Vestnik 1945 01 24

OrsOt,SlovanskePodporuitci Jednoty Statu Texas°

PRAZEROKU1944.

AVRATIT se domft, do Prahy na priklad, je picani katcleho Pratana. Zdali se mu o navratu, necht' si tu predte, jak tije dnes jeho rodne mesto, o dem hovoki, v co veki a co bidy ptekonava. Po rozhovorech s lidmi, kteki Prahu nedavno opustili a nyni slouti v nagi armade, 6. se dosti dobte "rekonstruovat" denni tivot v Praze za vlady tmy, ktera tam nastala od obsazeni nacistickYin vojskem a po invasi Nemcn, kteki. .si z Prahy vytvorili kolonii, vetice, to tato bude posledni mezi bombovanYmi.

ftekneme, to by se nekdo z nas ocitl pojednou v Praze. Byl by pkekvapen pestrosti unit orem, s nimit by se setkal na ulici. Mihaji se tarn Gestapaci v dernern s Parteimanny v hnedem stejnokroji, nahonei Werkschutzu, to povestne tovarni strafe, nejvic Vdak zelenakcle uniformy vrahfi SS s dernYmi vylotkami na limci. Mezi nimi uvidel by modre uniformy zamestnancir vodaren, elektraren a jinYch podnikti, mnoho ten v teleznidakskYch uniformach a vkml by si svetlomodrYch stejnokrojil na deveatech, posmegne zvanYch "Blitzmadchen," importovanYch pkimo z Nemecka k podpore nemeckeho letectva. PovAiml by si, jak zejmena rnuti SS Avitne zvedaji pravice k nacistickemu pozdravu, nebot' je o nich znamo, jak jsou radi, to jsou v Praze a nikoliv na front y. Jak by se jim take mohlo chtit na frontu, kdy2 ulice jsou plno zranenYch vojakil, bezrukYch, beznohYch, ovazanYch, o berlich Ci na pojizdne tidli. 6t37N velke vojenske nemocnice zasobuji pratske ulice pohledem na silu poratky, ktera, postihla nernecke arma.dy na v'dech frontdch. Prekvapi ho, jak malo je deskYch stratnikti, jicht vetkna byla odvedena na pra.ci do Nemecka.

Rozhledne-li se kolem bYvalYch stanoviW autodrotek, fekneme na Vacla yskem namesti, pozna, 2e tento dopravni prostkedek zcela vymizel. Neni benzinu. Hluku tim v ak v Praze neubylo. Ulice se ozYvaji klapotem dkevenych podratek a dkevakil, obouvanYch muti i tenami na boso. Neni panskYch ponotek a neni pundoch, leda u tech gt'astlivcii, kteti nejakYm zpilsobern je vYhodne vymenili za budik. holici pristroj, skkiri, nebo aktovku.

Zajde-li pfekvapenY na.vStevnik z ulice do nektere z kavaren, pokud na Vacla yskem namesti zbyly, musi se nejprve pkesvedelti, ma-li u sebe listky na peCivo. ZmYli-li se a potada o bilou kavu, kyselY rismev egnika jej brzy uvedomi o otkelosti takoveho vtipu. oerna, holta, titna 'calm vrati ho trpke pkitomnosti. "Bile" pedivo dostane at po odevzdani kuponfl a tvykaje nechutnY, zuby klitici rohlik, pkemita, kde by se toho dne najedl. Vi, to pnjde-li na loftsnidavku k uzenaki, to za takovY pochybnY potitek bude musit obetovat dva 50 gramove masove listky. To znamena, to by pak mohl ye zbYvajicim tYclnu jen jednou do restaurace a s tim °pet potit jak nalezt restauraci, kterd ma otevfeno vdas obecla. PkemY§li, stalo-li by za to, zajit k uzenaki, u neho2 ani to hokdice neni vic "prava Pardrova" a v jehot parcich je vdechno motne, Jen ne znaso. Pferaftli, uebylo-li by 4.‘

pe, kdyby jako teta Ci tchyne, se nepokusil zIskat lekate, ktery by mu "ze zdravotnich duvodit" predepsal vie "bileho" pediva na fikor masa. Pak by odpadlo filosofovani, zda dat ptednost uzenkam Ci restauraci. Maso by si snad 0pattil jinak; mohl by, jako Foktovi, zadit s pestovanim kraliku na pavladi. OvSem musil by tak knit tuze opatrne a zejmena s tivenim jich.

Naic. ees

Nas malo tak a tolik nebezpedi, kdy2 vnejk vrah i vnittni do nas ryje — kde mete brat a kdo nam zada kryje, kdy2 tolik spi nas, tolik zmira v kredi?

Oech ve mdlobach tkvi, nikdo ho neledi a slzami jen marne lice myje — co odpadlik jen vali se a tyje. 0, jaky konec v bedne teto sedi?

Kdy2 boje kout se nejliteji vzmaha,. Cest nejvetk jest pl'edni strati, stat v hloudku, v kterem jeden za sto vats, My hloueek jsme,jent z davna zbyl to v bojizde vytrvati za krev, brazdu svoji — tot' Oechn test, jet ke hvezdam at saha

by byla potit. Cot nesIy§el ja.k. Karla chytili, kdy2 vezl chrast?

"Tak vy si pestujete kraliky," feta a o den pozdeji mu zadrteli masove listky. Musil byt, rad, ze uSel trestu za tajnY chov kralikn.

Tak tu nyni sedi v kavarne, fitaslY navgtevnik Prahy, a pczoruje okoli, protote Gist noviny je nezajimavYm, nepkijemnYm fikolem. Jedine, co byl mohl se zajemem Gist, by byly inseraty o vYmenach, ale on nema jig, co by vymenil. vek se jen zlobi nad nesmysly„ jimit se tiskove a zpravoclajske kancelate snati omdmit zdravY desky rozmu. Ani se mu nechce Gist jmena pod elanky tech, kteri se zcela zaprodali Nemcam a Moravci, dloveku v deskem svete ze vgech nejvie nenavideneho. Pozoruje okoli a vidi, jak jsou lide seki, unaveni dlouhYm dekanim na konec nemecke nadvlady, nervosni a kterak vkchni trpi vynucenYm mleenirn za retimu, kterY za slovo kritiky, neprortetelne pronesene„ vra2di A jak hanebne jsou odeni v obnoSenych, odkenYch Satech, v kalhotach prodkenYch kollem kapes a kolenou, v kabatech, lesknoucich se stalYm noeenim. A neni co vymenit za nove, neni kde vzit na nove, neni kuponfi, neni penez, a jsou-li, nic za ne nepokidiA. Levne juchtove "aty z konfekce maji povest, to se srazi, kdy jen mraky vidi, a dostat povoleni na gaty na. miru site bylo motile leda tak jeS'te pied 2 lety, kdy takovY luxus, povolenY slavnou radnici,. stal 4000 korun. I to jsou v2ak letos jen pohadky. Povoleni neni a penize nestadi na opatteni Aatstva, leda nejakemu nacistickemu lantratovi, nebot' o ty je reaimem dobte postarano. Jsou kteti vymenill sadlo nebo inaslo za

oblek. Ale za kilo sadla abys dal 500 korun a. polovic za maslo. Nebo abys na vlastni risiko, dovezl mouk-u, za kterou v mlyne dd.§ 200 korun. Abys opattil boty, musi se vysmat trestu smrti a dovezt 10 kg mouky.

Navetevnik zavold eienika, zaplati 7 korun za kavu a dva rohliky. Snad potka na ulici kamarada, nekoho, s nim2 moano pohovotit otevtene a uptimne; touha po takovem hovoru je v skYch lidech ptimo 2ivelna, jak se zda. 0 mno hem se vi. co je zakazano vedet, o deskoslovenskein vojsku v zahraniel, o einnosti presidenta Beneee, o torn, kde naei prave bojuji. Je te2ke' opattit si spolehlivYch zpray. Vysilani z LondY na je rueeno a Gestapo se postaralo, abys na svtlj piljimae nezachytil vic, net mistni vysiladku. Leda oveem, kdo mel ukrytu dobrou stanici, ale takovi fide jsou opatrni a nedfivetivi. Hovoii se nejvic o tom, jak opattit potraviny;, odkud a jak co dovezt, ponevadt vlakem se ni-• kam bez zvla§tniho prakazu nedostanet. Jezdit vlakem se smi jen za praci, za dfiletitYm ob-chodem, je-li blizkY pkibuznY Wee nemocen, anebo kdy2 riekdo z rodixiy zemkel. Vlaky v2Salt: jezdi nepravidelne, cestovani je zdlouhav& zpotcleni jit obvykle, na dlouhYch tratich i o dvanact hodin. Celt' jizdni 'rad byl zmenda vzhledem k Apatnemu stavu 2eleznic.. Na, kratkych tratich se jede dvakrat tak dlouho. iier2 za dob miru. Z Ceske Tkebove do Usti- h/0., kam cesta dkiv trvala 2.15 hod., se jecte rani etyti hodiny a z C. Tkebove do Brna, kaolt bylo hodinu vlakem, se nyni jede dye hochny. Cestuje se, ve vagonech s vytludenYmi okny, zabednenYmil prkny. Ve vozech, nacpanYch nemeckYmi vojaky, je tmavo a gpinavo. Na vYlety neni pomYMeni. Jet na venkoV pro potraviny neni jen veci chytrosti a vynalezavosti, nYbr2 i odvahy. A piece: it se musi. Proto tolik ptemYeleni a Casu je venovano sharice potravin. Povoleni je tteba nejen do vlakii, ale i na noeni oozy elektricke drahy, ktere byly v Praze zavedeny, aby clelnici a vojaci se dostali domt i v noci. V 80 minutovYch pkestavkach jezdi tramvaje z jednoho konce mesta na druhY. JednotnY listek stoji 2 K. Kdo vgak nenosi modrou halenu nebo vojenskY stejnokroj se do pratske "elektriky" nedostane. Kdo by se vgak pokou§el? Lide vetknou sedi veder doma, zatemneni nikoho nelaka a aby u2ettili otopu, chodi brzy spat. Pkidei elektiiny a plynu je znadne omezen a kdo pre-krodi pkedepsanou spotkebu, dostane jednoho dne privod toho Ci onoho uzavten. Zmatek v rozdelovani uhli dosahl, zejmena za minule zimy, vrcholu. Uhli bylo malo, zoufale malo. Objednayky, pokud byly vykizeny dogly at na jake. Jedine, co laka lidi ze studenYch, tmavYch bytd jsou divadla, pokud nebyla zavtena za letoni Goebbelsovy totalni mobilisace. U divadel bYvaly fronty jege vetk net u reznika nebo pekart. Stejne tomu bylo pri koncertech. Dostat listek do Narodniho nalek k kidkYm radostem v obsazene Praze. Ceny vstupenek jsou site o 10 at 20 procent vyMi, ale i tak lido radi obetuji i drahocenne sadlo, .aby se dostali na Ceske ptedstaveni, nebot' jako yee tak i vstupenky do, (Dokondeni na strane 13.).

FELIX TEVER:

JEJIMIADS1B

4.90.0•00M0■011/11.41■0•1111W.M.1.0.1111■0*0 ,./.0.01.0466.0.111.0.1W

"Slibil jsem sestre, ze ji nikdy, nikdy z domu svehO nevypudim, ma mne tak rada, puklo by ji nad tim litosti srdce." —

"Ah, tak, slibil jste sve sestre," a vraska na tvati pana rady dospela k nejvetei sve prohloubencsti. Pak vzpomnel si na svou dceru, vzpomnel na motne sizy a vzdechy, vzpomnel, jak tette byl sizy a vzdechy tyto snesl.

Pan rada vyhladil velkYm nadsazenim Yule onu vrasku se sveho dela, povstal a siotiv obe ruce na ramena mladeho lekare pravil hlasem nejvetSi sve jovialnosti:

"MladS7 mUj priteli, slibil-li jste, pak nerozvatil jste to, panevadt nenuate nijake zkueenostr, jak se tije muti v kritovem. ohni dvojich tenskYch vuli. Ano, predstaYte si mute, kterY miluje mir a klid, ale kterY ma po leve strane sestru, po pravern 'term. jedna bude vtdy ze vzdoru chtiti pravY opak toho, co bude chtiti druha. Dobre, vyhovite jedne, pak se ale vatka napinena slzami a vyditkarni skioni u druhe — a vite kam? Na va'Si nebohou hlavu! A pak Zdenieka je smave, rozkoene stvoteni, pine veselosti, pine tivota — a sledna sestra yak — nu nemejte mi za zle,te jsern tak uprimny, sestra Yak je stard panna a spite naleznete deset bilych vran netli jedinou starou pannu, ktera by nebyla trpkou."

"Sestra moje neni trpkou, sestra moje °betavala pro mne vee i manteistvl i lasku. A ja mei bych nyni jednat proti ni tak neydeene!" zvolal mladY lekat hlasem rozeclivenYm.

"Jaka pak nevdeftiost, kdyt ji poLidate, abyzvolila sve bydliSte jinde, i dyz ji zaopatrite veim pottebnYm. Jenom nemit prepjate myglenky, priteli!"

"Ja, dceru vati miluji!" zvolal nyni rnlad: lekat prudce. "Ja, ji miluji svou prvni, vre,lou itskou, a Zderika bude souditi o veci to jinak, netli vy, pane rado, bude souditi jinak, jen co ji vylotim — "

"Netteba tadnYch vYklaclu, je nei take zcela jedno, jak bude soudit moje dcera o to veci! Met' na torn, jak o ni soudim ja. A ja jsem si jednou ptedseyzal, Ce Zdefiku za tuto tyakroyou nevdam. Rozurnite, predsevzal -jsem si to. Whody, Jake yarn, nalaclY priteii, z tohoto sAatku vyplYvaji, jsou tak vzacne, Ce nechanu, jai?: byste se jich pro podobnou vec vzdati mohl —"

"Miluji sleenu dceru a neptam se po nijakYch vyhodach," zvolal Bedfich podraalene.

"Neptate se lab tadnYch vYhodachl" opakoval pan rada, kterY citil ye slovech doktoiovYch neactu k obsahu ohnivzdorne sve pokladny.

"Nikoli, neptam se, dovedu si budouci Cenu svou vytiviti sam — i sestru — o ona dovedla vytiviti kdysi mne svou praci, ne pachtenim se po vYhoclach vyplyvajicich z cizi,hc majetku!"

"Aj, aj, jako to hrde, mutne slovo!" zvolal pan rada a tvat jeho zrurnenila: "Dobre, ctim si podobne hrdosti, vyjima, se krasne, ovkm nejpekneji v knihach a na jevitti. Ale v ilti? Nu dobte, mate peknou praksi, vydelate tolik, abvste vytivil term, ale cot, hrdY natij itladY priteli, cot kdybyste se roznernohl, cot kdybyste upadl do dlouho trvajici nemoci? Pak vzpornenul byste snad na tchana i na kapitalek rye zeny."

"Jsem zdrav, mohu se spolehnout na sve sily!"

"Ah — a nepotrebujete pana tchana?" A starY pan rada jal se choditi rozclilene po pokoji.

"Budu otce Zdeneina vtely ctiti, vtely budu jej milovat!"

‘`A udin m die jeho rady?" ptal se pan rada. "Die jake?"

"Jakmile se dcera ma prestehuje, /acid veit sttechu, mush 1xYt pod ni pani jedinou. Jakmile se ona pristehuje, odstehuje se yak sleena sestra!"

"Pane rado!" A mlacIS/ lekat uchopil nyni

prosebne ruku stareho pana. "Pane rado, netadejte toho ode mne, vyslechnete mne drive, dejte si vte objasnit, ale netadejte toho ode mne, dal jsem sestre sve slovo, Ce ji nikdy od sebe nevypudim a po veerejeirn jejim vypraveni — pane rado — nemohl bych sebe sama ctit, kdybych takto proti teto sestre jednal."

."Pani kontroicrova mela pravdu, to stara panna filosofka ma jej v kapse. Pekny by mela Zdenka tivot," pomyslil si pan rada. Jest' jednou obetel pokoj, jette jednou pohleoll na tvare podobizen rodinnYch. Zahledel se dale na mladou, ponekud smutnou tvar sve nebotky, na ktere, jakoby jit tehdy byla sidilla ptedtucha blizke smrti, vzpomnel, CC by jeho Zdeniaku mohli tarn v torn doupeti stare ueene sovy snad trYzniti, ano, Ce by ji jiste utryzniii. Pak rekl obradne, kratce a ostte:

"I dal jsem sve slovo, teZdenku nikdy za evakrovou nebo tchyni neprovdam! I is dal jsern sve slovo a zdstanu pevne a nezyratne pH nem, jako vtdy. A jelikot tyto nate dva pevne a nezvratne shby tak neet'astrie proti sob'e stoji —" a pan rada se vzptimil, venni pied lekatem sotva znatelnou poklonu a rekl: "Pod danYrni podminkami je mi lito, to musim, adkoli jsem pocten pro tadost vati za ruku sve dcery, odpovedeti varn zaporne. Je mi lito, Ce vas take musim prosit za prieinou uchraneni se veech daltich pro mne nevitanYch konsekvenci, abyste vice nenavetevoval nyaj darn!"

"Pane rado!" zamumlal miadY mut spleten6.

"Je to me posledni slow, ctenY pane doktore, posledni slovo jehcC nikdy nerutIm!"

A pan rada uklonil se jeete. jednou a nyni bylo v Uklonu jeho zrejme vyjadreni, ze je audience mladeho mute skondena.

ZbledlY, cite sotva podlahu pod nehama, vychazel mladY mut z pokoje.

Pan rada jal se, sotva se dvere za miadY7m lekatem zavrely, spokojene prechazeti prostornon svou jizbou. Museit' sam sae doznati, se drtel jak naleti pevne, mutne. S jistYm zadostiudinen.im opakoval si v duchu sva slova, sluena a pevna, a predstavoyal si pri nich stale vie a vice biednouci lic odbyteho tenicha. Vea.k on zase ptijde, byla by to 'Dana, laska, aby nepritel. ,

A z vediejelho pokoje zaniki v torn It nenau dutenY pine — pan rada jai se posiouchati zatajenYm dechem u dYeri. Aha -- tam Zdenieka na tatinka nevrati a nyni — slibuji si tichymi slovy veenou, veenou lasku — a nyni doktorovi yyditky. 6, eepotani ve vedlejeina pokoji stava se prilie tlumenYm, pan rada nerozeznava slov. Bezpochyby povida miady lekat' o sve sestre.

Panu radovi zjevuje se pied dueevnim zrakern uplakana tvarka dceruteina, rychle ustoupi ode dveri, Uradne dastojne vzbrimena, postava jeho poeind se nejak povactlive kreiti vzpomind na yeechny sizy, vzdechy, na vte neptijemne, co jej v nejbliteich dnech ve vlastni domacnosti deka. A pan rada zustal stati pied obrazem sve Ceny a pojednou si silne zadupl tak, jakoby silnejei v nem bytost zadupla na onu slabsi, bojacnejei — a start' pan sam sobe slibil, Ce pevne odola veem slzam i vzdechilm ZdefleinYm. *

Miele sedela tohoto dne Lena proti bratrovi u ()beds., dlouho nepozorovala zbledlou, zasmuellou tvarnost jeho, anit si poyeimla, Ce zastava, dnes celY obed nedotknut, Lena byla pa nevyspale noci znavena a vice netli to, chvela se zyldetnim ja,kYmsi zahanbenim pied bratrem; cot se mu nemusila zdati jinou osobou po vernem sdeleni prihod ze sveho tivcta? Lena nemohia dnes nalezti zatateeniho slova k neja,kemu hovoru, nernohla nalezti cestieky, kterou by zabodila ze zaniceneho, citem i vatni se chvejiciho zgasobu yeerejelho hovcru v ten chladnY, strizlivy zpilsob mluvy jaka mezi nimi byla obvyklou. Kdyt byl nedotknut °bed odnesen, zapalil si Bedrich doutnik, zahledel se zadumane v spiralni modrave kroutky dYmu a prerutil mlceul hlubokYm vzdechem, pak slovy: "Chtel jsem ti jen CIci, mina, Lena, prozatim — prozatim — nemusie se obavati nijake zmeny v naSi domacnosti. Neptijde bezpochyby tak hired k me svatbe se Zdenkou a vderej g naAe

rozeclweni, jak radostne, tak talostne, bylo snad fipine zbyteene."

"Co se stalo, bratte?" zvolala Lena chvatne. "Jak se to mohlo stati, te,--

"Neptej se made na to, Leno, prosim, neptej se mne na to nikdy; slib mi, Ce mi o to yeti naluvit nebudet, bylo by nil trpke povidati — tcbe poslouchati — " A modre oko bratrovo utkvelo na, ni s vYrazem velke ureitosti. A mladY lekar ubiral se zvolna k svemu pokoji. "NeCh mne sarnotneho " rekl jette ye dverich, "potrebuji samoty, az ptijdou odpoledne hole, rekni, Ce jsem odejel na venek." A dvere se za nim zavtely, a Lena slyS'ela, jak otaei klieem, jak se i plied ni u.zaVira na zamek.

"Co se to mohlo stati, co se jen mohlo stati?" pcmysilla Lena a tisic domnenek kritovalo se jejim rnozkem, at keneene, zvitezila jedna. Kontrolorova, Veeliekova, musila miti pravdu: Zderika byla jen zalibnou holdici, ptilakala bratra a nyni lasku jeho odmitla. Ona ho oklamala; jak je to motile, ale prod by jinak byla se vec rczetla? Ona ho zkiamala! Myelenka tato byla Lene blizka a soucit jeji k bratrovi byl hluboky; cot neyedela Lena z vlastni zkutenosti, jak zklarnani boll!

Tik sedela Lena odpoledne pri svem ticim stolku u okna, pryniho pokoje, jen nikdy prikradla se ke dverim pokoje bratrcva a prilotila oko ke klienimu otvoru. Bratr jej letel na pohovce, oei jeho byly smutne upnuty no strop, celY pokoj byl piny temneho dYrnu z doutnika. "Ubohy bratr — ubohY Beda!" vzdychia Lena, ale pri veem scucitu nernohia se piece ubraniti pocitu jakehos radostneho uspokojeni. Ce vee zastane v jejich domacnosti neznaeneno. Minulo nekolik dni a Lena poznavala v nich ponenahlu, Ce se v jednom piece mylila. V jejich dornac,nosti nezdstaio vte nezmeneno, byla tu jakasi zmena poyrchnimu pozorovateli sotva znatelna, byla to trnena, jakou hlavne,' srdce jeji citilo. Bylo to nyni jette horei netli tehdy, kdy bratr v sobe Civil onu plied ni utajovanou nadeji ve svoji lasku. Nyni i nejnetnej g jeji pozornosti k Bedtichovi ztstavaly nepov'Simnuty, a bratr kolem ni chodil, sedel proti ni u spoleenYch obecia tak, jako kdyby stale zapominal, Ce jina lidska bytost dli a clYee vedle ne"Duee jeho je napInen.a Calera, a mimo Cal neni v ni pro jineho mista; musimbYt trpeliyou, Cas to zmeni, easem se to polepei." Lena otetrovala miadeiho bratra zase jak chore dite a snaeela katcle trpke, netrpelive slovo jeho s velkou shovivavosti.

Uplynul takto mesic. Jednoho dopoledne doCIa si pani kontrolorova Veeliekova, do Leniny kuchyne Vygajoit nekolik vajidek.

"Dekuji, dekuji, draha sleeno. Cot se mne to lide naptaji prod pan bratr tak 'Spatne prod tak smutne hlavu kloni. `JakY to byl krasnY lido, a nyni jen ho do hrobu polotit. Ale ja, neodpovim, jako bych nieeho nevedela!"

