Sanquis number 79 by SANQUIS

íslo – ervenec–srpen cena k

Kam v létě? Za uměním na hrady, zámky...

zdravý život je um ní

Umění •

Ivana Lomová a její barevné představy

• Když knížky píše

Jan Svěrák • Smělý buřič

Egon Schiele... ... a návrhářka

Helena Fejková • Zdeněk Mahler o Gustavu Mahlerovi Zdraví • Pravda o pitném •

režimu Kurz první pomoci pro rodiče s dětmi

obsah

Na titulní straně: Žena a moře (2006), malba Ivany Lomové, jejíž obrazy ilustrují toto číslo.

umění

12 Představy Ivany Lomové. Zajímá ji spojení „objektivity“ fotografie se subjektivitou vlastních vzpomínek. Maluje, ilustruje, vystavuje.

22 Jan Svěrák: Když něco vím, rád to sděluju. O otcovství, o astmatu a celiakii a také o velkém dobrodružství s medvídkem Kukym.

28 Obrazy Egona Schieleho se inspirovali umělci, kteří teď vystavují

svá díla v Českém Krumlově. Mezi nimi návrhářka Helena Fejková.

věda

36 Zázraky přírody. Unikátní soubor fotografií z celé Evropy na pražském Alšově nábřeží připomíná, že je Mezinárodní rok biodiverzity.

42 Mahler o Mahlerovi. Zdeněk Mahler vzpomíná na Gustava Mahlera, od jehož narození uplynulo 7. července právě 150 let.

46 Výklad snu nepodceňujme, radí doc. PhDr. Jiří Kocourek, Ph.D. 48 Hvězdné páry. Věděli jste, že osamělé hvězdy jsou spíše vzácností? 52 Cestou do minulosti. Jan Andreska se vydal po stopách svých předků. zdraví / medicína

„Škatulkování v současném malířství nemám ráda. Když bych se musela někam napasovat, tak asi k realismu,“ říká Ivana Lomová. (str. 12)

62 Pravda o pitném režimu. Potřeba tekutin je u každého člověka jiná. 64 Metrem na vozíčku. Jen 35 z 57 stanic metra v Praze je bez bariér. 67 O buněčné terapii a naději. Kmenové buňky jsou šancí pro lidi

Foto: Ondřej Petrlík, Deutsche Zentrale für Tourismus, kresba: Luděk Bárta, repro: © Ivana Lomová

s přerušenou míchou, diabetiky, říká prof. MUDr. Eva Syková, DrSc.

83 Zaostřeno na oči. Strabismus neboli šillhání. 84 Co je endodontické vyšetření a jak se mu vyhnout? Prevencí! cesty

88 Mešita nejen k modlitbě. Umayyadská mešita uprostřed starého

Damašku je pro muslimy třetí nejvýznamnější náboženskou stavbou. Zároveň jde o nejnavštěvovanější památku v celé Sýrii. 94 Nenápadný půvab industriálu. Genius loci technických staveb. 104 Věčný poutník. Farář Josef Kordík má v nohách tisíce kilometrů. 106 Magické místo San Michele. Lékař Axel Munthe žil po léta na Capri. Okouzilo ho San Michele: kaple, vinice, přilehlý domek...

„Kdybych dokázal každé dva roky přijít s nápadem, který mě bude takhle těšit, byl bych šťastný!“ Jan Svěrák si natáčení Kukyho užil. (s. 22)

styl

112 Příběh dvou zkřížených mečů. Aneb osudy míšeňského porcelánu. 120 Neortodoxní architekti, takoví jsou Jan Aulík a Jakub Fišer. 122 Které zboží je fér k přírodě i k výrobcům? Otestujte své znalosti. 125 Malovaný recept. Tentokrát vaříme lotrinský slaný koláč.

Míšeňský porcelán přežil za tři sta let své existence aristokratické výstřelky i buržoazní choutky... (s. 112)

kalendář

128 Tvořivá grafika. Zveme do Brna na bienále grafického designu. 130 Léto na hradech a zámcích. Opera na Švihově, divadlo na Kašperku. 132 Galerie, filmy, koncerty, festivaly. Kultura v červenci a srpnu. 143 Zápisník Jany Klusákové. Rushdie, Oulík, Hajšman, Slocombe. 146 Léto v Německu. Kulturní tipy ředitele ČC Berlín Martina Krafla.

O snech tajných a hezkých píše Libuše Koubská, sen, v němž přišla milost Boží, popisuje František Houdek. (s. 46)

špa n ě l s k á 10

Napsali jste nám Dne 5. 5. 2010 byl ve Fakultní nemocnici Plzeň na hematologickoonkologickém oddělení (primář MUDr. Vladimír Koza) Váš redaktor a mluvil s pacientkou – mou sestrou, paní Maruškou Proškovou. Vzhledem k tomu, že jsem jejím dárcem, rády bychom získaly číslo Vašeho časopisu, v kterém článek vyšel. Bude-li to ve Vašich silách, prosím o zaslání. Pevně věřím, že vše dobře dopadne, neboť za takové kapacity a přístup k pacientům se nemusí stydět žádná nemocnice. Prostě špičková úroveň. Slovem děkuji to snad ani nelze vyjádřit. Přeji hezký den. Anna Urbánková, Kralovice Vážená paní Urbánková, červnový časopis jsme Vám poslali a přejeme Vaší sestře brzké uzdravení. Vaše slova díků přeposíláme také do plzeňské nemocnice. Zdraví Vás celá redakce Sanquisu.

zdravý život je umění

Umění • Tajemství

českého skla

• Pohled z okna

Karla Kramáře

• Poslední divočina

Vysoké Tatry

Zdraví • Proč máme •

sny? Zahrada

podle přírodních zákonů

Šéfredaktorka Irena Jirků / jirku@sanquis.cz Editorka, zástupkyně šéfredaktorky Eva Pivodová / pivodova@sanquis.cz Asistentka redakce Zuzana Koubská / koubska@sanquis.cz Redaktoři Jana Nekolová / nekolova@sanquis.cz Günter Bartoš / bartos@sanquis.cz Jazyková lektorka Marcela Píchová Odborná produkce Hana Novotná Artdirector Luděk Bárta Grafička Lenka Klimtová / klimtova@sanquis.cz Fotograf a grafik Ondřej Petrlík / grafik@sanquis.cz

Děkuji Vám za upozornění, že moje předplatné

vypršelo červnovým číslem – to bych byla věru nemile překvapena, kdybych příští měsíc svůj oblíbený časopis ve schránce nenašla... Musí to být krásná práce vést takový krasný a zajímavý časopis – tak ať se Vám to pěkně daří i nadále! Eva Kačerová, Mukařov

Kvalitní čtení, na délku tak akorát a zajímavá témata. I grafika / ilustrace je super. Takže zruším předplatné Marianne, protože u vás si lépe počtu a nehloupnu. Přeju radost z díla a hezké prázdniny. Lenka Kárová, Roztoky

Webové stránky www.sanquis.cz Filip a Blanka Peškovi / info@address.cz Stálí spolupracovníci Jan Andreska, Eva Bobůrková, Kristýna Čillíková, Boris Dočekal, Zuzana Fischerová, Martin Frouz, Jan Gregor, Tereza Herz, Miloslav Hirsch (Řím), František Houdek, Vladimír Hulec, Josef Chuchma, Jarmila Jelínková, Cecílie Jílková, Klára Klempířová, Jana Klusáková, Libuše Koubská, Stanislav Mihulka, Josef Mlejnek, Milan Nakonečný, Milan Odehnal, Karel Pacner, Aleš Pejchal, Michael W. Pospíšil, Jitka de Préval (Paříž), Lenka Procházková, Maria Procházková, Bela Schenková, Petr Sobotka, Ondřej Šefců, Petr Šolar, Marek Tomin (Londýn), Josef Tuček, Ivana Vajnerová, Jana Vlková, Zdeněk Zahradník, Hana Zallmannová Odborná rada EDICE PROFESIONÁL prof. MUDr. Michal Anděl, CSc., prof. MUDr. Vladimír Beneš, DrSc., prof. MUDr. Pavel Gregor, DrSc., prof. MUDr. Jiří Mazánek, DrSc., prof. MUDr. Pavel Pafko, DrSc., prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc., prof. MUDr. Richard Rokyta, DrSc., prof. MUDr. Antonín Sosna, DrSc., doc. MUDr. Bohuslav Svoboda, CSc.

Děkujeme Vám za přípravu pěkného časopisu. Je to jeden z mála časopisů, který přečtu od začátku do konce. Se srdečnými pozdravy Ing. Jiří Zmatlík, Praha 4

Inzerce Kateřina Čásenská, ředitelka, tel. 221 180 190 / casenska@sanquis.cz Veronika Měchurová, tel. 221 180 191 / mechurova@sanquis.cz

Po roce mohu konstatovat, že časopis je (snad jako jediný na trhu) opravdu na úrovni jak po stránce obsahové, tak grafické. Mám radost vždycky, když ho najdu ve schránce, a obvykle ho prolistuji celý ještě týž den a pak postupně čtu článek za článkem. Rovněž využívám kulturní servis a tipy na zajímavé knihy. Buďte i nadále skvělí! S pozdravem Hana Pisingerová

Předplatné tel. 221 180 194, 221 180 261 / predplatne@sanquis.cz / www.sanquis.cz Adresa redakce Španělská 10, 120 00 Praha 2, tel. 221 180 190–9, fax 221 180 280 Tisk ART living, s.r.o., Praha Distribuce ADLEX, spol. s r.o., PNS a. s., Kosmas s. r. o.

Dobrý deň. Od 04/2009 do 04/2010 sme boli predplatiteľmi Vášho

časopisu Sanquis – edície Profesionál. S obsahom aj formou sme nadmieru spokojní, preto sme si predplatili ďalší rok. Nový časopis došiel 05/2010, ale na titulnej stránke chýba označenie edície Profesionál. Chceme sa len uistiť, že pokračujeme v danej edícii, o ktorú máme záujem. Tešíme sa na ďalšie číslo. Blahoželáme k Vášmu časopisu! MUDr. Koščo, MUDr. Koščová

Vážení čtenáři, děkujeme Vám za přízeň. Vaše milé dopisy a e-maily jsou nejlepší motivací k tomu, abychom ze svých předsevzetí neslevili. Jsme vděční také za všechny připomínky, tedy i za upozornění na chybu, která vznikla při distribuci časopisu. Manželům Koščovým se omlouváme a posíláme obratem profesionální verzi Sanquisu. Ta samozřejmě stále vychází, je označena EDICE PROFESIONÁL, ale protože se v ní publikují odborné texty, není volně prodejná. Můžete si ji objednat na předplatné, k němuž opět dostanete hodnotný dárek – a to i v případě, že Sanquis věnujete svému lékaři. Přeji hezké počtení a krásné slunečné léto! Irena Jirků

Za obsah inzerce ručí zadavatel. Za původnost a obsahovou správnost ručí autoři. Právní režim autorských děl nabídnutých redakci se řídí zejména autorským zákonem č. 121/2000 Sb. a dalšími českými právními normami. Přijetím díla k uveřejnění nabývá vydavatel práva k šíření přijatého díla časopiseckou formou včetně možnosti zveřejnění na www stránkách časopisu, vydání na CD-ROM nebo jiným způsobem v elektronické podobě. Všechna práva k uveřejněným dílům jsou vyhrazena. Autorské právo časopisu a navazujícím elektronickým publikacím vykonává vydavatel. Registrace SANQUIS – MK ČR E 8319 Registrace SANQUIS – EDICE PROFESIONÁL – MK ČR E 18887 ISSN 1212-6535 Sanquis® je registrovanou ochrannou známkou vydavatele. Cena za předplatné (10 výtisků vč. 2 dvojčísel) 850 Kč Cena výtisku 95 Kč

Foto: Martin Frouz, Günter Bartoš, Jana Rabenhauptová, Dreamstime

číslo 78 / červen 2010 / cena 95 kč

Kam v červnu? Na koncert!

Vydavatel WALD Press, s. r. o. Adresa Španělská 10, 120 00 Praha 2 DIČ CZ63674688

Poznejte tajemství spánku v posteli Hästens. Vítejte v jejím něžném náručí…

HÄSTENS CONCEPT STORE Vinohradská 1420/33 12000 Praha 2 Tel: +420 222 25 42 92 Fax: +420 222 25 42 63 www.postele-hastens.cz

HÄSTENS CONCEPT STORE BRNO SYKORA HOME Hněvkovského 67 617 00 Brno Tel: +420 543 420 578. 724 760 305 www.postele-hastens.cz

www.hastens.com

klub sanquis

Novinky klubu SANQUIS V rámci klubu stále navazujeme nová partnerství, která vám přinesou zajímavé výhody a slevy. Vítejte v klubu SANQUIS! S kartou SANQUIS získávají naši předplatitelé slevy a výhody v kulturních institucích, obchodech, salonech... Při nákupech přes internet stačí uvést heslo SANQUIS a číslo karty. Nabídka se rozšiřuje, kompletní přehled je tady a na www.sanquis.cz/klub. Nezapomeňte, že body získané na kartu můžete vyměnit za nejrůznější prémie! Od července 2010 poskytují slevy také tito naši noví partneři: Galerie kritiků, Praha 1: volné vstupné a sleva 20 % na všechny publikace vydané Galerií kritiků. Více informací na www.galeriekritiku.cz a na Facebooku Galerie kritiků. Nakladatelství Brio: sleva 20 % na všechny knihy nakladatelství objednané přes internet na www.briopublishing.cz. Architektonický ateliér, Praha 8: sleva 10 % z honoráře. Ateliér poskytuje služby v oblasti interiérů a malých staveb. Nabízí studie a designové návrhy i kreativní řešení v současných trendech. Kontakty: www.art-interier.cz, atelier.sedlackova@email.cz, 603 718 586. Galerie a výstavní síně Topičův Salon, Praha: 50 % sleva na vstup. Moravská galerie v Brně: sleva 30 % na publikace a 2x do roka vstup zdarma. Galerie výtvarného umění v Ostravě: sleva 30 % na publikace a 3x do roka vstup zdarma. Národní galerie v Praze: sleva 30 % pro vstup na výstavu Karel Škréta (proběhne v termínu 24. 11.–10. 4. 2011) ve Valdštejnské jízdárně. Galerie Havelka, Praha: sleva 30 % na nákup katalogu k aktuální výstavě, www.galeriehavelka.cz.

Muzeum Montanelli, Praha: 20 % sleva na vstup. Prostory muzea ladí s multimediálním, současným i klasickým uměním. www.muzeummontanelli.com Uměleckoprůmyslové museum v Praze: sleva 20 % na publikace vydávané UPM, přehled je na www.upm.cz, sleva 20 % ze vstupného na výstavu 100 % SKLO, která se koná do 19. 9. 2010. Museum Kampa, Praha 1: 2x za rok volný vstup do Musea Kampa pro 2 osoby (majitel karty + 1 osoba doprovod) a 15 % sleva na katalogy. 257 286 148, jana.pelouchova@museumkampa.cz, www.museumkampa.cz. S Galerie, Praha 6: sleva 10 % z prodejní ceny autorských šperků a grafiky: S Galerie, Praha 6, tel.: 605 149 838, www.sgalerie.cz. knihy, DIVADLo, hudba... WALD Press, s. r. o.: 30 % sleva na veškerou produkci – knihy, CD, DVD. Objednávky: info@sanquis.cz, tel. 221 180 194. Nakladatelství Listen: 30 % sleva na knížky (při objednání nejméně 3). Objednávky: listen.docekal@tiscali.cz, tel. 777 620 143. Nakladatelství Práh s. r. o.: sleva 30 % na knihy objednané přes www.prah.cz nebo na prah@prah.cz. Nakladatelství TITANIC, spol. s r. o.: sleva 30 % na všechny knihy. Objednávky: www.titanic.n.cz, titanic.n@gmail.com, tel.: 257 211 257. Nakladatelství Mladá fronta a. s.: 20 % sleva na knižní produkci objednanou přes www.bookcafe.cz nebo prodej@mf.cz, tel. 225 347 313. Nakladatelství Slovart, s. r. o.: 20 % sleva na knihy v českém jazyce zakoupené přes www.slovart.cz. Pražská komorní filharmonie: 20 % sleva na všechny koncerty v roce 2010, www.pkf.cz. Nakladatelství Meander: sleva 20 % na knihy objednané na www.meander.cz. Tel.: 773 902 100. Nakladatelství LIBRI, spol. s r. o.: sleva 20 % na knihy objednané přes www.libri.cz. Labyrint, nakladatelství a kulturní revue: sleva 20 % na publikace objednané přes internet na www.labyrint.net/labshop. Nakladatelství Galén: sleva 20 % z prodejní ceny veškeré produkce objednané přes www.galen.cz. Slevu nelze kombinovat s jinými druhy slev. Nakladatelství HOST: sleva 20 % na veškerou knižní produkci při objednání z webových stránek www.hostbrno.cz. Nakladatelství GRADA Publishing, a. s.: 15 % sleva na knižní produkci. Objednávky přes www.grada.cz, obchod@grada.cz. Divadlo v Dlouhé, Praha: sleva 60 Kč z ceny jedné vstupenky na představení ve velkém sále (mimo dětská představení). Divadlo pod Palmovkou, Praha 8: sleva 20 % na všechna představení z repertoáru. Rezervace: 283 011 127, www.divadlopodpalmovkou.cz, e-mail: sykorova@divadlopodpalmovkou.cz. Nakladatelství Academia: sleva 10 % na nákup v knihkupectvích Academia v Praze a v Brně a sleva 25 % na knihu Zdeňka Ježka Ve znamení neštovic. www.academia.cz

Ostatní Terapea (centrum regenerace a rekondice), Praha: 25 % sleva na rytmickou masáž, www.terapea.cz, 775 584 485. Módní ordinace: 25 % sleva na odborné poradenství známé stylistky Kláry Klempířové, www. modniordinace.cz, info@modniordinace.cz. Kr studio & nehtová pohotovost, Praha: 21 % sleva na veškeré služby: www.krstudio.cz, info@krstudio.cz, tel.: 241 431 513. Distylelab: sleva 20 % na luxusní dámskou konfekci s kožešinou Goddess. www.distylelab.cz Kadeřnický salon La Vida: sleva 20 % na dámské kadeřnické služby. Objednávky: 222 233 297, 724 005 520, lavida@lavida.cz. Veva.cz: 20 % sleva na semináře. Objednávky: veva@veva.cz, 271 752 098, www.veva.cz. Lavera: sleva 20 % na značky alva, BEMA bio, HennaPlus, lavera, LAVERÉ, nature friends, PURITY VISION, Tautropfen, Florascent, Star-glide, AlmaWin, Klar, Sonett, ImmiFlex a Sanatur. www. organictime.cz, objednavky@organictime.cz Studio Visage, Jafra Cosmetics, Praha: sleva 20 % na kosmetickou péči a vybrané sady kosmetiky. Tel.: 604 605 350, www.jafracosmetics.cz. Trigger Divers PADI 5 Star IDC Center, Praha: 20 % sleva na potápěčskou masku a další vybavení, 10 % sleva na kterýkoli kurz potápění. Kontakty: 725 185 000, 233 351 711, trigger.praha@trigger.cz, www.trigger.cz. Alia Optic, Praha 1: 15 % sleva na brýle, měření zraku, aplikaci kontaktních čoček. www.aliaoptic.cz, optika@aliaoptic.cz, tel.: 731 417 173. InteriorStudio, Praha: 10 % sleva na kuchyňský a obývací nábytek. Tel.: 224 913 187, 224 912 562, info@interiorstudio.cz, www.interiorstudio.cz. Parkhotel Průhonice: 10 % sleva na hotelové služby. Kontakty: www.parkhotel-pruhonice.cz, info@parkhotel-pruhonice.cz, 267 750 405. Kitl s.r.o., Jablonec nad Nisou: 10 % sleva v e-shopu a 20 % sleva při nákupu zboží v prodejně Pasířská 60, Jablonec n. N., www.kitl.cz. AMWA: sleva 10 % na biotextil barvený bylinami (kromě položek již v akci). www.amwa.cz. Merten Dental: sleva 10 % na veškeré zboží objednané přes www.merten-dental.cz. Galerie módy Heleny Fejkové: sleva 10 % na oděvní tvorbu Heleny Fejkové v kategorii vycházka, byznys, společnost i svatba, Palác Lucerna, Praha / www.helenafejkova.cz. Klub Měsíček, přirozená podpora zdraví: sleva 10 % na služby a zboží v kamenném i internetovém obchodě www.klubmesicek.cz. Kontakt info@klubmesicek.cz, tel. 603 303 146. Cestovní kancelář Juklík, spol. s r. o.: sleva 10 % na služby, www.ckjuklik.cz, tel.: 777 719 966. Studio DIRES: DIagnosticko RElaxační Studio – kineziologický rozbor, bodystat, starvac, IPL. Sleva 10 % na služby, www.dires.cz, tel. 777 811 481.

www.sanquis.cz/klub

Milan_New York_London_Berlin_Shangai_Rome

collezione Bali_onice naturale e cristalli_info 800 199 931

www.morellato.com

náhrdelník 2790 Kč, prsten 2090 Kč

Simply precious.

Výhradní dovozce: L.G.R., s.r.o., Telefon: 776 040 268, 777 255 661, Prodejna Morellato – Palác Flóra, Vinohradská 149, Praha 3 Prodejce po celé ČR najdete na www.lgr.cz, www.morellato.cz

www.sa n q u i s . cz

Letní kvíz: Chráníme přírodu! Ti čtenáři, kteří vyberou správné odpovědi na všechny otázky (včetně té speciální), získávají 3 body na kartu Sanquis a postupují do slosování o ceny.

Speciální otázka:

Termín emoční inteligence poprvé užil(i) v akademickém smyslu:

Wayne Payne ve své doktorské disertační práci v roce 1985 John Mayer a Peter Salovey ve svém článku z roku 1990 Barbara Leuner ve své psychoanalytické studii z roku 1966

Nejohroženějším druhem tuleně na zemi je: tuleň obecný tuleň středomořský tuleň havajský Pro jihofrancouzskou chráněnou oblast Camargue jsou příznační: plameňáci, bílí koně, černí býci pelikáni, černí koně, černí býci plameňáci, černí koně, bílí býci

Dnes se jejich počty zvyšují, byly ovšem i doby, kdy jich zbývalo jen 13. Největší volně žijící savec Evropy je: los evropský zubr evropský tur divoký Zkratka RSBP zastupuje plný název britské: Královské společnosti pro ochranu medvědů Královské společnosti pro ochranu bobrů Královské společnosti pro ochranu ptáků

Natura 2000 je soustava chráněných území ve státech EU. Zahrnuje tento systém také ochranu ptactva? ano ne ano, ale jen nejohroženější druhy

Celosvětově ohrožený pelikán kadeřavý dorůstá průměrně 170 cm s rozpětím křídel přes 3 m dorůstá průměrně 210 cm s rozpětím křídel přes 4 m dorůstá průměrně 130 cm s rozpětím křídel kolem 2 m

K jídelníčku silně ohrožené vlhy pestré patří i včely. Denně sní: zhruba 20–30 včel asi 100 včel až 250 včel

Mezinárodní moratorium IWC na lov velryb z roku 1986 nerespektují: Norsko, Japonsko, Island Finsko, Japonsko, Grónsko Finsko, Japonsko, Island

Zákonem chráněná dřevina výjimečných kvalit se v ČR označuje jako strom chráněný státem chráněný krajinný objekt památný strom

Chráněné krajinné oblasti v ČR se vyhlašují nařízením: ministerstva životního prostředí vlády krajských úřadů

Hrajeme o 30 cen! 10x publikace z nakladatelství Grada (Emoční inteligence, Velká kniha umění slovní sebeobrany, Velký lexikon společenského chování a další) 10x 2 vstupenky na výstavu 100% SKLO v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze 10x CD od Indies Scope Records

Soutěžní formulář, popis cen a znění podmínek soutěže najdete na

Vyhodnocení soutěže z č. 77

Správné odpovědi z literárního kvízu: speciální otázka – opera Aida, Goethe – 1114 dní, Plath – otravou plynem, Kerouac – beat generation, Joyce – během 24 hodin v Dublinu, Churchill – za literaturu v roce 1953, Grass – Gdaňsk, Austen – nikdy se nevdala, Meyrink – bankéř, Hrabal – Libeň, Mann – vlastní zkušenost, Hesse – analytická psychologie C. G. Junga, Keats a Shelley – v Římě, Camus – existencionalismus, Pessoa – truhlu plnou rukopisů, Topol – Sestra, Kundera – tvorbu Leoše Janáčka. Jak dopadlo slosování? Týdenní pobyt v Rakousku vyhrává Jan Jonáš z Prahy 3. Gratulujeme! Všem ostatním, kteří neměli žádnou chybu, připisujeme 5 bodů na kartu Sanquis.

www.sanquis.cz/ soutez

Soutěžit můžete až do 6. 9. 2010 Vyplněný formulář buď zašlete na adresu redakce, nebo odpovídejte přímo na našich webových stránkách. Jména vylosovaných výherců a správné odpovědi zveřejníme 11. 9. 2010 na www.sanquis.cz.

Přihlašuji se do soutěže: Jméno: ............................................... Adresa: ............................................... ........................................................... Telefon: ..............................................

Připravila Eva Pivodová, foto: Wikimedia Commons, archiv nakl. Grada

Tzv. Červený seznam ohrožených druhů organizace IUCN zahrnuje: 25 000 druhů živočichů a rostlin 49 000 druhů živočichů a rostlin 62 000 druhů živočichů a rostlin

ed i to ri a l

Text Irena Jirků šéfredaktorka

A budeme si číst...

celkem překvapil. Vycházel sice ze svého nejnovějšího filmu, ale jak vysvětluje v rozhovoru, který najdete v tomto čísle Sanquisu, nemohl svůj víceméně technický scénář jen tak vzít a nechat svázat. Musel sednout a příběh o červeném medvídkovi Kukym, který se ztratil v lese, napsat znovu. Napsal to hezky. Vznikla půvabná a svébytná knížka, kterou teď pan režisér čte před spaním synovi. Čemu se divíte? odpověděl mi otázkou, když jsem nechtěla věřit, že – za prvé – Ondra, onen devítiletý syn, co ve filmu Kuky se vrací namluvil a hrál dvě hlavní postavy, má ještě chuť se k tomu příběhu vracet. A za druhé – udivilo mě, že si Jan Svěrák při svém pracovním vytížení skutečně každý večer najde čas na předčítání. „Ondrovi čteme pravidelně! Jsou to nejlepší chvíle. Vychutnáváme si je. Vůbec si s naším nejmladším hodně užíváme. Teď zrovna spolu čteme Kukyho. Ondra zná dialogy z filmu zpaměti a rozčiluje se, když se knížka v něčem liší. Je to velká legrace!“ Nad Svěrákovou knížkou se hlasitě smála a chvílemi tiše bála i moje devítiletá dcera Julie. Zhltala ji za dva večery. Sama. Už dávno jí před spaním nečtu. Usíná obložená svými nejmilejšími – Bílým tesákem, Bratry Lví srdce, Harry Potterem, Malým bílým koníčkem, Ronjou. Tu hromádku knížek určitě v sobotu zabalí i do batohu, který si veze na Šumavu. Jsou tady prázdniny. Konečně! Aspoň na pár dní vypnu mobil, nebudu odpovídat na maily. A večer si budeme spolu nahlas číst... Také se tolik těšíte? Hezké počtení a krásné léto přeji!

Foto: Tomáš Beran, repro © Ivana Lomová

Jan Svěrák napsal knížku pro děti. Musím říct, že už tím mě

Ivana Lomová: Tabákový ostrov, 2006, 150/120 cm, olej na plátně

n á v št ěva v at e l i é ru

Text Bela Schenková / foto Ondřej Petrlík

Představy

Ivany Lomové Pracuje v ateliéru, který se ateliérům jiných výtvarníků příliš nepodobá. Ve svém bytě, v pokoji o rozloze zhruba dvaceti metrů čtverečních tvoří jedna z nejvýraznějších osobností současného umění u nás – malířka, ilustrátorka a scenáristka Ivana Lomová.

„Před pár lety jsem měla období vln. Po všech těch koupacích výjevech od moře a z přírody, kde jsem na vlny v různých podobách pořád narážela a musela je nějak řešit, jsem se rozhodla, že se zaměřím výhradně na ně a ‚přijdu na to, jak to vlastně s těma vlnama je‘. Strávila jsem asi tři měsíce noříc se do zákonitostí pohybu vody v moři, při rozdílném větru, z různé perspektivy a tak dál: když se do toho ponoříte, pole působnosti – množství možností – je nekonečné. Práce na vlnách hraničila trochu s drogovou závislostí, moc nešlo přestat, člověk v těch vlnách opravdu byl. Takové trochu 3D. Když jsem se pak podívala na své ostatní obrazy, připadaly mi strašně placaté.“

vysvětluje, že pracuje v několika vrstvách, a tak musí mít rozděláno více obrazů najednou. Spodní vrstva musí zaschnout, aby se mohla položit další... Ivana Lomová pracuje obvykle v tematických cyklech. Témata, která jsou ostatně pro její tvorbu nejdůležitější, nachází ve vnějším světě i vlastním životě, často se též stává, že nové téma vyrůstá z předchozího a práce se tak řetězí vlastní cestou. „Jedna z věcí, které mě na mé práci nejvíc baví, je, že vůbec nevím, co budu dělat za rok, za dva. Já si můžu něco naplánovat, vymyslet, můžu mít jakési představy, ale jak to nakonec dopadne, to už je jiná věc. Fungují tu ještě jakási jiná iracionální pravidla a principy a sám proces malování mě vede kamsi dál, do neznáma.“ Názvy cyklů – Muži a ženy, Dětství, Dokud nás Smrt nerozdělí, Noc, Čas, Ráj či Samota – napovídají, že její náměty často souvisejí s rodinou, dětstvím, vztahy mezi mužem a ženou. V poslední době vznikají i cykly z cest a z přírody. Na sériích pracuje i několik let, občas se také k něčemu již hotovému vrátí. Ivana vypráví o začátcích své tvorby, o tom, jak studovala architekturu a pak pracovala několik měsíců v projektovém

Repro: © Ivana Lomová

Vlny IX, 2007

O zdi se opírá řada rozmalovaných obrazů a jejich autorka

Malování a jeho iracionální principy mě vedou dál, kamsi

Foto: © Jacques Renoir a archiv Franty

do neznáma

Výtvarný talent v rodině sdílejí: Kotěra, Šalamoun...

Velké okno, 2008

ústavu. Jak přitom běhala po redakcích dětských časopisů a chtěla pro ně ilustrovat. Konečně se objevila nabídka na první knížku. Mezitím se seznámila s Jiřím Kalouskem, pro něhož posléze pracovala ve filmovém studiu. A na Barrandově také vyrobila svůj vlastní animovaný film „Večírek“. To už ale ilustrovala knihy pro Albatros a další nakladatelství.

„Obrazu Velké okno předcházel podobný, který se jmenuje Nad městem, má takový dlouhý atypický formát. Někdy mě baví určitá duplicita, že si jeden námět namaluju ve dvou variantách. Tady jsem měla nějakou představu, nápad, a pak jsem k tomu nápadu potřebovala fotky, které by mi pomohly ho zrealizovat. Někdy to dá docela běhání, konkrétně tady ten výhled z okna jsem nakonec našla v místnostech redakce časopisu Ateliér, která sídlí v nejvyšším patře vnitrobloku Na Příkopech za Bílou Labutí. Celý ten cyklus obrazů z interiérů – na svých webovkách ho nazývám Samota – vznikal podobným způsobem, čili nejdřív nápad, skica, pak shánění konkrétních prostor či modelů. Abych pravdu řekla, často jsem pak vycházela i z vlastních zdrojů, používala jsem vlastní byt i lidi.“

Umělecká rodina Kde se vlastně bere ten talent? Oplývá jím i Ivanina sestra Lucie, která studovala na pražské divadelní akademii obor dramaturgie–režie a už několik let se plně věnuje komiksu. Ivana vypráví o svém pradědečkovi, architektovi Janu Kotěrovi, ale také Jiřím Šalamounovi, který je jejich vzdáleným příbuzným, zmiňuje i svého otce, jenž měl kromě jistého výtvarného talentu také dar hravosti a zkratky.

náv š tě va v at eliér u

Ivanin otec měl dar zkratky, maluje i její sestra.

Repro: © Ivana Lomová

Cesta, 2006

Tohle je příklad postupu, kdy obraz vznikl na základě fotografie. Pochází z cesty do Guatemaly. Jeli jsme z výletu stopem ‚domů‘, tedy tam, kde jsme právě bydleli, na korbě dodávky pololežíce na jakémsi pracovním náčiní a provazech, což je běžný způsob tamní osobní dopravy. Auto se řítilo po prašné, kamenité cestě, slunce bylo už velmi nízko, pak zapadalo a zvířený prach nad cestou se v něm leskl tak významně a osudově, jako by zdůrazňoval tu neodvratitelnou skutečnost, že zas něco definitivně končí. V té fotce, když jsem ji pak doma viděla, bylo cosi, co jsem nemohla nechat jen tak, a tak jsem to začala malovat. Obraz se jmenuje – jak jinak – Cesta a patří do série Ráj.

Do obrazů dávám víc subjektivního pohledu, než bych sama chtěla 15

n á v št ěva v at e l i é ru

Dokud nás smrt nerozdělí

Absolvovala Fakultu architektury ČVUT Praha v roce 1983. Od roku 1984 působila jako ilustrátorka v časopisech, novinách i nakladatelstvích (s jejími ilustracemi vyšlo na 25 knih převážně pro děti), věnovala se rovněž kreslenému filmu. Od začátku 90. let maluje. Zlomovým momentem v její tvorbě byl rok 1997, kdy začala pracovat s fotografií. Spíše než o fotorealismus šlo o jakési propojení mentálního a fotografického obrazu. Zajímalo ji spojení „objektivity“ fotografického snímku se subjektivitou vlastních vzpomínek. Motivací její tvorby je „touha uchopit všední realitu, vytvořit obyčejný obraz obyčejné skutečnosti“. www.lomova.com

Mraky, 2005

Obě sestry odmalička kreslily. Dlouho ale Ivana žila s pocitem, že je nemožné a drzé, aby bylo malování jejím zaměstnáním. Zlom přišel po listopadu 1989, kdy si řekla, že si díky okolnostem může přece jen dovolit jistý luxus – a dělat jen to, po čem touží. Svou první výstavu uspořádala v roce 1994 v Galerii Mladé fronty ve Spálené ulici. V roce 1997 vystavovala v tehdejší Malé Špálovce a o dva roky později v Galerii Václava Špály o patro výš. V současné době spolupracuje s několika pražskými galeriemi a pravidelně se objevuje na samostatných a skupinových výstavách doma i v zahraničí.

Nereálné reálno Kritici Ivanu Lomovou zařazují mezi realisty či hyperrealisty. „Já tohle škatulkování v současném malířství nemám vůbec ráda. Čas velkých ‚-ismů‘ je už dávno za námi, a když už bych se musela někam napasovat, tak asi k tomu realismu. Ráda používám fotografii, někdy jako pomůcku, jindy jako inspiraci – kvůli nějaké fotografii třeba obraz přímo vznikne, někdy si ho zcela vymyslím. Co se týče pravdivosti fotografie, málo si uvědomujeme, jak objektiv zkresluje, horizont není rovný, ale zakřivený, předměty uprostřed jsou užší než po stranách fotografie, i ten princip dvou úběžníků funguje jinak na fotografii a jinak ve skutečnosti. A to nemluvím o expozici a o světle, které vnímáme ve skutečnosti úplně jinak, než je zobrazuje fotografie. Takže když už ty fotky používám, upravuji si je tak, aby výsledný obraz byl podobnější skutečnosti – či mé představě o skutečnosti – než fotografii. Také si trochu přidávám, vybírám si a vynechávám. Asi tam i nevědomě dávám víc svého subjektivního pohledu, než si uvědomuju, nebo než bych sama chtěla.“

Často používám fotografii, někdy jako pomůcku, jindy jen jako inspiraci svých obrazů 16

Foto: Ondřej Petrlík, repro: © Ivana Lomová

Ivana Lomová (*1959)

Tohle je obraz ze starší série manželských portrétů, byla vystavena v roce 2005 v Galerii České pojištovny pod názvem Dokud nás smrt nerozdělí. Nápad vznikl kdysi po mém vlastním rozvodu, v době, kdy jsem se zvlášť zabývala složitostí partnerských vztahů. Vybrala jsem si asi pět manželských párů ze svého okolí ( jen dva z těchto párů jsou dnes ještě spolu). Chtěla jsem, aby to byli lidé, o kterých něco vím, jejichž vztah si nějak dovedu představit a kteří jsou spolu už delší dobu, deset a více let. Požádala jsem je, jestli je můžu portrétovat, sama jsem je fotila – těch fotek jsem udělala hodně – a pak jsem podle nich skládala portréty.

Nemám ráda škatulky. Mám-li se někam napasovat, tak k realismu.

P. N. + P. N., 2003

Předplaťte si Sanquis Časopis vychází ve dvou mutacích: předplatné Sanquisu – edice profesionál stejně jako Sanquis, verzi pro veřejnost, si můžete objednat několika způsoby. Ušetříte peníze, pošleme vám dárek. Všichni předplatitelé automaticky dostávají klubovou kartu Sanquis, která přináší řadu výhod. Předplatné Sanquisu také můžete věnovat! PŮLROČNÍ PŘEDPLATNÉ

(zahrnuje 2 luxusní dvojčísla)

(zahrnuje 1 luxusní dvojčíslo)

čísel časopisu, zaplatíte jen 850 Kč, ušetříte tedy 100 Kč

speciální letní balíček Manufaktura v hodnotě 500 Kč

čísel časopisu pouze za 390 Kč místo 475 Kč

číslo 79–80/ červenec–srpen 2010 / cena 95 kč

CELOROČNÍ PŘEDPLATNÉ

Kam v létě? Za uměním na hrady, zámky...

zdravý život je umění

Umění •

Ivana Lomová

a její barevné představy

• Když knížky píše

Jan Svěrák

• Smělý buřič

Egon Schiele... ... a návrhářka

Helena Fejková

• Zdeněk Mahler o Gustavu Mahlerovi Zdraví • Pravda o pitném

režimu

• Kurz první pomoci pro rodiče s dětmi

Sleva pro studenty: ISIC, ITIC, ALIVE – 40%* ostatní – 30%*

*zašlete kopii adekvátního průkazu

Klub Sanquis

Jak si objednat Sanquis telefonicky Zavolejte na +420 221 180 194 ve všední dny od 10 do 18 hod.

přes internet Vyplňte a odešlete formulář na webové stránce časopisu www.sanquis.cz, vyberte EDICI PROFESIONÁL nebo EDICI LAIK. Ihned obdržíte potvrzení o přijetí objednávky. Zálohovou fakturu dostanete obratem, nejnovější číslo časopisu ihned po zaplacení, nejdříve však po 8. dni v měsíci. Předložíte-li kartu Sanquis ve vybraných galeriích, divadlech, knihkupectvích, obchodech či kosmetických salonech, dostanete slevu nebo dokonce vstup zdarma! Aktuální nabídku firem a institucí, kde karta platí, hledejte v časopise a na www.sanquis.cz/klub. Okruh našich partnerů se stále rozšiřuje!

e-mailem Na predplatne@sanquis.cz (pro EDICI LAIK) nebo info@sanquis.cz (pro EDICI PROFI) pošlete e-mail, uveďte jméno, příjmení a adresu.

zprávou sms Na +420 731 479 423 pošlete SMS zprávu bez diakritiky ve formátu: SQS, LAIK nebo PROFI, jméno, příjmení, ulice, číslo domu, město, PSČ (například: SQS, PROFI, ales, novak, dlouha, 15, praha, 110 00).

Všeobecné podmínky Dárek dostane prvních 100 čtenářů, kteří si objednají roční předplatné časopisu Sanquis a zaplatí danou částku do 6. 9. 2010. Dárek vám zašleme nejpozději do dvou měsíců po úhradě předplatného. S dotazy či připomínkami nás kontaktujte na telefonu +420 221 180 194, na e-mailu predplatne@sanquis.cz nebo na redakční adrese.

př

lů

100

bonu

pro p r v

ní

a dostanete od nás:

edplatite

DÁREK K PŘEDPLATNÉMU: Limitovaná edice kosmetiky Manufaktura a relaxační doplňky Osvěžující jemně pěnivý sprchový gel MOJITO s mátou, obilnými klíčky a panthenolem zanechává pokožku hedvábně jemnou, čistou a zářící. Obilné klíčky pokožku zvláční a hydratují, panthenol ji zklidní a regeneruje. Voní po limetkách. Pečující vlasový šampon MOJITO s panthenolem, mátou, obilnými klíčky a UV filtrem poskytuje vlasům péči, hydrataci a ochranu před slunečními paprsky. Základem přírodního mýdla je zvláčňující glycerin, vitamin E zase napomáhá udržet pokožku pevnou, hladkou a krásně provoněnou svěží vůní limetek a mátového esenciálního oleje. Více na www.manufaktura.cz.

l et n í k o k t e j l

Doporučuje Eva Pivodová

Tip: Michal Gabriel

Krásné Františkovy Lázně

malostranská beseda, praha, do 12. 9., www.michal-gabriel.cz

Pro lepší náladu

Maurice Berger si roku 1898 podal patent na lampu pro čištění vzduchu – dnes se jeho vynález nabízí pod značkou Lampe Berger a vzduch nejen vyčistí, ale i provoní. www.pottenpannen.cz

Všichni jsou v pohodě

Frank Goode (Robert De Niro) se rozhodne překvapit postupně své čtyři děti neohlášenou návštěvou a zjistit přitom, jak se jim daří. Ukáže se, že nejsou zdaleka tak spokojené, jak se domníval. Režie Kirk Jones. magic box

Nové výstavy, zábava a gastronomie

Jeden z nejromantičtějších domů ve Františkových Lázních – hotel Tři lilie – připravil speciální program Wellness Romantik (4900 Kč): zahrnuje ubytování na 3 noci v luxusních dvoulůžkových pokojích, polopenzi, romantickou večeři při svíčkách, nápoj na uvítanou, čokoládovou koupel, hřejivý rašelinový zábal s relaxační klasickou masáží a regenerační zábal nohou. K pobytu patří jako pozornost 2 vstupy do Aquafora. Více na www.frantiskovylazne.cz.

Romantický pobyt

s výjimečnou péčí...

Koncert: Arno

Díky svému hudebnímu projevu bývá Belgičan Arno Hintjens – skladatel a básník – často přirovnáván k Tomu Waitsovi. Arnovy skladby vycházejí vedle jazzu, blues a country také z r’n’b. open air festival, letiště panenský týnec, 14. 8., www.ifp.cz

Restaurace pro gurmány

Nekuřácká restaurace Šafrán v blízkosti pražského parku Kampa (adresa Říční 1) se zaměřuje především na středozemní kuchyni. Denní nabídka sestává ze tří hlavních jídel a studeného bufetu. V průběhu jednoho oběda tak hosté ochutnají různé úpravy masa, ryb nebo těstovin. www.restaurant-safran.cz

Prostor pro světlo a řeč přírody

Vaření s banány

Tvorbu Olgy Karlíkové (1923–2004) provází její těsný vztah k přírodě. Obrazy pohybu a světla reflektují přírodní dění, zaznamenávají ale i zvuky – jsou jakýmsi seismografickým záznamem akustických hodnot přírodního prostoru (obraz výše: Zpěv velryb, konec 80. let, olej). Kurátorem výstavy, která právě probíhá v Topičově salonu v Praze, je Jan Rous. do 6. 8.

Banány Chiquita se spojily s umem šéfkuchaře hotelu InterContinental Miroslavem Kubcem a vzniklo originální letní menu (na snímku grilovaný krocaní steak s banánovým chutney). Zdravé a snadné recepty jsou na www.chiquita.cz.

