníku a zajišťují bezpečnost letu. »» Nosnost, zajištující možnost připojení prakticky všech na světě známých měřicích přístrojů, jak optických, tak radarů. Připojení je často pomoci závěsů s dalšími dvěma stupni volnosti.

VYUŽITÍ V ZÁCHRANÁŘSTVÍ »» Pozorování statických a pohybujících se objektů, např. davu lidí včetně možností rozpoznání obličejů, zvýšené teploty jedinců, předání hlasových pokynů, apod. »» sledování kriminálních scén, pohybu zbraní, drog a nelegálních migrantů včetně předání jejich obrazu zasahující jednotce a kontroly těžko přístupných míst »» analýza stavu a situace dopravní infrastruktury včetně průzkumu

»»

»»

»» »» »»

»»

a dokumentace dopravních přestupků detekce a sledování požáru, včetně teplotního pole, detekce ohrožených osob, detekce doutnajících míst. Přenos reálného obrazu velícím složkám průzkum a kontrola území při ekologických přírodních a živelných katastrofách, účast při vyhledávacích a záchranných operacích, hledání obětí a posuzování škod doprava prostředků první pomoci do vzdálených a těžko přístupných míst detekce biochemického a radiačního ohrožení detekce podpovrchových struktur: podpovrchových skladů, tunelů apod., sledování lavinových oblastí a vyhledávaní zasypaných osob, sledování nánosů bláta a pohyblivých zemin vytvoření zabezpečené radiové komunikace a přenosu dat mezi pohybujícími se jednotkami i na větší vzdálenosti

SLOŽENÍ SETU Základní komplex pro bezpečnostní a záchranářské práce LIAZ UAV SkySpotter 150 obsahuje hned dva bezepilotní vrtulníky pro kontinuální provoz za ztížených podmínek. V soupravě se tedy nacházejí: »» 2 ks bezpilotní vrtulník SkySpotter 150A »» 2 ks gyrostabilizační elektrooptické snímače LIAZ GSOS (kamera, termokamera, laserový zaměřovač) »» 1 ks pozemní řídicí stanice LIAZ GSC »» 1 ks transportní kontejner LIAZ TC ZPŮSOB POUŽITÍ Monitorovací a záchranářské úlohy provádí vrtulník SkySpotter 150 A

česko-slovenský záchranářský časopis

15

Technika

v režimu stání a v ručním nebo automatickém letu. Let je řízen z GSC prostřednictvím operátora letu. Operátor užitečného zatížení zpracovává údaje z GSOS a dalších připojených užitečných zatížení a koriguje jejich činnost za účelem maximálního výsledku monitorování. Získané údaje jsou v případě potřeby předávány velitelem GCS

do nadřazených složek a případně od těchto složek jsou přijímaný korekce úkolů nebo nová zadání.

PŘENOS DAT Data z užitečného zatížení jsou přenášena pomocí kanálu 2,4 GHz na vzdálenost max. 100 km, letová data pomocí kanálu 900 MHz.

TECHNICKÉ PARAMETRY Parametry GSOS Parametry optického sledování Osoba 1,8 x 0,5 m Viditelnost

Vozidlo 4,0 x 1,5 m

Obvyklé podmínky

Ideální podmínky

Obvyklé podmínky

Ideální podmínky

DETEKCE (m)

820

930

2 200

2 800

ROZLIŠENÍ (m)

210

230

580

710

IDENTIFIKACE (m)

104

116

290

360

Parametry termo sledování Osoba 1,8 x 0,5 m Viditelnost

Vozidlo 4,0 x 1,5 m

Obvyklé podmínky

Ideální podmínky

Obvyklé podmínky

Ideální podmínky

DETEKCE (m)

1750

2000

4500

6000

ROZLIŠENÍ (m)

450

510

1240

1560

IDENTIFIKACE (m)

225

255

640

780

Parametry zaměřování Režim viditelnosti

Nízká přesnost

Střední přesnost

Vysoká přesnost

REFLEXNÍ CÍL (m)

2900

1500

750

NEREFLEXNÍ CÍL (m)

1600

900

750

15

8

4

PŘESNOST (m)

16

česko-slovenský záchranářský časopis

LETOVÉ PARAMETRY »» let na přímou viditelnost »» let na radiovou viditelnost 100 km v ručním nebo programovém režimu s možnosti až několika stovek programovatelných pracovních bodů s automatickým návratem »» let na robotický režim až do vzdálenosti 300 km s možností programování až několika set pracovních bodů s návratem na určené místo »» doba letu do 5 hodin »» letová hladina od 2 m do 4 300 m nad mořem Redakčně upraveno na základě podkladu autora: Doc. Ing. Vojtěcha Pražmy, CSc. foto: archiv Modelárny Liaz spol. s r.o.

Nejbezpečnější lana o průměru 11.0 mm na trhu.

ARAMID 11 MM

Unikátní lana s kevlarovým opletem a polyamidovým jádrem, která vynikají vysokou pevností a zvýšenou odolností proti oděru. Lana krátkodobě odolávají otevřenému ohni a sálavému teplu o teplotě až 400 °C! Tuto vlastnost nejvíce ocení především speciální zásahové jednotky policie a armád při rychloslaňování z vrtulníku, kdy běžná lana nejsou schopna vzniklé tepelné energii odolávat.

PRŮMĚR LANA HMOTNOST POČET (UIAA) PÁDŮ POMĚRNÁ HMOTNOST OPLETU POSUN OPLETU PRODLOUŽENÍ (50 – 150 KG) SRÁŽENÍ MIN. PEVNOST S UZLY PEVNOST TYP

SECURE 11 MM

Lano určeno pro použití všude tam, kde hrozí nebezpečí poškození opletu a jádra.

Použitím tohoto lana výrazně zvýšíte svou bezpečnost v případech, kdy hrozí mechanické poškození lana o ostré hrany nebo narušení celistvosti lana padajícími předměty. Díky své jedinečné sendvičové konstrukci pletených vrstev a použití speciálně vyvinutých staplových vláken je lano schopno podržet zavěšenou osobu nebo břemeno i v případě značného poškození opletu nebo jádra, aniž by došlo k úplnému přetržení lana a následnému pádu zavěšené osoby. I při značné destrukci lana má zavěšená osoba čas spustit se na zem nebo do bezpečné výšky, popřípadě se zajistit v bezpečném bodě mimo poškozené lano.

OPLET

PRŮMĚR LANA HMOTNOST POČET (UIAA) PÁDŮ POMĚRNÁ HMOTNOST OPLETU POSUN OPLETU PRODLOUŽENÍ (50 – 150 KG) SRÁŽENÍ MIN. PEVNOST S UZLY PEVNOST MAX. RÁZOVÁ SÍLA TYP

SPECIÁLNÍ VRSTVA PLETENÉ JÁDRO

JÁDRO

Chráněno užitným vzorem / Na požádání dodáme šité zakončení.

LANEX a.s., Hlučínská 96/1, 747 23 Bolatice, Czech Republic, Tel.: +420 553 751 316,, E-mail: jiri.gazda@mytendon.com

www.mytendon.com

11 80 18 47 1 3 0.9 15 45 A / EN 1891

11 84.6 20 33.1 0 4.5 0.8 19.8 35 4.3 A

mm g/m min. % mm % % kN kN

mm g/m min. % mm % % kN kN

Názor

ZACHRÁNIT NEBO NEZACHRÁNIT? Doslova hamletovské dilema vzbuzuje nový mediální projekt o lince tísňového volání 112 na jedné z našich soukromých televizí. To, že jsme národ nadšených pozorovatelů cizího neštěstí, je sice o nás známo, ale aby někdo vytvářel dojem reálných záchranářských situací pouze na základě tzv. dramatizace a nebezpečně uváděl veřejnost v omyl, to snad již hraničí s velmi špatným vtipem na úkor všech složek IZS. Je to přímo výsměch profesionalitě pracovníků operačních středisek.

Jsme rádi, že se od tohoto pořadu odborná záchranářská veřejnost prakticky okamžitě distancovala. Přinášíme oficiální stanoviska všech hlavních složek k nově vysílanému pořadu TV PRIMA.

VYJÁDŘENÍ GŘ HZS ČR: V pondělí 3. prosince 2018 televize Prima odvysílala 1. díl pořadu s názvem Linka 112. Na základě velkého ohlasu laické i odborné veřejnosti Hasičský záchranný sbor ČR prohlašuje, že na uvedeném pořadu nespolupracuje s TV Prima. Nejedná se o pořad, který by Hasičský záchranný sbor ČR spoluvytvářel či garantoval.

VYJÁDŘENÍ ZDRAVOTNICKÝCH ZÁCHRANNÝCH SLUŽEB Z CELÉ ČR: Pořad linka 112 nejen zcela odporuje realitě, ale informace, které poskytuje, mohou být nebezpečné!

Zdravotnické záchranné služby celé ČR se důrazně distancují od televizního pořadu Linka 112, který vysílá stanice FTV Prima. Na produkci tohoto pořadu se žádná ze záchranných služeb v České republice nepodílí a s jeho tvůrci nespolupracuje. Způsob, jakým popisuje fungování linky 112, zcela zásadně odporuje realitě a v divákovi vzbuzuje představu o jakýchsi „univerzálních superoperátorkách“, které po přijetí tísňové výzvy vydávají pokyn k zásahu záchranářům, hasičům a policistům.