"Cot pak tak zvlaAtniho o tom vite?" ptala se Lena hrde.

"A maj ty Bote, co pak sieena mysli, ze je ke mne katdY tak uzavrenY, jako ona," odsekla pani Vaeliekova,. "I to to, pan rada Boricky ma ke mne zcela jinni daveru, vtechno mi to povidal, pros pan doktor Zdenidku nedostal; pan doktor nechtel-se od vas odlouditi, do smrti Ce pry vas, sleeno, od sebe neda., pan rada nechtel dcerueku vdati za evakroyou, a tak se to stall:). Inu katdY draha sleeno, sam riellepe vi, jak ma jednat; ja sama jsem takovS7 dobrak, Ce by bylo tech dvou mlad-S7ch ptec jen lito, abych jim takl-de v ceste staia, ale s odputtenim, sledno draha, Ce vam tu ty svoje hloupe rozumy vykladarn, zaplat' Pan Bub za, vajidka, co nejdrive je oplatim." A s nakyslym asmevem zmizela pani sousedka z Leniny kuchyne. Po jejim odchodu usedla Lena na kuchyfiskou lavici, cele jeji nitro bylo pojednou zaplaveno zvlaetni teplotou, nohy se pod ni chvely. "Tedy proto Beda nechtel, abych se ho. ptala, on ji nechal, on ji nechal it vuli mile! Oveem, jak by mohlo bYti jinak, je na mne uvykly tak jako ja, na neho. A ti Tide by chteli!" Vzpomnela, Ce by mela bratra opustit a pti pouhe upomince zalily se ji oei slzaoti,

NODopisovatelskfr

BUDOUCNOST SLOVANU. Pige I. J. Gallia

Pozorujeme-li historii tech raznYch narodnosti v Evrope a ty stale nesvary, z niche povstavaly valky v minulosti a ta nynejai, nejhroznejgi velka jakou kdy svet vide', plajdeme k nahledu, fie je nejvygai das, aby ti ueenejgi a vzdalaneagi viadcove kaade ndrodnosti zmenili celY stystem fizko sobeckeho zarasobu aivota, v pravo vgenarodniho lidskeho sdruaeni pro stejne pravo vaech tech raznYch narodnosti po celem sik& Avaak to stare ueeni je tak zakotenene, 2e vgeobecne sdruieni se mi zda je nemoane, alespori pro nekolik generaci.

Oat' jsem pojednani o nemecke domatlivosti z roku 1914, kde pojednani nemeckYch vadat one doby, od kaisera a jeho hlavnich vojevadat. Vgechna tato pojednani sama nerneckY narod vychvaluji a navadeji pro silnou jednotu. vaech Nemcia, aby mohli ovladat vaecky narody celeho sveta. Ale jejich plany se nezdatiiy a oni byli poraaeni. A v tato nynejgi valve vae vyhliai, 2e budou °pet poraaeni, a naaemu demokratickemu sdruaeni nastava otazka, jak by se mei° vae zatidit, aby ta jejich valeend dychlitovost byla obmzena do to miry, aby oni nemohli dalai valky strojit a opat celY svet v krveproliti °pet uvest.

Naa slovanskY narod pH rozumnem sdruaeni je dosti silnY, kaadY novar pokus o zahajeni nova valky zastavit. Nage 0 " echoslovakie je obklopena Nemci a jejich spojenci Uhry se vaech stran, a tito nemeeti spojenci mohou kterekoliv doby vpadnout do naafi stare vlasti a tuto donutit, aby piajala jejich rozkazy, jelikoa oni maji mnohem vetgi narod.

V nynejai dobe vaechny tyto slovanske narody mohou videt jake zpousty oni vettelci nadelali v jejich zemich ,a z toho hrozneho lctrovstvi vziti si naudeni, jak by ptedeali opakovani dalgiho jejich nasili.

Na prvnim miste vaecky tyto slovanske jedr.otky, jako je Oeskoslovensko, Poisko, Jugoslavia a jim ptatelske narody, mely by utvorit a silnou jednotu s Ruskem, spojenYmi Staty Ameriky a Anglii pro sebeobranu do budoucnosti, a zavest vojenske cvideni hned ve gkolach, jiste hodiny,, pro chlapce a deveata od dvanacti let naharu. Chlapci by se mall edit jak mail zachazet s raznou zbrani, kterou nova doba stale vynachazi, a devaata •by se mela &it co ogettovatelky a v delani cblekt a raznYch potreb pro vojsko. Takto ptipravend mlade2 mohla by bYt upottebena pomdhat vojsku kde by toho potteba vy2adovala. ladya by ostatni narody videly, 2e Slovane jsou ptipraveni a odhodlani hajit svoji vlast ,oni by mall pro ne vetai repekt.

A take se domnivam, 2e kdyby ty slovanske narody zalo2ily Spojene Staty Slovanske, podia zaaizeni naaich SpojenYch State, ae by se adalny jiny narod neodvaail tyto spojene narody napadnout.

Ruska, tee by mela bYti jejich mezinarodni teal, ale kaadY jinY stat s nimi spojenY mel oy rniti pravo svoji 'tee' udr2ovat, a miti zastupce v kongresu a senatu ankh spojenarch state. A take miti svfij statni senat a legislaturu, svoje okresni a jine Utedniky, jak mame zde v America ,a take svoje pricinktni a mestske atedniky v souhlasu s ruskYmi narodnimi zakony. Pak misto latiny zavesti anglicke ueeni, jak mame zde v America.

Anglicka tee v Atherice a v Anglii udelaia by lepai dorozumeni a lepai spojeni mezi temi ttemi mocnostmi, Amerikou, Anglii a Ruskem, talde by do budoucnosti mely rozhodujici slovo ve vaech mezinarodnich zaleaitostech.

2enam od 18 let stall dati rovne volebni pravo s mail, a ye vgem ostatnim behu aivota dati 2endn rovne pravo s muai, jeliko2 je historicky ciokazdno, ae mnohe aeny mely a take dneani dobu maji lepai schopnosti v mnohYch polich, net jejich mugove,

Takto spojene nove zatizena rhohlo by vYtudovat podzemni pevnosti pod horami v 6koli splavnYch tek. Ta nynejai doba a piigti doby aeroplany budou rozhodovat valeeni; a ktery narod bude Jape aeroplany vyzbrojen, ten bude mit lepai nadeji na viterstvi.

Podia historic naroda sveta, ty razne nirodnosti v kaadem takaka pokoleni, valaily proti sobe, chtice podmanit a zotroeit svoje sousedni staty. Za vzor jinYm narodum by mely slouait nage Spojene Staty. Nage Spojene Staty jsou zastoupene a obsazeny v gemi narodnostmi celeho sveta, a ad se haatetime a hadame v mnoha veoach, pti bedlivem pozorovani sezname, 2e mame ten nejsvornej ga demokratickY svazek 48 state v jednom, republiku, na cclem svete.

Ty rfizne spisy a ueeni, o pavodu prvniho, aloveka a jeho varvin a ta razna plemena na zemi, jak a kdy povstala, a prod je tolik rilznYch keel, doposud zilstava n,esrozumitelnou. hadankou, jelikoa ti prvni Tide neznali ani ani psat. Tady ty razne pohadky o pfivodu prvniho eloveka byly skladany v pozdej gi dobe od jistYch ti-id, podle dobte promyglenYch tak aby jisti vfidcove mohli ovladat ty vetgi masy nepternYglejiciho naroda. Naai Slo vane nejsou na tom celkove lepe net ty ostatni racy. Mame Rusy, Polaky, 6echy Moravany, Slovaky, Hanaky, Slezaky, Srby a jine. Telly je neavyggi vas, jednat pro lepgi spojeni.

Pally, Texas.. Ctend redakce Vestniku!

Opet z dlouhe chvile se podivarn - mezi ate nave Vestniku. Ven do zahradky se mi nejak nechce, je tam zima, ba mokro, tak vam zase napiau par adka, jak ua mnozi jste tekli, tovas zajimaly me dopisy, eili me aivotopisy. Musim zaeit jeate trochu z minuleho roku, totia volby nageho presidenta, no zkratka• 1eknu, ae se mi odvalil teakY kamen s meho• srdce, kdy jsem zvedela, ae nag president jest opet zvolen. Aekoliv ja sama nevim, jak to p1-i1-lo, ae ja gla poprve v mem 2ivote k volbalm, ale tika se, ae strach se rovna smrti, a tak ja asi ze strachu gla k volbam take, adkoliv jsem nevedela, udelam-li dobrY skutek nebo ne. Ja vadycky byla proti tomu,zezeny dostaly hlasovaci pravo, o tom se vaak dnes razepisovat nebudu, nea tolik, 2e si pamatuji z vypravovani myth rodiefi ze stareho kraje. i ikavali takto, ae bada tomna dvoru, kde poroudi krava volu.

A co zas jineho se u nas v nagem Pally nestalo, 2e totia nage misto Pelly ma bYt vymazano s mapy a ae Goos Creek bude panem.. Mfaj ty Bole, vCdyt' Goos Creek byl zde a opustil nas a my zfistali osamoceni jako kdyl slapka oausti kutdtka. A ted', kdya jsme se °pet zmohli ,tak nas smest s mapy.

Dne 16. prosince 1944 byly °pet volby a tak. jsme my piece zvitezili a nage Pally zustane i naddle na mape. No, tohle bylo pro mne na. paesprilia a ja 1-la k volby zase. My zde mama. naai vodu, mama peknou radnici a nekolik dobre jdoucich obchoda, na gi poatu, a oni ti pani v Goose Creek chteji mit vae moderni a. chteli by nas, abychom my jim pomahali platit jejich dane.

My mame take busovou stanici a busy pro jiadeji nagim Pally skoro kaadou hodinu.

Ted' zase o minulYch svatcich vanoenich.. Totia asi tyden pied svatky, jsem zaeala chovat, ale ne nejakeho vnouela, to to, — net rYmu! No, myslim si, tohle budeg Faninko mit, pane nadeleni na svatky. No, ale zaaaly dochdzet pogtou ty vanoani rfiaove listky, a bylo jich dosti hodne, a tak pri otevteni tech rfaaovYch listkfi etu ty mile pozdravy, jet tak mile hialy. Ba, byl i take mezi temi raanyymi listky tak jeden, na kterem byla velka kapka hokkosti, ale spolkla jsem vae a netikam nic a koho se to tYkkat' si odkagle. Pri techto vaech rfiaovYch listkach a darech ja na milou rarmta apine zapomela. Dostala jsem velkou bednieku grocerie. Jsou zde pies ulici ode mne dva dobre jdouci obchody, do kterYch i ja chodim pro domaci kuchyni na nakup, a rada si tam trochu take pobeseduji a pozoruji lidi, obzvlaate eernogky, je to pro nine zajimava podivana. Oernogka v muiskSrch katich, gatek na.

hlave, cigaietii v Ustech.

Mela jsem zde sousedy, chOdila jsem tam 'Cast°, tate., mama i stark dcera kouti cigarety, male bejby chodit neumi, laze po btiae na podlaze a zvedne cigaretu a cla do fist a kouti take.

Pia tom mi ptigla na mysl ma, u2 zesnula. matka. Ona take mac rada si zakoufila, ale z fajfky ,a za jejiho aiti Ceny malo nebo nic, co koutily. Ona obdas take jela do mesta za nejakYm nakupem a to se vi, 2e fajfka bylo to prvni ,co pattilo ku vaprave do mesta. A v meSte ,kcly2 se ji chtelo toho zakouteni, tak si vsedla do vozu, aby ji nebylo videt a udelala par pun a bylo dobre. Ale jedouc u2 domt, dal z mesta yen, to si uz nasypala tu fajfeieku pinou a to se koutilo, jako kdy2 topic nasype uhli do pece lokomotivy. Myslivam si, akoda, .2e ua neaije, ted' by se za fajfaidku a kouteni stydet nemusela, kdya i bejby kouti.

Maj zesnulY mug, Mr. Hamer, take koutil, hned fajfku a zase cigaretu, ba avYkaci tabak do fist, a on tim tabakem ua byl veskrz naskrz nasakly. Ja ho easto nevidela, ale .citila jsem tabak, tak to na jsem vedela, ze je nakde na blizku. Net jamu to kouteni asi dobre slontilo, on byl vadycky zdravY a jidlo mu chutnalo, nebyl v jidle vybiravY, aekoliv on .malo snedl, a za to on tak dobre vypadal, bYval hezkY a ye tvati dervenk, ja, mu toho kourani ptala a mela jsem z toho radost.

Kdya ua o tom kouteni povidam, tak musim na sebe neco tici. Bylo to zimnim dasem, kdy jsem sedavala sama za dlouhYch vederfi u kamen a byvalo mi dasto po jidle teako.0 Zaludku, a tak co nine nenapadlo? Myslirn si, kdyt memu muCi tak ten tabak chutnal a slouail, tak prod bych i ja nemohla si zakoutit? ba ml bude dobte, budu-li koutit. A bylo to zaaatkem prosince, co jsem si zaopatiala ten kualavY material a myslim si, zkusim to mesic a bude-li mne dobae, budu koutit dal, ale jen veaer, aby nine laden nevidel. Nade gel ten weer, to zkougly toho kouteni ,ale napadlo mne, 2e najdtive si musim odestlat postal a odstrojit se aa bude zle. *No, a bylo ale, nebot' ui ani jsem se do postele dostat nemohla, i nohy mi vypovedely sluabu a jak jsem se do postele doetala, to ja nevim. Pak jsem nejak procitla a ted' jsem nevedela aiji-li nebo ne.. Nejak jsem si nahmatala rukou nos, aha, vadyt' jegte dYai, tak to asi ae jegte aiji. Rano u2 sluneeko bylo vysoko, ja chtela vstat, ale .svet nebo hlava ala kolem, ale n avzdala jsem se toho koufeni. Druhar veder jsem kouaila zase, ale ua nebyly to tak zle, tak jsem to kourani zkougela celY mesic, a nakonec jsem seznala, 2e pro mne kouteni neni, tak co zbylo .z toho kouticiho materialu, vhodila jsem to do kamen, a pro mne ogklivemu kouteni jig dam pokoj.

Jeate jsem shora opomenula ptipsat. aa na,se mast° Pally take mei° dobre jdouci banku, ale jak se asi mnozi pamatujete, za case pana Hoovera, kdy2 se banky zaviraly, tak nage banka tu v Pally byla nam odejmuta a 2e kapita' se ptenese do Goose Creek. A tak se stalo, 2e jsme byli oloupeni o naai banku, a je nutno, abychom imy zde nieli nagi banku.

Tak vidite, ae nebyl 2adnY div, 2e jsem se oladvala o naaeho presidenta a gla k volbam take. A ted', mile ditky, jen se modlete jak kterY umite, za naaeho presidenta, aby mel pevnY rozum a dobre zdravi, aa bude-li po aby naae banky nam pied nosem a s nagimi penezi nebyly °pet zavirany. Dnes ma pracujici dlovek pen& dost a kdo umi 'aettit, tak mute torn bYt po valve dobte, aa nebude toik A ja k volbam ji2 vic•ekrat nepajdu koutit take ne; ba nebudu.

Jeate dekuji tern, kdo2 mi hledel zpaijemnit minule \Taman' svatky jakYmkoliv zpilsobem, ,darem, ai pozdravem. A zyldatni dik patti za chutne maslo a kus veptove uzeniny.

Milk 'pozdrav vgem, Fannie Hamer, od V

Cena svobody bude zaplacena obrannYmi bandy a znamkami SpojenYch State. V

Zapajete svoje fispory na obranu zeme a budete pornahati sone i svoji vlasti.

Houston, Texas.

Kdyi za degtiveho zimniho vedera sedim sajen se syYmi myglenkami, v takovYch chvilich \Tidy rads, si jdu pohovotit ku priteli Vestniku, kterY tak rad ptijma vgechno, bratrkou lasku i to nebratrske.

Ovgem, je to kritika, ze ktere beteme ponaudeni pro dalai praci, alespori si tak nekdy myslime.

Spolkova prate je Yeller?, nevdedna. Jest-li elovek sam ye svoji praci a hospodatstvi udela chybu, jiste to Zadneho netegi, ale pti torn je ✓ to vYhocle, ze alespori ,gadnY mu k tomu nezlotedi, kdetto ye spolku, i kdyg uz ptestane a odchazi, jeate se za nim hazi kameny.

Ale v nedem mame vgichni ritechu jistou, az zemteme, o nas vgech bude napsano ye Vestniku, jack jsme byli dobti bratti.

Kdyg uz jsem zase v to spolkove praci, tak yam teknu, jaky dojem na mne udinila zde v Houstonu, kdy jsem prune sem ptiala.

Kdysi davno, doud jsem nemela jeate gadne

Kdysi davno, dosud jsem nemela jeate gadne toho soudila, ale ptigla jsem k poznani, ze se east° mYlim, a tak od to doby, neposloucha t eel, ale divam se na vykonane dilo. U tadu Pokrok Houston neni zapottebi gadnYch keel, -Lady je videt tu velikou praci vykonanou, kte• sama mluyi za sve hospodate. Ano, nag tad ma mnohalete, dobre, dinne sily, ktere to potad tahnou dal a dal, za kterYmi ta jejich pre,ce ptinitai rispechy bez keel, a proto take gadne fedi jinYch tu jejich praci nepo gkodi. A mugerne bYti vdeani, ze mame v nagich tadech takove slily.

Ale u nas je jedna bolest, kterou stale kvime, a to jest nemiti radost z dobte vykonane prate jinYch. A jest-li iltednici v rade jsou zvoleni velkou yetainou hlasri, to by melo costaditi kaZdemu, '2e to jsOu osveddene, dobre sily.

Broth a sestry, nejen ye spolku ale vaude jinde, v kagcle praci, dobra sila se hiedi udrtett, dokud mono nejdele.

Prod my, v naaem spolku, neoceriujeme dobrou praci druhYch?

S pozdravem na etenate, Spanhelova.

Crosby, Texas.

Jiz je tomu hodne dlouho, co jsem do Vestniku neemaral. Jig natal etenati nine psa11, jestli jsem jeate v torn nagem slzavern iidoii. Musim yam sdelit, ze za tech asi 6 nebo 7 let, pteletelo pies moje gediny mnoho a mnoho veci, co osoba, elovek mute udrget. A je. jsem taky takovY z tech starYch pionYrt, ,jsem take nee° zakusil a mnoho prodelal. Ne.kdy yam to ttenati sdelim, jest-li mne ta ko:sa nezohne.

V tomto mesici nam odegel bratr Stepan Kelarek. Jedenacteho ledna jsme ho vyprovodili vednemu odpodinku. fteenici byli dtyti: orga:nisator Zapadni Jednoty, br. Bartodej, za S.P. J.S.T. mistoptedseda Ed. Marek, pak br. Chupick a za Svobodnou Obec br. Oldfich Vala. Vgichni meli dojemnou tee. Na to jeho telo zavezli do Houstonu do krematoria k spaleni, jak sl to br. Kelarek ptal a jeho popel ma bYt pochovan v Lynchburku pti San Jacinto tece, co on -mi sdeloval pied syYm odchodem tam, kde iadneho nic netigi a pi,e,stava vgechen bol ✓ tomto slzavem irdoli. My stark osadnici yenujeme mu vzpominku a ze ho buderne nasledovat, ale nevime kdy. Br. Kelarek byl seetelY a pokrokovY, on nevetil v nebe a peklo, ale yetil ve spravedlnost. Byl jeden z tech osadnikil, co sem ptiali na prerie vydobYvat ten chleb vezdejti. Ale jig je nas zde malo, kteti jsme se - sem nastehovall pied tticeti lety. Odchazime leden za druhYm.

Tak jsem si myslel, ze corpusskY sjezd ukonei vaechny fraze, vaechny netesti a vaechno sobectvi, ale ye Vestniku se zas otvira rana, ktera moans se zas rozkvasi a bude hnisat dale. Prvni YYpad br. Truksy a druhY bratra GaevskYho. Nemyslite, bratti, ge zas rozdelavate °hal bez ktesani, a helete zas to same co bylo drive, jen vae rozrYpat, aby z toho byla deba-,ta treba etyti roky.

Nejsem zastance 2.6.dne strany, ale co pow-

ruji jig hodne let, tak v Corpus udelali delegati, co se nom ani v noci nezdalo.

Pak br. Domorad pige, ze v Corpus se pilo ne po atamprlich, ale po etvrtkach. Byl jsem tam tea, ale za celYch sedm dni jsem nemohl dostat ten jeden alrieek, jak br. Domorad udave; adkoliv jsem nemel easu se po torn she.net a nebatim po tom, co je moc drahe. Ale musim rici, ze v Corpus byl sjezd nejlepai, co ja zastupoval nag tad na etytech sjezdech.

Je to mezi nami bratry nekdy zavist; to udela nekdy jeden hlas, a je zvolen za toho poslance, pak je protivnikem na mnoho a mnoho let, aekoliv byli drive velikYmi ptateli. To je ta sobeckost a ta chce bYti nade vgecky.

Na sjezdu v Corpus se mne nekteri bratti ptali, jak je to u Zapadni Jednoty s nemocenskou podporou, jest-li na ni plati elenove, nebo jake fondy 'name na podporu. Zde yam uvadim eastedne Zapadni Jednoty fond. Dnes etu ye Vestniku Zapadni Jednoty, podpory fond $15,222.02. Z tech patnacti tisicil se plati podpora jen tern, kteri toho nutne pottebuji. Nemyslete, bratti a sestry, ze jak vas pichne blecha, ze hned podporu dostane, to ne. Prvne, kdyg je dlen nemocen asi 14 dni a ma vydani asi $25.00, mush gadat svUj tad o podporu. Jestli ma fed v pokladne nejake penize, tak se odhlasuje tteba $10; jestl tad nema nic neb par tech centu, tak kagdY dlen da dobrovolne, podle "Mojaige". Jest-li ale nemocnY elan je nemocen dale, tak uvedomi tajemnika sveho du o podporu z Hlavni ritadovny. Tajemni mistniho tadu napiae na Hlavni ritadovnu a vysvetli, jak je dlen v nemoci. Hlavni ritadovna pogle tajemnikovi listinu, tu mush podepsat tti ritednici, poptipade i doktor. Na to listing mush bYti uclano, jak si dlen majetkove stoji, atd. Pak Hlavni ritadovna po uvageni poke podporu na ridetnika, ale eek na tu nemocnou osobu. Nekdy $19, $25, $50, $75 ag $100, ne vice za jeden rok. Kdyg. ale dlen jest v torn bidne, nebo nemoc trve. dole, tak nemocnY dlen pogada, tajemnika sveho tadu, aby dopsal na Hlavni ritadovnu, aby Hlavni ritadovna mu povolila tddost na vgechny tady. Zapadni Jednota me, 390 radii s 48 tisici eleny. Tak pak lady poglou na rieetnika toho nemocneho elena, jak je v kadech odhlasovano. Kdyg kagdY tad da dolar, tak se serene dobra pomoc. Tomu se kekne podpora, a ne almugna. Posledni glen, co dostal podporu, .jak jsem to poeital, tak dostal $542.50, ale chudak pak umkel, ale rodina to potkebovala.

Tak jsem yam, bratti a sestry, trochu vyhovel. Abyste vedeli, kde je vice bratrske lasky.

Zatim zdar novYm atednikrim!

John Nerny. V ttad Jaromir eis. 54, West, Texas. Mili etenaki a red. Vestniku!

Kdyg jsem posledne psala, nevedela jsem, ge br. Fr. oe'ek mladY, bude poradat PresidentskY pies a pak jindy bYval az posledni den v lednu, ale letos byl jig 21. ledna. AC mohla bYt navAteva vetgi piece se vybralo eisteho vytegku asi 60 dolarri; hudba a dari byly asi 35 dolarri, a jine, tedy toho tak moc neni. Ale mame ye West vgude v obchodech, v bankach i lekarnach pokladnieky, ze kdo chce, muse svrij desak i vice na ten fidel dat do techto, a kdo mute, at' de, hodne, neb je to na dobrou vec.