Foto: archiv, © Olga Karlíková/Topičův salon, AMI Com., Potten & Pannen, MediaReport s.r.o., Františkovy Lázně, IFP, © Michal Gabriel

Výstava Sochy předního českého sochaře, pedagoga a člena výtvarné skupiny Tvrdohlaví Michala Gabriela představí část z jeho cyklů „Zvířata“ a „Hráči“. „Skupiny soch chápu jako probíhající příběhy, ve kterých hraje stejně důležitou roli minulost, právě probíhající přítomnost i budoucnost,“ říká Gabriel. galerie

Báječná letní dovolená s jedničkou na trhu! on-line prodej na www.eximtours.cz call centrum 841 115 115

ce ny j i ž

Kč 0 7 7 11

Řecko Rhodos Kos Kréta Lefkada Samos Zakynthos Korfu Itálie Sardínie Novinka! Sicílie Novinka! Kalábrie Novinka!

Egypt Tunisko Djerba Bulharsko Turecko Kypr Malta a Gozo Španělsko Ibiza Novinka! Mallorca Costa Brava Andalusie

Ondra je ve filmu popsaný celý – i se svým

astmatem

s e tkání

Text Irena Jirků / foto Ondřej Petrlík

Jan Svěrák: Když něco vím, rád to sděluju Kuky se už pár týdnů promítá v kinech, na konci června jste křtil stejnojmennou knížku. Překvapila mě. Je – jak bych to řekla – nezvykle svébytná. To jsem rád, že se vám tak jeví. Nešlo mi jen o filmovou knížku. Znáte je. Jsou napsané narychlo, fotky mírně rozmazané, celé trochu nedodělané. To jsem nechtěl. Bylo mi jasné, že jestliže knížku budou číst děti, tak do ní nemůžu jen vložit scénář, ale musím napsat příběh znovu. Váš otec své scénáře ovšem vydává knižně a nepůsobí to nedodělaně. Táta vždycky píše scénář tak, aby ho mohl přenést rovnou do knížky. Je to literární scénář, hezky napsaný, čtivý. Já nejsem literát, moje scénáře jsou technické, to se nedá tisknout.

Sešli jsme se u něho doma, respektive nejprve na prosluněné zahrádce a pak v pracovně. Vedle v místnosti se o zeď opírá stoh knížek vonících ještě po tiskárně a dvě dívky trpělivě vyřizují objednávky z e-shopu: placky, trička, plakáty, nálepky. Co kousek, to červený medvídek Kuky, kapitán Hergot, Dubánek...

Pomáhal vám táta se psaním? Ptal jsem se ho, jak to mám udělat. A on radil: ve filmovém obraze je spousta věcí, chceš-li všechno zachytit, se scénářem nevystačíš, musíš se rozepsat. A tak jsem se rozepsal. Hra se slovy, s obrazy, s jazykem je dobrodružná... Asi jsem celkem slušně postižen svými rodiči – pedagogy. Baví mě poučovat. Tedy – možná to není úplně poučování, ale prostě – když něco vím, dělá mi dobře to sdělovat. Například: kapitán Hergot bydlí na svícnovém smrku a mě těší vysvětlovat, co je svícnový strom a proč je úžasný. Nebo mám při psaní příležitost rozvést důvody, proč

Knihu Kuky se vrací vydalo nakladatelství Mladá fronta v polovině června 2010

ti pytlíci, kteří odvážejí odpadky z lesa, jsou záporné postavy. Jak to, že jsou zlí, když uklízejí v lese? Takhle se děti určitě budou svých rodičů ptát. A já jim v knížce mohl poskytnout ony potřebné argumenty. To mě bavilo. Jak jste na tom se slovní zásobou, s pravopisem? No, nebudeme si nic nalhávat. Maminka kontrolovala pravopisné chyby, neb o mně ví své. Jsem synem dvou učitelů češtiny, takže podle vzoru „kovářovic kobyla chodí bosa“ mám jisté mezery. Úkoly jsem si totiž dělal v kuchyni, a když jsem nevěděl, stačilo zavolat: Mami, jak se píše rozuměl? Mně nebo mě? A odpověď dorazila vzápětí... Takže dodneška některé věci nevím, protože jsem je vědět nemusel. Ale protože už nebydlím s maminkou, mám alespoň chytrý počítač a v něm na liště odkaz na pravidla českého pravopisu. Radí mi Ústav pro jazyk český. Moje devítiletá dcera přečetla nejprve knížku, pak teprve viděla Kukyho v kině. Mám vám vyřídit, že ji mrzí, že – cituji – „je film kratší než knížka“. Jasně, musel jsem stříhat, některé scény se do filmu nakonec nedostaly, ale do knížky jsem je zase vrátil. Jsou v ní i obrázky Jakuba Dvorského. Dlouho nekreslil klasickým způsobem, všechno maluje v počítači, ale nakonec se nechal přemluvit, vzal do ruky tužku a na každou stránku nakreslil obrázek. To bylo na moje přání. Mám tři děti, a tak moc

se t k á n í

Byl jsem u porodu. Start rakety! Ondřej se narodil zázrakem.

Vy si s Ondřejem čtete Kukyho? Čemu se divíte? No, myslela bych si, že už toho musí Ondřej mít plné zuby. Vůbec ne. Za prvé – čteme mu nahlas před spaním každý večer. A za druhé – číst s ním Kukyho je legrace. Víte, když začínal film namlouvat, bylo mu sedm a blbě četl. Vlastně to nedokázal souvisle přečíst, a tak se text učil zpaměti. Dodnes si pamatuje celé pasáže, takže když mu teď čtu knížku, opravuje mě: „Tak to tam nebylo! A to bych nikdy neřekl! A tahle věta tam vůbec není!“ Štve ho, jakmile se text jen o chlup odchýlí od filmu. Nicméně, Ondra není jen hercem a dabérem, ale spoluautorem, ne? Dalo by se to tak říct. Však už mě také napadl o autorská práva!

nou zlobil u večeře, tak jsem mu to řekl taky. Zamračil se: „To neříkej, to je moc ošklivý!“ Pochopili jsme, že si vymyslel nadávku. Hroznou nadávku. Jak vás tak poslouchám – film i knížku jste si s Ondřejem parádně užili. Užíváme si stále. Je to naše třetí dítě, první dvě přišly hodně brzo. Bylo mi dvaadvacet, když se narodila Kačenka, pak Franta. Neuvědomoval jsem si spoustu věcí, myslel jsem si snad, že takhle roztomilé, přítulné, důvěřivé budou děti stále. Tehdy jsem měl pocit, že mě vlastně zdržují od mého života, že se jim musíme obětovat. A pak vyrostly... S Ondřejem si to vynahrazuji, až mám strach, že starší musí trochu žárlit, ale nemůžu si pomoct. Kuky byl pro nás oba velká radost. Ondra je v něm popsaný sakumprásk celý – i se svým astmatem. Takže moc dobře, na vlastní kůži, znáte pocit bezmoci. Ondra naštěstí nemá nejsilnější formu astmatu. A naštěstí mu léky pomáhají. Než se na to přišlo, zažili jsme pár krizí. Jednou jsme se šli podívat na venkově do prasečáku, na malá selátka, vešli

jsme dovnitř – a nevím, která součást toho čpivého smradu to způsobila, ale Ondra zblednul, vypotácel se ven, tam padnul a zůstal ležet. To k nám na chalupu musela přijet sanitka. I v Praze jsme s ním jednou v noci museli na pohotovost. V čekárně vám leží v náručí, nemůže dýchat a vy jste bezmocní. Musím říct, že jste ten šílený strach, co zná každý, kdo má děti, ve filmu zachytil přesně. Skoro po žensku. Myslíte? Možná je to dáno naším vztahem, možná i tím, že jsem byl u jeho porodu. Od té doby už pro mě narození člověka není žádný abstraktní pojem. Co to je? Start rakety! Ondřej se narodil zázrakem, nemuselo se to také povést. Několik měsíců jsem se o něj pak bál úplně nepříčetně. A bojím se stále. Ondra má také celiakii, že? Máme oba kluky celiaky. Jak jste na to přišli? S Ondrou. Když byl malý, trpěl ekzémy a byl pořád unavený. Ve dvou letech moc neběhal, byl takový malátný, spíš mazlivý. To mazlení má určitě po mně,

Za námět? Přesně tak. Já hlupák si říkal, jakou mu udělám radost, když do titulků k filmu napíšu, že jsou v něm použity hudební kompozice Ondřeje Svěráka. Hraje tam totiž na klavír svoje skladbičky. Jenže chlapeček byl nespokojený: „Tati, proč nejsem autor námětu?“ „A co jsi jako vymyslel?“ ptám se. „ Přece ty postavičky!“ „Kecáš, ty jsme přece vymysleli s výtvarníkem.“ „ Ale já taky něco vymyslel!“ „Je mi divnej do očí. To je bezpochyby tvoje věta.“ Co to v jeho interpretaci znamená? Ondrovi byly asi tak tři roky, když to začal říkat. „Jsi mi divnej do očí!“ Jed-

„Astma má spoustu variant a podob,“ říká režisér a táta v jedné osobě

Foto: © Biograf Jan Svěrák s.r.o., repro: z knihy Kuky se vrací

dobře vím, jaké to je, číst jim nahlas knížku, v které není dost obrázků. To vám děti furt stránku obracejí, dívají se na další... V naší knížce máme obrázek nebo aspoň pidiobrázek na každé stránce. Čteme si to teď před spaním s Ondřejem. Neotáčí.

Stále se o něj bojím.

Kuky,

ale únavu? Nechápali jsme. Naštěstí měl úžasnou dětskou doktorku, která léčívala kdysi mě, pak starší děti. Takhle zkušená praktička odhadla alergii na mléko nebo lepek. Ondra musel jít na biopsii, což není vůbec příjemný zákrok – v narkóze vám berou vzorek ze střevní stěny, a bylo to jasné: celiakie.

vstávej, Kuky! Ondra se rozhodl, že jediné, co mohou s Bublinou pro Kukyho udělat, je, že se za něj budou modlit.

O celiakii lékaři říkají, že je jako ledovec. Jen 10 procent nemocných o své chorobě ví – to je ta špička nad hladinou... Přesně tak. Starší syn, dnes devatenáctiletý Franta, vůbec nic netušil. Zjistilo se to, až když lékaři poslali na testy celý zbytek naší rodiny. Nejprve nás to zaskočilo. Dnes je to vlastně výhoda, že mají celiakii oba kluci. Ani jeden se nemusí cítit jako outsider. Jsou na to dva.

Sepnul své dlaně

a v nich přidržel Bublině packy. A zatímco havran kloval Kukymu do očí, daleko od něj, v dětském pokoji Ondra odříkával svou modlitbu: „Bože, ať hračka Kuky žije!“ Jako zázrakem havran přestal klovat a odletěl. Dokonce se zdálo, jako by se plyšákova hruď zvedla nádechem. Ale bylo to jen tím, jak se celá hora odpadků roztřásla a zavlnila pod tíhou obrovského stroje. Širokou radlicí rozhrnoval hromadu a těžkými koly s ocelovými trny vše drtil a tlačil do země... „Kuky, vstávej, Kuky, vstávej!!!“ šeptal Ondra. Ale plyšák se ani nepohnul. Stroj se stočil přímo na něj. Dlouhý cár černého igelitu zachycený na jeho radlici za ním vlál jako plášť zlého čaroděje. Ondra se rychle posadil a ještě těsněji sepnul Bublině packy ve svých dlaních. Igelitové pytle s odpadky se nafukovaly a tiše praskaly pod vahou těžkých kol. Za nimi zůstávala rovná plocha děrovaná hlubokými stopami po trnech. Ještě pár metrů a skončí pod nimi i Kuky. „Bože, bože, modlíme se...“ Hrdlo se Ondrovi sevřelo při představě, že je jediný na světě, kdo o Kukym ví, jediný, komu na něm záleží, a tedy jediný, kdo mu musí pomoci. Soustředil se teď jako nikdy předtím. Jestli je nějaká spravedlnost, nějaká vesmírná síla, nějaký zázrak, který mohou bytosti přivolat, tak teď je ta chvíle. Teď se ukaž! Staň se teď, anebo nikdy! „Enyky benyky kliky buch!“ A ta slova vdechla Kukymu život...

Proč jako outsider? Představte si krásné ráno. Sedíte u snídaně a někdo přinese čerstvé, křupavé rohlíky. Namažete si jeden máslem, zakousnete se a vyletí z vás: „No, to je dobrota!“ ... a pak se podíváte na ty dva chlapečky. Koukají na vás, před sebou na talíři hnusný chleba z bezlepkové mouky. Je hnusný! Pečete ho doma? Pekli jsme, ale je to náročné. Těsto nevykyne, chleba pak nedrží, jen se drolí. Jednou, když se zase nepovedl, ho manželka vyhodila i s vrtulkou z pekárničky, a bylo po pečení. Chleba od té doby kupujeme, ale je mimochodem taky hnusný. Eva, tedy žena, vaří teď pro všechny bezlepkově. Jíme hodně zeleniny, dobré maso, s obilovinami to nepřeháníme ani my, co celiakii nemáme. Takže vlastně jíme zdravěji. Když jede chlapeček na školu v přírodě, veze s sebou krabičky na sedm dní? To jinak nejde. Na školu v přírodě vozí celou bednu svých potravin. A Eva jede většinou s ním a první den

úryvek z knihy jana svěráka kuky se vrací, ilustroval jakub dvorský

se t k á n í

Kdybych měl každé dva roky takový nápad, budu šťastný! „vypůjčil“ od dcery své známé. Ale je pravda, že od Ondry jsem zase převzal způsob, jak si s plyšáky hraje třeba na zimu. A jsme zase u autorských práv. No dobře. Ondra mě inspiroval. Vzdávám se. Ani to nemohlo být jinak. Nakonec dá svého medvídka zraněnému bezdomovci. Chlapeček vyrostl? Už nechce vodit za ruku přes křižovatku, už také nechce, aby mu maminka před spaním držela u pusy „dejchadlo“, a už dovede myslet na druhé. K dětství patří sobectví, uvědomujeme si hlavně sami sebe. Pak přijde přelom. Moment, kdy víme, že toho našeho medvídka potřebuje někdo víc. A dokážeme ho obětovat. Na filmu se podílely tři generace Svěráků

Nevadí Ondrovi, že jste na něj ve filmu spoustu věcí řekl? Vlastně i ty nemoci. Ale ono to není přece o něm! Když mu to dnes čtu, hádá se, že tohle by neudělal, tohle by neřekl. A já mu říkám – tak jako teď vám – že to není o něm. Že to je o chlapečkovi, který se taky jmenoval Ondra a taky měl astma. Kuky je film pro děti? Měl to být film pro dospělé, ale snažil jsem se ho udělat tak, aby ho děti mohly přijmout za svůj a vůbec jim nevadilo, že občas něčemu neporozumí. Měl to být film pro rodiče, které baví roztomilá hloupost loutek, zajímá je příroda a baví je také, jak jsme to natočili, že je to jiné než americké animáky. Nakonec se ukázalo, že na Kukyho chodí hlavně děti s maminkami.

A ty děti si samozřejmě myslí, že jde o příběh vašeho Ondry. Netvrďte mi, že nemá svého Kukyho. Má celou armádu plyšáků. Obléká je do skafandru proti prachu? Neobléká, protože nemusí. Když jsem se chystal na natáčení a zjišťoval si vše o astmatu, dozvěděl jsem se, že existuje spousta druhů téhle nemoci. A Ondra má zrovna variantu, která není kombinovaná s alergií na prach. Může spát s plyšáky, ovšem Kuky mezi nimi není, toho jsem si

Jan Svěrák (*1965)

V letech 1983–1988 vystudoval pražskou FAMU, obor dokumentaristika. V roce 1988 získal tzv. studentského Oscara za svůj film Ropáci, k dokumentu se občas i dnes vrací. V 90. letech začal točit celovečerní hrané filmy: Akumulátor 1, Jízda, Obecná škola (byla nominována na Oscara), Kolja (ten Oscara získal), Tmavomodrý svět, Vratné lahve, Kuky se vrací... Jan Svěrák je také producentem, autorem scénářů i literárních textů, hercem a včelařem. Je ženatý, se svou ženou Evou má tři děti.

Promiňte, že se tak ptám. Ale vím, jak se herci dívají trochu s despektem na loutkoherce, jak spisovatelé podceňují kolegy, kteří píšou pro děti. Chápu, ale Kukyho beru opravdu jako každý svůj film. Možná ho mám malinko raději, protože jsem si u něj víc vyhrál a vyblbnul se. Umožnil mi dělat něco nového, co ještě nikdo nezkusil. Museli jsme si při natáčení cestičku pěkně prošlapávat, stále hledat. Vratné lahve se točily snadno, protože jsem měl skvělý scénář a nebylo co dál vymýšlet. A vymýšlet ani nesmíte, jinak takový žánr, jako je komedie ze současnosti, můžete svými ornamenty zatížit a pokazit. Kuky vznikal úplně jinak, bylo to dobrodružství. Od Ropáků a Jízdy jsem něco takového nedělal a zase dlouho dělat nebudu. Proč? Kdybych dokázal každé dva roky přijít s nápadem, který mě bude takhle těšit, bude obsahovat tolik novátorského, byl bych šťastný! Ale ono to tak nefunguje. Bohužel.

Foto: © Biograf Jan Svěrák s.r.o.

v yjednává s kuchaři. Žádný kečup, jenom Heinz, žádná zahušťovadla. Lepek, to byste nevěřila, je skoro ve všech levných potravinách jako pojidlo a jako médium, které drží chuť. Najdete ho ve zmrzlině, v hořčici i v jogurtech. Obecně platí, že bezlepkové jsou jen ty dražší potraviny.

Považujete tento film za rovnocenný všem svým ostatním? Všechny své filmy mám rád stejně.

v ý s tava

Text Jana Nekolová / foto a repro © Egon Schiele Art Centrum

Egon Schiele

Na jaře roku 1911 se opět vydává do Českého Krumlova. Tentokrát se svou přítelkyní Wally Neuzil. Chce tu najít klid a především malovat. Max Tschunko, místní obchodník, jenž rád podporuje umělce, mladému malíři zdarma pronajímá svůj čerstvě opravený zahradní domek u řeky. Když se za několik dní přijde na Schieleho podívat, užasne. Dveře domu jsou přemalované na černo, z barokních kamen se stal barevný obraz… Schiele vůbec provokuje ctihodné občany Krumlova – svým chováním i kresbami. Po městě se prochází v bílém obleku a ironicky komentuje styl oblékání usedlých měšťáků. Poslední kapkou pro Krumlovské je pak scénka s nahou dívkou. „Kreslil ji před růžovým keřem u zahradního domku. Ten výjev zahlédla z terasy dcera Pollakových a zhrozila se. Ne pro tu nahotu, ale protože v modelce poznala sousedovu dceru,“ vypráví Hana Jirmusová, ředitelka Egon Schiele Art Centra. „Pobouřená slečna Pollaková si běžela postěžovat rodičům, ti zase protestovali u majitele domku. A ten? Trval na tom, aby kontroverzní malíř z Krumlova odjel.“ Egon Schiele se vrací do Vídně, ale na Krumlov nezanevře. Občas sem přijíždí a – jak jinak – maluje, kreslí tady. Sám ďábel mi vás vplivl do třídy Kde se vlastně vzal ten nespoutaný umělec? Narodil se 12. června 1890 jako vytoužený syn Eugena Schieleho, přednosty stanice v rakouském Tullnu, a rodačky z Českého Krumlova Marie Soukupové. První tři chlapci jim zemřeli hned po narození, takže je jasné, že se Egon stal miláčkem rodiny. Zvláště jeho tři sestry, Elvíra, Melanie a Gerti, jej milují, rozmazlují. Egon vyrůstá obklopen ženami, možná proto je později

Egon Schiele (1890–1918)

Vyrůstal obklopen ženami, znal jejich něhu, každý záhyb těla

Klečící poloakt, tužka a krycí barvy, 1917

Mladý malíř, jehož talent mnozí přirovnávají k talentu Mozarta

Když kresby

Vlevo Egon s rodiči a sestrami Melanií a Elvírou, okolo 1892, vpravo Egonova žena Edith Harms-Schiele

portrétoval s takovou citlivostí, proto tak dokonale znal každý záhyb ženského těla. A jeho komplikovaná osobnost, výstřednost, potřeba nezávislosti? Mnozí vidí složitost Schieleho povahy v genetických předpokladech, zděděných po otci. Eugen Schiele trpí duševní poruchou, zapříčiněnou pravděpodobně syfilidou. Po smrti otce se v roce 1905 stává Egonovým poručníkem jeho strýc, železniční inspektor Leopold Czihaczek, vážený občan, úředník. I když by měl z neposedného synovce raději inženýra, nechá ho jít vlastní cestou. Egon je v pouhých patnácti letech přijat na akademii ve Vídni a mezi svými staršími kolegy se neztratí. Ba naopak, jeho nezkrotná duše dále provokuje své okolí a profesor Christian Griepenkerl si jednoho dne postěžuje: „Sám ďábel mi vás vplivl do třídy.“ Když v devatenácti letech opouští akademii, Gustav Klimt, jehož secesní vliv je krátce v Schieleho kresbách patrný, mu prý říká: „Vždyť už teď jste lepší malíř než já.“

Výstava k 120. výročí narození Egona Schieleho není v Českém Krumlově příliš rozsáhlá, ale o to je zajímavější. Jsou tu vystavena díla ze sbírek světových galerií i soukromých sběratelů, nechybí také Schieleho dopisy, graficky krásné a velmi vzácné, či fotografie jeho přátel, rodiny. „Zjistili jsme, že Schieleho babička, matka jeho otce a všichni její předci pocházeli z Bechyně. Tři čtvrtě příbuzenstva je tedy z území Českého království,“ vysvětluje Hana Jirmusová, ředitelka Egon Schiele Art Centra. Výstava je doplněna o expozice soudobých umělců, kteří svými díly vzdávají hold Schielemu. Jedním z nich je i renomovaná módní návrhářka Helena Fejková, která podle jeho kreseb vytvořila několik originálních modelů. egon schiele art centrum, český krumlov, do 31. 10. 2010, www.schieleartcentrum.cz

Musím odejít První světová válka skončila. Celá Evropa je zasažena její krutostí a počtem obětí. A jako by to nestačilo, šíří se epidemie španělské chřipky. Ve vídeňském ateliéru se před světem uzavírají Egon Schiele a jeho těhotná žena Edith. Těší se na své první dítě a věří, že izolováni od okolního světa přežijí. Marně. 28. října Edith umírá v šestém měsíci těhotenství, o tři dny později podlehne nemoci i Egon. Je mu pouhých 28 let. Umělec, jehož talent je mnohými přirovnáván k talentu Amadea Mozarta, po sobě i za tak krátké tvůrčí období deseti let zanechává dvě stě olejomaleb a na několik tisíc akvarelů, kreseb a kvaší. Portréty, skvěle vystavěné krajiny měst, dokonalé tvary ženských těl i na tu dobu odvážně erotické kresby. Přesto je záhy po své smrti zapomenut. Trvá dlouho, než jej svět objeví a jeho dílo budou všichni obdivovat.

Helena Fejková se inspirovala čtyřmi kresbami Egona Schieleho. Vznikly dvoje šaty, kabátek a sukně, které překvapují svou současností: „Egon se prý rád dobře oblékal, snad radil i svým sestrám... Zda své kresby bral také jako módní návrhy? To nevím, ale mohu potvrdit, že měl cit pro oděvní akcent. Spousta jeho obrazů by se dala ještě přenést do reality. Bylo mi velkou ctí, že jsem to mohla zkusit.“

Repro kreseb Egona Schieleho a černobílých fotografií: © Egon Schiele Art Centrum, Český Krumlov

ožijí...

i ns p i r ac e

Text Irena Jirků / foto Marie Votavová

Moa, tužka, akvarel a krycí barvy, 1911

Zajímalo ho tělo, inspirovalo ho a pracovně vzrušovalo. Když kreslil tuto sukni, použil ji v kombinaci s nahým tělem. Nemělo to ovšem žádný sexuální podtext, malíř věděl, že tak nejlépe zvýrazní ten oděv... Helena Fejková nad Schieleho kresbami strávila hodiny: „Je to vždy zajímavé, když můžete takto nahlédnout pod pokličku. I když znám Schieleho obrazy poměrně dobře, najednou jsem o nich musela víc přemýšlet. Bylo to velmi intenzivní.“ Při realizaci se rozhodla pro metodu patchworku, protože nejlépe vyjadřuje tahy štětce. „Držela jsem se Schieleho tvarování, ale samozřejmě jsem si ho po svém upravila. Sukně má asymetrickou kapsu na pravém boku a je tak ‚živá‘, že se určitě dá nosit i dnes. Doplnila bych ji něčím klidným – černým nebo lososově béžovým tílkem. Aby právě sukně vynikla.“

Metoda patchworku umí vyjádřit tahy štětce

Foto modelů: Marie Votavová, modelka: Jitka Formánková, make-up a účes: Sylvie Kučerová, obuv: Baťa, repro: © Egon Schiele Art Centrum

Může takřka sto let stará kresba oživnout? Šaty podle Egona Schieleho v roce 2010 sklízejí aplaus – a nosí se.

Návrh pohlednice pro Wiener Werkstätte, akvarel a tužka, 1911

Byl tak mladý, když se toulal po Českém Krumlově a rozčiloval všechny místní úctyhodné občany. Mladé, rozpustilé jsou i šaty, které podle jeho kresby vznikly v ateliéru Heleny Fejkové. „Chtěla jsem si samozřejmě vyzkoušet, zda model může oživnout, zda ho někdo dnes může chtít nosit,“ říká návrhářka. Šaty jsou kombinací lnu a hedvábné organty, z níž je ušita spodnička, na ramenou jsou rozepínací – s džínovými knoflíky. Zatímco model v této barevnosti je vystaven v českokrumlovské expozici, dvoje další šaty v jiných barvách už se šily v ateliéru pro zákaznice Heleny Fejkové. A ony dámy je údajně nadšeně nosí.

i ns p i r ac e

Byl smělý, tvrdohlavý a nikdy nepochyboval, že malování je jeho životní poslání. A že jde správnou cestou... „Tak jako mě dříve hanobili, pohrdali mým dílem a odmítali ho, budou ho snad velebit. Neporozumění může potkat každého,“ napsal těsně před svou smrtí. Co by dnes řekl tomu, že se podle jeho obrázků šijí šaty? „Myslím, že by ho to velmi zajímalo. A mě by zase zajímalo, zda by například souhlasil s volbou materiálů,“ říká Helena Fejková. Kabátek je ušit z několika druhů hedvábí, bavlny a lnu. Když by si ho měla žena obléknout do společnosti? Helena Fejková doporučuje doplnit ho úzkou sukní nebo pumpkami.

Portrét snící Gerti Schiele, akvarel, tužka a kvaš, 1911

Kresby asi neměly sloužit jako návrhy modelů, ale je úžasné, že se tak dají využít 33

Ivana Lomová: Plážové boudy, 2004, 70/110 cm, olej na plátně

Zázraky přírody •

Mahler o Mahlerovi • Hvězdné páry • Cestou do minulosti

věda

Historie, ekologie, psychologie 35

Impozantní scenérie,

divoká zvířata,

květiny všech barev

Mozaiky solisek, Španělsko/Národní park Bahía de Cádiz, Andalusie, © Diego López Álvarez/Wild Wonders of Europe

vý s tava měsíc e

Text Eva Pivodová / foto © Wild Wonders of Europe

Troubící jelen lesní, Dánsko/Klampenborg, © Florian Moellers/WWoE, (vlevo), pelikán kadeřavý, Řecko/jezero Kerkini, © Jari Peltomäki/WWoE (uprostřed), vlha pestrá a čmelák, Maďarsko/Pusztaszer, © Markus Varesvuo/WWoE (vpravo)

Zázraky přírody Wild Wonders of Europe je největší dosud realizovaná iniciativa na ochranu přírody, která byla založena na fotografiích. V čele projektu stojí Peter Cairns, Florian Möllers, Staffan Widstrand (všichni tři respektovaní publicisté a oceňovaní fotografové) a specialistka na marketing a udržitelný ekoturismus Bridget Wijnberg. K výstavě vychází také jedinečná obrazová publikace se stejným názvem.

Křídla plameňáků obarvují hladinu laguny ve francouzském Camargue doruda, majestátní zubři kráčejí závějemi uprostřed polského národního parku, drobná liška bloumá ulicemi Londýna ve večerním šeru... Více než 100 velkoformátových fotografií, téměř 70 tvůrců, přírodní bohatství 48 evropských zemí – neboli putovní výstava Wild Wonders of Europe (Zázraky divoké přírody), která až do 22. srpna zdobí Alšovo nábřeží v Praze, pár kroků od Rudolfina. Snímky nejlepších evropských fotografů jsou oslavou Mezinárodního roku biodiverzity 2010. Ukazují úchvatnou rozmanitost fauny i flóry: druhy, o které se zatím nemusíme bát, ale také ty, jež potřebují ochranu. Praze se dostalo velké cti – po Haagu a Janově je teprve třetí zemí, která tuto výstavu hostí. V příštích dvou letech procestuje expozice ještě půl světa. A perlička navíc? Doprovodná výstava Národního parku Šumava s názvem Šumavská divočina. Přidejte se k výpravě do hlubin divoké přírody! vstup volný 24 hodin denně, www.wild-wonders.com

Liška polární, Island/Hornstrandir, Vestfirdir, © Orsolya Haarberg/Wild Wonders of Europe

v ý stava m ě s í c e

Orel mořský běloocasý, Norsko/Flatanger, Nord-Trøndelag, © Staffan Widstrand/ Wild Wonders of Europe

Jak zachovat živočišné druhy

Foto: © Jacques Renoir a archiv Franty

do budoucna? Teď hned jednat.

Tuleň středomořský, Portugalsko/ostrovy Desertas, Madeirský přírodní park, 3838 © Nuno Sá/Wild Wonders of Europe

Lidstvo a příroda jsou zcela nerozdělitelně spjatí!

Pryskyřník prudký, Piano Grande/Národní park Monti Sibillini, Umbria/Marche, Itálie, © Sandra Bartocha/Wild Wonders of Europe

Zubr evropský, Polsko/Národní park Białowieża Forest, © Stefano Unterthiner/Wild Wonders of Europe

v ý stava m ě s í ce

Řeka Křinice, Kyjov, České Švýcarsko, ČR, © José B. Ruiz/Wild Wonders of Europe

Fotografie budou šířit své poselství po celém světě

40 40

Plameňáci růžoví odlétající z laguny, Camargue, Francie, © Theo Allofs/Wild Wonders of Europe

Jsou všude kolem nás.

Musíme je chránit.

Západ slunce a bernešky bělolící, Westerhever, Německo, © László Novák/Wild Wonders of Europe Liška obecná, Londýn, Velká Británie, © Laurent Geslin/Wild Wonders of Europe

v ý ro č í

Text Günter Bartoš

Mahler

o Mahlerovi

Zdeněk Mahler (*1928) Působil v Českém rozhlase, na AMU, v Laterně magice, od r. 1960 má svobodné povolání. Je autorem filmových scénářů (mj. Amadeus, Svatba jako řemen,), televizních dokumentů (Dvořák v Americe), řady próz a esejů. Vyhrál Cenu Sazky 2007 za nejlepší nerealizovaný scénář. Film Lidické nokturno se právě natáčí.

Narodil se v židovské rodině v českých Kalištích na Vysočině, vyrůstal v tehdy německy mluvící Jihlavě, dirigoval po celé Evropě a v Americe. Kde byl vlastně Mahler doma? Na Vysočině. Jeho vlast byla ale geograficky širší, protože se narodil do rakousko-uherského soustátí. Byl typickým představitelem středoevropské kultury, prorokem nové hudby, jako byl například Franz Kafka prorokem nové literatury a Freud prorokem psychologie. Kulturní sláva Rakouska na přelomu století kulminovala – gloria Austria byla zároveň finis Austria.

Mahler se přihlásil k německé národnosti, jako umělec byl podle Nejedlého dokonalý Němec. Do jaké míry si mohou Češi na něj činit nárok? Po dlouhá léta jsme ho marnotratně přenechávali rakouskému nebo německému kulturnímu kontextu, přitom spousta faktů dokládá Mahlerův český domicil. Proto jsem v knížce vymezil, jak všestranně je naším krajanem. Jednou kafkovsky prohlásil: „Jsem na tomto světě trojnásobný vyhnanec – jako Čech mezi Rakušany, jako Rakušan mezi Němci, jako Žid na celém světě. Všude vetřelec, nikde vítán.“ Jak české prostředí Mahlera hudebně ovlivnilo? V početných rodinách sjednávali k dětem české služky a Mahler opakova-

ně vzpomínal na služebnou, která uměla krásně zpívat, snad dvě stě písní. Tahle děvečka Marie Cihlářová byla spolu s jihlavským hudebním prostředím jeho první inspirací. Mahlerův Es klarinet má samozřejmě český původ. Časté použití bubínku či vytrubování v symfoniích má zase původ ve vojenské muzice, která měla na jihlavském náměstí kasárna. V jihlavské synagoze i katolickém kostele ho upoutala duchovní hudba. Bohatou inspirací mu byl venkovský i městský folklor, zpěvy a muzicírování šumařů, které slýchal doma v hospodě. Jednou řekl, že všechno, co ve své tvorbě rozvinul, se v jeho duši nashromáždilo v prvních deseti letech. Mahler konvertoval ke křesťanství, aby se mohl stát ředitelem vídeňské opery. Byl křesťanem jen formálně, navenek, nebo se s křesťanstvím skutečně vnitřně ztotožnil? Někdy se říká, že to byla konjunkturální konverze, bezpodmínečná okolnost, bez které by se do čela vídeňské opery nedostal. Ale jeho osobnost měla značnou duchovní dimenzi, absolutno a představa boha mu byly vlastní. Odvozoval si z toho něco univerzálně závazného a konfesijních půtek se neúčastnil. Mahler prý nenechal pochovat své rodiče na židovském hřbitově. Je to trochu překvapivá věc, ale většina Mahlerů leží na křesťanských hřbitovech v českých vesnicích, kde žili. Proto-

Foto vlevo: Günter Bartoš, foto vpravo: archiv

Krajan Gustav Mahler, tak nazval Zdeněk Mahler svou biografii o geniálním dirigentovi a skladateli, s nímž je vzdáleně spřízněn. Od narození Gustava Mahlera uplynulo 7. července právě 150 let.

Čech mezi Rakušany, Rakušan mezi Němci, Žid na celém světě že nebyli ortodoxní, nacházeli si nevěsty i mezi katolíky. Konkrétně můj dědeček si našel katolickou nevěstu, nechtěli mu ji dát a jeho tatínek byl taky poněkud pohnut. Tak utekli do Vídně, kde se nechal pokřtít. Potom se vzali a po narození dítěte se vrátili zpět. Konfesnímu vymezení nepřikládali váhu. Proč si asketický Mahler vybral za ženu zrovna Almu Schindler, ukázkovou femme fatale? Právě pro tuhle protivu. Evidentně žil v určitém rozkmitu, mezi mučednictvím a vladařstvím. Jakmile se dostal do blízkosti nesmírně atraktivní a obletované dívky, jakou Alma byla, tak si ji chtěl rezolutně přisvojit. Alma jako kultivovaná dáma musela mít fantastické inspirativní kouzlo. V jistém smyslu se stala múzou géniů – Gropiuse, Kokoschky, Werfela. Setkání s takovou ženou obvykle mívá osudové následky. Ano, Alma byla strůjkyní – tvůrčí erupce i životního neštěstí. Éra fatálních žen, které prošly jako supernovy osudem velkých tvůrců, se v secesi uzavřela. Jaký by asi byl Mahler skladatel bez Almy? Mahler by svou osobitou hudbu skládal bez ohledu na společnost či éru, v níž se pohyboval. Jeho hudba se zdvihla nad ideologické rámce. Soustředil se na velké citové jevy jako touha, láska, neštěstí, smrt, které jsou univerzální a věčné. Dokonce se domnívám, že by takhle tvořil i bez Almy.

Gustav Mahler (7. 7. 1860–18. 5. 1911) Hudební skladatel a dirigent. Narodil se v Kalištích u Humpolce, vyrůstal v Jihlavě, kde ve věku deseti let poprvé veřejně koncertoval. Studoval filozofii, historii a dějiny hudby na vídeňské univerzitě a kompozici na konzervatoři. Jako dirigent postupně působil v Bad Hallu, Lublani, Olomouci, Kasselu, Praze, Lipsku, Budapešti. Deset let byl uměleckým ředitelem vídeňské Dvorní opery (1897–1907), pak hostoval v Metropolitní opeře v New Yorku, odkud se jako nevyléčitelně nemocný vrací do Vídně, kde posléze umírá. Jako skladatel je považován na posledního velkého symfonika 19. století, který už ale otevírá dveře moderně. Napsal devět symfonií a řadu písňových cyklů.

Rouhal se Mahler, jak mu Alma vytýkala, když napsal Píseň o mrtvých dětech? Potom obě dcerky onemocněly, jedna zemřela. Nedá se říci, že by ho taková předtucha posedala. Pak ho to strašlivě zaskočilo. Již od dětství se v něm objevuje vnímání obrovské škály lidských neštěstí. Když studoval na Akademickém gymnáziu v Praze,

v ý ro čí

Beethovenovu Devátou symfonii nastudoval za dva dny výkonnost. Když Mahler v Praze zaskakoval za Karla Mucka, nastudoval během pouhých dvou dnů Beethovenovu Devátou symfonii a dirigoval ji zpaměti. Během ohromné spousty představení partituru vůbec nepoužíval. Nejedlý končí svou studii o Mahlerovi slovy: Zrodil se génius. V čem spočívá Mahlerova genialita jako skladatele? Představoval podle mého názoru syntetický typ skladatele. V jeho tvorbě nacházíme spoustu pocitových a významových vrstev. Ale není to jenom jeho spontaneita. Mahler byl neobyčejně vzdělaný a výrazně racionální typ. Možná proto dokázal rezonovat i budoucnost.

tak na otázku profesora, čím vlastně chce být, odpověděl: mučedníkem. Rok 1907 znamenal kruciální uzel v jeho životě – smrt dcery, rozpad manželství, konec kariéry v divadle, zdravotní potíže. Svět se mu zhroutil, nicméně... ... Mahler se vypracoval z ničeho až na samý vrchol – dirigoval ve Vídni, Lipsku, Hamburku, New Yorku. Jaké osobní vlastnosti ho vedle nesporného talentu tak daleko dovedly? Nesl v sobě znak vladaře, byl svým způsobem despota. Ale dělat výrazné operní divadlo předpokládá absolutního vládce. Už v dětství se u něho objevila celá řada projevů, které naznačovaly, že vyroste v nelítostného perfekcionistu. Nastudoval okolo 200 oper, dirigoval přibližně 3000 představení. Je takové kvantum práce normální? Reflektuje to nepředstavitelnou intenzitu jeho osobnosti, posedlost prací,

Posloucháte Mahlera? Mám ho rád. Nemohu však říci, že bych všemu v jeho díle rozuměl. Zabýval jste se Mozartem, Straussovými, Smetanou, Dvořákem. Který skladatel je vašemu srdci nejbližší? Dvořák s jeho fantastickým soustře děním do duše hudby. Jako člověk sice někdy působil jakoby prostomyslně, ale věřte, na jeho moudrost se skládaly generace. Existuje něco, co velcí skladatelé či tvůrci sdílejí? Jak je jejich génius vláčí, vychyluje, často až k tragickým koncům. Jsou

Mahler v sobě nesl znaky

génia i vladaře 44

Alma byla strůjkyní – tvůrčí erupce i neštěstí

jím osedlaní, nemohou ho zvládnout. V tvorbě mnohdy nemusejí vědět proč, ale přesně vědí jak. Čím vás osobně klasická hudba obohatila, co vám dala? Naše generace prošla velice dramatickými událostmi. Jednotlivé etapy byly provázeny takovými ději a naskládaly do nás tolik zážitkových vrstev, že je div, že jsme neexplodovali. Bylo nutné to vstřebat, srovnat se s tím. Třeba v letech normalizace byla hudba azylem, hájemstvím hodnot i zdrojem sil. Proč ve věku 82 let stále pracujete? Co vás motivuje? Co si budeme líčit: když se podíváme kolem sebe, zjišťujeme, že je spousta věcí neudělána. Zjitřuje mě změtení hodnot a množství nových otázek. Pozbývám jistoty, zda jsem k signálům z budoucnosti ještě povolán se vyjadřovat – ale jsem líný přestat.

Foto: archiv

Mahler se soustředil na velké citové jevy

Byl Mahler svým způsobem přelomovým autorem? Uzavřel jednu epochu, tedy romantismus, a otevřel novou – modernu? Byl jedním z klíčových zákonodárců, vývoj samozřejmě neprobíhal v jediném řečišti. Jeho vliv je dodnes fascinující.

výborná kuchyně * prvotřídní služby * romantické okolí * na dosah od centra Prahy ... ideální místo pro školení, zasedání, mítinky či prezentace

Parkhotel Průhonice, Uhříněveská 12, 252 43 Průhonice, Praha – Západ, + 420 267 750 405, 763-5, info@parkhotel-pruhonice.cz

na P na 10 ou f ir % k a z em s n í l ev ak u ci

www.parkhotel-pruhonice.cz

p syc h o l o g i e

Text doc. PhDr. Jiří Kocourek, Ph.D.

Dobrodružství poznání,

role snů v umění,

Výklad snu

ho časového úseku – třeba týdne, měsíce apod. Takto sledované sny jsou pak jakoby „vázány do jednoho celku“ a uschopňují vykladače k ještě obsažnějšímu a kvalitnějšímu rozboru. Snový výklad je vlastně vždy heroickým pokusem o zpřítomnění nepřítomného a vzpírajícího se nevědomého materiálu. Výklad se pokaždé blíží k porozumění snovým východiskům, avšak nikdy se zřejmě plně (aspoň u některých snů) nepodaří je odkrýt. Samotný výklad není vůbec jednostranný proces, a to ať ze strany vykladače či snícího. Vždy je to diskuse, ne-li přímo sokratovský dialog. Vůbec není náhodou, že z procesu výkladu snu Freud odvodil samotný dialogický princip psychoanalýzy – asociace, interpretace, výklady, čili vlastně metodologický postup. Pochopitelně různost snů, a to nejen obsahově, ale i podáním a často i formální stránkou, požaduje specifické modifikace při práci na výkladu. Obecně můžeme snícího požádat, aby nám sen sdělil nebo nějak zprostředkoval. Poté jej vybídneme, aby k jednotlivým částem snu říkal své volné nápady – vše, co jej k tomu napadá, co v něm sen vyvolává. Bude-li sen probírán v rámci skupinové psychoterapie, pak se i ostatní mohou připojit volnými asociacemi. Stejně tak vykladač (resp. terapeut) přináší své nápady a hlavně své poznatky a znalosti z historie života snícího a z kulturně-společenského povědomí, tzn. uskutečňuje amplifikaci, což je Jungův terminus technicus znamenající rozhojnění. A v další fázi výkladu se společně se snícím nad jeho i našimi nápady zamýšlíme, propojujeme je třeba s událostmi či jinými sny tak, aby výsledný tvar byl snícím plně akceptován. Možná i s prožitkem „heuréka“.