Práce operátorů jednotlivých složek IZS je na vysoké odborné úrovni a od jednotlivých pracovníků vyžaduje hluboké a detailní znalosti problematiky

18

svého oboru. Nejen z tohoto důvodu je nemožné, aby jeden operátor byl schopen realizovat operační řízení všech základních složek IZS. Z profesionálního hlediska se neztotožňujeme s prezentovanými postupy, které jsou v některých případech i v rozporu s platnou legislativou i doporučeními. Především ale chceme apelovat na veřejnost ohledně volání na tísňovou linku. V případech, kdy máte podezření, že vás nebo někoho jiného postihly zdravotní komplikace, a to i v situaci, kdy si tím nejste jistí, volejte vždy přímo na linku 155.

Na rozdíl od linky 112 se zde spojíte s profesionálním zdravotníkem, který k vám v případě potřeby vyšle posádku záchranné služby a telefonicky poskytne i účinné rady pro laickou první pomoc. Role zdravotnického operačního střediska je v tomto ohledu nezastupitelná. Hovor není přepojován (jako je tomu v případě linky 112), ušetříte tak drahocenné vteřiny, které hrají při záchraně lidských životů zásadní roli.

Všechna zdravotnická operační

česko-slovenský záchranářský časopis

střediska v republice jsou komunikačně propojena s dispečinky ostatních složek integrovaného záchranného systému (Hasičským záchranným sborem i Policií ČR). Tyto složky dokáží naši operátoři zalarmovat a vyslat je na místo události současně s posádkami záchranné služby. Stejným způsobem to funguje i obráceně.

Nijak se nevymezujeme vůči práci kolegů na lince 112. Znovu ale zdůrazňujeme, že prioritou je volat na linku 155 ve všech případech, kdy může být v ohrožení lidské zdraví či život.

VYJÁDŘENÍ POLICIE ČR: Stejně jako kolegové z HZS ČR jsme se ani my nijak nepodíleli na tvorbě pořadu FTV Prima s názvem Linka 112.

Obdobně tomu bylo i v případě pořadu s názvem Policie v akci.

-redfoto ilustrační

Operační středisko

rescue

report

VÝJEZD, NA KTERÝ NIKDY NEZAPOMENU Denní praxe operátorů tísňové linky se na míle liší od moderních televizních „pohádek“. Operátorky středočeské záchranky se s námi podělily o skutečné příběhy, které jim ještě dlouho nezmizí z paměti.

NEZAPOMENUTELNÁ RESUSCITACE Během denní služby na dispečinku linky 155 jsem okolo sedmnácté hodiny zvedla telefon. Ozval se hodně vyděšený volající a oznamoval: „Rychle!

Rychle, prosím vás! On tady leží na zemi!" Začala jsem s klasickou sérií otázek od adresy až po stav pacienta. „Kde bydlíte?“ Adresu volající věděl, patro také. Naštěstí se jednalo o panelový dům hned naproti nemocnici, takže i záchranka to měla v podstatě za rohem. Po dalším zjištění, že člověk, ležící v bytě volajícího, nedýchá a je v bezvědomí, byla na místo poslaná posádka s lékařem.

Mezi tím jsem se snažila zahájit telefonicky asistovanou resuscitaci a tady se začíná celá historka stávat legendární.

Telefonicky asistovanou resuscitaci jsem zahájila klasicky a vysvětlila pánovi, že začneme mačkat hrudník. „Nebojte se, to zvládneme, pan doktor už je na cestě,“ se úplně míjelo účinkem, protože volající rozrušeně odpovídal: „Ale on je úplně na zemi! Vy jste ale dobrá, nemůžu přece mačkat

tatínkovi hrudník. Je úplně placatý!!!"

Až potud jsem se pořád snažila volajícího přimět k zahájení resuscitace, jenže po několika minutách padla osudová věta: „Já ho tedy pořád mačkám, ale on se pořád tak usmívá, jako když mi padal na zem." Znejistěla jsem. „Je tam opravdu někdo v bezvědomí?“ Odpověď mě odrovnala. „No jasně, vypadl mi na zem z tubusu." „Kdo? Z tubusu?! Není to vtip, že ne?“ zeptala jsem se. Na to volající znovu: „Pomoc! On tady tatínek leží a nemluví na mě, ani mi neodpovídá!" Tak jsem tedy asi po sté zopakovala, aby začal stlačovat hrudník 100x do minuty a doopravdy se mi zdálo, že konečně resuscituje. Musím se přiznat, že se mi dost ulevilo.

Po chvíli byl v telefonu slyšet hluk, smích posádky a nadávání volajícího.

Hovor jsem tedy ukončila a čekala, že se bude shánět ventilované lůžko.

Jenže ono nic!

Posádka při příchodu do vzorně otevřeného bytu, protože to chtěla ta paní na telefonu, uviděla volajícího, jak klečí nad fotografií staršího muže o velikosti 40 x 40 cm a mačká červený tubus, do

kterého byla fotka před tím vložená.

Místo lůžka na anesteziologicko-resuscitační oddělení, jsme nakonec zajišťovali převoz do psychiatrické léčebny.

Jitka Šlaufová – dispečerka linky 155 ZZS středočeského kraje

MALÁ PRINCEZNA VE VELKÉ OSUŠCE Byl začátek léta a lidé začínali trávit čas u vody. Já právě dorazila na výjezdové stanoviště na noční službu. Bylo krátce po 19. hodině. Chvíli po tom, co jsem si oblékla záchranářskou uniformu, nám pískla vysílačka. Byl nám nahlášen výjezd do celkem vzdálené obce k tříleté holčičce, která spadla do bazénu. Topila se. Byla vytažena rodiči, když už byla v bezvědomí.

Hned jsme vyrazili na místo. Pokud jedeme k takové rodinné tragédii, která se ještě navíc týká malého dítěte, jsou to hrozné nervy. Tušíme, co nás na místě čeká, jsme na všechno teoreticky i prakticky připraveni. Máme školy, praxi, vybavení, znalosti, víme, jak

česko-slovenský záchranářský časopis

19

Operační středisko

máme postupovat v krizové situaci, ale na ty emoce nás nepřipraví nikdo. Řidič jel, jak nejrychleji to šlo, majáky nám houkaly nad hlavou, ale jinak nikdo nemluvil. Takové ticho bývá v sanitce málokdy.

Věděli jsme, že zatímco jedeme na místo, dispečerka linky 155 provádí telefonicky asistovanou neodkladnou resuscitaci. To znamená, že je s rodinou na telefonu a radí jim, jak mají postupovat v oživování. Jaká je aktuální situace na místě, jsme však nevěděli. Člověk si vždycky představuje jen to nejhorší. Stále jsem pokukovala po přístrojích a přemýšlela, co vezmu nejdřív. Ani nevím, kdy jsem si navlékla gumové rukavice, chtěla jsem si je nasadit, ale zjistila jsem, že už je mám navlečené.

Přijeli jsme na místo, vzali všechno vybavení a už na nás mávali od domu.

Běželi jsme za nimi dovnitř. Na ten pohled nikdy nezapomenu. Z obrovské osušky na nás koukala dvě velká očka krásné holčičky. Než jsme přijeli na místo, za pomoci naší dispečerky se rodině podařilo holčičku oživit.

Malá princezna měla to nejhorší za sebou. Na nás teď bylo zkontrolovat její aktuální zdravotní stav, ošetřit jí a zajistit. Nikdo v tu chvíli nevěděl, jak dlouho přesně byla pod vodou, tedy bez přísunu kyslíku a jaké může mít následky. Velmi nám pomohl časový úsek objasnit kamerový systém na domě, který zachytil dobu pádu do bazénu a následné vytažení holčičky ven.

Dali jsme jí infuzi, kyslík a monitorovali životní funkce. Přenesli jsme jí do sanitky a převezli do nemocnice na pozorování. Po cestě jsem jí nespustila z očí a pečovala o ni, jako o vlastní.

Celou cestu svírala v malé ručičce plyšového Kryštůfka, panáčka malého záchranáře, kterého jsme jí věnovali.

Vozíme tyto panáčky v sanitce a dáváme je malým dětem, které vezeme do nemocnice.

Na tento výjezd nikdy nezapomenu.

Dnes už je to školou povinná a úplně zdravá, krásná malá slečna. Tato událost na ní nezanechala naštěstí žádné následky.

Věra Šestáková - vrchní sestra okresu Beroun

20

MÍSTO NAROZENÍ: NA CHATĚ Bylo to okolo čtvrté hodiny ráno, když se mi do telefonu na lince 155 ozvalo: „My asi budeme rodit.“ Při odpovědi na dotaz: „Kde vás najdeme?“ mi opravdu zatrnulo. Žádná ulice ani číslo popisné, popis zněl jasně: „Posázavská stezka, poslední chata směrem k jezu.“ Ještě štěstí, že tam na druhém břehu to dobře znám a tak jsem se dala do pátrání.