Poeasi mame chladne a vypada, ge se to meni kagdY den, neb minulY tYden prgelo at moc, a potrebovali bychom aspori par dni peknYch, co by se mohly dat zahradky do potadku. Ale i tak musime byti spokojeni.

SrdednY pozdrav na vgecky etouci, Marie Klaus.

Freeport, Texas.

kid Nova Morava, dis 23, Schulenburg, Texas. Mill bratti a sestry!

Ve schrizi nageho tadu, konane dne 14. ledna 1945, zvoleni byli ritednici nageho itadu a site:

Piedseda Frank J. OlgovskY, mistoptedseda Paul Bred, tajemnik John Kahanek, ileetnik L. A. Wenglai, pokladnik Emil Vrana Sr.

Lekari .pro tad na prohligeni novYch elenri byli zvoleni: Dr. Leo J. Peters, Schulenburg, Texas, a Dr. Harvey Renger, Hallettsville, Tex.

tJ'eetni vYbor: W. E. Hajek, Henry Hobos a Jos. J. Drozd.

Nemocensky vYbor: Emil Vrana Jr. a John Schwartz.

Tajemnikem Nemocenskeho odboru pisatel techto kadkri.

Dale, bratti a sestry, kteri jste nebyli ye schrizi a patrite do Nemocenskeho odboru, uvedomuji vas, ze jsem obdrgel rozpodet od teditele Nempc. odboru bratra Jos. Eoliha Jr. a nynejgi poplatek je 75 centu na Mena nebo alenkyni. Tento poplatek ma bYti zaplacen do jednoho mesice po vypsani rozpoetu, a kdybyste zaplatili na tento rozpodet az po mesici, podle stanov Nernoc. odboru bude varn eitano o 10 centu vice. Na nynejai rozpodet mrigete zaplatit bratru rieetnikovi tadu, L. A. 1,Venglatovi anebo u mne. A kteti byste si pkali stati eleny tohoto shora jmenovaneho odboru, pkihlaste se u mne a ja vas mohu napsat do tohoto Nemocenskeho odboru. Bylo by dobke, kdybychom vgichni pattili do toho Nemocenskeho odboru, neb v padu nemoci bychom mohli oeekavati vetch podporu neg dosavad. Jest to dobre bYti pojigten proti nemoci. Tenkrat jak obdrgime podporu, vzpomeneme si jak je to mile dostati podporu bez progeni.

Podasi tady mame vic mokre neg smile; nekterY den je pekne a z toho hned zas prgi. Schrize budem zas miti tak jak v ptedealem roce, kagdY mesic druhou nedeli odpoledne, kolem dvou hodin

S bratrskYnn pozdravem, John Kahanek, tajemnik.

V fad Hvezda Texasu, cis. 47. Little River, Texas. Nasledujici firednici a vYbory byli zvoleni pro rok 1945:

J. J. Mikeska, predseda, Temple, Rt. 4, Texas; F. E. Hejl, mistopiedseda, Temple, Tex., Rt. 4, Box 211; Frank V. 8parihel, tajemnik, Little River, Texas; J. T. Junek, freetnik, Temple, Texas, Rt. 4; Steve Hrugka, pokladnik, Temple, Texas, Rt. 4; Jerry Mikulag, prrivodei, Temple, Texas, Rt. 4; Emil J. Hejl, strag, Temple, Tex., Rt. 4. RadovY organisator, Emil J. Hejl, Temple, Texas. Rt. 4.

teetni vYbor: Jerry gefaik, Frank Mikulattik a Dennis Bartek.

MajetkovY vYbor: John Coufal a Frank Mikeska.

Addova dopisovatelka, Kamila Fojtagek, Rogers, Rt. 2, Texas.

Nemocenske vYbory: Pro Seaton: sestry Marie Oabla, Anna Senkit a Clara A. Hejl. Bratki: Frank Dukatnik, Jerry Mikulag a Jerry gefeik.

Pro Oscar: sestry: Emilie Junek a Stazie 8krabanek; bratki: Joe H. Kotrla a John Mikeska.

Pro Red Ranger: sestry: Anna Divig a Kamila Fojtagek; bratki: 8tepan Hrugka a Joe Bla2ek

Pro Temple: sestry: Allen A. SirnY a Jannie gimek; bratti: Tom Mikeska a John Coufal.

Resoludni vybor: F. E. Hejl, J. T. Junek a Frank V. 8panhel.

fzadovi lekati: Dr. F. W. Howell, Dr. A. H. Alsup a Dr. W. A. ChernoskY. Vgech adresa je Temple, Texas.

Ctena, redakce:—

'remit° par kadky chci podekovat Nemocenskemu odboru za vyplaceni me podpory. Tak srdeene yam dekuji.

Pratelrim preji hodne zdravi v tomto no\Tem roce.

S pozdravem, Mrs. John Kazmir,

S .bratrskYm pozdravem, Frank V. gparihel, taj.

Vgichni lido maji srdce na temge miste, ale ne vgichni na pravem miste.

Priznavame se easto k drobnym svym chybarn, abychom utajili chyby velik4.

RESOLUCE SOUSTRASTI.

My, ni2epsanY resoluem vybor kadu Pokrok Jihu cis. 72, timto projevujeme uptimne citenou soustrast nad odchodem va.geho man2ela otce a nageho spolubratra, Miehala Matochy, kterY od nas navtidy odegel.

Vime, drazi pozristali, 2e mate velkY zarmutek, ale budiZ vam alespori 'easteenou techou, 2e nag tad souciti s vami ye vagem zarmutku, neb zesnuly bratr byl vgemi cten a valen a odegel nam v nem zase jeden z tech starch zakopnikri, proto spi bratte v klidu a pokoj a test budiZ pamatce Tve.

Za tad Pokrok Jihu els. 72:

Will Biskup, J. J. Stoklas, I. 8ustek, resolueni vybor.

RESOLUCE SOUSTRASTI.

My, ni2epsanY resolueni vybor tadu Fort Worth, Os. 154, projevujeme jmenem nageho kadu, upiimne citenou soustrast nagemu milemu ptedsedovi a cele rodine, nad ztratou jejich milovane mantialky, matieky, babieky a' prababieky, Katefiny Obal, ktera zemiela po kratieke nemoci dne 23. prosince 1944, ye stati 72 let, a ulo2ena k yeenemu odpoeinkti na hibitov Mount Olivet, dne 27. prosince.

Vime, drazi pozustali, tie vas zarmutek je yelikk, ale budii vam alespori easteene ritechou, 2e i my, spolkovi spolubratti a spolusestry, citime s vami vas bol, nad ztratou bytosti milovane.

Zesnula spolusestro, odpoeivej v pokoji a budi2 test Tvoji pamatce.

Dano ve Fort Worth, dile 3. ledna 1945.

Za tad Fort Worth, cis. 154, S.P.J.S.T. ye Ft. Worth, Texas:

Jan Beean, Agnes George, Josef Beean, resolueni vybor.

RESOLUCE SOUSTRASTI.

My, nitiepsanY resolueni vybor tadu Karel Jonas Cis. 28, v East Bernard, Tex., projevujeme jmenem vgech elentt nageho tadu uptimne citenou soustrast, pozristale rodine nad ztratou jejich milovane a nenahraditelne bytosti,

Frank H. Dostala, kterY dokonal svou pozemskou pout' dne 25. prosince 1944, ye veku 55 let ,a jeho pozristatky ulo2erry byly k yeenemu odpoeinku na tove v Eagle Lake, Texas.

Vime, zarmouceni pozitstali, 2e te2ce nesete ztratu vagi milovane bytosti, avgak budi2 vam alespori easteenou ritechou, 2e my, spolkovi spolubratki a sestry soucitime s vami ve vagem zarmutku.

Tobe milt' spolubratte, pfejeme lehke odpoeinuti, a test budiZ Tvoji pamatce.

Usnegeno, aby jeden opts teto resoluce byl zanegen do kadove protokolni knihy, druhY aby byl zaslan pozristale man2elce ,a original ma bYt zaslan k uvefejneni do Vestniku.

Dano v East Bernard, Tex., dne 13. led. 1945

John Kleeka, Martin Brzak, John GajevskY, resolueni vybor.

RESOLUCE SOUSTRASTI.

Add Slovan cis. 9, timto projevuje pozristale rodine Junkove nagi hluboce citenou soustrast, nad rimrtim jejich milovaneho matt2ela, otce, dedeeka a vzorneho tadoveho bratra, Jana Junka st.

ZesnulY nag milt' bratr odegei sve mile dne 13. ledna 1945, po kratke nemoci 2lueove, vzdor vgem snaham pomocnYm. Odegel nas dobrY ptItel, vzacne povahy, jak ku sve rodine, tak v kadove spolupraci, vkly svolnY pro v ge dobre.

Buda vam zarmoucena rodino ritechou, tie

celY tad nag souciti s vami.

A vageho mileho at' provazi nage: "6estna pamatka Tobe, bratte Junku!"

Dano ye Snook, dne 20. ledna.

Jos. Jakubik, Jan T. 8krabanek, Jos. 6um8al, resolueni vybor.

RESOLUCE SOUSTRASTI.

My, ni2.epsanY resolueni vybor tadu Karel Jonas Cis. 28, v East Bernard, Tex., projevujeme jmenem vgech elenri nageho tadu uptimne citenou soustrast, pozristale rodine nad ztratou jejich milovane a nenahraditelne bytosti, Rosalie Ohlidalove, ktera dokonala svou pozemskou pout' dne 27. prosince 1944 ye veku 72 let a dne 30. prosince jeji portistatky ulo2eny byly k vednemu odpoeinku v Schenectady, N. Y., Vime, zarmouceni pozristali, 2e te2ce nesete ztratu vagi milovane bytosti, avgak buditi yam alespori dasteenou ritechou, 2e my, spolkovi spolubratti a sestry soucitime s vami ye vagem zarmutku.

Tobe, mila sestro, piejeme lehke odpoeinuti, a test budiZ Tvoji pamatce.

Usnegeno, aby jeden' opis teto resoluce byl zanegen do tadove protokolni knihy, druhY opis ma bYt zaslan 2alem sklieene man2elce a original ma bYt zaslan k uvetejneni do Vestniku.

Dano v East Bernard, Tex., dne 13. led. 1945 John Kledka, Martin Brzak, John GajevskY, resoludni vybor.

VRESOLUCE SOUSTRASTI.

My, ni2epsanY resoludni vybor tadu DubovY Haj cis. 126. v Ross, Tex., projevujeme jmenem tadu uptimne citenou soustrast nad ztratou vageho syna

Pfc. Frank J. ktery polo2i1 svuj mladY a nadelnY 2ivot za vlast a spravedlnost 20. prosince 1944.

Vime, pozristala rodino, *Ze velkY je vas zarmutek, avgak budiZ yam ittechou, 2e my elenove tadu citime s vami.

Ty milY odpoeivej v pokoji ye vzdalene krajine, my elenove na Tebe nikdy nezapomenem. Odpodivej v pokoji.

Dano v Ross, Tex., dne 13. ledna 1945.

Josef Foit, J. J. Husak, Frank Mrkos, resolueni vybor.

RESOLUCE SOUSTRASTI.

My, ni2epsanY resolueni vybor tadu DubovY Haj Cis. 126. v Ross, Tex., timto projevujeme jmenem tadu uptimne citenou soustrast pozristale rodine nad ztratou vagi man2elky a matky Julie Pizdralove.

Poznstala rodino, vime 26 te2ce nesete ztratu jeji, ale budi2 vam ritechou, 2e i my, bratti a sestry tadu DubovY Haj 2elime jejiho odchodu.

Zesnula, sestro, odpoeivej v pokoji a test budit Vagi pamatce.

Dario v Ross, Tex., dne 13. ledna 1945.

Josef Foit, J. J. Husak, Frank Mrkos, resoludni vybor. V

RESOLUCE SOUSTRASTI.

My, ni2epsanY resolueni vybor tadu Columbus Os. 58. v Hungerford, Tex., projevujeme timto jmenem tadu nagi opravdove citenou soustrast pozUstale rodine nad ztratou jejich milovane man2elky, maminky, dcery a sestry, a nagi mile spolusestry Frantigly Siblikove, ktera dokonala svoji pozemskou pout' po delgi nemoci dne 20. prosince. Zemtela jegte v mladem veku 29 let. Zanechala zarmouceneho man2ela a dve male ditky.

Zesnula byla dobrou elenkyni nageho tadu a vti,dy sve elenske povinnosti spravne zapravovala.

Vime, zarmouceni pozustali, 2e te2ce nesete ztratu vagi milovane, avgak budiZ vam alespori eastednou ritechou, 2e my opravdove soucitime s vami ye vagem zarmutku. Zesnula, sestra at' odpoeiva v pokoji a test budiZ jeji pamatce.

Dano v Hungerford, Tex., dne 18. ledna 1945.

Mary Matusek, Ludmila S_a,brgula, Joe Palinek, resoludni vybor,

RESOLUCE SOUSTRASTI.

My, ni2epsany resolueni vybor fadu Pokrok Jihu Cis. 72, timto vzdavame uptimne citenou soustrast vgem pozustalYm po zemtele sestf:e, Apolene ZaleskY, ktera, od nas nav2dy odegla.

Vime, drazi pozustali, tie mate velkS7 zarmutek nad odchodem vagi matky a babi6Ity, ale budi2 vam alespori easteenou utechou, my soucitime s vami ye vagem zarmutku, nett zesnula byla dobrou spolusestrou, proto Ti sestro ptejem ' klidneho odpoeinku a 'eest budii pamatce Tvoji.

Will Biskup, J. J. Stocklas, F. gustek, solueni vybor.

RESOLUCE SOUSTRASTI.

My, nitiepsanY resolueni vybor tadu Pokrok Dallas cis. 84. timto vyslovujem uptimne citenou soustrast vgem pozristalYm nad ztratou man2e1a, otce a nageho spolubratra

Vaclava Nemce, ktery po delgi nemoci zemtel dne 2. ledna t. r. v Berwyn, Ill. ZesnulY byl dlouhou tadu let Menem Jednoty, v2dy dbal syYch povinnosti, protot jeho odchodem i my elenove tadu ielime a s vami neseme tuto bolestnou ranu.

Tobe bratte budiZ zeme lehkou a odpoeivej v pokoji.

Jos. J. Marek, Robert Dural, Adolf Jeti, st., resolueni vybor.

President Roosevelt k tretimu 'Oral mistnich tikadii 0. P. A.

President Roosevelt vydal k ttetimu vYrodi ztizeni mistnich cenovYch a ptidelovYch Meat OPA. toto prohlageni: Celt' narod — a zvlagt' v to poeitaje nage vojiny — je vdednY tern nasim kteti ne2istne slouzili v praci cenove a ptidelove kontroly.

Myslim, 2e tyto ittady po cele zemi obnovily nagi starou americkou tradici — tradici schrizi na radnici.

Prvni nagi usedlici, a pozdeli pti stehovani na zapad, se nautili projednavat obecni idle2itosti timto sousedskYm zprisobem. A reAili je v duchu pkatelstvi, slugnosti, a vzajemneho porozumeni.

A stejnYm zprisobem nage ptidelove ntady projednavaly eetne problemy spojene se spravedlivou distribuci potravin i potteb v teto valce. Sedli si kolem stolu a tegili je nikoliv jako piisna a rozkazujici vlada, nYbr2 jako chapajici ptatele.

Jsem pevne ptesvedden, 2e americkY lid vysoce ceni tuto praci a ptijal s dobrou mysli rrizne ty nepkijemnosti zprisobene rostoucimi na.sledky teto valky.

Ptirozene, 2e existuje nekolik podvodniket, ket'ast a raketYrri — ti jsou vgak zcela bezvfznamna mengina.

Nagi vojini jsou velmi starostlivi o rispech cenove kontroly a ptidelti. Velikost i rozsah techto ptidelri zavisi do jiste miry na spraved/ive distribuci zde Boma. A chteji si bYt jisti, ie jejich man2elky nemusi platit obrovsky ptehnane ceny za potraviny jako tomu bylo za posledni valky, kdy ceny dosahly obrovsky vYge. Nag lid ma nyni dost co jist, a na ka2deho je dostatek.

Jmenem celeho naroda vyjadfuji diky a, pozdrav lidu vgem tem vlasteneckYm mu2tInt a 2endm i detem, kteti to knezi gtne a tak \Ikonne k praci ritadu pro kontrolu cen.

StrYc Sam potiebuie pomoc od svtch obeand.

V tomto tYdnu vlada pottebule od svYch obeanri spolupraci v techto vecech:

Poglete jednu z desiti tisic pottebnlch -ogettovatelek na frontu tim 2e ji budete dorda zastupovat jako pornocnice ogettovatelky terv. Kti2e.

Darujte 100,000 pintri krve, aby byla dodrtena tYdenni kvota krve dodavane zranenYm na frontach.

Vvplrite 11 tisich zamestnani nutnYch pro obchodni lodi jako in2enYti, namotnici, radiooperateti a pod.

Ptispejte sobe a valeenemu-:risili tun, tie si date spravit gpatnou pneumat10.-

El Campo, Tex8.5,. Ctena, redakce a etena stvo Vestniku!

Jsem zde zas ,abych se ptiznal k htichu, kterY jsem spachal, a to dokud jsem jegte v tomto slzavem "oudoli". Snad mne bude odpu gteno, jinak kdyby ne, musel bych jit pies oeistec, net bych se dostal do toho slibovaneho nebieka, ba jo! Necham okolky a zrovna k htichu! — Obdrtel jsem dopis, jen zde doslovne k uvetejneni dodavam, jet zni. Rogers, 6. leana 1945.

CtenY pane Bartog! Promirite, to si Vain dovoluji psati osobni dopis: Jsem vgak nucena tak &Mit a to z to ptieiny, to ye Vatch dopiseeh dinite mnohe naratky, tykajici se me osoby, ae jsem yam k tomu nezavdala pratadne p •ieiny. Rovnet jsem Vain vedome nikdy nieirn neublitila, ani steblo ktive pies prah nepolotila, tak prosim, pros ty vYpady proti nine poutivate? (Doznavam zde, to jste mne nikdy ani tim nejmengim v dopisech nevblitila, at ta krasopisna, karetka, kterou jsem obdrtel z Temple, v ktere bylo, no v gak jste vSichni eetli, kdy jsem to dal do Vestniku k uvetejneni. Podpis: Dobra 6dIca. Ta domenka krasopis a pravopis a z Temple, kdo by to byl jingi net pi. Fojtagkova, ba•jo! Ale ba, nebyla ,a proto prosim za odpugteni). Dale pile pi. FojtaSkova: Nejsem rozhodne tototna s onou pisatelkou, kterou nazYvate Dobrou teSkou No. 1, aniti bych mela vedomost, kdo je ona pani, ktera se me zastavala ,a to muslin doznat, tenkrate opravdu spravne, to nemam easu na odpovidani dopisti, dle libovule dopisovatehl. Jsme s mantelern na farme sami dva, ne oba jiz mladi a katide chvile nes navgtevuji riane nemoce a tu ma elovek sam sebou co delat a neni vtdy v nalade odepisovat na dopisy, musim se Vam ptiznat, to jsem tot myslela, ze (tgarave), jak Vy to nazYvate, a proto jsem uznala, to lope je nechat pomleene, net vyvolavat debatu, ktera by mnohe dtenate nezajimala ,neb unavovala. Pak jsem tea nevetomu Vagemu zkrougenemu dotazu, strap spravne degtiny, zdali se ma tikati Kopeckemu, Studnienemu, neb podobne, zdali je spravne KopeckYmu a StudnidnYmu. 0 to by bylo mnoho dohadovani a vysvetlovani, prave tak jako se psalo spravne desky polevka, fazole, mleko a mnozi tikaji nespravnou, eeStinou fizule, polivka, mliko. Pak podstatne jmeno ptivlastfrovaci jest bilemu koni, eernemu koni, pies to jinak zni net eernYmu a bilYmu. Ostatne jsem myslela, to pii Vagem stati 74 let nemyslize to vatne, chtiti Se nechat od nekoho poudovat o degtine, ktera je obtitna, dost k ueeni se ji pro mlade a pak jak sam jste podotkl. to jste v pravopisu mel znamku, kdyt ne vYbornou, tedy dostatednou, proto jsem myslela, to neti'eba Vas poueovat, bych Vas tieba neurazila. Lela, pies musim ptiznat, to me Va ge rfrzne tela, pies musim ptiznal, to me Vage ruzne naratky mrzely, kdyt jsem si byla vedoma, to jsem Vam k nim nezadala tadnou ptieinu. (Ano, pi. F., kdybych byl obdrtiel nejakou gkra,baninu, na mou dugi, to bych Vas nebyl podeziival, ale ten krasopis a pravopis, proto prosim za odpuSteni ,a timto to. myslim, napravuji. Ano ,pi. F., jak davate ptiklad dernYmu, koni, vtdy pigi emu koni. Co se tyre takoveho (ne vYho) pravopisu bych se mohi ptihlasit k znamce vYborne, ba ,jo, at na to tvrde a mekke i, 'ph torn ted' nekdy zagprtnu. Vim, kdyt se pipe o tenskYch, tam se upamatuji, jim dat to vaj! Toto je vge maliekost, ale hlavni ztetel beru na sloh, to je to pro novinate nejhlavnejSi. — Kdybych vedel, ae jsem kratlzY na sloh, tak bych tiadneho ( ne nYho) redaktora neobetoval, ba ne). — Dale pipe pi. Fojtagkova: Ze jsem snad pi. Mikeskove, ktere si velice vatim, neb ji osobne znam, co dobrou aenu, nenaroenou narodni pracovnici, k jeji noznamce, to ji eini obtfte v deskern psani tvrde neb make i, ptipomnela, to mame souhlasky tvrde a make a obojetne a dle tech pravidei, to se musime hditi, abychom psali spray a obojetnYch souhlaskach kde se pipe tvrde y, rnusime naueit z pa,meti. AC mluvnice bya ir"(m koniekem, ba nejmilejgim piedmetem ueebnim ye Skole, piece jit nyni behem let Jim:the se me vytrousilo z pameti a sama ne-

kdy, nevedomky v dopise, myslim-li o tadku napted, o nektere to nespravne i gkobrtnu. 0vgem v mladgich letech, kdy ma paniet' byla svetejt a eeskou gkolu jsem vyudovala, tak se me to nestalo. —

Pi. Fojtagkova, ted' zas ja kterousi tadeeku o sobe. Ja, chodil v CeskYch Budejovicich do gkoly a progel sem 5 ttid, ani jsem o "futra" nezavadil. Ptigel jsem do geste, kde nas vyudoval nadueitel, tikali jsme teditel, jmeno Vaclay NovotnY. Vette, toho kiditele NovotnYho, dle meho (ne Novotneho) jsme men aaci moc radi. Bylt' on dobrY narodovec, rodem Moravan od Frengtatu. V pâté tilde me vyueoval, jmeno ttvrtriik, takovy dobrak, me mel obzvlagt' rad. Jeden uditel v nitgi t •ide, jmeno Bartugka, neobliben u takt. Ueitel Hrdina, ten byl moc zlostnY, oast° nekterYm kluktm vypra gil rakoskou gate na zadku, a vygkubal po hrstich vlasy. Ovgem, ja dobradek od kosti a maso vgecko, nezavdal jsem mu pkidinu, ba ne! Do geste ttidy jsem chodil jen 3 mesice, a kdy jsem to ueeni zadinal nejlepe chapat, ptiSla ta slavna Amerika. Uti minulo 61 rokt, co jsme ptistali v teto nova vlasti. Ja. co 13 letY kluk si vgecko pamatuji, jake ty pomery tam zavladly. Nag otec kikaval, dekujte Parm Bohu, to vas vysvobodil tam z toho otroctvi. Ovgem, my deli vychovani ye velkomeste, jsme nic nevedeli o nouzi a stradani. Tak jsem yam povedel v tech par tadcich trogieku z myth klukovskYch let. Ted' zas dale, co pi. Fojtagkova pige: Radim Vam proto, statieku Bartogi, tou gtinou na stall kolena si hiavu nelamte, chcete-li merino mod, bedlive sledujte elanky z pera pana redaktora Fr. Moueky, uji gt'uji Vas, to piSe spravne eesky i to ova docela spravne vysvetloval a ktivdil byste mu, kdybyste tvrdil opak. Se mnou do gkoly chodila dev'eata, ktera se jmenovala Zemanova, gvecova, Zimova, Svobodova a jinx na ova. Jejich otcove byli, Zeman, 8vec, Svoboda a Zima, tak se jim na gkolni zpravy podepisovali a nebyly to zkomoleniny, jak Vy jste, pane Bartog, uiinil poznamku, na vysvetlivky p. redaktora Moueky. KterY take vgim pravem mohi se citit tou poznamkou doteen. —

Zas kteresi slovieko na toto: Nikdy jsem netvrdil, ae by sestina nebyla dobra, pro eeskY lid ye stare vlasti, kde si lido rozumeji, i na idade, kdyt se tam mantel podepi ge Lev a mantelka Lvova, ale poukazoval jsem na to zde takovY podpis Lvova, jake nesnaze by mohi zpbsobit. Ale nikomu muj nahled nevnucuji. 2e by br. red. mohl se citit doteen tou poznamkou komolenina? Vgak br. Moueka jen dokazoval jak se to ilia spravne v degtine, a ja jsem nedokazoval, to on byl vynalezce onech sloe, ba ne!

