Vestnik 1945 02 21

Enfored as second class mail ma . env ary 3rd, 1933 at West. Texts. under the ACt of Congress of August, 2 tb. 1922.

WASHINGTON A RHO LID.

ONO EDNOU ze stranek Washingtonova charakteru — ktere se posledni dcbou nedostexa, patriene pozornosti — byla ta, ktera mu vyslougla pojmenovani "Otte 'Oast." Aspori v jedne generaci byl to nejoblibenejel nazev pro prvniho americkeho presidenta.

30. duben bude dnem 155. vSrrodi Washingtonovy prvni inaugurate ve Federal Hall ye meste New Yorku. Washington nikdy nepripustil, aby eelne misto, ktere jako president zaujimal, zmeneilo jehO zajem o ka2dodenni 2iv•t jeho spoluobeant. Dueevne zristaval v2dy blizkYm prostemu lidu. Ka2d3"7, kdo pideel s Washingtonem do styku byt' i zcela povrchniho staval se okam2ite eifitelem nektere z tech neseetnYch zkazek, ktere se zachovaly a2 do dnes, a ktere nasvedeuji Washingtonove zdvorilosti a laskavosti, s jakou se bligl i tern nejubagim v zemi.

Prosta Lena, hledajici ye yojenskem tabote u Cambridge sveho mute, nemohla a2 do smrti zapomneti na to, jak nahodou ji mijejici "general Washington" zastavil, aby se ji zeptal, pottebuje-11 nejake pomoci, a aby ji pak poradii, kde mute regiment sveho mankla najiti.

Prribehem easu poealo se veak na tyto drobne doklady Washingtonovy laskavost zapominati, a na miste blednoucich vzpominek poeala bujeti baje o Washingtonove "arroganci" a o jeho "male sympatii pro prostS7 lid." Pravda je, 2e Washington dovedl velmi pristne trestati ka2cIS7 prestupek discipliny, ka2c1S7 projev nericty k jeho hodnosti, at' u2 jako generala hobo presidenta SpojenS7ch Statri; tato jeho prisnost pramenila yeak z opravneneho presvedeeni, 2e, i kdy2 jeho lid obSrva, pomerne malou a teprve vzniknuvei republiku, je pies to skuteenS7m ndrodem, kteremu zale21 na jeho cti, a 2e demokracie krome toho neznamend chaotickS7 nodestatek kazne, hrubost nebo nepotadek. Demokracie nebyla podle jeho risudlui prrikopnikem zvlagnich privileji; demokracie poyznagela prostS7 lid, ani2 by nieila kaMou vzneeenou a . moudrou tradici.

t e Washington gel v tomto svem presvedeeni do drisledkri, to mri2eme dotvrditi na prvni pahied nepatt4m, ye skuteenosti \Teak vS7znamn3im poukazem na to, 2e kdy2 u2 jako president cestoval zemi, bylo v2dy jeho zasadou odmitati pozvani pratel, mohl-li nalezti hostinec. kde se mohl ubytovati. V Haverhillu v Massachusets vzpomina, se ye spojitosti s mistnimi dejinami na jeden charakteristickS7 pribeh. Jeden pet1etS7 tamejel °bean byl hrozne zklaman, por.6vad2 propas1 prilegtost spatriti "generala Washingtona." President se o tom dovedel, a pozval chlapce aby ho naveivil. Hogik si ho prohlael, a z jeho odi byl patrmi stale vett ridiv, a2 koneene se odvagl vykoktati: "Ja jsem ale myslel, 2e jste mot, mot velikSi elovek." Pod slovem "velikS," predstavoval si v2dy nejakeho ()bra, druheho Gohage.

Kdy2 usg president opouetel mesteeko, prodral se zastupem stars' mug, volaje: "Pane generale, pane generale, co2 se na me nepamatujete? Byl jsem vagi osobni strati!" Washington, nedbaje starovy oeumelosti, oslovil hued stareho vojaka jmenem, promlouval s nim nekolik minut a na

konec si s nim potras1 ruku, zanechavaje ye zvadla, zmozolene pravici starce zcela nendpadne zlat'ak. Vojak si ve svem pohnuti snad ani neuvedomil, 2e neco dostal, a2 teprve kdy2 mu president zmizel s oei.

Jednoho dne, asi v dobe sve prvni inaugurace, prochazel se Washington s pritelem po Bat-

Dva prapory!

((.5esk3"7 a americkS7.)

Nag prapor do pril bily je a z pola krvi rudne; tak stkvi se polni lilije, kdy2 vedle ni se rozvije nach rune v krase cudne.

A pod tim starSrm praporem, nad nim2 se kalich vznaeel, lid desks' lehal taborem a pravdy zat si se vzdorem v traach bludri hrde naeel.

Vag prapor — hvezdy v blankytu a belorude pruhy: kdy2 volnost spala v rikrytu, tee vy pri mete zakmitu jste vedli zapas tuhSr.

A celr rozdil v tom as byl, kdy2 blizka byl skon sporu: lid lade i vas se statne bil. veak kde jste meli Bunker Hill, my meli — Bilou Horu!

Vam dali jsme, co mono dat: gik prace laen3'7ch pag a srdce, na nem2 budovat jak na skale lze peony hrad svobody — co vic va,21.?

To 2adame jen v odvetu za vernou inysli svoji: necht' ye volnosti rozkvetu a v zapolu za osvetu nag prapor vas bliz spoil!

Nut vejte, pruhy s hv'ezdami nad eirou volnou zemi!

A2 bratrstvi duha nad nami se rozklene, pak hlavami blesk pravdy elehne veemi!

Bartoe Bittner

tery, kdy2 potkali stareho namornika, vezouciho na trakaii naklad lastur. Namornik jim sve zbo2i nabizel jako cosi, z kilo se daji vyrobiti pekne knefliky. K jeho nemalemu podivu a radosti koupil Washington ce1y jeho naklad, dal si opravdu nadelati knofliky na sametov3"7 odev, kterS7 si dal ueiti, a dal tak vznik nove mode. Washingtonriv praktickST zprisob nazirani na ka2dodenni problemy projevil se jasne pri jeho naveteve massachusetskeho mesteeka, kde se tehdy tkal hlavne kanafas. Doslechi, 2e jedna tovarna ye meste vynalezla zprisob, jak jistou kombinaci prace zvS74iti produkci bez propor-

cielniho zvSreeni poetu delnikt. Washington ztravil pak vice Casu studovanim teto nove metody, ktere by snad bylo mo2no u gti i jinde, netli formalitami pripravene mu recepce.

Washingtonriv smysl pro poradek, kterS/ mel za nasledek, 2e tabak, pestovanS7 na jeho plantag v Mount Vernon byl poya2ovan za standard jakosti, projevoval se i v tak nepatrnem zvyku, jako bylo noeeni kiicu na krou2ku. Washingtorrriv synovec dloub.o vzporainai toho, jak mu jednou strYc daroval takov,:7ti kroukk, kdy2 jegte jako hoch hledal dlouho po kapsach potrebn3i klie. S krou2kem dostalo se chlapci i tadneho strS7cova ponaueeni o vYznarau p•radnosti

Ve Valley Forge uspieil Washington stavbu zimnich ubikaci tim, 2e vypsal ceny na nejlepg a nejrychleji dostavene kabiny. Jeho mu2stvo parnatovalo si Mayne drobne uddlosti tohoto druhu. Armada v2dy zna sve generaly tak, jakjimi opravdu jsou. V

Sve, naiich a zapadni fronts.

Fr. Ange/sk.

Tech padesat ei kolik kilometrii zde meri nak polokruhovita fronta; fronta polohruhu, v jeho stredu jsou Dunkirk a 15.000 NenTcri, probiha zyldetnim svetem.

Sepsati cestopis teto klikate eary by nebylo snadne ani v miru, nata2 uprostred valeene operace: kde jest nom vyh3-7bati se na papire mnoha vecem stejne opattie, jako pri fysicke pochrizce zde jest yyttOati se minam.

Jsou zde kraje, jet pies znetvoreni zaplavami pripominaji Hanou — za slunn3"Tch chvil, eili velmi zridka. Snad k teto associaci predstav prispivaji lany repy, kterou vidite nesklizenou. Jsou to homolovite kopce jako v severnich Cechach. I chmelne pole zde najdete, aby vas to utvrdilo.

Lee kotice nag podkovitovite fronty, ktera se primkla k Dunkirku, tkvi v prostredi naeisto jinem: v morskem poloreg, v brehu, jent je zde charakterisovan piseenSmi presypy, dunami. Odtud i jmeno: Dunkirk, to jest kostel (vlamsky a skotsky: Kirk) v dunach.