Chatu jsem nakonec dohledala, byla v lese ve stráni a od řeky pořádný kus cesty do kopce. Bylo mi jasné, že posádky se k rodičce nedostanou autem ani z jedné strany řeky. Posádka RZP z Davle tedy smířená s osudem, že nechá vůz v nejbližší obci a dále půjde asi pět kilometrů pěšky, vyrazila. Já jsem zatím zjistila, že se jedná o mladou slečnu a tudíž jsem sázela, že jde o prvorodičku a předpokládala jsem tedy, že máme dostatek času. To jsem se ale mýlila. Polil mě studený pot, když jsem se dozvěděla, že slečna se chystá rodit počtvrté, takže bylo pravděpodobné, že porod bude postupovat rychle.

Kolegyně poslala na místo lékaře a poprosila o pomoc hasiče, kteří by ho přepravili člunem po řece. Já jsem začala s volajícím řešit situaci v chatě.

Rodička situaci psychicky moc nezvládala a také se probudilo pětileté dítě, které bylo v chatě s nimi, což nám vzájemnou komunikaci moc neusnadňovalo. Porod rychle postupoval a nám nezbylo nic jiného, než porodit miminko ještě před příchodem záchranářů.

Volající (budoucí tatínek) byl skvělý, skvěle se mnou spolupracoval a po necelých 15 minutách jsme společnými silami porodili zdravou holčičku. Za mé

česko-slovenský záchranářský časopis

pomoci podvázal pupečník a stále jsme kontrolovali stav miminka a maminky.

Přiznám se, že jsem se už moc těšila až se dozvím, že se lékař blíží, a tak jsem tatínka poprosila, aby šel pomalu ven směrem k řece lékaři naproti.

Další šok na sebe nenechal dlouho čekat, když mi oznámil, že už stojí u řeky, ale nikoho nevidí. Volala jsem lékaři na mobil a ten mi sdělil, že se se člunem "zasekl" na jezu, protože je málo vody. Vypadalo to, že jen tak nedorazí. Mohli jsme už jen spoléhat na posádku z Davle, která se pomalu blížila pěšky lesní cestou. Požádala jsem tedy volajícího o telefon na maminku do chaty, abych mohla dál kontrolovat stav miminka a dozvěděla jsem, že jediný telefon má u sebe on. Tak jsem se omluvila a požádala ho, aby se tedy vydal zpět k chatě. Nejenže nenadával a nevztekal se, ale vcelku se mnou ještě vtipkoval o sto nachozených kilometrech a stoupal zpět do kopce.

Holčička s maminkou byly naštěstí v pořádku v dobře vytopené chatě.

Tatínek za mé asistence přestřihl pupeční šňůru a čekali jsme až dorazí pěšky záchranáři z Davle. Ti naštěstí brzy přišli. Maminku i s miminkem ošetřili a dopravili je posázavskou stezkou k pět kilometrů vzdálené sanitce a pak do nemocnice k dalšímu ošetření.

Konec dobrý, všechno dobré. Volající moc děkoval a já jemu ještě víc.

Jitka Šlaufová – dispečerka linky 155 ZZS středočeského kraje Ve spolupráci s redakcí Petra Effenbergerová, tisková mluvčí ZZS Sčk foto: archiv ZZS Sčk

První pomoc

rescue

report

DO LONDÝNA ZA OSVĚTOU Čeští záchranáři učili první pomoc děti v Londýně

Jak vidí spolupráci se záchranáři ředitelka České školy bez hranic v Londýně Zuzana Jugmanová? Položili jsme ji několik krátkých otázek:

Osvěta a výuka první pomoci je posláním mnohých záchranářů. Naprostá většina však působí lokálně, maximálně na úrovni České a Slovenské republiky.

Proto nás v redakci nadchlo, že aktivity výuky první pomoci u dětí se již šíří i za hranice. Dobrovolníci z Life RESCUE školili děti v České škole bez hranic v Londýně.

J

edno sobotní odpoledne (školní docházka v Británii je totiž šestidenní, pozn.red.) si užily děti nultých až druhých tříd České školy v prostorách St. Mary Magdalene v Londýně s hosty z České republiky. Byli to záchranáři z Life RESCUE, z.s., kteří jim změnu výuky připravili spolu s lektorským sborem školy jako velké překvapení.

Tématem akce byly dětské úrazy a drobná poranění. Nejmenší školáci mohli vyzkoušet navzájem mezi sebou obvazování rukou nebo kolen, aby uměli zareagovat i při celkem běžných úrazech, například na školním hřišti, ještě před příchodem záchranářů.

Záchranáři jim připravili i zábavné puzzle a srozumitelný výklad na téma první pomoci ještě před momentem, kdy na hřišti, nebo někde při hře ke zranění dorazí rodič, nebo kdokoli dospělý.

Celá návštěva záchranářů měla rozsah větších rozměrů, než se na první

pohled zdálo. Děti si vyzkoušely, že českým jazykem se domluví i s lidmi, které neznají. Znalosti češtiny si rozšířily i o speciální výrazy týkající se úrazů a první pomoci. V současné době se již rozbíhají přípravy na program do dalšího roku, který by měl být výrazně rozmanitější a atraktivnější.

Redakce ve spolupráci s ředitelkou Zuzanou Jugmanovou foto: archiv Life RESCUE

Jak česká škola bez hranic v Londýně funguje a kdo jsou její žáci?

V současné chvíli do školy dochází 202 biligvních dětí – do sobotní školy v St. Mary Magdalene Academy a do středeční odpolední družiny Čeština hrou v Harpendenu.

Nejmladším dětem u nás je 18 měsíců a nejstarším 17 let. Náš učitelský sbor má současnosti 25 pracovníků v různých profesích, například vedení školy, senior a junior učitelé, asistenti, dobrovolníci, stážisti. Osobně se zabývám výukou a vzděláváním více než 13 let a mám za sebou zkušenosti i z České školy v Paříži.

Uvítali jste spolupráci se záchranáři a jaký byl Váš dojem z jejich návštěvy?

Byla to krásná akce, plná zajímavých informací a děti si to opravdu moc užily!

Jak se na návštěvu zástupců českých záchranářů dívali rodiče a jak ji hodnotili?

Rodiče jsou samozřejmě spokojeni s tím, že se děti učí nové věci i jiným způsobem, než-li s paní učitelkou ve třídě. Projektové vyučování je pro děti tím nejzdravějším způsobem učení. Budeme moc rádi, když pro nás uděláte další program a navrhnete nám nový zajímavý projekt na další rok.

česko-slovenský záchranářský časopis

21

Technika

LÉTAJÍCÍ POMOCNÍCI

Britští záchranáři používají drony k průzkumu a řízení záchranných akcí. Čas je vždy kritickou hodnotou efektivity zásahu. Každý zásah nárokuje rychlé informace v reálném a co možno nejkratším čase. Někdy však samotná povaha záchranné nebo pátrací akce vyžaduje získání informací z velké plochy nebo z nepřehledného terénu. A zde začínají v evropském záchranářství hrát čím dál tím větší roli drony.

J

edna z modelových situací pro využití dronu jako pomocníka je běžná pátrací akce britských policistů a záchranných pátracích týmů na jihozápadě a severu Anglie, v hrabstvích Devon, Cornwall a Dorset. Všechna tato místa svou panenskou přírodou přímo vybízejí k turistice a toulkám po ostrovech, které jsou pěšky dostupné jen za odlivu. Krásná příroda a početné ptačí kolonie nabízí turistům možnost pozorování, při kterém často zapomenou na čas, nebo v honbě za fotografiemi podceňují rizikovost terénu a mnohá nebezpečí. Nešťastná uklouznutí, pády, lidé uvězněni přílivem na ostrůvcích mezi útesy – to vše jsou situace, které musí místní policejní a záchranářské složky řešit každý den.

DRONY V PRVNÍ LINII Do práce v rizikovém prostředí tedy jako první nastoupí drony. V minulosti bylo poměrně těžké drony obsluhovat vyškoleným týmem profesionálů.

Drony samotné vyžadovaly hodně času a prostoru na sestavení či rozložení ramen nebo na montáž kamery. Měly také mnoho omezení, například okolní pro-

22

vozní teplotu nebo výdrž baterií, která zásadně ovlivňovala dobu letu dronu.

Aktuálně však ve vybavení profesionálních složek přibyly pomocníci nové generace, drony DJI Mavic 2 Enterprise.

Dle vyjádření samotných profesionálů se efektivita zásahu posouvá o celou jednu úroveň výše. Doba od dojezdu k zásahu po aktivaci dronu se nyní počítá v minutách a významně se zkracuje také tzv. servisní doba údržby dronu po zásahu. To vše proto, že je nejen technologicky nabitý, ale především malý.

MINI MAZLÍČEK Jednou z největších výhod tohoto produktu jsou velmi malé rozměry.

Složený dron má rozměry 214×91×84 mm a s hmotností cca 900 g se vejde

česko-slovenský záchranářský časopis

v podstatě kamkoliv. Do přihrádky spolujezdce, pod sedačku nebo do postranních kapes v zavazadlovém prostoru.

Když se přidá opravdu krátký čas na předletovou přípravu a jednoduché použití, stává se z tohoto létajícího záchranářského profesionála opravdový

Technika

rescue

report

pomocník. Nová kamera s optickým přiblížením pomáhá vyhledat zraněné a navíc z bezpečné vzdálenosti získat podrobnější přehled o celkové situaci.

Zraněné, nebo pohřešované osoby získávají jeho nasazením velkou šanci na svoji záchranu.