Zase pi. Fojtagkova: Pit Vam toto, pane Bartogi, pouze jen v ptatelskem porozpraveni, a abychom si lope porozumeli, neb osobne nezna.te Vy mne, jako ja Vas ne, a proto bychom tieba o sobe mohli miti mylne nazory a jeden druhemu nezavinene ubliiat, tak jak Vy jste meld mne mineni, to jsem ja snad onou pisatelkou, neb, ae Vam snad na mtij podnet psala. Nemohu tugit, kdo ona pi. je, a pak na nekoho se nespravne domfglet bych rozhodne nechtela. Ostatne mittiete nechat porovnat nase pismo. Jak pigete, to jeji pismo krasopisne a moje Skrabopisne, a budete miti rozlugteni hned. Nechtela jsem \Tubed psati, neb jsem se necitila vinna, ale ptimela me k tomu Vage no ratka v poslednim dopise, to Dobrou 6e§kou, kdysi nazvan gentleman, a ted' na starost rYpalem. Ted' jsem byla doma, koho tim infinite, se mne, neb kdysi ye Vagem tiertovnem dopise, jste nejak pekne se vyslovil o tenach. Nepamatuji se jit, co to bylo, ale jen vim, to ja, jsem yam tertovne odpovedela, ae jste gentleman, tudit domniVam se a snad sra.vne, l.e mne povatujete za Oegku No. 1. Jste vgak na omylu, neb at' by to bylo cokoliv i kdybych Vam chtela po "pratsku" 'Teen°, vycinkat, to bych pod to napsala muj ditelnY podpis, tak abyste mne i Vy mohi oplatit. Jegte nikdy v aivote jsem nenapsala dopis, abych 'pod nej sve jmeno ptipojila. Vidite, statieku Bartogi, jak umite ktivdit. Sam se katdou maliekosti citite dot:den, ae jine negettite. — (Na toto nevim, co bych tak tekl, ale piece neco. Ja myslel,

obhajuji jen sve nahledy, a to pane v dobrote, ad" se pH tom i nekdy rozohnim, ale to jen malieko, ha, ha.) Ja, kdyby na miij dopis mne dotyenY neodpovedel, pomyslela bych si, bud' o dotydnem ptedmete nechce zavadet debatu, neb to proste nema eas. Toho ja mam hodne poskrovnu. Psati detne rodine, nodnim easem do "techoslovaka", kdy musim odlott pro sebe zabavu, eteni novin, kterYch mam k pkeeteni celou haldu. Kolikrat si jit myslim, tie ustanu Upine v dopisovani do novin, jest to opravdu nevdeend prate, mnohdy se stava elovek terdem rfiznYch vtipalku, kteti si na nem brousi svaj piemoudtelY rozum. — (Toto uznavaln, to na mne neni narateno ani kapanek, ba ne!) — °pet si elovek vzpomene na mnohe dobre ptatele, ktere tim ziskal a kteh uznavaji tu snahu dopisy je bavit, nerada nekoho napadam, dam radeji dobre slovo a uznani, tim se ziskavaji ptaIele, a ne jen povrchne o kaalem smYglet a ublitovat. Pak to oboustranne mrzi. Musim Vam hci, statieku Bartat, ae jsem rada detla Vage humorne dopisy, ktere jste ,drive tak easto psaval a tim bavil i jine dtenate a proto myslim, to by bylo dobte, kdyby jste opet tak zabavnYmi dopisy etenate bavil a to (tgarani) nechal. To Vam, statieku, rozhodne neslugi, ptijmete to jako tert, neb to i v tertu minim. Neb, cot takto new ze sveho aivota, co by etenate zajimalo, ye Vagem veku mate jiste mnohe zkugenosti, o kterych by se dalo zajimave vypravet. Mam „krasne vzpominky na meho zemteleho dedeeka, o, je, ten umel vypravet. Tieba byste to mohi nadepsat "Z dededkovYch tiertikt", a to by pak jiste i mladet zajimalo.•Trogku o torn ptemYglejte a tak by pak nebylo jiste tech haStetivYch dopisfi, ktere mladei nezajimaji, ale odpuzuji. Mam toho mnoho na srdci, ale unavovalo by Vas to i mne a proto koneim s uptimnYrn pozdravem, Kamila Fojtagkova. Ctend pi. Fojtagkova, dekuji za onen dopis a vysvetleni, neb nerad bych odegel tam do toho neznama zatiten tou ktivdou, kterou jsem na Vas spachal a doufam, to ted' s postattelnou omluvou mi bude odpugteno, to ano? Ptal bych si, by mne jegte jedenkrate prava Dobra Cegka vycinkala, a mam za to, ae za tu pochvalu jejiho krasneho pisma, bych si to zaslou211, ba jo! S pani Mikeskovou jsme si ut porozumeli, cot mne i ji asi uspokoji.

Jest-li ma jegte nejaka, maminka nee° na srdci proti mne, at' se ptihlasi a ja, to -napravim, bych mohi .s tohoto sveta, (ale to jegte nema na spech) klidne odejit.

I chlapiska se mohou ptihlasit "jagaco" jsem chybil, ale tam tadne odprogovani, ba ne! 0vSem dobrou radu ptijmu vtdy.

S pozdravem a na zdareeky do.va, Statidek Jos. Bartog. V-

Z ODBOtKY "ALAMO" S. A. C. T. San Antonio, Texas. Nacre odboeka konala vYrodni schtizi v nedeli 17. prosince 1944, v v St. Ann's Parish Hall. Bylo odhlasovano, aby ritednici byli vgichni klamadne znovuzvoleni, a site:

Ptedseda dp. John L. MotkovskY, mistoptedsela Marie Longtin, tajemnici Marie L. Kallus, Adetnici Josephine Staha, pokladnikem A. F. Staffa.

Bylo usneseno, aby pieds. dp. John L. Mel• kovskY napsal senatoru Connally-mu, Chairman Senate Foreign Relations Committee, to stojime za nagimi vadci v jejich usilovani pro prava malYch nerodu.

Zabavni vYbor se usnes1 potadati "Bingo Party" v 8 hodin veaer v nedeli 28. ledna 1945. Tak ptijd'te vgichni se pobavit a na dobry ptispeti, v St Ann's Parish Hall.

Ptigti schime bude v nedeli, 28. ledna v sedm hodin veeer.

Marie L. Kallus, taj. V Jizlivost.

Alois: "Vig, to jsem celY blazen po cizozemskYch znamkach?"

Karel: "To vim, ale to to ma p po cizozemskYch znamkach, to slygm teprve dnes!"

itad Svaz eechoslovanil els. 92, Ft. Worth, Tex. Mild bratri a sestry!

Lednoya, schrize byla hojne nayttivena, a doufame, ze nas bude jette vice v Unorove te zatatek schtze byl opozden, distal° hodne nedokondene prate. Olenoye bud'te tak laskavi a zapravte si vase poplatky u nateho teetnika pied nedeli pravidelne salute nateho radu. teetnik jest povinen se dostavit do schtize na pravY eas a jak nas k nemu hodne dojde ,tak ho to moc opozdi, aby se dostavil na eas do schrize.

Dale jsem tadana vysvetlit vtem elenrim nateho radu, te uleva, ktera se poskytla Olerrrim, je placena nailm fddem a ne Hlavni T:Tradovnou, jak se nekteri domnivali.

Uvedemuji vtechny eleny, kteri si preji patrit k Nemocenskemu odboru, aby se prihla,sili Unorove schtzi.

Na te,dost tajemnika radu, to,dam eleny, aby do schrize prisli na eas, tak aby schuze zatala presne ye 3 hodiny odpoledne. MnohY mime zamestnani doma, ktere se opozdi, kdyt zaeatek • schrize je opozdenY.

Vldp. Botikovi v Pilot Point pkejeme hodne ttesti a trpelivosti v jeho yznetenem povolani, a jeho otci, bratru Botikovi, byvalemu predsedovi radu, prejeme brzke uzdraveni po tetke operaci.

Prejeme take brzke uzdraveni bratru K. Bartkovi, kterY byl pod lekaksk.ou opatrnosti jit delti dobu.

Srdeene zdravim vteehny Ctcud., Vlasta Dolkot.

Ctend redakce Vestniku!

Caldwell, Texas.

Jit mne nekolik lidi pravilo, ze kdyt dr. Midek oznasni'l ve Vestniku, kolik obdrtel na stipendia od jinYch jednot, ze prod tet neoznamil, mnoho-li dostal od Jednoty SPJST., ze pfece sjezd v Taylor povolil $100.00 roene na stipendia pro studenty a studentky, kteti si zapiti eettinu na Statni universite v Austinu. Rekla jsem, te jsem s dr. Miekem jiz dlouho nemluvila, ale te jsem jista, ze neoznamil, kolik dostal od Jednoty SPJST., proto te Hlavni tradovna jemu neodevzdala penize, ktere sjezd na stipendia povolil.

Bylo to 20. zaki minuleho roku, co bratr tajemnik Hlavni T:Tradovny si ye Vestniku stetoval, te tadnY nechce prijati penize, ktere byly na stipendia povoleny. Pak ye Vestniku ze dne 23. tail bratr Geo. E. Kacir na ten dopis odpovida a pie tak jako by tet nevedel, komu ty penize path. anebo kdo prijirna penize, ktere byly sjezdem v Taylor povoleny na stipendia studentrim dettiny. Divim se tonau, ze tadn'Y nevi komu se maji odevzdati penize, ktere byly na stipendie sjezdem v Taylor povoleny. Pi:Tee jest to samozrejrne, te ten kdo stipendia studentrim eettiny odevzdava, te musi i penize ktere byly na ten Teel darovane, prijimati. A zvlatte se divim, ze bratr Geo. E. Hacit nevi, komu ty penize path, neb kdysi dayno, jette jak on chodil na Statni universitu, ye Vestniku oznamoval na koho mame posilati penize, ktere byly darovany na stipendia pro studenty tak nevim prof ted' nevi, komu ty penize maji bYti vyplaceny.

Ale ja myslim, ze ja virrz jak se to stabo to nedorozumeni. Bylo to brzy po sjezdu v Taylor, co v jedne schtizi firednikil Hlavni tkadovny nekdo dal navrh, nevim ureite kdo, neb jsem stare Vestniky odevzdala sberaetim papiru, nemohu tedy do onoho elanku nahlednouti, ale jsera skoro jista, te ten navrh tarn prinesli bratki aby totit ty penize, ktere sjezd povolil na stipendia studentii dettiny byly darovany eeskemu studentu, kterY by sepsal dejiny SP-T ST. A ten navrh byl jednohlasne prijot. Prot Hlavni T:Tradovna ty penize za spisovani dejin SPJST. nevyplatila nevim, ani nevirn jestli kdo ty dejiny spisoval. Ale motile,, te az pozdeji iirednikdm Hlavni tradovny napadlo, ze maji pray° darovati penize na spisovani dejin SPJ ST., ktere sjezd povolil na stipendia. A ted' ti, co to chybu udelali, nechti se k ni priznati a tak penize ktere mely dayno byti vyplaceny dr. Miekovi, stale jette lend v Hlavni tradovne. Mela jsem v fumyslu o teto veci pseiti hned po preeteni elankt bratra Chunika. a Kacike, ale

byla jsem v ten eas tak pilne zamestnana, te jsem nemela easu ku psani. Vykonavam si vtecku domaci praci v zahrade sama a mam i jine zaletitosti k vykonavani, tak se nekdy stane, pri nejlepti vuli nemam eas elanek napsati. A pak jsem si myslela, ze nektery z delegatil, kterY byl na sjezdu v Taylor po celY Cas pritomen, na dopisy bit. Kacire a Chupika odpovi, ale tadnY tak neueinll. 2e dr. Midek, kdyt s nim bratr Chupik o te zaletitosti mluvil, rekl: "Zeptejte se na to August Kacite," bylo asi proto te myslel, te ti kdot to nedorozumeni ohledne stipendii zavini.li, maji se ke sve chybe priznati a tak to nedorozumeni odstraniti. Rozepsala jsem se o teto zaletitosti proto, to si myslim, te je jiz dayno eas, aby Hlavni tradovna penize, ktere sjezd na stipendia povolil, odevzdala tarn kam path, aby pak nekdo nevinnY nebyl podeztivan z nepoctivcsti.

• jsem se jit dala do psani, odpovim i no dopis starieka Bartote Ye Vestniku 'Oslo 1. Psal jste, te my se spolu tak trotieku dohodujeme. Kdyt jsem napsala, ze mne za.jima vie co se tyde minila jsem, te kdyt je elanek psan ye prospech Ceske reel neb eeskeho naroda, tak mne zajima a mam z neho radost. A kdyt pisatel na nail tee neb narod tak trochu narati, telt jeho elanek se zajmem preetu, neb se rada dozvim, jako drivody neb body ma proti nati reed neb natemu narodu, ktere podava, a rada jeho "body vyyracim. Nemrite bYti spravneho ddvodu k tomu, aby my jsme svoji tee odhodili, aneb si sva jmena nespravne psali neb komolili.

Dale pitete, ze zlornyslnost mini pachati zlo. Ja, myslim, te ten kdo stale rika, te nate net se zde neudrti, to pache. zlo, neb kdyt rnladet stale slytI nekoho tikati, te nate tea se zde neudrti, tak se ptestane o svoji tee zajimati. Pak pi:Sete, to Vat syn Eman tika, ted' a tamhle a soused Arnold veil a henkaj a te kdyt mluvi anglicky, to mluvi cba stejne. Valyt' anglicka tee ma, tet irske a jine nareei. Ale anglicka nee se stale opravuje a novYch slay pribira a nate deti ve tkole stale anglietirm studuji, tak pro anglicky mluvi yteci stejne. Tak my bychom te2.men nati tea opravovat a ji studovat a ne odhodit Ceske koncovky a kroutky nad s a jinymi pismeny, neb prave ty kroutky delaji nati nee snadnou a dokonalou, neb se nemusime edit sla.bikovat. Kdyby my jsme nati tee studovali, tak bychom tet vioci mluvili stejne bez rtzneho ne.tedi, spravne eesky. Kdyby se stale natim detem nerikalo, to Ceske nee se zde neudrti, tak ony by si sve reel vice vatily a rady by ji studovaly.

✓ torn, to Ceske noviny by nemely poutivati nesprayna slova jako je slovo "startuje," s Vami ripine souhlasilm. Ncviny maji bYti naiimi ueiteli a proto maji utivati jen spravnou dettinu.

Pane Starealo, pitete kre.sne elanky. Skoda te nemame vice tak hodnYch a rozumnYch deti jako je Vat syn, ktere by s yYm rodiefun pripo-minaly, by doma nemluvili anglicky, by se ony mohly naueiti eesky. Souhlasim s Vami, to neni zapotrebi, by se v eeskYch organisacich mluvino anglicky. Mluvi se anglicky vtude jinde, tak aspon v deskych spolcich si mame Cettinu zachovati.

pani Fojtatkova, velmi rada jsem la Vat pekny elanek v minulem Vestniku, vtcly Vate.dopisy rada etu. A teti mne, te si mne Yatite. IVIritete bYti ujittena, te ja o vas smYtlim zrovna tak jako Vy o mne.

Prave jsme obdrteli krasnou podobiznu syna Viadislava, kterY je jit ye Franck. Hrozne se strachujem, to jiz je kdesi v boji:Proe jit neni konec tornu zabijeni. Ted' RusoYe tak stateene bojuji a rychle postupuji, tuze si prejeme, aby byli brzy v Berline a tak yalku

S pozdravem, pani P. P. Mikeskova. V

Z KROIT2KIT C;ESIC.teli 2EN V DALLAS, TEX. Sestra pl2dse.dh{'711.6 zaho.jila schfizi s 28 elenkami, ktere yyzvala k poystani, co Cost vzdanou nail zesnule sest±e, Linkove, ktera byla prvni z kroutku, co nem navtdy museia 0dej it. Hartky, ktere nes potetily, zaslaly ses. Juredkova, Mikuloya. Tetily vtechny ptitomne.

Pokladnice vyplatila na pojistnY detskSi klub net dolarri, naCet p. StranskY zas 1 dolar daroyal do nati kasy, diky.

Nov' rok zaeal k tpine spokojenosti eeleho Kroutku. Anna Machadova.

Mali role.

"A co rikat sve tend, kdyt prijdet v noel moc pozde domri?"

"Ja jenom teknu: Promiri drahoutku, a to ostatni rikd ut potorn jenom ona."

fiREDNI ORGAN SLOVANSKE PODPORUJICt

JEDNOTY STATU TEXAS.

OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS.

REDAKTOR FRANTA MOU6KA — EDITOR

Vydavatele — Publishers

tECHOSLOVAK PUBLISHING COMPANY WEST, TEXAS.

Ptedplatne $1.50 roe. S ibse'iption $1.50 a year

Zmeny adres zasilaji se do 1-11,,vni tradovny ye Fayetteville, Tex.‘-s.

Change of address must be sent to Urand Lodge, Fayetteville, Texas.

Vegkere dopisy, predplatne a oznamky bud'tez adresovany na: Vestnik, West, Texas.

Vestnik has the largest circulation of any Czedaoslovak Weekly in the South.

Ustavujici schfize Tiskoveho vyboru konala se v nedeli 21. ledna 1945 v redakenim oddeleni tiskarny techoslovaka ye West. Sestra Frank Olexov.a dojela z Houstonu busem v 8:45 rano, bratr Josef Hortak a jeho mangelka autem 'AIWA v 9,40 a sestra Antonie Ondriigkova Dallas dojela mezimestskou elektrickou drahou v 10:35. Schtzi, ph nig jak obyeejne zapisovatelem byl redaktor a na nig co hoste se dle potteby podileli bratri vydavatele Aug. J. Morris a Jos. P. Horasek, zahajil predseda vYboru posledniho mezisjezdoveho terminu bratr Jos. Hornak privitanim novYch elent tiskoveho vYboru a po to vyzval eleny k volbe predsedy pro nastavajici termin. Sestra Olexova vyslovila navrh, aby bratr Horriak byl znovuzvolen, cog druha elenka sestra Ondrfigkova podporovala, volba byla provedena a jednani schtze v zapeti nasledovalo. Bratr predseda novYm elentim vYboru podal struenY nastin pray i povinnosti, vysvetlil, jakYm zptsobem vyrizuje se agenda vYboru pogtovni cestou, kladl jim na srdce, aby pri posuzovani na pr. redaktorem jim predlo genYch dopist, spadajicich do tridy nemistnych, zavadnYch a pod. Cetli tyto s klidnou mysli, tetli je znovu, nedali se ovlivniti nieim a rozhodovali vgdy, nestranne, spravedlive vuci komukoliv. SpolkovY organ je majetkem a slugebnikem vgech elent, z nich kagdY ma nezadatelne pray° na misto a projev vecneho posudku, tvorive kritiky, zkratka, svcbody prosfrednictvim sloupct nageho Vestniku uvagovat, rozebirat, a dle potreby i kritisovat poeiny, praci, podniky resp. nezajem, neeinnost, podrimovani jednotek celku jak osob vedoucich. Na vybidnuti br. ptedsedy zapisovatel ate zpravu tiskoveho vYboru, podanou a ptijatou sjezdem v Corpus Christi. Jeden odstavec, vztahujici se na zavadne elanky, zpravy a dopisy, zahrnuje take zpravy a rozklady firednikt radovYch i Hlavni tradovny. TiskovY vYbor ma pra y° tadati opravenou a vecne doloknou zpravu Ci elanek neb dopis kterehokoliv trednika, je g by nesly znak stranickosti, zleheovani funkce Ci karakteru kterehokoliv elena neb jineho trednika. Prikrokno k projednavani doglYch neuverejnenYch dopisu a pisemnYch navrht na zlep geni organu. Zadrgeny dopis do anglicke easti Vestniku byl eten a po rozprave jednomyslne rozhodnuto ho neuverejnit. Obsah tohoto dopisu spade do pritomne choulostive periody zceleni americkeho naroda vteiva bli gicimu se viterstvi spojencu a uzavreni trvaleho iniru. Zabezpeeeni trvaleho miru vygaduje tpine od' zbrojeni Nemecka i Japanu; nese sebou rozhodny innysl americkeho i spojeneckeho lidu pro potrestani valeenYch zloeinct. NeslYchane a denne se potvrzuje ohavnost, mudeni a ubijeni bezbranneho lidu, mugt, gen i deti, chladno-

krevne odstfelovani zajatS7ch hocha americke branne mod na zapadni fronte (jak dokumentarne prokazano amer. zpravodaji na fronte v Belgii a Luxemburku) vyvolalo v cele Americe zivelne hnuti pro spravedlivy trest nacistickS7m stvuram a bezptikladnYm vrahtim — o Cein Nemci dobte vedi a deha nasledky zamSSli jejich propaganda a zdejk ptiznivci a stranici ptedem zmirniti. Pfitomne irdobi jest a bude nejnebezpeenejkm pro Spojence minime tajnou i vetejnou propagandu Nemcfr a jejich ptisluhovaeti, snad i jedincii svedenYch, nevedomS7ch. Timto nakm etenatum odhalujeme nadech jinak sluS'ne psamich tadka, jicM uvefejneni znamenalo by poliCek moralce demokratickeho lidu a jistou naadouci pisemnou polemiku pro i proti. Bratr Frank Truksa poslal vYboru dopis, obsahujici tadu dobr3ich navrhil k lepk, representanenejk ilprave organu, byly zbane probirany a nalokno s nimi die zaveru dopisu bratra Truksy: 2e toti2 behem \Talky nemano delat '26.dnYch zmen nedostatkern tiskatskeho materialu a schopnYch sil cechu typografickeho. Ve dvanact hodin schfize byla odrodena do 1:30 odpol. Odpoledni zasedani zaealo probiranim obsahu anglicke east organu. Finaneni zpravy, aby je mohli sledovati eleni neovladajici eekinu, uvetejnovany budou s deskYm i anglickYm doprovodem eislic nasledovne: aby v jednom aisle nazabraly tolik mista a nezkratily eitaci latku, bude v jednom elsle finanani zprava s CeskYm textem a v aisle v anglicke east bude tata2 zprava otisknuta s anglickYm textem. Bratti vydavatele vysvetlili novYm elentrm tiskoveho vYboru postup prace s tiskem organu a na to ptednesli stay situace amer. tiskatstvi vithec a deskeho zvlake. Jsou tady omezeni v nakupu materialu a jegte svizelnejgi je nedostatek odbornSrch sil. V tiskarne lei objednanY lepgi papir k vydani sjezdem opravenYch stanov, nez k zapoeeti prace s jejich vydanim personal tiskarny se nemtde dostati pro tisk a vydani t1i periodickYch rediteli Cechoslovak SpoleCnosti yydavanYch. Jsou nebYvale takosti s objednavkami novYch Ci opravenYch soudastek strojii a nave nelze vtibec na trhu koupiti. Sjezd na tyto pomery nevzpomenui a jiste by nestanovil ptesnou dobu pro vydani opravenSich stanovi, z technickYch a materielnich omezeni je neproveditelna. Podtadnejei yeei byly projednany a ph volnYch navrzich bratr ptedseda navrhl jiste easove gadouci, ugiteenou a mnoha rodiM i jednotlivYmi poudeni dychtivYmi eleny vitanou dobu pro vydani opravenYch stanov, organu pro zaeatky Ceske mluvnice, dim2 by se mohli nage deti i dorostenci sami ptiudovat fec:i materske. Navrh pochopitelne jednomyslne Schvalen a dopinen dodatkem: aby pozdeji HI. Uradovna vypsala souteg na kratk pisemne pojednani samoukt eegtiny a za ceny ptipravila cenne a pane vazarie knihy vyznaenSich eeskSrch spisovatelt. Podobna souta konala by se ag na podzim ei jegte pozdeji, aby rovicum studia eegtiny bylo dano potrebneho Casu k uCeni se krasne, lahodne a drahe nam vAem mateitiny. TiskovY vYbor yyzYva eleny k dopiso'Irani do organu: pigte easto, pane struene, vecne, rozepigte se predem ovkm o za.laito- stech nagi Jednoty, o praci fadove, spoleeenskem givote osadnim, uddlostech rodinnych vztahu k givotu dnegka, pike o vagich drahych ye slughe branne moci naroda, stall eleni at' pio Case uplynulem a co v nem praill a zkusili — nag organ je duchovnim pojitkem fkch 20,000 'dent, pomahejme vgichni k jeho zlepkni a rozgireni. Na pravopisne chyby nehled'te, tvrdeho a mekkeho i se neobavejte, pfi pismenech s a z si hlavu nelamte, redaktor ty manekosti varn ochotne opravi. Schtze byla doslovem bratra predsedy odrodena ye etyki tticetpet odpoledne. Datum a misto schtze pti§ti rozhodnuto bude pozdeji — doufam, 2e do to doby bude Nemecko zkrugeno.