Vydate-li se ze fronty na priklad za nag nejseverozapadnejei jednotkou, nechate za se-. bou imitaci severnich oech, projedete napodobeninou Han& zahodite pokukni myslet na Trebori, nebot' vodni plochy, jet zde vidite, nejsou rybniky, n3Thr2 zaplavend role a staveni, projedete vesnicemi, kde filosoficka koeka na zbytku nejakeho prahu je jedinSrm 2ivSrm stvorenim a zatim o vymenite se stra,2n3"71n halasnSr pozdrav, zaboei ridie do leva. Kdy2 zvednote oci, zjistite, 2e jste v poueti. V opraydoye poueti; aekoliv yam hodinky ukazuji, 2e tahne na druhou hodinu, musi b3iti velmi dasne zrana: nebot' neni tar, naopak, je eitelne (Pokra0ovani, na strane

I

TEVER: JEJi1VILADSiBRAM

Pojednou Vaimla si Lena, & je mlada pani ve ,stavu, v kterem se leny nieirn neuraleji, pozorovala take bojacnk jeji pohled i male ruce, ktere se lehce chvely.

"Co pak si pfejete?" optala se Lena a divila se sama sobe, Ze hlas jeji tak melee zni.

"Bedic ith mne sem posild, abych tu nakoupila pradelko pro to nak prvni, ktere dekame," advetila mlada, pani tiSe.

Chvatne jala se Lena otvirat zasklene sve sktine, pted mladou pani nakupilo se mlikem mnotstvi detskkch kazajeidek, eepeekk rimnkch malkch ptedmetfi. Lena byla rada, le pfiAla SVakrova s podobnou ladosti, le ji bylo motno mluviti zcela lhastejne o svem zboll.

Kdkl vSak mela Zdenieka mnoistvi malkch pfedmetil vybrano, kdyl sahala po sve tobolce ehtic platit, zrumenila Lena silne v tvafi.

"Toto — pradelko pro prvni dite bratrovo si zaplatit nedam, ptijrnete to darem, eini mi to radost." A slova ta znela z fist kamenne sleeny nejak neobvykle vfele, srdeene. A tu zajisktilo se to take slzou v oku mlade pani.

"Svakrova, je gte jste u nas nebyla, jestli pak ptijdete se podivat na to poupe?" A ruka Zdeneina uchvatila rychle ruku Leninu. —

"Toho na mne , neladejte!" odvetila Lena chvatne a vyprostila ruku svoji z malkch rueek pani doktorove. "Nepottebujete mne. Jste zcela At'astni, spokojeni beze mne. Kdol vi, nezanesla-li bych vam trpkost v dtm. Vldyt' pfece vite, jakeho ma, pted tim strachu vat pan otec!"

Kdyi mlada pani s ponekud zklamanou tva,ti odchazela, doprovodila ji Lena al' ke koefau a sama do neho vlolila velkk balik vybrankch veci. Pozdeji tekla si ve svem kramku, le bylo te jeji pfivetivosti al nazbyt, ale nemohla se ptece ubraniti pocitu uspokojeni. "Ona ptika ke mne — ne ja k ni! A ja nieeho ad nich neptijimam, musila pfijmouti ode mne ona. Jen at' se to stark rada dozvi."

Tak malo kamennou jako toho dne nezdala se 13Sr ti Lena malostranskkm svkm kupeekurn jegte nikdy.

A minul eas — pan rada zemfel — po onom prvnim poupatku, ktere Wastne zhledlo svetlo tohoto sveta, nasledovala jina. Nekdy zakolebal se AirokS7 rodinnk koear, jakk si doktar Jesenskk behem let potidil, Karmelitanskou ulici a vyhledla-li Lena z kramku, zakkvalo na ni nekolik cletskkch meek a zadivala-li se za koearem, ilutilo SQ tO v nem jeate v clan plavkmi vlasky.

Jednoho vedera sedela Zdefika u kolebky sveho nejmladkho, zakolebala ji 'lady zvolna leDive nohou, pak zahledela se v malou tvalku ditete, kol jehol fistek bloudil sladkk neuvedomelk iismev. Byl vlahk kvetnovk veder, dvete detskeho pokoje vedouci na terasu, druhdy Lene nalelejici, byly otevfeny, do pokoje proudil vlahk, mesienimi paprsky ozatenk vzduch. Bylo ticho, &Ai spaly, mala noeni lampieka mrkala na stolku jak tajemne pfatelske oko a osvetlovala slabounkkm, llutavkm polosvetlem (letskk pokoj. Tam nedaleko v koutku staly pekne rozestavene detske hraeky, nekolik panen sedicich u zdi divalo se upjate do ulic peelive vystaveneho mesta, kterkm2 Ohio vojsko nepomerne velkkch vojakil a hunatk kozlik, kterk bezpochyby v boji o l'ivot pfigel o oba rohy, stal valne °nodal, jako stralce tohoto maleho sveta, jehal' velitelove nyni pevne spali. Nekde zaleskla se svetla kadet na bile poduke, jinde vykukovala east rzloveho detskeho tilka zpod pfikryvky, vzduch byl napine teplounkkm dechem spicich deti. Mlada matka pohledla pozorneji ve tvatku nejmlaaimu a ptesvedeivgi se, le pevne spi, povstala a obeka tite male postklky. Jakk to byl hoch ten jeji nejstark, ten bujnk, neposednk Beda? Pocuchane kadete rozkladaly se mu kolem tvatky jako zlata, zate, s bileho lehce zariaoveleho tilka byla sesunuta pfikryvka, a hoch tu nyni lael krasnk Ve sve nahote jak mladk billek. Male. Lenea mela vieka nad temnkma oeima pevne ptimknuta a dlouhe derne 401 tasy tvotily ptvabnou protivu k bile tvifee.

I na ttetim, na malem Jarougkovi nalezia matka jeho nejakk zvlaStni puvab, krasu u jinkch (led nevidanou.

A pak stanuvk uprostfed pokoje byla smava Zdenidka uchvacena pocitem krasnkm, povznagejicim, pocitem to pine matetske hrdosti.

Tie popoka nekolik krokil k pohovce, na ktere mug jeji unaven celodennim namahanim odpodival, a pokleknuvge u neho skryla hlavu lichotne na jeho prsou a zaaeptala: "Podivej se, Bedtichu, jak tie speji, jak jsou VSecky krasne, zdrave. Myslivarn si, kdyl je tak krasne spati vidim, co z nich jednou bude, ze z nich vychovame fadne a ne tak zcela obydejne lidi."

"Nu ovaem," zasmal se Bedtich a pfitahl svou ienu bli& k sobe. "Z Bedy, kterk tak dovedne vojaky komanduje, musi bkt nejmene general, pro Lenou pfijde si k vuli jeji krase nejakk knile pan, a co pak maS vymykeno pro ty dva menSi?"

"Ah, ty se mi jen vidycky vysmiva,'S — ale tekni uptimne, jeli druhkch tak krasnkch po cele Male strane a neni-li to Stesti — yell* velke Otesti?"

"gtesti," — fekl Bedfich zvolna, "ano, mysliyam si tak east°, le nas one na vS'ech nakch cestach verne sleduje — a pak si mane vzpomenu na slava sestfina. 'Nejhor gi omezenost, vet, jest ona tech at'astnkchr Hle, zdaliz mela tak zcela napravdu, zdali2 jsem po cela ta leta trochu nezapominal na ni ubohou. Ale letokii zimy pii kratkkch svkch navkevach v chladnem jejim kramku — Lena starne! byla letosni zimy churava, sotva drZela se na nohou a piece neulehla. Jednoho dne p inakla ji zrovna jeji posluhovaeka kbelik s tefavkm uhlim a Lena zahfivala si na nem sktehle ruce, pak opfela o nej nohy, jak to einivaji ty nebohe veankm rheumatismem postitiene kramske. Celle den nemohl jsem zapomenout na obraz sktehle sve sestry — a u ni nejedna se jen o zevni teplotu, ale i ta vnittni teplota laskaveho rodinneho kruhu ji chybi. Po strane od stare posluhovaaky dozvedel jsem se, jak malo mizernk obchod jeji vynagi, jak nekdy zapoli s nedostatkem, jak tti, aby mohla zaplatiti najemne z tech svkch temnkch dvou der.