Budeme se nyní zabývat nejpodstatnější problematikou snového fenoménu, a to je jeho výklad. V předchozím díle jsem zmínil, že z tohoto hlediska byl sen v historii vždy považován za významný. Snový vykladač měl obyčejně velmi důležité místo v hierarchii společnosti – od rádce faraona, jako byl biblický Josef, po postavu kouzelníka, šamana či současného psychoanalytika. Sen dokázal ovlivňovat nejen jedince, ale leckdy i národy a státy. Jeho význam byl leckdy blízký výkladům astrologů a proroků. Možná, že tyto reálie zabarvily určitým opovržením samotný výklad snů. Jako by pro současnost byl něčím nejistým, obskurním i odborně pokleslým – vyhrazený především pro společnost neres pektující vědu, která se mentálně pohybuje spíše v oblasti alternativních myšlenkových aktivit. Rád bych přesvědčil čtenáře, že to není pravda. Respektive, že sen a jeho výklad jsou podceňovány a často zneváženy. Dokonce, že výklad snu je součást terapeutické metody s reálnou aspirací na vědeckost, byť je úzce propojen s uměním vykladače snu, které je do určité míry dáno zkušeností. Dovolím si připomenout známou skutečnost, že lidská psychika je – zjednodušeně vyjádřeno – tvořena částí vědomou a nevědomou. Naše nevědomí je dynamickým rezervoárem naší psychiky, odtud vycházejí podněty, impulzy a motivačně-silová hnutí. Sen je v tomto kontextu – byť často deformovaný – přesto nejvhodnější a nejdostupnější produkt našeho nevědomí, s kterým můžeme pracovat. Neboli jej dešifrovat a učinit pro nás pochopitelným.

Snový výklad

Na cestě k významu Máme-li snu plněji porozumět, pak jej musíme převést do slov, a to buď ve formě hlasové nebo písemné. Jak ještě později uvidíme, je možné sen vyjádřit i malbou, tancem či hereckou etudou (psychodrama), čímž leckdy objevujeme nové a do té doby těžko přístupné polohy snového výkladu. Pokud máme prožitek jakési fragmentárnosti snu, může být nápomocna technika „dosnění“. Prostě vyzveme snícího, aby při sdělování snu jej ještě takzvaně doplnil. Sny během jedné noci povětšinou v různých variacích a mutacích řeší jeden problém nebo téma. Tedy mají společného jmenovatele. Dalším stupněm prohloubení a zvětšení validity výkladu snů je postup, kdy se zabýváme větším počtem snů během určité-

Kresba: Luděk Bárta

zprávy z nevědomí...

Libuše Koubská

František Houdek

Tajné a hezké

Ve snu přišla milost Boží

Aby se vám některé tajné, hezké sny staly skutečností, vepsal

„Za svého pobytu v Londýně roku 1854... vracel

mému muži a mně Michal Černoušek do věnování své knihy Sen a snění. Bylo to v zimě, v čase, kdy se příliš brzy šeří a noční můry mívají za přispění dlouhé tmy a početných grogů obzvláštní pré. Před dvaadvaceti lety. Dávno? Včera? Její autor, výborný psycholog, oblíbený vysokoškolský učitel a skvostný vypravěč, už bohužel nežije. Knížku jsem tehdy zhltla, dozvěděla jsem se toho spoustu o významu, zdrojích a mechanismech snů. O jejich zapomínání, jejich zapamatovávání. O jejich neskutečné skutečnosti. O dobrodružství jejich poznávání. O jejich roli v umění. Tehdy se o takových jevech psalo minimálně, v šabloně dialektického materialismu neměly co pohledávat. V pasáži o podnětech snů použil Michal Černoušek svou vlastní zkušenost. Utkvěla mi napořád. Tím podnětem byl lehký vánek předcházející letní bouřku. Michal zůstal doma o prázdninách sám, jeho žena Eva odjela s dětmi na venkov. Usnul a zdálo se mu, že se vrátila, že vstupuje do pokoje oknem, jako noční víla létající vzduchem. V bílých letních šatech povívajících kolem její štíhlé postavy lehounce sestupovala po neviditelných schodech z okna na podlahu pokoje. Přistoupila k jeho posteli. Probudil se intenzivní touhou a zjistil, že je v pokoji sám. Okno bylo otevřené a záclona v něm povlávala. Představuju si ten světlý přelud, výjev jak z Bergmannových Lesních jahod. I přesto, že zmizel, jednoznačně patří do kategorie příjemných. Zdávají se zřídka, skutečností se stávají ještě řidčeji. Moje moravská, německy mluvící babička mi jako malému dítěti vždycky na dobrou noc přávala trojme sís. Aspoň tak mi tenkrát to záhadné sousloví znělo. A sladce se s ním usínalo. Stejně jako se usíná s přáním uskutečnění tajných, hezkých snů. I když se pak ani nezdají, natož aby se vyplnily.

je heroickým pokusem

o zpřítomnění nepřítomného

jsem se zase jednou za krásného letního večera posledním omnibusem pustými už ulicemi. Seděl jsem jako outsider na střeše. Pohroužil jsem se do snění. Tu se roztančily před mýma očima atomy. Vídával jsem je vždy v pohybu, tyto malé bytůstky, ale nepodařilo se mi nikdy rozluštit způsob jejich pohybu. Tehdy jsem viděl, jak se často dvě maličké postavičky sdružovaly v páry, jak velké objaly dvě maličké, jak se ještě větší tři, ba i čtyři maličké vzaly do náruče a jak se všechny rozvířily v divém reji. Viděl jsem pak, jak velké tvoří řetězce a vlečou za sebou maličké...“ Tak vzpomínal německý chemik s českými kořeny August Kekulé na okamžik zrodu pro organickou chemii stěžejní představy čtyřvaznosti uhlíku a jeho řetězení v molekulách („velké postavičky“ byly atomy uhlíku, „maličké“ vodíku). Podobně objevil v roce 1862 strukturu benzenu, která strašila už druhou generaci chemiků. Navštívil tehdy univerzitu v Gentu. Po obšírných debatách (samo sebou i o tom zapeklitém benzenu) se zmožen vrátil do pronajatého bytu. Tam se usadil ke krbu a začal podřimovat. „Před očima mi pluly atomy. Dlouhé řetězce atomů se vlnily a přibližovaly k sobě; všechny se pohybovaly, otáčely se, kroutily jako hadi. A najednou – co to? Jeden z hadů si chytil vlastní ocas a celý obraz se zuřivě roztočil, takže nešlo rozeznat, kde v tom kole je hlava... Jako bleskem zasažen vyskočil jsem z lenošky a celý zbytek noci tu myšlenku rozpracovával.“ Tenhle vědecký sen zaujal i slavného hlubinného psychologa Carla Gustava Junga, který nabídl dvě vysvětlení: Jednak se Kekulé jako mladík setkal s případem vraždy, kde hrál roli zlatý prsten s hadem, jednak ho mohl inspirovat starý (v kolektivním nevědomí uložený) alchymický symbol hada Urobora požírajícího svůj ocas. Každopádně představa molekuly benzenu coby kruhu posunula organickou chemii na vyšší stupeň. Vynikající německý chemik August Hofmann k tomu na jedné slavnosti prohlásil: „Měl jsem dosud velké štěstí v práci. Přivedl jsem to v životě, jak se říká, k něčemu. Ale myšlenka Kekulého je přímo geniální, víc než geniální, je v ní milost Boží. Přiznávám se tu před celým světem: dal bych všecko, co jsem objevil a čeho jsem dosáhl, za tuto jedinou myšlenku Augusta Kekulého, poněvadž je ryzím vědeckým poznáním.“ Snivec Kekulé pak při oslavě svých šedesátin nabádal: „Naučme se snít, pánové, pak snad nalezneme pravdu; vyvarujme se však uveřejnit sny, dokud jsme je nepřezkoušeli bdělým rozumem!“

Výrazné zjasnění neboli nova se hvězdě může stát osudným

Přenos hmoty z jedné složky hvězdného páru na druhou není u těchto dvojic žádnou výjimkou. Obohacované hvězdě to však může způsobit velké potíže.

obloha

Text Zuzana Fischerová a Petr Sobotka Česká astronomická společnost

Hvězdné páry

Žádný strach, řeč nebude o hollywoodských celebritách. Kdyby to tak bylo, naše Slunce bychom určitě museli vynechat. Jako osamělá hvězda by do světa slavných nezapadlo. Celá staletí jsme předpokládali, že všechny hvězdy žijí osamoceně. Dnes víme, že osamělé hvězdy jsou ve skutečnosti spíše vzácností. Většina hvězd dává přednost životu ve skupinách. Nejčastěji se setkáváme s dvojhvězdami. Astronomové jsou za to vděčni – hvězdný pár na sebe totiž může prozradit mnohem více než osamělá hvězda. První pozorování dvojhvězd pocházejí už od Galilea Galileiho z počátku sedmnáctého století. Všiml si, že i když se některé hvězdy pouhým okem jeví jako jeden zářící bod, v dalekohledu jsou patrné dva nebo více bodů. Nějakou fyzikální souvislost mezi hvězdami však Galileo nehledal. Naopak byl přesvědčen, že hvězdy se ve vesmíru nacházejí pouze osamocené, podobně jako naše Slunce, a že pozorované blízké skupinky hvězd nemají nic společného. V osmnáctém století si astronom John Goodricke u jedné hvězdy všiml, že se její jasnost proměňuje. A to ne ledajak. Změny byly pravidelné s periodou přibližně

Koncem devatenáctého století čekal astronomii opravdu velký nápor objevů v oblasti zákrytových dvojhvězd. Dnes už je počítáme na tisíce. Pečlivé sledování světelných změn a také spekter hvězd nám může bez velkých problémů říct vše potřebné o struktuře systému. Jednoduchým výpočtem získáme poměr hmotností, sklon dráhy vůči pozorovateli, teploty, svítivosti a poloměry obou hvězd v páru. Získat tyto informace o osamělé hvězdě je mnohem náročnější. Stejně tak projevy gravitace dvou hvězd se sledují daleko lépe.

Neviditelní průvodci Ne všechny dvojhvězdy jsou k nám příznivě natočeny tak, abychom mohli pozorovat zákryty. Vzájemné gravitační vlivy hvězd samozřejmě přesto působí. Všechny hvězdy ve vesmíru se pohybují. Osamocená hvěz-

ný průvodce byl objeven zanedlouho s příchodem lepší astronomické techniky.

Nebeská symbióza Ve vesmíru se ale setkáváme i s mnohem zajímavějšími dvojhvězdami. Existují soustavy, v nichž těžiště není to jediné, co mají hvězdy společné. Kupříkladu symbiotické dvojhvězdy. Jedna z hvězd je v tomto případě obrem čili velice rozměrnou hvězdou. Do svého okolí přitom vyvrhuje nesmírné množství své hmoty. Ta se dostane do blízkosti druhé hvězdy, obvykle velmi malé, ale hmotné. Hvězda si materiál své společnice doslova „vysaje“ a přitáhne ji na svůj povrch. Tak hvězdy přenášejí hmotu z jedné na druhou. Druhá hvězda ale při tomto procesu dosti přibírá na váze, a to může vést až k porušení křehké rovnováhy a masivnímu výbuchu. Ze Země pak vidíme výrazné zjasnění,

Foto: archiv NASA

Získat informace o osamělém objektu je daleko náročnější

tři dny a pořád stejně výrazné. Goodricke předpokládal, že poklesy jasnosti jsou způsobeny faktem, že se nedíváme na jednu, nýbrž na dvě různě jasné hvězdy. Ty se při oběhu kolem společného těžiště navzájem zakrývají. S dalekohledy není možné na takovou dálku rozlišit dva zdroje světla. Když tedy v určité fázi oběhu jedna z hvězd přechází za svou společnicí, způsobí to pokles jasnosti celé soustavy. Goodrickova teorie však nebyla zprvu přijata. Uznání se jí dostalo až o sto let později.

da se projevuje vlastním pohybem ve tvaru přímky. Složka dvojhvězdy je však kromě přímého pohybu pravidelně vychylována ze své pozice, jelikož obíhá kolem společného těžiště s další hvězdou. Na obloze tak v konečném důsledku vykonává vlnitý pohyb. V minulosti byl tento jev pozorován například u nejjasnější hvězdy na naší obloze – Síria. I když druhá hvězda nebyla vůbec vidět, astronomové usoudili, že tam opravdu je. Pouze její jasnost je příliš malá na to, aby ji svými dalekohledy spatřili. Nemýlili se. Tem-

nazývané též nova. Pro hvězdu může být výbuch až osudný. Stejně jako u lidí – ne každé soužití je pro oba prospěšné. Hvězdné partnerství je zjevně ve vesmíru velice oblíbené. Téměř tři čtvrtiny hvězd žijí v párech. Také najdeme spoustu mnohočetných hvězdných soustav. Jednu z nejznámějších hvězd, Polárku, tvoří pět různých hvězd. Ale držitelkou rekordu za nejvíce hvězd v jedné soustavě je zatím hvězda Nu Scorpii. Skládá se ze sedmi společníků. To už je taková malá hvězdná firma.

n ov é t ech n o l o g i e

Připravil Günter Bartoš

Internetový sloupek

Poplašné tlačítko?! Ve Velké Británii právě probíhá bouřlivá debata o neochotě

Apple inovoval svůj nejmenší a nejlevnější stolní počítač. Je ještě o něco tenčí než předchozí model, přitom se do celohliníkové konstrukce podařilo vtěsnat síťový zdroj a k vyměnitelným částem je lepší přístup. Grafický výkon vzrostl dvojnásobně (NVIDIA GeForce 320M) a nově disponuje i rozhraním pro displeje standardu HDMI a SD slotem na paměťové karty. www.apple.cz

Extrémně tenký Hliníkový přenosný externí disk OCZ Enyo je až překvapivě tenký a také rychlý – obsah jedno DVD (6GB) dokáže uložit za 20 vteřin. Místo klasických rotujících disků používá spolehlivější flash paměti (Solid State Disc) a USB připojení nové specifikace 3.0 s přenosovu rychlostí 200 MB/sec. Ovšem také jeho cena je nečekaná: model s kapacitou 64 GB stojí 230 USD. www.ocztechnology.com

Navigace pro turisty Ceny turistických navigací klesly natolik, že se jejich koupě vyplatí i lidem, kteří nejdou na trek každý víkend. Navigace Garmin Dakota 10 PRO má praktické malé rozměry, dotekový displej a v ceně ja také podrobná turistická mapa Topo Czech. www.garmin.cz

Britská organizace pro bezpečnost dětí (Child Exploitation and Online Protection) stojí v mezinárodním kontextu v čele boje za ochranu dětí v on-line prostředí. Případ zavražděné dívky, na který se odvolává, představuje pravděpodobně pouze vrcholek ledovce – podobné události a následné debaty se v Británii objevují průběžně od doby, co se rozšířily nejrůznější chaty a nástroje pro on-line komunikaci. Jako otec jsem sám velkým zastáncem bezpečného internetu pro děti, nicméně se domnívám, že podobné poplašné tlačítko by v důsledku mohlo být naopak kontraproduktivní. Základem celé této problematiky je totiž správný přístup rodičů. Právě oni jsou „první linií“ obrany jak on-line, tak „off-line“. Musí svým potomkům trpělivě a opakovaně vysvětlovat, jaká nebezpečí používání internetu přináší – stejně jako vysvětlují, jak se děti mají chovat na ulici. Poplašné tlačítko může být prospěšné pro bezpečnost dětí asi tak jako přechod pro chodce vyznačený na ulici, ale nemělo by rodičům (a také školám) dodat pocit, že jeho existencí je celá záležitost vyřešená. Patřím v tomto ohledu spíše ke konzervativním rodičům, a ačkoli jsem sám působil v oblasti informačních technologií, nenechávám svého osmiletého syna hrát na počítači hry nebo se připojovat na internet, s výjimkou jediného linku k jeho e-mailové schránce, odkud píše babičce do Francie. Čas od času se také může podívat na nějaké video na YouTube. Neustále mu připomínám, jaká rizika na internetu existují, mluvím s ním o bezpečnosti, a i když mnohým věcem nerozumí úplně do detailu, je si jich alespoň vědom – a tím pádem více ve střehu. Přitom chápu, že moje neustálá přítomnost pro něj může být frustrující (Tatiiii, můžu si jít teď hrát?). Přenést břímě ochrany dítěte na tlačítko na webové stránce, ať už na Facebooku nebo kdekoli jinde, je podle mého názoru náhražkové řešení daleko hlubšího problému. Rozhodně nezastoupí systematickou výchovu a osvětu ze strany rodinných příslušníků.

Tip: překlad za pár sekund Uživatelům internetu, kteří se musí potýkat s cizojazyčnými dokumenty ( jako například já v pozici Francouze žijícího v České republice) doporučuji zdarma dostupnou on-line službu Google překladač. Najdete ji na internetové adrese http://translate.google.cz. Funguje pro převod textu z/do češtiny do/z řady jazyků a ačkoli nelze očekávat zcela bezchybný překlad, pro základní orientaci určitě postačí. Jednoduše vkopírujete do připraveného okna text, který potřebujete přeložit, a během dvou vteřin se vám zobrazí přeložený do češtiny (nebo čínštiny anebo francouzštiny...).

Vassili le Moigne Autor pracoval 15 let pro Microsoft v oblasti internetových a mobilních technologií, nyní je marketingovým ředitelem on-line nákupního klubu Bigbrands.cz.

Foto: archiv firem

Apple Mac mini

sociální sítě Facebook umístit do prostředí svého webu takzvané poplašné tlačítko. To by měly přitom využívat děti v případě, že se cítí ohroženy cizími lidmi (resp. uživateli) a chtějí jakékoli nebezpečné aktivity okamžitě nahlásit. Nátlak na zavedení tohoto tlačítka zintenzivnil poté, co byla v zemi zavražděna sedmnáctiletá dívka: vrah ji vylákal k setkání právě prostřednictvím sociální sítě Facebook, kde si vytvořil falešný profil teenagera.

Inzerce

Když rozkvetou hrušně v okolních svazích

a tařice skalní pozlatí skály svými květy, je atmosféra Milešova nejsilnější

Na starší stavbu původního hradu navazuje barokní zámek

g e ne alogie

Text a foto Jan Andreska Pedagogická fakulta UK v Praze, katedra biologie a ekologické výchovy

Cestou do minulosti Když bratři Andreskové, můj otec a strýc, pátrali před lety po linii předků svého rodu, dostali se až ke třem generacím Dominiků. Nejstarší z nich se narodil roku 1747 v Milešově... O 263 let později jsem se do Milešova sám vypravil, abych v rodinném bádání pokračoval. Cestou do vlastní minulosti jsem objevil pozoruhodný lidský příběh, půvabnou krajinu a zámek, kde genius loci stále silně promlouvá. Při dobré viditelnosti

je na sever od Prahy, ve vzdáleném horizontu za Řípem, možné rozeznat řetěz sopečných vrcholů Českého středohoří. Nejvyšší je mezi nimi kopec se zřetelnou stavbou na špičce. Dřív se jmenoval Milešovská hora, už docela dlouho je ale v mapách uveden pouze jako Milešovka. Cestou přes České středohoří do Teplic, Ústí nad Labem nebo Drážďan se většina řidičů soustředí na řízení, proklíná nedostavěnou dálnici a přitom v obci Velemín mine nenápadnou odbočku s nápisem Milešov. Kdo odbočí, náhodně nebo záměrně, dostane se do údolí, kde na skalním výchozu pod vrcholy vulkanického tvaru stojí stejnojmenný zámek. Genius loci zde působí silně a na autora zvláště. Letos uplyne 620 let od první písemné zmínky o Milešovu, tehdy psaném jako Mylesschow. Patřil Petrmanovi z Milešova, příslušníku jedné z více větví rodu Kaplířů ze Sulevic. Hrad a obec vystřídaly řadu majitelů, nejčastěji příslušníků rodu Kaplířů. Podstatné bylo vlastnictví a ambice jednotlivých majitelů pro jimi realizované přestavby. K přestavbě z podoby gotického hradu na jednopatrový renesanční zámek došlo zřejmě kolem roku 1580, snad z vůle Jiřího Kamareta Kaplíře ze Sulevic. Tato stavba se v zámeckém komplexu zachovala pod názvem hrad a je na první pohled patrná a odlišující se od novějšího barokního zámku.

Bránu hospodářského dvora zdobí socha světice

Za třicetileté války došlo k poškození objektu, a to prostou neúdržbou. Jeho popis z roku 1649 hovoří jednoznačně: „Zámek od starodávna se dvěma velkými baštami neb věžemi a některými pokoji a komorami, něco od kamene, něco od dřeva jest vyzdvižen, všelijakými na gruntech dolejších tak i hořejších velice zruinýrovaný, takže v mnohých místech se všech stran se trhá a boří.“

Kaplíři a Andreskovi V této fázi se tehdejší majitel Karel Kaplíř, který sám onen zruinýrovaný zá-

mek neobýval a raději bydlel na tvrzi v blízkých Medvědicích, rozhodl pro barokní adaptaci. Nákladnou přestavbu však v ekonomicky těžkých časech po 30leté válce finančně nezvládl a musel panství Milešov prodat. Chtěl však, aby se starobylý kaplířský majetek udržel v rodě, a tak panství roku 1661 prodal Kašparu Zdeňkovi Kaplíři ze Sulevic. Ten byl v dějinách Milešova jeho nejvýznamnějším majitelem. Složitá je genealogie Kaplířů, leckdo jiný na tom ale není lépe. Patrání mého otce Jiřího a strýce Stanislava po našich předcích nebylo snadné. Nejprve se dostali ke třem generacím Dominiků z přelomu 18. a 19. století z oblasti Králova Dvora u Berouna. Nejstarší Dominik se údajně narodil v Milešově (*1747). Do tamních matrik pak tedy směřovala další pozornost. Bratrů Andresků se ujal významný místní historik Jaroslav Macek, který se Milešovem aktivně badatelsky zabýval a tamní matriky znal. V relativně krátké době rodovou linii doplnil o další tři generace – až do počátku tamních matrik (1675). Nejstarším předkem se stal Jiří Andreska, narozený před rokem 1675. V době, kdy Milešov držel Kašpar Zdeněk Kaplíř ze Sulevic, zde byl Jiří Andreska rychtářem a rychtářem zde byl i jeho syn Jan (1676–1717). Janův syn Kryštof (1714–1806) působil na zámku v Milešově jako dvorní truhlář. Podstatné je, že Jaroslav Macek jméno Andreska (byť bez doložené přímé

gen ea l o g i e

Osudy rodů se proplétají v malebné středočeské krajině

Milešovka se snadno rozezná podle budovy meteorologické stanice

Život vojáka Kašpar Zdeněk Kaplíř ze Sulevic se narodil v Praze 1611. Byl vnukem Kašpara Kaplíře, který byl za aktivní účast v II. protihabsburském povstání odsouzen k smrti a popraven při staroměstské exekuci v červnu 1621. Rodina byla poté postižena majetkovými exekucemi. Malý Kašpar od září 1622 studoval gymnázium v lužickém Zhořelci, od roku 1624 pak na univerzitě ve fríském Frakeneru. Roku 1625 pokračoval ve studiu v Leydenu. Kašpar Zdeněk se ve dvaceti stal profesionálním vojákem a tohoto povolání se držel celý život. Postupně sloužil v nizozemské, saské a švédské armádě, roku 1641 využil císařského general avocatoria, tedy výzvy k návratu či jakési amnestie. Nato přestoupil ke katolické víře a byl císařem Ferdinandem III. plně omilost-

něn. Poté se ucházel o restituce rodového majetku, což se mu v majetkových turbulencích provázejících pobělohorské období dařilo se střídavým úspěchem. Na sklonku války, roku 1647, dostal svůj vlastní pluk a roku 1648 se vyznamenal při obraně Prahy v okamžiku, kdy švédská vojska generála Königsmarka obsadila Malou Stranu a Hradčany. Po vestfálském míru přešel Kaplíř s císařským souhlasem

První písemná zmínka? Před 620 lety... do španělských služeb, aby se zúčastnil v severní Itálii války mezi Španělskem a Francií. Po jedenácti letech tohoto konfliktu se vrátil do Čech, a po křivém nařčení z vraždy (1661) se znovu dva roky ukrýval v saském exilu, po návratu pak byl dlouze vyšetřován. To přerušilo jeho vojenskou kariéru, houževnatý Kašpar Zdeněk se však nevzdal a usiloval o nové vojenské zařazení. Mezitím podruhé

století. Poslední Andreska této linie zde zemřel přibližně roku 1960 a jeho potomci podle ústního sdělení místních pamětníků žili kdesi ve středních Čechách. Genius loci ke mně tedy od jisté doby v Milešově promlouvá vždy a velmi srozumitelně. Zvláště silně pak v době, když rozkvetou hrušně v okolních svazích a tařice skalní pozlatí svými květy skalní suk, na kterém stojí milešovský zámek.

Foto: Jan Andreska

genealogické vazby) nalezl v archiváliích vztažených k Milešovu už v druhé půli šestnáctého století.

ovdověl a potřetí se oženil (roku 1655), a to s Annou Terezií, vdovou po svém vzdáleném bratranci Karlovi, předchozím vlastníku Milešova. V té době se manželé převážně zdržovali na přestavovaném Milešově. Poté se Kaplíř ucházel o zařazení do funkce vojenského velitele Prahy, v tom mu však s poukazem na popraveného děda nebylo vyhověno. Místo toho sloužil 13 let v různých velitelských funkcích a ve více válečných konfliktech. Hvězdná hodina Kašpara Zdeňka nastala v červenci 1683, když na Vídeň zaútočila turecká armáda o síle 140 000 mužů, vedená Karem Mustafou Pašou. Během obležení a obrany Vídně prokázal Kaplíř vynikající organizační schopnosti, stál po boku vojenského velitele Vídně Starhemberga, a několikrát za něj i převzal přímé vedení. Když obležení Vídně po 61 dnech ukončila slavná operace polské jízdy vedené králem Janem III. Sobieskim, stál Kašpar Zdeněk na vrcholu kariéry. Byl jmenován polním maršálem a roku 1684 naposledy navštívil Milešov. Právě v té době byl milešovským rychtářem Jiří Andreska. Kašpar Zdeněk zemřel ve Vídni 6. října 1686 a 20. října byl pohřben v Milešově. O dva měsíce později, 20. prosince 1686, zde zemřel i rychtář Jiří Andreska. Kaplířové v Čechách vymřeli Zikmundem Kaplířem roku 1701. Jiřímu Andreskovi se dostalo četného potomstva, a Andreskové tak na Milešově žili až do dvacátého

Behem 100 let rucní ˇ ˇ výroby jsme dosáhli dokonalosti Savoir Prague Store Vinohradská 44, Praha 2, Vinohrady 120 00 www.savoirbeds.cz +420 222 542 141

SAVOIR BEDS SINCE 1905

London

Paris

Lyon

Berlin

Prague

Moscow

v ěda

Text Josef Tuček

Vznikl živý organismus, jehož rodiči jsou vědci Vědci poprvé sestavili umělý život, oznamovala nedávno světová média – a přeháněla. Ovšem hlavní mozek stojící za průlomovým počinem, vědec a podnikatel Craig Venter, takové hodnocení posiloval: „Vznikl první živý druh na naší planetě, který se dokáže sám rozmnožovat a jehož rodičem je počítač.“ Přeháněl hodně? dokázal, že je možné konstruovat živé organismy podle přání výzkumníků a že vývoj života už není doménou přírodních sil. Přesto je tvrzení o stvoření umělého života zatím přehnané.

Co se doopravdy stalo?

J. Craig Venter (*1946) Americký biolog a podnikatel. V letošním roce jeho vědecký tým vytvořil první buňku se syntetickým genomem. Založil genetický ústav Celera Genomics, Institut pro výzkum genomu v Marylandu (USA) a J. Craig Venter Institute, kde v současnosti pracuje na výzkumu umělých biologických organismů. V letech 2007 a 2008 ho americký časopis Time zařadil na seznam stovky nejvlivnějších lidí světa.

Vědci z amerického ústavu Craiga Ventera zadali do počítače údaje o složení genetického materiálu bakterie Mycoplasma mycoides. V počítači udělali několik úprav a pak tuto „naprogramovanou“ DNA uměle vyrobili v laboratoři. Poté sestavený genom vnesli do jiné, podobné bakterie Mycoplasma capricorum, která sloužila vlastně jen jako schránka. Přijala dodaný genom a začala si počínat jako původní, dárcovská bakterie. Neboli: nevznikl umělý život; výzkumníci okopírovali genom existující bakterie a vložili jej do existujícího bakteriálního těla, které tak přeprogramovali. Což je samozřejmě fascinující a otevírají se netušené možnosti využití. Výzkumníci z ústavu Craiga Ventera předpokládají, že budou časem konstruovat na přání mikroorganismy, které dokážou vyrábět léčivé látky, pohonné hmoty nebo třeba polykat ropné skvrny.

Syntetická biologie Oboru, jehož výsledky teď oslňují odborníky i laiky, se začalo říkat syntetická biologie. Cílem má být umělé vytváření biologických organismů, které v přírodě neexistují. Mezi jeho průkopníky patří právě Craig Venter. Celý svět si Ventera všiml na přelomu století, kdy se významně podílel na mezinárodním úsilí o mapování genetického kódu člověka. Využil tehdy postup, který podstatně urychlil způsob přečtení DNA. Později založil několik výzkumných ústavů, jeden z nich „skromně“ nazval svým jménem. A pustil se do dalšího bádání i podnikání. O patent teď zažádal i na některé postupy přípravy nynějšího syntetického genomu. Venter předpokládá, že se vyhne právním složitostem kolem patentování biologických poznatků – vždyť přece nejde o přirozené biologické procesy, ale o postupy syntetické biologie... Jeho nynější úspěch ovšem nepřišel jen tak. Nejprve tedy v roce 2007 dokázal tým Venterových vědců získat z jedné bakterie její genetický materiál a přenést jej do jiné bakterie, která v důsledku toho odvrhla své vlastní geny a přeměni-

Foto: archiv J. Craig Venter Institute, Clix/sxc.hu

Tým amerických vědců

Jeho nynější úspěch nepřišel jen tak. Biologickým výzkumem 56

la se v organismus, který vypadal a projevoval se jako první bakterie. Už tehdy byla dárcovskou bakterií Mycoplasma mycoides a přijímajícím mikroorganismem Mycoplasma capricolum. V obou případech se jedná o bakterie, které parazitují na dobytku. Své geny mají uspořádané v jediném chromozomu.Venter, mistr srozumitelných přirovnání, popsal, že co tehdy udělali, je podobné, jako by počítač Macintosh vložením jiného softwaru změnili na pécéčko. O něco později jeho tým vědců, mezi něž Venter získal i nositele Nobelovy ceny Hamiltona Smithe či jiného uznávaného genetika Clyda Hutchisona, uměle syntetizoval dlouhý úsek DNA o velikosti odpovídající nejmenší známé samostatně žijící bakterii Mycoplasma genitalium.

Umělý organismus Venterovi vědci se naučili přenést přirozený genom z jedné bakterie do druhé i vytvořit bakteriální genom. Dále obojí kombinovali: uměle vyrobený genom vnesli do bakterie. Jejich poznatky stejně jako v předchozích případech publikoval Science, nejprestižnější vědecký časopis na světě, na jehož stránky většina vědců za svůj život nepronikne. Badatelé museli překonat obrovské množství problémů. Nedokázali například synteticky vyrobit najednou celý potřebný řetězec DNA. Vypomohli si tím, že v laboratoři sestavili malé kousky DNA a rozmnožili a spojili je v celek v bakterii Escherichia coli a v kvasinkách. Současně našli způsob, jímž zablokovali enzymy v hostitelském organismu, které by jinak cizí geny zničily. Ve vytvořeném genomu přitom udělali několik změn. Jednak do něj nezařadili ty geny, které mohou mít nebezpečnou působnost, navíc v té části DNA, která nekóduje žádné vlastnosti, udělali úpravy, jež lze

v genetické laboratoři snadno rozpoznat. Zanechali po sobě jakýsi podpis, který dosvědčuje, že bakterie není přirozená. Dalším cílem Venterových lidí je sestavit co nejprimitivnější bakterii, ovšem teď už opravdu takovou, jaká neexistuje v přírodě a má jen geny nezbytné pro holé přežití. Tím by vědci zjistili, jaká je minimální genetická výbava mikroorganismu, a mohli by z toho vycházet při vývoji syntetických organismů nových, tentokrát už s požadovanými vlastnostmi.

Velký byznys Výrobci léků již dávno využívají bakterie, do nichž genoví inženýři vnesli kousky lidské DNA, takže mikroorganismy vytvářejí léčivé látky – například inzulín pro cukrovkáře. Syntetické bakterie mohou výrobu léků dále vylepšit. Venter už vyvíjí s farmaceutickým koncernem Novartis nový způsob výroby očkovacích látek. „Příští rok budeme schopni vyrábět vakcínu proti chřipce synteticky.“ Spolupracuje také s petrochemickým gigantem Exxon Mobil při výzkumu, jak vyrábět ropu z geneticky upravených mořských řas. Je to byznysmen, který nesedí zavřený v laboratoři – jeho snahou je vědecké poznatky dobře prodat. Obavy však vyvolávají možnosti zneužití poznatků syntetické biologie teroristy. Genomy některých škodlivých mikroorganismů jsou už popsány a jsou i veřejně přístupné. S postupy syntetické biologie lze – přinejmenším teoreticky – tyto nebezpečné patogeny uměle sestavit. Anebo dokonce „namíchat“ nové patogeny ze známých nebezpečných kousků DNA. „Tohle není reálná hrozba,“ uklidňuje expert Andy Ellington z Texaské univerzity v Austinu. „Vždyť příprava bakterie se syntetickým genomem stála Ventera 40 milionů dolarů a tisíce hodin práce vynikajících vědců. To teroristé k dispozici nemají.“

se zabývá takřka odjakživa. 57

a u to / n ov i n k y

Připravuje Luděk Vokáč, iDNES

Rok hybridů

Městský sen se jmenuje Audi A1

Ford a Microsoft společně Automobilka Ford oznámila spolupráci se softwarovým gigantem Microsoft. Síly s ním spojí v oblasti elektromobilů. V těch od Fordu se objeví aplikace Hohm pro správu energie. Program bude majitelům dávat informace o tom, jak při řízení spotřebovávají energii, a bude jim radit, jak jízdní styl zefektivnit. Poradí také, kdy je nejlepší dát nabít baterie. Při větším rozšíření by také mohla aplikace pomoci energetickým společnostem vyrovnat se s nárůstem poptávky po elektrické energii. Kromě elektromobilů bude nový systém pomáhat i majitelům tzv. plug-in hybridů.

Malý, ale šikovný Automobilka Lexus představila nejmenší model CT200h. Vůz nižší střední třídy je konkurencí třeba pro BMW řady jedna nebo oblíbený Volkswagen Golf. Nejmenší lexus se bude dodávat výhradně jako hybridní vůz a dostane techniku z hybridní Toyoty Prius. K této technice přidá lexus výkonnější motor a podstatně lepší výbavu. Především bezpečnostní funkce jsou na špičkové úrovni a zahrnují adaptivní tempomat a přednárazový bezpečnostní systém. Obojí jsou novinky v dané třídě.

Audi představilo na ženevském autosalonu svůj minivůz A1. Sama automobilka jej označuje jako Mega City Vehicle, A1 má být podle firmy ideálním dopravním prostředkem do dnešních přeplněných metropolí. Třídveřové (a později i pětidveřové) auto je o něco menší než fabia a dostane bohatou výbavu i úsporné motory. Jako koncept předvedlo audi i neobvyklou hybridní variantu s wankelovým motorem.

V Ženevě se ukázaly mimo jiné nové generace SUV Volkswagen Touareg a Porsche Cayenne. Oba sesterské modely proti předchozí generaci zhubly o více než 200 kilogramů. Díky tomu a efektivnějším motorům klesla spotřeba průměrně asi o 20 %. Novinkou je hybridní pohonné ústrojí. Oba modely s ním jezdí za 8,2 litru benzinu. Cayenne nabídne celkem pět motorů, z toho jeden diesel. Touareg přijíždí se čtveřicí motorizací, diesely představují polovinu z nich.

Foto: archiv automobilek

Odtučňovací kúra pro Cayenne i Touareg

Ivana Lomová: Pláže, 2005, 70/110 cm, olej na plátně

O buněčné terapii a naději

zdraví

• Záněty dolních močových cest • Anděl s lampou – Florence Nightingale • Zaostřeno na oči

Léto: úrazy, záněty, alergie... 61

Lidské tělo potřebuje vodu. Bez ní by chemické reakce v organismu nemohly probíhat.

z dr aví

Text MUDr. Radka Gregorová / ilustrace Edgar Degas Gynekologicko-porodnické oddělení Nemocnice Strakonice

Pravda o pitném režimu Názor, že bychom měli denně vypít tři litry vody, není správný. Každý z nás je svébytné individuum a také naše potřeby tekutin jsou individuální. A to i v tom nejparnějším létě. Lidský organismus tvoří z 50–60 % voda. Ženy mají v těle vody

Jaké nápoje pít? Za nejzdravější se považuje čistá voda, to znamená pitná voda z vodovodu, kojenecká, pramenitá a slabě minerální voda bez oxidu uhličitého. Dalšími vhodnými nápoji jsou ředěné ovocné a zeleninové šťávy, neslazené čaje, obzvlášť zelené. Nadměrný příjem středně silných a silných minerálních vod vede ke vzniku hypertenze, ledvinových a žlučových kamenů, těhotenských komplikací a kloubních potíží. Jejich denní příjem by neměl být vyšší než 0,5 litru. Omezení platí i pro sycené minerálky. Vyhýbat bychom se měli sladkým limonádám, coca-colám a energetickým nápojům (ty lze doporučit sportovcům). Základní pravidla tedy zní: vybírat si správné nápoje, pít od rána po celý den a množství tekutin přizpůsobit aktuální potřebě, v létě dávat přednost pitné vodě, nahořklým a nakyslým nápojům. Sladké a přechlazené nápoje totiž zvyšují pocit žízně. Také u těhotných žen platí individuální množství potřebných tekutin. Optimálně by žena v těhotenství měla vypít více jak 2 litry tekutin a kojící žena více než 2,5 litru. Základem pitného režimu by měly být nápoje s nízkou kalorickou hodnotou – kojenecká, pramenitá voda, kvalitní pitná a nízce minerální voda. Pokud žena zvrací, má průjem nebo se nadměrně potí, je vhodné zařadit do pitného režimu vody s vyšší mineralizací nad 500 mg/l. Svá specifika má i pitný režim dětí. U kojenců se potřeba tekutin pohybuje kolem 150 ml/kg/den. Dítě mezi 1–2 roky věku by mělo mít denní přísun minimálně kolem 1,5 litru tekutin. Pro předškoláka a mladší školní dítě se množství zvyšuje ke dvěma litrům a pro starší a dospívající až ke třem litrům denně (včetně tekutin obsažených ve stravě).

méně, děti naopak více. U novorozence tvoří voda 75–80 % tělesné hmotnosti. Voda umožňuje správný průběh všech chemických reakcí v těle. Slouží jako rozpouštědlo, transportuje živiny a teplo, z těla odplavuje škodlivé a odpadní látky. Díky pocení je naše tělo chráněno před celkovým přehřátím. Úkolem pitného režimu je udržovat vyrovnaný poměr mezi příjmem a výdejem tekutin. Příjem vody se skládá z nápojů, vody přijaté v potravě a vody vytvořené během látkové výměny. Výdej vody probíhá močí, stolicí, potem a dýcháním. Denně tělo vyloučí okolo 2,5 litru tekutin. Látkovou výměnou vznikne asi 300 ml vody, stravou člověk přijme asi 900 ml. Zbývajících 1,5 litru je nutné tělu dodat tekutinami. Názor, že by člověk měl denně vypít 2–3 litry, není tedy zcela správný. Množství přijatých tekutin je zcela individuální a záleží na věku, pohlaví, tělesné hmotnosti, stravě, tělesné aktivitě, teplotě a vlhkosti vzduchu, vykonávané činnosti, oblečení, ak tuálním zdravotním stavu a zavodnění. Mezi signály, že tělo trpí nedostatkem, patří žízeň, sucho v ústech, malé množství tmavé moči, zácpa, škytavka při jídle, únava, bolest hlavy a ospalost. Spolehlivým ukazatelem, že má tělo tekutin dostatek, je obvyklá frekvence močení, na jakou je člověk zvyklý. Moč by neměla být tmavá a zahuštěná.

Nedostatek versus nadbytek Akutní nedostatek vody (dehydratace) mírnějšího stupně se projeví únavou, bolestí hlavy, malátností, ospalostí, podrážděností, poklesem duševní i fyzické výkonnosti a koncentrace. Při ztrátě

Repro: archiv

V létě se nejvíc hodí pitná voda, nahořklé a nakyslé nápoje 2 % tekutin klesá pracovní výkon o 20 %. Při ztrátě 5 % a více tekutin hrozí organismu přehřátí, oběhové selhání a šok. Kritickou hranicí pro selhání oběhu je ztráta tekutin, která odpovídá zhruba 12 % tělesné hmotnosti. Dlouhodobý mírný nedostatek vody se projevuje únavou, bolestí hlavy, kloubů, zácpou, porušenou funkcí ledvin, hypertenzí, žilními trombózami a mozkovým infarktem. Pití více tekutin, než tělo potřebuje (hyperhydratace), může způsobit závažné zdravotní potíže. K akutnímu stavu, který se nazývá otrava vodou, dochází při vypití více jak jednoho litru za hodinu několik hodin po sobě. Příčinou je nízký obsah sodíku v krvi.

Největší podíl z tekutin, které přijímá kojenec, tvoří mléko. Základem pitného režimu se s přibývajícím věkem postupně stává voda. Důležité je zachovat pestrost nápojů – navíc se snáze docílí toho, aby dítě doporučený denní objem vypilo. Vhodným doplňkem pitného režimu jsou přírodní, nepřislazované ovocné džusy, zeleninová šťáva a ovocné, zelené nebo bylinné čaje. Přírodní džusy s vysokým poměrem ovocné nebo i zeleninové složky obsahují jednoduché cukry, které jsou pro organismus žádoucím zdrojem energie. Text byl volně zpracován podle článku Co by měl praktický lékař

vědět o pitné vodě z časopisu Praktický lékař, 2010, 90/4, s. 212–218.

z drav í

Text Eva Pivodová / foto Ondřej Petrlík

Metrem na vozíčku V létě rádi cestujeme. Někteří můžeme, jiní ne. Chtějí-li vozíčkáři, starší lidé nebo matky s kočárky poznávat například zajímavá místa Prahy a přepravovat se přitom metrem jako všichni ostatní, mají smůlu: jen 35 z 57 stanic podzemní dráhy v metropoli je bez bariér!

Vyrážíme. Soutěžilo 34 posádek – závodníků na vozících s doprovodem.

I. P. Pavlova je nejvytíženější stanice pražského metra. Chybí jí jedna „maličkost“: bezbariérový přístup. Nemá jej ani Můstek, Náměstí Míru, Anděl... Perfektně vybavené výsuvnými plošinami nejsou zatím ani všechny tramvaje, ani autobusy, nepřístupnost metra je ale z pohledu vozíčkářů rozhodně nejpalčivější. „V roce 2006 získala výtah Florenc. Pak se dlouho nic nedělo. Kvůli pomalému tempu jsme začali naléhat na magistrát, v roce 2008 jsme zorganizovali výzvu ‚Za MHD přístupnou‘ – petici podepsalo 10 000 lidí. Následovala iniciativa ‚Za Prahu bezbariérovou‘ a konečně došlo k rozhodnutí, že z rozpočtu města půjde každý rok 200 milionů korun na tyto účely,“ říká Erik Čipera, zástupce ředitelky občanského sdružení Asistence. Od května 2010 má nově výtah také Chodov. Erik Čipera a jeho kolegové podporují lidi s tělesným a kombinovaným postižením na cestě k normálnímu způsobu života. Vědí, že musí být vidět, pořádají různé akce, hrají

Pražského povstání – další ze stanic, kam a odkud se lidé s tělesným postižením nemají šanci dostat

Osobní asistenti, dobrovolníci, pomáhají vozíčkářům také na cestách

divadlo... A také v rámci tzv. Metrojboje pravidelně závodí, kdo se dřív přepraví na trase metra C mezi stanicemi Vyšehrad (jen částečně bezbariérová), Pražského povstání (bez výtahu) a I. P. Pavlova (bez výtahu). Zúčastnit se mohou i lidé, kteří vozík k pohybu nepotřebují – na zkoušku. Metrojboj letos v dubnu byl navíc spojen s výstavou „Umění rozpouští bariéry“ ve vestibulu stanice Vyšehrad. Výtvarné práce na téma překonávání bariér vytvořili vozíčkáři, asistenti, kteří jim pomáhají, a lidé, již tuto problematiku sledují z povzdálí. „Věřím, že se situace bude zlepšovat. Každý rok je teď v plánu adaptace jedné až dvou stanic, právě se předělává Národní třída. Důležité je, že tyhle úpravy neslouží jenom vozíčkářům. Výtahy v metru a nízkopodlažní vozy vycházejí vstříc také starším lidem a rodinám s malými dětmi.“ Pražský dopravní podnik tvrdí, že do roku 2015 bude sto procent jeho asistence, o.s. – autobusů a alespoň třetina tramvají nízkopodlažní. Kéž svůj slib splní. www.asistence.org, pražská organizace vozíčkářů, o.s. – www.pov.cz, liga vozíčkářů – www.ligavozic.cz

Na Můstku se nedá nastoupit ani vystoupit.