V Recku se za sve demokraticka priva pastavil lid sam. To nejsou gadne bandy luzy, ktera chce pouroueet vlide — to je givelne lidoye hnuti, ktere se v podzemi po lets bilo s nemeekSrmi a italskYmi fagisty za svobodu sve ze- me a ktere se neda rozehnat sdstkelem batalionu eetnikit.

esky narod iadneho "statniho presidenta Hachu" nezna. Dle zprav ze stare vlasti vychazi na jevo, ze Nemei se ptipravuji k valce o Ceske zeme. Sveddi o torn opatkeni hospodatska, zabavovani koni a ta2neho dobytka, povozu a j., a v neposledni fade mnaici se popravy vlastenct, vkly odavodnene einnosti nemecke nepfatelskou. S postupem sovetskYch armed sill vira deskeho lidu v brzke vysvobozeni. Nemei nemohou za sve take situace dovolavat se nejakS7ch fispechtl syYch zbrani a jsou proto vdeeni za kaklou pomoc vkilijakYch janiearin hovoticich CeskYm jazykem. Proto se objevil v pralskem rozhlasu nidema a zradce Emanuel Moravec. VyzYval k ponaenemu dikiwzdani Nemcirm za to, k vykradaji Ceske zeme a pfipravuji se ueiniti z nich bojigte. Moravec vyzval deskS7 lid, aby si hledel jako dobry tahoun s klapkami na oeich jen sve prace a nechal politiku t. zv. praMke vlade, ktera pry chce CeskY narod pfenest pies valku tak, aby neutrpel, ba dokonce "nezahynul se zchatralou minulosti." (!eskY lid mand pry podstoupi take zkouS'ky, ale nesmi spachat sebevraklu, cili nesmi se postavit proti nisi. S vateckou jasnortivosti berchtengadenskeho chlebodarce tvrdil, k kik nepodlehne. Nakonec prohlasil, ge kaRlY Oech je ztracen, kterY posloucha neptitele a odvOuje se vystoupit proti kik. Ale marne si Emanuel Moravec mysli, ze aeskY lid oslepl a ohluchl, a ge nevi, jak se Wei kolo dejin. Take Hacha, dekuje za blahopfejnY telegram k Aestemu vyroei sve volby zahadne se sevrknuvkmu Hitlerovi, zdtraznil, ge jeho hlavnim cilem je sloukt a (v druhe 'fade) svemu lidu ze vkch svYch sil. Projevil pry take v zaveru potaeni, ze jeho v tomto smeru nebylo bez tspechu. Je ovkin otazka, zda deskY lid je take ptesvedeen o torn, ze Hacha "do znaene miry zabezpeeil jeho byti," jak se v blahopfejnem telegramu pray'. Tak zvany ministr spravedlnosti Jaroslav Krejci, kterY nav§tivil Hachu na lanskern zamku spoleene se sadistou K. R. Frankem, vyuhl vYroei Hachovy volby, aby opakoval sve stare pravnicke davody Hachova postaveni. Musil nicmene ptipustit, ze Hacha je t. zv. statnim presidentem jen z Hitlerovy milosti, "pokud plati virdcizv dekret." Jeho postaveni ye state neni totane s postavenim podle irstavy z roku 1920. Statni president je na ptiklad zodpovednj7 "fYrerovi." "Z toho vyplYva," pravil Krejci dale, "ze jeho ()lad neni omezen na sedm let, ale zdvisi pouze na vadcove Ponevaa pry idad statniho presidenta a jeho povinnosti trvaji podle tiSskYch zakontr, je ustanoveni statniho presidenta z roku 1938 zakonne platne i dnes, kdy2 zpilsob ustanoveni presidenta z roku 1938 neplati podle nynelkho zakona v pkgtich ptipadech. Marne ovkm Krejci snova sve S'kolometske pravnicke ptedivo. Jsou pravdy, ktere nespouta Krejeiho pravnicke 'Snerovaeka, ani neumlai 2alate nacistickYch panti. desk3i narod 'Zadneho "statniho presidenta Hachu" nezna. Nemecke vedeni vi davno, ze valka je pro ne ztracena a proto se aspofi nejnoveji poukougi zachranit co se di sestavou valeeneho fitoku a nacisticke propagandy, aby politicks krise mezi Spojenci vyfistila y rozbiti protifagistickeho bora a tim i finiku Nemecka pied tvrdYm trestem, kterY na ne 'deka.

Pfedseda SALT. bratr Vlad. Maudr stigen byl koncem min. kijna zapalem plic a co rekonvalescent ptevezen z nemocnice domti. Pozdravoval se dobte neg po Case dostavila se choroba jedne ledviny, ktera, ho znovu uvedla do stavu nebezpeeneho. Ptitomne, jak nam sestra Olexova sdelila pki nedelni schfizi Tisk. v3iboru, br. Maudr je mimo nebezpedi a, je na ceste k uzdraveni, cos mu ze srdce pfejeme a s nami zajiste vgichni verni eleni celostatniho svazu krajantr v Texasu. Sestry a bratti, protok vedouci nakho SALT. byl a je doposud nemoci vytazen z prace, jiz konal s takovou nendroenou energii a horlivosti, pro ni2 po roky nelitoval osobni namahy ni penez — neochabujte v nynej§i akci sberu zanoviiiho S'atstva a pradla pro Cs. Pomocnou akci! Dobra a 'Alechetna srdce nepottebuji vYzev a ponoukani — ona jdou a kidi se jeho tepem i odezvou deskeho citeni. Pomahejte gtedke a ihned!

Co se chysta, v zernedeiske grobe Texasu. Narodohospodati, delni jedinci z tad minickS7ch, hospodatske kolleje, banketi a obchodnici zabYvaji se v posledni dobe plany na novoty farma •eni v bavInikove obiasti, jet byla omezenim osevne plochy (jen v Texasu ze 16ti na 7 miliona akrt) postavena pied otazku, kterak vytazene pfidy dalo by se gnome a na delgi vyutiti. Omezeni osevne plochy baviny potrva a snad zustane, trvale nasledkem zvytovani produkce baviny v jinYch zmich s grobnimi naklady daleko pod natimi v Americe, cot znemotni soutet americke baviny na svetogch trzich, ledaby producenti a gyozci dostavali vladni subvenci (ptispevek). Aekoli Evropa bude valkou otebraeena o kloudne otaceni, vytada si ta,ciu let a miliony ton baviny, vyhlidky na bYvalou neomezenou produkci baviny v Americe jsou nevalne a rozhodne nejiste. Nastasituace vytadovala teteili a k napomoci pkibrani amerieti vecici s jejich novou vedou chemurgii, o nit jsme v techto sloupcich psali neclavno. Jednim z navrhovanYch plant" k gnosnemu zutitkovani ladem letici do pastevniku dodasne vytazene pildy je pestovani zdomacnele sluneenice. Ueenci chicagske university vynatli, te olej ze sluneenic obsahuje nejyytti gtivne hodnoty a pokrutiny z nich dosahuji 53 procent proteinu (tivin), cot je o 10 712 procent vytti gtivnost proti mouece z bavineneho semene. V Kanade byla tato sluneenice p,stova.na nekolik roku s uspokojigm v3isledkem a pokusy v kornoVem pasinu ve sttednich Statech Unie dopadly nad oeekavani. Zdornacriela sluneenice neroste do velke vsvte a ize ji sklizet "combinem" jako ptenici, urodi 1,500 at 2,000 liber semene po akru a gnosera ptedstihuje pestovani soja fatale, jet jsou ptitomne dva dolary bug'. Vaha jednoho butlu soja fazoli je 60 liber, semene sluneenice toliko 24 liber a posledni vytaduje mentiho obdelani oproti fazolim. Nat normalni dovoz sluneenicoveho oleje z Jitni Ameriky a Kanady obnagel 30,000,000 liber rodne a dnetni nedostatek rostlinneho oleje k upottebeni k potra,ve, grobe oleje do barvy, varnite, linolea a urnele gumy; je ptesvedeivou gzvou k zavedeni resp. zy37:teni produkce sluneenice v Texasu. Ptitomna cena vymlaceneho semene sluneenice heti mezi 5-10 centy libra, troda 1,500 liber po akru ptinesla by 45 at 150 dolart. Okolo Grapeland, v okresu Houstonu -farmati pestuji sluneenici ruskeho pilvodu a loni prodalj semeno za $10.50 sto liber, pit Baird v okresu Callahan byla cena od peti do devet a pal dolarti za sto liber. V okoli Larnesa a na rfiznYch eastech zapadniho Texasu sluneenice byla s tispechem pestovana a zvetteni jeji produkce znamenati bude dalti peknY pkijem producentum jak tadouci otiveni einnosti olejaren, jet pro nedostatek bavinL-leho semene zahaleji due tietiny bYvaleho chodu sez.ony.

Imperialistioka pcliCka velkna!z, dnetrii rody dvakral v jedne generaci do straSlive krvave feie a nieeni statky, jaIESTch neni rovno v celSeh lidstva. Jedittkm fetenim je politicke sernknuti vet'kereho pracujiciho

Pokradujme ye shirk iich add-;on pro povaleenou pomoc v osvobozenem Ceskosiovensku. 0hromnr napor armed Sc vetia v odhadovanern poetu dvou milionu muttii pod velenim proslu13'rch vojevudcu polniho margalka Zukova, generalfi Koneva, 1Vialinovskeho a desitek generalti dalgich, prolomil nemeckou linli v nekolika mistech fronty od Wchodnich Prus po jitni Halle. Staroslavna, Vartava byla po petiletem neslYchanem utrpeni koneene osvobozo,na,mocna pevnost Krakov dobyta, hra.nice horniho Slerska pfekrooeny do hioubky SO mil a v 65 Mil, na sever mocne proudy Rudoarmejcti postupuji k ptistavu Darizigu a od jihu nezadrtitelne tlaei nemeckou obranu k sideinimu mestu VYchodnich Prus — Kralovci. Wchodni 0branna hradba Rite se hrouti, nacisticke hordy ustupuji ye zmatku, za.nechavajice za sebou tetkou gzbroj a spousty vojenskeho materielu. Nernecka ptiblnuje. osvoloozeni nagi stare viasti je ut v clohledu. Nate ptipravuje za spoluprace vgcch krajani:l a. sdrutenYch odboeek povaleeno72, pcmoc nagi stare viasti jednak zbotim zakotmenSTa z Povaleene-

ho fondu SALT. a pak zhotoveiVmi vecmi obnogenmi, zachovalYmi odevinami a jinYmi utiteenYmi pottebami, ktere jsou prave pro ten tidel sbirany. Tyto veci poslany budou do osvobozeneho 6eskoslovenska at pa skoneeni valky v Evrope jmenem SALT. a proto podette je ye syYch sbernach a nemate-li motnosti k tomu pottebne, zatlete je do New Yorku do hlavni sherny (ptesnou adresu oznamime ptitte, kde budou uskladneny do doby poslani. V mesici listopadu loni poslany, byly sebrane odeviny na okamtitou pcmoc v osvobozenYch krajich teskoslovenska, hlavne Podkarpatorustim a Slovakftm. Pokraeujme ye sbirkach, pornahejme v teto veleduletite akci pomocne die motnosti, aby nag dar SA CT. natim milYm ye stare viasti byl co nejvetti.

Zpateenicka polska tlechticka klika v LondSrne se dovoliva ye jmenu polskeho narodia Atlanticke Charty, aby zachrinila svoje rozsahle statky za Curzonovou

Britska ulna cestuje tisice mil. Vlna, ktera slouti lidstvu pro odev a je tudit podstatnou soueasti svetoveho obchodu, vtdy byla zakladem jednoho z nejdfiletitejtich britskYch i americkYch prtimyslti..Z celkoveho mnotstvi viny, kthra, se normalne dostava, do mezinarodniho obchodu, vyrabi se asi 70-75 procent Brieske rigi — v dominiich: v Australii, v Jitni Americe a na Novem Zelande. ZbYTajici east viny, utivane na odevy, pochazi z krajfi. jihoamerickYch. Je vteobeene znamo, te britsk3-T prilmysl na zpracovani viny patti k nejvettirn na svete. Nejente kryje celou spottebu sveho vlastniho obyvatelstva, nYbrt vyvati viriene grobky do vgech koutu sveta a to v rozsahu, jejt nepteddi tadna, jinx zeme. Vino, se objevuje v prvnich historickYch pamatkach lidstva a Britanie se velmi zahy ve syYch dejinach zaeala zabYvat ylnakskym prfnyslem. Je to zajimava, historie. Po normanskem vpadu se v Anglii velmi silne rozvinul chov ovci. /Cove mnigske tady venovaly velkou pozornost chovu ovci, protote tehdy stejne jako dnes bylo zfejme, to ovce, ktere, dava dnes maso na obtivu a vinu na odev anamend nedocenitelne obohaceni spoleenosti. Vina a vinene grobky pattily k nejdaynejtim znamYm ptedmettim smenneho obchodu. '7,7e 12. stoleti zalotil Jindtich I. skotsk:i prtiimysl u Usti Tweedu. Sttediska pro zpracovani viny vyrilstala v zapadni Anglii, v Bristolu a Exeteru, vznikaly cechy tkalcti v Oxfordu, Winchesteru a Yorku. A podle vesnice Worsted v Norfoiku byl pojmenovan nog a jemnejti druh sukna, a jrnena se dosud utiva, pro hladke vinene Ve 14. stoleti byla, Angie proslule, nejen svou jemnou vinou,ale tet vyteenou jakosti sukna, ktere bylo oblibeno v cizine. DaIgi velkST rozvoj nastal v 18, stoleti, kdy Kay, Hargreaves a Cronton vynalezli textilni stroje, a vSTroba se ptenesla z domovia do tovaren. Jejich vynalezy byly soudasti velke pramyslove revoluce a polotily zaklad ke dnegni tovarni grobe ye velk(2rn. S vSdimkou ruene tkanS7ch tweeda, ktere jsou dosud vyrabeny a Setlantech a severnich ostrovech, vinatskSr priimysl se navtdy roziouCil s kolovratky a ruenimi stavy vesnick)%ch chat. Britove byli prtiikopniky vgech postupl_Vch amen a dosud pokraeuje jejich technickS7 v:;'zkum vinenSrch. vlaken i vSTrobnich procesti. Tento druh gzkumu pokraeoval tet ve valetnSieh letech a mnotstvi latek, vyrobeiVch pro britske valeene potteby, bylo ohromne Anglie musila vyrabet uniformy nejen pro sve vlastni branne sily, ale tet pro evropska spojenecke vojska, jejicht zakladnou byla Anglie. Civilni britske obyvatelstvo rovnet musilo lort opattovano ValeenSrmi "utility" tkaninami stanovene jakosti a vahy a musilo bSit s dostatek materia, lu pro Obleeeni uprchliku a Evropy. Velke mnotstvi vineriS7ch latek bylo z Anglie dodano spajeneckemu Rusku. Vlny ye znaenein rozsahu utito v tetkem• prumyslu a pro veleenou vSfzbroj — ye forme plsti, filtra a isolaeniho terialu — vine, je nedocenitehVin pomocrdm prosttedkem pro stovky mechanick)ich proceM. Tweedy a ostatni druhy gatogch latek, jimit se Anglie stala svetoznamou, je ted' steti motno najit na zamotskS7ch trz(ch krom ptigadtii, kdy nektera zeme mela velke ptedvele.ene zasoby. Lee gzkumnictvi valeen;;Tch let je take znadne dinette a bude mit velk "711,117 pova-

leenY obchod. JiZ" ted' otvira mo2nosti pro ninoho nogch zpfisobn poniiti; vina se bude znovu dopraVovat na vzdalenost tisict mil do Anglie na grobu krasnSrch trvalSrch latek vtech druht i mnoha, novych peknSTch tkanin pro bytove zarizeni. Na oveich farmach dosud jsou nadherna stada ovci — a jakost jejich viny se spite zlepAlia net zhortila. Osvobozenou Evropu bude nutno obleci svetovST obchod se musi znovu rczproudit. Vlnafskk prilmysl bude — jako vtdy — 2ivotne dillaitS7m einitelem mezindrodniho blahobytu a rozkvetu.

Aor Halfar mluvi 6esky

Mezi eechoslovaky, zajatS7mi v nemecke armade, je znaenY podet Slezanti. Jsou to vetou hornici, Zelezarentti delnici, mali rolnia s nimi studenti, pfinuceni k praci na tachozdeji k sluthe v nemeckem vojsku. 2acin nebyl dosti gpinag, aby jej Nemci nepourozmnoteni-vybitSrch fad sidrch vojsk. Talc jako za Bismarcka i dnes "Blut and Eisen" je to hlavni, co pottebuji k uskutedneni svfth plena; krev a telezo ber,'kde ber. Nevadi jim, do nenavidene nemecke uniformy oblektiji lidi, kterm vte nemecke je odporne. te ani v jednom ptipade neziskali dug! mladj-sch Slezanti. Psyche nebyla nikdy silnou stre.nkou nacistickeho 0. K. W. a jak take by mchli ziskat duti mladeho eloveka, naleznete11 v jeho kapse, eastYm etenim se jit takkka rozpadavajici dopis, jako tento, psanS7 ueitelerri brvalemu taku, odkudsi na Slersku. Jendo" — pige uditel v dopise datovanem z 13. btezna 1944 — "pkijmi srdeenS7 pozdrav a dik za dopis. Odepisuji Ti hned, pone k nedostal. Podle tech mist, odkud mi piget, tak poznavam, z,e asi menig dost easto posadku a ted' snad jsi blfie k svemu domovu. Tak jen se snat, aby ses kolem toho sttedu udrtel a ptines katdou °bet', abys nemusel na okraj, kde se kola todi. To jit nejde na rozum, co toho semlelo a kdo vi, kolik toho jette bude. 0 te kratkosti jsme byli presvedeeni vgichni, ale prozatim se pant= 11b1 hrati tive gachy ye svete, ponevadt jim sa-.A. se jegte zle nevede a pro lidskou hloupost ce jim takove partie budou .jette dlouho datit. Ireera prohlasil jeden pan u nas, ze nag nerod je ochoten obetovat vgechno, co bude od neho tadano. To nevime, co to prozatim bude, z toho, co se zatim deje, se da soudit, nas bude z natich mist stale ubYvati a ti zbyli musi tahnout karu i za ty ostatni, co takte i ja jsem odsouzen dtit od mileho rtna at do pillnoci. Spam se, abych pracoval poctive, ale citim, jak se stavam nervosnim a pl'epracovanym, ponevadt katdou chvilku jsem nemocen. Vgak ut i kolega je pies rok na vojne.. Prozatim til jen svobodni, ale ted' ut berou i tenate, tak jsem zvedav jak dlouho to jeste zustanu. Kdyby me dali nekde v eechach k iopate, tak bych si snad odpoeinul a sve nervy pozdravil. — Jinak to nejde, jiste musime hodne vytrpet, ale to je nejhorgi ze vgeho, te ne.-7:jrne, co jsme komu zleho udinili, to je tak aho to trava poglapana, to zrana zase vstane zueva, dokud koteny v pude ji zustavaji. A tak Jendo, musime ty smutne chvile s • elkou trpelivosti a s jegte vetgi virou, Ho'L ml,;7ny melou pomalu, ale jiste.

Talc pige kantor Halfar z -Bezrueova kraje. Plge stateene, nebot' po tolika zkugenostech jiste vi, co by ho dekalo, kdyby jeho psani byio nemeckS7m vojenskYm censorem. r=ise jak citi, ten eeskY Halfar, nezoufa, yeti, povzbuzuje. Vratil jsem ten zpola rozsypalY dopis miadenci, dnes v tadach deskeho vojska, protote vim, te si tech par tadek je gte dasto v tet.k.ch chvilich pteete. obra. sernena 'jsthe zasivali," pite kantor Tria3far a "dobra semena nesou dobre plody." Mladi Slezane odhazuji nenavidene nemecke uniformy, oblekaji battle-dressy a jdou tam, ham od detstvi je vedlo slovo a udeni. kantora Halfara.

Mize samemu byl milk ten ocltenST dopis, poneoadt mi byl dtitkazem, 2e kantor Halfar pod 2eskydami neptestal mluviti desky i kdyby za to mei viset.

Well spent life

Dead he is not, but departed For the artist never dies. Longfellow.

In the sudden death of Dr. Jaroslav E. S. Vojan, the Czechoslovaks of Chicago lost one of their most active, able and prolific literary contributor to the arts, music and sciences. Dr. Vojan was an untiring worker in the field of Czechoslovak education, culture and national endeavor. He was known among his countrymen as an intellectual giant and a great linguist. A scholar in Greek, Latin and almost all modern languages, he was endowed with a profound intellect, fortified by extensive study and wide scholastic knowledge under the guidance of renowned teachers at the University of Prague, where he obtained the degree of Doctor of Law, which was bestowed on him in 1898.