NavStivil jsem tehdy Lenu hned druhk den, vylohl jsem ji, jak nerozumne jedna, nabidl jsem ji svkm, i tvkm jmenem fitulek v naAem dome. A jak ona na to! Dosud je na dne duk jeji stark vzdor, neodpustila nam, ze jsme dovedli bkti At'astni bez ni. Odpoved' jeji zfistava vldy touta: 'Nepottebujete mne, jste S't'astni ,bete mne, a ja — vede se mi takto zcela dobte.' Rozhorlil jsem se, tekl jsem ji, 2e Ile, le vim zcela dobte, jak se ji vede."

"A pfilil jsi tim oleje do ohne byla tim nefistupnejSi a zarytejk," zasmala se mlada pani tile, aby neprobudila deti. "Poekej, mu2i, vymyslila jsem si tajnk velkolepk plan a tim zajiste Lenu do domu nakho vlakam. Lena ma v hlave brouka ustalene mykenky: 'Nepottebuji mne,' nu dobte, jedna, se jen o vyhnani tohoto brouka. A ja, nejsem v takovkchto vecech tak zcela nedovedna. Pamatujeg se, jak muj neboltik otec vldy •ikaval: "Nechte Zdenieku, ta to navlekne,' a veru mezi tatinkem a tetou Soukupovou naueila jsem se tak leccos navlekat!"

"Nu a zde s Lenou jsem veru 26,dostiv!" usmal se doktor Jesenskk.

"Zde s Lenou. Musim ti nejprve rici, mull, le mam Lenu veru rada, ona ma mnoho citu pro deti a ja, jak se na eloveka podivam, vim hned, ma-li cit pro deti, a uptimne tedeno mam jen rada lidi, kteti ho maji. A jinak pajde to vk vkteene. Nejprve musi se Lene_ vyhnat brouk mykenky: 'Oni mne nepotfebuji.' Navlekla jsem to jig. Ptemluvila jsem Lenu, aby si misto stare posluhovaeky, ktera na ni vkchno tobe vyklepala, vzala mladou diveici, jet ji take v kramku zastat mule. Ta mlada diveice, kterou jsem ji sama dohodila, je jiz v Lenine kramku a je prvnim kamenkem k me stavbe."

"Pozoruji,ze mai velkk talent k intrice!" zasmal se Bedtich.

"No a nyni nafatevuji Lenu easteji a kdybys mne slykl bedovat: mne ta starost s cletmi ptemaha, ma mild gvakrova. Celt' boll den nemohu se dostat z detske jizby a mam u2 od toho kflku hlesu takhle velkou. Jinde,' teknu,

Tilde odpodine si mlada pani, sveti na hodinku, na dye deti matte nebo SvekruSi, ale ja boll& — '

Lena zapali se obyeejne do ruda, kdyt zaenu zpivat pisnieku.

`Nu ovkm nejde to na vas, mils Leno, vy nemillete, mate obchod a obchod je pfednejk," dodavam.

Lena poeina, rozpaeite gkubat svfij bilk krejz11k. A tohle je pruprava. A dale. V nejblifSich dnech k ni piljdu a teknu jakoby nit: `Mils Leno, dnes pfichazim prosit, abyste mi ptinesla velkou abet'. Bedfich je jiz schvacen namahanim a potteboval by chvilku klidu, oddechu na zdravem horskem vzduchu.1Thimla jste si snad, jak blede, Spatne vypada, a tu jsme si pfedsevzali, le se podivame na dye nedele do hor, ale vziti deti s sebou, ty etyfi kfiklouny, jakk pak by to byl pro Bedficha klid — a nechat je zde slulkam — to je,take nemoine! A tu mi napadlo, Bedfich se vsadil, 2e mi to odeptete, ale ja se piece osmeluji, vlclyt' vim, 'le ladam mnoho. Prosim vas, gvakrova, zustalite mi u deti jenom tech kratkkch nekolik

A pak — tu ten pokoj je beztoho pro deli DI malk, pfendame je do vedlej'aiho vetkho a zde na terasu nastavime kvetinadii s kvetoucimi rostlinami, joke Lena mivala, zde upravime to tak, jak to bkvalo — Lena sem ptijde, vzpomene na bkvalk domov. — A dale — jen co ji tu budeme mit, uz ji nepustime, vkchno to piljde, a co nezmfdeme my, to zmohou deti, to bych rada videla, kdo by odolal, kdyi ho zaenou vkchny me etyfi deti prosit!"

"Jak jsi dobra, Zdenieko !" zvolal Bedfich doj ate hlade plave vlasy sve "Dobra? Neni k tomu zapotfebi tak velke dobroty; pottebuji veru Leny — a i kdybych nepottebovala, col ji nejsem povinovana velekem za to, le mi vychovala tebe valneho, pfimeho, nekdy trochu brueiveho, ale jinak z gruntu srdce dobreho pana doktora Bedficha Jesenskeho, na kterem si nepfeji ani nitky zmeniti." *

Byla zase zima. Kfoviny na strani pettinske podtimovaly v gedavem, tajemne zamilenem zimnim vzduchu, s blede modre oblohy spadal soumrak, z nehot je'Ste jasne vynikala &ma, misty snehem pokryta sttecha kostelika pettinskeho. Tichounce, nepozorovane poeinaly se na ablaze rozsvecovati hvezdy, a velka rude zatici veeernice hledela oknem do bytu Jesenskkch.

"A tu je slygeti ye vzduchu tichk gumot, slabounke vzdalene zacinkani stfibrnkch zvonkil a Jezulatko jede na zlatem voze, taIenem spfe2enim snehobilkch koniela vzduchem, zadiva se detem do oken, pozoruje jejich poeinani, dohie si zapamatuje, ktere z nich bylo hodne —" Tak vypravovala Lena sedici na nizke stolid& uprostfed koberce, na nem2 se povalovaly bratrovy deft Nekolik part detskkch oci °bratilo se smerem zasklenkch dvell vedoucich na terasu. Wive hvezdieky detskkch zraku hledaly dychtive oeekavank zlatk vuz i s Jezulatkem tam ye spadajicim soumraku pfedvanodniho veeera.

"A neuhlidame Jezulatko nikdy?" ptala se maid, Lenea.

"To uhlidaji jen deti tuze hodne, jenom ony, ktere nebyly po celk rok od rodiefi polarany, jen tem zbystfi se aka do to miry, le Jezulatko vidi."

Smahem odvratilo se nekolik pare °di od hvezdne oblohy, nebot' male svedomi pravilo kaldemu z deti, 2e si celoroenim chovanim 'Stesti toho nezaslouhlo.

"Jake pak ma Jezulatko Saty, kdkl jede v torn zlatem voze — a co fikaji hvezdiely, kdyls kolem nich jede?" ptala se mala Lenea.

"8aty ma Jezulatko bile, jako ze samkch snehovkch vlocku utkane a hvezdieky, ty se tegi, a ty nejmenk navesi se Jezulatku do zlatkch vlaskil a sviti, tak ze je vac mina zate."

"A jezdi Jezulatko dlouho v tom zlatem voze?"

"Dlouho, musi objeti celkm mestem, podiva se do jasne osvetlenkch oken velkkch domfi, ale i do malkch okenek chudkch damn' se podiva."

"A co pak dostane Jezulatko k veeeti, kdyi se (Pokradovani na strane 7.)

OddilDopisovate1sk

Edwardsville, Illinois.

Ct. bratre redaktore, prosim, uverejnete techto par tadkil. Chci timto podekovat vkm elennm radu eislo 92 ye Fort Worth.

KaIdY rok v prosinci zasilam 1 6400 poplatky na .br. Joe Kai, kterY za mne a man2elku zaplati a stvrzenkovou kni2ku zaMe nam zpet. Tak i letos 8. Unora dostali jsme dopis, v kterem nam br. Kodi sdeluje, 2e nam vraci dvacet dolaru osmdesat dva centy ($20.80) s poznamkou, 2e rad plati prispevky z prebytku za eleny, kteri jsou pies 65 roku star'.

fzeknu yam, broth a sestry, 2e se mne nikdy nem podobneho ani nezdalo. Vy tam musite dobre haspodarit a ph tom hodne pracovat, •hcete-li takove vYhody (Mat. TuMm, 2e poradate divadla a nejake zabavy. Lituji, 2e se nernitteme s vami aspori nekdy sejit a • tim vac tak dobrou te2 podporit. Neznam osobne snad bratti 2adneho z vas, neb patrili jsme k radu Osvetou k Svobode Cis. 78 v Lyra. Roku 1922 jsme se vystehovali do Illinois; a roku 1923 tugim byl rad els. 78 privtelen ku 92, k nejbli2SImu radu. Byli jsme tam sami hornici a livot spolkovY vedli dobre bratti Wolf, Waja, Kazpar.