DJI Mavic 2 Enterprise je nově vybaven doplňky, které rozšiřují rozsah jeho použití: »» Připojitelný reproduktor s hlasitostí 100 dB pomáhá na dálku komunikovat s pohřešovanou či zraněnou osobou. Nešťastník uvízlý na útesu tak třeba uslyší: „Toto je policejní pátrací dron. Prosím, zvedněte ruce, pokud jste v pořádku. Snažte se zůstat klidný a nehýbejte se. Pomoc je na cestě.“ Reproduktor umožňuje přehrávání dříve připravených zvukových záznamů, například výzev k opuštění prostoru nebo jiných pokynů. »» Dvojitý reflektor napomáhá použití modelu v prostorech s nízkou intenzitou osvětlení nebo v noci. Tím se možnost použití v noci rozšiřuje o možnost osvětlení samotného místa zásahu. »» Zábleskové světlo je určeno ke zvýšení bezpečnosti při provádění operací v oblastech s nízkou intenzitou světla, nebo za tmy, což umožňuje např. pilotům záchranných vrtulníků snadno zpozorovat dron z velké dálky.

»» Optická a infračervená čidla slouží k zajištění detekce překážek a bezpečného odstupu od budov, stromů, skal a dalších objektů. »» Integrovaný ADS-B přijímač je pro zajištění letové bezpečnosti.

Přijímač v reálném čase informuje operátora dronu o pohybu blízkého letadla nebo vrtulníku.

VÝKON V EXTRÉMU Asi každého profesionála především zajímá výkon a to v extrémních podmínkách. Dron DJI Mavick využívá inteligentní pohonné akumulátory, které ho ve vzduchu udrží až 31 minut.

V nepříznivé větrné situaci, která je v Británii spíše pravidlem, než výjimkou, se velmi uplatňuje funkce samo zahřívání baterie, která umožňuje létat i v teplotách pod bodem mrazu a opět tak zvyšuje rozsah použití.

I v našich končinách se stává použití dronů ve velení záchranářských akcí běžnou praxí. Především karlovarští hasiči ale i jiné profesionální týmy již pokročili mílovými kroky v metodice záchranných akcí. Touto inspirací z britského pobřeží ukazujeme, jak slibná budoucnost se otvírá generační obměnou i v tomto progresivním technologickém odboru. Zkušenosti britských pátracích týmů potvrzují velký kvalitativní posun v řízení zásahů, ale především v bezpečnosti samotných zasahujících.

Zpracovala redakce s využitím informačních zdrojů britské policie a společnosti STABLECAM s. r. o., výhradního dovozce dronů značky DJI pro ČR a SR Foto: Stablecam s.r.o.

MAVIC 2 ENTERPRISE ZASAHUJTE TAM, KDE JE POTŘEBA S DRONY JSOU ZÁCHRANNÉ AKCE EFEKTIVNĚJŠÍ

více informací na www.stablecam.com

česko-slovenský záchranářský časopis

23

První pomoc

15 000

malých záchranárov na Slovensku

Interview s koordinátorkou projektu ZÁCHRANA SOM JA a riaditeľkou Falck n.o. Janou Mračnovou

Štyri stanovištia, celý prvý stupeň žiakov základnej školy aj s učiteľmi. Predtým, ako sa deti rozídu po jednotlivých stanovištiach, tak ešte riaditeľ školy preberie automatický externý defibrilátor a víťazná trieda si za veľkého potlesku prevezme diplomy.

T

akto vyzerá ráno na 50tich školách, ktoré vyhrali v projekte ZÁCHRANA SOM JA. Ten vracia na základné školy hravou formou tému prvej pomoci a bezpečnosti na cestách a aj jeho druhý ročník na Slovensku organizuje Falck nezisková organizácia a Nadácia Allianz.

Vráťme sa ale na jednu z víťazných škôl. Telocvičňa je plná detí od prvého do štvrtého ročníka. Po úvode ich inštruktor rozdelí do štyroch skupín a každá z nich začína na jednom zo stanovíšť, na ktorých si trénujú napríklad oživovanie či ako pomôcť spolužiakovi v prípade úrazu.

24

Vyššie sme si v krátkosti popísali, ako to vyzerá na víťaznej škole. Čo všetko tomu ale predchádzalo, o čom je projekt ZÁCHRANA SOM JA? Pýtame sa riaditeľky Falck neziskovej organizácie a koordinátorky projektu Jany Mračnovej.

Tento rok ide už o druhý ročník projektu ZÁCHRANA SOM JA, pri realizácii ktorého sme opäť spojili svoje sily s Nadáciou Allianz. Zo štatistík je vidieť, že detských úrazov a nehôd na cestách, pri ktorých je účastníkom aj dieťa, narastá. Rozmýšľali sme teda nad projektom, ktorý deti naučí základy prvej pomoci, ale zároveň ich pripraví aj na rôzne situácie, ktoré sa im môžu

česko-slovenský záchranářský časopis

prihodiť nielen v škole, ale aj doma či na ihrisku. A o tom celom oba ročníky projektu ZÁCHRANA SOM JA sú. Čo museli deti urobiť, aby sa mohli stať víťazmi tohto projektu?

Základom súťaže boli projekty na tému prvej pomoci a bezpečnosti na cestách, ktoré deti pripravovali aj so svojimi učiteľmi. A musím povedať, že boli veľmi kreatívne, dostali sme napríklad aj pesničky či videá. Tento rok sa zapojilo do súťaže až 351 triednych kolektívov a z ich prác porota vybrala 50 víťazných.

Okrem kurzu prvej pomoci čo ešte školáci vyhrali?

Ako je uvedené už vyššie, každá

První pomoc

rescue

report

škola vyhrala zážitkový kurz prvej pomoci pre celý prvý stupeň, certifikovaný kurz prvej pomoci pre pedagogický zbor a automatický externý defibrilátor. Ten si väčšinou škola umiestňuje vo svojich vstupných priestoroch. V rámci tohto druhého ročníka máme dve školy, ktoré vyhrali aj minulý rok a spolu s organizátorom sa rozhodli darovať defibrilátor ďalej, konkrétne jedna škola hasičom a druhá policajtom. Ale aby som ešte nezabudla, zároveň päť najlepších tried opäť vyhralo aj školský výlet podľa svojho výberu.

Tento ročník projektu ste ale začali netradične – nie v škole, ale v nemocnici...

No nebolo to kvôli tomu, že by z nás niekto ochorel. Práve naopak. V tomto roku nás oslovili aj zo základnej a materskej školy v Národnom ústave detských chorôb v Bratislave. Nám sa veľmi páčil nápad odštartovať náš druhý ročník projektu práve ukážkami prvej pomoci pre malých pacientov. Možno práve deti, ktoré sa zapojili do projektu, boli v tomto čase hospitalizované a tak sa spolu so svojimi spolužiakmi

nemohli zúčastniť našich kurzov.

Takto mohli absolvovať aspoň malú ukážku toho, čo si ich spolužiaci vyskúšajú počas celého dopoludnia v škole aj s reálnou sanitkou. Sme radi, že sme mohli deťom takouto zábavnou formou aspoň trošku spestriť ich pobyt v nemocnici a naučiť ich niečo nové, čo vedia v budúcnosti sami zužitkovať. Bolo to veľmi príjemné stretnutie, malí pacienti sú nesmierne zvedaví a učenliví.

Zhrňme prosím štatistiku oboch ročníkov projektu ZÁCHRANA SOM JA. V rámci oboch ročníkov sme darovali až 100 automatických externých defibrilátorov. Kurzy prvej pomoci prebiehajú ešte do konca tohto roka, ale predpokladáme, že za oba ročníky naučíme prvú pomoc takmer 15 000 detí a 2 000 učiteľov. Dovolím si teda povedať, že skutočne robíme zo slovenských škôl bezpečnejšie miesta.

Interview pripravila: Jana Galera Matúšová Foto archív Falck n.o.

česko-slovenský záchranářský časopis

25

Zásahová technika

Pantheři slaví

Jubilejní tisící pětistý vyrobený Panther je ve Finsku Maximálně tři minuty dojezd a dvě minuty na aktivaci hasebního systému pro požár na palubě letadla. Po těchto pěti minutách již plní hasící speciál Panther svou roli a brání možnému vzniku hromadného neštěstí na letišti. situacích a rychlé jízdě bezpečnost zvyšuje RSC (Roll Stability Control) systém s aktivní redukcí obrátek motoru a následným aktivním bržděním na všech nápravách, nezávisle na řidiči.

R

ychlost zásahu není jedinou, ale jistě klíčovou vlastností, proč provozovatelé letišť celosvětově spoléhají na vlajkovou loď letištních speciálů, Panthery od výrobce Rosenbauer International. Vozidla již mnoho let splňuji přísná kritéria pro provoz a zásahy na letišti. Stejně tak je tomu i ve Finsku, kde je nyní na helsinském Vantaa letišti aktivních 5 zásahových speciálů. Na letišti Tampere Pirkala byl letos dodán první speciál tohoto typu, s výrobním číslem 1 500.

Provozovatel letišť ve Finsku, společnost Finavia, nechala jubilejního Panthera vyrobit v provedení 6x6 s motorem o 750 koních (552 kW), splňujícím normu EURO 6, který mu

26

umožňuje dosáhnout maximální rychlost 120 km/h.