Dr. Vojan was born in Prague, Bohemia, February 3, 1872. In his studellt days Dr. Vojan, like many young Czechs of his generation who grew up under the oppressive rule of AustroHungarian tyranny, was imbued with the liberal and fighting spirit of John Hus. Encouraged by the teaching and nationalistic aspirations of the late Thomas Masaryk, he became one of the group of Czech patriots, like Eduard Bene§ and many others, who kept the spark of nationalism alive. Eventually this spirit grew into a movement which finally resulted in the creation of the Czechoslovak republic in the last war.

In his student days Dr. Vojan was one of the most active leaders in the organizations of University students. He was the president and finally the honorary member of his class. On attaining his degree of Doctor of Law, Dr. Vojan became professor of political economy and business at the Czech Academy of Commerce, where he taught for five years. Later Dr. Eduard Bena, now President of Czechoslovakia, taught at the same institution of learning. During the period that Dr. Vojan taught at that school, he was also active in all leading patriotic Czech organizations. Among the books that he translated and published from French and German were "The Foundation of National Economy," "Labor Problems" and "The Science of Finance." During this time he gave hundreds of educational and patriotic lectures in Bohemia and Moravia, and wrote voluminously on a variety, of subjects.

Like many patriots and intellectuals of his day he found it necessary to seek haven in free America. Arriving in New York with meager means in August of 1904, he found the task of making a living not an easy one. During his stay of six years in that city he taught at the Czech School for immigrants, worked as editor of two Czech newspapers, wrote several plays and his splendid book, "Greater New York." While there Dr. Vojan studied law at the N. Y. University, and was a leader in every conceivable Czech-American movement. It was chiefly through his efforts that Smetana's great opera, "The Bartered Bride," was given in New York, with Emma Destinn in the title role. Due to his moving to Chicago his efforts for Smetana's monument in Central Park were never realized.

Since coming here in 1910, Dr. Vojc n has been active and most helpful in every Ceecleasiovak and Pan-Slavic movement. He wa.!, ticularly of great service as tile secretary of the Czech National Alliwe during 'World V.-ar

when he collaborated with and assisted Professor Masaryk and other Czechoslovak national leaders and patriots. Dr. Vojan's life Work, however, was dedicated to art and literature. There was never a man in any of the Slavic groups who was called-upon to perform so many worthwhile tasks, which he seemed to always find time for and do well.

During his lifetime in Chicago, he founded and published various periodicals. He was editor of several newspapers, magazines and almanacs. He continually wrote and contributed articles on art, music literature, economy and national subjects for hundreds of publications in this country and abroad for which he was rarely ever paid. For several years he was the director of the Czech American Press Bureau.

Among his most recent important works are • "The Czech Citizen of Chicago," "The History of Fifty Years of O.S.P.S.", "The Czech-American Epistles" and "The History of the Bohemian National Cemetery." One of the best of his many translations is Upton Sinclair's book, "Money Changers." It was -.printed in Prague and has had several editions.

Aside from his literary and cultural work, Dr. Vojan was since 1916, associated with the Joseph Trifler Corporation, manufacturer of Triner's Bitter Wine, in charge of advertising.

One of his most cherished interests was the organization and activity in the Bohemian Arts Club. For 33 years he devotedly served the club, most of the time as president or secretary. He was the editor of its periodic publication and the moving spirit behind all of its various cultural enterprises. His knowledge of operas and classical compositions was of the widest range and as an art critic he was unsurpassed.

In addition to his scholastic degrees, Dr. Vojan had many honorary degrees and reco gnitions bestowed on him for his charitable as well as literary, achievements.

Dr. Vojan is mourned by his faithful wife and companion, Mana, and two married daughters, Tapia and Dagmar. In private life he was a home loving man, who spent what little free time he had with his family and among his books and art treasures. His greatest possession was what is perhaps the most select and numerous classical collection of recordings in this country. His modest home was a rendevouz for artists, music lovers and authors. Students from afar and near were always welcomed, helped and encouraged at Dr. Vojan's home.

For all this tremendous service to human progress one would assume that Dr. Vojan was a well to do man, but the fact is that the only treasure he possessed was a good name, and he left the memory ,of a man with an enormous charitable heart who devoted his life for 'the cultural and intellectual uplift of the people from whom he sprung and whom he loved, as he loved the land whence he came and admired and enjoyed the art and music which her sons and daughters have immortalized.

The respect payed him and the touching eulogies given him at the funeral were evidence of the love and esteem the rank and file, and the intellectual class, of the Czechoslovak people had for him and for the great service he rendered them. His good work will long be remembered.

Dr. Vojan's remains were cremated at the Bohemian National Cemetery.

John Palandech in "Jugoslavia Weekly."

Ycu never have to memorize to remember the truth. — Oriental Proverb.

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies, etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor iy Saturday.

Division 999

Division 999 is the latest sensation offered by Germany, to the Allied armies in the West.

We are accustomed to finding children working machine guns and women operating antiaircraft guns for the Nazis. The fanatics have been succeeded by weary, over-age trdops who would normally be only fit for service behind the line, and mostly prefer the comfort of captivity to the hard work of marching. Now come the members of Division 999.

This mysterious number was first found in the pay-book of a prisoner who was later followed by others. But these prisoners refused to give any information as to the meaning of the figures. The key to them was Only found after long and difficult inquiries.

999 is a fictious division. When the political prisoners were fetched out of the concentration camps and made "worthy of military service" (a special task is ascribed to them today in captivity), some of the ordinary prisons were opened as well. A special unit was formed of professional criminals, which was kept separate as far as possible from the rest of the Army, and was later distributed in companies among the German armies in the West: No type of criminal is lacking. Besides murderers who had been condemned to death and later had their sentences commuted to imprisonment for life nary burglars, men found guilty of incest, etc. nary burglars, men found guilty of incest, ets. A German officer, asked the reason for their inclusion in the Army, answered cynically: "We put them in the front line. Each of them that falls saves a good German from being killed."

The men in this Division have been promised that the remainder of their sentence will be remitted after the victory if they distinguish themselves. Anyone allowing himself to be captured is automatically excluded from this future amnesty.

We need hardly point out that the existence of this Division calls for special methods on the part of the Allies. The men are uniformed soldiers on active service, and as such enjoy all the rights assured to prisoners of war by international convention. Moreover, it is essential that they should be placed in separate camps if the general discipline is not to be endangered.

GERMAN COURTESY

Nazi official calls the Americans "boorC 'because their Army paPer.•Stars and Stripes, does_ not include the German words bitte (please) and .danke (thank you) in its section for soldiers learning German. This is a clear sign of the "cannibalism" with which Germany will be treated if the Allies win.

German courtesy is, of course, quite different. Europe could tell its own story about that. The S.S. in particular have acquired a reputation for a quite special kind of politeness.

imagine, for instance, at Lidice. "To the respected inhabitants . . . Please evacuate all houses . . . Please take your places with your backs to the wall ... Please don't be frightened, it will soon be over . . . " Or at Maidanek. "Kindly step into the gas cars ... "

No, we cannot make fun of horrors. Let that be enough.

A stone which cannot be lifted should be 1- osed and left. — Persian Proverb.

c' eclat "Sol-neer.; e might if he tried with a diamond!"

An honest heart possesses a kingdom.

To Lodge Jaro No. 130, Dallas, Texas.

My Dear Friends:

Thanks a million for the nice box of candy, that you people sent me. It was net the box of candy altogether, that I enjoyed and was so happy to get but to know that you people back home do think of us over here and the rest of the world. It is needless to say, that we had much rather be back there with you and our loved ones.

We have seen lots of country and lots of people, I think I can speak for us all, there is none to compare with our America.

So in closing, I have this thought in mind and that is, for this thing to come to a quick and decisive end, so that we can all return to our loved ones and that we may all once again be together and enjoy the comforts of life.

Sincerely

Pevt. Leslie Noska.

Somewhere in India. Lodge No. 130., Dallas, Texas.

Dear Sirs:

I must take this opportunity to thank you for the nice box of chocolates you have sent me for Xmas. I have received them abdut week ago.

I must say it was very appropriate and the spot in a big way.

I'm proud to be a member of your lodge, though so far I haven't had the chance to an earnest member.

Am looking forward to the end of this groat conflict so I can be back among my friends and fellow members.

Thanks again..I enjoyed them very much. Wishing you all a Merry Christmas ar, joyous and successful new year 1945. So long until next time. I remain yours,

Sgt. John Gallia, Jr.

Somewhere in Italy. Lodge Jaro No. 130, Dallas, Texas.

Dear Brothers, Sisters and Friends: . Yesterday I received the Xmas package which you so kindly sent me. I must say that I appreciate more than words can express your thoughtfulness and I am deeply grateful to you for remembering me. Since the box is marked Christmas Package I have not opened it and will wait till Xmas to see, what is in it. I shall be like a child once again on Xmas morning and will see what Santa Claus had brought me. I assure you that the remembrance from home, from your friends to a soldier is quite a boost to his morale. Sometimes I think that if the people at home really knew that they would write to the soldiers more often.

I have been in Italy now a year and previous to that time I served in Africa. I have had some interesting experiences and some that do not care to go thru again. Now I am stationed on the Adriatic coast and am in charge of a province as a provincial governor. I find the work interesting and hope that I am contributing something to the war effort. I think quite often that just across the sea is your colmtry which I hope will be liberated soon and that before I come back to the states, I shall have the opportunity of visiting.

This will be the second Xmas that I am away from my family and friends and I sincerely hope that I can be back at home before very long. Of course that is a hope at present only as I don't know when this war will be over. May God speed our victory so that your loved ones and mine can be together once again.

Thanking you again for your kindliness and thoughtfulness I am, fraternally yours

H. P. KuCera, Maj. A. U. S. V Crosby; Texas.

movie stars and my favorite sport is basketball.

I'll say "hello" to all my kinfolks in Taylor and California. Also Agnes Jokel and Ernabelle Boast, I hope to see your letter in this paper soon.

If anyone would care to correspond with me my address is Route 1, Crosby, Texas.

Until next time, Evelyn Kotrla.

La Grange, Texas. Dear Vestnik Readers,

I have a little time to spare, so will drop a few lines to the Vestnik. I haven't written for a long time. What has happened to the letters? Lhoks like they quit coming.

We are going to have our mid-term exams here very soon, so that's one thing that will keep me busy.

My brother, who is now in Germany is 0. K., at least by his letter he says he is.

If anyone would care to correspond with me I will answer any card or letter. My -address is La Grange, Texas Box 441. Until next time I remain, Alfreda Marek.

McCoy, Texas. Dear VestniK Readers,

I thought I would drop a few lines to this good "ole" paper. This is my first time to write. I will describe myself. I am 13 years old. My birthday comes on October 20. Who is my twin? I am in the seventh grade. I go to the Three Oaks School. My teachers name is Mr. A. V. McGlothing. I like my teacher very much.

Well I guess I had better close for this time.

I remain as ever, Mary

Rose Stavinoha.

Somewhere in Germany. Dear readers,

Since I have a little spare time, I'll write you a few lines to see what everyone is doing back home. That's if there is anyone left who isn't in the army. First of all how did Santa Claus treat you this year? I must say we had a good Christmas dinner with plenty of turkey and there wasn't any shortage of fire works, ,so every one was happy._I guess the people back home think the war is over. Well, I wish it were, but us boys here think different. It's not ever till the last shell is fired. Don't let up on the home front and we will do our part here. How are all my cousins geting along? I guess i wouldn't know some of you, since I haven't seen you for over two years. Wish you would write me some time when you find some spare time. I haven't heard from Fr. Hornik for quite a long time. Hope he is getting along fine. It's getting late so I'll quit. Hope this finds every one feeling fine. I'd like to hear from some of you boys and girls if you care to write. Hope this surprises my parents. Best of wishes for the new year 1945. Yours truly, S-Sgt. Jerry W. Vytopil, A.S.N. 38303945, Co. K, 415th Inf. APO 104, c. o. P. M. New York, N. Y.

Crosby Texas.

FREE GERMANS IN FRANCE

News of the foundaiton of a committee called "Free Germany for the West" has just been brought from France. In 1940 German antiNazis in hiding in France, Holland, Bellgium andLuxembourg made contact with each other, with members of the Wehrmacht, and later with German underground groups within the Reich.

All this was done with the help of the French Resistance Movement, which set up a section — known during the period of Nazioccupation as the "T.A." (Travail Allemand) — composed of Germans and others who had access to the German military apparatus.

In 1941 the "TA." had 400 workers outside the Wehrmacht. Its principal underground papers were The Soldier in the West for Northern France, Truth for the Low countries, and The Soldier in the Mediterranean for the southern zone of France. In November 1943 the committee "Free Germany for the West" was formed. It let to a considerable increase in the propaganda within the German Army.

Funds are said to have been raised by the members and by "requisitions" from the Wehrmacht funds by soldiers who were in sympathy.

In the early months of 1944 the committee was distributing about 200,000 copies of leaflets, newspapers, pamphlets, etc., every month. With the help of the French Resistance Movement the papers were disseminated at all points frequented by German soldiers. Officers and soldiers even took them inside barracks, canteens, and other Army buildings.

More than 100 of the Free German leaders, including Lieutenant Schneider, the leader at Bordeaux, and the journalist Philipp Kohl, the leader in Belgium, were killed in fights with the Gestapo and the German military police. A group of German officers who belonged to the committee were caught and shot after being courtmartialled, at the end of 1943.

Several detachments of the "Free Germany" movement took part in the liberation of Paris. The work of a German front-line delegate led to the surrender of Fort Bicentre and the saving of hundreds of lives which were endangered by the German plan to blow up vast quantities of explosives.

When the German Army was forced to withdraw, the Committee ordered those of its members who were in the Army, and who formed the bulk of its membership, to remain in the Army and retreat with it to Germany to continue their activities.

The work is actively assisted by the French authorities, and several "Free Germany" committees have now been set up in prisoner-ofwar camps controlled by the F.F.I. in Southern, France. Twenty-three front-line delegates are working with the French Army.

As far as is known, British and American authorities have given no facilities for similar work in their areas.

The Paris paper Courrier Francais du Ternoignage Chretien publishes a statement by M. Paul Hery on the activity of this committee and its results: —

Dear Readers,

Since my, last letter was published, I think I'll try my luck again. Thanks to the editor and for the wonderful letters from readers.

We have just finished mid-term e ye rns. Made okay on them all except arithmetic. We hac14H club here the past week. I hope all the girls get go to the Fat Stock Show in February.

My brother is O.K. and my uncle who was wounded is recovering. My hobby is collecting

Dear Vestnik Readers,

I hope everyone enjoys this pretty sunshine. I really do. We didn't have school classes today on account of death in the faculty force. She got up and made a fire and went back to bed to wait until the room warms up. But she had died during that time. The children came to school as usual and we were waiting for our teacher to come, instead Mrs. Stalsby came in and announced the bad news to us. She was a very nice and sweet teacher, and loved by all of us.

I hope the rain would quit and the mud would dry to a hard crust. It is becoming to be unbearable.

Should there be -anyone who should be in- terested in writing to me, do so. I am 10 years old. I remain, Roselee Londa. it

Y a folks tell what they do, old ones what they done, and fools what they wish to do.

"The Committee's demand for Hitler's overthrow is an undeniable patriotic act, and indicates the only way in which a frightful blood bath and the total ruin of Germany can be avoided.

"But when they promise us to extripate every trace of Hitlerism and militarism in the Germany of the future we may well ask whether the Committee realize the full extent of the tas which they must carry out if they are to fulfil their promise. It is possible that the spirit of democracy is not completely extinct on the other side of the Rhine . . . We shall see Germany enter on a suicidal crisis sooner than a democratic revolution or a military revolt. To conclude on a Christian note. We are fighting against the barbarism of the Nazis, but we are ready to defend our threatened country to the last. Let us admit, without any lessening of our sympathy for our German friends of the Resistance movement, that cur programme remains one of unconditional surrender for their country!"

From Budapest To Vienna

Rennie Smith

Vienna has become a 'temporary halting place for those in flight from Budapest. The Viennese gave up bothering some time ago about the Hungarian capital. They know its fate. Their concern is Vienna. By road and rail the distance is a small hop from one city to the other. The Viennese find no pleasure in the knowledge that the traffic is all one-way. Baldur von Schirach has just been holding in Vienna a conference of the political leaders. He told his crowd, which badly needed the information, that the news from Hungary could be taken "calmly." He fortified this ideal of calmness by historical reference:.

"If necessary the enemy's assault will be checked before the old Austrian frontier, where the Russian onslaught will be broken, just as that of the Turks was, centuries ago."

That was Schirach's way of telling Vienna on December 7th, that Budapest was lost. I do not know what comfort the Turks can bring to the Viennese. Von Schirach had to admit that thousands had lost their lives during the recent air attack on Vienna. The Viennese get no comfort from the fact that thousands of Hungarian Nazis are pouring in to take the place of those thus bombed. They see, too, that Reich Germans are busy packing up and leaving both Vienna and Austria. The dominant concern is whether the Russian arnifes are going to unite with the bombing from Western Europe . and Italy to transform Austria into a battlefield. What astonishing changes this Austria has knows since the Hapsburg Empire vanished! I can recall in 1922, we were doing some of the lecture work at a Summer School in Vienna, organized by the International Federation of Trade Unions. We were housed in the late Emperor's Palace of the Schitinbrunn. The Kinderfreude Movement of Socialist Vienna had, too, its headquarters there. The Trade Union students of many countries wandered about the Emperor's garden. They ran up and down tiers of steps and along corridors where leisurely echoes of majesty still resounded. Plans were being made to take better care of the children of the victorious poor. When the velvety mantle of night enfolded SchOnbrunn in her profoundest secrets, we were strumming on stringed instruments and singing the proletarian songs of our age. A few years later I remember meeting the Socialist Youth Movement of Vienna at their educational centre. We went afterwards to the Party offices. I can still recall, the surprise with which I looked at the guns stacked along the walls of the Party headquarters, as I protested that I had been brought to a military barracks and therefore to the wrong place. But it was the Socialist Party headquarters all right. For the Socialist in 1919 had had to do some fighting for their existence and although they had been voted into power and into government in Red Vienna, they, still kept their guns and cartridges dry at Party headquarters. I can recall, being unused since Cromwell's days to such spectacles in Britain, putting the question: "But if the Socialist Party maintains arms, won't a time come when other parties may get arms, too, and how can a democratic State be run on the basis of arms distributed among political parties?" The Austrian comrades were fully conscious of the dilemma and the problem. We sat up talking about it half the night. Some favored giving up the guns to the State, now that the danger was over, and leaving all armed force in the hands of the democratic State. Others thought it was too soon. Others were, anyhow, for holding on to Party arms. A time did cone when the Socialist Party was ready to place its arms with the State. But by then another Party was in the running, and Hitler in the offing. This Party of Austrian Nazis laughed the Socialists to scorn when mutual Party disarmament was proposed. It was too late! Arms for political p:!rties spelt civil war.

And to civil war, as we know, it came. For anything I know, there may be some instruction in the Austria of 1920 to 1930, for the Greece and the Belgium of 1944.

Then Hitler arrived in Austria, in April 1938. Let me recapture the scene again as I translated it at the time from the Angriff of Goebbels of April 5, 1938. Hitler in charge of Austria:

"Just in front of the Hall a pause is made for a few minutes. The Fiihrer leaves the carriage. A deep stillness lies upon all the people as the Ftihrer stands before them. It is like being at prayers. Then a few girls press in front and offer the Fiihrer flowers anew. Adolf Hitler strokes the children's hair, friendly. Then he goes into the Hall . . . A storm of jubilation greets him as though an avalanche was thundering from the mountains . . . Ever-renewed choirs call: "Fiihrer we Thank Thee -- We thank Thee — We thank Thee our Ftihrer"."

"The Fithrer: 'I am so happy, to be here in these days, for a dream of my youth and a longing of my life has been fulfilled ... "

"Seldom was the Deutschland song and the sacred song of the Nazi Movement, like an oath to heaven, sung with deeper impression and enthusiasm."

Such was the Austria of the Angriff in April, 1938.

An Austrian lady, who managed to get a letter through to us at the time, wrote:

"Now the Naumann plan for a road to the East has become a fact; from the Baltic to the Brenner, to deep in the Balkans, the Prussian desire for possession and power dominated.

The dam, which was called Austria, has broken; whose turn is it next?"

Since 1919 Austria had lived many lives. Now it is the end of 1944. What are Austria and Vienna thinking?

Perhaps we can venture the judgment that the raising of the Volkssturm has been a little more difficult for Hitler's Himmler in the Ostgau than in any other Gau of Germany. It is a year now since the Foreign Secretaries of the Big Three in Moscow announced that Austria is to be restored as a free and sovereign State. That declaration was not lost on the common people of Austria. Nor has the visit of de Gaulle, as No. 4, and the Franco-Russian Pact now signed, done other than stimulate this memory and encourage the stealthy, difficult work of resistance which the hopes of freedom have aroused. We know that Austrian partisan units are operating near the Jugoslav frontier. The Austrians know of the promise, too, of an Inter-Allied Control Commission. They speculate between the air raids from the West and the reverberation of Russian arms at Budapest, what form the Commission will assume. The main thing is that the Commission comes. The Austrians know, as well as they know anything, that they depend on Russia's goodwill and Russia's good works towards a little people, for a great deal of their future. There are times, too — for Austrians have not been starved, as Greeks and Jugoslave have been starved — when the energy of thought roams into further fields. They wonder what kind of links these new and better ones will be which are going to bind them in a wider freedom to Czechoslovakia and the other neighboring countries. But their first thought in the morning, just as it is their last at nights, is a question form: Will our Austria become a battlefield? And: Shall we be able to persuade the United Nations there is a real difference between Austrians and Germans?

A year ago the United Nations in Moscow gave the Austrians a solemn warning of the duty which lay on a free Austria's doorstep, for working a passage home. The warning still holds good. In the underground work which is maturing in every country the open revolt which belongs to the final round, many differentiated, even sharply divided, Resistance Movements are unavoidable. Each personal contact is charged with life and death; conspiracy and the sworn oath are the only valid pass words.

The world is about to witness what is the

strength of Austrian support of the United Nations as compared with German support in Germany proper. None would rejoice more than the Czech and Yugoslav neighbors if, in the event, the contribution of Austrians in liquidating the Third Reich should prove to be a substantial, memorable, indeed historic, one. The greater solidarity of Austrian resisistance to this Germany when the hour has struck, the more substantial the moral foundations of collaboration with her liberated neighbors tomorrow.

The eyes of all the United Nations are upon Austria. Men and women everywhere, want to believe that an Austrian is not a German. The day draws near when Austrians will supply an answer.

PROPAGANDA FAIRY TALES

Germany has lost her last Ally, Hungary. But as nothing is too fantastic to be believed in Germany, new Allies are appearing in the place of those who are lost. It is incredible with what determination the Russian General Vlasov is boosted as a political and military force: —

"The armed force of the Liberation Movement will be set up earlier than our enemies can possibly imagine .. .

"Millions of prisoners, millions of men working in Germany, and thousands of our emigres form our reserves . . .

But: —

"our principal reserves are on Russian soil. Soldiers and officers of the Red Army, workers, peasants and intelligentsia of the Soviet hinterland are our friends .. .

"Our (Vlasov's) German Ally is granting us extraordinarily far-reaching assistance in respect . . .