A přestoupit už vůbec ne!

Výzkum a léčbu pacientů pomocí buněčné terapie podporuje občanské sdružení Buněčná terapie. Buněčná terapie, občanské sdružení, bylo založeno koncem roku 2003 v Praze. Posláním organizace je podpora výzkumu kmenových buněk, buněčných náhrad a jeho aplikace při léčbě pacientů pomocí buněčné terapie a tkáňových náhrad.

Účelem veřejné sbírky je podpora výzkumu a aplikace buněčné terapie, zvláště: úrazy mozku a míchy degenerativní onemocnění mozku a míchy ischemická choroba srdeční, infarkt myokardu selhání jater cukrovka, léčba ischemické choroby dolních končetin a syndromu diabetické nohy popáleniny a náhrady kůže náhrady kostí, kloubů a chrupavek onemocnění zraku a sluchu (regenerace buněk oční sítnice a buněk vnitřního ucha)

Více se dozvíte na:

www.bunecnaterapie.cz

Přispějte i Vy na výzkum buněčné terapie na účet veřejné sbírky 204635139/0300

Zašlete DMS na číslo 87 777 ve tvaru: DMS ROK BUNECNATERAPIE nebo DMS BUNECNATERAPIE Můžete také přispívat pravidelně každý měsíc po dobu jednoho roku – stačí odeslat SMS ve tvaru DMS ROK BUNECNATERAPIE na číslo 87 777 a každý měsíc Vám bude automaticky odečtena částka 30 Kč. Příjemce Vaší pomoci obdrží 27 Kč. Více informací najdete na www.darcovskasms.cz.

Text Irena Jirků / foto Ondřej Petrlík

roz hovor

Prof. MUDr. Eva Syková, DrSc.

O buněčné terapii a naději Byl to krásný večer, povedený večírek. Jakub se výborně bavil, než udělal osudovou chybu. Skočil po hlavě do bazénu. Netušil, že je v něm málo vody... Diagnóza byla drtivá: přerušení míchy, krční léze, ochrnutí na celé tělo. Případ Jakuba je vlastně typický. Každý rok, zvláště pak v letních měsících, se takhle zbytečně zraní řada mladých lidí, jejich životy se ve zlomku sekundy převrátí naruby. Jakub byl však přece jen jiný případ než ty ostatní – stal se prvním českým pacientem, jemuž byly experimentálně transplantovány kmenové buňky. Výzkumný tým prof. MUDr. Evy Sykové, DrSc., tehdy učinil důležitý krok kupředu. Kam dospěla buněčná terapie za následujících sedm let?

O kmenových buňkách a naději, kterou mohou znamenat pro lidi se zraněním míchy, jsme si poprvé povídaly právě před sedmi lety... Ano, ano, moc dobře si vzpomínám. Podzim 2003, doba, kdy jsme léčili společně s docentem Martinem Bojarem a dalšími lékaři našeho prvního pacienta na neurologické klinice v motolské fakultní nemocnici. Byl to typický příklad pacienta, se kterým se často setkáváme – totiž mladý chlapec, který si při skoku do mělkého bazénu poranil míchu a ochrnul na celé tělo. Jakubova teta, lékařka, byla však díky své profesi informována

o našich nadějných výsledcích s aplikací kmenových buněk u zvířat s přerušenou míchou, a tak se rodina na nás okamžitě obrátila se žádostí o experimentální léčbu. Paní ministryně Emmerová ji povolila, na nějaké delší schvalování nebyl čas. Léčbu pacient do deseti dnů dostal. A jaký byl výsledek této léčby? Zaznamenali jsme u něho drobné zlepšení, hodnotili jsme podle náročných mezinárodně schválených škál. Totéž se povedlo i u dalších pacientů zařazených do klinické studie – nebylo to však nijak převratné. Dnes pracujeme na nové

r o z h ovo r

Nové metodiky a výsledky výzkumů se musí

Kam jste v léčbě takových vážných zranění pokročili? V rámci klinické studie „Autologní transplantace kmenových buněk kostní dřeně po akutním spinálním poranění“ pokračujeme i nadále v klinickém sledování transplantovaných pacientů podle stanoveného protokolu. Pacienti dostávají do krevního oběhu dávku koncentrovaných kmenových buněk z vlastní kostní dřeně, tedy autologní dospělé buňky, tzv. intraarteriální cestou. Abychom zvýšili počet potřebných buněk, musíme je ale rozmnožit kultivací – a na tomto projektu právě pracujeme. Naše studie ovšem už splnila svůj cíl: prokázala, že terapie je bezpečná, u žádného ze 41 pacientů jsme nepozorovali komplikace spojené s touto terapií. Dále studie ukázala, jaká je nejvhodnější cesta aplikace a že nejvhodnější doba aplikace je 3–4 týdny po poranění. I když výsledky jsou nadějné, celé hodnocení účinnosti vyžaduje více pacientů, dále slepou studii zahrnující kontrolní pacienty a hlavně podání většího množství specializovaných buněk. Experimentálně se nám na zvířatech podařilo dosáhnout velmi dobrých výsledků aplikací embryonálních a fetálních buněk (z potraceného plodu) a také rozmnožených buněk kostní dřeně. Volíte velmi opatrně slova. Co si mám představit pod dobrými výsledky na zvířatech? Největším úkolem je léčba chronického poranění míchy. Publikovali jsme velice nadějné výsledky s využitím 3D implantátů složených z polymerního nosiče (uměle vytvořené látky schopné vázat léčiva) osázeného kmenovými buňkami. Během dlouhodobé studie jsme sledovali

potkany s chronickým poraněním míchy. Po pěti týdnech od úrazu jsme provedli u zvířat vyšetřených magnetickou rezonancí operaci, při které jsme do poraněné míšní tkáně vložili implantát s kmenovými buňkami. Sledovali jsme pak po dobu půl roku dvě skupiny zvířat: skupinu potkanů bez léčby a skupinu s implantátem. Po půl roce se u skupiny s implantátem hybnost a citlivost jejich zadních končetin výrazně zlepšila. Poté jsme provedli histologické vyšetření míšní tkáně a prokázali jsme přežívání implantovaných buněk, vrůstání dlouhých výběžků neuronů, vznik krevních cév v tkáni a nahrazení míšní tkáně. U zvířat jsme tedy prokázali, že je možná alespoň částečná léčba chronického poranění míchy, a navíc jsme nepozorovali žádné komplikace při terapii. Co brání tomu, aby stejných výsledků bylo dosaženo u lidí? Je nyní naším velkým úkolem nechat schválit nosič a jeho osazování kmenovými buňkami pro klinickou studii. Spolupracujeme na tom s mnoha partnery v zahraničních projektech i s několika

Co je buněčná terapie Při buněčné terapii se aplikují kmenové buňky do poškozených struktur v lidském organismu, kde se buď přemění na vlastní neurony, nebo uvolňují látky, kterými zabraňují buněčné smrti a podporují regeneraci. V současnosti se tímto výzkumem zabývají vědecká pracoviště po celém světě. U nás se první pokusy s buněčnou terapií začaly realizovat před sedmi lety. www.bunecnaterapie.cz

institucemi u nás. Hlavním problémem je délka schvalování a pak peníze. Spolupracujeme také s Francouzskou asociací pacientů, která náš výzkum i finančně podporuje. Pokud ale nedostaneme peníze, buď z Technologické agentury ČR, z programu TIP ministerstva průmyslu a obchodu, z nadace Buněčná terapie, kterou jsme založili, ze zahraničí nebo od soukromého investora, klinická studie nebude moci začít. Dá se říct, že jsou kmenové buňky stále jedinou nadějí pro lidi s přerušenou míchou? Kombinace implantátu, který pomůže přemostit oba konce poraněné míchy, s kmenovými buňkami se jeví jako nadějná metoda. Není to však konečné řešení terapie, bude nutné do výsledného implantátu přidat další hráče, například zablokovat látky zabraňující regeneraci, zvýšit plasticitu na míšní úrovni apod. Musíme postupovat se zkoušením každého kroku v klinické studii zvlášť, ale pokud jsme prokázali bezpečnost podání u zvířat, mělo by k tomu dojít co nejdříve. Teď budeme pracovat s mezinárodním týmem odborníků na schválení některého z vyzkoušených polymerních nosičů – hydrogelů pro klinické užití. V poslední době také léčíte ischemické končetiny. Jak se léčba daří? Pokračujeme ve fázi I klinické studie „Autologní podání kmenových buněk kostní dřeně u pacientů s ischemickou chorobou dolních končetin“. Spolupracujeme s profesorkou Jirkovskou, vedoucí Centra diabetologie IKEM, kde bylo dosud léčeno patnáct pacientů s diabetickou nohou. U všech už byly vyčerpány všechny možné způsoby léčby a čekala je amputace končetiny. Po léčbě vlastními kmenovými buňkami došlo ke zhojení ran v důsledku revaskularizace (lepšího prokrvení) končetiny, bolest se značně snížila, nebo zcela zmizela. Při léčbě jsme u všech pacientů sledovali klinický

Foto: Ondřej Petrlík, Dreamstime

t erapii, která si vyžádala výstavbu celého nového pracoviště pro přípravu kmenových buněk například z kostní dřeně v klinické praxi. Tyto laboratoře byly vybudovány z peněz Evropské unie a programu JPD 2 hlavního města Prahy.

rychleji zavádět do praxe! nález na končetině, pokud byla přítomna kožní léze, tak stav jejího hojení, zmírnění bolestí končetiny (pokud jimi pacient trpěl), revaskularizace končetiny a další parametry.

riálových a buněčných náhrad. To vše pochopitelně musíme připravit v našich laboratořích Ústavu experimentální medicíny AV ČR, v.v.i. v Krči, v laboratořích schválených pro klinickou výrobu buněčných náhrad.

Takové zprávy jistě posílily zájem o léčbu kmenovými buňkami, ne? Nižší počet pacientů, který byl zahrnut do studie, způsobila skutečnost, že v roce 2009 byla Autotransfúzní jednotka IKEM, na které probíhalo oddělování buněk, auditována Státním úřadem pro kontrolu léčiv – musela získat certifikaci pro tkáňové zařízení. Zájem pacientů o tuto léčbu je pochopitelně dnes obrovský. Mohou kmenové buňky ovlivnit léčbu dalších nemocí? Dalším příkladem je připravovaná léčba amyotrofické laterální sklerózy, neurodegenerativního onemocnění, které postihuje hlavně motorické neurony. Na základě výsledků preklinických studií na mutantech potkanů s modelem tohoto onemocnění připravujeme klinickou studii, kde budou pacientům s amyotrofickou laterální sklerózou implantovány kmenové buňky kostní dřeně. U zvířat se nám zatím nepodařilo onemocnění v pokročilém stadiu vyléčit, ale výrazně se prodloužila doba jejich přežití. Letos nám také byly schváleny další dva výzkumné projekty – na náhradu chrupavek a kostí. Nejprve provedeme preklinické zkoušky na zvířatech a již v příštím roce bychom chtěli začít s klinickým zkoušením. Jakých diagnóz se to bude týkat? Spolupracujeme s ortopedickou klinikou v Motole – s docentem Trčem, doktory Handlem a Havlasem. Připravujeme aplikaci buněk chrupavky, kmenových buněk kostní dřeně i chrupavčitého implantátu například u sportovců se zničenou chrupavkou kolene. Se spondylochirurgickým oddělením docenta Štulíka zase spolupracujeme na náhradě kostí a chrupavek páteře opět pomocí mate-

Prof. MUDr. Eva Syková, DrSc. (*1944)

Nejcitovanější česká vědkyně, vynikající organizátorka a manažerka je držitelkou 11 vědeckých cen, dvou cen Akademie věd, napsala množství odborných publikací, vede dva ústavy: Ústav experimentální medicíny Akademie věd České republiky a Ústav neurověd při 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Založila Centrum buněčné terapie a tkáňových náhrad Univerzity Karlovy, přednáší studentům doma i v zahraničí, je zvolenou členkou Academia Europaea, členkou České lékařské akademie. Její tým poprvé v České republice aplikoval kmenové buňky pacientům s poraněním míchy. Stojí v čele občanského sdružení Buněčná terapie.

Co je pravdy na tom, že by kmenové buňky mohly pomáhat i lidem trpícím Alzheimerovou nemocí? To zatím nevíme. Letos ale podáváme projekt na výzkum mechanismu prevence Alzheimerovy choroby a budeme sledovat i vliv podání kmenových buněk na průběh onemocnění u tzv. trojitých myších mutantů – tj. na dosud nejlepším zvířecím modelu Alzheimerovy choroby. Myši máme z Japonska, na projektu budeme spolupracovat se řadou zahraničních pracovišť, pak uvidíme. Léčba Alz heimerovy choroby je další tvrdý oříšek pro dnešní medicínu. Váš obor se velmi rychle vyvíjí, ale vy jste už několikrát deklarovala, že ještě nejde o vrcholné období. Dovedete odhadnout, kdy to tak asi bude, a jaké zásadní postupy buněčná terapie přinese? Minulý týden jsem se vrátila z kongresu, kde byly stovky nadějných příspěvků týkajících se užití kmenových buněk a bio-materiálů v regenerativní medicíně. Probíhá také poměrně dost klinických studií, ale je třeba – při zachování všech testů bezpečnosti – aby byly nové metodiky rychleji zaváděny do praxe. Dnes to trvá průměrně sedmnáct let, než se výsledky výzkumu uplatní v praxi. To je příliš dlouho. Proto nebude-li alespoň v některých případech uplatněn tzv. zrychlený postup (protokol léčby – test bezpečnosti pouze na malých zvířatech – začátek klinického zkoušení), který se běžně využívá v USA, ale nemá podporu v Evropě, vše bude trvat mnoho let. Je třeba podpořit finančně translační medicínu, která usnadňuje využití výsledků z výzkumu v medicínské praxi.

z d rav í

Text MUDr. Martin Gregora / ilustrace Edgar Degas Dětské oddělení Nemocnice Strakonice

Letní úrazy a jiné nehody Prázdniny jsou dobou her a dětských radostí, ale také řady nehod, zranění, lehčích i vážnějších úrazů. Oproti jiným ročním obdobím léto přináší také „speciální“ nebezpečí v podobě přehřátí organismu, spálení kůže, uštknutí, otravy, poleptání medúzou... Co v takových situacích rychle podniknout? Statistiky jsou neúprosné: podle údajů České pojišťovny

spektrum úrazů o tepelná poškození (popálení, úžeh, úpal), tonutí, některé typy otrav (otrava houbami), uštknutí hadem, alergickou reakci po bodnutí hmyzem nebo poleptání medúzou.

došlo za loňský rok v průměru k 427 úrazům denně, z toho 22 % (94  úrazů) připadlo na děti do 18 let. V létě se pravidelně tento počet zvyšuje o 10–15 %. Většinou jde o drobná chirurgická poranění, zlomeniny předloktí a podvrtnutí kotníku. Léto ale navíc rozšiřuje

Tepelná poranění Vysoké teploty poškozují organismus – buď celkově (přehřátí), nebo v místním rozsahu (opařenina, popálenina). Příčinou přehřátí (úžeh, úpal) je pobyt v uzavřeném prostoru, kde při vysoké teplotě neproudí vzduch, nebo v horkém prostředí s vysokou relativní vlhkostí vzduchu. Pot se nestačí odpařovat z povrchu těla a vzniká úpal. Přehřátí organismu – úžeh – hrozí také při dlouhodobém pobytu na slunci. Ten bývá často provázen slunečními popáleninami. Na vzniku přehřátí se může podílet i větší fyzická námaha (sportování, delší výlety) spojená s nadměrným pocením při nedostatečném příjmu tekutin a solí. Přehřátí se projeví vysokou teplotou, a to zejména při úžehu, dále únavou, bledostí, bolestí hlavy, pocitem na zvracení, rychlým povrchním dýcháním, zrychleným pulzem. Při těžkém přehřátí člověk blouzní a může dojít až k poruše vědomí. Trvá-li stav déle, objevují se svalové křeče. První pomoc: Dítě uložíme do stínu nebo do chladné a dobře větrané místnosti a uvolníme mu oděv. Nohy podložíme, aby byly výše než zbytek těla. Nemocného šetrně ochlazujeme studenými obklady na čelo a končetiny nebo vlažnou sprchou a doplňujeme tekutiny (ideální je chladná minerálka pro svůj obsah solí). Kůži spálenou sluncem ošetříme vhodným krémem.

Patří k nejčastějším úrazům v domácnosti, ale bohužel také provázejí letní grilování a jiné akce spojené s otevřeným ohněm. Popálit se může dítě také žíravinou, kterou najde třeba v dílně nebo v garáži. Riziko se zvyšuje, když je látka v neoriginální lahvi. Podle závažnosti rozlišujeme tři stupně popálení. První stupeň popálení je nejlehčí a nejlépe se hojí. Při druhém stupni popálení jsou poraněny hlubší vrstvy kůže, vzniká otok, postižené místo zarudne, tvoří se puchýře. Popáleniny se hojí déle, ale kůže se obvykle uzdraví stejně dobře jako u popáleniny prvního stupně. Třetí stupeň je nejvážnější, zasaženy jsou všechny vrstvy kůže. Hojení trvá dlouho a tvoří se jizvy.

Repro: archiv

Popáleniny, opařeniny

Poraněním lze předcházet, rodiče musí malé děti uhlídat První pomoc: Základem je rychle, ale opatrně odstranit oblečení prosáklé horkou vodou, tukem či žíravinou a krátce ochladit postižené místo proudem studené vody. Ránu pokud možno sterilně zakryjeme a dítě odvezeme k lékaři. Když na dítěti vzplane oděv, většinou se v panice rozeběhne, čímž podnítí hoření. Proto se doporučuje povalit ho na zem a snažit se uhasit oheň válením po zemi, případně vlněnou látkou, je-li po ruce. Dítě v tomto případě z oblečení nesvlékáme, jinak by se mohla poranění ještě zhoršit. Doma lze s určitou opatrností léčit jen drobné popáleniny nebo opařeniny prvního stupně, které se projeví začervenáním kůže, jsou bez puchýřů a menší než dlaň dítěte, a takové, které se nenacházejí na krku nebo na obličeji.

bami má u nich těžší průběh než u dospělých. Z hlediska výživového dítěti houby nic zvláštního do jídelníčku nepřinášejí. První pomoc: Pokusíme se vyvolat zvracení. Vždy podáme živočišné uhlí (5–10 tablet nebo odpovídající množství v práškové formě). Uchováme zbytky jídla pro případný mykologický rozbor a samozřejmě spěcháme s dítětem do nemocnice.

Bodnutí hmyzem Většinou způsobí jen drobná bolestivá poranění se zarudnutím v místě vpichu, svěděním, případně otokem. Bodnutí včelou nebo vosou ale ohrožuje alergiky. Vážnější nebezpečí i pro zdravé jedince představují mnohočetná bodnutí, především sršněm. První pomoc: Po bodnutí včelou nebo sršněm se pokusíme nejprve odstranit žihadlo z rány, kterou následně ochladíme studeným obkladem nebo ledem. Je-li dítě zraněno v ústech, dáme mu napít něčeho studeného, nebo mu můžeme dát cucat kostku ledu. Je-li po ruce mast, gel nebo tableta s protialergickým účinkem, je vhodné je užít. Pozor – u vnímavého jedince se může rozvinout celková alergická reakce až šokový stav. Zvlášť nebezpečné je bodnutí do krku, hrozí otok a následné dušení.

Tonutí Při tonutí se člověku plně ponořenému do vody uzavírají dýchací cesty. Je to život ohrožující stav, provází jej ztráta vědomí. Může dojít k srdeční zástavě. Malé děti, které neumí plavat, mohou utonout i v mělké vodě. Když se dítěti dostane voda na obličej, reaguje tak, že se chce nadechnout, aby mohlo křičet, a vodu vdechne. K tonutí může ale dojít, aniž dítě vdechne vodu – v důsledku reflexní zástavy dechu při ponoření hlavy pod vodu. Když voda vnikne do oblasti hrtanu, mimovolně se uzavře vchod do dýchacích cest hrtanovou záklopkou. Při správném postupu zachránce se menší vdechnuté množství vody vstřebá z plic a postižený není bezprostředně ohrožen na životě. Při vdechnutí většího množství sladké vody, která se vstřebá z plic do krevního oběhu, dojde ale k naředění krve a rychlému rozpadu červených krvinek. Slaná voda má naopak tendenci nasávat tekutinu z krevního oběhu do plic. Dochází k zahuštění krve v cévách a k otoku plicní tkáně. To následně přináší další závažné komplikace. Proto nikdy stav postiženého po tonutí nepodceňujeme. Lékařské vyšetření a ošetření je na místě. První pomoc: Tonoucího musíme co nejrychleji vytáhnout z vody a uložit do polohy s horní částí těla mírně skloněnou a s hlavou otočenou ke straně. Sníží se tak riziko vdechnutí vody nebo zvratků. Voda z velkých dýchacích cest může vytéci. Je třeba sledovat základní životní funkce – dýchání a krevní oběh. Pokud tonoucí nedýchá, vyčistíme mu dutinu ústní, zakloníme hlavu a zahájíme umělé dýchání dvěma rychlými, hlubokými vdechy. Při srdeční zástavě začneme s nepřímou srdeční masáží s rychlou frekvencí, minimálně 100x za minutu, v poměru 30 stlačení hrudníku ku 2 vdechům. Voláme záchrannou službu a pokračujeme v resus citaci do jejího příjezdu, nebo dokud tonoucí nezačne dýchat. Po celou dobu musíme také pečovat o jeho tepelný komfort.

Popálení medúzou V evropských mořích může nebezpečné popálení způsobit měchýřovka fialová (připomíná modrý průsvitný sáček plovoucí ve vodě). Popálení provází silná palčivá bolest, kůže zčervená, mohou se vytvořit puchýře. Hrozí potíže s dýcháním a mdloba, kterou způsobuje vniknutí jedu do krevního oběhu. První pomoc: Odstraníme vše, co po žahnutí zůstalo na kůži, třeba hrstí vlhkého písku. Menší ránu ošetříme antihistaminovou mastí nebo gelem (například Fenistil gelem), větší sterilně překryjeme. Při celkové reakci spojené s dušností či poruchou vědomí voláme záchrannou službu.

Uštknutí zmijí Po uštknutí se v místě poranění rozvine silná bolest, rychle se šíří do okolí, poté vzniká otok. V místě zranění bývají na kůži dva asi centimetr od sebe vzdálené vpichy, někdy je patrný jen jeden. První pomoc: Končetinu nezaškrcujeme, ránu nevysáváme. Podložíme ji dlahou a znehybníme. Nemocnému zajistíme teplo, klid, dostatek tekutin a přivoláme lékařskou pomoc. Vždy je potřebný transport do zdravotnického zařízení!

Nejlepším řešením je prevence Poraněním se dá do značné míry předcházet. Stejně jako cyklistická helma může zachránit před poraněním hlavy, umění plavat znamená nižší riziko tonutí. Houbaření je sice zábava pro celou rodinu, malé děti se ale bez smaženice obejdou. A když asistují při rozdělávání ohně, dospělí je musí pečlivě hlídat. Redakčně kráce-

Otravy houbami Předně je třeba říci, že houby nejsou vhodné pro malé děti, zejména pro děti do tří let. Špatně se tráví a případná otrava hou-

no, plné znění najdete na www.sanquis.cz.

z d rav í

Text MUDr. Tomáš Fait, Ph.D. / ilustrace Edgar Degas Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN, Praha

Když ženy trápí „výtok“ V pochvě zdravé ženy se přestupem tkáňové tekutiny přes stěnu poševní neustále tvoří poševní sekret a opět se stejnou cestou vstřebává. U ženy v reprodukčním věku jsou jeho přirozenou součástí mikroorganismy. V některých případech mohou způsobit potíže. nebo po přidání hydroxidu draselného, který rozpustí všechny mikroorganismy vyjma kvasinek. U složitějších a opakujících se případů je třeba připojit vyšetření kultivační, které přesně určí přítomné bakterie i jejich citlivost na případnou léčbu antibiotiky.

Zánět poševní (vaginitis) se po provedení diagnostiky rozdělí na několik skupin: 1. Trichomoniáza je způsobena bičenkou poševní. Často je i nálezem náhodným, který nedělá obtíže, ale je nutné jej léčit i u sexuálních partnerů podáním tzv. imidazolových preparátů. 2. Bakteriální vaginóza je příčinou asi 50 % výtoků při poklesu normálně přítomných laktobacilů a přemnožení anaerobních bakterií. Lékem je opět imidazol, případně klindamycin. 3. Aerobní vaginitis způsobuje zmnožení bakterií rodu Streptococcus a Escherichia. Léky jsou nifuratel a klindamycin. 4. Vulvovaginální kandidóza, mezi pacientkami spíše známá jako mykóza, je nejčastěji způsobena kvasinkami rodu Candida. Typický svědivý bílý tvarohovitý fluor se dokáže rozvinout tak rychle a potíže jsou tak naléhavé, že dovedou ženu na gynekologickou pohotovost. Zde většinou akutně pomáhá dezinfekce genciánovou violetí a léčba boraxglycerinem. Bohužel mykózy mají tendenci se vracet. V takovém případě je vhodné léčbu opakovat či podpořit celkovými antimykotiky (látkami k léčbě onemocnění vyvolaných kvasinkami a houbami). U opakovaných infekcí se dále hledají příčiny oslabení organismu, jako jsou některé léky (např. kortikoidy), špatně léčená cukrovka či chybné sexuální praktiky. Léčba recidivujících mykotických vaginitid vyžaduje velkou trpělivost pacientky i lékaře. Je třeba vyloučit celková onemocnění oslabující organismus (cukrovka, imunosupresivní léčba). Doporučována je půlroční opakovaná preventivní aplikace celkových antimykotik na počátku menstruačního cyklu. Při neúspěchu je možno doporučit i imunologické vyšetření nebo požádat mikrobiologické pracoviště o vyrobení autovakcíny, která stimuluje imunitní systém pacientky k reakci vůči jejímu typu kvasinek. Při užívání kombinované hormonální antikoncepce je vhodné ji nahradit jinou. Pacientky s opakova-

Jedná se zejména o bakterie rodu Lactobacillus, které svým metabolismem udržují v pochvě kyselé prostředí. V malém množství jsou přítomny i další bakterie. Pokud dojde k průniku jiných bakterií, kvasinek nebo častěji (až v 70 %) k přemnožení bakterií, které se v pochvě přirozeně vyskytují, nerovnováha se projeví výtokem čili fluorem. Výtok může být způsoben nepoměrem mezi bakteriemi v pochvě, tzv. dysmikrobií, ale rovněž infekcemi sexuálně přenosnými (kapavka, bičenka poševní, chlamydie…). Ty vyžadují celkovou terapii včetně léčby sexuálního partnera. Dále může být výtok projevem závažnějších zánětlivých onemocnění, ale i nádorových a přednádorových změn dělohy. Mezi základní vyšetření patří vyšetření kyselosti poševního prostředí a mikroskopické vyšetření fluoru tak, jak byl odebrán,

Léčba vracejících se mykóz vyžaduje velkou trpělivost 72

Repro: archiv

Léčba vaginitid

Nadměrná hygiena spíše narušuje přirozené prostředí nými kvasinkovými infekcemi se často dožadují léčení partnera, ale nemá-li muž problémy, léčba nemá význam. 5. Poševní laktobacilóza je stav velmi podobný mykotické vulvovaginitidě, ale nereaguje na antimykotickou léčbu a kvasinky také nejsou přítomny. Vyskytuje se 10–7 dní před menstruací. Přemnožené laktobacily je možné léčit celkovými antibiotiky, například ampicilinem. 6. U žen s nedostatkem ženských pohlavních hormonů estrogenů se rozvíjí atrofická vaginitida spojená s bolestí při styku a poruchami lubrikace. Důležitější než antiinfekční léčba je zde lokální podávání chybějících hormonů – estradiolu nebo estriolu.

Poševní výplachy vodou či dokonce vodou s mýdlem jsou u žen bez subjektivních příznaků zcela nevhodné pro riziko narušení poševního prostředí. Naproti tomu příznivé výsledky přinášejí výplachy roztokem benzydamidu (prášek Tantum Rosalgin) v léčbě akutních a prevenci opakovaných vulvovaginitid. Další z volně prodejných přípravků je tea tree oil – přírodní antiseptikum s vynikajícím účinkem vůči bakteriím, houbám zejména rodu Candida albicans i virům, jak prokázaly četné laboratorní i klinické studie. Vaginální aplikace 3% gelu (Femigel) se ukazuje být účinnou a dobře snášenou léčbou širokého spektra vaginálních dysmikrobií hlavně kvasinkového původu. Obecně převládá názor, že nadměrná hygiena spíše narušuje přirozené prostředí pochvy i hráze. Pro případy, kde není dostačující očista genitálu pouze vodou, se doporučují speciální gely pro intimní hygienu bez mýdla. Rozpouštění nečistot zajišťují oleje či syntetické amfoterní detergenty (syndety). Všechny inzerují protizánětlivé a antiinfekční účinky a zklidnění pokožky. Odlišují se v hodnotách pH – od výrazně kyselých s pH 3,8 přes kyselé s pH 4,5–5,2 po mírně alkalické s pH 7–8. Redakčně

Zásady prevence Prevence přenosu pohlavních chorob je základem bezpečného sexu. Před pohlavně přenosnými chorobami spolehlivě chrání pouze bariérová antikoncepce ve formě mužského kondomu nebo ženského femidomu a proti některým může chránit i spermicidní antikoncepce s benzalkoniem Pharmatex. Známá je souvislost dysmikrobií a kvasinkových infekcí s neprodyšným spodním prádlem.

upraveno, plné znění najdete na www.sanquis.cz.

Přípravky intimní hygieny na našem trhu Název

forma, objem

výrobce

složení

vlastnosti

Aloe Dermal Intimaid

emulze, 250 ml

ESI

4,5

mentol, šalvěj, heřmánek, kyselina mléčná, esenciální oleje

prevence podráždění a zánětů

Carefree

gel

Johnson & Johnson

Gyntima

pěna, 150 ml

Herb Pharma

optimální

aloe vera, 9-nonoxynol, panthenol

antibakteriální, antimykotické, protizánětlivé

kyselina mléčná, triclosan

Chilly Intima Chilly Intima Delicate

gel, 200 ml

Monethi-Roberts

kyselina mléčná, aloe, triclosan, Hammamelis

Chilly Intima Fresh

kyselina mléčná, triclosan, mentol

Chilly Intima Creamsoap mýdlo, 200 ml

kyselina mléčná

bakteriostatický, prevence kvasinkové infekce, správná hydratace

olej z kamélie japonské, kys. mléčná, mořská sůl, meduňka, heřmánek

změkčuje, snižuje podráždění

kyselina mléčná, triclosan, quinoa

omezuje průnik bakterií, zklidňuje a zvláčňuje kůži

mandlový, sojový, jojobový olej, éterické oleje

antibakteriální, antimykotický

mírně kyselé

konopný olej, šalvěj, tymián

protizánětlivý

GlaxoSmith

5,2

kyselina mléčná

zmírňuje projevy zánětu, posiluje obranyschopnost

gel, 100 ml, 250 ml, 500 ml

Laboratoires Prad

extrakt z lopuchu

protizánětlivý, bakteriostatický a mykostatický, antipruriginózní

Sebamed

mýdlo, 200 ml

Sebapharma

3,8

aloe barbandesis, alfabisabolol, organické deriváty tenzidů

zklidňující a ochranné účinky

Simply Delicate

gel, 300 ml

Avon

vyrovnané

Intim

gel, 100 ml

Mirra Lux

Intima Altermed

mýdlo, 200 ml

Altermed

Intima

hydrofilní olej

ATOK

Intime

emulze, 150 ml

Cannaderm

Lactacyd Femina Daily Ward

emulze, 200 ml, pěna,150 ml

Saforelle

4,5

antibakteriální, osvěžující

Text MUDr. Petr Macek, Ph.D., FEBU / ilustrace Edgar Degas

z draví

Urologická klinika 1. LF UK a VFN, Praha

Záněty dolních močových cest Infekce močových cest představují zánětlivou odpověď povrchu sliznice močového ústrojí na bakteriální invazi. Po infekcích dýchacích cest jde o druhou nejčastější nákazu. V průběhu života prodělá minimálně jednu infekci močových cest 40 % žen a 12 % mužů. Původci mohou být různí, zcela převládají bakterie. Bakterie Escherichia coli

způsobuje více než 75–85 % všech infekcí, dalších 5–15 % zapříčiňuje Staphylococcus saprophyticus, ostatní bakterie jsou zastoupeny výrazně méně. Přítomnost bakterií v moči označujeme jako bakteriurii, pyurie se projevuje jako hnis v moči. Záněty močových cest lze dělit na akutní a chronické nebo na infekce horních a dolních močových cest. O recidivě hovoříme, pokud člověk znovu onemocní poté, co byl prokazatelně vymýcen původce předchozí infekce. Recidivující infekce močových cest znamená tři a více epizod v průběhu dvanácti měsíců. Podle příznaků dělíme onemocnění na uretritidu (zánět močové trubice), cystitidu (zánět močového měchýře), pye lonefritidu (zánět ledvinných pánviček a okolní tkáně), absces ledviny, u mužů pak také zánět prostaty či absces prostaty.

obvykle zvýšená nebývá. Moč může zapáchat a přítomnost krve v moči se uvádí až ve 40 procentech. Teploty přes 38 °C obvykle signalizují silně probíhající zánět či počínající postižení ledvin. Vyšetření moče v ordinaci se nejčastěji provádí detekčními papírky. Léčba nekomplikované akutní cystitidy spočívá v režimových opatřeních a antimikrobiální terapii (podávání antibiotik). Obvykle trvá 3 až 5 dní. Režimová opatření spočívají v dostatečném příjmu nedráždivých tekutin (zejména bez obsahu kofeinu) v množství 2–2,5 litru za den. Podle závažnosti příznaků dále můžeme indikovat relativní klidový režim bez větší fyzické aktivity až po krátkodobou pracovní neschopnost.

Prevence a léčba Obecná prevence infekcí močových cest spočívá v zabránění prochladnutí a dostatečném příjmu tekutin, jehož výsledkem je odpovídající vylučování moči. V prevenci recidivujících zánětů močových cest se nejčastěji uplatňují přípravky s obsahem brusinek nebo D-manózy, které snižují přilnavost bakterií ke stěně močového měchýře. Zde je možné využít přípravky ke zlepšení imunity dolních močových cest, případně zajistit přípravu autovakcíny s očkovací látkou vyrobenou z bakteriálních kmenů pacienta. Pokud tato opatření selhávají, předepisuje se dlouhodobé užívání nízké dávky antibiotika na noc. Při recidivujících infekcích močových cest je vždy nutné odborné vyšetření urologem k vyloučení anatomické nebo funkční příčiny. Není-li akutní cystitida včas léčena, je hlavním rizikem rozšíření infekce na horní močové cesty se vznikem akutního zánětu ledvinných pánviček a okolní tkáně. K tomu nejčastěji dochází při odkládání návštěvy u lékaře nebo příliš dlouho trvající samoléčbě různými rostlinnými přípravky.

Repro: archiv

Zánět močového měchýře Akutní zánět močového měchýře (cystitida) je nejčastější infekce močových cest. Postihuje především sexuálně aktivní ženy a s věkem její pravděpodobnost pomalu mírně narůstá. Vzniká nejběžněji průnikem z oblasti zevního genitálu. Obvykle se jedná o infekce nekomplikované. Po prvním zánětu má v průběhu jednoho roku alespoň jednu recidivu 25–50 % žen a 3–5 % trpí recidivujícími infekcemi dlouhodobě. K rizikovým faktorům pro vznik tohoto zánětu patří především častý pohlavní styk. K projevům akutní cystitidy může patřit obecně obtížnější pocit močení, bolestivé močení, pálení při močení nebo při jeho dokončování, dále pak častější močení nebo pocit častého nucení na močení (někdy i velmi výrazný). Současně mohou být přítomny také bolesti v podbřišku nebo v oblasti zevního genitálu. Teplota

V prevenci se nejčastěji uplatňují přípravky s brusinkami 75

Sportujete nadoraz? Wobenzym®

urychluje hojení posiluje oslabenou imunitu

Milé dámy i pánové, v žádném případě Vám nepřejeme nic špatného, ale sami víte, že při sportování můžete přijít k úrazu velmi snadno. Přijměte proto tento tip:

Účinná pomoc při zranění Ve vrcholovém sportu se už řadu let osvědčuje především k urychlení hojení po úrazech a při léčbě poruch imunity enzymový lék Wobenzym. Velmi dobré zkušenosti s ním mají fotbalisté, atleti, lyžaři, hokejisté, boxeři, cyklisté a mnozí další. Také tisíce rekreačních sportovců mohou z vlastní zkušenosti potvrdit, že jim Wobenzym pomohl urychlit hojení po úrazu a návrat do zaměstnání a že díky tomuto léku mohli začít dříve znovu sportovat.

Význam enzymů po úrazu Enzymy, které obsahuje Wobenzym, urychlují vstřebávání otoků a krevních podlitin a zkracují dobu hojení úrazu až o polovinu doby, která by jinak byla zapotřebí. Proto se Wobenzym hodí k léčbě otoků, krevních podlitin a výronů, pohmožděnin, ale i vykloubení a zlomenin. Při zranění přitom platí zásada, že čím dříve po úrazu se začne s podáváním Wobenzymu, tím účinnější je jeho působení.

Posílení imunity, urychlení regenerace Zvýšená fyzická zátěž při intenzivním sportování podobně jako psychické vypětí a stres oslabují imunitu. Wobenzym posiluje oslabenou imunitu a urychluje regeneraci. Po namáhavém sportovním výkonu to Vaše svaly zvládnou s Wobenzymem mnohem lépe.

Více na www.wobenzym.cz Wobenzym je tradičním lékem z přírodních zdrojů pro vnitřní užití. Pečlivě pročtěte příbalovou informaci. www.wobenzym.cz, konzultace na tel.: 267 750 003 MUCOS PHARMA CZ, s.r.o., Uhříněveská 448, 252 43 Průhonice

Wobenzym je lékem registrovaným Státním ústavem pro kontrolu léčiv. Jeho léčebné účinky jsou prokázány řadou kontrolovaných klinických studií. Ve světě si ho lidé kupují už přes čtyřicet let. Jen v České republice ho každý rok užívá více než sto tisíc zákazníků, mnozí z nich opakovaně.

inzerce

di ag nóza

Připravuje Kristýna Čillíková Revize textu: doc. MUDr. Vít Petrů, CSc., Centrum alergologie a klinické imunologie, Nemocnice Na Homolce

Alergie

Blesková encyklopedie nejčastějších nemocí

Medicínský název nemoci: alergie, hypersenzitivita Lidový název: alergie, přecitlivělost

Alergická onemocnění představují skupinu chorob, při kterých vzniká nepřiměřená, přecitlivělá odpověď (reakce) organismu na některé faktory (alergeny) ze zevního prostředí. Příčiny vzniku u lidí geneticky předurčených k alergické reakci: působení alergenů, tj. látek, které jsou schopny vyvolat alergii (různé potraviny, pyly, srst zvířat, trávy, roztoči domácího prachu, hmyzí jedy, vzdušné plísně, švábi, latex, léky, kosmetika, chemikálie) Příznaky: závisí na postiženém orgánu či tkáni a příčině vzniku Věk nemocného: může postihovat děti i dospělé Prevence: Tzv. primární prevence je zaměřena na snížení vnímavosti vůči alergenům. Týká se těhotných žen a jejich stravovacích návyků a způsobu života a pokračuje snahou o snížení kontaktu s alergeny. Sekundární prevence se snaží zabránit rozvoji alergického zánětu u osob, kde byla vnímavost pro alergii již diagnostikována. Terciální prevence je zaměřena na pacienty s příznaky onemocnění a její součástí je i medikamentózní léčba a imunoterapie.

přináší užitečné informace, které konzultujeme se špičkovými odborníky. Své dotazy posílejte na naši e-mailovou či poštovní adresu nebo přes www.sanquis.cz (rubrika Napište nám).

Foto: Wikimedia Commons, kolorováno

Diagnóza:

- provedení anamnézy: pohovor o výskytu alergií v rodině a příbuzenstvu, o bydlení, zaměstnání, zdravotním stavu, projevech alergického onemocnění a dalších vlivech působících na nemocného a jeho chorobu - zhodnocení příznaků: všeobecné klinické vyšetření - vlastní diagnóza alergie: kožní testy Slouží k prokázání pylové, roztočové, zvířecí, plísňové alergie a event. dalších. Mohou se aplikovat v jakémkoli věku, ale většinou až u dětí starších jednoho roku. Bodovací (prick) testy se užívají nejčastěji. Jedná se o malé a povrchové propíchnutí kůže hrotem lancety provedené přes kapku alergenu. Při intradermálním testu se tenkou jehličkou vpraví malé množství alergenu do kůže. Patch test je plátkový test k průkazu kontaktní alergie (podezřelá látka se nanese na kůži, po stanovené době se sleduje reakce). krevní testy Vyšetření specifických protilátek IgE: průkaz sérové koncentrace protilátek proti alergenům inhalovaným, potravinovým, lékovým, hmyzím apod. Test aktivace bazofilů: provádí se k prokázání potravinové, lékové, hmyzí alergie a alergie na latex. provokační testy Nosní provokační test: do nosu se nakape nebo vstříkne testovací látka s alergenem. Zjišťuje se následné zúžení nosních průduchů a porovnává se s naměřenými hodnotami před aplikací látky do nosu. Potravinový provokační test: využívá se k prokázání potravinové alergie, podání potraviny musí být „zaslepeno“ vložením do kapsle, sleduje se, zda došlo k alergické reakci a jak velké. Léčení: Poučení pacienta a jeho rodiny – odstranění alergenů a vyloučení kontaktu nemocného s prostředím, kde se nachází alergen, vyloučení nežádoucích potravin z jídelníčku, konzumace stravy bohaté na vitaminy, adekvátní fyzická aktivita – nevyhýbat se jí, klimatická léčba – přímořské nebo vysokohorské pobyty. Medikamentózní léčba: 1. Antihistaminika – léky blokující účinek histaminu, který má významnou roli v rozvoji alergie. Užívají se v léčbě některých alergických nemocí – kopřivky, alergické rýmy aj. Některá z nich mají i tlumivý účinek na nervový systém – působí ospalost, mohou tlumit zvracení, nevolnost a svědění. Antihistaminika lze krátkodobě použít bez konzultace s lékařem. Obvykle se podávají do ústupu příznaků, maximálně 10 dnů – pokud nedojde do této doby k vymizení obtíží, je nutné problém konzultovat s lékařem. 2. Glukokortikoidy – hormony kůry nadledvin – delší podávání ve formě tablet nebo injekcí vede k nežádoucím účinkům, proto jejich podávání nelze doporučit bez ordinace lékařem. Stejně působí i dlouhodobá léčba ve formě mastí a krémů. Naopak minimum vedlejších účinků má aplikace na sliznici nosní nebo inhalační. I tady je nutno vždy respektovat doporučení lékaře. 3. Antileukotrieny – působí proti účinku látek, které se tvoří při alergické reakci, užívají se k dlouhodobé preventivní léčbě astma bronchiale a alergické rýmy. 4. Alergenová imunoterapie – je specifickým léčebným postupem v alergologii. Je to jediná léčba, která snižuje alergickou reaktivitu, zatímco výše uvedené léky pouze tlumí projevy alergie. Užívá se u alergie pylové, roztočové, plísňové, hmyzí a zvířecí. Postupně stoupající dávky alergenu v počáteční fázi a potom udržovací dávky (léčba trvá 3–5 let) se aplikují pod jazyk nebo injekčně. Na koho se obrátit: V první fázi na praktického (obvodního) lékaře nebo praktického lékaře pro děti a dorost, v případě, že jde o dětského pacienta. Praktický lékař pak podle charakteru a vážnosti příznaků navrhne léčbu nebo vyšetření u specialisty v oboru alergologie a klinická imunologie.