Dekujeme vaem bratrum a sestram radu cis. 92, za jejich praci, neb bez to nebylo by mo2no starYm elentim takove vYhody

Dale bych prosil, ma-1i nekterY glen koupene dilce olejove spoleenosti, ktere prodaval br. Gallia z Houstonu v rote 1919 a dostava-li nejake zpravy. Od p. Gallie etu dolt east° ye restniku ruzne rady, ale 2adnou zpravu jsem nedet1 jak to pokraduje s onou spoleenosti, a bylo by jenom spravedlive, kdyby za rok zpravu dostal kaadY draitel onkh dilcu. Verim, 2e draitele dilcu jsou vet§inou elenove Jednoty S.

P. J. S. T. Mohla by bYt uverejnena ye Vestniku, aby prate a vydani byl uktren br. Gallia, neb u2' jest start pies 80 rokii.

Zdravim vkcky sestry a bratry radu Cis. 92. Joseph Hlaysa. V

ftad Rozkvet Ride, els. 81, Needville, Tex. Bratri a sestry!

Sdeluji yam, 2e v prosinci jsme volbu firedniku neodbYvali pro nedostatek Clenu, a2 v lednu se volba firednikil odbyla a zvoleni ndsledujici ntednici na tento rok:

Predseda Aug. Teykl, mistoptedseda Jos. Vydr2al, tajemnik Innoc. Pegak, pokladnik W. J. Wijtek, iidetnik John Hurta.

Do neetniho vYboru jmenovani bratri: Aug. Filla, Will Valka a J. F. Stra2nickY.

Za mirmlY rok jsme prijali 8 novYch Menu, tak je videt, 2e stale jest() rosteme. Take r dovou sin davame po troke do "fixu", bysme to koneene viterstvi spojencti mobil jak oslaviti.

Innoc. Pegak, tajemnik. V Houston, Texas.

Ctena redakce Vestniku!

Prosila bych o laskave kvitovani dard pro odboCku Svornost O. N. S. v Houstonu, od darCu kteri prispeli na dobrodinne neely pro nag trpici lid. Nasledujici darci prispeli a to k ucteni pamatky zemreleho bratra S. Kelarka, v Crosby, Texas:

F. DlouhY $2.00, H. Lebrova $2.00, M. Kostkovd $1.00, K. 6tvrtnikova $2.00, B. Beednova $1.00, Fred a Marie Lebrovi $3.00, Jos. Ko'St'al $2.00, Emil 8inka $2.00, rad Crosby Cis. 50 $5.00, A. Hamusek $5.00, M. Valova, $1.00, O. S. Vala $3.00, H. Earlova $1.00, P. Studniena $1.00. elenske prispeyky pro tento rok po jednom dolaru si zaplatili:

F. a Anna DlouhY, H. Earlova., M. Earlova., P. Studniena, M. Kostkova, K. otlirtnikova, H. Lebrova, R. Lebrova, Jerry Leber, B. Bedanova, F. Beoan, Karel Beean, Fred Leber a Marie Leber.

K ucteni pamatky zemrele sestry Elly Kon-

valinkove v Dallas, darovala M. Valova, $1.00; p. K. E. Marda,k, Kenedy, Texas, na povaleeny fond $10.00, a na desk() sirotky $10.00; nejmenovand na C. Oerven kria $5.00, a na Amer. CervenY krit $5.00; F. DlouhY na Oes. eery. ktit $1.00.

Bylo zaslano na trstrednu do C'hicaga $100.00.

Dne 23. ledna tri velke bedny aatstva a obuvi, vge v poradku doSlo a bude zaslano co nejdrive naSlm trpicim lidem. VSem darctm nag srdeeny dik za vSechno a kdo by si pral nejaky, t •eba sebemenai darek poslati, vSe bude s diky ptijato, at' je to gatstvo, obuv nebo pene2itY dar. Prohlednete svoje §atniky a obuv, a co u2 neminite nosit, darujte uboaaktim, kteri trpi nevinne za skutky spachane temi zlooinci. Neodkladejte a pomorte co nejrychleji, kdo rychie dava, dvakra.t.dava.

Tea srdedne dekujeme p. Bartodejovi, kterY s ochotou odvezl nam bedny na nadrati a vae narn

S pozdravem vaem etenattim, Pavia Studniena, 332 W. 27th Ave., Houston 8, Texas.

Mill etenati!

Od upozorneni jak po drobtech se ztrati slovanatina, jet jsem obdraela od E. E. RouS'ara z Oklahomy a domnivam se, 2e mne to bylo poslam° za tim neelem, 2e se o tom zminim v dopise, coa take einim. Vaak priznavam se, 2e mne to nijak neptekvapilo.

V dasopisu, kterk jste mne zaslal, v jedinem sloupci jsem napodetla 30 podtraenych slov, nejsou tedy die Va§eho nahledu spravne deska. A tak tedy jsem Oa a vytahla jsem slovniky desko-anglickk a anglic4ko-Cesky, ktere syn val na universite v Austin, Tex., a musim fici, ze vaechna to slova, ktera jsem nalezla, jsou spravne v tisku, adkoliv kdyby byla psana v dove keel, tedy kaade to slovo by bylo o mnoho delk; ku prikladu: restituce mini navraceni,, nahraaeni, nahrada — anglicky restitution a Cesky restituce. Tak je to ye slovniku a to tedy musi b'ti spravne. Co se mne tYde, jsem jedna z tech, ktere to mnoho nerozeiluje, neb vim a. dobre pamatuji, ae se nemluvilo spravne Cesky' ani v oechach. AC u nas na Taborsku nebylo' mnoho 1\1-amen, piece se tam mluvilo dosti zko molenou Ceatinou z nemdiny. Na ptiklad, nikdo, netekl aehliti, kaadY ieki piglovat; misto kapesnik — anuptychl, ponotly byly fusekle, a mnoho jineho, ad v pisme se to neuaivalo. A. bylo to v Cechach, kde by se odelcavalo, ae se ind mluviti spravne Cesky. Dobte bylo napsano, nevim j it kYm. kdy2 Hitler zabral republiku, zase bude oeskoslovensko sam•statne, 2e se. tam budou muset &it mluvit Cesky.

Za meho pozorovani za tech 53 roku, co jsem zde v teto zemi, mohu rici, ae jsme na torn daleko lepk nea jsme byli pied 50 lety, at' v mluye, ve akolach a v tisku, fekla bych, ae jsme stoprocentni. Ano, velkou zasluhu maji naafi predni pracovnici o ten rozmach, o ten velkY pokrok, a o to uznani, ktereho se nam dostalo naafi a vfibec celYm svetem, a na nas na vaech zaleai, abychom si toho vain a byli hrdYmi na naai vlastni narodnost a na tu naafi deskou fed, ttebas i trochu zkomolenou. Vadyt" pravi vlastenci a horlivi dtenafi dovedou byti shovivavYini i k tem zkomolenYm slovilm, aVtak sami jich neuaivaji, a ten kdo hleda, pouCeni ma vady a vaude pkilditost.

Jednotlivec zed' hlavou nikde neprorazi, ale pakli sam ptikladem jde napted, tedy mnozi se od neho poudi.

Kdy ajsem se provdala roku 1891 a dostala jsem se do severniho Wisconsinu, byla jsem apravdu hloupa nad nmohYm, co jsem slykla hovotit, a lid() tam zase nerozumeli ninohemu jak ja jsem mluvila, neb jsem byla zvykla mluviti die pisma, a tak jsem musila hleclet ptizpUsobiti se tamejaimu lidu, cot jest ptirozeno.

Jak to bude dale s flaafi Ceskou feel dopadati, bude zaleaet velice na tom, jak se kolo osudu stool a jak to bude vae tam doma u nas, a die toho budeme alosretati i my zde, a ja pevne yeae zkvetat budem.

Vy, mila ptitelkyne pi. Brejchova, velice me potekla zprava, s te Vas" vnuk skrze OervenY

kfia nasal mel0 Vtiuka v Arigni. (nova hned re citi silnejg v doufani kdy2 vi, 2e se tam sal itprimni kamaradi ze Slolnich let, stejny Cas graduanti, a hned do boje poslani 18 leti tloveku stydne krev v tele, co musi takovi mladiekove jiz prodelavat. A zase se krev peni eteni, 2e by dad() myslel, by se Nemcilm odpustilo. Hrozne, to co Nemci provadeli, musi bYt ztrestamo stejnYm zpusobem, jinak by ji2 docela nebylo addne spravedlnosti.