BEZPEČNĚ RYCHLÝ 36,6 tunový kolos je díky 8 stupňové převodovce a samostatnému ovládání náprav rychlý jako jeho vzor v divočině.

Zrychlení z 0 na 80 km/h je dosaženo za méně než 30 vteřin. Nejvzdálenější bod letiště Tampere je schopen dosáhnout za méně než 3 minuty, což odpovídá předpisům Organizace pro mezinárodní civilní leteckou dopravu ICAO. Rychlost jde ruku v ruce s aktivními a pasivními prvky bezpečnosti: kabina testována na náraz dle normy ECE R29-3, nízké těžiště, šířka vozidla 3 metry. Speciální vysokorychlostní široké zimní pneumatiky. V kritických

česko-slovenský záchranářský časopis

NA SNĚHU I NA LEDU Klimatické podmínky ve Finsku nejsou vždy zrovna ideální. Proto všechny Finavia-Panthery jsou připravené fungovat i v extrémních mrazech až do - 32°C. Součástí zimní výbavy vozidel je kromě jiného i předehřívání motoru a rozvodů, přídavné zahřívání všech prvků hasícího systému, čerpadla i zásahových lafet. Špatná viditelnost za sněžné bouře a mlhy je kompenzována využitím infračervené kamery s monitorem v kabině. Osvětlení v LED technologii pokrývá všechny úhly. Kamerové systémy jsou nejen na horním hasícím dělu, ale i v zadní části vozidla.

PŘIPRAVEN NA ZÁSAH Tak, jak jsme u Pantherů zvyklí, i zde nacházíme výkonné čerpadlo, přesný dávkovací systém pro pěnidlo a elektronické ovládání lafet. Horní a přední hasící dělo můžou být aktivovány i za jízdy. Speciální tryska ChemCore umožňuje jako hasivo využít i práškovou substanci.

Autor: Gianna Conti na základě podkladů společnosti Rosenbauer International Foto: archiv Rosenbauer International

Zásahová technika

rescue

report

PANTHER 6x6 (Finavia)

Podvozek: Rosenbauer 39.750 6x6 Motor: Volvo D16, Euro VI, 750 koňských sil (552 kW) Převodovka: Automatická Brzdy: 445/80R25 XGC Zrychlení 0 - 80 km/h: < 30 vteřin Maximální rychlost: 120 km/h (74 mph) Hasivo: 12.500 l vody, 1.000 l pěnidla, 225 kg práškové hasivo Čerpadlo: N80 s 8.000 l/min při 10 bar (9.000 l/min při 12 bar) Elektronické pěnící zařízení: FIXMIX 2.0E od 5 l do 500 l/min Práškové hasící zařízení: PLA 250 Střešní hasící dělo: RM80 do 9.000 l/min Zadní hasící dělo: RM15C až do 1.500 l/min (ChemCore tryska) Rozměry: D x Š x V: 11.750 x 3.000 x 3.650 mm Celková hmotnost: 39.000 kg (Operační hmotnost: 36.600 t)

česko-slovenský záchranářský časopis

27

Výstroj záchranáře

Špičkový alebo fuknčný?

Peak Design potvrdil oboje Dve voľné ruky sú sen každého záchranára. Šikovne umiestnená technika na dosah, ktorá nezavadzia, ale naopak slúži, môže byť realitou vďaka inovatívnym riešeniam Peak Design, ktoré sme mali možnosť vyskúšať.

V dobe sociálnych médií a potreby silnej vizuálnej komunikácie a popularizácii práce záchranných zložiek, sa fotografia dostáva opäť do popredia. Či už ide o reportážne zachytenie silných momentov, snímanie zásahov pre následný rozbor alebo opäť čoraz viac žiadaná práca fotodokumentaristu pri výcvikoch i ostrých akciách, ľahká a bezpečná manipulácia s kamerou a fotoaparátom sú prvým predpokladom k úspechu.

28

česko-slovenský záchranářský časopis

Výstroj záchranáře

rescue

report

O

testovať sme sa rozhodli produkty, ktoré menia pohľad na používanie a ochranu foto a video techniky aj v najextrémnejších situáciách a sú podľa výrobcu určené pre kreatívnych dobrodruhov, čiže každého, kto v záchranárčine so sebou nosí foťák. A keď dobrodružstvo, tak poriadne – do vrtuľníka sme zobrali vyskúšať štyri povšimnutiahodné vychytávky amerického výrobcu Peak Design: batoh, držiak a dva popruhy.

Poznáte to dobre, fotoaparát zavesený na krku síce nespadne, ale neurobí záber, ktorý by ste nezmeškali, keby ste ho mohli držať vo vystretých rukách a nad hlavami davu či von z otvorených dverí letiacej mašiny. Kým popruh okolo krku oslobodíte spod pásov hrudného úväzku, prevlečiete cez helmu a nebodaj čelovú lampu, premárnená príležitosť je na svete. Hrozba zachytenia voľného popruhu o úplne čokoľvek od karabín cez vrecká na zásahovom odeve až po predmety v okolí, ak fotoaparát držíte len tak v ruke, si rozbitie drahej techniky priam pýta. Odpoveďou Peak Design-u pre odporcov popruhov je sotva 9 centimetrovú duralová doštička s názvom Capture, ktorú možno vďaka skrutkám pripevniť na akýkoľvek opasok alebo popruh do šírky 6.4 cm a hrúbky 2.2 cm. Na spodok fotoaparátu sa následne priskrutkuje protičlen v podobe známej statívovej doštičky a pomocou dômyselného klipu sa automaticky nasunie na držiak. Uvoľnením poistky jediným ťahom dostáva fotoaparát z držiaku opäť úplnú voľnosť. Pri výrobcom udávanej nosnosti viac ako 90 kg narazíme skôr na limit komfortu, než hmotnosti, nech už na držiak putuje kompakt, bezzrkadlovka alebo aj zrkadlovka s akýmkoľvek sklom na trhu.

Okrem jednoduchosti a spoľahlivosti ovládania sme ocenili najmä možnosť

zasunúť fotoaparát do držiaku ktorýmkoľvek zo štyroch smerov, a tak obzvlášť v exponovaných podmienkach (napríklad fotografovanie z vrtuľníka pri otvorených dverách), je aj výmena objektívu omnoho menej náročný projekt, ako keď treba fotoaparát jednou rukou držať a druhou sa starať o drahú optiku. Poistka proti náhodnému uvoľneniu, krádeži, dva druhy skrutiek pre príležitostné i trvalejšie pripevnenie k rôznym druhom popruhov a odolnosť voči všetkým druhom počasia a hrdzi robia z Capture pri doživotnej záruke a cene 69.95 EUR spoľahlivého nosiča nielen zrkadlovky, ale aj napríklad akčnej kamery, ktorá viac nemusí zavadzať na prilbe. Čím viac doštičiek, tým väčšie možnosti. Na palube vrtuľníka putoval batoh s Capture na popruhu kvôli nedostatku priestoru dole a fotoaparát na druhý Capture, pripevnený na lezeckom postroji. Jedným klikom elegantne vyriešená otázka kam s fotoaparátom, keď je náhle treba obe ruky.

Keď práve môžu zachrániť život.

Ako však poistiť pevný úchop fotoaparátu, ak nie je zacvaknutý v Capture?

Peak Design myslel na celý proces dobrodružného fotografovania a v sérií popruhov ponúka presne

pre tieto prípady rýchloupínací návlek tesne obopínajúci ruku s názvom Clutch. Princíp je rovnaký, ako pri poistení si lyžiarskej palice, akurát - omnoho lepší. Rýchlopupínací Clutch umožní pritlačiť dlaň k úchopu fotoaparátu podľa gusta fotografa, dokonca i tak pevne, že pri prípadnej náhlej strate úchopu ostáva fotoaparát v dlani. Dáva tiež viac priestoru prstom fotografujúcej ruky na manipuláciu s ovládacími prvkami fotoaparátu. Naopak, kedykoľvek pomocou duralovej spony je Clutch možné povoliť, ruku v rukavici (čo sme vo vrtuli opäť ocenili najmä v zime na ľadovci) i bez nej ľahko vyvliecť a fotoaparat zacvaknúť na opasok. Inšpirovaný horolezeckým vybavením, s vonkajšou kostrou z rovnakého materiálu ako rafty na divokú vodu a vybavený príjemným polstrovaním už Clutch z nášho Canonu zatiaľ neputoval dole. Ak by predsa len zavadzal, dodávaný kotviaci systém Anchor z materiálu Dyneema umožní promptne odopnúť návlek a jeho označenie rýchloupínací, tak dostáva ďalší rozmer. Pri cene 39.95 EUR ponúka v balení aj univerzálnu statívovú doštičku, a tak je okamžite kombinovateľný s držiakom Capture a širokou paletou statívov.

S kombinovateľnosťou to chlapci v Peak Design myslia naozaj vážne, a potvrdil to aj popruh s názvom Slide, nad ktorým sme najprv zdvihli obočie. Veď kto by už používal popruhy

česko-slovenský záchranářský časopis

29

Výstroj záchranáře

pri vyššie spomenutých vychytávkach.