Chcete vědět víc? Čtěte v archivu Sanquis! Prof. MUDr. Jan Krejsek, DrSc.: Zánět – kolik podob? (49/2007) http://www.sanquis.cz/index1.php?linkID=art160 MUDr. Irena Krčmová, CSc.: Alergický zánět a možnosti jeho terapeutického ovlivnění (49/2007) http://www.sanquis.cz/index1.php?linkID=art161 MUDr. Petr Čáp, Ph.D.: Každoroční sezonní pylová alergie nemusí být trápením (44/2006) http://www.sanquis.cz/index1.php?linkID=art269 Alena Málková: Rozhovor s osobností MUDr. Martinem Nouzou, CSc. (42/2005) http://www.sanquis.cz/index1.php?linkID=art313

Další zdroje informací:

www.cipa.cz – Česká iniciativa pro astma www.alergie.cz – vzdělávací brožury, pylový kalendář, přehled alergenů www.pylovasluzba.cz – Česká pylová informační služba www.tigis.cz/alergie/index.htm – odborný časopis Alergie (pro odborníky ve zdravotnictví)

diagnóza

Připravuje Kristýna Čillíková Revize textu: MUDr. Karel Lukáš, CSc., IV. interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha

Celiakie Medicínský název nemoci: celiakie, celiakální sprue (vyslov sprú), glutenová enteropatie Lidový název: celiakie

Celiakie je celoživotní, tzv. autoimunitní onemocnění způsobené nesnášenlivostí lepku (glutenu). U nemocných dochází působením lepku ke změně povrchu sliznice tenkého střeva, mizí zde mikroklky a klky. V důsledku toho se povrch tenkého střeva snižuje a zmenšuje se jeho schopnost trávení a vstřebávání živin. Problém je, že správně diagnostikován bývá jen jeden případ z deseti.

Věk nemocného: Porucha se může projevit kdykoli v dětství i v dospělosti a může mít různé

projevy.

Příznaky: U dětí se celiakie nejčastěji objevuje poté, co jim byla prvně podána strava obsahující

lepek – krupicová kaše, piškoty a polévky zahuštěné moukou. Děti trpí průjmy, mají objemné a nápadně zapáchající stolice, bolesti v břiše, které se postupně zvětšují, ztrácejí chuť k jídlu, jsou často plačtivé a mrzuté, ubývají na váze a málo rostou, může se také projevit anemie z nedostatku železa. U starších dětí a u dospělých často propuká onemocnění po zátěži (nemoc, těhotenství). Kromě typických příznaků se může objevit zvracení, zácpa, snížená chuť k jídlu, anemie, osteoporóza (řídnutí kostí), zvýšená kazivost zubů, bolesti kloubů, deprese nebo únava. Zvláštní formou je dermatitis herpetiformis Duhring projevující se drobnými ložisky nad lokty, koleny a hýžděmi. Příčiny: vrozená nesnášenlivost lepku (glutenu), rostlinné bílkoviny uložené na povrchu obilných zrn

Diagnóza:

- protilátky z krve: stanovení protilátek ke tkáňové transglutamináze – tTGA, endomysiu – EmA a gliadinu – AGA - biopsie: v případě pozitivního výsledku testů se přistupuje k enterobiopsii, při níž je nemocnému odebrán malý vzorek sliznice tenkého střeva. Výše zmíněná vyšetření provádí gastroenterolog, často na doporučení praktického lékaře. K předběžnému stanovení protilátek se začínají uplatňovat rychlé testy na celiakii Biocard. - potvrzením diagnózy je pozitivní reakce na dietu: zmírnění či úplné vymizení obtíží, negativní krevní testy po určité době a při naprosto důsledném dodržování diety zhojení střevní sliznice - genetické vyšetření Léčení: Samotná příčina celiakie (tzn. nesnášenlivost lepku) je trvalá a není v současné době vyléčitelná: jedinou terapií je celoživotní vyloučení lepku z potravy a konzumace tzv. přirozeně bezlepkových potravin nebo potravin označených „bezlepkové“, „bez lepku“ (symbol přeškrtnutého klasu). Není-li léčba úspěšná, je nutno přezkoumat, je-li dodržování diety absolutně důsledné. Na bezlepkovou dietu tělo příznivě reaguje velmi rychle. Lidé s těžkou akutní formou celiakie (tzv. floridní) musí zpočátku vynechat mléko, tučná jídla, těžké a dráždivé potraviny. To je nutné během doby, než se vzpamatuje sliznice tenkého střeva. Po jejím zahojení může pacient jíst všechny potraviny, které neobsahují lepek. Bezlepková dieta: Obsahem lepku v potravinách se zabývá legislativa, jejíž dodržování kontroluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Lepek neobsahují brambory, rýže, kukuřice, luštěniny, sója, pohanka, jáhly, amaranth, které se dají používat jako náhrada za potraviny obsahující lepek, tedy pšenici, žito, ječmen a oves. Pozor: lepek obsahují v malém množství například uzeniny a pivo. Na koho se obrátit: na pediatra nebo praktického (obvodního) lékaře

Další zdroje informací:

Foto: Patrick Hajzler/sxc.hu

www.celiak.cz – praktické rady k dietě a nakupování, seznam obchodů a restaurací www.bezlepkovadieta.cz – Poradenské centrum pro celiakii a bezlepkovou dietu www.celiac.cz – Sdružení celiaků České republiky www.klubceliakie.cz – Klub celiakie Brno www.celiakie-jih.cz – Sdružení jihočeských celiaků

Porucha se může projevit kdykoli v dětství či v dospělosti 78

Pro zdravý úsmìv našich dìtí Dìti v ÈR mají 2,5krát více zkažených zubù než dìti ve státech jako je Švýcarsko nebo Finsko a Dánsko. Zubnímu kazu lze spolehlivì pøedejít správnou preventivní péèí – proto byl pro školní dìti pøipraven a do praxe uveden projekt Dìtský úsmìv, jehož cílem je situaci u nás zlepšit.

Bìhem pravidelných setkání v rámci školního rozvrhu pøedstaví odborná pracovnice projektu dìtem srozumitelnì a hravou formou souvislosti mezi úèinným èištìním zubù, výživou a vznikem zubního kazu. Nejdùležitìjší èástí každé návštìvy je praktický nácvik správného èištìní chrupu. Dìti dostanou na zaèátku školního roku zubní kartáèek, se kterým nácvik provádìjí. Naše pracovnice také používají pro názornost a upoutání pozornosti a zájmu dìtí obrázky Miloše Nesvadby, výukové omalovánky, kvízy, modely chrupu, jednotlivých zubù apod. Systematiènost výuky je podpoøena pracovními sešity. Zahranièní zkušenosti ukazují, že opakovaný praktický nácvik èištìní je základem úspìchu podobných akcí. V jednotlivých školách zaèínáme pracovat v první tøídì, pøípadnì projekt zaèínáme souèasnì v prvním a druhém roèníku. Cyklus poté pokraèuje v dalších roènících. Prùbìh 1.–3. roèník: 4. roèník:

6 návštìv bìhem školního roku 4 návštìvy bìhem školního roku

Hledáme partnery, kteøí by se podíleli na ﬁ nancování projektu. Náklady na projekt pro jednu tøídu pro jeden školní rok jsou necelých 7 500,- Kè. Pøi souèasném poètu škol (22 ZŠ + 3MŠ + 1 DD = 144 tøíd) pøedstavují tyto náklady pro školní rok 2009/2010 celkem cca 1 070 000,- Kè. Více s dozvíte na:

www.ceskyzelenykriz.cz generální partner hlavní partneøi

partneøi Jean Faltz, velvyslanec Lucemburského velkovévoddství

mediální partneøi

Bavte se a procvičte své mozkové závity se zvířaty na safari. Jedinečná kombinace hlavolamu a společenské hry pro jednoho hráče. V každém z rébusů jsou stovky možností, ale vždy pouze jediné řešení.

VYZKOUŠEJTE TAKÉ DALŠÍ Z ŘADY SMART Games

www.smarthry.cz, www.smartgames.eu

v ý ročí

Text František Houdek

Anděl s lampou Před 100 lety zemřela Florence Nightingale, jež v roce 1860 otevřela první zdravotnickou školu v Anglii.

Florence Nightingale (1820–1910)

Koketérie, šarm?

Foto: archiv

Ani náhodou.

Tvrdošíjnost a pevná organizace.

Koncem března 1854 vstoupila Vel-

ká Británie do Krymské války. Její ranění se soustřeďovali do lazaretu v Üsküdaru (dnes součást Istanbulu na opačném břehu Bosporu). Zpravodaj listu The Times o něm napsal: „Nejenže tam není dost chirurgů... Nenajdete tam dokonce ani dost obvazů!“ Jinou zprávu zakončil slovy: „Cožpak se v Anglii nenajdou dobrotivé ženy, ochotné sem přijet a pečovat o naše nemocné a raněné a trpící vojáky?“ Krátce poté zašla za ministrem války, svým známým, čtyřiatřicetiletá slečna Florence Nightingale. „V celé Anglii je ona jedinou osobou schopnou takovou službu zorganizovat a vést,“ zdůvodnil ministr před šokovanou generalitou fakt, že ji právě jmenoval vrchní sestrou nemocnice v Üsküdaru. Florence Nightingale pocházela z bohaté anglické rodiny. V sedmnácti měla vidění: „Tvým posláním budiž sloužit nemocným lidem!“ V jedenatřiceti proti vůli rodiny odešla do špitálu v německém Kaiserswerthu, kde se školily evangelické pečovatelky. Po návratu se roku 1853 stala správkyní londýnského Ústavu pro dámy v nouzi. Tam úvodem na hodinu propustila hlavního doktora a vzápětí zavedla řadu neslýchaných opatření: potraviny začala objednávat po pytlích, aby se ušetřilo, instalovala rozvod teplé vody, zvonky u lůžek, vyhubila krysy, myši a štěnice. Za půl roku snížila náklady na provoz ústavu na polovinu! Nechtěl-li jí někdo vyhovět, stačila výhrůžka typu: „Když to okamžitě neuděláte, utábořím se se svými pacientkami uprostřed Cavendish Square a ať si mne pak třeba policie zatkne pro potulku!“

Univerzální anděl V polovině října 1854 tedy tato „Železná lady I.“ vyplula z Doveru směr Bospor. Jejím osmatřiceti sestřičkám, patrně prvním profesionálkám svého druhu na světě, právě začal běžet plat 12 šilinků týdně plus sklenice piva k obědu a sklenice marsaly k večeři. (Mimochodem, slovo sestra se ujalo proto, že předtím nemocné ošetřovaly takřka výhradně řádové sestry.)

V Üsküdaru našla tisíce zraněných ve špinavých pokojích plných vší a krys. Její první nákup obnášel tři stovky hrubých kartáčů... Florence pracovala ve dne v noci, bojovala s epidemií cholery, zajišťovala výživu čtyř tisíc lidí. Jako „Dáma s lampou“ se stala místním andělem strážným i děvečkou pro všechno. „Jsem něco jako generální dodavatel ponožek, košil, nožů a vidliček, dřevěných špachtlí, plechových van, stolků a formulářů, zelí i mrkve, operačních stolů, ručníků i mýdla...“ V bazarech utratila 30 000 liber příspěvku od Timesů za oblečení pro deset tisíc vojáků. Britského velvyslance v Turecku přiměla ke stavbě protestantského kostela. Koketérie? Ženský šarm? Ani náhodou. Tvrdošíjnost a organizační schopnosti. S posilou dalších osmdesáti sester Florence nakonec dosáhla zázraku – navzdory skrytému odporu důstojnictva v nemocnici během půl roku klesla úmrtnost ze čtyřiceti na dvě procenta!

Matka sester Po necelých dvou letech se Florence vracela domů jako národní hrdinka. Slávy využila k veřejné sbírce na zřízení ošetřovatelské školy. Vynesla 44 000 liber, a tak už v červnu 1860 začala při londýnské nemocnici sv. Tomáše výuka. Přesně podle zásad, které Florence předtím formulovala v knížečce Poznámky o ošetřovatelství. Podle ní péče o nemocné nespočívá jenom v podávání léků a přikládání obvazů, ale ve správném využívání kombinace čerstvého vzduchu, světla, tepla, čistoty, klidu a vhodné stravy. Alfou i omegou všeho je ovšem hygiena – a sestry musí být jejím garantem. Florence Nightingale, jakkoli po svém návratu prakticky nevycházela ze svého pokoje, ještě půl století tahala za nitky evropského zdravotního sesterství. Přijímala návštěvy ministrů, velvyslanců, biskupů. Dožila se prvního kongresu Mezinárodní rady ošetřovatelek, který proběhl roku 1904 v Berlíně. Zemřela v Londýně 13. srpna 1910, krátce poté, co jí anglický král udělil Řád za zásluhy.

novinky / zdraví

Připravují Kristýna Čillíková a Eva Pivodová

Domácí dialýza se hodí i na cesty V České republice žije téměř 6000 pacientů, kteří jsou v důsledku selhání ledvin závislí na dialýze. Ovšem ani tito lidé nemusí být ochuzeni o dovolenou díky moderní metodě tzv. peritoneální (domácí) dialýzy. Pacient si pomůcky pro dialýzu včetně vaků s dialyzačním roztokem může dovézt nebo nechat dopravit na místo letního pobytu – jen je třeba předem domluvit závoz materiálu. Nejen o možnostech peritoneální dialýzy mohou pacienti diskutovat ve skupině Domácí dialýza na www.facebook.com, kde probíhají i pravidelné chaty s odborníky z oblasti nefrologie. Praktické informace o metodách náhrady funkce ledvin nabízí také portál www.rekreacni-dialyza.cz.

Týden sportu a relaxace žen V jižních Čechách bude od 5. do 11. 7. probíhat Evropský týden sportu a relaxace žen. Ženy od patnácti let si budou moci vyzkoušet na 20 druhů sportů a seznámit se s trendy ve zdravé výživě. 8. 7. proběhne Den zdraví, tedy měření cholesterolu, BMI a krevního tlaku. Více na www.tydenzen.cz.

Přesčasy a infarkt

Jak by vypadal zdravý životní styl vyjádřený číslicemi? Třeba jako kombinace „0 3 5 140 5 3 0“. Tedy: 0 = nekouřit, 3 = chůze 3 km denně, 5 = pět porcí ovoce nebo zeleniny denně, 140 = krevní tlak pod 140, 5 = celkový cholesterol pod 5 mmol/l, 3 = LDL-cholesterol pod 3 mmol/l, 0 = vyvarování se nadváhy a cukrovky. www.healthycaribbean.org

Lékařský časopis European Heart Journal přinesl výsledky studie, která prokázala, že práce přesčas o více než tři hodiny denně zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění o 60 %. Podle vědců se lidé pracující přesčas se vyznačují agresivitou, soutěživostí a nervozitou z časové tísně. Tento stres pak může vést k hypertenzi. www.escardio.org

Tři hodiny práce denně navíc škodí srdci a cévám Knižní tip Čtivá publikace 27 manipulativních technik s podtitulem Jak účinně manipulovat a ještě účinněji se bránit (autory jsou Andreas Edmüller a Thomas Wilhelm) popisuje, jaké jsou nejčastější manipulativní techniky a jak se manipulaci elegantně a účinně bránit. Obsahuje řadu příkladů a cvičení z každodenního života pro potřebný trénink. www.grada.cz

Novinka pro suchou kůži Lipobase Repair je krém určený pro suchou pokožku, přináší „tajemství třetího stupně regenerace kůže, díky kterému zůstává pleť pružná a hebká i dlouho po třicítce“. Tato novinka na kosmetickém trhu je navíc cenově dostupná. Více na www.lipobaserepair.cz

Larvy pomáhají v terapii Sterilní larvy mouchy bzučivky zelené používá stále více nemocnic v České republice. Nově je do systému léčby zařadila Nemocnice Most. Larvy much čistí infikované rány a odstraňují odumřelou tkáň. Pomáhají u syndromu diabetické nohy, bércových vředů a popálenin. www.kzcr.eu/default.aspx

Foto: Michal Zacharzewski, Marta Sobo, Joaquim Alves Gaspar, Dreamstime, O. Petrlík, nakl. Grada, iStockphoto

Zdravý život v číslech

Připravuje MUDr. Milan Odehnal, MBA, Oční klinika dětí a dospělých 2. LF UK a FN Motol

Zaostřeno na oči

Šilhání: vyšetření a možnosti terapie Šilhání v dětském věku není pouze viditelný kosmetický handicap, ale klinická jednotka spojená s komplikacemi zrakových funkcí. Z nich dominuje tupozrakost, která vzniká na podkladě trvalého potlačování zrakových vjemů šilhajícího oka. Další vazby má strabismus na refrakční vady či vrozené vady oka. Šilhání může být také první zjevnou manifestací retinoblastomu. Platí, že pozdní diagnóza nebo pozdní terapie šilhání může vést k trvalému poškození zrakové ostrosti a binokulárního vidění. center, a šilhající oko může ve svém funkčním vývoji trvale „ustrnout“. U šilhání je také narušen vývoj binokulárních funkcí (vývoj prostorového vidění). A konečně: šilhání se spojuje s dioptrickými vadami, zvláště dalekozrakostí. Při očním vyšetření je nutno vyloučit případnou anatomickou vadu očí jako příčinu nerovnováhy postavení očí. Musíme také zjistit, zda se jedná o skutečné šilhání, nebo jen o dočasnou nerovnováhu očních pohybů. Základní vyšetření spočívá ve zjištění zrakové ostrosti obou očí s vyloučením nebo diagnózou tupozrakosti. U nespolupracujících nebo velmi malých dětí použijeme speciální testy, které mohou detekovat poruchu zrakové ostrosti (tzv. preferential looking). Dále lékař zjišťuje, jakou refrakční vadu a kolik dioptrií dítě má.

Terapie zjištěného šilhání

Léčba strabismu je konzervativní a operační. Oba postupy na sebe navazují. Cílem léčby strabismu je včasná diagnóza a léčba tupozrakosti, korekce refrakční vady, rozvinutí prostorového vidění a kosmetická úprava šilhání. Celková terapie šilhání by měla být skončena v předškolním věku. V první fázi dítě musí nosit brýle podle zjištěné dioptrické vady, jež do značné míry korigují i velikost šilhání. Rodiče by měli dítě v nošení brýlí trvale povzbuzovat. Pokud se potvrdí u šilhajícího oka tupozrakost, zahájíme neprodleně terapii – tzv. pleoptickou léčbu. Ta spočívá v aktivním výcviku tupozrakého oka tím, že ho nutíme k zvýšené zrakové činnosti. Tento výcvik je efektivní do šesti let věku – do této doby plasticita dětského mozku zajistí zlepšení

Výskyt strabismu v dětské populaci je celkově kolem 5–8 %, ale například u populace nedonošených dětí kolem 21 %. Šilhání začíná většinou kolem třetího roku života, ale může se objevit i brzy po narození. Existují různé typy šilhání. „Tradiční“ dětské šilhání je spojeno s volnou pohyblivostí očí. Nejčastějším typem je horizontální šilhání, kdy se oko stáčí směrem k nosu

Cílem je především výcvik a rozvinutí zrakových fukncí nebo zevně. Vzácněji jde o vertikálními typy strabismu nebo šilhání paralytické na podkladě obrny okohybných svalů. Příčinou šilhání u dětí bývá nejčastěji porucha v koordinaci motoriky očí a senzorického vnímání. Tyto procesy se dějí na úrovni řídicích mozkových center. Reakcí na ně je porucha postavení očí – strabismus – a následně vývoj adaptačních obranných mechanismů, mezi které patří suprese, tupozrakost, anomální retinální korespondence, excentrická retinální fixace a funkční změny binokulárního vidění.

vidění. U větších dětí rozvíjíme na speciálních přístrojích binokulární funkce s cílem dosáhnout vyšší stupeň prostorového vidění (tzv. ortoptická léčba). U vrozeného nebo infantilního šilhání je operace indikována již v kojeneckém věku, konzervativní postup nedává u těchto typů strabismu naději na zlepšení. Ostatní typy šilhání se většinou operují kolem 3.–4. roku. Poslední dobou operativa strabismu lehce převažuje nad konzervativními postupy. Operací upravujeme postavení očí tím, že oslabujeme nebo zesilujeme okohybné svaly. Vlastní zákrok se provádí v celkovém uspání, operujeme jedno nebo obě oči. U některých dětí se provádí doplňující operace. Za optimální lze výsledek léčby považovat, pokud je celková terapie skončena v předškolním věku, dítě má vycvičenou tupozrakost, nešilhá, má vyvinuté prostorového vidění a rodiče jsou spokojeni s výsledkem léčby. Článek je podpořen MZOFNM2005.

Proč nechat dítě vyšetřit

Důležitost vyšetření šilhání v dětském věku dokládá řada důvodů: šilhání může být prvním projevem vrozené vady oka, například vrozeného šedého zákalu, je dále spojeno s tupozrakostí neboli amblyopií, jež vzniká aktivním a trvalým útlumem zrakových vjemů šilhajícího oka, který je řízen z mozkových

Strabismus v dospělém věku Šilhání u dospělých má svá specifika. Vývoj zrakových funkcí je již ukončen, nesetkáváme se s tupozrakostí a diplopií a také dioptrické vady jsou již stabilizovány. Etiologie šilhání v dospělosti je odlišná, více souvisí s celkovým stavem organismu a s onemocněními, která přicházejí s vyšším věkem pacienta. Trend posledních let v zahraničí i u nás představují operace šilhání u dospělých pacientů. V dnešní době se dají řešit různé druhy šilhání bez ohledu na věk pacienta. Z klinického hlediska se jedná o dvě skupiny pacientů. První skupinu představují lidé, u kterých šilhání v dětství nebylo léčeno, anebo léčeno bylo, ale je stále viditelné. Těm vadí hlavně kosmetická stránka problému. Druhou skupinu tvoří lidé, u nichž v dospělém věku dojde náhle ke vzniku šilhání. Příčinami mohou být např. nádory mozku, stavy po nitrolebních operacích, kraniocerebrální úrazy, cévní příhody, metabolické poruchy (cukrovka) a další. Při těchto dějích mohou být postiženy hlavové nervy, které inervují okohybné svaly. U náhle vzniklého šilhání má pacient poruchu hybnosti očí, omezené zorné pole, trpí dvojitým viděním, nevolností až zvracením. Principy terapie u dospělých se příliš neliší od dětí. U paralytického šilhání záleží na vývoji celkového stavu pacienta, resp. na etiologii strabismu. Postavení očí se pokoušíme ovlivnit nasazením vhodné korekce, cvičením okohybných svalů, aplikací prizmat atd. Jedním z cílů léčby šilhání u dospělých je zlepšit kvalitu života nemocného člověka. Až překvapivě velká část našich pacientů je spokojena s kosmetickou úpravou šilhání, někdy lze zaznamenat určité zlepšení prostorových funkcí.

z d rav í

MUDr. Hana Zallmannová, Český zelený kříž, o. p. s.

Kapitoly o zubech

Co je endodontické ošetření? Slovo endodoncie je řeckého původu. Endo znamená nitro, odont je řecky zub. Jde tedy o ošetření nitra zubu. Kdy je takový zásah nutný? Při zánětu nebo odumření dřeně zubu, lidově řečeno nervu, jejichž nejčastější příčinou bývají kaz a úraz. Ty pak infikují dřeň zubu. dů u horní šestky nalezen a ošetřen čtvrtý kořenový kanálek. Při studiích prováděných s využitím operačního mikroskopu byl čtvrtý kanálek prokázán u více než 90 % těchto stoliček.

Resekce kořenového hrotu

Obr. 2: Zub po endodontickém ošetření a opatřený korunkou (snímek z roku 2009). Obranná tkáň kolem hrotu kořene na snímku už není patrná.

Zub s takovým zánětem může velmi

Ošetření kořenových kanálků

bolet, proces však může mít chronickou formu a pacienta nijak neobtěžovat. Jakmile se bakterie dostanou až na konec kořene, vyvolají reakci v okolí hrotu kořene. Zub v této fázi může být velmi citlivý na skus. Tento stav je někdy spojen s pocitem „povystouplého“ zubu. Okolo hrotu kořene se vytváří obranná tkáň, jejímž úkolem je zabránit pronikání infekce dál do organismu. Tato tkáň je pro rentgenové paprsky prostupnější než okolní zdravá kost, a je proto patrná na rentgenových snímcích (obr. 1). Pokud se při ošetření kořenových kanálků podaří infekci odstranit, pozbývá tato tkáň svoji úlohu a postupně se znovu přemění na kost (obr. 2). Tento hojivý proces trvá řádově několik měsíců až let a je možné ho sledovat na kontrolních rentgenových snímcích.

Zubní lékař nebo lékařka nejdříve ze systému kořenových kanálků odstraní zanícenou nebo odumřelou dřeň. Dále celý tento systém až do konce kořenů důkladně vyčistí a vydezinfikuje. Jeho stěny pak vypreparuje tak, aby bylo kanálky možné zaplnit a zapečetit. Endodontické ošetření významně zpřesňuje využití operačního mikroskopu. Díky 4–24násobnému zvětšení lze odhalit anatomické detaily zubu, které nejsou prostým okem viditelné. Mezi ně patří např. „nadpočetné“ kořenové kanálky, které z hlavního kanálku mohou odstupovat až po několika milimetrech společného průběhu. Nejsou-li ošetřeny, stanou se často příčinou přetrvávajících bolestí nebo zánětů po zaplnění zubu. Při konvenčním ošetření je pouze v 5–10 % přípa-

Mýtus: „Špatné zuby se dědí.“ Pravda: Je jednoznačně prokázáno, že čistý zub se nezkazí, ani neonemocní paradentózou, bez ohledu na dědičnost.

Jak účinně předejít onemocnění zubní dřeně: 1. 2. 3. 4. 5.

Vyhledejte dentální hygienistku, která vybere vhodné pomůcky a nacvičí s vámi účinný způsob, jak si čistit zuby (tento nácvik vyžaduje většinou několik návštěv). Hygienistku navštěvujte po základním „výcviku“ pravidelně alespoň dvakrát ročně. Pořizujte si doporučené kvalitní pomůcky k čištění zubů. Jsou k dostání v ordinacích, lékárnách nebo specializovaných prodejnách. Omezte množství sladkostí. Jejich škodlivý vliv je mnohem vyšší, pokud k jejich konzumaci dochází během dne opakovaně, nebo dokonce téměř nepřetržitě (upíjení sladkých nápojů po doušcích). Je lépe, sníte-li sladkost najednou. Navštěvujte pravidelně svého zubního lékaře, který by měl v pravidelných časových odstupech zhotovovat rentgenové snímky, které slouží k včasnému odhalení skrytých kazů. Se svým zubním lékařem nebo hygienistkou se poraďte o používání fluoridů.

Rentgenové snímky: MUDr. H. Zallmannová

Obr. 1: Zub před revizí nezdařeného ošetření kořenových kanálků. V systému kořenových kanálků zůstala infekce (snímek z roku 2007). Obrannou tkáň značí šipka.

Dříve se často ošetření kořenových kanálků doplňovalo tzv. resekcí kořenového hrotu, chirurgickým výkonem, při němž lékař po odklopení dásně odstraní špičku kořene, kde se předpokládala příčina komplikací. Dnes se indikační spektrum velmi zúžilo. Resekce má v zásadě naději na úspěch v případě, že kořenová výplň ve zbývající části kořenových kanálků není infikována. Kvalitní ošetření kořenových kanálků je spojeno se značnými finančními náklady. Alternativou k tomuto ošetření je však vytrhnutí zubu. Pro zachování žvýkací funkce a zabránění posunu sousedních zubů do vzniklé mezery je zub třeba nahradit. V úvahu připadá můstek, implantát nebo  – chybí-li větší množství zubů  – snímací protéza. Pokud se pacient nechce smířit s představou „vyndavacích zubů“ a situace v ústech to dovoluje, je ošetření můstkem spojeno s nutností preparace zubů ohraničujících mezeru v chrupu. Preparace vitálních zubů (zubů se „živým nervem“) je vždy spojena s rizikem, že bude nakonec třeba ošetřit jejich kořenové kanálky. Toto ošetření se pak celkově finančně blíží ošetření implantátem. A cena implantátu je vyšší než ošetření kořenových kanálků a opatření zubu korunkou. Platí, že neexistuje lepší implantát než zdravý nebo dobře ošetřený vlastní zub. Z uvedeného především vyplývá, že ze všeho nejrozumnější je komplikacím zubního kazu, resp. zubnímu kazu jako takovému předcházet. Máte dotaz? Pište na zelenykriz@email.cz.

propagace značky PrOFIMeD

Fitness pro zuby a dásně na dnešním trhu s dentální kosmetikou a pomůckami jsou nabízeny tisíce produktů cílené i komplexní péče. Výrobkům, které mají zajistit perfektní zdraví zubů a dásní, je poskytována masivní reklamní podpora, a to často ve spolupráci se zubními lékaři. Ústní dutina většiny lidí přesto není v kondici, která by odpovídala takto nabízeným a snadno dostupným možnostem. Čím to je? Můžeme si jistě postěžovat, že žádné řešení není dokonalé nebo stejně výnosné pro každého. Můžeme namítat, že některé reklamy zjednodušují hrozící onemocnění a přeceňují

Čistíme zuby: SOnIcAre, osvědčený pomocník, jež pomůže zastavit rozvoj onemocnění dásní. Produkt, který je zubními lékaři i dentálními hygienistkami po celém světě doporučován jako sonický kartáček číslo I. Proč je tak úspěšný? Philips Sonicare má díky široké škále dvou a tříminutových pracovních režimů skvělé výsledky čištění, a přesto je velmi šetrný k zubům a dásním. Patentovaná sonická technologie vytváří dynamický proud tekutiny, který zlepšuje účinek čištění mezi zuby či podél okraje dásní, a napomáhá tak odstranit zubní plak i v těžko dostupných prostorách. Sonicare podává výsledky, které váš zubař uvidí a vy je pocítíte. Více na www. philips-sonicare.com a www.proﬁmed.cz

možnosti nabízeného řešení. Problém je ale zejména v nás. S informacemi o produktech nepracujeme správně a ve výsledku zůstáváme stále stejně neinformovaní – a neumíme si vyčistit zuby! Představte si jednoduchý příklad. zavažte si oči, vezměte si velmi jemnou houbičku na nádobí a pokuste se bez jakéhokoli systému umýt špinavou formu na pečení bábovky v čase pod třicet vteřin. Že nebude odstraněno ani padesát procent nečistot? nebude. nemáme kontrolu zrakem, zda myjeme opravdu všude. Máme

málo času a chybí-li systém, technika a kvalitní, dobře zvolený nástroj, je úspěch nereálný. S čistěním zubů je to naprosto stejné, a přesto se drtivá většina z nás stále snaží postupovat podle shora popsaného postupu mytí formy i u péče o chrup. Vybudujte si ve své koupelně prvotřídní ﬁtness pro svá ústa. Připravili jsme pro vás několik tipů na špičkové cvičební stroje, které vaše zuby a dásně dostanou zpět do kondice. Stejně jako doplňkovou kosmetickou výživu. nebojte se začít správně. nĚKDY není pozdě…

Čistíme méně dostupné prostory: WATerPIK, ústní sprcha využívající paprsku vody pulzujícího rychlostí 1200 pulzů za minutu regulovatelným tlakem 0,69–6,85 barů. Protože téměř polovina zubního plaku se nachází v místech nedostupných pro zubní kartáček, neobejdeme se bez užití specializovaných pomůcek. Je nezbytné používat mezizubní kartáčky, zubní nitě, specializovaná párátka nebo vrcholný a nejefektivnější produkt této péče – ústní sprchu. Je klinicky prokázáno, že každodenní používání ústní sprchy redukuje zubní kámen, gingivitidu, krvácení při sondáži parodontálních chobotů, parodontální patogeny a zánětlivé mediátory hostitele. Variabilní příslušenství umožní ergonomické užívání irigátorů Waterpik každému uživateli. Více na www.waterpik.cz a www.proﬁmed.cz.

Tip na správnou zubní kosmetiku jako bonus: BUccOTHerM, devět produktů péče o zuby a dásně s obsahem termominerálních pramenů castéra Verduzan. Tyto prameny bohaté na minerální soli mají alkalické pH. Mnoho studií prokázalo jejich vliv na hojení měkkých tkání, zklidnění podrážděných dásní a remineralizaci zubní skloviny. Výsledky rovněž prokázaly, že obsažené minerály napomáhají při léčbě gingivitidy a parodontitidy. Klinické studie byly provedeny ve spolupráci se stomatologickým oddělením univerzit v Bordeaux, Toulouse a Paříži. Dopřejte svým ústům pobyt v lázních se zubními pastami, gely a ústní vodou o koncentraci 26–100% termominerální vody. Více na www.proﬁmed.cz.

Ivana Lomovรก: Slunce, 2006, 70/100 cm, olej na plรกtnฤ

cesty

•

Mešita nejen k modlitbě

Krakonošova klenotnice •

Nenápadný půvab industriálu • Magické místo San Michele

Putování, objevy, zážitky 87

ce st y

Text a foto Boris Dočekal

Mešita nejen k modlitbě Umayyadská mešita, neboli Al-Amawi Mosque, stojící uprostřed starého Damašku, je pro muslimy třetí nejvýznamnější náboženskou stavbou – po mešitě v Mekce a jeruzalémském Skalním chrámu.

Zároveň jde o nejvíce navštěvovanou památku v celé Sýrii, kam, pravda, turistů

zase tak moc nejezdí. Na místě dnešní mešity stál už v devátém století před naším letopočtem chrám zasvěcený bohu Hadadovi, který zbudovali Aramejci. Římané stavbu ještě rozšířili, ale do dnešních dnů se kromě částí zdiva zachovaly pouze sloupy vstupní brány proti hlavnímu vchodu do mešity. Později byl Jupiterův chrám přebudován na křesťanskou baziliku svatého Jana Křtitele, jehož hlava je údajně dodnes uložena v sarkofágu uprostřed modlitební haly. Po příchodu muslimů v sedmém století byla východní část baziliky přestavěna na mešitu, zatímco západní nějaký čas ještě sloužila křesťanům. V desátém století došlo ke kompletní přestavbě chrámu v islámském stylu. Velká mešita v průběhu času utrpěla četnými požáry, zemětřeseními, nájezdy Mongolů… Původní modlitební halu zničil požár koncem devatenáctého století.

Volnější pravidla Dnes zdobí průčelí obnovené haly zlatá mozaika, další velká mozaika pokrývá západní stěnu mešity. Větší část komplexu zabírá mramorem vydlážděné nádvoří, nad kterým se tyčí tři minarety – Ježíšův, Nevěstin a minaret Al-Ghabiyya. To vše má zvlášť nezapomenutelný půvab za večerního osvětlení. Pokud si Umayyadskou mešitu chce prohlédnout „nevěřící“, nic mu v tom nebrání. Muž v krátkých kalhotách a žena v sukni, která nesahá až ke kotníkům, s odhalenýma rukama a bez šátku na hlavě, vyfasuje v šatně pro návštěvníky nevzhledný šedivý plášť s kapucí. Pak už jen stačí před hlavním vchodem zout boty a vejít na velké nádvoří. Největší a nejstarší damašská mešita je přece jenom prvořadou turistickou atrakcí, a tak zdejší náboženští hlídači nad lecčíms přimhouří oči. Pokud by žena chtěla vejít do běžné mešity se šátkem, který jí zcela nezakrývá vlasy, téměř jistě by vznikl problém. V největším damašském svatostánku běžná pravidla tak úplně neplatí (jistě se na tom podílí i skutečnost, že syrský politický režim má poněkud socialistický charakter).

Stačí jen zout boty a vejít na hlavní nádvoří Na straně vlevo: Podvečerní osvětlení dodává prostoru zvláštní půvab (nahoře), mramorem vydlážděné nádvoří zabírá větší část komplexu (dole)

cesty

Atmosféra tu a tam připomíná

městský park

Na rozlehlém nádvoří panují až překvapivě liberální poměry. Muslimské rodiny tu posedávají kolem stěn, hlasitě se baví, někteří dokonce jedí. Barevně „vyoblečkované“ holčičky (jejich maminky si nejspíš vynahrazují skutečnost, že ony musí své moderní oblečení skrývat pod černými hábity) se skoro až předvádějí, kluci v džínách dělají stojky… Prostě atmosféra připomínající městský park. Pokud si člověk dá jenom trochu pozor, může i bez hrozícího konfliktu fotit krásné syrské ženy, ovšem raději s pořádným teleobjektivem. Ale už jen procházet se bosýma nohama po dokonale hladké, čisté dlažbě, zchladit si ruce a obličej u fontány, a pak se usadit někde ve stínu, užívat si klidu (k mešitě se přichází únavně rušným orientálním tržištěm) a jednoduše se dívat kolem sebe, je příjemný a rozhodně dostatečně zajímavý zážitek.

Hlavně nesedat Jiné pocity bohužel vyvolává návštěva dlouhé modlitební haly, rozdělené do tří lodí. Jedna je určená pouze ženám, další dvě mužům, ale smějí sem i cizinky. Člověk si uvědomí, že se najednou ocitl v jiném světě, třeba když pozoruje skupinku zahalených žen, které spořádaně kráčejí mešitou. Jejich průvodce se pohybuje podél řetízku vymezujícího ženskou část a budí dojem, že své „svěřenkyně“ hodně dusí. Stačí, pokud se některá jen trochu opozdí. Ženy pak husím pochodem obejdou i nádvoří. Četní strážci pořádku v hale jsou vůči „prohřeškům“ méně tolerantní než ti na nádvoří. Pokud cizinky procházejí mužskou částí v době modliteb, někteří zapálenější, zejména starší věřící začnou syčet a vrhají na ně nepřátelské pohledy. A jestliže si nic netušící turistka sedne na jeden z koberců, které pokrývají podlahu mešity, musí se hodně rychle zvednout. Při modlitbě muslimských mužů ženy přece nemůžou sedět, byť by byly odkudkoli. Dojem z příjemné atmosféry prosluněného nádvoří tak poněkud ztmavne, ale obraz nádherné stavby v paměti zůstane už napořád. Rodiny posedávají kolem stěn, baví se, jedí

Při modlitbě muslimských mužů ženy přece

nemohou sedět, ať jsou

Foto: Boris Dočekal

odkudkoli

Holčičky oblečené do pestrobarevných oblečků se někdy skoro až předvádějí

Prázdninové tipy

PRODEJNY:

PRAHA

Václavské nám. 34 Národní 7 Na Florenci 3

BRNO

Nám. Svobody 13

KÓ D N A S L E V U :

San010710

Zadejte kód na slevu do poznámky v objednacím formuláři na www.academiaknihy.cz a získáte jednorázovou slevu 20% na celou objednávku. Slevy se nesčítají.

Vyberte si knihy v klidu a pohodlí na

W W W . A C A D E M I A K N I H Y. C Z

a vyzvedněte si je ve Vaší oblíbené prodejně Academia

zážitky

Text Ivan Brezina

Krakonošova klenotnice Modrá značka vede z Pece pod Sněž-

kou do Obřího dolu, který kdysi vznikl činností obrovského ledovce. Zhruba za hodinu dojde výletník k bývalé boudě Kovárna a tady se otevírá cesta do podzemí. Průvodce půjčuje gumové pláště a přilby se světlem. Pak už nic nebrání sestupu do nitra hory. Historický důl Kovárna v Obřím dole je geologickou zajímavostí i poutavým výletem do minulosti. Některé chodby jsou totiž staré skoro pět set let. První zmínky o těžbě v Obřím dole pocházejí od italských hledačů drahokamů, po nichž ve skalách dodnes zůstaly značky. Tak třeba v roce 1456 se sem vydal jakýsi Benátčan. Pod Sněžkou prý ve „starých dolech našel nejen lidské kostry, ale i zlaté nugety jako fazole a ametysty jako slepičí vejce“. Z geologického hlediska je obojí nesmysl. Dodnes se ale dochovaly tzv. vlašské knihy, popisující fantastické nálezy hledačů. Z této doby pocházejí i zmínky o krkonošských pokladech: vešly do pohádek jako „Krakonošovy klenotnice“.

První historicky doložené pokusy o těžbu v Obřím dole spadají do roku 1511. Začátkem 17. století byla těžba rozšířena a dole v údolí začala dýmat tzv. jedová pec – odtud dnešní Pec pod Sněžkou. Z rudy se v ní získával toxický arzen, který se používal k nátěrům trupů zaoceánských lodí. Z Krkonoš putoval až do Hamburku. Dalším odběratelem byly Benátky, kde se arzen přidával do proslulého ozdobného skla. V dobách největší prosperity začátkem 19. století se tu prý získávalo asi 70 tun

arzenu a třicet tun mědi ročně! Úpadek těžby způsobilo vyčerpání ložiska a nová technologie stavby lodí. V roce 1876 „jedová pec“ definitivně vyhasla.

Dobrodružství v hoře Koncem 80. let minulého století začali podzemí Sněžky mapovat členové České speleologické společnosti. Vyčistili šachty od suti, postavili schodiště a zábradlí, otrhali ze stropu uvolněné balvany... Pracovali jen s pomocí krumpáčů a lopat – použití těžké techniky ani trhavin nepřicházelo v přírodní rezervaci v úvahu. První turisté se do nitra Sněžky podívali na jaře 2004. Loni v dubnu byla prohlídková trasa prodloužena na půl kilometru. Začíná úzkou středověkou štolou Barbora, která vede do rozlehlých sálů dolu Kovárna. Ruda tu netvořila pravidelné žíly, ale křivolakou „čočku“ rozbíhající se na všechny strany. Dávní horníci pod Sněžkou nevykopali klasickou pravoúhlou síť chodeb, ale spletitý labyrint síní, vysokých komínů a malých chodbiček. Důl Kovárna je vlastně obrovská dutina s mnoha pilíři a žebry, široká asi dvacet a vysoká šedesát metrů. Nejhlubší středověké štoly vedou až pod dno Obřího dolu, kde se napojují na průzkumné šachty z poloviny 20. století. http://obri-dul.ceskehory.cz/

Foto: Ivan Brezina, Wikimedia Commons/Zoul

Na vrchol nejvyšší české hory se dá pohodlně vyjet lanovkou. Ale co skrývá Sněžka uvnitř?

THEATRUM KUKS Proč barokní theatrum právě na Kuksu?

www.theatrum.zde.cz

O Kuksu se ví, píše a mluví „pouze“ jako o barokním zázraku, kde zanechal Matyáš Bernard Braun velkolepé sochařské poselství o životě a smrti. Toto poselství se ovšem dochovalo i v mnoha dalších oborech. Máme na mysli sporckovskou slabost pro bibliofilii, ale hlavně oblast barokního divadla, opery a hudby. Autor divadelních her a principál Heinrich Rademin, zakladatel vídeňské komedie, je ve svém oboru stejně důležitý jako Braun. Benátská Peruzzi-Denziovská operní společnost přivezla do Kuksu – a pak až do Prahy – italskou operu seria. Další kapitolou jsou tzv. sporckovské „árie“, vlastně duchovní, protijezuitské a čarodějnické písně, které se tu tiskly a zpívaly. A není lepší site-specific, než vracet tento repertoár do míst a prostor, kam patří. Zájem o festival stoupl výrazně v ceně neuvěřitelně tím, že Theatrum Kuks po pětiletém úsilí získalo prostředky z evropských strukturálních fondů k rekonstrukci celého areálu. Festival THEATRUM KUKS získal společně s partnerskými festivaly a soubory z Itálie, Francie, Španělska a Německa grant Culture 2000 na dvouletou mezinárodní školu Commedia dell´arte s názvem MASKS ON STAGE 2010– 2012 i s vysláním dvou českých frekventantů.