S pozdravem a s pranim brzkeh• viterstvi, Marie A. Zivney.

Dallas, Texas.. Mill bratri a sestry!

Minule jsem psala, 2e oznamim trochu nese divadlo "Hajku, hajedku zelenY" neb "Lenka a myslivny," ktere sehraji ochotnici radu Pokrok Dallas Cis. 84. v nedeli dne 4. brezna. Jest to hra z venkovskeho Civota o boji za lasku, pravdu a Cest, o 3 jednanich.

Mantel() Kviealcvi maji jedinou dcerugku Lenku, ktera, miluje lesniho adjunkta. Otec lake preje, neb Bohu'S je destne povahy. Za to matka, asi jako VSechny maminky pomY§11 s dcerou vYk a vidi jig jeji Westi Po boku lehkomyslneho syna majitele velkostatku Jirsaka. Nic nepomahaji prosby Lenky, ktera, se sve lasky nechce vzdat, a ani hrozby pana velkostatkate, kterY si na konec vymysli plan a znidi desk .Bohuae, kterY ztrati misto adjunkta. Ale objevi se dva dobri pratele mladeho parku v podobe zahradnika Lojzy Fialky a sestrenky Lenky„ Emieky Paleekove a nalidi na pana Maxe Jirska "boudu". zahraji si totia na detektivy, kde2; Emieka svemu Lojziekovi da, flek.

Nu, na dalSi se prijd'te podivat, at' vidi a-chotnici hledige napinene, eima je nejvice potegite. V priprave mame dve dalk divadlo na kterYch zadinaji pilne cvidit. Vypada, 2e ochotnikfi radu a jinYch pratel se chytia "herecka, horeeka", neb kaZdY, co se jen trochu o divadlo zajimd, rad by si zahrdl. Jest to skuteene radost pro reaisera, kdya mute obsadit tti hry a v kaade jen jednoho neb dva nova ochotniky. Tak se aadnY neunavi a kaady se snaai podati jeho Cast jak nejlepe dovede.

Na prvni nedeli v dubnu ptipravujem divadlo• od nefinavne pracovnice pi. Karly Otvrtnikove, "Pod texaskYm sluncem." Hra je skutedne krasna a velice lidove sepsana. Jak vaem znamo, byla hrana na severu a mne velmi tesi, ae -ji zde intaeme obsadit a tak vzdati Cest a nett 2'ene, ktere, ad denne jde do prate, neleni a noei nadstavi a sepsala jig tfi hry. Obdivuji jeji vytrvalost a ptala bych si aspon dasteene miti jeji trpelivost. Pozdeji vypisi dej one hry jak nejlepe dovedu. Ptala bych si tak vj pi:06A pera pismakti pana Studnidneho neb br. Tytopila a j., to bych to draatko nemusela cele ukousat net zesmolim dopis. Inu, komu Cest tomu lest, kaadY nema toho nadani ku psani.

Chci podotknout, 2e divadlo zadneme pfesne v 6 hodin veder, aby kdo pfijde na divadlo moht toto v klidu vyslechncut nea zadne ruch a hudba na tanec, pak to ztduje i ochotniky ke konci divadla.

Ptala bych si, kdybychom mohli zaCit jako v Houstonu ve 4 hodiny, ale my zde i tu pozdejk hodinu obydejne protahnem a pak se jest() nekteti trousi do pfil hry. Jmena fteinkujicich naleznete v oznamce naptike.

S pozdravem a na shledanou na divadle, Boaena Jdova.

Veterami vyuiivaji vYhod zakona.

Washington. — Z veterann teto valky vyu2ivajicich 'SkolskYch v'hod zakona o pomoci valeenYm vyslouailcum ptibliane 80 procent je zapsano na universitach a kolejich, a zbylYch 20 procent chodi do niaaich akol a nebo se dalo zapsat do temeslnYch

Dfileiite valeene podniky potrebuji 180 tisie

Washington. — Predseda War Manpower Commision, McNutt oznamil, 2e v 1500 daletitYch valeenYch podnicich je treba dargich 180 tislc novYch zamestnancii.

SBiRKA gATSTVA SALT. PRO AMERICAN RELIEF FOR CZECHOSLOVAKIA

Jako v minulosti tak i nyni obraeime se na vas se tadosti aby jste vypomohli a tak metnili uspech tete, nag akce ve sbirce zachovaleho, obnoteneho a tepleho tatstva pro naj zubotenY lid. Znovu pfipominam, abyste Wean dati tatstvo takove, za prve zachovale, teple a 61.ste, nebalte tadne lehke taty, hled'te aby vyhovovaly pro zimni podasi. Matete dati obleky musk i tenske, velnene svetry vtech velikosti, mutske i tenske, vinene svetry vtech velikosti, pie spodni pradlo. neposilejte polttafe, deky nebo blankety, ponotky, kapesniky, zattery, klobouky, eepice, kabelky, kotile, leda to by byly vinene. Stkevice tenske aby byly s nizkYmi kramfleky a eiste; vezmete na vedomi, to sandale a stfevice s vysokymi kramfleky se nehodi, mutske stfevice aby byly spravene a eiste a taktet i sttevice pro deti.

Balit tyto veci mritete do beden, do pytloviny zatit, kdyt to &Iva zabalite do papiru, nebo do tetkych papirovych krabic (tkatul), ktere lehko dostanete ye vatern obchode. Zabalte to tak, aby doprava vydrtela v dobrem potadku do New Yorku. Adresujte takto: American Relief for Czechoslovakia, Inc., c./o. Russian War Relief Warehouse, Fordham Landing Road & Cedar Avenue, Bronx, N. Y., via New York Central Railroad or New Haven Railroad. Zaroven udejte vati odboeky jmeno a jmeno tajemnika co zpateeni adresu. Katda odbodka at' laskave oznami zasilku tatstva •pokladniku Franku Olexovi, 6402 Taggart, Houston, Texas. Takovou za,silku mate ueiniti katcla odbodka zde v Texasu. Dovoz zasilky do New Yorku si musi katda odbodka hradit. Zaroveri upozorriuji, to tyto zasilky se maji podavat jenom do 15. bfezna, 1945, pak zase se nam dostane dark informace.

2eny nati odboeky SALT. v Houstonu se sejdou v sini fadu Pokrok Houstonu Cis. 88. dne 23. Unora, to jest v patek rano v 10 hodin. Kdo mate nee° pro zaslani, dovezte to do nati budovy. Domovnik br. Rubach to od vas ptijme, neb on jest tam celY den. Neotalejte a vyslytte tadost. Vykonali jste jiz mnoho a proto v narich srdcich citime, ze nas nezklamete. Dekujeme yam za vati lasku a obetavost.

Ku konci varn jette musim oznamiti, ze obetavY br. piedseda SALT. V. A. Maucir po a pill mesice jette se nachazi v nemocnici. Videla jsem jej minulY tYden a byla jsem pfekvapena jak ztratil na vaze. Doufame a pfejem br. V. A. Maudrovi brzkeho uzdraveni a aby jit v neblitti dobe se mohl navratit do sveho domova. Jeho mantelka i on jit s dychtivosti odekavaji povoleni lekafe, aby tak ueiniti mohli. Vetime, to br. V. A. Maudr zase se uchopi prace jak einil v minulosti. S pozdravem, F. J. Olexova.

V Dallas, Texas.

Mili etenafi Vestniku!

Zde uvadim pokradovani me sbirky tatstva a, mohu radostne vetejnosti sant, to dye bedny jsou ut" tatstvem zapinene a na tfeti tam main ut zase nee° v zasobe. Dosud vaak se litkdo neprihlasil, ze by to chtel na express dopravit, proto bude nutno na to zjednat a zaplatit. Bedny do osobni kary se nevejdou, musi se to nalotit na truck.

Dalti penetite pfispevky na uhrazeni zasilky jsem obdrtela po 1 dol.: pi. M. Kubinova, A. 8ramkova, A. Ondratkova; drive oznameno $5.00 od pi. A. Zazvorkove, celkem tedy $8.00. Bude-li to stat vice, ja vefim, te nate spolky na to pfispeji.