Prídu však aj situácie, keď nie je kam upevniť držiak, rýchloupínací návlek nestačí, a ruky treba mať voľné. To, že klasické popruhy od výrobcov fotoaparátov sú silný bolehlav, sme už spomínali. Nielen že limitujú manévrovanie so zrkadlovkou, ale pri troche nepozornosti lieta drahá fototechnika zavesená na krku zo strany na stranu a už len pri obyčajnom behu sa nevyhne škrabancom alebo aj väčšiemu poškodeniu či nárazom do okolitých prekážok. Slide nie je obyčajný popruh, tak ako nie je obyčajný žiadny produkt Peak Design.

Napriek unikátnosti majú všetky spoločné intuitívne a jednoduché používanie. Slide sú vlastne 3 popruhy v jednom. Fotoaparát môžete na ňom nosiť okolo krku, cez rameno alebo na ramene. K fotoaparátu sa pripája prostredníctvom už spomínaného kotviaceho

30

systému Anchor na rôznych miestach podľa želania a spôsobu nosenia, ak je popruh odrazu prekážkou, za moment je fotoaparát z neho oslobodený.

Nenápadné polstrovanie nie je najväčšou výhodou popruhu, ktorý ponúka možnosť úpravy dĺžky jediným ťahom.

Samozrejmosť, s ktorou renomovaní výrobcovia fototechniky doteraz nedokázali prísť na trh ani pri najvyšších radách svojich zrkadloviek. Znie to až neuveriteľne. Popruh má nastaviteľnú

česko-slovenský záchranářský časopis

dĺžku od jedného až do jeden a pol metra a tak poskytne komfort postave s akoukoľvek výškou. Nás zaujala obzvlášť možnosť prispôsobiť dĺžku popruhu tak, aby pri nosení cez plece fotoaparát priľnul k telu, a aj pri dlhšie trvajúcich intenzívnych pohyboch ako je beh či nastupovanie a vystupovanie z auta a dokonca i vrtuľníka v exponovanom teréne, nevisel voľne na popruhoch a nezavadzal. Sotva 150 gramová hračka z nylonu s pevným úpletom

Výstroj záchranáře

rescue

report

otvorí nové obzory nosenia fototechniky na popruhu, pričom ceny popruhov Peak Design začínajú už na 29.95 EUR. Nie vždy je však výhodou nosiť fotoaparát v ruke vystavený vonkajším vplyvom. Najmä keď ide o cestovanie a presúvanie sa na vzdialené miesto fotografovania. Kam s fototechnikou a príslušenstvom vie Peak Design celkom presne a ide ešte ďalej. Do rúk sa nám dostal ich najikonickejší batožinový produkt Everyday Backpack, ktorý ako už názov naznačuje, nie je nevyhnutne určený len na bezpečný transport fototechniky. Nech už doňho naložíte čokoľvek, o ochranu proti nepriaznivému počasiu sa postará materiál Kodra 500D s impregnáciou a dvojitým polyuretánovým poťahom ako aj prémiovými vode odolnými zipsami.

Perfektné je, že nevyzerá ako fotobatoh, napriek tomu, že v obidvoch verziách – 20 aj 30 litrovej dokáže poskytnúť dosť miesta pre kompletnú fotovýbavu, statív a zmestili sme aj nejakú tú „gopročku“. Výrobca udáva dokonca i dostatok priestoru pre transport

najrozšírenejších značiek dronov. Obe veľkosti sú zároveň schválené všetkými aerolinkami ako povolená kabínová batožina, čo je v dobe priplácania za takmer všetko silná správa. Nás zaujali dve veci, ktoré sme nenašli pri žiadnom inom fotobatohu. Prvou z nich je naozaj nápaditý systém Flexi-Fold prepážok, ktoré možno jednoducho a efektívne skladať, ohýbať, ale aj úplne vyberať a nekonečne tak prisposobovať vnútorný priestor batohu pre azda úplne všetky typy fototechniky, ktorá existuje. Druhým skvelým prvkom je zrejme jediný zatvárací magnetický systém MagLatch, ktorý je ovládateľný jednou rukou v štyroch rôznych polohách. Vrchná časť batohu tak ponúka 4 rôzne objemové veľkosti na rozmanité príslušenstvo, nám perfektne poslúžila najmä na zbalenú nepremokavú bundu. Prístup k polstrovanému oddeleniu na notebook v chrbtovej časti batoha je klasicky cez zips, k fototechnike cez bočné vrecká na jednej i druhej strane podľa preferencie fotografa. Skrytý bedrový popruh a len 2 kg hmotnosť spolu

s dizajnom, ktorý naokolo nehlása, že v batohu je cenná fotovýbava, nás pri 30 litrovej verzii presvedčili, že aj na viacdňové fotografovanie sa dá vybrať iba s jedným batohom. V cenovom rozmedzí 259.95-289.95 EUR patrí medzi drahšie kúsky, avšak oproti priamym konkurentom, ktorí sú pomerne jednostranne zameraní na transport a ochranu fototechniky, je ideálnym každodenným cestovateľským spoločníkom.

Peak Design znamená v preklade maximálny či vrcholný dizajn a my sme pri našom testovaní zisťovali či nejde len o ambiciózny názov, ale má i funkčné prvky a dobrú ergonómiu v podmienkach ďaleko od tých všedných. Za výsledky azda najlepšie hovoria fotografie, na ktoré sme vďaka www. peakdesign.cz mohli vziať fototechniku i tam, kde by pri použití tradičných spôsobov nebola v bezpečí.

Tomáš Kika autor je pilot vrtuľníka, letecký záchranár a fotograf inzerce

Když už plamen, tak jen svíčky, a když akce, tak na pohodu v klídku, otevřeně řečeno, užijte si rok 2019 jak nejlíp to půjde.

novorocenka 2019 na A5 nasirku ka03.indd 1

21.11.2018 8:39:02

česko-slovenský záchranářský časopis

31

Zásahová technika

NA VODU ZA KAŽDÉHO POČASÍ

Robustní čluny Marine 500 F HD SC pro zásahy na vodě.

Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech. Tak zní známé české přísloví. Kdyby jen po horách, povzdechne si každý záchranář. Nešťastné nehody jsou totiž velmi časté u řek, jezer, rybníků a vodních nádrží. Proto jsou zásahy za každého i extrémního počasí na vodě denním chlebem mnoha profesionálů.

V

roce 2016 po mnoha konzultacích se záchranáři uvedl český výrobce nový model záchranářského univerzálního člunu.

Nosným materiálem je velmi pevná hliníková konstrukce s vysokou nosností.

Hliník je obecně velmi univerzálním materiálem s vysokou odolností a pevností, zároveň s nízkou hmotností.

Stabilní konstrukce, klasický „V“ tvar trupu, vysoké boky i plochá záď zaručují jeho stabilitu, výborné jízdní vlastnosti i praktickou nepotopitelnost.

Podle požadavků jednotlivých záchranářských týmů se vyrábí člun v provedení s JET pohonem, nebo vrtulovým pohonem. Design interiéru člunu je ergonomický, uvnitř je možné variabilně přepravovat osoby i zařízení pro logistickou podporu zásahu na vodě.

Univerzálnost vnitřního uspořádání trupu jde ruku v ruce s lehkou omyvatelností materiálu i praktickou

32

bezúdržbovostí člunu, což je vlastnost velmi důležitá pro efektivní ukončení zásahu a přípravu na další akci. U policejních, hasičských nebo záchranářských člunů Vodní záchranné služby pak stačí vestavět speciální vybavení a pochopitelně udělat specifickou barevnou mutaci dle dané složky.

česko-slovenský záchranářský časopis

Inu, v jednoduchosti je krása. A my za redakci RESCUE reportu jen dodáváme, že v jednoduchosti je také efektivita zásahu.

Připravila redakce z podkladů společnosti Marine Foto: archiv společnosti Marine

Zásahová technika

rescue

report

Délka: 5 m Šířka: 1,86 m Hmotnost: 295 kg (bez motoru) Max. osoby: 10 Max. nosnost: 1.146 kg Max. motor: 75 HP JET

inzerce

„Zahas tu byl a bude vždycky pro Vás“ Od nového roku 2019 už jen se ZAHASem,protože ten umí i vyrobit, i dodat i postarat se o zákazníka již 21 let

Zahas byl a bude pro Vás

česko-slovenský záchranářský časopis

33

Hasičský sport

SPOLOČNE K CIEĽU

Slováci a Česi v elitnej skupine na Majstrovstvách sveta v hasičskom športe Hovorí sa, že vždy je niečo po prvýkrát. Ale keď sa prvý Slovák dostane na 27.

Majstrovstvá sveta Firefigter Combat Challenge do USA a ešte k tomu aj do klubu LIONs DEN, v ktorom sú len tí najlepší z najlepších, tak tomu sa hovorí veľký úspech.

T

Peter Wojatschek

ento životný úspech sa podaril slovenskému profesionálnemu hasičovi Petrovi Wojatschekovi, ktorý na hasičských súťažiach reprezentuje aj Falck neziskovú organizáciu. V americkom Sacramente bol spolu s Miroslavom Michlovským z HZS ČR Brno a Janom Pipišom z HZS ČR Liberec súčasťou česko-slovenského tímu Dräger Fire Lions CzechoSlovakia. Okrem hviezdneho tímu partičku závodníkov doplnili aj dve české kolegyne – Pavlína Havlenová z českého TFA tímu a zároveň SDH Vladislav a Hanka Havlíčková za tím SDH Zlatá Olešnice.