Typický návštěvník festivalu v Kuksu je vlastně netypický, protože reaguje na operu, taneční kreaci mezi Ctnostmi a Neřestmi, na Tanec smrti v hrobce, na systematická „neobarokní“ představení Geisslers Hofcomoedianten, na představení na Labi, na procesí, Stivínovu a Bachovu Kantátu o kávě, vědeckou přednášku, land-artové instalace Bibliothecy Abbé Libanského z Vídně atd. Čeká nás tu světová premiéra zakladatelského díla evropského a českého jezuitského barokního divadla AMBROSIA od Edmunda Campiona (†1581) se zpěvy z Koniášova kancionálu Cythara Nového Zákona (Hr. Králové 1727) v podání Geisslers Hofcomoedianten, v režii P. Haška a s hudební dílnou M. Pospíšila v jezuitském kostele sv. Anny v Žirči; LA CORONA DI FERRO (ŽELEZNÁ KORUNA), commedia dellárte v nastudování souboru Macherà, Monza (Itálie), režie Nicola Cavallar. Před korunovací Napoleona (1805) se Pantalone, Zani a capitano Fritzer Sacher Torte snaží ukrást korunu a podvést jeden druhého; dále to bude první italská opera-cantata ve východních Čechách od A. Draghiho GlÓBLIGHI DELLÚNIVERSO (Povinnosti Všehomíra, Pardubice 9. 6. 1680). Hrají a zpívají Hofmusici, režie Z. Vrbová, realizoval a diriguje Ondřej Macek.

2730. 8. 2010

Neomítnuté zdivo, ornamenty, zdobná kování.

A estetické stroje.

Těžní věž jako falický symbol uhelné éry

Text a foto Günter Bartoš

pam át ky

Alfou a omegou průmyslové architektury a urbanismu je funkčnost. Dnes ovšem s trochou překvapení zjišťujeme, že staré industriální areály jsou také krásné. Cesta Ostravou je jako industriální safari do poloviny 20. století. Horizont lemují bizarní konstrukce starých železárenských pecí, nyní už vyhaslých, a po celém městě jsou rozesety těžní věže hlubinných dolů, kterých tu byly desítky. Na konečné trolejbusové linky 104 stojí Důl Michal z roku 1843. Ještě v roce 1993 v něm fárali horníci. Pak přišlo to, co v průmyslových aglomeracích západní Evropy zažili už před desetiletími. Důl se jako vytěžený a neefektivní po 150 letech zavřel. Úplný konec to však nebyl. Staré technické dílo „povýšilo“ na národní kulturní památku, do jejíž sanace už natekly desítky milionů korun.

Zdař Bůh! Důl Michal – vídeňská secese v hornickém kraji

Správní budovu Dolu Michal postavil významný architekt František Fiala, žák Otty Wagnera, ve stylu průmyslové secese v letech 1912 až 1915. Režné neomítnuté zdivo, pro svou trvanlivost a funkčnost charakteristický prvek průmyslové architektury, doplňují zdobné prvky v podobě ornamentů a kování. Dodnes se dochovaly původní a funkční technologie od firmy Siemens-Schuckert z roku 1912, elektrický těžní stroj a pístový kompresor, které působením času a pro jejich estetické kvality v současnosti vnímáme víc jako artefakty než jako obyčejné stroje. „Zdař Bůh!“ S brýlemi a dlouhými vlasy vypadá Alexandr Zaspal z Národního památkového ústavu spíš jako bohém než horník. Coby správce Dolu Michal však používá tradiční hornický pozdrav a z titulu své funkce se stará o udržení historického odkazu dalším generacím. „Zachováváme hornickou identitu Ostravy.“ Po ukončení

95 95

pa m á t k y

Dobové pokyny před vstupem do výtahové klece

těžby byl důl ponechán prakticky ve stavu, v jakém ho opustila poslední směna. V šatně visí na řetízcích hornické fáračky (pracovní oděv) jako zapomenutí oběšenci, nápis křídou na tabuli u kantýny zase upozorňuje, že dnes je gulášová polévka. Na nočních prohlídkách návštěvníci fasují „horníkovy oči“ – původní elektrické svítilny. Syrové prostředí starého dolu je natolik atraktivní, že kromě obvyklého muzeálního a kulturního provozu si ho pronajímají firmy pro své akce a konají se tady svatby a módní přehlídky. „Industriál začíná být žádaný. Každý rok přicházejí desítky tisíc lidí, návštěvnost stále stoupá.“ Divadelník Miroslav Bambušek inscenoval na Dole Michal hru „Zdař Bůh!“ o důlní katastrofě a následných hornických procesech v padesátých letech, která ukazuje temnější stránky hornické identity. Uhlí Ostravu udělalo, bylo zdrojem jejího bohatství. Ale při jeho dobývaní často umírali lidé. A celý region je ekologicky těžce poškozený. „Fedrovalo se. Muselo se fedrovat!“ vzpomínají horníci na staré časy. Představení ukazuje těžký život na šachtě, mezní a tragické situace během závalu, což podle Bambuška vede staré horníky k sebereflexi a katarzi. „Jsou povzneseni a otřeseni současně. Vracejí se jim vzpomínky na kámoše, kteří tam zůstali.“ Přes útlum těžkého průmyslu zůstává Ostrava ryzím industriálním městem. Staré průmyslové dědictví využije ambiciózní projekt přestavby Dolní oblasti Vítkovic, kde vznikne prohlídková trasa a koncertní sál v plynojemu. Ale osobitou koksovnu Karolinu ve středu města si ostravští před lety zbourali. Má tu vyrůst moderní městské centrum. „Zbourali to ukvapeně,“ říká památkář Zaspal. „Politici nebyli odhodláni využít potenciál, který prostor nabízel.“ Jako hlavní důvod se uváděla kontaminace nebezpečnými látkami.

Za každým číslem byl jeden člověk

Lidé často pořádně nevědí,

co si pod pojmem industriál představit, zájem o něj ale vzrůstá

Publikace ČVUT s příhodným názvem „Co jsme si zbořili“ dokumentuje desítky průmyslových staveb, které byly přes své nesporné architektonické kvality v posledním desetiletí zbourány. Fotografie už neexistující secesní sklárny Robert Schicketanz v Jablonci nad Nisou nebo sladovny v pražských Dejvicích opravdu zabolí. Veřejnost a památkáře poprvé zvedl ze židle odstřel „nejhezčího nádraží ve střední Evropě“ v Praze na Těšnově v roce 1985. Na jeho místě dnes najdeme zaneřáděný trávník a magistrálu. Historik architektury Benjamin Fragner popisuje v prologu publikace pochybnou privatizaci a následnou likvidaci Ringhofferovy továrny v pražském Smíchově, která uvolnila prostor obchodnímu centru. „Dodnes připomíná pohled na tuto část Smíchova příklad nezvládnutého urbanismu s jednostranně cílenou exploatací uvolněného a lukrativního městského území.“ Investoři pochopitelně hledí hlavně na profit. Zplanýrovat staré budovy a parcelu znovu zastavět je nejefektivnější způsob, jak ho dosáhnou. Veřejný zájem, který slovy britského historika Sira Neila Cossonse „... pečuje a stará se o minulost jako o součást svého současného úspěchu a vitality...“, je až na výjimky nezajímá. Základní otázka památkové ochrany zní: Co s nimi? Průmyslové areály jsou velké, náročné na údržbu, těžko se pro ně hledá nové využití. Kromě bourání se nabízejí v podstatě dvě možnosti. Udělat z nich muzeum, jako je například ukázkově zrekonstruovaná čistírna odpadních vod v Praze – Bubenči. Nebo konverze – přestavět objekty k novému účelu, obvykle na byty, dílny, studia, obchody či kulturní centra. Fragner odhaduje, že v Čechách coby bývalé továrně střední Evropy je až 500 staveb, které lze považovat za „industriální památky“. Proměna funkce je jedinou cestou k záchraně alespoň některých z nich, protože udělat ze všech muzeum nelze, nikdo to nezaplatí. „Nemůžeme ale předstírat, že se nic nezměnilo. Čím méně změníme a více zachováváme, tím více problémům s autenticitou zachovaných staveb a s obhajitelností našeho snažení se vyhneme. Je to konflikt hodnot.

96 96

Foto: Günter Bartoš

Než přijede buldozer

Základní otázka památkové ochrany zní: Co s nimi?

Horníci jednou sundali fáračky a už se nikdy nevrátili Stroje od firmy Siemens fungují už sto let

pa m á t k y

Hlavní je neškodit,“ říká architekt Jiří Suchomel, proděkan fakulty architektury Technické univerzity v Liberci. Jak by to mohlo a mělo vypadat můžeme vidět v centru Prahy v Jeruzalémské ulici, v sousedství Jubilejní synagogy a kostela sv. Jindřicha. Funkcionalistickou trafostanici z roku 1930 přestavěl architekt Ladislav Lábus na palác Edison, reprezentativní sídlo finanční společnosti WPB Capital, aniž by jakkoli utrpěl její charakter.

Průmyslová zahrada Přestože většina lidí ani pořádně neví, co si má pod slovem industriál představit, zájem veřejnosti o průmyslové dědictví roste. Průmyslová éra se sice stala historií,

Po Dolu Michal jste se spolupracovníky připravili další inscenaci v bubenečské čistírně. Co vás k industriálnímu prostředí přitahuje? Nejde o ten prostor, ale spíš o fenomény – uhlí a vodu, kterými se zabýváme. Proto jsme si vybrali pro představení „Zdař Bůh“ prostor Dolu Michal, jeho totální genius loci, který se fenoménu přímo týká. A proto hru o vodě inscenujeme v čistírně.

ale nepříliš vzdálenou a tedy stále živou, schopnou vzbudit nějaké vzpomínky, pocity, třeba i sentimentální. Skoro každý měl nějakého dědečka, který chodil do fabriky, třeba do Kolbenky nebo Škodovky, máme to v povědomí. Proto je prohlídka starého dolu nebo fabriky autentičtější zážitek než klasický výlet na hrad či zámek. Programátora Jana Moliče zaujala architektura bubenečské čistírny natolik, že tady dělá už čtyři roky dobrovolného průvodce: „Ten barák člověku něco říká.“ V podzemních prostorách pak ukazuje, čím je secesní „chrám hoven“ unikátní: „Podívejte se na ty perfektní klenby a cihlové přechody. Jak je to precizně udělané, jedna spára jako druhá. Tohle už dneska nikdo neumí.“ U vchodu do čistírny se mezitím hádají památkáři se zedníky, kteří tam nejsou schopni postavit ani rovný sloupek z cihel, o perfektních spárách nemluvě. Na atraktivitu starého železa vsadili v někdejším východním Německu, nedaleko města Dessau. Na poloostrově v zatopeném povrchovém dole instalovali Ferropolis – „Stadt aus Eisen“. Z pěti obrovských velkorýpadel, které dřív požíraly krajinu, vytvořili unikátní industriální zahradu. Můžete tu obdivovat robustní krásu železných dinosaurů, prohlédnout si jejich útroby, anebo přijít na koncert, hudební festival či operní představení, odehrávající se v amfiteátru mezi stroji. Německo je vůbec zemí industriálu zaslíbenou. S obrovskými náklady revitalizovali průmyslové Porúří, kde tak podle časopisu Spiegel vzniklo 300 000 nových pracovních míst. Krize ale velké projekty pozastavila a nikdo moc neví, co teď s nimi. Přesto zůstává Německo pro nás zatím nedostižným vzorem, jak se dají staré průmyslové areály využít.

Uhlí, voda, co bude dál? Třetím fenoménem našeho projektu „Cesty energie“ bude uran. Do uranového dolu se z bezpečnostních důvodů nedostaneme. Ale existuje jedna vesnice u Slaného – Drnov, kde v roce 1985 dokončili obrovský podzemní prostor velení protivzdušné obrany. Jsou tam kilometrové chodby, haly velké jako hangáry, a tam budeme hrát.

Foto: Günter Bartoš

Brutální krása ostravských Hradčan nejvíce vyniká v zimě

Když vám takhle autentické prostředí „zahraje“, neusnadňujete si jako inscenátoři práci? Vytvořit industriální atmosféru na divadle by bylo mnohem těžší. Takhle o tom neuvažuji. Já nemám rád kamenné divadlo, protože je příliš kamenné. Člověk si například nemůže vybírat herce, protože už tam nějací jsou, a podobně... My vždy vybereme tým, někam odjedeme a tu věc tam vyrábíme. Dělat hru o hornících v normálním divadle je úplná blbost.

pam át ky

Co se stane, když to bouchne

Do industriálních prostor umisťuje své divadelní projekty Miroslav Bambušek. Miroslav Bambušek (*1975) vystudoval filozofii a překladatelství (francouzština, starořečtina). Je autorem více než dvaceti divadelních her, za hry Porta Apostolorum a Písek obdržel druhé ceny v dramatické soutěži Alfréda Radoka. V minulosti spolupracoval s Činoherním studiem v Ústí nad Labem a Západočeským divadlem v Chebu, v současnosti se věnuje hlavně dramatickým projektům v nedivadelním prostředí a filmovému dokumentu.

Proč se ve své dramatické tvorbě stále zabýváte přízraky minulosti a nenapíšete něco aktuálního, přítomného? Přítomnost a budoucnost je předivo, které většinou vychází z historických kořenů. V naší zemi, i když dnes svobodné, je v myšlení lidí čtyřicetiletý špunt, který stále přetrvává. Historici vědí, normální lidi nevědí, proto by mělo umění osvětlovat minulost. Děláte politické divadlo? Určitě. Nehrozí vám jako dramatikovi uvíznutí na povrchu dějin? Záleží na tom, jak se to udělá. Hra nesmí být prvoplánová. Vždy hledám přesahy, jdu dovnitř tématu. Někdo si může myslet, že je politické divadlo plakát. Není to tak. Takové divadlo se hlavně zabývá „polis“. Polis je obec, okruh, ve kterém žiji a sám za sebe se o něj starám. O hornických procesech na Ostravsku se toho moc nevědělo. Jak jste tohle téma našel? Narazil jsem na krátký odkaz, jednu větu v jedné knize, která byla o něčem úplně jiném. Potom jsem hledal prameny a už se to rozjelo. Přiblížili jsme se k něčemu, co zmizelo. K ztracené historii, skrývající velké bohatství lidských příběhů. Ani v Ostravě o tom před rokem nikdo moc nevěděl.

Suplujete práci historiků? Pomáhám tomu. Historik napíše práci, která se dostane k úzkému okruhu lidí. Umění může téma nabízet a otvírat mnohem širší škále lidí. S historiky jsme spřaženi, spolupracujeme. Jak na bolestnou historii v „Zdař Bůh!” reaguje publikum? Reakce jsou ohromné. Divadlo je sice o procesech, ale akcent klade hlavně na horníky v mezních životních situacích. Když se stane zával, když to bouchne, tak většina horníků v epicentru výbuchu zahyne. Už se o nich nikdy nic nedovíme, zůstanou tam. Ale inscenace se zabývá tím, co se tam děje, ukazuje jejich boj o život do poslední chvíle. Tohle rezonuje. Co na to staří horníci? Jsou povzneseni a otřeseni současně. Vracejí se jim vzpomínky na kámoše, kteří tam zůstali. Někteří to sami zažili a vyvázli jen tak tak. Paměť je selektivní, horší věci se vždycky vyčistí. Když se jim takhle připomenou, začnou mluvit, vyprávět. Máte k industriálu osobní vztah? Dobře se mi v něm dejchá. V podstatě jsem z dělnického stavu, vyučil jsem se jako opravář důlních strojů a zařízení v severních Čechách. Cítím se v industriálu jako doma, vzešel jsem z toho. Ale nejsem romantik.

pa m á t k y

Text Günter Bartoš xxxx

Za technickými stavbami

Po celé České republice se nacházejí desítky zajímavých industriálních staveb. Ať jsou to mosty, kanály, muzea či železnice, rozhodně mohou být poutavým cílem výletu. 18 17

19 20 7

6 5

21 1

12 23

26 24

[1] Ekotechnické museum – stará kanalisační čistírna v Praze-Bubenči www.ekotechnickemuseum.cz [2] Negrelliho viadukt www.earch.cz/clanek/584-co-bude-s-negrelliho-viaduktem.aspx.cz [3] Podolská vodárna v Praze www.pvk.cz

Střední Čechy [4] Skanzen Solvayovy lomy ve Svatém Janu pod Skalou www.solvayovylomy.cz [5] Důl Mayrau ve Vinařicích u Kladna www.mayrau.wz.cz [6] Vltavský laterální kanál a zdymadlo v Hoříně u Mělníka www.pvl.cz, www.obechorin.cz [7] Muzeum Škoda Mladá Boleslav www.skoda-auto.cz

[8] Hornické muzeum v Příbrami www.muzeum-pribram.cz.

Jižní Čechy: [9] Úzkorozchodná železnice Jindřichův Hradec www.jhmd.cz [10] Dřevěný hamr v Malenicích u Volyně www.volyne.eu [11] Schwarzenberský plavební kanál www.info-sumava.cz [12] Řetězový most ve Stádleci přes Lužici www.stadlec.info

Severní Čechy

Jižní Morava

[16] Přehrada Desná neboli „Protržená přehrada“ v Jizerských horách www.mesto-desna.cz [17] Vysílač na Ještědu www.liberec.cz [18] Průmyslové areály v okolí Liberce a Jablonce nad Nisou www.mestojablonec.cz [19] Železniční lokálka Zubrnice www.obeczubrnice.cz

[23] Baťův kanál www.batacanal.cz [24] Větrný mlýn v Kloboukách u Brna www.kloboukyubrna.cz [25] Skleník u zámku Lednice www.zamek-lednice.info/ sklenik.php [26] Barokní kovárna v Těšanech www.tesany.cz

Východní Čechy

Západní Čechy

[20] Přehradní nádrž Les Království v Bílé Třemešné http://tremesna.1337.cz [21] Labská elektrárna v Hradci Králové – Hučák www.ic-hk.cz, www.hradeckralove.org [22] Dřevěný krytý most v Kočí u Chrudimi www.chrudim-city.cz

[13] Pivovary Prazdroj a Gambrinus www.prazdroj.cz [14] Muzeum Škoda Plzeň www.pruvodce.com/skoda [15] Železnice mezi Horním Slavkovem a Loktí http://slavkovskyles.sweb.cz.cz

100

Severní Morava a Slezsko [27] Úzkokolejná železnice Třemešná–Osoblaha http://uzkokolejkaosoblaha. webpark.cz/ [28] Důl Michal Ostrava www.dul-michal.cz [29] Muzeum Tatra Kopřivnice www.tatramuseum.cz [30] Ruční papírna Velké Losiny www.muzeumpapiru.cz

Foto: Günter Bartoš, Wikimedia Commons – Tomáš Kolařík, Petr Kurfürst, Dfred

Praha

Udìlejte si výlet a navštivte unikátní zábavní, spoleèenský,kongresový a hotelový komplex

Centrum Babylon v Liberci Vìøte, že nebudete litovat. Centrum Babylon se dnes poèítá mezi unikáty mìsta Liberce. Zábavná èást spolu s ètyøhvìzdièkovým hotelem nabízí návštìvníkùm nespoèet možností relaxace a zábavy. Na prvním místì je nezbytné zmínit AQUAPARK ve stylu antických lázní. Nabízí nejen koupel v nestandardním prostøedí, ale i notnou dávku adrenalinu. Již samotné názvy zdejších atrakcí vyzývají ke zkoušce odvahy, a co teprve realita! Tobogány Temná galaxie, Tornádo, Anakonda a pro nejmenší Dráèek provìøí Vaši odvahu. Až budete unaveni „cachtáním“, odpoèívejte v saunách nebo ve víøivkách. Aquapark v takovémto pojetí je první a díky svému tematickému zamìøení jediný v ÈR. Po návštìvì Aquaparku vás rádi uvítáme v LUNAPARKU. Kolotoèe, houpaèky, areál opièích drah a prolézaèek, nafukovací hrady, autodrom… Nechybí ani cukrová vata! A po zábavì trocha vìdeckého zkoumání. Interaktivní, zábavnì nauèný iQPARK vás jistì pøekvapí. Jednoduchou formou nej-

Zábava, hry a testy, koupání, virtuální realita, procházky i relaxace! rùznìjších her a testù pochopíte nejen fungování vìcí naprosto bìžných, ale i principy fyzikálních zákonù. Zveme vás zpátky k zábavì. V Èeské republice doposud jediný 4XD simulátor pøináší opravdu nevšední zážitek virtuální reality a vìøte, že ať je vám pìt nebo padesát, stìží rozeznáte ﬁkci od reality. Jako hlavní postava prožijete vzrušující výlety na cizí planety, do ledových pustin èi do hlubin zemì. Máte chuť se z nevšedních zážitkù trošku provìtrat? Liberec a pøilehlé okolí nabízejí spoustu možností. Dominantou mìsta je horský hotel a vysílaè Ještìd. Liberecko je rájem cyklistù, lyžaøù, golﬁstù a turistù. Nachází se zde množství historických památek. Tipy na výlety vám rádi sdìlí i pracovníci informaèního centra pøímo v Centru Babylon. Až se vrátíte unaveni z výletu, rádi vás pozveme k návštìvì WELLNESS centra, jak jinak než ve stylu antických lázní. Zde si mùžete dosyta užít rùzných procedur a relaxovat. CENTRUM BABYLON jistì stojí za ochutnání, tak neváhejte a vyzkoušejte! Navíc byl komplex Èeskou centrálou cestovního ruchu vyhodnocen „Nejlepším turistickým produktem Èeské republiky “.

www.BabylonLiberec.cz 1

v ýl e t y

Připravila Jana Vlková

Po stopách rakousko-uherské historie

Za nejznámějším politickým vězněm

Kam císařovna Sissi jezdila nejčastěji V lázních Bad Ischl se na každém kroku připomíná historie Franze Josefa a jeho ženy Elizabeth, zvané Sissi. Jejich příběh začíná v létě roku 1953, kdy sem mladičká dívka přijela ve společnosti matky a starší sestry Heleny – právě ta zde byla na námluvách. Její potenciální manžel se ovšem zamiloval do Elizabeth. Císařský pár se pak do Bad Ischlu, ležícího v oblasti rakouských jezer nedaleko Wolfgangsee, vracel pravidelně každý rok. Dům, kde se 19. srpna 1853 oslavovalo zasnoubení Franze Josefa, je dnes městským muzeem. www.badischl.com, www.austria.info

Pamětníci první světové války Poziční válka v regionu, který dnes patří severní Itálii, dodnes zanechala v horách nesmazatelné stopy. Na některých masivech zůstaly dlouhé kamenné náspy zákopů, jinde stezičky podobající se spíš širším římsám. Pozůstatky bojů si turisté mohou prohlédnout v okolí vrcholu Drei Zinnen, kam se nejlépe dostanou z údolí Pustertal. Muzeum frontových bojů se nachází na Marmoladě. www.pustertal.org, www.suedtirol.info

102

Lipicáni – láska ze Slovinského krasu Slovinská vesnička Lipica se nachází prakticky na předměstí (dnes italského) Terstu. Arcivévoda Karel Štýrský si vybral zdejší kras jako ideální krajinu pro chov španělských koní, protože se velice podobala jejich domovině. O rozšíření chovu se zasloužila i Marie Terezie, později se koně staly láskou císařovny Sissi – tvrdila dokonce, že kdyby nemusela být císařovnou, byla by krasojezdkyní. Nedaleko Lipice se rozkládají Škocjanske jame, atraktivní krasové útvary. www.slovenia.info

Foto: Südtirol Marketing, Österriech Werbung, HTZ, Slovenia Tourist Board, archiv autorky

Město Brixen (italsky Bressanone) je spjato s nedobrovolným pobytem spisovatele K. H. Borovského. Dějiny malebného městečka však čítají daleko více významných událostí a památek než jen domek, ze kterého rebel proti rakousko-uherské monarchii vyrážel na pivo... Soutok řek Rienz a Eisack byl osídlen již v prehistorické době. Nejkrásnější budovy v centru města pocházejí z doby, kdy zde sídlil biskup. Historickému jádru vévodí dóm, s nímž sousedí křížová chodba, zůstal tu i dvorní hrad, někdejší sídlo říšských biskupů, kněžský seminář a klášter klarisek. www.brixen.org

Ústí Neretvy: archeologie a příroda Tam, kde se v Chorvatsku vlévá Neretva do Jaderského moře, kdysi končívalo Rakousko-Uhersko. Bylo to místo neradostné, jakýsi tehdejší ‚gulag‘. Delta řeky skýtala dobrou úrodu, ale také plno komárů a v teplé krajině se dobře dařilo malárii. Kdo byl jednou vyslán do města Metković, měl svůj osud zpečetěn. Dnes je to však kraj, který ohromí svou krásou a také nečekaným historickým bohatstvím (www.metkovic.hr). Ještě o mnoho století dříve se totiž v blízké vesnici Gabela rozprostíral nejzápadněji umístěný trh římského impéria s otroky. Po Římanech tu zůstaly zajímavé památky. Nacházejí se ve vesnici Vid, jejíž domy jsou přilepeny na titěrný pahorek vyvstávající z řeky Norin. Právě tady se našlo pod obyčejným chlévem množství nádherných soch. Dnes jsou soustředěny v archeologickém muzeu vystavěném nad oním chlévem. Mezi odhalenými starobylými zdmi nad mozaikou bývalého fóra se tyčí šestnáct bělostných mramorových postav. Tím expozice muzea (www.a-m-narona.hr) nekončí. Další klenoty představují třeba kamej s hlavou císařovny Livie z prvního století nebo numismatická sbírka, která obsahuje na padesát mincí z období od prvního století před naším letopočtem přes platidla byzant-

ských císařů, včetně jedné rakousko-uherské mince z 19. století. Řada antických stél je ‚zakomponována‘ do zdiva chalup vidských sedláků. A po nečekaném archeologickém objevu dokonce místní obyvatelé začali věřit, že ještě někde v zákrutech řeky, pod vlnícím se obilím, najdou amfiteátr... Další starobylou památkou je raně křesťanské baptisterium z pátého století. Najít ho je trochu dobrodružství – nachází se jen tak u silnice před maličkým nenápadným kostelíkem svatého Víta.

Kormoráni i vydry V současnosti jsou hluboké úrodné půdy ústí řeky stále využívány pro zemědělství. Farmáři pěstují zeleninu, ale jsou tu i krásné citrusové háje. Tam, kam se zemědělství nedostalo, se podařilo vytvořit národní park. Ve městě Metković se nachází muzeum, které připomíná přírodopisný kabinet: ve vitrínách se vystavuje spousta vycpaných ptáků. Ti skuteční, živí, osidlují nedaleký národní park Hutovo Blato (www.hutovo-blato.ba, formálně náleží Bosně a Hercegovině). Ozdobami jeho bohatého ekosystému jsou především stěhovaví ptáci v čele s kormoránem malým nebo velcí vodní savci, hlavně vydry říční.

103

příběh

Text Günter Bartoš / foto Günter Bartoš a archiv Josefa Kordíka

Věčný poutník

Po červené značce se jde z Jičína nádhernou Valdštejnskou alejí do Valdic a pak po asfaltce do sympatického městečka Železnice. Slabých osm kilometrů. Na barokní faře tu bydlí asketický muž, který je zvyklý překonávat mnohem větší vzdálenosti. Farář Josef Kordík došel až do Santiaga de Compostela. Zdolal 3000 kilometrů

do tradičního poutního místa Santiago de Compostela na západě Španělska a hodně přes tisíc kilometrů z česko-rakouské hranice do Říma. Sám, v zednických botách, průměrně padesát kilometrů za den. Pohyb ve volné krajině považuje za povznášející, uklidňující a léčivý: „Máme to v genech.“ Chodíval už zamlada, když otec brával rodinu na pěší výlety. Potom se věnoval turistice v Sokolu a s partou „mládeže u kostela“ v Liberci, kde studoval na textilní fakultě. I během vojenské služby v šedesátých letech, na kterou vzpomíná jako na „tvrdý fyzický záhul“, se občas podařilo vyrazit na pochod mimo kasárna.

Život jako cesta O lidském životě se někdy symbolicky říká, že je cestou, člověk na ní poutníkem. Má svůj začátek a konec, radostné či obtížné úseky, vrcholy i pády. Prvních čtyřicet

Svačina s Basky ve Španělsku

let životní cesty Josefa Kordíka můžeme přirovnat pochodu nepřátelským územím. Jako dítě z věřící rodiny zažíval v stalinistických padesátých letech posměšky a ústrky, jako kněz byl za normalizace šikanován komunistickým režimem. Duchovní pustinou reálného socialismu ale prošel stejně rázně a neochvějně, jako teď překonává Alpy a Pyreneje na pouti do Španěl. Odmítl vstoupit do kolaborantské církevní organizace Pacem in Terris, podepsal po dlouhém rozvažování Chartu 77 a o příčinách společenské devastace, kterou na zapadlé faře v Libčevsi u Mostu všude kolem sebe viděl, otevřeně promluvil. Kromě odebrání státního souhlasu k výkonu povolání byl obviněn z porušování zákona o dozoru nad církvemi, za což mu hrozilo vězení. Hájil se u soudu sám, po odvolacím řízení mu trest snížili na podmínku. Do pádu komunistického režimu pracoval ve fabrice.

Do cíle zbývá posledních 100 km

Po listopadu 1989 začal Josef Kordík působit na faře v Libčevsi. Požádal o umístění na venkovské faře blízko nemocných rodičů, protože byl „deset let mimo a ztratil profesionalitu“. Na městského kazatele se necítil. Prvních pět let paradoxně hlavně opravoval zanedbané kostely ve své farnosti, ačkoli společnost volala po tom, aby se faráři konečně zase věnovali lidem. „Hned po převratu jsem v Lidové demokracii četl: Sundáme faráře z lešení. Pořád jsem čekal, ale nikdo nepřicházel, aby mě sundal.“

Až na konec světa Od prosince 1989 žije na barokní faře v poněkud ospalé Železnici ve východních Čechách. Hezký, původně románský kostel sv. Jiljí se starobylým hřbitovem má přes ulici. Zkušenost z cely předběžného zadržení, kam ho komunistická bezpečnost zavřela, se mu dnes hodí. Pracuje též jako vězeňský kaplan ve valdickém krimi-

Se svatým Robertem u Ženevy

104

Po příchodu do Santiaga de Compostela

Oproti běžné turistice má pouť hlubší symbolický význam... Josef Kordík, venkovský farář, chartista, poutník... Od prosince 1989 žije na barokní faře ve vesnici Železnice ve východních Čechách.

nálu pro těžké zločince: „Moje taktika je strašně jednoduchá: ti lidé musejí především o pomoc stát. Nevnucuji se jim, to je kontraproduktivní.“ Aby se farář Kordík na „klienty se značnou zátěží“ připravil, studoval několik let psychologickou literaturu. Ale ležení v knížkách mělo špatný vliv na jeho fyzickou kondici. „Najednou jsem vážil sto jedna kilo, natékaly mi nohy, trápilo mě astma a připadal jsem si celý rosolovitý. Opravené kostely sice žádného věřícího neporodily, alespoň jsem se ale na lešení hýbal.“ O jedněch Vánocích se rozhodl, že to změní. Vyrazil pěšky podél řeky Cidliny do Jičína. Osm kilometrů. Podruhé to bylo kilometrů osmnáct, pak třicet. S chozením už nepřestal. Po třech letech došel až na západní výspu Evropy do Santiaga de Compostela. Protože nemohl opustit farnost na delší dobu, prošel 3000 kilometrů dlouhou trasu postupně během svých dovolených. „Den co den tak 50 kilometrů, jako mašina. Za 21 dní jsem ušel 1050 kilometrů, a to mě ještě předbíhali kvalitnější borci.“

S šesti křížky na krku to je obdivuhodný výkon, vypovídající o nezdolnosti faráře Kordíka, na niž už ostatně narazil totalitní režim. Cestuje nalehko, s minimální výbavou – dvě kvalitní savá trika, flanelová košile, svetr, nepromokavá bunda, pláštěnka. A dobře prošlápnuté kožené pracovní boty, jaké nosí zedníci. „Puchýře se mi už ani nedělají. Všechny nehty slezly a vyrostly znova. Některé i třikrát. Když jsem třeba spálený od slunce a moc to bolí, tak si vezmu ibalgin.“ Chodí v jednom zápřahu, až deset hodin, s minimálními zastávkami. Protože když si člověk sedne, už se potom těžko rozhýbává. Také strava je docela asketická. „Ráno jdu na kafe, odpoledne na malé pivo. Večer si dám pár deci vína. K jídlu stačí bageta a sýr.“ Minerály doplňuje pomocí koncentrátů v prášku.

Svatý Jakub se postará Chůze je lékaři považována za vůbec nejzdravější pohyb, nezbytný pro dobré fungování organismu. „Dýchání, tep srdce, rytmus kroků – všechny tyhle věci

105

se po určité době hezky sladí,“ potvrzuje Josef Kordík. Oproti běžné turistice má pouť hlubší symbolický a duchovní význam. Člověk je vytržen ze své běžné existence a starostí, zažívá svět a sebe jinak, hlouběji. Snadněji obnoví nebo naváže kontakt se svým bytostným Já, i tím, co ho přesahuje, transcendentnem. „Cítím intenzivní spojení s božím světem. Ačkoli je člověk na pouti sám, není nikdy opuštěný,“ dodává Kordík. Obvykle putuje bez velkých příprav, bez podrobných map. „Napálím to, jak se mi to líbí.“ Nikdy neví, jestli bude mít večer kde spát, jestli cestou nepotká bouřku, jestli bude terén v horách schůdný. „Občas mám z toho mrazení.“ Svatý Jakub, patron všech poutníků, nenechal nikdy Josefa Kordíka na holičkách. V jihovýchodní Francii sice párkrát slyšel, že je hotel obsazený, další byl až 30 kilometrů daleko, takže spal „pod širákem“ na hřbitově či za autobusovou zastávkou, aby ho nikdo neviděl. Také tu častěji než jinde narazil na bezohledné a sobecké lidi. „Víte, pitomci jsou všude...“ Takové obtíže ale k putování patří. Nejrizikovějším momentem dlouhé cesty byla velká bouřka, která ho zastihla v španělské pustině. Musel zalehnout do příkopu. „Krutě zblouděnej“ byl na úplně poslední etapě do Santiaga de Compostela, kam dorazil jen pár minut před zavřením katedrály, když si ještě předtím stihl vyčistit zaneřáděné boty. V takovém kvaltu neměl ani čas na nějaké velké pocity.

příběh

Text Libuše Koubská

Magické místo San Michele Axel Munthe (*1857–†1949) Narodil se ve švédském Oskarhamnu, zemřel ve Stockholmu. Po Alfredu Nobelovi a Astrid Lindgrenové je považován za třetího nejslavnějšího Švéda 20. století. Medicínu vystudoval na univerzitách v Uppsale a v Paříži. Měl velmi úspěšnou praxi v Paříži, později v Římě, léčil švédskou královskou rodinu, korunní princeznu a pozdější královnu Victorii. Jako lékař pracoval při cholerové epidemii v Neapoli, po zemětřesení na Sicílii, během první světové války na britské straně. Ve své praxi používal hypnózu i některé alternativní postupy včetně hudby. Věřil na eutanazii v beznadějných případech. Jeho kniha The History of San Michele vyšla poprvé v roce 1929 a byla přeložena do padesáti jazyků. V češtině se jí dostalo odlišného, ale výstižnějšího názvu – Kniha o životě a smrti.

Vyskočil z parníčku, který sem připlul ze Sorrenta. Osmnáctiletý Švéd, student medicíny. Cestou z přístavu do městečka Capri stihl pod citroníkem políbit překrásnou patnáctiletou oslařku s černými copy propletenými stříbrnou nitkou. Po příkré stezce se sedmi sty a sedmdesáti sedmi schody vytesanými do skály pak vystoupal v poledním žáru do Anacapri. A tam byl uhranut na celý život. Domek na vinici U nohou mu ležel celý Neapolský záliv, ostrovy Ischia a Procida, jiskřivé kontury Neapole, nevinně se tvářící Vesuv. Přímo nad hlavou uviděl zborcenou kapličku. Jako orlí hnízdo na strmé skále. Srdce se mu rozbušilo. „Jak se jmenuje ta kaplička?“ Řekli mu, že San Michele a že její prapůvod je až z dob krutého císaře Tiberia. Pod kaplí kopal muž jménem Vincenzo hluboké brázdy pro keře vinné révy. Stěžoval si na haraburdí, samé kusy sloupů, hlavic, úlomků soch a také na své stáří a únavu. Kromě té vinice mu patřil ještě malý domek hned vedle. Je to právě 135 let, co se ten mladý medik rozhodl: „Koupím domek Mastra Vincenza, spojím kapli a dům girlandami vinné révy, cypřišovými alejemi a sloupy nesoucími bílé lodžie, ozdobené mramorovými sochami bohů a bronzovými sochami císařů. Kapli přeměním na tichou

106

knihovnu a po každém šťastném dni budou zvony vyzvánět Ave Maria. Vymyslím si svůj vlastní sloh. Bude to dům otevřený slunci, větru a hlasu moře jako řecký chrám. A všude světlo, světlo, světlo.“ Axel Munthe svůj sen do písmene splnil. Jeho vila San Michele i teď, v roce 2010, tedy více než šedesát let po smrti svého budovatele, majitele a dlouholetého obyvatele, vyzařuje atmosféru klidu, míru, ráje. Turisti z celého světa, kteří pod diktátem svých bedekrů mají ostrov v popisu práce, vyjedou našlapanou lanovkou do městečka Capri, aby se vyfotografovali s výhledem na přístav. Pak zmoženi klesnou na piazze do křesílek a dají si pivo a pizzu. Že tu měli letní palác císaři Augustus a Tiberius a Tiberia dokonce na Capri zavraždili, si v lepším případě přečtou v „guidovi“, kam by se štrachali. Letní sídlo spisovatele Curzia Malaparteho také sotva kdo hledá. Před dům, v němž žil Maxim Gorkij a kde hostil v letech 1909 a 1911 Lenina, vede důrazná průvodkyně jenom skupinku Rusů. Schody vytesané do skály, po nichž z Capri do Anacapri vyšplhal Munthe, použije jen „blázen nebo Angličan“, jak praví přísloví. Spíš lidé vyjedou jedním z mnoha oranžových minibusíků po extrémně úzké a klikaté silničce. Z náměstí dojdou k lékařově vile, podívají se dolů z terasy na moře, na skaliska, vyfotografují

Foto vlevo: Wikimedia Commons, foto nahoře vpravo: dtto/B. M. Davli, foto vpravo dole: Pavel Koubský

Autor světového bestselleru Kniha o životě a smrti (česky vyšla naposled v roce 2004 v nakladatelství Ikar), lékař, spisovatel a humanista Axel Munthe žil po léta na Capri.

Pohled na Capri z Anacapri Někdejší kaple ve vile San Michele

Dům otevřený slunci, větru, hlasu moře... A všude

světlo, světlo, světlo.

107

příběh

Magické místo pro ty, kteří touží, sní a hledají odpovědi

se. Dovnitř vcházejí pouze dvě mladičké latinskoamerické krásky, Munthemu by se určitě líbily, v ženách se vyznal. Rozkošně pózují v atriu, v lodžii, na zahradě. Upřímně se diví, ten pán byl doktor?

Módní lékař a lidumil Když ve svém studentském pokojíku v pařížské Latinské čtvrti dřel na zkoušky na École de Médicine, měl před očima na zdi připíchnutou vybledlou fotografii Capri. Ve třiadvaceti dostal diplom, nejmladší MUDr., který kdy byl ve Francii promován. Hned poté se v Paříži etabloval jako úspěšný, módní lékař. Jeho klientela se rekrutovala z nejbohatších francouzských vrstev. Věrný svému snu střádal honoráře. Na druhou stranu ovšem už tenkrát – stejně jako po celý další život – obětavě a úplně zadarmo zápasil ve Villette, tehdy čtvrti skandinávských dělníků, s epidemií tyfu, a na Montparnassu, kde žili chudí Italové se svými nesčetnými dětmi, s vražedným záškrtem. V roce 1884, bylo mu sedmadvacet, odjel pomáhat do Neapole zachvácené

strašlivou cholerovou epidemií. Ve své Knize o životě a smrti později napsal: „Když jsem poprvé spatřil Smrt při práci v nemocničních sálech, byla to pouhá dětská hra v porovnání s tím, co jsem viděl později. V Neapoli Smrt před mýma očima usmrcovala víc než tisíc lidí za den. Viděl jsem Ji v Messině, jak při zemětřesení pohřbila pod troskami sto tisíc mužů, žen a dětí. Později jsem Ji viděl u Verdunu, měla ruce až k loktům zkrvavené, pobila čtyři sta tisíc mužů.“

Kouzelný výhled sfingy Ale v mezičase čekaly Muntheho i krásné věci. V roce 1887 se přestěhoval na Capri, kde začal budovat vilu San Michele. Postavil ji za pomoci místních lidí a částečně i vlastníma rukama. Do stavby domu i zahrady zakomponoval spoustu antických nálezů, interiéry postupně vybavil bohatými sbírkami uměleckých děl mnoha století. Vedle torza řecké sochy z pátého století před Kristem stojí italská renesanční madona, v ložnici zdobná železná postel ze Sicílie ze 16. století, na stěnách zlomky

108

římských hlavic… Na výspě rafinované zahrady se dívá na panorama mořského zálivu mohutná egyptská sfinga. Ona vidí všechno, ale jí nikdo nemůže pohlédnout do očí. Snad jen pták, kdyby strnul v letu. Ptáky, psy a zvířata měl Munthe velmi rád. Na Capri vykoupil horu Barbarossa a zřídil na ní ptačí rezervaci, aby si stěhovaví ptáci měli kde odpočinout bez nebezpečí, že je lovci pochytají do sítí. Poprvé přijel Munthe na Capri parníčkem. Dnes se tam dostanete například z Neapole velmi pohodlně supermoderním katamaránem. Pak je třeba přečkat nápor turistů na hlavní trase, ale Villa San Michele za to stojí. Pořád je to „magické místo pro ty, kteří touží, sní a hledají odpovědi“. Stejně jako je magický Muntheho životní příběh – napsaný s vtipem, fantazií, filozofickým a lékařským nadhledem – částečně v jejích zdech. Měl tu domov většinu svého dlouhého života, s přestávkou, kdy měl vážné potíže s očima a musel se vrátit do Švédska, protože nesnesl italský modrojas. On, který tak miloval světlo.

Foto: Pavel Koubský

Studně v atriu vily pochází z kláštera v Neapoli, o němž Munthe píše v kapitole o epidemii cholery (vlevo), v uličkách Muntheho milovaného Anacapri (vpravo)

inzerce

L e t ní t ipy Milujeme MOJITO...

Přírodní látky pro dobrý pocit

MOJITO už není jen záležitostí barů – mnozí z nás si již nedokáží představit zahradní či jinou party bez tohoto skvělého nápoje. Kosmetická firma MANUFAKTURA se tímto inspirovala a vytvořila originální letní limitovanou edici MOJITO. Je založená na vůni mátového esenciálního oleje a limetek, která dokonale osvěží, povzbudí a báječně naladí na celé léto. Obsahuje také panthenol a obilné klíčky, které dodají hydrataci a péči pokožce a vlasům. Více na www.manufaktura.cz, k dostání v obchodech Manufaktura.

Přípravky Bioturm jsou založeny na rostlinných tucích a syrovátce. Neobsahují konzervační látky, vonné přísady, barviva ani parafín. Vyzkoušejte např. Intimní mycí pěnu, která chrání a podporuje přirozenou intimní flóru. Jemná pěnová konzistence zaručuje šetrnou očistu. V létě se osvědčí deo kulička se stříbrem ve dvou intenzitách (bez hliníku!), která pomocí směsi účinných minerálů bojuje proti potu. Více informací na www.ekozena.cz.