This and other nonsense of the same sort, such as demonstrations by the workers drafted from Eastern Europe in all German towns in favor of their oppressors are splashed in all the German papers. It is like a cheerful tune on the piano to put everyone in high spirits. Indeed, the friendship which the men of the Red Army feel for Vlasov and his followers is so great that they shun no sacrifice to enable them to advance dozens of kilometers a day, driving the beaten German army before them. Let us hope that they will soon have an opportunity of seeing the "Liberator of the Russians" at close quarters! V Crosby, Texas. Dear Vestnik Readers, I am a newcomer. Will you let me in? I want to invite some more letter writers for the English section. I myself am a very good reader of letters, but a very poor writer.

I a man 8-year-old girl and I am in the second grade. I like school very much. My teacher is good to me. My poorest grade in school work is 90.

I have two uncles overseas, Cpl. Jerry J. Bro2, Cpl. Charlie Londa. I hope they will be spared to us and come home very soon with all the rest of the soldiers. - Doris Londa. V

KALENDAik.

28. ledna. Opereta "Cikanska, laska" v Sokolovne na Carl ulici v Dallas, Tex. Zadatek v 6 hod. veder.

28. ledna. Sclailze odboeky SACT. ye spolkove sini v Seymour, Tex. Zadatek ye 3:30 odpoledne.

28. ledna. Vyrneeni schilize odboeky SA6T. v Moravan Sini v Corpus Christi, Texas.

11. npora. Veselonru se zpevy "Zasnoubeni po tn/6" sehraji sokol§ti ochotnici v sini Moravan v Corpus Christi, Tex. odpoledne, yeder tanedni zabava. Oba podniky poradany budou ye prospech SALT.

Ve stiedu, dne 24. ledna 1945. elenfim Nem. Odb. fidu Pokrok Houstonu d. 88. Sestry a bratil!

Snad jest yam jit vgem znamo, te se zase vybira na navy rozpoeet pro Nem. Od. a site 75c. V oznameni ve Vestniku ze dne 3. ledna stab° to tak,ze tomu bylo rozumet, te tech 75c se bude platit etvrtletne, demut ale neni tak. To znamena, te se bude platit jako drive — od rozpoetu do rozpoetu, jente misto 50c bude to 75e. Br. feditel vgak za to slibuje vetgi podpory. Proto vas tadam, sestry a bratii, kdo si jete podrteti elenstvi v Nem. Odb., abyste mne v fmorove schirzi nageho fadu odvedli vase spevky pro Nem. Odb., neb br. feditel hrozi pokutou. Na posledni rozpoeet zaplatilo 121 Menu a letos jsem skolektoval sotva polovic. Kde jsou ti ostatni?

Ja, letos za tadnym jezdit nebudu. Take tadam ony, 'deny, kteri si na posledni rozpoeet zaplatili, avgak nemini dale eleny zristat, aby mile to oznamili a to bez okolkt. Mohou bYt vgichni bez obavy — ja nikoho pfemlouvat nebudu. Naopak, budu tomu povdeenY, ponevadt budu aspori urdite vedet, main-li s nimi pod.tat. Slygim oast° stitnost, te to tak dlouho trva net dlovek tu "podporu" obdrti. Ono je to pravda, 'te to po pub rote nevypada jako podpora, nYbrt spige jako almutna. Ale tomu jsou eleni vinni sami a site tim,ze mnohYm to naramne dlouho trva net se s tim obnosem rozloudi. Snad maji asi dojem, te pokud maji ty penize ye sve kapse, to jsou o tolik bohatgi. A gkodi tim sami sobe. Br. reditel, dokud nema dostateenY fond, nemrite nic vy,placet.

Jd nevim jak bych si podobnou liknavost mel vysvetlit. Deje se tak i pri placeni rriznYch dani. Urdi se doba kdy ma ta neb ona dari byt zaplacena a kolektoii dame maji pomerne lehkou praci, at asi 3 dni pied ukoneenim Ihrity maji na pilno. A v posledni den pracuji at do pillnoel. A neni toho tieba. Kdyby si bide navykli zaplatit sve povinnosti co nejdrive, men by tolik mane starosti. A tak je to i s Nem. Odb.

Chce-li kdo si sve Clenstvi podrget, tedy by mel svou povinnost vykonat co nejdiive a pak mute odekavat brzke vyplaceni podpory. Jestli H. fT. bude nucena N. 0. zrugit pro nedostatek bude to vina techto a ne H. IT.

Jakakoliv organisace, jejit Clenstvo upfimne spolupracuje a kona, sve povinnosti do puntiku a beze vgech namitek, prospiva, a se vzmalia. Naopak, kdyt Clenstvo odbyva ledabyle ulotene mu povinnosti, tenkrat se mute s jistotou to ta organisace nema dloulleho trvani a take nemrite mit.

Jak east() pii Cteni zprav valeenYch Cteme o Rusku a jak se mu mnohdy podivujeme, jak daleko pokrodilo v tak pomerne kratieke dobe — pouheho etvrtstoleti. Tatme se, co jest toho pfidinou spoluprace!

Anebo vezmeme si za priklad delnicke unie. Tyto se domohly postaveni, te jest nutno vladam s nimi poditat. Delnicke organisace jsou dnes driletitym Cinitelem v rriznYch politickYch a hospodaiskYch zaletitostech a nekde se bez nich nic nemrite provest. I zde vedomi spoluprace prisobilo. Kdyt mohou jine organisace s upfimnou a cilevedomou spolupraci prospivat, rad bych veal, pro' by nemohi nag N. 0. take prospivat, obzvlagt' kdyt to koname sami pro sebe. Vim dobie, 'te nejsou mnozi spokojeni s dosavadnim systemem N. 0. (ja sam take nejsem), ale "nezahazuji "flintu do tita." Stale doufam, te sp po nabyte zkugenosti v tom sineru piece vgechna Cinnost obrati k lepgimu a my pak budeme mit dvojnasobnou radost.

Nag N. 0. jest jegte v plenkach a bude to trvat nejakou dobu net se vyvine. Vzpomerime si, j-ak vypadaly prvni automobily. Dnes se jim smejeme. Jak vypadaly aeroplany. Smejeme se. Jak vypadaly radia aneb pohyblive obrazky. Vidite sami jak se tyto veci vyvijely a.t dospely k nynejgi dokonalosti. A myslite to lidstvo jest jit tak s nimi spokojeno, te se o darSi jejich zdokonaleni nebude vice snatit? I toto. Ono chce mit iegte dokonalejgi tyto moderni vymotenosti a take v torn smeru pracuje. Nude — snatme se i my a site tim to piivedete vice Merit. Cim vice bude Menu, tim zdarneji bude nas N. 0. pokraCovat. Neni to tak nem** aby se nemohlo ziskat aspen 5000 'elett4.

VESTNiS

Oeho je tfeba jest — vice pochopeni a vice chuti k praci. A nyni vam napik jak si nati pri zadavani tadosti o podporu. Seznal jsem za me dvoulete souCinnosti s Nem. nageho raclu, to znaena Cast dleria to nevi. Tedy: Kdyt Glen onemocni ma o torn uvedomit nektereho Mena nem. vYboru. kteii jsou tito: ses. Anna Orsakova, br. Chas. V. Kilnar a pisatel tohoto. Dale: Kdyt se nemocnY tak dalece zotavil, te by mu bylo moth° dostavit se do sine radove, kde musi s tajemnikem nem. vYb. vypinit listinu,na nit jsou rrizne otazky ohledne nemoci a tuto listinu vlastriorudne podepsat; zaroveri musi piedlotit vgechny fray sveho vydani spojeneho s nemoci a sice: fleet z lekarny za leky, fleet od lekate a byl-li nemocnY v nemocnici, tedy i tent° fleet. KaLlY fleet musi obsahovat iihrnne vydani. Tajemnik nem. vyb. bude, pokud mu to bude man°, katdou nedeli v sini. (Pokud jim pisatel bude.)

Myslel jsem, to jit skoneim, ale vzpomel jsem na nektere dleny, kterYch to jit mrzi, te "plati a plati a nic z toho nema." Nute zde uvedu piiklad, prod plati. Nikdo ma po3igteno sve obydli. to stoji mane take nekolik dolart. A k tomu jest jegte velmi rad, to ho negtesti nestihne a nevyhoti, na pfiklad. Na to, te ho to stoji do roka urCitou eastku penez, si ani nevzpomene.

Nekteii si zase mysli, to kdyt si na "to" plati, to musi onemocnet, aby nee° mohli z toho dostat. To je zrovna to same, jako kdyby si ten, kterY ma pojigteny svilj drim proti ohni si rekl: Malo platne, tak dlouho pojistne platim, tedy musim vyhofet, abych nee° z toho dostal.

Kdyby dlovek s ureitosti veal, te nevyhoii, tedy by neplatil tadne pojistne. Ponevadt to nevi a poklada to za mane, proto si tuto pojistku vezme a plati. A kdo z nas vi, te nebude nemocny! A te tento N. 0. zdaleka nenahradi vgechny mane vydani spojene s nemoci? PHdirime se a pracujme a pak bude N. 0. moci nam skuteene opravdove pomoci. "Nikdo bez prate nejida kolade." A te p* je? 2e si jej mute koupit. Nute — ty penize, kterY za ten kola' zaplatig, musel jsi si svou praci vydelat. Zadarmo )Si je nedostal.

S bratrskYm pozdravem, J. Janieek, 1517 Lubbock st., Houston 10, Tex.

V Corpus Christi, Tex.

VYrogni schrize Odboeky Corpus Christi AmerickYch 6echoslovdka v Texas bude poiadana v nedeli odpoledne dne 28. ledna v Moravan Sini. Doufame, te se nedostavi pouze iftednici odbotlY, nYbrt vgichni krajane z okoli, jimt zbyl v srdci cit pro trpici ve stare vlasti a jsou ochotni spolupracovat pro dobro naroda, z nehot pochazeji.

Ochotnici nageho Sokola s ochotniky Moravan Sine cviei pilne "Zasnoubeni po tine", veselohru se zpevy, jit sehraji v nedeli odpoledne 11. finora. Cisty vYtetek ye prospech S. A.C.T. PodrobnY program oznamime pfigti tyden.

Sbirka gatstva, uspoiadana eleny Sokola pied Vanoci pro Ceskoslovenskou pomocnou akci se skvele vydarila. Odeslano bylo do New Yorku 22 beden gatstva a obuvy, vaticich 1650 liber. U bratra Vaclava Kueery je °pet nekolik beden gatstva prichystano k odeslani. Ve sbirce se pokraeuje.

Pri Cteni dopisu bratra Jana Gajevskeho z Orchard v piedminulem Cisle Vestniku jsem si pripomnel scenu z jednani na Corpus Christi sjezde. Scenu zarantoval a pfedvedl br. GajevskY osobne. Byla pekna a prisobiva, avgak jeho posledni dopis ji zmenil v komedii. Jak souhlasi jeho rismegky a pogklebky na odstupujici feditele s jeho vYstupem na sjezde? Vzpominam na jeho heroicky postoj, plamennY, dojemnY proslov, vyzYvajici rozvadene bratry k odpuSteni, smiru, zaponmeni, k lasce bratrske. Kam se to podelo? Byl to med na jazyku, ale jed v srdci zustal.

S bratrskYm pozdravem, Chas. Holasek.

V katde dobre srdce vloten jest pfirodou uglechtilST cit, to nemrite bYti St'astno samo pro sebe, ale Ze musi gtesti svoje hledati ve gtesti jinSrch. Emerson.

Den v Praze r. 1944

(Pokraeovani se strany 1.) divadel se staly piedmetem "vYmeny". Lehdeji .1ze se dostat do kina. V premierovem biografu se plati 6-22 korun za vstupenku, ale nemecke, prthledne Ci zahalene tendendni filmy nelaka3i a merle jegte povinne 20-minutove "zvukove turnaly," na nicht Nemci bud' vitezne postupuji nebo .ustupuji, vtdy za velkeho rachotu nemeckYch del a vtdycky pod ochranou peruti "Luftwaffe," ve skutednosti tak zle decimovane spoj encl.

Odpoledne si navgtevnik vyjde na prochazku ulicemi. VYkladni skrine jsou vypineny prazdnYmi krabicemi, malovanYmi lahvemi, neprodejnYmi pfedmety a nejeasteji bYvaji urnele zmengeny platnem do maleho ramce, v nemt je vystaven klobouk, proculanove nadobi, mapy, papirove kabely, vge s napisem "Prodano," a v katdem musi zbYt misto pro obraz Hitlera, Goringa nebo nektereho jineho z podvirdcir. Zejmena letos se vgak rozmnotily za vYkladnimi skiinemi plakaty s napisy: "Chrarite se pied bolgevismem." To je napsano vgude. Tato velkorysa propaganda ovgem nezastfe bidu, kterou s sebou pfines1 nacism. Marne Nemci poutivaji nalepek na oknech vlaku (pokud zbyla) a hlavne v pratskYch tramvajich, na nicht je videt obrovskY, Cerny dravei spar nad Hradeany a pod nim srp a kladivo. Marne varuje napis: "Hajte Fftrahu! Chrarite ji!" Marne vyjevy z Ruska dokazuji bidu a gpinu ruskYch a blahobyt a eistotu nemeckYch rodin. Lide chodi kolem protikomunistickYch hesel, plakatri a °brazil, myslice si sve a mleice. Ceti nepotiebuji germanskYch politickYch vychovatelfi. Nav'gtevnik se brzy nabati prochazky v ulicich, zejmena na predmestich, kde je mnoho obehodil zavreno "za pfidinou valky." Kdysi mohl jegte na odpoledni koncert do kavarny, ale dnes ani toho neni. Mohlo by se stati, te by mu tam kamarad vypravel, jak musi jednou tYdne na vYzvu z radnice chodit na hlidky k tovarnam nebo k mestskYm podnikrim (ozbrojen pouze bilou paskou na pati) a varovat chodce, aby se nepfiblitovali. Kolem zbrojovek musi chodci sestoupit s chodnikri. A ne'St'astnSr obean-hlidae ruci tivotem za klid a poiadek. Snad by se take v kavarne doveclel, kterSr ze znamYch pratskYch hercii, lekaru neb pravnikri byl toho Ci onoho dne nahnan ku kopani protileteckSrch zakopil na vekejnSrch prostranstvich a snad by mu kamarad naznaCil, k demu budou tyto zakopy dobre at pfijde prava chvile. Na tu chvili se Ceka. Katdeho dne v Praze i v katclem jinem meste se eeka. Jan

Tisice rurtvSich, v meste Bochum. New York. (dTK). — 8tokholmskSr dasopis Morgentidningen otiskl dne 5. ledna tuto vu: "Podle spolehlivYch zprav doglYch z Pobylo prd poslednim naletu na Bochum zabito 2.000 delnikri. 810 01 tom o podzemni tovarnu na letadla, ktera byl umistena v uheinem dole o jedne 'Sachte. TakovSrch podzemnich tovaren v Nernecku je nyni asi 60 a pracuje v nich kolem 400.000 nemeckYch a cizozemskYch delnikt. Vagina z nich je umistena ve starch dolech nebo pfirozenYch jeskynich. Byly zrizeny teprve nedavno, kdyt spojenecke nalety vatne pogkodily prilmyslove Poruti. V detnYch ptipadech jsou tovarny umisteny dolech, ktere po cela desetileti nebyly ut v provozu. Bezpeenostni opatkeni nevyhovuji a proto dochazi v techto starch S'achtach k eett4m. Urazilm. Ze Ctvr milionu delnikt, kteil tam jsou zamestnani, je vetgina cizich. Podle spolehliqch zprav nikdo nenavidi Nemce vie net tito tide, kteri nejen 2e dostavaji nedostateenou stravu, ale nemohou se tegiti ani z denniho svetla."

Mezi cizimi delniky jsou i tisice eechoslo. kteri tarn byli nasilim nahnani.

Co je ti platno, kdyt slunce krasne zati a duge Tvoje potaci se tmou! A co ugkodi ti nejhrtznefai temno, jestlite .v. tobe sviti hvezda. lasky! _

K nagemu povitlee-

nemu programu.

Josef Martinek

(Pokraeovani.)

Ceske

Zminil-li jsem se o potfebe sjezdu jednotlivYch slaek nageho narodniho Zivota a o jejich organisaenim soustfedeni, plati to v dvojnasobne o nejdfilelitej gi nagi instituci kulturni, o eeskem gkolstvi. Take zde je tfeba spolehliveho pkehledu vgeho co mame a osobniho styku jeho pracovniku, bYt vytvoten dobrY program prate budouci.

V tomto oboru je vgak prave nej• Nemame Zadne fistfedni organisace gkolske! A za tficet let nebylo sjezdu eeskYch gkol v Americe. Natikame, ze stara viast se o nas nestarala, ale pravda je, ze my sami jsme se nestarali o sebe jegte vie. Od zaniku Matice Akolske, mela fistkedi v New Yorku a vgendrodni organisaci se nestala, nage gkoly Zadneho ustfedi celoamericMho nemaji. A miti je musi. Nynejgi stay je zhola neudrZitelnk. Zde bude nutno zaeit s napravou nejdtive: Sjezd ueitelstva eeskYch gkol a zastupcil gkolskYch spia's nagich je prvnim z povaleenYch plank je'2 tfeba uskuteenit a utvoteni ustfedni organisace, necht' je zvana Mabel gkolskou nebo SdruMnim, jest povaiovat za nejprvnejgi a nejdillelitejgi ilkol nag na poll kulturnim. Teprve na tomto zaklade bude mono jednat jak o reorganisaci nageho Skolstvi, tak o pomoci nagemu gkolstvi ze stare vlasti, pokud bude mono tuto pomoc obdrieti v ramci novYch americkYch zakona o styku americkYch obeanii s cizinpu.

Pfigti gkolskk sjezd bude mit velkY ilkol. Bude mu tegiti tfi hlavni problemy nageho gkplstvi: otazku vhodnYch ueebnic, otazku schopnYch ueitelskYch sit a otazku financovani eeskeho gkolstvi.

Je nesporne,Ze nikde se neobrazi ipadek nageho narodniho Zivota jako na tomto poll. V dobe oZivnuti zajmu o studium Ceske feel. v kruzich eiste americkYch a anglickYch, o nem2 svedei fakt, ze v dobe valky

Opine byl rozebran tfitisicovST naklad velke a drahe udebnice ee'Stiny "Progressive Czech" od prof. B. Mikuly, podet 'Zactva nagich jazykovYch gkol poklesl o polovici. Z vetejnYch High Schools, kde se degtine vyueovalo, zbyly jen etyti gkoly ✓ Texasu a jedna v Chicagu (Ciceru). Staid universitni stolice de gtiny jest jen jedna, na universite sta.tu Texas.

6eskSrm gkolam nutno venovati vetgi peel net dosavad. Zvlagte nutno pfipomenout nagim podpfunkm jednotam a organisacim, ktere s spechem organisuji mladeZ na podklade jednaciho jazyka anglickeho ✓anglickYch fadech, sborech a jednotach, ze ani nyni eeska gkola neni pro ne bez vYznamu. Jest fakt, ze nejlepgi pracovnici v techto anglickYch odborech nagich jednot jsou prave odchovanci deskYch gkol. A tento zaklad si nage spolky musi udr'teti. —

Organisovani nagi mladeZe za pomoci anglietiny je dnes holou nezbytnosti Bez mlade'te bYt 'tem a musime ji dnes pfijmout takovou jaka je. Je koneene jen ta-

kava jak jsme si ji sami vychovali. Neovlada-li nagi mategtinu, je to ne jeji, ale nage vlastni vina. Ale se snahou o podchyceni mladeie s pomoci angliatiny musi jit soubetne snaha o vetk pestovani na gi mats:Pi:tiny v tete zemi. Tteba to vSak hledat nove testy k tomuto cili.

Nedokateme-li, aby Skoly nage nayStevovany byly taky z tteti nasi z kruiati deti rodieu, jit v teto zerni narozenYch, budeme sve Skoly pestupne zavirat pro nedostatek tactva. Je proto nutria propagaeni literatura v anglietine, jet by vysvetlovala rodietm, v Americe zrozenYin, dUletitost vyueovani Stine po strance ryze prakticke, nejen ndrodni.'Podatek ueinen v torn smeru letos letakem, yydanYm nakladem N'aredni Narodni rady. Ale to je jen skrovnY zaeatek. Vela poutit i rozhlasu. A tieba pamatovat tet no, to, ze pro ditky z tieti generace bade tfeba vhodnYch anglickych ueebnic eeStiny. A rovnet kterYch si novY raz tactva vytaduje.

PvIncho deti nemtite I:thee Ceske Skoly nayStevovat pro vzdalenost. V dobe rozm:lichu automobilismu ease osady pozbyly dtivejk. jednotlivosti. NoSi krajane tiji dnes roztroukni ve velkYch oblastech. Bylo ay treba jazykove ptirueky, aby rodiele ve vzdalenejSich mistech a na farmach mobil sve deti vyueovat naterStine sami dolma Bylo by tteoa i zvlaknich kursa pro despele, jazykovYch kurst" v rozhiasu, po eripade, i kursa korespondeenich.

KrasnY ukol dobte pini Matice VySSiho Vzdeldni v Chicagu, jet poskytuje penetrn podporu vysokoSkolskYrn studentam oeskoslovenkehe paved'," rvilddet z tohoto zdrole Podporovana ztraci se v'Sak vetknou naismu tivotu, jetto tinnost Aatice neni podeptena organisaCni siti studentskou, jit byly sve doluby V dobe, kdy je eeskYch student" na kolejich a universitach vice net kdy jindy, krome newyorskeho Svazu esl. students v New Yorku, johot zakladajicimi Cleny byli studenti emigrant ne studenti zdejk a.studentSkeho klucu v Austinu, Texas, neni vObec eeskYch, vysokoSkelskYch klubt. A to v dobe, kdy eeskoSlovenska, vec je mnohem ziaarnejk net &lye a tek se nespornYm symptatiim americke verejnosti. Take tento Uhor jest zorati.

Byl ueinen pokus, zorgamsovat v jedno Ostredi narodne uyedomele prisluSniky nak. druhe generace, lalavne z kruhu elenstva anglickYch odbort" eeskYch podptirnYch jednot.

Valka, ktere„ tolik mladYch mutt" a namnoze i divek odvedla z domova, znemotnila v tete debt' Odinnou praci v tete Foundation of American Czechoslovaks s Ustkedim v Chicagu. Po valce mela by teto organisaci venovana bYt pede mimotadna a naSe podpurne jednoty nemely by na ni Settit prostredka, neb penize ulotene mchou se stilt pro ne i pro narodni celek nejlepSi investici.

Spclky ochotnicke a pevecke.

Vedle Ceske Skoly a telocvieny neni daletitl'jSich organisaci nad nage spolky ochotnicke a pevecke.

Jsou Casto i tam, kde ani Ceske Skoly nevi. Jsou namnoze jedinkm mistem, kde mlade2 i stari slySi dobrou cestinu. Jest techto spolkii rovnet desitek a nemaji take toldneho fisttedi, jeho by prave potrebevaly jako soli, by se sta"'ado a vhodnY material I zde jest

treba toto Ustredi yytyoriti bud' samostatne neb pri Sdruteni novindiji" Spolkove knitrovny. To je jedna z naSich nejvetSich kulturnich bolesti. Toho, lent se probira svazky naSich starch knihoven prijemne prekvapi, jak pohotovi byli namnoze nail predchaolci po strance kulturni. Jak na, ptiklad sokolskYch a delnickYch knihovnach zarad'ovany byly nove knihy hned jak vyky dolma, a to ;Teel druhdy veinal nakladne. Stare umelocke easopisy v sokolskYch knihovnach, spisy socialni v knihorindch starYch vzdeldvacich spoil ea delnickYch byly "up-to-date" a nelitovalo se na ne prostredkM. Ale za poslednich tricet let tyto knihovny jsou namnoze rejdfStem payoun. Nejsou pouLvdnY a nejsou ul na skroyne yYjimky vabec dopinovany. Jsou 3polkove knihovny, do nicht nebyl za posledni dye desitileti zakoupen ani jeden nove spls. Pravda, staid umiraji a mladi a eeskau knih y nezavadi. ale pro ty rnlade je dues neco, e.‘eho by si bYvali naSl staid nesmirnC vaZili: v dobe adboje a jet vice za OdbOje, druheho ,7yrostla velmi poeetna a pekila literatura, o Cf.s.skosloyensku a o zech ma:Loh v jazyce anglickem. Tu ifeba podat nail m'ZIdeti a postavit dim na ok, aby sarna po ni sdhl ileni techto anglickYch krill" o Oeskoslovensku namnoze ani v aeskYch Skolach.