Jelikot jsem dostala nekolik dotazt, .a sama jsem chtela miti v teto veci vysvetleni, dopsala jsem do Houstonu, pfedsedovi sdrUteni S.A.C.T.., panu V. Maudrovi. Jak je yam mnohym znamo, ze nait sympaticky, neimayny pfedseda je uz deli dobu nemocen. Slout.i nenaroene od podatku Sdruteni jako pfedseda, a pfines1 velmi mnoho osobnich finarienich obeti ve snaze prospeti tomuto texaskemu sdruteni. Ad byl Casto tikanovan jed-notlivci, nedbal, jezdil po osadach, tedn11, ,,nabaclaj,- Ito spoledne praci. A jak jej mate, je teenik bornY, a to vte konal bez narokt UWHIM

odnigny. Byl At'asten pouhYm vedomim, ze spive. a slouti dobre veci.

-Kdy/ u nas feenil v kijnu minuleho roku na bazaru, to ut byl churav, ale dojel piece, aby nas v odekavani nezklamal. ikee jeho byla s pozornosti vyslechnuta a libila se i tern zde rozenym, kteti Casto si stetovali, to mnohym tem zde pfijetym kednikam nerozumi, kdetto z p V. Maudrove feel vystihli vtecko. Doufam, mluvim z tisica srdci tech, jet ho poznali, ze mu uptimne pfejem brzke pozdraveni. Jeho rriantelka, jako zkutena, otettovatelka, zajiste sVoji schopnosti a laskou spolu s lekaki se phtint aby byl brzo zdray.

Zasilam redakci jeho dopis mne psanY k uvekejneni, kterY vysvetli i druhYm osadam, jak si poeinat s odesilanim a sbirkou tatstva. (Ovtem, tam kde ut tak eini, tem to neplati).

Co my u nas jsme sbirali v roce, tutim 1941-42, to jsme poslali do Houstonu, a nnei tomu dayno, co pi. Olexova, podala zpravu ye Vestniku, ze zasilka tatstva dotla sveho cile. Od doby meho posledniho kvitovani tatstva, ptispeli nasledUjici:

Pi. M. Koval, pekny, drikladny kotich, kterY obst,oji i sibitskou zimu, a kdyby hledela vice na zisk net na dar potfebnYm, strtila by zari hezkYch par dolara. Pi. M. Toberna, poslala balik pekneho tatstva, mezi jinYm pekny, Cerny koiet. kabatek; pi. Hemtalova, st. i ml., pi. Kartousova, pi. Kubinova p'ekne detske tatstvo a kabaty (ukladamli do bedny takove pelme a eiste tatstvo, mam z toho takovou radost, a vidim v duchu ty, kterym to pkipadne, to vdeene na vas budou vzpominat). Pi. Stranske, st. i ml., pi. Ozymova, Vrlova, Pokladnikova, Malikova, Jaharkova, Rezkova a pan Linka. Jak z dopisu br. pfedsedy seznate, i pi. Olexova i ja, stale piteme a pkipominame, abyste darovali veci teple a hlavne zachovale a eiste. Oni tam tatstvo, ktere jim jeate po vaem tom drancovani zbylo, rortrhane, chatrne maji, ale potfebuji tatstvo dobre, hodici se k noteni bez srayky. Uvatte ty to dilvody: Vy mne to tatstvo dodate, ja, s tim mam praci s baleni (ovtem, kdyt pottebuji pomoc, vtdy najdu ochotne ruce, ktere mne pomohou); ted' to dopravit a vyfidit na expresu, zaplatit od toho do New Yorku. Tam to pfebaluji a asi tridi, a co se nehodi, odloti. Ale prod my sheratele mama to praci a vydani s tim do N. Y., kdyt veci nejsou v dobrem stavu, a neni nucen tadnY, to musi dat. Jsou zde Salvation Army a Good will in drutstvi, kteil s ochotou pro veci pfijedou. Medi se tim prace, vydani a mnohdy i zla yule. Doufam, to jste mne pochopili spravne. Ve stfedu 14., byl svatek Valentina a die americkeho zvyku si na ten svatek mall, mladi i starti vymeriuji ponejvice dervend srdieka papirova, neb vtelijake sladkosti v krabicich podoby srdcovite, ale to vita, to nag usedli pantatove si na takove vtelijake zbyteenosti (jak to spravne nazYvaji) nepotrpi. A my, maminky a ut i babiely, jim to za zle nemame. A piece jsem Valentina dostala, a velice mne potePottak mi dorueil krabici, ne site srdcoveho tvaru, dychtive otviram a memu pfekvapenemu zraku se naskytne podivand: 3 haekovane deeky, krasna prace i vzorek. Nemohu vyjadfiti, jakou jsem mela radost, a zvlatt' mne dojalo nekolik tech kadkil uznani me yenovanYch. Darek a dopis dotal od sl. Anetky Houdkove z Corpus Christi, kterou jsem jen tak letmo poznala i jeji maminku v Houstone div. premiefe "Pod texaskym sluncem", z pera pi. Karly 6tvrtnikove. Pfijely take na divadlo s br. a ses. Jim KuderovYmi, a pak jen ruky Stisk u nas v Sokolovne ph operate "Cikanska. laska" 28. ledna. A to je vae co ji znam. Nevaham pfedlotit etenditm jejich par kadkii mi venovanYch, ktere mne nesmirrie potetily, a budou mne vzpruhou k dalti praci, zvlatte jak sl. H. pita — bych zde rozenYm ala pfikladem.

Nesmim zapomenout, to i ye Fort Worth mam dobrou pfitelkyni, ktera s jeji dcerutkou me loni darky zaslaly s Oceriujeme Val praci pro celek a jako dilkaz pkijmete od nas malt' dareeek.

Mils ptatele, neodekavom od nikoha ildnS,ch

darku, neb co pro celek einim, einim bez odmeny a prospechu, z eiste lasky, a ty me skromne vedomosti a schopnosti, jimit me pfiroda obdatila, vyutivam pro dobro blitnich. Vate slova uznani jsou mne dostateenou odrnenou, vie netadam nic.

Nemyslete, to mam same pfatele, to to: TakovY &ova se nenarodil, aby, se zachoval vtem. Ku konci mall° dopisu chci plipomenout: loni jsem mela v jednom ze syYch dopisri vYzyu, ae kdyby si pfal nekdo pkedplatiti detsky dasopis "Svobodnou akolu" a pale mne to pkedplatne, to to za nej potlu. Zaslala jsem jich celkem asi 10. Kdo by si ptal obnovit pfedplatne na ten dasopis a pale mi v dopisu $1.00, ja to za vas ochotne potlu. Pfedplatne je ne celY rok jen 75c, ale tech 25c je k dobru easopisu. Je to dobrY detskY easopis a i pro dospelejti zajimavY. Mohou se z neho, (kdo ma dobrou yarn naueit &sky Gist i psat. Pozdrav etenatrim

Botena Valeikova. Corpus Christi, Tex., 12. imora 1945. 12. rinora 1945. Mila pani Valeikova!

Dovoluji si Vam zaslati malidkost jako da.kaz, to dovedu oceniti vaechnu Vaal praci a poctivou snahu ve prospech Ceske veci a udrteni to naai veci. Je to jen trochu me prace, ale snad Vas i to malidkost povzbudi k dalti praci. My zde rozene nemame ty schopnosti jako mate Vy, ktera jste pfitla ze stare vlasti, proto musite nam jiti pfikladem. Nedbejte na nic a kradejte dal jako dosud!

Mnoho zdravi a zdaru Vam pfeje, Anetka M. Houdkova. Houston, Texas. Mila sestro Valeikova, Dekuji Vam za dopis, bohutel odpovidam jeate z nemocnice, kde jsem jit pies 3 mesice, myslim vaak, ze konedne v dohledne dobe bude mi motno jiti dome a zaditi dlouhou zotavovaci karu. Jsem straane seslablY. Ty aaty neposilejte do Houstonu, nYbft mo do New Yorku na adresu, kterou uvadim na konci mall° dopisu.

Zasilky nyni posilane pravdepodobne prijdou na Slovensko a pozdeji na Moravu dle toho jak ktere kraje budou po poradku osvobozeny. Nynejti zasilky jdou do derno-motskeho pfistavu a pak jsou transportovany rizemim obsazenYm Rusy na Slovensko.

Pfeji si v New Yorku pouze taty, odevy a teple pradlo, boty, proto bych nedoporuCoval posilat blankety prozatim.

Nemusite to balit do beden, ponevadt v New Yorku to bude pfebalovano pro namotni dopravu po pfehlidce atd. Stadi dobte balenY balik.