Doplněk stravy Kürbiskern + Blütenpollen dražé Doplněk stravy je určený mužům, kteří mají potíže s prostatou a močovým měchýřem. Je k dostání v lékárnách v 60kapslovém balení za cenu přibližně 360 Kč. Více informací a možnost objednávat on-line najdete na www.vegall.cz.

Přivítejte léto krásná! Začněte nový život s přírodní kosmetikou. Vyberte si z džungle dekorativní kosmetiky ajurvédské rtěnky a kajalky Lakshmi. Nejenže jsou k dostání v mnoha zajímavých chic odstínech, ale jsou vyrobeny z ryze přírodních materiálů. Budete tak v letních dnech okouzlující a zároveň šetrná k životnímu prostředí! Užitečné rady, zajímavé slevy a kvalitní produkty naleznete na www.ekozena.cz.

109

Ivana Lomová: Na pláži, 2001, 70/110 cm, olej na plátně

110

Příběh dvou zkřížených mečů • Kosmetika na cesty • Neortodoxní architekti • Malovaný recept • Univerzální nabíječka

styl

Lepší život, Fair Trade 111

112

z nač ka

Text Jana Vlková

Příběh dvou zkřížených mečů Míšeňský porcelán přežil za tři sta let své existence aristokratické výstřelky, buržoazní choutky, dvě světové války i reálný socialismus Německé demokratické republiky.

Historie vzniku značky je především historií honby za know-how. První porcelán

přivezl ze svých cest Marco Polo a Evropa byla udivena pevností a zároveň jemností čínských výrobků. Bohatí Evropané samozřejmě po tomto luxusním zboží okamžitě zatoužili. A protože dovoz vyšel neúnosně draho, začaly se hledat možnosti výroby doma. To ovšem nebylo jen tak: technologické a estetické kvality čínského porcelánu vycházely hlavně ze základních cizokrajných surovin. Kaolin – tedy jemná hlína – se koneckonců jmenuje podle největších čínských ložisek v kopci Gao-ling. Nejurputněji se porcelánu dožadoval saský kurfiřt a polský král August Silný. K odhalení tajemství výroby porcelánu mu pomohli dva muži. Ehrenfried Walther von Tschirnhaus byl původním vzděláním matematik a filozof, ale věnoval se také pokusům s vypalováním silikátů a kaolinů. V roce 1704 (čtyři roky před svou smrtí) začal pracovat s tenkrát devatenáctiletým alchymistou Johannem Friedrichem Böttgerem, který se mimo jiné pokoušel získat zlato z olova. Jemný tenkostěnný porcelán, který pak vyšel z jejich dílny, vznikl mícháním kaolinu především s alabastrem.

Ochranná známka

Foto: Deutsche Zentrale für Tourismus

Manufaktura byla založena v Drážďanech v roce 1710. Již od začátku se výrobci snažili produkty nějak specificky označovat. Používaly se nejrůznější zkratky. AR znamenalo Augustus Rex, čili monogram krále, vyhrazený pouze pro předměty, které se vyráběly pro dvůr Augusta Silného či později pro jeho syna Augusta III. Dva zkřížené meče, které jsou značkou míšeňského porcelánu již od roku 1723, představují pravděpodobně nejstarší ochrannou známku na světě. Navíc díky tomu, jak se výtvarné zpracování tohoto „loga“ postupem časem vyvíjelo, se dají jednotlivé staré kusy míšeňského porcelánu přesně zařadit do období vzniku. Jedna z nejznámějších variací značky patří do let 1775 až 1814, kdy byl ředitelem továrny Camille Marcolini – ten přidal pod meče hvězdičku. O sto let později se zase používal doplňující nápis Meissen.

Epigoni a plagiátoři V Německu, Francii a ve Velké Británii bylo mnoho manufaktur, které si značku půjčovaly na své výrobky. Většinou ke dvěma zkříženým mečům ještě přidávaly nějaký vlastní drobný motiv nebo motiv naopak zjednodušovaly. Například továrna v Charlottenbrunnu se specializovala na výrobu porcelánových dýmek a jako symbol používala ne meče, ale pouze dvě zkřížené čárky. Továrna v anglickém Derby založená v roce 1756 (funguje dodnes) zaštiťovala svou kvalitu sloganem Derby, the second Dresden – Derby, druhé Drážďany. A co míšeňský porcelán v jedenadvacátém století? Značka dvou zkřížených mečů žije dál. A objevuje se nejen na klasickém cibuláku, ale třeba na designových soupravách na suši či špagety.

113

m ó da

Doporučuje Klára Klempířová

Za létem do světa

Stejně jako umělec potřebuje ke své tvorbě správné nástroje, každý, kdo se vydává na cesty, potřebuje správná zavazadla. Vybrat si to pravé je také umění. Většinou mi jeden kufr nestačí. A protože mám ráda všechny věci přehledně

„rozškatulkované“, je pro mě důležité při cestování vždy vědět, kde co mám. Nejčastěji vyrážím na kratší dobu s palubním kufrem, který si s sebou beru i do kabiny letadla. Má hodně praktických kapsiček a vyztužení pro laptop. Pokud jedu na delší dovolenou, mívám výbavu také ve velkém „loďáku“ – tady hledím na to, aby výsuvné madlo odpovídalo mé výšce a aby kolečka kufru byla dostatečně odolná. Uvnitř pak využívám plátěný pytel rozdělený na fochy pro jednotlivé páry obuvi, v obalech ze síťoviny přechovávám spodní prádlo, v igelitovém sáčku mám plavky. Ve šperkovnici přechovávám malé doplňky, v „kufru krásy“ – neboli beauty case – mám manikúru, necesér s kosmetikou a etuji s líčidly. A při sobě mám během cesty stále malou kabelku zvanou messenger s doklady a penězi – pro větší bezpečí ji nosím křížem přes rameno. Šťastnou cestu!

Taška s tepelně izolačními kapsami na jídlo a nápoje. keen, 999 kč, www.keenfootwear.cz

Paleta barev

Dekorativní hedvábný šátek z kolekce Living Art. frey wille, 1650 kč, havířská 3, praha 1

Pohodové

Kotníkové plátěnky s motivy květin a americké vlajky s tradičním džínovým knoflíkem. levi's, 1490 kč

Jedinečná

Recyklovatelná papírová taška zdobená kolážemi od pracovníků z chráněných dílen Fokus Mladá Boleslav. par excellence, www.parexcellence.cz

Do nepohody

Peněženka s množstvím kapsiček na zip z nepromokavého materiálu rip-stop nylonu, lesportsac, 830 kč

114

Foto: archiv firem, Ondřej Petrlík, zavazadla na fotografii vlevo nahoře jsou od značek VICTORINOX a KIPLING

Na piknik!

Na kosmetiku

Kufřík Cosmolite z velmi odolného materiálu je překvapivě lehoučký. samsonite, 5810 kč, www.samsonite-kufry.cz

Inkognito

Kvalitní sluneční brýle se prodávají v originálním balení s pouzdrem a hadříkem k čištění. salvatore ferragamo, cena na www.ferragamo.com

Nápadný

Klobouk ochrání před sluncem a připoutá pozornost. hermès, info o ceně v pařížské 12, praha 1, www.hermes.com

Kolem pasu

Praktická a opět módní je ledvinka ze syntetické kůže. lacoste, 1840 kč, www.lacoste.com

Šperkovnice

Skladná cestovní šperkovnice z kůže a látky shantu. morellato, 1790 kč, www.morellato.cz

První pomoc

Šetrná k přírodě

Nákupní látková taška – lepší než igelitová! roxy, 390 kč, www.quiksilver-europe.com

Vzdušné

Bez chyby

Skořepinový kufr z technického polykarbonátu Lexan má doživotní záruku, výsuvnou trolej a otočnou rukojeť. victorinox, menší 9849 kč, větší 10 829 kč, www.victorinox.cz

Páskové sandálky z lakované kůže. emporio armani, beltissimo, 7290 kč, www.beltissimo.eu

115

Dámská toaletní taštička s nástroji na líčení a na manikúru. samsonite, 2280 kč, www.samsonitekufry.cz

k o sm e t i k a

Doporučuje Klára Klempířová

Do letadla, do vlaku Mýdlo a ručník, to mi stačilo v dobách, kdy jsem jezdila na dětské tábory. Dnes jsem náročnější. Odličovač pleti a očí, krém na obličej a na ruce, nohy a tělo, pěsticí produkty

na nehty a rty, olej k masáži a přípravky pro ústní hygienu... To všechno nesmí chybět v mé kosmetické „výzbroji“, když jedu na dovolenou. Jak zařídím, aby se mi všechno potřebné vešlo do zavazadla? Vybírám si koncentrované kosmetické produkty a samozřejmě malá, cestovní balení. Co ve zmenšené verzi neseženu, přelévám do miniaturních lahviček. Raději tedy vezu několik malých nádobek s kvalitní kosmetikou než produkty typu „3 v 1“, na které nejsem zvyklá. To ale naopak neplatí u různých multipomůcek: manikúra, pedikúra nebo pouzdro s mezizubními kartáčky a párátky v jednom, to vše se může hodit. Pokud jde o parfém, volím také co nejmenší balení, ale když to nejde jinak, jsem v tomto případě ochotná udělat výjimku a vézt s sebou i velký flakon – hezky vonět je přece nutnost za každé situace!

Pleť na rozdíl od vás nemá dovolenou

[1] výrazné rty Lesk obsahuje kapičky přírodní vody z lotosového květu. watershine gloss, maybelline, 99 kč [2] jemný třpyt Lak ozdobí i ochrání. z kolekce french tropez manicure, lancôme, 670 kč [3] květiny a dřevo Vůně s tóny květu broskve, hyacintu, kosatce a růže má v základu santalové a cedrové dřevo. burberry, 30 ml/1290 kč [4] svěží dech Pure spray Swiss Dent má antibakteriální účinek, působí proti vzniku zubního kamene a dává dlouhodobý pocit svěžesti v ústech. 7,5 ml/260 kč, www.profimed.cz [5] jako ze zahrady Jemná toaletní voda s vůní pivoněk. 75 ml/895 kč, l'occitane [6] s pomerančem Lehká toaletní voda s certifikací bio. zest d'orange, melvita, 100 ml/650 kč, www.melvita.cz [7] pro harmonii Růžový olej působí na tělo i duši, hodí se k masážím. 10 ml/61 kč, dr.hauschka, www.yinyang.cz

4 6

Foto: archiv firem, Yarik Mishin

Letní radosti

3 116

k o sm e t i k a

Doporučuje Klára Klempířová

Na dovolenou

Co bychom neměli zapomenout přibalit do kosmetického kufříku? Především přípravky, které léčí a dokážou ulevit.

2 1

[1] vyživující Krém na suché ruce s bambuckým máslem, medem a extraktem ze sladkých mandlí. l'occitane, 30ml/190 kč, www.loccitane.cz [2] tonikum Květinová voda ve spreji z čerstvých listů rozmarýny osvěží nejen na cestách. saloos, 85 kč, www.saloos.cz [3] pro oči Chladivá tyčinka pomáhá při otocích v okolí očí, při pocitu pnutí nebo proti kruhům pod očima. alcina, 100 kč, www.alcina.cz [4] úleva nohám Osvěžující sprej na nohy Reviving Foot Spray s chladivým mentolem udrží nohy v dobrém stavu po celý den. oriflame, 150 ml/139 kč [5] s panthenolem Voděodolná extrémně prodlužující řasenka určená speciálně pro letní měsíce. dermacol, 149 kč [6] praktická Cestovní sada obalů na kosmetiku různých velikostí přijde vhod zvláště při cestách letadlem. oriflame, 189 kč [7] pedikúra Multifunkční pomocník v péči o nohy „4 v 1“: kartáček, pemza, škrabka a pilníček. body basics, 229 kč, www.body-basics.info [8] zdravé zuby Elegantní a hygienické řešení, jak i na dovolené pečovat o mezizubní prostory: do pouzdra lze jednoduše vkládat mezizubní kartáčky a párátka (celkem 40 ks). gum mk soft picks, 160 kč, profimed, www.profimed.cz

7 8 118

Foto: archiv firem, Cristiano Galbiati

Správná výbava

VÌDOU K E Z D R AV É PLETI

pH intimních oblastí u žen je mezi 3,5 - 4, v menopauze pak 6,5 - 7. Sebamed intimní emulze pH 6,8 slouží jako pøirozená bariéra proti infekcím v menopauze. Sebamed intimní emulze pH 3,8 udržuje a obnovuje normální vaginální prostøedí, které slouží jako pøirozená bariéra proti infekcím. Èím je pH intimní hygieny bližší pøirozenému pH, tím je ochrana úèinnìjší.

INTIMNÍ EMULZE 6,8 pH Unikátní kompozice složená z: 3

Hamamelis Virgine - má antibakteriální úèinky

Pantenol - má zklidòující úèinky

pH intimních oblastí v souvislosti s hormonální zmìnou v menopause roste a je posléze vyšší, než prùmìrné pH kùže, proto máme pH 6,8

INTIMNÍ EMULZE 3,8 pH Unikátní kompozice složená z: 3

Aloe barbadensis - podporuje hojení, je antimykotická a úèinná pøi likvidaci virulentních druhù vaginálních trichomonád

Sodium lactate - má antimikrobiální úèinky

Bisabolol

Výhradní distributor: Mark Distri s.r.o., Na Floře 2, 143 00, Praha 4, tel.: 244401993-6, email:info@markdistri.cz, www.seba.cz

l o h a s / byd l e n í

Text Günter Bartoš / foto Radek Plíhal

Neortodoxní architekti Jan Aulík a Jakub Fišer právě vystavují v Galerii Jaroslava Fragnera.

Tvůrci vešli do širšího povědomí návrhem kancelářského komplexu BB Centrum na pražské Brumlovce, stojícího v blízkosti výpadovky na Brno. Dynamická lomená fasáda jedné budovy, těsně se přimykající k magistrále, evokuje svými tvary hi-tech válečné námořní plavidlo. Podle teoretika

architektury Rostislava Šváchy se právě expresivní šikmé plochy, které vhodně odrážejí a pohlcují hluk, staly charakteristickou značkou jejich ateliéru. Vedle kancelářských budov na Pankráci, bytového domu v Brně a komunitního centra v Praze 4 postavili architekti Aulík

Dům v létě chladí, v zimě ohřívá, vevnitř je příjemně a provoz není drahý

Rodinný dům v Myšlíně

120

a Fišer také dva rodinné domy – v pražských Kunraticích a Myšlíně. Stavba v Kunraticích se do ulice tváří jako pevnost – nad betonovou zdí je fasáda bez oken, krytá plechem, jen v jednom místě prolomená. Na opačné straně architekt Aulík dům otevřel prosklením přes dvě patra: „Přestože jsou skleněné plochy velkorysé, hodně osvětlují místnosti a poskytují kontakt se zahradou a lesem, v celkovém součtu je jich méně než u průměrného rodinného domu.“ Takové řešení se pro úzký protáhlý pozemek, na kterém

dům stojí, jeví jako nejoptimálnější. Z domu je vidět to nejlepší – zahrada a les, zároveň se přiměřeným využitím skleněných ploch šetří energie. „Účty za energii nejsou vzhledem k velikosti špatné,“ říká Aulík, který dům postavil pro sebe. Neprojektoval ho však jako nízkoenergetický. „Energetická náročnost není to jediné hledisko při navrhování a nemělo by ‚válcovat‘ ta ostatní.“ Stejně neortodoxně si počínal Jakub Fišer v případě návrhu v Myšlíně, kde využil svažitý pozemek a dům do něj částečně

121

zahloubil. Země dům v létě chladí, v zimě ohřívá, protože má celoročně vyrovnaný průběh teplot. Prosklená jižní fasáda zase v zimě zahřívá skleníkovým efektem inte riér, v létě ji stíní stromy a pergola. V domě se udržuje příjemné klima a provozní náklady nejsou velké. „Takhle projektovat je dnes normální. Není třeba tomu dávat nálepku nízkoenergetického domu, která je do jisté míry marketingem,“ konstatuje Fišer. aulík fišer architekti, návrhy a realizace 1995– 2010, do 29. 8., www.gjf.cz, www.afarch.cz

l o h a s / fa i rt ra d e

Text Josef Tuček

Které zboží je fér k přírodě i k výrobcům? „Jako spotřebitelé děláme při nákupu rozhodnutí, která

ovlivňují životní prostředí i důstojný život lidí v rozvojových zemích,“ vysvětluje Vanda Jarošová z české Společnosti pro Fair Trade. Její organizace společně s ekologickým Hnutím Duha a neziskovou organizací FSC ČR zmíněnou soutěž pořádala. Lidé odpovídali, co vědí o značkách Bio, Fairtrade a FSC. Značka Bio je u nás jednoznačně nejznámější. Označuje ekologicky získané potraviny od zemědělců, kteří se v péči o půdu a rostliny obejdou bez průmyslových hnojiv a chemických postřiků proti hmyzu, plevelům a houbám. Značka Fairtrade je známá o něco méně. Česky znamená „spravedlivý obchod“, a myslí se tím způsob obchodu s drobnými pěstiteli v rozvojových zemích, kvůli kterému nesmí být ničena příroda a pěstitelé nejsou bráni na hůl. Do systému Fair Trade je zapojeno téměř 1,5 milionu pěstitelů, zemědělských pracovníků a řemeslníků v 58 zemích Afriky, Asie a Latinské Ameriky.

Test Co víte o odpovědném nakupování? Otázky pocházejí z testu, o němž se píše v článku. Správné odpovědi najdete vpravo ve hřbetu stránky. 1. Certifikace Fairtrade zaručuje: a) že pěstitel či výrobce dostal spravedlivou odměnu za svou práci a při výrobě produktu nebyla využívána dětská práce či poškozeno životní prostředí. b) že spotřebitel obdržel všechny důležité technické informace

o výrobku a je mu zaručeno právo vyměnit či vrátit vadný výrobek. c) že výrobce splňuje národní i evropské předpisy a požadavky na kvalitu produkce.

Certifikační systém FSC (Forest Stewardship Council – Rada pro péči o lesy) sdružuje ekologické organizace, lesníky, obchodníky se dřevem i dřevozpracující průmysl. Jeho podstatou je ekologicky i ekonomicky životaschopné obhospodařování lesů, značka FSC pak označuje výrobky ze dřeva z těchto lesů. Přestože zboží označené těmito značkami může být dražší, neplatí to absolutně. „Vždy je totiž třeba srovnávat cenu stejně kvalitních výrobků. Například čokolády se známkou Fairtrade mívají vysoký podíl kakaa a ve srovnání se stejně kvalitními běžnými čokoládami nejsou dražší. Navíc mají často certifikaci Bio. Podobně to platí i o kávě,“ vysvětluje Vanda Jarošová. Jak se ukázalo, účastníci soutěže o možnosti orientovat se při nákupu podle certifikovaných značek obvykle věděli. Z 1190 lidí, kteří test vyplnili, mělo 770 alespoň čtyři správné odpovědi. To organizátoři hodnotili jako vcelku dobrý přehled. A jak se orientujete vy? Zkuste s námi odpovědět na následující otázky. 3. V ČR se podle ekologických a sociálních požadavků certifikace lesů FSC hospodaří: a) na 2 % plochy lesů. b) na 14 % plochy lesů. c) na 75 % plochy lesů.

2. Ekologicky hospodařící zemědělec: a) smí aplikovat zákonem určené organické a neorganické pesticidní látky, které jsou neškodlivé pro lidi i životní prostředí.

4. Mezi základní principy Fair Trade nepatří: a) zkrácení dodavatelského řetězce od producenta ke spotřebiteli.

5. Při výrobě biopotravin je zakázáno: a) přidávat jakákoli aditiva, tzv. „éčka“. b) používat umělé vitaminy a umělá barviva. c) přidávat cukr. 6. Systém certifikace FSC nedovoluje v českých lesích: a) používat koně k odvozu dřeva.

b) nesmí vůbec používat pesticidy.

b) garantovaná finanční podpora nezávislá na odvedené práci.

b) vytvářet paseky větší než půl hektaru.

c) smí používat veškeré syntetické pesticidy, ale jen v malém množství.

c) zvyšování konkurenceschopnosti a podpora rozvoje producentů.

c) citlivé těžební techniky těžby dřeva.

122

Foto: Didier Gentilhomme /FLOI, správné odpovědi: 1a, 2a, 3a, 4b, 5b, 6b

„Přemýšlej a ber – značky, co jsou fér!“ To byl slogan internetové soutěže, která se snažila zákazníkům připomenout, že není zboží jako zboží.

ife .cz

v n Spe w ov ciá w. ém ln co e í ce un -sh ny t r op yl u

UNIKÁTNÍ ČISTICÍ TECHNOLOGIE V SOULADU S PŘÍRODOU Ekologické prostředky ECOVER • rychle a úplně biologicky rozložitelné • netestovány na zvířatech • citlivé k vaší pokožce • výborné čisticí účinky

K dostání v obchodech Country Life a ve specializovaných prodejnách. Více informací na www.countrylife.cz/ecover

l o h a s / do m á c n o s t

Text Pavel Kočička

Komedie jménem univerzální nabíječka Evropská komise připravila před časem pro výrobce mobilních telefonů nařízení, podle něhož musejí vypracovat koncepci jednotné nabíječky a do roku 2012 ji začít prodávat. Realizace tohoto plánu je ale daleko složitější, než se na první pohled zdálo. Poměrně běžný obrázek z kanceláří po celém světě: „Nemáte náhodou někdo nabíječku na xyz?“ Půjčit si zařízení od kolegy ale často jen tak nejde, protože – ačkoli jsou třeba vaše telefony od stejné značky – nabíječky (respektive jejich konektory) se liší. V našich bytech máme řadu výrobků, které trvale odebírají proud, protože jsou zbytečně v režimu stand-by. V průměrné domácnosti tyto ztráty představují asi 10 % roční spotřeby energie, neboli jeden měsíc v roce platíme za provoz zařízení ve chvílích, kdy jsme ho vůbec nepoužívali. Nabíječky mobilních telefonů tvoří pouze malou část z této spotřeby, ale i tak stojí za zmínku. Nejde totiž jenom o to, že často zůstávají trvale zapojené v zásuvce, ačkoli právě nenabíjejí, důležité také je, že většinou máme doma zbytečně víc nabíječek než mobilních telefonů. A proč kupovat novou nabíječku s každým dalším telefonem? Univerzální nabíječky by si nejspíše přáli všichni – kromě výrobců mobilních telefonů. Zatím žádná vláda na světě nebyla s to si s jejich negativním postojem poradit.

První univerzální nabíječka AniFyx z roku 2007

Výrobci sdružení v projektu DIGITAL EUROPE kupodivu na výzvu Evropské komise zareagovali poměrně svižně a již v červnu 2009 vydali prohlášení o harmonizaci stavu nabíječek. Odborníci-komentátoři to většinou glosovali s větším či menším optimismem, předpokládali, že se v roce 2012 skutečně dočkáme „euronabíječky“ na všechny telefony s jednotným konektorem. Jenže to není reálné – a ani nemůže být. Přestože spotřebitelé vnímají telefony jako navzájem zaměnitelné černé krabičky, rozdíly mezi nimi jsou poměrně velké. Baterie se vyrábějí už téměř výhradně jediného typu (LiION), ale jejich kapacita se liší od 400 do 2000 mAh. Jinými slovy, nejmenší baterie má pětinovou kapacitu oproti baterii největší. A nabíječka pro větší baterie může snadno při připojení k slabšímu mobilu jeho baterii zničit. Naopak zase slabá nabíječka nedokáže telefon s baterií o větší kapacitě nabít. Sen o skutečné univerzálnosti prozatím jaksi končí. Přesto by bylo možné počet rozdílných nabíječek redukovat. Výrobci ovšem navrhli jiný „trik“: nabíječka blízké budoucnosti bude sice univerzální a bude mít (víceméně) univerzální konektor, ale některé telefony nemusí nabíjet vůbec a některé jenom velmi pomalu. Vyšli tedy vstříc požadavkům Evropské komise, ale jinak se

Dočkáme se jednotné euronabíječky pro všechny telefony? pravidla na trhu s mobilními telefony příliš nezměnila. Přesto o přínosu nařízení komise nemůže být pochyb – přinejmenším vyprovokovala výrobce k alespoň minimální aktivitě v tomto směru. A konečně, i když nebudeme mít jedno univerzální zařízení, vznikne nový standard, který budou všichni výrobci víceméně dodržovat, protože jinak se nedostanou na evropský trh. Možná ve výsledku skutečně o něco málo poklesne množství nabíječek – a tím i spotřeba energie.

124

Ještě dlouhá cesta

Připravuje Marie-Paule Pospisil

Quiche lorraine Dnes vám představím jednu pochoutku z Lotrinska, tedy z kraje, který je gastronomicky méně bohatý než většina ostatních koutů Francie. Přesto je quiche lorraine oblíbenou hvězdou téměř všech francouzských bister, kavárniček i restaurací. Lze si na ní pochutnávat jako na předkrmu, ve francouzských domácnostech se ale často servíruje jako chod hlavní. Peče se v malých kulatých formičkách o průměru zhruba 8 až 10 cm, nebo i ve větších – a pak se krájí na jednotlivé porce jako dort. Křehké těsto si připravte den předem: Do salátové mísy dejte 250 g hladké mouky, 140 g másla nakrájeného na malé kousky, sůl, 1 až 2 polévkové lžíce vody. Všechno pěkně promněte ručně, aby vzniklo lehce hrudkovité a elastické těsto. Udělejte z něho kouli, zabalte ji do celofánu a dejte přes noc do lednice. Pro koláč o průměru 35 cm potřebujete: 300 g křehkého těsta anebo listového těsta z čistého másla 200 g na kostičky nakrájené uzené slaniny 4 vejce 200 g plnotučné smetany 10 cl mléka sůl, pepř Vyválejte těsto (listové nebo křehké) a vtlačte do formy na koláče tak, aby vytvořilo jednolitou tenkou vrstvu na dně a šlo až po okraj formy. Předehřejte troubu na 180 °C a předpečte jemně vidličkou propíchané těsto pokryté papírem na pečení (10 až 15 minut). Mezitím osmažte kostičky slaniny na pánvi. V míse rozmíchejte vejce, přidejte smetanu, mléko, sůl a pepř. Na předpečené těsto nasypte pravidelně kostičky upečené slaniny, polijte rozmíchanými vejci a vše dejte do trouby na zhruba 20 minut. Varianty: Přidejte 100 až 150 g nastrouhaného sýra do rozmíchaných vajec s mlékem. Je možné také přidat 3–4 jemně nakrájené a usmažené cibule, máme-li ji rádi, ačkoli opravdová quiche lorraine se dělá bez cibule.

Lotrinský koláč se podává jako lehký předkrm nebo vydatný hlavní chod 125

Nápad pro vegetariány: Slaninu lze nahradit kolečky pórku osmaženého na pánvi. V tomto případě je sýr nezbytný a vzniká jídlo příbuzné, zvané tarte aux poireaux (pórkový koláč).

Ivana Lomová: Projížďka, 2004, 70/100 cm, olej na plátně

126

kalendář

Tvořivá grafika v Brně • Léto

na hradech a zámcích

• Jiří Sozanský v Museu Kampa • Divadlo v Jiráskově Hronově • Pozvánka do Berlína

Kdy a kam za kulturou 127

bienále

Doporučuje Jana Nekolová

Tvořivá grafika

Jednou za dva roky se proměňují v jeden velký výstavní prostor věnovaný grafickému designu, a to na celé čtyři měsíce. Všechny tři budovy Moravské galerie – Uměleckoprůmyslové muzeum, Pražákův a Místodržitelský palác, hostí nejen mezinárodní soutěžní přehlídku, ale také další tematické výstavy. Nesmyslná krása Autorem hlavní výstavy „Cosi tísnivého: Surrealismus a grafický design“ je britský kritik, spisovatel a teoretik vizuální kultury Rick Poynor. Expozici nazval podle stejnojmenného eseje Sigmunda Freuda „Cosi tísnivého“ z roku 1919. „… i grafický design může být místem, kde je možné se setkat se zvláštními, fantastickými a neobvyklými věcmi, kde můžeme znovu objevit ztracený smysl pro tajemství a zažít podivně nesmyslnou krásu, okouzlení a zázrak,“ zní Poynorovo průvodní slovo. V sedmi oddílech výstavy (Surreálné tělo, Kabinet divů, Zrození úžasného, Tajemné předměty touhy, Polymorfní obraz, Osvobozené písmo, Biograf snů) se z českých umělců představují například Eva a Jan Švankmajerovi, Karel Teige, Jindřich Štyrský či Josef Vyleťal, zahraniční autoři zastoupení v těchto sekcích pocházejí z Polska, Francie, Norska, Anglie i Spojených států.

Novinky z oblasti plakátů, firemní, informační i reklamní grafiky z celého světa představuje přehlídka Bienále Brno 2010.

Franciszek Starowieyski, Polsko: Kochanek, Lekki ból, 1970, plakát Neznámý autor (nigerijský film), Desperate Billionaire 2, kolem r. 2005, filmový plakát

128

Po čtyři měsíce je Moravská galerie centrem grafiky

Igor Stanisljevic: Pula is More – Branding of the City of Pula, vyrobeno pro Pula Tourist Board and City of Pula, 2008/2009

Sato Koichi (Japonsko): Graduation Exhibition 2006, vyrobeno pro Tama Art University

Také další programy grafického bienále stojí za pozornost. Ať už je to přehlídka prezentující grafiku českých nezávislých časopisů od roku 1989 nazvaná BigMag anebo africké plakáty či spíše malované poutače na programy pouličních kin (výstava se jmenuje Ďábel, smrt a Schwarzenegger). Cyklus Osobnosti českého grafického designu je věnován tvorbě Jana Solpera, expozice R2: Artur Rebelo a Lizá Ramalho představuje portugalskou uměleckou dvojici – laureáty přehlídky z roku 2006. Brněnské bienále patří k nejstarším výstavním projektům na poli grafického designu na světě. Zájem návštěvníků každým rokem stoupá. Není divu. Kdo během léta navštíví Brno, všudypřítomné grafice v nejrůznějších formách a polohách 24. mezinárodní se nevyhne. A tak si ji zkrátka musí oblíbit!

bienále grafického designu brno, moravská galerie v brně, 22. 6.–24. 10., www.moravska-galerie.cz

Surrealismus, různé přístupy k typografii i africký plakát 129

p r á z d n i n ov é t i p y

Vybírá a doporučuje Jana Nekolová

Léto na hradech a zámcích Divadlo

Třeboňský zámek

Hudba

Kašpar na Kašperku Divadelní spolek Kašpar si pro svá letní představení vybral kulisu hradu Kašperk. Na přelomu léta tu zahraje prvotinu švýcarského autora Igora Bauersimy. Hra Norway Today je milostným příběhem plným humoru i extrémních situací. V režii Jakuba Špalka hrají Irena Kristeková a Petr Lněnička. hrad kašperk, 3.–5. 8.

Aleksandar Marković

Festival Špilberk

Pohádkové léto Galerie

Cyklus čtyř koncertů na nádvoří hradu Špilberk pořádá během srpna Filharmonie Brno. K příjemným zážitkům bude patřit provedení hudby k baletu Sergeje Prokofjeva Romeo a Julie pod taktovkou Aleksandara Markoviće, ve stejný večer – 11. srpna – zazní Chopinův Klavírní koncert č. 2 f moll op. 21 v podání Jana Simona. více na www.filharmonie-brno.cz

Folkové prázdniny Náměšť nad Oslavou

Zámek Červená Lhota Každoročně přijíždějí na zámek Červená Lhota divadelní soubory, aby malým školákům zpestřily prázdninové nicnedělání. Z bohaté nabídky si jistě každý vybere svou oblíbenou pohádku. www.vaclavkoubek.cz/pohadkove-leto-cervena-lhota

Výstava na zámku Hluboká Velkou retrospektviní výstavu Karla Zlína Machálka (*1937), českého výtvarníka žijícího od roku 1975 v Paříži, mají možnost zhlédnout letní výletníci na Hluboké. V zámecké jízdárně jsou vystaveny nejen umělcovy obrazy, kresby, ale i plakátová tvorba a plastiky. Expozice nevynechává ani jeho literární činnost. alšova jihočeská galerie, zámek hluboká, do 5. 9.

130

Rozmanitá hudební nabídka až do pozdních nočních hodin, také tanec, divadlo, výtvarné a jiné tvůrčí dílny, to vše v působivém prostředí renesančního zámku. 24.–31. 7., www.folkoveprazdniny.cz

Foto: archiv divadel, AJG, kapely Hradišťan, České hrady, ArtTriton, Loketské kulturní léto, © myspace Lupa Luna, © P. Kolský, © B. Holomíček, © K. Pinter, © L. Skálka

Jana Krausová a Karel Roden jako partnerská dvojice středního věku, jež ve svém luxusním bytě probírá traumata svého dlouholetého manželství – neboli komorní představení od francouzského autora Philippa Claudela O lásce aneb Parle-moi d'amour. Tentokrát na zámku Třeboň. Hra vznikla pod režijním dohledem Adama Krause. státní zámek třeboň, 15. 7.

Operní árie, klasika, folk, rock a divadlo, to vše v romantických kulisách Kulturní léto na Lokti

Klasika pod hvězdami Romantická opera v romantických kulisách – to je Rusalka Antonína Dvořáka v patnácti představeních na patnácti českých a moravských zámcích. Roli Rusalky zpívá sólistka Státní opery Praha Jitka Burgetová, Ježibabu nastudovala sólistka téže scény Andrea Kalivodová, sólista moravského divadla Olomouc Milan Vlček se zhostí role prince. Celé představení živě doprovodí čtyřicetičlenný orchestr pod taktovkou Martina Peschíka, šéfdirigenta Jihočeského divadla v Českých Budějovicích. Na závěr každého večera je navíc připraven ohňostroj. Projekt pořádá umělecká agentura ArtTriton. www.rusalkanazamcich.cz

Jedna z nejatraktivnějších přírodních scén v České republice se nachází na břehu řeky Ohře přímo proti loketskému hradu. Byla postavena na konci čtyřicátých let minulého století. Letošní program nabízí kromě operních inscenací Rusalka a Nabucco řadu dalších, neméně zajímavých hudebních pořadů. Zazní tu velkolepá Carmina Burana Carla Orffa, vystoupí soubor Ensemble Bona Fide s představením nazvaným„Baroko, jak jste je ještě neslyšeli”. V rámci programu s názvem „Koncert tónů a barev“ zase umělci propojí hudbu s výtvarným uměním. loket, 16.–31. 7., program na www.loketfestival.info/cz_html/loket.htm

Monkey Business

Kapela Kryštof

Svátky hudby

Letní scéna pod hradem

České a moravské hrady ožijí během prázdninových víkendů hudbou všech možných žánrů. V rámci festivalu České hrady zahrají například Bratři Ebenové, Support Lesbiens, Dan Bárta, Katarína Knechtová, Kryštof nebo Toxique. točník, 9.–10.7., kunětická hora, 16.–17. 7., švihov, 23.–24. 7., rožmberk nad vltavou, 30.–31. 7., bezděz, 6.–7. 8, bouzov, 12.–14. 8., veveří, 20.–21 .8., hukvaldy, 27.–28. 8., podrobný program na www.ceskehrady.cz

Rusalka

zámek slavkov u brna, 3. 7., zámek žleby, 4. 7., vodní hrad švihov, 9. 7., zámek loučeň, 10. 7., zámek štiřín, 16. 7., zámek lednice, 17. 7., zámek třeboň, 23. 7., zámek hradec nad moravicí, 24. 7., zámek bechyně, 30. 7., zámek sychrov, 31. 7., zámek boskovice, 13. 8., zámek roudnice nad labem, 14. 8., zámek bečov nad teplou, 28. 8., zámek orlík nad vltavou, 21. 8., zámek bor u tachova, 28. 8.

Festival Okoř

Proč si nezajet třeba na kole na folkrockový festival nedaleko hradu Okoř? Vystoupí Jana Kirschner, Tomáš Klus či kapela Nightwork. Rodinná atmosféra, zajímavý program – zábava zaručena! okoř, 21. 8., www.festivalokor.cz

Nabucco

131

k a l e n d á ř / g a l e ri e

Vybírá a doporučuje Jana Nekolová

Jiří Sozanský

Skelety „Něco mě nutí vracet se

k formálnímu řešení z let sedmdesátých…“ říká výrazný český výtvarník Jiří Sozanský (*1946). Člověk v mezních situacích, osobních i společenských, je středem jeho zájmu a okolní svět ho nenechává v klidu. Jeho tvorba se systematicky obrací proti jakékoli ideologické zvůli. V pražském Museu Kampa nyní vystavuje objekty, kresby, grafiky a fotokoláže nejen z konce let sedmdesátých, ale také z posledních pěti roků. Mezi díly z dvou různých období se rozvíjí efektní dialog, pocit bezmoci je ovšem všumuseum kampa, nadace jana a medy dypřítomný bez ohledu na dobu vzniku.

mládkových, praha, do 9. 9., www.museumkampa.cz

Kresby, grafiky, objekty a fotokoláže zachycují

člověka v mezních situacích

Pocta Janu Palachovi, 2008, bronz, 50x50x200 cm

132

Výstava měsíce

Asymetrická harmonie Propagátora avantgardních směrů Karla Teigeho představuje jako průkopníka nové typografie výstava v originální instalaci umělce Zbyňka Baladrána. západočeská galerie v plzni, do 19. 9.

Emil Filla: Archiv umělce Výstava upozorňuje na část archivu českého malíře, grafika a sochaře Emila Filly. Od poloviny 20. let 19. století si pravidelně lepil na kartony vybrané reprodukce uměleckých děl, hlavně fotografií. Vystaveno je několik souborů, k těm nejzajímavějším a Fillou pravděpodobně nejvíce ceněným patří soubor s pracemi Pabla Picassa. gask, jezuitská kolej,kutná hora, do 19. 9.

Současní italští umělci, malíři a sochaři rozličných výtvarných technik a přístupů (mezi nimi Enrico Lazzini či Loredana Zucca), vystavují v centru Prahy. galerie břehová, praha, 8. 7.–27. 8.

Tip: Galerie Na Shledanou

Sny a vize

Italští mistři

Neuskutečněné projekty architekta Josefa Gočára pro Hradec Králové si mohou prohlédnout návštěvníci expozice, jež probíhá v rámci letošního Roku architektury. Výstavu doplňují také fotografie realizovaných staveb z let 1904–1935. muzeum východních čech v hradci králové, do 31. 10.

Z nedokončené smuteční síně ve Volyni z konce 80. let 20. století vznikla nová výstavní síň. Během rezidenčních pobytů ji umělci vyzdobí svými díly. Jako první se představí Ondřej Maleček, který vystudoval ateliér malby na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Své dílo nazval Tiché volání. galerie na shledanou, volyně, do 22. 8.

Roky ve dnech

Ego

Podtitul výstavy České umění 1945–1957 napovídá, že je zaměřena na období pro výtvarné umění ne příliš příznivé. Přesto u nás vznikala osobitá a kvalitní díla. Na snímku Žena a město od Mikuláše Medka. ghmp – městská knihovna, praha, do 19. 9.

Ivan Pinkava, Michal Pěchouček, Václav Stratil, Johana Pošová a mnoho dalších významných umělců se potkává v kurátorské koláži fotografického portrétu posledních padesáti let.ego/portrét x fotografie, galerie langhans, praha, do 29. 8.

133

YELLOW SISTERS

INDIES SCOPE

Druhé album dámského vokálního kvarteta Tubab Woman, je o bílé ženě s černou duší, svobodné a nespoutané Afričanky, Indiánky, Keltky, Češky či Slovenky. Album prochází s lehkostí napříč žánry soulu, funky, r´n´b, world music, jazzu i reggae. MAM464-2

poslouchej ukázky písní, stahuj MP3 i ZDARMA, kupuj CD, DVD a LP, čti o kapelách a koncertech, sleduj videoklipy . . .

Tubab Woman

NEJLEPŠÍ WEB KE STAHOVÁNÍ HUDBY

BezoBratři – Bezobav

Rabudeň, Rabudeň

L. Holý & Musica Folklorica

Singalana

Poletíme?

Yellow Sisters

Skupina dobře vypadajících mužů

Traband – Domasa

MP3 v kvalitě 256/320 kB, s obalem – přední i zadní stranou, ukázky písní z alba k poslechu, spuštěné jedním klikem, možnost platby kartou, Paypal, Paypay, převodem na účet, podrobný přehled o stavu zakázky

Nerudova 13, 118 01 Praha 1 www.muzeummontanelli.com uvádí / presents

Bedřich Dlouhý King of Art 1. Autoportrét V.

Výstava prodloužena do 31.7.2010

kale ndá ř / filmy

Vybírá a doporučuje Jana Nekolová

Historické drama Chorvatské filmy Agora

Snímek měsíce

Výpravný film španělského scenáristy a režiséra Alejandra Amenábara je poutavým podobenstvím o pohanské filozofce. Astronomka Hypatie (Rachel Weisz) je odhodlána se svými věrnými zachránit moudrost starověkého světa, která se ukrývá v Alexandrijské knihovně. premiéra 22. 7.

Single Man Profesor George Falconer (v podání Colina Firtha) ztratil po smrti svého dlouholetého partnera chuť do života. Žije minulostí, budoucnost jej nezajímá, každý den se snaží přetrpět. Celý snímek časově obsahuje události a setkání z jednoho jediného dne profesorova života, během něhož zvažuje, jestli má cenu žít, nebo raději vše skončit. Filmovou adaptaci Isherwoodovy novely natočil Tom Ford. premiéra 15. 7.

Pan Nikdo

Letní filmová škola 2010

Foto: archiv J. Gregora, archiv AČFK, Aerofilms, Bontonfilm, LFŠ, Artcam

Jaco Van Dormael zasadil děj filmu do roku 2092. V té době již svět nezná smrt, zbývá poslední smrtelník, 117letý Nemo Nobody. O prázdninách na Marsu vzpomíná na své tři životy... premiéra 15. 7.

Na přelomu léta se filmoví nadšenci každoročně vydávají do Uherského Hradiště. Již 36. ročník Letní filmové školy představuje ve svých šesti sekcích aktuální filmové tendence, osobnosti, témata a okruhy z dějin kinematografie. Letos se filmová

Sama v Africe

Jacques Tati

Maria (Isabelle Huppert) odmítá opustit svou kávovou plantáž v okamžiku, kdy celé rodině hrozí nebezpečí. Ztratili by tím domov, kde po celé generace žili. Napínavý film ze současné Afriky natočila francouzská režisérka Claire Denis. premiéra 26. 8.

škola zaměřuje především na islandský a nový latinskoamerický film. V rámci sekce Inventura je na programu kompletní retrospektiva celovečerních i krátkých filmů francouzského komika Jacquese Tatiho. Mezi hosty bude například maďarský režisér Béla Tarr či v Německu žijící režisér Ivan Fíla. uherské hradiště, 23. 7.–1. 8., www.lfs.cz

Studené světlo

Kritický zápisník A Serious Man

Ve filmu A Serious Man napsali bratři Coenové svou variaci na starozákonní příběh Joba, bezúhonného člověka, krutě trestaného Bohem. A je to jako vždy v jejich filmech hodně temná až cynická zábava. Snímek, v němž si Coenové pohrávají s divákem i s hlavním hrdinou jako krutý demiurg, není pro každého, bratry ale představuje ve vrcholné formě. Retro zasazené do sedmdesátých let vypráví o učiteli fyziky Larrym Gopnikovi (Michael Stuhlbarg). Žena mu zahýbá s kolegou a chce odejít od rodiny, povýšení na profesora se ve škole stále odkládá, syn místo poctivé přípravy na bar micva hulí trávu se spolužáky. Starosti by skolily i silnější povahu než tohoto křehkého intelektuála, tudíž není divu, že Larry hledá pomoc u rabínů. Bez úspěchu. Už komická úvodní scénJan Gregor ka ze štetlu, v níž se manželská dvojice dohaduje, zda je návštěvník jejich domu zlým duchem mrtvého, poukazuje na nemožnost RESPEKT objektivního poznání. „S přirozeností přijímejte vše, co se vám přihodí,“ říká v mottu snímku středověký židovský učenec Rashi. Ano, to je východisko lidského údělu podle bratří Coenů: s pokorou trpět a čekat, kdy jaká katastrofa opět udeří. premiéra 8. 7.