Ako to v Sacramente vyzeralo?

Firefigter Combat Challenge bol rozložený do štyroch kvalifikačných dní, počas ktorých sa štartovalo v nasledovných kategóriách: individuálne preteky, tandem a v štafetách mužských/ ženských a hybrid (tímy zložené z rôznych útvarov či krajín).

Pretekár musel v individuálnej

34

Vľavo Mirek Michlovský, vpravo Jan Pipiš disciplíne zdolať v plnej hasičskej výstroji nasledovné stanovištia: »» Výbeh do schodov s hadicou a následný beh dolu bez nej »» Keiser box »» Slalom na 25 m »» Beh s plnou hadicou a na konci vystreknutie vody na presný cieľ »» Beh s 80 kg figurínou na vzdialenosť 33 m

česko-slovenský záchranářský časopis

„Atmosféra v meste bola úžasná.

Preteky sa odohrávali na hlavnej ulici pred radnicou, takže miestni nám fandili napríklad aj cestou do práce či z nej“, povedal pre Rescue Report jeden z pretekárov Mirek Michlovský.

Po štyroch kvalifikačných dňoch následovalo svetové finále, kam mohlo postúpiť len 200 pretekárov. A tam už išlo naozaj do tuhého.

Hasičský sport

rescue

report

„JEDINÝ RIVAL A SÚPER V TOMTO ŠPORTE MÔŽEŠ BYŤ LEN TY SÁM“ V tomto ročníku ste už absolvovali niekoľko rôznych pretekov doma i v zahraničí. V čom bol Firefigter Combat Challenge iný?

Líši sa najmä svojou náročnosťou.

Tento šport vyžaduje komplexnosť a to je na tom to najťažšie. Rýchlosť, dynamika, výdrž, sila - toto všetko dostať do pomerne krátkeho času.

Ktorá z disciplín vám takpovediac najviac „sadla“?

Na to ,aby som dosiahol čas pod 100 sekúnd, vám proste musia sadnúť všetky disciplíny a žiadna nesmie byť vaša slabina. Čomu vďačíte za to, že ste sa prebojovali medzi stovku najlepších?

Minirozhovor s jediným Slovákom na Majstrovstvách sveta hasičov Combat Challenge Petrom Wojatschekom.

Najviac vďačím Falck n.o. za ich veľkú podporu. Samozrejme, aj chalanom z TFA Teamu Slovakia, Trnavskému samosprávnemu kraju, obci Trstín, spoločnosti FIREcontrol, trénerom, priateľom, rodičom, tvrdému tréningu a hlavne môjmu telu, že to všetko vydržalo.

Je možné americkú súťaž porovnať s európskou? V čom sú rovnaké, v čom predovšetkým rozdielne?

Porovnať sa dajú iba miestom. Tá trať je viac menej stále rovnaká až na malé zmeny, ktoré si všímajú len súťažiaci. Rozdielne sú naozaj iba v maličkostiach.

Bola to zatiaľ pre vás najväčšia prete-

kárska výzva? Áno. A môže ju prekonať len budúcoročná sezóna, v ktorej mám opäť vyššie ciele.

V tíme ste boli spolu s českými pretekármi. Je teda hasičský šport ten, kde sú medzi Slovákmi a Čechmi viac priateľstvá ako rivalita?

Jediný rival a súper v tomto športe môžeš byť len ty sám. Všetci ostatní ťa môžu len posúvať ďalej. Nikto ťa nemôže nijak poškodiť. Ak máš trestnú sekundu, padneš, spravíš chybu, môžeš za to len ty a nikto iný.

Zpracovala: redakcia RESCUE reportu a Jana Galera Matúšová, Falck, n.o.

Foto: archív pretekárov

podarilo až trom súťažiacim. Petrovi Wojatschekovi s časom 1:37,29 min., Pavlíne Havlenovej s časom 2:59,61 min. a Hanke Havlíčkovej s časom 2:56,16 min. Jan Pipiš tento čas zdolal už minulý rok, preto si tentokrát prevzal na záverečnom ceremoniáli pamätnú plaketu.

Štafeta: druhá zľava Pavlína Havlenová, prvá sprava Hana Havlíčková Slovák a Česi v elitnej skupine Súčasťou celého podujatia v americkom Sacramente bol aj boj o účasť v elitnom klube LIONs DEN, do ktorého sa dostanú pretekári, ktorým sa celú trať podarí zdolať pod 100 sekúnd. Z česko-slovenského tímu sa to

Štvrtí a druhí najlepší na svete Jan Pipiš a Mirek Michlovský boli súčasťou štafety Hybrid, ktorá vybojovala na Majstrovstvách sveta štvrté miesto. Ženám sa darilo o trochu viac a Pavlína Havlenová spolu s Hankou Havlíčkovou vybojovali v štafete aj s kolegyňami zo Slovinska, Nórska a Nemecka striebro. „Amerika – dala nám, co měla, přidala i trochu víc! 6 dnu na závodišti a 11 startu. Přijela jsem si sem pro Lion's den, to znamená pro čas pod 3 minuty v FCC a ten jsem zaběhla tím jsem si splnila velkej sen, zadostiučinila roční dříne a zařadila se do elitního klubu Lion's den, tzv. Lvího doupěte čili místa pro největší světový rafany FCC“, neskrývala svoju radosť na sociálnych sieťach Pavla.

V individuálnych disciplínach dopadli česko-slovenskí reprezentanti z 200 finálových pretekárov nasledovne:

Peter Wojatschek

Jan Pipiš 22. miesto Peter Wojatschek 53. miesto Mirek Michlovský 144. miesto Hanka Havlíčková 175. miesto (10. pozícia spomedzi 23 žien) Pavlína Havlenová 193. miesto 19/23 (19. pozícia spomedzi 23 žien)

česko-slovenský záchranářský časopis

35

Zajímavost

ŠŤASTNÉ A BLIKAVÉ Celkem pochopitelnou reakcí na přemíru adventních a vánočních světýlek i na masivní kampaň velkých červených kamionů jednoho známého výrobce nápojů bylo vytvoření nové hasičsko-záchranářské tradice. Musíme uznat, že i tentokrát se potvrdilo, do čeho se jednou hasiči pustí, to taky udělají. S plným nasazením, fantazií, smyslem pro improvizací a humorem. Tedy jednoduše se vší parádou.

N

a to, že tento projekt vznikl v hospodě u chlapského „štengrování“, se z tohoto nápadu zrodila celkem úspěšná tradice, která již dávno přesáhla hranice německého městečka Zepernick. Za zrodem myšlenky stáli místní dobrovolní hasiči. Z doposud průměrného a málo významného adventního jarmarku se postupně stala záchranářsko-hasičsko-policejní parádní jízda, kvůli které se i letos do města sjelo na 20 000 návštěvníků.

Cisternový vůz TLF 16 GMK postavený na podvozku IFA W50 ve vánoční úpravě. Německá důkladnost je i zde: ze střešní lafety „stříká“ svítící voda.

Přípravy na tuto vtipnou předvánoční jízdu začínají již v říjnu, kdy místní hasiči nabírají přihlášky. Rok od roku se jim jich hromadí stále více. Do slavnostní jízdy se chtějí zapojit i místní podnikatelé a neziskové organizace. Být viděn se stává věcí prestiže. „Je to lepší a lepší“ svěřuje se médiím autor myšlenky a jeden z hlavních pořadatelů, velitel místních hasičů, Thomas Bielicke. A my jen dodáváme, že jako alternativa k vánočnímu červenému nápojovému kamionovému šílenství to vůbec není špatný nápad.

Redakčně upraveno a kráceno Foto: Jann Erin

36

česko-slovenský záchranářský časopis

Zajímavost

rescue inzerce

report

hemostatický obvaz pro poskytování první pomoci a ošetřování úrazových ran.

Použití: VÍTĚZOVÉ Z MINULÉHO ČÍSLA ADVENTURE MENU: Jindřich Jonáš, Slatina Miloš Charvát, Majetín Jiří Zeman, Písek Jindřich Báča, Praha František Růžička, Měřín

RAPTOR NŮŽKY: Jana Hálová, Černovice u Tábora

•úrazové rány•pooperační rány•chirurgie, rekonstrukční chirurgie a léčba popálenin (místa odběru kožních štěpů)•rány vyžadující akutní ošetření •střelné rány

zastavuje

krvácení za

3

minuty

Více informací naleznete: 37 www.matopat.cz

První pomoc

Středočeská záchranka rozjela speciální výukový projekt pro malé školáky Programy výuky první pomoci pro děti jsou jednou z nejčastějších aktivit, o které je na školách a předškolních zařízeních velký zájem. Pravidelně píšeme o těch nejnápaditějších projektech, formách výuky, které děti nejen zaujmou, ale i naučí vhodnou formou reagovat na rizikové situace. Projekty středočeské záchranky, velký medvěd Míša a zejména velká plyšová záchranka patří bezesporu k těm nejlepším, jaké byly pro nejmenší věkovou kategorii vytvořené.

O

světové programy pro všechny věkové skupiny a kurzy první pomoci jsou denním chlebem mnoha záchranných služeb.

Ve středočeském kraji, nejen díky nárůstu obyvatel kraje a silné věkové skupině dětí je i v této oblasti hodně práce.