Severni krajanske osady darovaly jit velke mnoastvi a proto bych se nedivil, to pozdejti zasilky pajdou na Moravu, nemohu to vaak zarudit, to jest tetko fici a urdovat jim, ponevadt se v N. Yorku nakladaji velka mrlotstvi tet materialu od UNRRA.

Srdeene Vas zdravi, Vlad. Maudr. Poz. red. Adresa udana je v dopisu sestry Olexove i na strance redakdni.

Pozor na vladni teky.

Mr. F. J. Wilson, tef americke tajne slutby varuje osoby dostavajici vladni aeky a obchodniky je ptijimajici k promene za hotove, aby davali dobte pozor na ztototneni jejich majitela. Vice net polovina 1800 osob. ktere byly 10zateeny pro padelani a kradete vladnich ten, byly mladti 18 let. Osoby dostavajici vladni teky je maji opatrovat jako by to byly hotove penize, a osoby ktere je promeriuji za takove se maji postarati, aby osoby je pkedkladajici mely dostateene prakazy totoanosti.

KALENDAII

24. finora. Kotiekova, zabava u fadu gtefanik v Houston, Tex. Zaeatek v 8 hod. veeer.

4. bkezna. Divadlo "Lenka z myslivny" v tadu Pokrok Ms. 84. v Dallas, Tex.

Fayetteville, Tex., 17. imora 1945. Cteni bratie a sestry!

Kdyg pigete na Hlavni tfadovnu ohledne jakekoliv zaleeitosti tekajici se vaeich poplatke neb dluhu proti vagemu certifikatu, neb jakoukoliv jinou zaleeitost tekajici se vaeeho pojieteni v Jednote, aneb kdy nam pigete ohledne jakekoliv zaleeitosti tekajici se Vestniku, prosim bud'te tak laskavi a udejte vedy Oslo neb sidlo vageho fadu, neb eislo vageho certifikatu, abychom mohli vase Mdosti vyhoveti bez psani vam dotazu ku kteremu eadu patfite, atd., abychom \reale kde vas Mame v naeich zaznamech hledati.

Opakuji timto moji eadost k redaktoru Vestniku, br. Motiekovi, aby v kaedem Lisle Vestniku bylo uvefejneno upozorneni neb eadost, aby kdy nam ye shora uvedenech zaleeitostech pigete, abyste nam vege eadane informace ihned sdelili. Neni snad ani jednoho dne, abychom nemuseli psati o tyto informace od jednoho do pill tuctu dopisu pisatelem, kteti pigi na Hlavni fefadovnu ohledne rieznech zaleeitosti a kteneudaji nam sidlo neb Oslo jejich eadu aneb dislo jejich certifikatu, abychom vedeli, kde je mame hledati.

Pied nekolika mesici Hlavni tfadovna pfijala usnegeni, ze elenove, kteti maji dodasne pojigteni (JT) do 16 let v D. 0., a kteti po dosakni 16 let chteji pfestoupiti do odboru dospelech bez lekafske prohlidky, a chteji dostati bonus z D. 0., musi se pfehlasiti do odboru dospelech behem 90 dne po dosakni 16 let state. Ale dosud nam peichazeji eadosti, abychom ptijali do Odboru Dospelech nektereho elena, ktere yygel z Detskeho Odboru, na doeasnou pojistku, pied mnohem deli dobou nee ureenech 90 &nee povstava nasledkem toho nedorozumeni a proto to znovu oznamuji. 26.clem timto veecky nage bratry a sestry a zvla gte etedniky mistnich radu, aby na toto usneeeni Hlavni Tjtadovny pamatovali a neposilali nam poplatky za Cleny v D. 0., kteti maji doeasnou pojistku do 16 let, po jejich dosakni 16 let state a aby ty Cleny, kterem doe'asna, pojistka v D. 0. dojde, bezodkladne pfehlasili do odboru dospelech, aby to udelali HNED.

Na dotazy, kdy zavedeme dvojnasobnou erazovou pojistku (double indemnity insurance), yam odpovidam, k pojistka tato bude zavedena hned, jakmile dostaneme k tomu patiedne formulate, eadosti a jine tiskove zasoby, atd. Od kaecleho elena nagi Jednoty, neb eadatele o pojigteni, ktere si bude tuto dvojnasobnou pojistku ptati, bude poeadovano, aby nam poslal jeho certifikat, abysme k ne= mohli pfipojiti pfislugne dodatek, ohledne teto dvojnasobne iirazove • pojistky, aby podepsal o tuto dvojnasobnou erazovou pojistku zvldetni eadost, ye ktere eadosti bude muset udati jeho stake zamestnani, atd., a podepsati a pfijmouti podminky, na kterech takova dvojnasobne, erazove, pojistka bude mu vystavena. Proto, ye neeli k tomu peislugne formulate, eadosti a jinou tiskovou praci, atd., obdreime, nemileeme toto dvojnasobne erazove pojigteni eadnemu poskytovati. Doufame ale te tuto tiskovou preci v kratkosti obdreime, a jakmile ji obdreime, tak bezodkladne roze gleme peislugne eeelosti, atd., o tuto pojistku na tajemniky mistnich fade, a take organisatorem. Jestli se zajimate o toto dvojnasobne pojieteni, hlaste se o hlagujici listinu u vakho fadoveho tajemnika neb u vageho organisatora, jakmile oznamime ye Vestniku, k eadosti tyto jsou v jejich rukou. Dvojnasobna pojistka bude poskytovana v odboru dospelech v kterekoliv teide pojieteni, Menem od 16 do 60 let stale. Jejich zamestnani nepodlehe, pfireeke podle naei tabulky hazardniho zamestnani. Takove, pojistka bude v plat-

nosti pouze do 60 let stab pojeeteneho. Jinemi slovy, kdy pojietene, ktere na tu dvojnasobnou trazovou pojistku platil, dosahne staff AO let, tak v den jeho 60. narozenin jeho dvojna sobna erazova pojistka vyjde z platnostia poplatek, ktere za ni platil, odpadne. Tato pojiste ka bude poskytovana nagim Menem v obnosich nepfevygujicich jejich obydejne eivotni pope eteni, ale v eadnem pfepadu nepfesahujici obnos $2,500.00. Jinemi slovy, elenove, ktefi maji vic nee $2,500.00 pojieteni v Jednote, nebudou mod dvojnasobnou erazovou pojistku dostati V obnosu vic nee $2,500.00.

Take jsme zavedli u naei Jednoty v D. 0. tak zvane pojieteni (payor insurance). Na dotazy, jake to pojieteni "platiciho" je, vam podavam nasledujici vysvetleni: Toto pojigteni "platiciho" (payor insurance) je poskytovano jenom ve spojeni s pojistkarni v D. 0., v dach JS, JC, JE a JO. Kratce feeeno, je to pojigteni na dve osoby: na prvnim miste, na to ditko, na ktere certifikat je vystaven, a na druhem miste, na tu "platici" osobu — otce, matky, neb porildika, atd., na to osobu, kted je tim "platicim" za to pojietene ditko. Na takovou pojistku se musi podrobiti lekakske prohlidce ne jenom to ditko, ale take ta "platici" osoba. V padu smrti toho ditka, tak pojigteni je beneficientem toho ditka vyplaceno, tim samem zpilsobem jako obyeejna pojistka. V padu smrti neb trvaleho zneschopreeni "platici osoby," tak vgecky dalei poplatky dlutne pod tim certifikatem vystavenem tomu pojigtenemu ditku, odpadnou; jinemi slog, pojieteni to je povaeovano za vyplaceno: nemusi dale na nej platiti.

Poplatky za takove pojegteni "platiciho" jsou .stanoveny die state nejen toho pojigteneho ditka, ale take to "platici" osoby. Ku pfikladu, ditko na pojistku JC a JS, od 30 dna do 2 let stele kdy "platici" osoba je od 20 do 22 let state by platilo o 16 cente mesiene neb $1.83 roone vic nee pravidelne poplatek v techto (lath. Ditko v torn samem state s platici osobou 45 let state by platilo 0 31 cente mesiene a $3.62 roene vice nee pravidelne poplatky pro tu teidu ureene, atd.

V tide JG, by peirdela za pojeeteni "platiciho" v tom samem stafi byla 32 cente mesidne a $3.70 roene; a 64 cente mesiene a $7.30 vice, nee pravidelne poplatek pro tu samou ttidu; a v bide JE by pfirelka ta v torn samem stall byla 34 centt mesidne a $3.95 roene; a 65 Anal mesidne a $7.50 roene vice neeli pravidelne poplatek v to same tilde.