135

k a l e n d á ř / d i va d l o

Vybírá a doporučuje Jana Nekolová

Tip měsíce

METROpolitní léto hereckých osobností Na programu festivalu jsou úspěšná představení z let minulých i nové premiéry. Očekávanou novinkou je zpracování legendárního muzikálu Hello Dolly – šarmantní a výmluvnou Dolly Lewiovou hraje Ivana Chýlková. červenec, srpen, termíny na www.studiodva.cz

Letní scéna Divadla Ungelt

Divadlo Continuo již tradičně na každé léto připravuje mezinárodní projekt, který se odehrává v netypických prostorách. Letos si divadelníci vybrali zemědělskou usedlost Rábín, vybudovanou rodem Schwarzenbergů. Tou prošly moderní dějiny naší země tak intenzivně, že se dodnes těžko vzpamatovává. Právě osudy lidí, kteří v usedlosti kdysi žili a pracovali, se staly souboru Continuo inspirací. rábín, 21. 7.–28. 8., www.continuo.cz

Festival Letní Letná Francouzský soubor Atelier Lefeuvre & André je letošním zahraničním hostem přehlídky nového cirkusu a divadla. praha, 18. 8–31. 8., www.letniletna.cz

Stanice: Tančírna

Detektor lži Dlouho očekávaná oslava výročí svatby se moc nepovede. Navíc se do všeho plete hypnotizér... Současná hra ruského autora Vasilije Sigareva pojednává především o manželských rozporech. www.klicperovodivadlo.cz

Známý film italského režiséra Ettoreho Scoly je námětem inscenace, na níž se autorsky podíleli Dodo Gombár, Eva Jiříkovská a Ondřej Brzobohatý. www.ndbrno.cz

Kritický zápisník Léto je léto je léto

Je léto, čas divadlo – dříve – uspávající. Dnes je však jiná doba a divadla je i v létě hodně. Chtěl bych upozornit na festival, který svou tradicí vysoce překračuje všechny ostatní. Jiráskův Hronov se bude letos konat již po osmdesáté v řadě. Údajně žádný divadelní festival na světě s tak dlouhou nepřerušenou tradicí není. Každý den se konají dvě až tři představení, jež prošly druhovými celostátními přehlídkami, takže se zde setkává činohra s divadlem pro děti, loutkáři s experimentujícím divadlem, pantomima se studentskými soubory. A ještě přijíždějí zahraniční hosté! Souběžně probíhá řada divadelních dílen a každodenních – oficiálních i neoficiálních – diskusí. Upozorňuji každého, kdo – možná – ohrnuje nad Jiráskovým Hronovem nos, že již dávno nejde o setkání zastaralých přístupů Vladimír Hulec, k divadlu a státotvorného ochotnictva. Převládají mladí lidé, kteří vnášejí do městečka divadelní energii a mízu, již jinde jen stěží naDivadelní noviny čerpáte za celý rok. Jelikož sleduji především experimentující větev amatérského divadla, doporučuji z letošního (v době psaní tohoto sloupku ještě neuzavřeného) programu především pražské Frei Körper Kultur s projektem fyzického divadla Wir tanzen konzentriert! Nově vznikající soubor fyzického divadla platí za objev této sezony. Syrové představení je plné extrémního nasazení, jehož tématem je křehkost a zranitelnost nahého těla, násilí a bolest, manipulace a svoboda. Ač se jedná o otevřený, svobodný a proměnlivý tvar, je celý projekt po formální stránce (filmové projekce, svícení, hudba) dotažený ke kompozičně přesně vystavěnému celku. Ale i další inscenace, jež postoupily na Hronov ze Šrámkova Písku, stojí za zvýšenou – nejen letní – pozornost. Mladý soubor z pražských Dejvic s názvem Potrvá přiveze razantní dekonstrukci Shakespearova milostného dramatu Romeo – poslední štace?, jež zcela jistě vyvolá řadu vášnivých diskusí. Jiné pražské soubory – Antonín D. S. a Krvik Totr – společnými silami nahlédly chladně modernistickým způsobem na slavnou grotesku Daniila Charmse Jelizaveta Bam a Antonín D. S. navíc přiveze drsný intelektuální kabaret Škorpil intelektual show/Partneři. hronov, 30. 7.–7. 8., informace o programu na www.jiraskuvhronov.cz

136

Jizvy v kameni

Atmosféru letních večerů na pražském Novém Světě oživí populární představení Divadla Ungelt, například Ledňáček, Na útěku či poslední premiéra letošní sezony Origami. více info na www.divadloungelt.cz

k a l e n d á ř / h u db a

Vybírá a doporučuje Jana Nekolová

Elīna Garanča

Koncert měsíce

Mezinárodní hudební festival Český Krumlov

Lotyšská mezzosopranistka na sebe poprvé upozornila roku 2001, kdy se účastnila finále prestižní Světové soutěže BBC Cardiff Singer. Od té doby je vítaným hostem na předních světových pódiích. Také její premiéra v Metropolitní opeře, kde zpívala Rosinu v Lazebníku sevilském, měla nebývalý ohlas. praha,

Tenorista José Cura, houslista Gidon Kremer, jazzový trumpetista James Morisson a další významní světoví i tuzemští umělci se objeví na přehlídkce v malebném jihočeském městě. český krumlov, 16. 7.–21. 8., více na www.festivalkrumlov.cz

obecní dům, 2. 8.

Paco de Lucía

Výjimečný španělský kytarista Paco de Lucía přiváží opět do Prahy své andaluské syrové flamenco, které dokáže rozproudit krev v každém posluchači. Spolu s ním vystoupí vynikající šestičlenná doprovodná skupina. obecní dům v praze, 3. 8.

Káťa Kabanová v režii Roberta Wilsona

Vskutku barevný je další ročník tradičního mezinárodního festivalu. Na několika scénách zahrají muzikanti různých žánrů z celého svět – například The Cranberries nebo José James. ostrava, 15.–18. 7., www.colours.cz

Režisér světového formátu a divadelní fenomén – Američan Robert Wilson – nastudoval poslední operní představení se souborem Národního divadla v aktuální sezoně. www.narodni-divadlo.cz

Virtuozita, jež ctí krásu – to je hlavní motto devíti letních zastavení mezinárodního festivalu staré hudby. Hudebníci z celé Evropy zahrají na atraktivních místech metropole: v letohrádku Hvězda, na zámku Troja či v Břevnovském a Anežském klášteře. Posluchači se přenesou do časů, kdy se rodili první virtuosové a virtuosky. praha, 22. 7.–8. 8., info o programu na www.letnislavnosti.collegiummarianum.cz

Diář Zdeňka Zahradníka Ozvěny z Petrohradu

Kdo zná karlický kostel v romantické krajině poblíž Dobřichovic, určitě neodolá mému pozvání na ojedinělý koncert, kde vystoupí smyčcové Duo ECO (www.duoeco.eu), které působí ve složení Eva a Pavla Franců – matka a dcera – již více než 15 let. V kombinaci dvou houslí nebo houslí a violy vystupují na komorních koncertech, v divadelních sálech či gale- riích a duchovních stáncích. Jejich repertoár čerpá nejen z hudby tradiční, Zdeněk Zahradník ale především z tvorby současných skladatelů, kteří pro ně komponují. hudební skladatel Rády vyhledávají také intermediální žánry, jako je melodram či komorní crossover – např. ve formě komplexních muzikálně-vizuálních útvarů. Na koncertě v Karlickém kostele ve čtvrtek 19. srpna v 18.00 hodin připomene Duo ECO svoji nedávnou účast na TEREM Crossover Competition v ruském St. Petersburgu. V této jedinečné soutěži v žánru crossover, který je obecně charakterizován fúzí a překračováním hranic různých uměleckých oborů, získalo Duo ECO jako jediné umělecké těleso z ČR (v konkurenci 72 souborů z 21 zemí) v semifinále diplom a představilo se i na samostatném koncertě. Máme se tedy jistě na co těšit!

138

Eurotrialog

Na improvizovaných jevištích poblíž zámku Mikulov zazní v rámci festivalu skvělá a přitom nekomerční hudba. Zahrají například The Plastic People of The Universe, Monika Načeva & Justin Lavash, ze zahraničních kapel se představí Songs from Utopia. mikulov, 13.–14. 8., www.eurotrialog.cz

Colours of Ostrava

Letní slavnosti staré hudby

inzerce

XVII. KONGRES ČESKÉ SPOLEČNOSTI ANESTEZIOLOGIE, RESUSCITACE A INTENZIVNÍ MEDICÍNY 9.–11. září 2010 | Zlín

ČESKÁ NEUROLOGICKÁ SPOLEČNOST ČLS JEP

Lékařská fakulta UP v Olomouci Fakultní nemocnice Olomouc Neuroimunologická sekce ČNS ČLS JEP pořádají

POŘÁDÁ Česká společnost anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny

6. OLOMOUCKÉ NEUROIMUNOLOGICKÉ SYMPOZIUM S MEZINÁRODNÍ ÚČASTÍ

PREZIDENT KONGRESU Prof. MUDr. Karel Cvachovec, CSc., MBA PŘEDSEDA ORGANIZAČNÍHO VÝBORU KONGRESU Prof. MUDr. Pavel Ševčík, CSc.

konané 16. 9. – 17. 9. 2010

PŘEDSEDA VĚDECKÉHO VÝBORU KONGRESU MUDr. Jan Šturma, CSc.

Hlavní témata sjezdu: Moderní trendy v léčbě roztroušené sklerózy Likvorová diagnostika u roztroušené sklerózy Sesterská sekce

SEKRETARIÁT KONGRESU GUARANT International spol. s r.o., Renata Somolová Opletalova 22, 110 00 Praha 1 Tel.: +420 284 001 444, fax: +420 284 001 448 E-mail: csarim2010@guarant.cz VYUŽIJTE MOŽNOSTI REGISTROVAT SE DO 14. ČERVNA ZA SNÍŽENÝ REGISTRAČNÍ POPLATEK!

www.csarim2010.cz 17CSARIM_inz92x105.indd 1

Organizační zajištění: Konferenční servis UP

www.ms2010.upol.cz

14.5.10 17:28

Komponované večery vážné hudby a poezie v designovém hotelu Holiday Inn Prague Congress Centre slibují kulturní zážitek umocněný příjemným prostředím. Hotel Holiday Inn Prague Congress Centre pořádá nový pětidílný cyklus koncertů vážné hudby v populárním lesku – Setkání s hudbou a poezií. Záštitu nad celou akcí převzal Ing. Pavel Horálek, starosta Městské části Praha 4. Úvodní koncert pod názvem Malá noční hudba zahájil po zaznění gongu pan Oldřich Vlček, vůdčí osobnost orchestru Virtuosi di Praga, dirigent a houslový virtuos. Během koncertu se publikum seznámilo s díly více autorů, (W. A. Mozart, A. Dvořák, A. Vivaldi, B. Martinů, L. Boccherini). Posluchače okouzlil pan MUDr. Alvaro Cordoba, uruguyský kytarový virtuos a špičkový světový neurochirurg. Nádhernou kompozici večera završila charizmatická osobnost Otakara Brouska, jehož umělecký přednes je vyhlášeným pohlazením pro vnímavé a uměnímilovné posluchače. Součástí komponovaného večera bylo i následné pozvání všech hostů generálním ředitelem hotelu JUDr. Janem Filipem na číši vína do Orangerie a hotelové zahrady. Toskánská vína z vinařské společnosti Markuzzi skvěle harmonovala s malým občerstvením v duchu moderních gastronomických trendů, které připravil zkušený tým pod vedením šéfkuchaře Ladislava Douši. Atraktivní prostory zimní zahrady Orangerie zdobily velkoformátové fotografie z kolekce Geometrie nahoty významného českého fotografa Pavla Brunclíka a nechaly tak vstoupit múzy umění i do hotelového prostředí. Otevření hudebních salonů v Holiday Inn noblesně navodilo atmosféru hudebních salonů, které byly kdysi dávno běžnou součástí života, kde se scházeli a kultivovali lidé různého zaměření, poslouchali hudbu a poezii a odnášeli si zážitky i poučení získané prostřednictvím společného prožitku. Další z plánovaných koncertů cyklu: 22. srpna 2010, 11. listopadu 2010, 5. prosince 2010 (Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby, kde společně s Virtuosi di Praga vystoupí sbor Lúčnica) Pro více informací o hudebních salonech v hotelu – e-mail: eva.potuznikova@holidayinn.cz / tel. 296 895 005

140

www.holidayinn.cz

kale ndář / d ět i

Vybírá a doporučuje Pavla Zumrová, ředitelka HAP PZ

Prázdniny v Telči Již 28. ročník hudební přehlídky pro celou rodinu v malebném městečku na Vysočině přinese především spoustu hudby žánru folk a country (na snímku písničkářka Žofie Kabelková – vystoupí 6. 8.), ale také pouliční divadlo nebo tvůrčí dílny. 30. 7.–15. 8., www.prazdninyvtelci.cz

Alenka v říši divů Další Burtonův film – další výprava do světa fantazie. Roli kloboučníka ztvárnil Johnny Depp. magicbox

Do parku za divadlem!

Několik představení pro malé i nejmenší (hrají Divadlo Koňmo, Buchty a loutky, Kašpárek v rohlíku – na snímku, a další) denně v období 18.–31. srpna a festivalovou školu pro děti Letní Letňák, to nabízí VII. mezinárodní festival nového cirkusu a divadla Letní Letná v pražském letenském parku. Více na www.letniletna.cz.

Hudební kvíz Kdo a kdy vynalezl předchůdce gramofonu – fonograf? a) T. A. Edison v roce 1877 b) Leonardo da Vinci v roce 1507 c) Jára Cimrman v roce 1921

Frane M. Ježek: Hvězdička Zaspalka

Mezi dechové hudební nástroje nepatří:

Hvězdička Zaspalka je nepořádná a dochvilnost také není její silnou stránkou. A tak dostane trest: je poslána na Zemi a svůj návrat na nebe si musí zasloužit. Poutavý příběh doprovázejí ilustrace Gorazda Vahena. brio

a) loutna b) saxofon c) trubka

Motto na léto:

Hudba velmi prospívá zdraví, když ji náležitě užíváme.

Pythagoras

Sloupek HAP

Foto: archiv redakce, nakladatelství a Pavly Zumrové

Plakáty z celého světa Letní výtvarný kurz pro děti od 6 do 15 let s názvem Plakáty z celého světa pořádá Moravská galerie ve dnech 23.–27. srpna. Tematicky souvisí dětský ateliér s bienále grafického designu, které v Brně právě probíhá. Děti se seznámí s tím nejlepším, co jednotlivé výstavy designu nabízejí, inspiraci pro vlastní tvorbu budou spolu s lektory hledat i na výletech do okolí Brna. info na da@moravska-galerie.cz, 532 169 146

Jak děti obohatí různé letní soutěže?

Pavla Zumrová operní pěvkyně, pedagožka

Prázdninový čas je zcela výjimečný, protože přináší sladké lenošení a dny – ve srovnání s těmi školními – obrácené naruby. Co je však ještě na těch dvou slunných měsících sympatické? Svým způsobem naplňují od samého počátku všechny jistým očekáváním, že se stane něco nového, velkého. V prázdninových dnech klíčí v dětech velkou rychlostí semínko odhodlání a zvídavosti, chuť pustit se do něčeho nového, splnit si tajný sen – zkrátka skočit po hlavě snad úplně do všeho. A proto se také zúčastňují nejrůznějších soutěží, závodů a her, a více či méně tajně doufají v úspěch. Podporujme proto již od malička u dětí jejich záliby: vyprodejme celé dvě řady při jejich uměleckém vystoupení, hlasitě povzbuzujme během všech sportovních výkonů a stejně tak aplaudujme při předávání diplomů. A mějme vždy připravenou variantu pro speciální účastníky, oceněné třeba „inkognito“, se zpětnou platností – není důvod, aby prázdninové soutěžení vedlo ke zklamání dětí. Nechme je naopak nadále upevňovat jejich zájmy, zvyšovat sebevědomí a hlavně se nenásilně realizovat. Zdravé soutěživé klima má blahodárné účinky na utváření osobnosti, na získávání respektu k autoritám a k umu toho druhého, buduje víru sám v sebe a naději a samozřejmě smysl pro spravedlivé snažení a úsilí, které je nutné vynaložit k dosažení vytouženého cíle. Pomáhejme zkrátka dětem jít za jejich sny, zajisté nás pak v budoucnu jenom mile překvapí!

141

Nokturna

Kniha měsíce

Kazuo Ishiguro

láštně ztišeným kého života. sce, rozchodu, mraku obestře mosférou.

k a l en dá ř / k n i hy

Kazuo

Ishiguro Nokturna Pět příběhů o hudbě a soumraku plus

Doporučuje Eva Pivodová

Detektivka Kazuo Ishiguro: Nokturna Pět volně propojených příběhů „o hudbě a soumraku“ se odehrává v Benátkách, Kazuo Ishiguro (narozen 8. listopaLondýně, du 1954) je britskýzápadoanglickém prozaik japonského původu. V šesti letech se s rodiči přestěhoval z rodného Nagasakia Beverly do Velké Herefordshire Hills. Británie, kde vystudoval anglickou literaturu povídkový a absolvoval známý kurssoubor tvůrPrvní britčího psaní na Východoanglické univerzitě. Autor debutoval v roce 1981 ského spisovatele japonského časopisecky uveřejněnými povídkami. O rok později vyšel jeho první román původu postavy S výhledem nazachycuje kopce (A Pale View of the Hills), příběh japonské vdovy žijící v okamžicích životní v Anglii. Přímo do poválečného Japon- krize ska pak Ishiguro zasadil svůj druhý román Malíř pomíjivého světa (An Artist i naléhavé sebereflexe. Hrdiof the Floating World, česky 1999). Celosvětové proslulosti dosáhl knihou se zklamánové se vyrovnávají Soumrak dne (The Remains of the Day, 1989, česky 1997), která se dočkala ním, s pocitem promrhaných úspěšného filmového zpracování. Do češtiny byly přeloženy i jeho další dva možností. Tosirotcivše v jemně romány, Když jsme byli (When We Were Orphans, 2001, česky 2006) a Nemelancholickém, přesto ale opouštěj mě (Never Let Me Go, 2005, česky 2007). zábavném tónu. Překlad Ladislav Nagy. nakladatelství plus 17.5.2010 11:42:48

Agatha Christie: Místo určení neznámé Z různých míst světa začali neznámo kam mizet nadějní mladí vědci. Inspektor Jessop dostává jeden z těchto případů na starost, a tak se vydává po stopě nebezpečné organizace, která touží – jak jinak – po ovládnutí lidstva. knižní klub

Tereza Boučková: Boží a jiná muka „Fejetony o lásce ke kolu, k níž se autorka vysloveně nerada, těžce a v podivném dobrovolném donucení v průběhu let dopracovala, a o jiných vášních a někdy i mukách. (...) A třeba i o Romanovi a jeho rychlostním rekordu.“ Některé již byly dříve otištěny, jiné napsala Tereza Boučková až pro tuto knihu. Provázejí je skvělé ilustrace Pavla Beneše. odeon

Jiří Černý: Určitá míra facky

Vladimír Hulpach: Báje, legendy a pověsti staré Prahy

Dějiny českých médií ve 20. století

Soubor zahrnuje komentáře významného publicisty Jiřího Černého o kulturním, společenském i politickém životě z let 2001–2008, které vycházely postupně v Mladé frontě Dnes, Reflexu, Lidových novinách a Hospodářských novinách. galén

Autor – spisovatel a scenárista – dlouhodobě sbírá bájné příběhy jak z českého území, tak z celé zeměkoule. V aktuální publikaci přináší široký výčet bájí, pověstí a legend spojených s Prahou – od mytických počátků až do dvacátého století. libri

Tým autorů-odborníků na média (Jakub Končelík, Pavel Večeřa a Petr Orság) přibližuje vývoj tisku, rozhlasu, televize, agentur i legislativy. portál

Život umělce: Monet Fiorella Nicosia popisuje životní peripetie Clauda Moneta (překlad Karolina Křížová). Malíř dal svým obrazem Imprese, východ slunce z roku 1872 název impresionismu a vytvořil také základní pravidla a techniku tohoto stylu. knižní klub

Doporučujeme Simon Singh: Velká Fermatova věta Tu matematickou větu vyslovil Pierre de Fermat kdysi v 17. století. Dalších 350 let se pak matematikové celého světa snaží nalézt její důkaz... Až v roce 1994 britský vědec Andrew Wiles platnost Fermatova tvrzení dokáže. Kniha mapuje osudy Velké Fermatovy věty i badatelů. argo a dokořán

Měsíc autorského čtení 2010 Jan Cempírek, Ivan Matoušek, Pavel Kohout, Petra Soukupová, Věra Nosková, Michal Viewegh, Patrik Ouředník, J. H. Krchovský, Tobiáš Jirous... Letos již po jedenácté pořádá brněnské nakladatelství Větrné mlýny největší literární festival na světě. Jako čestní hosté se představí přední francouzští spisovatelé. brno, ostrava, 1.–31. 7., www.autorskecteni.cz.cz

142

Výběr toho nejlepšího

z letní knižní nabídky Zápisník Jany Klusákové „Tenis jsem začala vnímat

asi ve třech letech, ale naši mě na kurty brali odmalička. V karlovarském Imperiálu byli tehdy dva trenéři: otec a jeden Němec. V době hospodářské krize tatínka naštěstí nepropustili – jméno Koželuh bylo slavné a žádané i v nelehkých dobách,“ vzpomíná Hana SládkováKoželuhová (ročník 1928), neteř světoznámého Karla Koželuha, která v roce 1950 opustila republiku, čtyřikrát pak startovala ve Wimbledonu, několikrát byla mistryní Kanady, vychovala tři děti. Knihu Matchball napsala s pomocí novináře Petra Koláře. Vydalo Atypo.

Matchball (Atypo)

Čarodějka Florencie z

Salman Rushdie

Foto: archiv Jany Klusákové a nakladatelství

PA S E K A

PA S E K A PA S E K A

1.4.2010, 13:23

Čarodějka z Florencie (Paseka)

Jan Hajšman

V DRÁPECH BESTIE V drápech bestie (XYZ)

Novinář Jan Hajšman strávil většinu druhé světové války v koncentračním táboře Buchenwald. Dachau i Buchenwald s ním přetrpěl Emil Filla, ten o knize, která vyšla dva roky po konci války, řekl: „Přečetl jsem hluboce dojat Hajšmanův Buchenwald a shledal, že vystihuje správně naše utrpení, poměry, ve kterých jsme žili i události, jichž jsme byli svědky.“ Uvádím krátkou ukázku. „Našimi osudy a životy v táboře vládli SS, ale ne sami. Často ještě krutěji než vládu esesáků jsme pociťovali vládu a moc jejich pomocníků a přisluhovačů, heftlinků, otroků, jako jsme byli my. Vedení tábora je ustanovilo za hrst výhod na úkor ostatních lidí a svěřilo jim část moci, aby tábor mělo co nejpevněji v rukou. Nejen, že se našlo dost ochotných, ale lidé se o funkce drali, zápasili o ně a vykonávali je ochotně; aby se v nich udrželi, sloužili vládcům horlivěji než esesáci.“ A přece na konci knihy V drápech bestie aneb Vzpomínky na Buchenwald Jan Hajšman napsal: „Léta těžkých zkoušek a nelidského ponížení mě utvrdila v pevné víře v českého člověka.“ Vydalo nakladatelství XYZ.

Fotografie Romaina Slocomba na přebalu, titul románu tohoto francouzského prozaika (*1953), jakož i začátek první kapitoly možná leckoho přiměje k tomu, že bude číst dál. A bude-li číst dál, drápkem se chytí, to si pište. Román Lolita komplex (vydal Odeon v překladu Alexandry Pflimpflové) začíná takto: „Jednoho dne na klášterní cestě zastavil bílý mercedes. Je mi deset. O půl roku míň než Ligii, mojí Lolita komplex nejlepší kamarádce. Je tu se (Odeon) mnou, v zástěrce, s kratičkými vlásky, a s ní i další děti. Je krásný letní den, chvilku před polednem. Bílý mercedes je dlouhý, nový, ve slunci se chrom blýská. Vzadu, z pravého boku se otevřou dveře…“

Jiří Oulík

Jiří Oulík:

Z pilnosti

(Čs. spisovatel 1985)

Z nerozumu

(Čs. spisovatel 1988)

Z legrace

(Arcadia Art Agency 2009)

Plavovlasý mladík přicházející z daleké Evropy na dvůr indického císaře Akbara a vystupující hned pod několika jmény se mughalskému vládci představuje jako syn jeho pratety, tajemné krásky zajaté kdysi uzbeckými válečníky, kterou pak osud zavál přes Persii a Cařihrad až do Florencie, jejíž obyvatele okamžitě okouzlila. Císař podezírá obratného vypravěče z toho, že mu předkládá spíše smyšlenku než věrohodnou verzi skutečných událostí, zároveň si však uvědomuje, že v sebevědomém cizinci našel spřízněnou duši, ochotnou podobně jako on překročit ve svém životě hranici mezi skutečností a snem. Anebo je mladíkovo líčení přece jen pravdivé? Podmanivý příběh nového románu Salmana Rushdieho, nacházející ve zdánlivě odlišných světech renesanční Itálie a mughalské Indie překvapivou podobnost, je mimo jiné dalším vyznáním autorovy víry v inspirativnost procesu vzájemného míšení a ovlivňování západní a východní kultury, čtenáře si však získá již svou živostí a barvitostí, opětovně dokládající Rushdieho vypravěčské mistrovství.

143

Jiří

k Oulí Z LEGR AC

ISBN 978-80-7432-035-4

Salman Rushdie Čarodějka z Florencie

Vzpomínky na Buchenwald

Z LEGRACE

„V hasnoucím denním světle se zářící jezero na úpatí palácového města podobalo moři roztaveného zlata“ – to je první věta dosud posledního, desátého románu Salmana Rushdieho Čarodějka z Florencie (vydala Paseka v překladu Pavla Dominika). Odehrává se v renesanční Itálii a v Indii téže doby a dokládá mimo jiné fakt, že jazyk umění nezná hranic. A že vypravěčské umění Salmana Rushdieho časem zraje jako dobré víno.

Krásná a fit i po čtyřicítce (Grada)

„Na lampu na nočním stolku si pověste lísteček. Měl by vám připomenout, abyste každé ráno, když se posadíte na kraj postele, dvacetkrát pokrčili kolena. Totéž večer, třeba u televize.“ Jste žena, popřípadě muž středního věku, odložili jste zimní oděv a při pohledu do zrcadla vám podklesla poněkud otylá kolena? Pomoc je snadná – nabízí ji příručka Grady Krásná a fit i po čtyřicítce – jednoduchý plán na lepší život pro tělo i duši.

Arcadia Art Agency

Z legrace (Arcadia Art Agency)

Na závěr trochu poezie ze třetí sbírky Jiřího Oulíka. Ta první se jmenovala Z pilnosti, druhá Z nerozumu a tahle, ilustrovaná Jiřím Slívou, je Z legrace (vydala Arcadia Art Agency). Nabízím malou ochutnávku: Pokořený Albion (podzim 2008) I ti Briti. Už jsou v řiti. Noční směna Pod ponkem ležím, proklínám režim. Na pěknú notečku Udal jsem udal, ale málo. Pérečko sa mi polámalo. Rovnost, volnost, bratrství Stačí jeden Staropramen, Padneme si kolem ramen.

l i te rat u ra

Jak jsem si šla půjčit sáně Jsi skutečná básnířka! Hleděl střídavě na lejstra s básněmi

a na mou vybarvičkovanou tvář a vyštajfovaný hrudník, nasával přitom vůně z kuchyně. Měl šišatou hlavu s výkonným mozkem. Přečetl tuny knih, takže jeho úsudek něco váží. Jak jsi přišla na tuhle matoforu? žasl. Pokrčila jsem rameny. Vzduch nožem pohladil... zavřel oči, aby mi předvedl, jak náruživě si to představuje. Servírovala jsem. Obracel oči v sloup na otázku, jestli mu chutná. Jenže co bude dál? Přece redaktor literární redakce nenechá skutečnou básnířku ladem?! Nenechal. Během roku mi vydupal tři desetiminutovky v rozhlase, seznámil mě s šéfem nakladatelství, které vydávalo básnické prvotiny, a vzdělával mě; při obědech mi barvitě líčil bizarní, dojemné příběhy velkých českých básníků. Kultivovaný intelektuál a starý mládenec vystudoval literaturu, byl sezdaný s literaturou, pomalu na nic jiného nemyslel a sám básně psal, jak jinak. Jednou se to muselo stát, v zámku vchodových dveří zachrastily klíče. Klika cvakla, manžel vchází do dveří! A tehdy spatřil, jak tomu cizímu chlapovi podstrojuju! Zatrpkl, nemluvil se mnou týden, možná dva. Vyvařování jsem stopla, nedalo se svítit, můj muž je teritoriální tvor. Básně jsem psala po desítky let a tajně jsem doufala, že jsem skutečná básnířka, zatímco mě babička častovala větou: na tvoje básničky ti sere pes. Nijak moc mě ta skepse ženy z lidu nezkrušila, dobře jsem si uvědomovala tragikomičnost svého usilování. Jednou za rok mi někde hrstičku veršů otiskli, ale co z toho. Jako skutečnou básnířku mě vnímalo jen pár kamarádů, kteří ovšem také básničkovali. Amatéři jsou k sobě hodní, hecují se k výkonu a foukají si vzájemně na bolístky, zatímco tam nahoře, mezi akceptovanými psavci, studeně fičí. Přestože to amatéři tuší, každý touží z teplého chumlu vystoupat na horské štíty, mezi osamělce. Rukopis první básnické sbírky jsem dala dohromady už deset let předtím, než mi vstoupil do života a do jídelny redaktor se šišatou hlavou. Závěrečné práce na tehdejší sbírce provázelo zneuznání, které sice manžel nevyjádřil tak neomaleně jako kdysi babička, ale zato výmluvnými gesty. Jednou mi položil k rozepsané básni bobek, který lezoucí synek vytrousil z pleny, aniž jsem si toho v zápalu boje o přesnou metaforu všimla. Jenže moji blízcí nevědí, že jsem žena – tank. Přehoupnu se přes nerovnosti terénu, přebrodím řeku, řítím se obrněná k vzdá-

144

leným obzorům bobek nebobek. Jsem tichá voda provzdušněná přesvědčením, že moje chvíle ještě přijde! V Praze byla tehdy nadúroda básníků. Nebudu se tlačit se ve frontě! Vyrůstala jsem na jihu Čech, neměl by být problém hodit se na krk nakladatelství Růže v jihočeském krajském městě. A teď považte, milé děti, co to bylo tehdy za podivné časy! Internet nebyl, písíčka a mobily nebyly, i když ze stromů jsme už slezli. Posílali jsme si po pošťácích papírové dopisy a kdo měl telefon, mohl se přes operátorku, která ho milostivě spojila, dovolat třeba i do Českých Budějovic! Za několik měsíců mi z Růže potvrdili, že mou básnickou sbírku obdrželi a předali k posouzení lektorům, takto vysokoškolským pedagogům vyučujícím literaturu. No toto! Vařila jsem, šila, uštrikovala si klóbrc, myla věčně nádobí, prala a krmila jsem to bystré batole a učila ho první slova… Můj muž každé ráno vyvařil a vypral pleny a pak odkráčel na fakultu ke svým zkumavkám a centrifuze, kde setrval často až do půlnoci. Když synek usnul, pročítala jsem si znovu a znovu sbírečku a nacházela chyby; jejda jejda, běda mi. Představovala jsem si ty vzdělané lektory, jak se nad mými řádky ušklíbají, obracejí oči v sloup, červeně zatrhávají. Cítila jsem se stejně jako Kohn, co si šel k Roubíčkovi půjčit pro děcka sáně. Nasněžilo a Kohnovic byli chudí jako my, ani sáňky neměli. Tak šel za Roubíčkem, který ale bydlel v pátém patře. V prvním patře mu šlo hlavou: Roubíček sáně má. Ale je na svoje věci opatrný. V druhém patře si vzpomněl, že je soused lakomý. Ve třetím patře mu bylo už jasné, jak to nejspíš dopadne. Poníží se, a Roubíček ho odežene od dveří. Ve čtvrtém patře zalitoval, že se vůbec za Roubíčkem vydal, no ale když už vylezl tak vysoko… V pátém patře zazvonil, Roubíček vylezl ze dveří… A víš ty co, Roubíčku?! Strč si ty svoje sáňky do prdele! Pokud jde o nakladatelství Růže, nacházela jsem se zatím v prvním patře. Jednou za půl roku jsme si vyměnili s redaktorem Pláškem dopisy. Dával mi naději, vybízel k trpělivosti. Zdálo se, že Bach v pět hodin ráno nevzbuzuje nevoli redakčních straníků. Milé děti, tehdy totiž o našich životech rozhodovali členové a hlavně funkcionáři komunistické strany. Dovedete si představit, že by nějaká politická strana rozhodovala o tom, jestli můžete studovat, smíte-li jet do ciziny, vydat knížku, dají-li vám byt... Vypadá to jako totální kravina, ale byl to náš všednodenní život. Druhé patro na cestě k Roubíčkovi: za další rok mi Plášek sdělil, že nakladatelskou smlouvu nedostanu, leda až knížka vyjde. Prý: kdybyste nám něco vyvedla, tak abychom vám nemuseli platit podle smlouvy honorář, přestože sbírku samozřejmě stopneme. Já s tím nemám nic společného, psal Plášek. Je to nahoře schválený postup, tedy v případě autorů – nestraníků. Můžete si samozřejmě vzít rukopis zpátky. V dopise také stálo, že bych se mohla sejít se svými lektory, pokud o to stojím. Doporučili Bacha k vydání, mohli by mi leccos poučného sdělit. Jupííí! Začala jsem se chystat do Českých Budějovic. Sakra, konečně se něco dělo! Kdosi mým

Kresba: Luděk Bárta

Věra Nosková

veršům věnoval odbornou pozornost! A nikoli odměnou za servírování lahůdek a kvůli mému hrudníku (trochu jsem z téhle motivace redaktora z rozhlasu podezřívala). Ten den jsem vstávala o páté, vesele jsem se nabarvičkovala, a protože mi zbývalo ještě pár minut, nalakovala jsem si nehty ohnivě rudým lakem. Co mě to napadlo! Ještě nikdy jsem tuhle děvkařskou výzdobu nezvolila. Ty cákance krve na pazourech měla na svědomí euforie a celková zmatenost. U Železné pany usedli za protějším pivem dva intelektuálové. Ujistili mě, že mám talent, ale čeká mě ještě hodně práce. Pak přitvrdili a říkali: aliterace, elize, sylabický verš, apostrofa a epištola. Horlivě jsem přikyvovala a schovávala rudé nehty do pěstiček, takže se mi blbě držela sklenice. Šla léta, Bach stále čekal na vydání, ale byly tu prostě důležitější publikace, angažovaní autoři… Synek už dávno chodil, já nastoupila jako učitelka do mateřské školy. To už jsem byla v třetím patře, a měla jsem Roubíčka s jeho sáňkami tak akorát. Uplynulo šest let, a já dostala nečekaně od svého redaktora dopis, že knížka je už zalomená, za čtrnáct dní by už mohla fyzicky existovat. Čekáním utumlovaná, vykřesala jsem jiskřičku nadšení. Takže sáně budou! vzpomněla jsem si na židovskou anekdotu, která pasovala na mnohé aspekty mého života. Čtrnáct dní je za mnou, vyhlížím pošťáka s balíčkem. Ale místo autorských výtisků, držím v ruce dopis. Píše mi nový šéfredaktor, jinak též autor socialisticko-erotických románů. Mou knížečku prý museli na poslední chvíli vyřadit, neodpovídala normám a zaměření nakladatelství. V hlavě mi vykřikoval blázen a posmíval se mu šašek – normální pocit absurdity. Rozběhla jsem se na poštu a nechala se spojit s novým šéfredaktorem. Spustil na mě bodře, intonací zkušeného gaunera. „Paninko, helejte, naleju vám čistýho vína. Dyk vy tam máte různý náboženský symboly. Ten varhanní koncert v kostele, pak nějakej kříž, jindy se zase modlíte…“ „Ale já jsem ateista! To jsou jen součásti matafor! Ta slova mají náplň srozumitelnou každému z naší kultury, takže...“

„Nojo, nojo, ale to si máte hernajs pohlídat! Dyk vy tam máte i anděla strážnýho!“ „Šest let jsem na tu knížku čekala!“ Nepolitoval mě, potřeboval si hlavně vydat své romány, ovšem příděl papíru byl omezen. Čistka postihla asi deset knížek chudáků bez smlouvy a stranické legitimace. Vraťme se ale k redaktorovi se šišatou hlavou, který jemným, ale stálým tlakem dovedl o deset let později můj rukopis až do podoby tenoučké knížky. Byla jsem tehdy noční vychovatelkou v internátu, kde bydlela děvčata z oděvní školy. Noční vychovatelky hlídají a nahlašují děvčata – flamendry, a brání vstupu úchylů, kteří se kolem baráku stahují. Pro ten účel byly vchodové dveře průhledné, ale ze silného skla. Takový noční exibicionista na dívčí dům zazvonil, ale vzal zavděk vychovatelkou, které ukázal, co všechno má, a čím by mohl naše svěřenky vyděsit, kdyby lítal po pokojích. Dostali jsme instrukci, že se máme jeho atributu smát, to prý schlípne. Ale ve tři ráno se nezasmějete ani vtipu o Kohnovi a sáňkách, natož praporku mužství. A pak na mou knížečku vyšla recenze! Oběhla jsem těch padesát pokojů, dala holkám dobrou noc a zjistila přitom absenci flámujících děvčat, abych je nenahlásila, usedla jsem k lampičce a otevřela noviny. Čtvrt hodiny nato mi vyskočila teplota, chvěla jsem se, sténala a klela. Ten chlap mě nenáviděl jako obtížný hmyz. Posmíval se mi a nakonec nade mnou mávl rukou. Nikdy jsem se nesetkala s takovým pohrdáním. Vzpomínala jsem na babičku a její výrok o psu, myslela jsem na bobek u rozepsané básně, na tisíce hodin trápení s verši... Recenzi pak napsal i můj guru a občasný strávník. Připustil v ní, že přece jen nějaký talent mám, a bylo by neprozíravé rozbít křehké vajíčko mé poezie, z něhož se přece jen může časem něco vyklubat. O skutečné básnířce ani muk. Takže přede mnou je ve čtyřiceti, po třiceti letech básničkování dlouhá cesta! A jsem ještě ve vajíčku! Pak se stala revoluce! Stala jsem se novinářkou a prozaičkou. A začala jsem znovu stoupat do pátého patra.

145

kalendář / německo

Text Martin Krafl ředitel Českého centra Berlín

Berlín, Hamburk, léto! Vybírám pár zajímavých tipů, které mohou

inspirovat třeba k návštěvě Berlína nebo Hamburku. V Berlíně se dá v létě chodit na špičkové koncerty, třeba Stevieho Wondera, či lenošit na písku u Sprévy. Mezi největší letní magnety berlínské metropole patří výstava 150 děl mexické malířky Fridy Kahlo ze soukromých sbírek. Vůbec poprvé je zde například vystaven její poslední obraz – vlastní podobizna jako slunečnice, který chtěla pár měsíců před smrtí rozřezat. Na výstavě jsou desítky autoportrétů, do kterých malířka rafinovaně a vtipně vtiskla nejen své sexuální fantazie, ale i strach z bolesti a samoty. Nechybí ani unikátní fotografie, šaty umělkyně a pomalovaný sádrový korzet, který nosila kvůli poranění při autobusové nehodě. Berlín také nabízí jedinečné setkání s hvězdnou Romy Schneider v Muzeu filmu a televize. Výstava zachycuje Romy jako dceru slavných hereckých rodičů, která začíná filmovat, a dokumentuje její hvězdnou kariéru. Část expozice s názvem Destrukce doslova vystihuje těžký život herečky, která se nejenom vyrovnávala s nešťastnými manželstvími a smrtí syna, ale bojovala i s alkoholem a nemocí. Přístavní město Hamburk v létě slaví 20. výročí partnerství s Prahou. Mezi desítkami akcí jsou také dvě výstavy současné architektury pořádané Galerií Jaroslava Fragnera s podporou české ambasády a Českého centra v Berlíně. Představují nejzajímavější ekologické stavby a pražské architektonické kanceláře. Ostatně, přijeďte se sami podívat! Více na našich stránkách www.czechcentres.cz/berlin.

Kdy a kam v Německu Koncert Stevie Wonder

Rozsáhlá výstava o herecké legendě zahrnuje téměř tři sta exponátů dokumentujících její život ve Vídni, Berlíně a Paříži. muzeum filmu a televize, ber-

Slavný americký zpěvák, muzikant a producent se opět vrací do Evropy. Dosud posbíral 25 hudebních cen Grammy! zitadelle,

lín, potsdamer strasse 2, vstupné 4 €, do 29. 8., www.filmmuseum-berlin.de

berlín–spandau, 13. 7. 2010, od 19 hod, vstupné 80 €, www.zitadelle-spandau.de

Festival písečných soch Sandsation Dvacet profesionálních sochařů z celého světa vytvoří na pláži u řeky Sprévy několik metrů vysoké sochy z písku. Pro malé i velké obdivovatele jejich děl jsou v červenci a srpnu připravena plážová lehátka a gastronomická překvapení.

pláž řeky spréva na náměstí o2, berlín–friedrichshain, vstup zdarma

Festival architektury Praha v Hamburku Dvě výstavy o aktuálním architektonickém dění v České republice k dvacátému výročí partnerství měst Praha a Hamburk.

galerie renate kammer hamburk, münz platz 11, vstup zdarma, www.galerierenatekammer.de. top young from prague, stadtmodell hamburk, wexstrasse 7, vstup zdarma, www.greenarchitecture.cz

146

Foto: Susanne Wunderlich, Karel Cudlín, archiv autora

Výstava Romy Schneider: Vídeň - Berlín - Paříž

Výzkum „Efektivita reklamní kampaně v čekárnách ordinací“ realizovaný společností STEM/MARK potvrdil účinnost TV obrazovek v čekárnách lékařů! • Televizní vysílání v čekárnách lékařů sleduje více než 70% návštěvníků • Spontánní výbavnost vysílaných pořadů a reklam je až 40% •Recall reklamy až 44% zdroj: STEM/ MARK, a.s., září 2009

WWW.MEDIAPHARMA.CZ Tel.: 325 553 934, Fax: 325 553 935, E-mail: info@mediapharma.cz

KRÁSA A ÚČELNOST SE SPOJILY V JEDNO.

409 900 Kč

www.hyundai.cz

Říká se, že člověk se rozhoduje buď racionálně, nebo na základě emocí. Že jedna z těchto částí našeho já musí mít vždy navrch. Ve společnosti Hyundai však věříme, že dokážeme stejnou měrou uspokojit obě. Tato

ﬁlozoﬁe byla určující při vytváření našeho nového modelu ix35. Vznikl tak fascinující vůz, jenž v sobě zcela novým způsobem propojuje krásu s maximální účelností. Zkrátka automobil bez kompromisů.

Kombinovaná spotřeba 5,5–8,2 l /100 km, emise CO2 147–195 g/km pro verze Hyundai ix35 2.0 CRDi a 2.0i.

ZÁRUKA ASISTENČNÍ SLUŽBA PREVENTIVNÍ PROHLÍDKA