Za poslední roky záchranáři proškolili na 20 000 dětských i dospělých laiků, účastnili se mnoha městských a obecních preventivních dnů

38

a ukázkových akcí činnosti záchranky.

Osvětové činnosti se na záchrance věnují prakticky všichni, někdo se více věnuje praktickým ukázkám, někdo zase dětem, například vedoucí školitel ZZS Sčk, Marek Hylebrant. Tento zkušený lektor a instruktor mnoha odborných akcí vytvořil koncept vtipných přednášek, na kterém používá opravdu velké pomůcky. Obrovským plyšovým mobilem hned na začátku učí děti jak a kdy správně telefonovat na tísňovou linku.

česko-slovenský záchranářský časopis

Vysvětluje, na kterou tísňovou linku je dobré kdy volat, konkrétně o lince 155 mluví kvůli operátorům se zdravotnickým vzděláním. Na scéně je hlavním hrdinou velký plyšový medvěd. Na něm jsou předváděné resuscitační úkony a děti si sami zkouší správnou polohu rukou a sílu resuscitace.

Na pódiu je však ještě jeden obrovský plyšový hrdina. Sanitka, velikostí téměř dosahující výšky dospělého člověka, hraje v celém vtipném příběhu

První pomoc

rescue

report

Středočeská záchranka ví, že práce s dětmi se jim mnohonásobně při záchraně životů vrátí. Proto také jde ve svých aktivitách s dobou a připravila animovanou vzdělávací pohádku s opičkou a lenochodem “Halo, co se stalo?”. Tento krátký animovaný film, natočený s podporou kraje, bude školám volně nabízen k užití při výuce první pomoci nebo k promítání na informačních panelech. Postupně se tak do ojedinělého edukačního programu zapojí tisíce žáčků. „Z praxe mohu potvrdit, že už mnohokrát se o prvotní ošetření zraněné nebo jinak postižené osoby ještě před naším příjezdem dokázalo postarat poměrně malé dítě,“ připomněl za středočeskou záchranku vedoucí školitel Marek Hylebrant. jednu z hlavních rolí.

Téměř každé dítě, školák, nebo předškolák si na tak velkou sanitku chce sáhnout. Každé druhé dítě si ji přeje mít doma. Inu, plyš je plyš, ideální látka na mazlení a chumlání.

Musíme dodat, že vtipný koncept přednášek je i díky těmto velkým hrdinům mezi dětmi velmi oblíbený. Postupně jej budou realizovat na školách v rámci celého kraje a proškolené budou tak tisíce malých školáků.

Autor: redakce RESCUE reportu a Bc. Petra Effenbergerová, tisková mluvčí ZZS Středočeského kraje Foto: archiv ZZS Středočeského kraje

česko-slovenský záchranářský časopis

39

Literatura

Nakladatelství GRADA Základy ošetřovatelství a ošetřovatelských postupů pro zdravotnické záchranáře

Dingová Šliková Martina, Vrabelová Lucia, Lidická Lucie Studium ošetřovatelství je nedílnou součástí přípravy na profesi zdravotnického záchranáře. V České republice legislativa umožňuje zdravotnickým záchranářům pracovat nejen v rámci neodkladné přednemocniční péče, akutní lůžkové péče intenzivní včetně urgentních příjmů, ale i v celém spektru zdravotnických zařízení v pozici praktické sestry. Ucelených textů zabývajících se ošetřovatelskou problematikou a určených zdravotnickým záchranářům je však v České republice minimum. Kniha proto obsahuje informace, postupy a nové trendy z oboru ošetřovatelství cíleně zaměřené na profesní přípravu zdravotnických záchranářů. Text by měl sloužit i jako orientační pomůcka v některých nových trendech frekventantům celoživotního vzdělávání či odborníkům z profese.

Vzhledem k tomu, že autorky působí na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT, mají k současnému technickému vývoji velmi blízko. Všechny tři autorky vyučují ošetřovatelské předměty, ale mají i dlouholetou zkušenost s poskytováním ošetřovatelské péče v praxi a s mentoringem.

316 stran, 349 Kč

Urgentní medicína v klinické praxi lékaře 2., doplněné a aktualizované vydání Šeblová Jana, Knor Jiří a kolektiv Úspěšná publikace byla průběžně aktualizována – přibyly (nebo byly zcela přepracovány) zejména kapitoly týkající se urgentní geriatrie, farmakoterapie urgentních stavů, práce se zemřelými (v rámci forenzní problematiky) i organizace a řízení.

Urgentní medicína zahrnuje přednemocniční neodkladnou péči, časnou nemocniční péči a připravenost na řešení mimořádných událostí. Všichni lékaři, ať již pracují ve zdravotnické záchranné službě nebo na urgentních příjmech, si musí osvojit široký diferenciálně diagnostický pohled na pacienta, přístup na základě vedoucího příznaku a stálé přehodnocování priorit. Právě tento komplexní přístup k problematice a zasazení do souvislostí pomáhá tato publikace pochopit.

Srozumitelnosti knihy napomáhá 68 tabulek a 144 obrázků (z toho 19 v barevné příloze).

Oba hlavní autoři pracují v oblasti urgentní medicíny více než třicet let a mají zkušenosti jak z terénu, tak z organizace práce RZP, takže jsou schopni čtenářům kvalifikovaně přiblížit specifika tohoto náročného, avšak medicínsky velice zajímavého oboru.

492 stran, 740 Kč

40

Více na: www.grada.cz

česko-slovenský záchranářský časopis

Novinky

rescue

report

DESIGNÉRSKÝ OSCAR

S

Tím, čím je pro herce na celém světě filmové ocenění Oscar, je pro mladé návrháře, designéry a výrobce ocenění Red Dot Award. V ostré konkurenci výrobků z více jak 6 300 přihlášených produktů od designerů a výrobců z 59 zemí světa letos před mezinárodní porotou zabodovaly zlaté české ručičky. Nebo, vlastně ne ručičky, ale rukavice.

ensPro® jsou hasičské zásahové rukavice se zabudovanou elektronikou a senzory, které měří teplotu v nejbližším okolí hasiče i aktuální teplotu vzdálených předmětů.

Obnovují smysl teplotního vnímání a hasičům pomáhají chránit svůj vlastní život a zdraví, zatímco zachraňují životy jiných. „V praxi jde o to, že hasiči sice mají oděv, který je chrání před žárem a vysokými teplotami, ale při hašení v tak nebezpečném prostředí netuší, a ani nevnímají, v jaké teplotě se pohybují.

Pomocí světelného bargrafu na hřbetu rukavice se jim dostane jasná vizuální informace, zda je okolí bezpečné“, vysvětluje Tomáš Pekař, ředitel pro inovace společnosti Holík International a pokračuje: „LED diody na světelném bargrafu fungují jako semafor – zelená, oranžová, červená – pozor příliš vysoká teplota“, uvedl.

Rukavice je navržená ve speciálním 3D anatomickém střihu, který výrazně zlepšuje obratnost a komfort pro nositele.

Celý systém včetně dobíjecí baterie je prvním textilním výrobkem, který je

certifikovaný pro výbušné prostředí.

Součástí rukavic je aplikace do chytrého telefonu, která umožňuje upravit nastavení a zobrazuje naměřené teploty. Rukavice jsou certifikovány dle platných evropských norem na materiály i elektroniku.

Za redakci RESCUE reportu dáváme palec nahoru

-redfoto: archiv společnosti Holík International

česko-slovenský záchranářský časopis

41

Redakční tip

MAZLIVÝ PLAMÍNEK

Že by se s ohněm dalo mazlit? To by jste asi neřekli, že?

P

ravdou je, že mazlení s ohněm vážně nepatří do běžných činností hasičů, do cvičného ani bojového plánu, nebo zásahové metodiky. Protože ale všichni hasiči mají boj s ohněm tak trochu v krvi, možná i je potěší plamínek, co hřeje i bez hoření.

Jde o celkem milý a rozhodně nápaditý obal na termofor, který by byl velmi milým dárkem pro všechny zimomřivé partnerky, nebo i pro rodiče ve vyšším věku, zejména pokud se jedná o vysloužilé hasiče. Bolavá záda povolí, nohy se prohřejí, obličej se prozáří vzpomínkami na mnoho úspěšných zásahů, na kterých se v minulosti podíleli.

Uvnitř obalu je standardní gumová lahev s bezpečnostní zátkou. Červený potah je vyrobený z lehce pratelné fleecové tkaniny a nášivku lze v prodejnách šicích potřeb lehce sehnat. Inspiraci jsme pro vás převzali z jednoho e-shopu.

Nepochybujeme ale, že zručné ruce vašich manželek a maminek by si s výrobou také poradily.

Mazlivý plamínek může být užitečným dárkem po celé zimní období. Skvělý nápad je vyrobit ho do tomboly na hasičské bály, nebo darovat rodině a sobě pro vlastní potřebu.

Sice jsme to nikdy nevyzkoušeli, ale ve stavu nouze může vodní náplň nahradit i něco na zahřátí zevnitř.

A to nejlepší na konec: je to jeden z mála plamínků, který si můžete vzít sebou i do postele.

Gianna Conti Foto: E-shop Feuerwehr inzerce

42

česko-slovenský záchranářský časopis

PF 2019

TATRA VÁS DOSTANE DÁL

HASIČSKÉ VOZY TATRA

tatra.cz