Jsou pravda nekde pcmery takoye ,te lepe net reaktivovat spolkoyou knihovnu je postarat se 0 to, aby naSe knihy umisteny byly ve yerejne knihavne, pro potrebu vS'eoecnou. Spravne by v.;'.2,1c bylo, aby )odniknuto bylo oboji: jak etiveni knihovny spolkove, tak umisteml publikaci v knihoyndch vdejnYch. Museum.

V,§echny starSi skupin3 istehovalecke ve SpojenYch statech maji zvoje narodni muses, kde shromald'uji material k s\ifTn dejinam. ny bychana je miti a usilovat, okud je jeSte eas, slay bylo vybudovano jak naMmi prostredky vlastnimi, tak za stare vlasti. Organisace teloyS,chayne.

Nejlepe organisovanau sicAkau grace narodni a kulturni zylaSte, jest Sokolstvo a ostatni organisace telovYchovne a to nejen pa strance telesne..vYchovy, ale i pokud jde o einnost jejich odberd pegleckYch a ochotnick5"7ch. Vice net jive orgaMsace pestavala tato siaZka spojeni se starou vlasti a to s nemalrn uZitkem. Pravidelne navt-evy Sletfi a Olympiad, "cast mladeho cviCitclstva v cvieitelskf'ch Skalach ve stare vlasti a zdjezdy .drutstev a cvleitela ze stare viasti do podstatne k ucirteni zdraveho ruche. Na tomto zaklade jest dale sto.vet. Zaholjena jit soneinnost techto organisaci, jet se projevila seoleenYm vystoupenim vSech sokolskYch a. elLnickYch katolickYch teloviehavneh argani,saci zejrnena o 'Oeskaslovenskem dnu" v New Yorku a na V:esokolskein sletu v Ch.cagn mela by bYt dale udrZovana, a dap:flea-la spaieenYmi §kolami za odborneho pMspeni ze stare vlasti. V§emi.rodni. oi7;anisace.

K usmernenl 1,7:§3kere prace narodni v triL,;ritim celoamerickem je zapotrebi -udrZet si dosavadni spaFsenou organisaci, jit je Ceske Nan Sdruteni, jel by zastupovalo i na§ii eeskou slonu v Ceskoslovenske na-

Irodni. rade a v Americkem Slovanskdm. Kongresu. I tato organisace bude se muset ovSem v dobe povaene pii.zpasobit pomertim novYrn. zkuSenosti z prvni valky i zkutenosti dosavadnich z valky druhe je jisto, 'Le sotva bude motno v einnosti pies dve ste odboto, se bude proto ONS. muset o celondrodni organisant einnost bude dopinovat. Cie na. pavalcenem sjezdu CNS., prlpravii nutne organisaeni jet by ptedeky pozvolnemu okiladu, jent by nastal, kdyby tyo zineny nebyly pravedeny. A butfeba i reorganisac.e Oeskoslocnske narodni rady die novYch potraLra a potreb jak kulturnich, tak ekYc.M., jakmile skonai se 'dincost odbojova.

II.

STYKY SE STAROU VLASTI.

,.Zde fiyaze o upraye priStich nakch se starou vlasti jest satovat na to, te bude je tieba teyat v mezich novych americzdkontt, znadne pomer americn et:lanta k cizine omezujicich lob jej kentrolujicich. Leccos z too") nekteri nak pracovnici od last po valce neekavaji, jest Ceskoslovenska molala na pk..podporovat narod:yi esl. Skolstvi v Rakousku, v Polku neb Rumunsku, neb mela s tezernemi dohodu o menknach. rakove dehot-ly ye Spoj. staty mit nob my se za narodnostni Ye smyslu evropskem neeme, a die toho jest "lam se

v mezich danYch "lam novYmi bony americkYmi ize vSak najit udnou cestu k uttimu kulturnirun se starou vlasti, nebot' :mina stykam, tadne upraveprekatky nejen kladeny neudou, ale sdm statni department • st6.tu ma OsilovnejSi pestovani. Le stykt" v programu.

1.) Zdliladnou techto styku met by bYt Arnerieko-eeskaslovenskk v Prate. TakovY ustay, tadne ddoyanY a dotovanY mel by bYt ,orou nejen kulturnich stykil ameeke Arneriky s naSi starou vlasti, i nail vetve aeskoslovenske v lerice. Nesmime dopustit, by na ,uto nail potrebu bylo zapomenuto. Blade nezbytno, aby pti takovem 11stayu bylo zylaStni oddeleni krajan' a aby kulturni styk eeskoslovensko-americkY se neomezoval jen na einitele vyslovene Otedni.

Je neseorne, te kulturni nag styk se starou vlasti po posledni valce nebyl dostateelae organisovan. Neni oySem pravda, jako by stars vlast byla na imas po valce Opine zaponinela, jak se namnoze neuvatene tvrcliva.

"Pokraeovani pfiSte)

-tr

veteran" v prici zdvojnasobeno.

Washington. — Umisteni veterana viCdni zamestnavatelskou slutboa ty,lo za loriskY rok vice net zdvejnasobeno. Podle vYkazu War Manpower Commission bylo v 11 od ledna do listopadu L. 'steno v zamestnani na 728,400 I I3'orrela6rjch valeenYch veterantt srovnani se stejnou dobou v rocc kdy bylo zamestnano 317,600 yeteraiml

MRS. M. KERNS, Frontenac, Kans., — "Zasilam $1.05 na Nonat. Je to to nejlepk mast jakou jsme kdy meld a v2dycky nam pomohla. Tisicere diky." Tento dopis je pouze jednim z neseetneho pootu dopist, ktere sine dostali a jimiz oceriovany jsou nevyrovnatelne viastnosti

"CIKANSKA LASKA"

Dallas, Texas.

"Olkenska 16.ska", jest no2ev o2erety, j l dne 23. ledna t. r. piedvedou divadclni ochotnici sokolske lednoty "2iika" v Dallas, Texas, v Sokolovni 3700 Carl ulici.

Jest to treti divadelni predstave-' ai v tomto cUvadelnim obdobi.

Fort Worth, Texas.

Cena Nonat je poStou 55c a $1.05. Ptejte se vageho lekarnika neb jednatele, ale nic jineho neberte, racieji pite na nat. adresu: R. C. MILLER & CO.

P. 0. Box 285. Altadena, Calif.

DR. THOMAS N. DeLANEY

OeNt LEKAft, BrYle spravne piipravene. Oas dle

tradovna 3248 — Res. 2637 513-17 Professional Bldg. TEMPLE, TEXAS

OZNAMENi

(Way Liquor .tore

22151/2 AIRLINE, HOUSTON

Ma vYborne druhy kotalky, vina, kminky, Trinerovo Hotke gampariske a Dra. Petra Ho1:)ko na sklade a mnoho jinYch JobrYch napojt. Za poctivou ceau a obsluhu ruci, bratr S. C. WOITON, Glen S. P. J. S. T. 35 rokii.

Dr.Chas,J.Ho

teskST Likai a Operator

711 Medical Arts Building

HOUSTON, TEXAS

Telefon residence: Lehigh 9745

Telefon iiiadovny: Preston 2553

SPRAVNE VYKONANA

POHREBNi SLUBA.

V hodine 2alu zarmouceni naleznou Edward Pace pohiebni fist& pohotovY k sympatickemu vytizeni nezbytr&h jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu.

Levne ceny jsou flak zasadou.

ED WA R D PACE

Pohiebni ieditel

tlen S.P.J.S.T. — Telefon 3606

118 N. Fifth st., — Temple, Tex.

DR. N. B. McNUT

Zubni Mak

tiadovna nad Canada's Drug Co.

BRYAN, TEXAS

C.H.CHERNOSO

PRAVNiK

Vytizuje vakere soudni zalettosti.

tiadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS

Libi se ml v r.,ir her, ktere byly soltaickein jevisti predvedeny. Novotn;;;'cli, jimt jednotou • ;vercno v7edeni souboru oshotnikt, rslca :i si vdeku a uziakni. Staraji e nejen a to, aby se bra libila, za-H cilour,7olc; aby predstavitele jednotf ch necht' dobrch alostnosti, vyjadrili tyto opravdove, dle skateenosti, ale i o jed-1 notnost a celistvost sceny — jak do ease, tak i do mista a deje, ma-li ' 'olat psaveho a pravdiveho dojmu.

Mill krajane:—

Sdeluji yam, ze nak pravidelna sckaze odboeky se bude odbyvati pifiti nedeli dne 28. ledna ve3 bodiny odpoledne v sini Sokola. Mill pratele, tak jsme si pies svatky odpoeinuli, je tedy na ease, aby chom se znova chopili prate, proto prosim, dostavte se vkchni.

Tel bratri a sestry od tadu Fort Worth Cis. 154 SPJST., yarn sdeluji, ze jsem byla v minule schazi zvolena za pokiadni a tajemnici pro Nemocensky odbor, tedy prosim, kdo jste eleny Nemocenskeho odboru, abyste si poplatky zaplatili u mne co nejdrive. Je to pouze 75c na 6 mesica, sumieka tak maid, 'Le by ani jeden brats a sestra nemeli chybet v Nemocenskem odboru. 6im nas bade vice, tim vetSi podporu nam bade moci Jednota vyplatit.

nesti celou mina. Vkchna test, A nieko. Pkijmi tuto skrovnou kytieku ode mne. Kdybych mela jinou, s radosti bych Ti ji darovala, neb vim, Ze kdybych Ti kytieku koupila, by jsi mne iekla, ze jsem ty penize mela dat na nejakY lept adel.

Vypada, ze na,S'e mlade2 shape lepe hrazy valky, neti mnozi starii, treba meli i svoje syny na vojne.

Na'S pokladnik SALT. p. Josef Botik, kterY se podrobil take operaci, se ji 2tak dalece pozelravil, le mohi bYt piivezen z nemocnice do sveho domova, z dehoZ mame vtchni radost a ze srdce mu prejeme brzke a apine uzdraveni.

Pro dnegek s pozdravem na vgechny a s pranim vAeho dobreho v tomto roku, zvlagte ukoneeni valky, a aby se ti nasi hosi vgichni zdravi do svYch domova. Nezapomerite na nail schazi.

Aloiste Beedn, taj.

Pedhvcst upravene mask:7 se strany achotnilta jest revyhrutelna.: •Do5c7to., uelni hares zevnej•sikem svYrn na cli7.6.ka, jest dojmem zatlaclnim a jest tudiZ i zekladem itiltzse a nerozluene s maskou, s ze-,mejiltem fierce ^ .:ia jeviSti souvisi astroj. Tomu vienu nadi vedouci venuji i5zkostlivou aeej a nozornost. Jest k tomu mnoao dobre Tale, eas-a a sebezapreni. Tsem tonau red, ze rnanele Novot rch jsou temi vlastnostmi hojne • Zsrueuje nam to, divatek neocenitelb7i

Bratri a sestry, kdo jste si jiz nemocenskou aaplatili, penize jsem jz odeslala a rnam zde jiz i potvrzeni od br. Jos. Kolihy Jr., feditele Yeraocenskeho odboru, • e penize obdrZel.

Podniky musi piestat s rasovou dis4riminaci.

obe si

Pri:d'te se podivat na "Cikanskou asku."

Franta Rendl.

Hdy2 jsem byla zvolena za dopisovatelku a' pozdeji za tajemnici, bylo nine natizeno, Mdne osobni zelelitasti do dopisu nemichat, doufain vSalt, ze mne jednou za eas prominor!, kdyI vyboeim z koleji. Ja dosud verira davat test' komu path a ,kyticlly

Dnes clavam takovou kytieku sleene Anne Svitakove, ktera tent° tyden cdjela do St. Louis, Mo., aby oe devote darovala krev 6ervenernu •z:L'121 (Rod Cross Blood Plasma Bank) .Trikrate byla k vuli tomu v Antonio, jednou v Dallas a Styh darovala krev zde, kdy2 • zde 'a71 "Inood Center" otevren. K tosi virclycky v3%lohy s tim spojene lradi sama. Pracuje co operatorka ele✓atoru v jedne zdejii budove a oludelnici mezi sebou sebrali peze a deli sl. Svitakove pry na 371raZeni cestovneho, ale ona i tyto aerize odevzdala eervenemu Kral Obit', kterou prinagi, pry chce pfi-

Prvni priznaky nachlazeni a kagle by yam mely okamkite pfipomenouti tento vYbornY domaci piOpravek znamy a obliberoi p0 60 let . Lahodn9 . Pelsobivy" . DETI JEJ MAJI RADI

Washington. — President& vYbor o spravedlive zamestnani natidil podniku Amertorp Corporation, St. Louis. Mo. ptijimat do zamestnani vSechny kvalifikovane derno'Aske delniky a delnice bez ohledu na jejich barvu, vyznani nebo politicks ptesvedeeni. Tota plati pri najimani delnika ciziho piivodu u teto spoleenosti.

V ZvlaStni -Ober rozhoduje o nutnosti konvenci.

Washington. Pluk. Johnson, od tadu pro valeenou dopravu, byl jmenovan ptedsedou zvlafStniho vSr o volovani sjezdu vice 50 osob. Zvle.stni vSibor rozhodne, zde-li sjezdy jsou dostateene dinette, aby ospravedlnny cestovani. Natizeni plati od 1. unora.

V

Washington. — Pridely tekuteho otopneho petroleje pro oblast pacifickeho severozapadu zustane nezmenen, na kupon 3, to jest bude 10 gallon&

Severely : BaisAm proti kagli.

‘./ECH

- - Frank Matela

J. R. Baia

- - Syncopators

- - Rudy Zatopek

- - Frank Matela

VSTUPNE: MU2I I DAMY 60c

Tax included zakusky a obeerstveni navgtevnika jest vSiborem nalegite postarano.

Strana 16.

halveIto k oznamovini

Matfr Oznamovatel

DM Hiedam spolehliveho delnika od 30 do 60 let stall, pracovat kolem domu a obdelavat asi 6 akrt korny. Hlaste se u: James J. Hollub, Rt. 5, Schulenburg, Texas. (4-dz.-c)

2W.N SAZENICE.,Zelove Charleston Wakefield, Coppenhagen Market a' Flat Duch. Cibule. bila a tluta Bermuda, 400 — $1.00, 1000 — $2.00, poatou vyplacene a smichane die pfani. Za uspokojeni se ruai. — Lorena Plant Farm, Lorena, Texas. (4-p)

Potrebuji ihned sluane bile devee neb tenu k vYpomoci pH vafeni a fiklidu domacnosti. Rodina aeskeho lekafe. Pekna svetnice v obydli. Mzda $12.50 tYdne. Plate na: Dr. Henry R. Maresh, 2416 Riverside Dr., Houston' 4, Texas. (4-dz-c)

Pfijmou se muZ se .genou k opatrovani 47 akrove domoviny. Prace pozustava z opatrovani 2 dojnYch krav a dalaiho dobytka, slepice, zahrada a menai produkce sena. Dobni domov a lige zarizeni pro spolehlive mantele. Porter Lindsley, 1209 Main St. Dallas, Tex..- (4-c)

or-4 Hledame device nebo mladgi Zenu, ktera ma zkuknost ye vedeni domacnosti, jako eisteni, a musi umet vafit. Jsme tfi v rodine, v meste; dobrY plat. Pigte hned na: — V. C. Dudek, Box 302, Granger. Texas. (2-4c)

aur, Na prodej 20ti liberni perina z eisteho husiho pert nova aupl_ ne hotova na votrebu. 0 dal§i podrobnosti a cenu hlaste se na: Mrs Anna Repa, Rt. 3, Taylor, Texas. (3-4-c)

Hitler prS, je jako Kolumbus. New York. (tTK). Nemecke radio vysilajici program pro vojaky v jihovYchodni Evrope pfipominalo dne 28. listopadu symbolickou dtlaitost testy Kriatofa Kolumba. Hlasatel barvite pfedvedl velke dobrodrutstvi Kolumbovo, kter3i se nedal odradit nazory a 'Opoety odborniku a "ael za intuici sveho genia a po mnohYch nesnazich a dokonce i vzpoufe na sve lodi iispeane dosahl sveho cile. Po nejteai krisi jeho cil se mu objevil pled oeima. Vaechno jeho mutstvo ho prosilo za odpuateni." Hlasatel pak pfirovnaval Kolumba k jinfrm "pionfatm" v historii a zdtraznil, ze duletitYm einitelem katde historicke velikosti neni inteligence, nYbrt charakter "Velke krise v historii jsou fekny nezmernou silou intiuce."

Pteloteno do nacisticke reel to znamend. Vojaci, nedejte se kiamat, te to prohravate, Hitler ma zazraenou intuici a na konec ho vaichni odprosite. Leda te ne.

DR. FRANK KENT

Obnovil svoji praksi

Uei, Nosu a Chrtanu

BRI/LE

NavAtivi: z La grange

HALLETSVILLE, 6. 'tNORA

SCHULENBURG, 7. tNORA

MOULTON, 8. tNORA

Sikovatel Karel W.

Holeeek rozpraill

cet-

jisti

Nemia ee spats.

Kdyi funkcionelni zepa se vleCe a zpiisobuje, ie se dike mizerne, jste tervosni a nesvi a trpite jejimi pH. znaky=oolestmi hlavy,pichnoucim de. them, zkaiien37m ialudkem, nezaiivno. sti, ztratou spanku a nedostateenou chtni k jidiu a mate pocit piepine- neho ialudku nesledkern plynu a nad• muti—opathe si Dra. Petra casein vy. zkoukrie Holaolro a pottivejte ho piesne die navodu na nalepce. Jest vice nei posisttxjieI prostiedek, jest tea Zaludeeni einnost povzbuzujici lek, sloieny z 18 -piirody vlastnich lee'ebnch kairildt, bylin a rostlin. Hoboko piiineje zleni• vela sti'eva k einnosti a pomiha jim jenme a hlad• ca. odstraniti vaznouci odpadky; pamaha vypu. did plyn zacpy a ludkuposkytujeonen skvelfr pock tepla. Clicete•i °pet znati roz- koli gt'astne file• vy od trampot zecpy a zeroven uleviti sv e mu ialudku, obstarejte si Hoboko does. ho koupiti ve vagem sousedstvi, po'ilete si pro nagi "seznamovaci" nabidku Hoboko a obdrilte--

ZDARMA 6.9c cutLthiciltvi

Dra. Petra LeCiv;,. Oiej Liniment —pro- stfedek proti hnisani rychlou tilevu od revrnatick:ich a neuralgickYch bolesti, svalovYch bolcsti zad, ztuhlYch nebo bolavYch sva1G, narno2enin nebo vymknutin.

Dra. Petra Magolo—alkalicky prostfedek od jistYch dofasOch Ca. lucreZnich nepoiadku, jako zaiivaci poru- chy pfivodene pfebytkem kyseliny a pa- lend iahy.

Odalete tento kupon

"zviligtrift nabielky"— Nyni

❑ Pfiloien jest $1.00. Poilete rani poftou vypiacena 11 uric. Hoboko a zdarma 600 hodnoty zkuiebni lithve kaideho, 1.66iveho Oleje Magolo.

1:1 C.O.D. (poplatek pfipo4tin).

„lrotino . -.As.= • • • • . • -• •

Adreaa

Poitovni tfadovna

DR. PETERFAHRNEY&SONSCO Dept. 811-r3xJ

2504 Washington Blvd., Chicago 12,111. 258 Stanley St., Winnipeg, Man., Can

ikovatel Karel W. Holeeek, syn maneelu John HoleakovYch ve Wallis, Tex., riema rad vojiny, kteki rabuji kapsy ranenYch Americana. Nedavno seta nemeckeho oddilu strojnich gaek ohroeovala ulici, na niz byla umistena setnina pegho pluku els. 143. Jeden nag vojin byl ranen, kdye se pokoueel eetu nemeckY vojak peibehl k ranenemu a poeal prohledavati kapsy. Sikovatel Holeeek se zanraeil, zacilil svSrm riflem a nacietu zabil — pote zranil druheho a bytek aety odehnal.

OsmdvacetiletY eikovatel Karel W. Holeeek ptieel v Italii dvakrat ku nosi na prsOu vyznamendPurpuroveho Srdce s jednou raolistkou. K armode peidal se v ledau 1941 a v zamoti sloueil 22 mesi:a. Peed nastoupenim do slutby Oranne moci pracoval co keznik v Houstonu.

Mimo nej maneele John Holee maji ye zbrani jeete dva syny Stabni ' ikovatel Frank Holeeek na

SOKOLSKE CIKANS

leza so peitoanne v Indii a P. 0. 3/C

Albert Hoieeek u namoknictva

.nyni v namDeni zakladne v Corpus Christi. Ceti syn Adolf pracuje ve vhidni praci v Houstonu a "1(7, John Holeeek ml. farmu.

easopis Koelnapsal dne 15. prove kterem se chybami a nafika. oa nntor37cillidi. Pi§e dojscu mezi nami proroctvi, ktere se ereu vd2neji nee je tf e nLrecic. r rys v na-. u zpusobuje, ee kaesi videt proroka v ovi, kterY eini nehlaSeni, a je Upin6 bez seje, kcly2 se ohlakni anebo jeho ,provedeni nez," se dalo oeskavat. talr.: Hitler a vSichni jeho tcho tolik naprorokomerle tupi Nemprokeukli. Proto jsou bez sebe". Krasn37 sen o neh nadlidsch a nemeeke nadzernekouli se rozp1S7va V

"U

M.

151217.,5•11319¢Viil. NOVt PESKY FILM

a rnatinka

a a velmi zajimava yescThIlra 7 hlaval filoze, Vera Fere7.7:1, 'odor Pikek, V. Be-e7.7:1, F. Veseria jini. Predeveln31 rnw.7S7 film z tiny.

-, ye etvrtek 25. led7:30 hod. veeer.

GANi.1 0, v ndeli 29. ledna, od 2:ZO do 11 hod. veeer.

7,7 nterS7 30. ledna, 7 a .0 hedinach veeer.

DALLAS

Opereta

0 zradne lasce mlade eiktanky, ye 4 obrazech. Libreto: A. V. Kudela.

Pou2itim raznYch melodii jako operetu upravili: Jan a Marie Novotny.

sedlak

Stepan, jeho syn

Pardus, rychtat

Raf, policajt

Ferko, vildce cikann

Barena, jeho kna

Mirje, mlada cikanka

Jurko, cikan

Petara, cikanka

Varo'& cikan

OSOBY:

Jan IsTOvotnY

Walter Holek

Louis TobernST

Frank Houevieka

Frank Rendl

Marie Rendlova

Loraine Peevratilova

Vaclav Herzan

Marie Filipcova

Ben Peevratil

Kaska, Marie Pe.evratiloVa

Jenik, Miro Jureik

CikanskY a selsk3i gbor a tanoe.

Divadlo eidi: Jan Novotny. Hudbu• eidi: Marie Novotna. PO DIVADLE TANEC PRI HUDBE BR. MACI

Zaeatek v 6 hodin veeer. Vstuione:, 50c Una tax) Na shledanou, v Sokole 2iika, Dallas, Texas.

QIMVtiZZAWt13,0