Takova pojistka bude vystavovana "platicim" osobam jen do 55 let stele ale vehody to pojistky povstale nasledkem trvaleho zneschopneni "platici" osoby, jsou v platnosti pouze do 50 let, ale pojieteni v padu smrti platici osoby" zestave v platnosti al do vyplaceni certifikatu, bez ohledu na staff to platici osoby.

Veecky vehody naeeho pojieteni na egecky nage tabulky na vgecka rezna, state vyclame pro nage organisatory a Cleny nee'. Jednoty V malech kapesnich knikekach, ye kterech budou uvedeny vgecky nage tabulky, do obnosu $1,000 do 55 let, a do obnosu $500 do 60 let, ve vgech tfidach. Jakmile tyto knikeky dostanem z tislarny, tak je bezodkladne na vgecky organise,tory a tadove tajemniky a iieetniky rozeeleme.

Pro nedostatek papiru a nedostatku pracovnich sil v tiskarnach, dosud nove stanovy mame. Tee jeete nemame tietene protokol posledniho sjezdu pro tu samou pfedinu. Jakmile nove stanovy obdreime, tak je bezodkladne rozegleme na tajemniky mistnich fade. Bude to ye Vestniku ohlageno.

Bratie a sestry, kdy pigete na Hlavni,tetadovnu skrz jakoukoliv thleeitost, bez ohledu na to jestli to spade, pod dohled mistopfedsedy, tajemnika, ithetnika, neb pokladnika, prosirn glete to na adresu: SUPREME LODGE, SPJST., Fayetteville, Texas, a neposilejte to na osobni adresu kterehokoliv iftednika. Neb kdy posile,te jakoukoliv peneeitou zasilku na Hlavni Ufadovnu, prosim udelejte vaei poukazku neb "money order" splatnou: Supreme Lodge, SPJST., a nedelejte ji splatnou osobne kteremukoliV tedniku, bez ohledu na to jestli je to zasilka mesidnich poplatku vaseho tadu, nebo splOka,

tron na Mau proti certifikatu, neb majetkove ptjeky, neb poplatek na Nemocenske Odbor,:neb eokoliv jineho.

Kdyt poglete dopis, neb jakoukoliv peneeitou splatku na adresu neb Mien° kterehokoliv eednika Hlavni tladovny, a stane se ee v ten den kdy to zde dojde, ten Ufednik neni nahodou v ittadovne, tak takova zaleeitost zustane nevyfizena, a east° nam to dela nesnaze a zbyteenou prate, a zavini ztratu. Mae Nage Jednote, a Hlavni tladovna je velika institute a v gecky jeji obchodni zaleeitosti maji bet vytizovany s ni ptimt, a v jejim vlastnim, jmenu, a ne skrz osobu kterehokoliv Ufednika Hlavni fetadovny. Prosim, pamatujte na toto a pomcrite nam v tomto ohledu; budeme vam za to vdeeni."

S bratrskYm pozdravem, J. F. Chupick, tajemnik Hlavni tifadovny. V SVET NAgICH NA ZAPADNI FRONTS. (Dokoneeni se strany 1.) chladno a slunce neni jeete platinove bile a nebe neni Smolkove modre, nYbrt azurove. Kamkoliv se podivate — do leva, do prava, pled sebe (jen ne za sebe) — je pisek: v dunach, halclach, -kopcich; v zavejich a zavojich poloeenech pies testy a stezky. Spleva s paborn v hedvabne plavech vleekach i v yech krumplovanech jak volni hladina jee zvrubatela, jsouc deeena vankem.

Dal se jde pesky. Zde se z vozie nevyskakuje nkbei vystupuje pokud mono do elepeje nekoho, kdo tu pied varni sel. Nemci zde tote nasell min jako maku. Dnes ue asi sami nevedi, kde vgude jsou. Jegte roku 1954 budeme Cist (budeme? nu, radeji pro jistotu: budete, budou Cist) v novinach, ee na bevalem bojigti Druhe velke valky vybuchla nastraha, jet zpeesobila . . . atd.

Vede nes "middle-east'ak, prapordik P. z nagi jednotky na Stiednim vechode. MueskY jak hora zde kraal lehce, se zvleetni jistotou, s instinktivni orientaci: je ve svem eivlu: je zase v poneti, ktera, uearovala tolika nagim. Vede nas neomylne a nevahave kolem obrovske duny. Za ni se otevird idasna, fantasticka podivana: kus "atlantickeho valu": kyklopske stavby ponokene do piseeneho mole zde az skorem po stfechu, tam jen po "ptizemi." Kus dale strmi olbrimi eelezobetonova, krychle do vase dvoupatroveho domu: vzpurne, pohrdave, vyzevave pfehliei sve okoli, jako by chtela na sebe stahnout sttelbu nepietele, vedoma si jsouc sve shy a nezranitelnosti. Nst "valu" je netknute, a vydava svedectvi o torn, Cemu se fika "nemecka dekladnost": pevnosti byly zeejme staveny podle hesla "ale jakpak, kdyby . . ." Je obecne znamo, ze na inotskem bfehu nelze provesti zamofeni bojOvem plynem, protok veene vitr vgecko roznese. Ale jakpak kdyby . I je vnitfek pevnosti protkan site potrubi s napisy, jici sloveso "saugen" cili ssati: Ansauge-Absauge, Aussageleitung: filtrovani a eisteni vzduchu. A mistnosti jsou nad to je gte oddeleny neprodygnemi ocelovemi dveimi. Pevnosti jsou nedobytne pechotou — ale jakpak kdyby? I jsou jegte uvniti' stfilny, jimig lze odev8ad z vnittku stfilet veady do chodeb. Misty to vypacla jako palec tyrana, trpiciho stihomamem. Same "jakpak kdyby . ."

Na vgechna "jakpak kdyby" bylo mysleno, jen na jedine jakpak kdyby Angloamerioane pfigli z vnitfku Francie? Pfieli a byl konec .. . V

Zvfgeni zakazu konvenci a sjezdfi.

Od 1. Anora vegly v platnost ptedpisy zosttujiel zakat konami konvenci a sjezdti jiche se neastni vice net padesat osob. Zastupce etadu pro vale6non dopravu pohlasii, ee monost schvileni podobnS7ch konvenci je velrni nepatrna, Vzhledem na to, vgechny spolky a organisace by mely dobrovolne uvaeovati o zrueeni sverch letognich

V-

- Svetem line kdo se vleee, ten nehodam neutedee

7-Sedianem platti se nekdy moudrost tajL ?rin;'317

Crockett, Texas. Ctena, redakce a etenatstvo!

Posledni dobou se rozvitila debata a kritika ohledne "ova" a co je spravne a nespravne ohledne Ochovy deskoamericke mladete, a ba i 6eskY pravopis byl bran za vzor. Pan Anton z Houstonu veak urovnal pti ohledne pravopisu, jente to podal trochu v rukavieka.ch, a tak asi tomu mnoho tech "pravYch" dobte nerozumelo a pkou se dale, jak dopisy statieka Bartok dokazuji. Ale pike dale decloueku, nenechte 4:e odstraeit temi "pravYmi" ani "levYmi." Ut i je, zapominam, kdy psat tyrde nebt make i a proto je na redaktorovi, aby si to opravil. Vtdyt' kdy je zde dlovek -at pies 30 roktl, tak se ten pravopis taky vykukuje. Ohledne "ova" souhlasim, to se mame podepisovat tak jak jest to zde v tete' naei nove viasti potadovano. Nekde jsem kdysi Cetla, to kdo chce bit dobrYm eeskYm vlastencem, to musi na prvnim miste bYt dobrim americkym obeanem. To jest, musi respektova,t 'tree, co souvisi s americkYm obeanstvim. Ale chyba lasky. Nekteti se ttasli strachy net to obdanstvi dostali, to nedostanou-li obeanstvi, tak to budou deportovani, a sotva ho dostali zapomeli zrovna tak rychle, co tarn slibovali a k 'emu se zavazali. Jejich vychove, deti byla pak jednostranna. Vee Ceske nejlepei a americke nestoji za nic. Ditky kdy vyrostou a jdou svYm vlastnim zpusobem tivota, tak je taky zas nevule vtdycky. Ti, kte i jdou do sveta, to jen Yee je spravne, co souvisi s eeskYm z,pUsobern tivota., brzy dostane lekci od syYch americkych sousedt a nekdy ta lekce je hodne hrubd. A tarn kde deti tahnou americky proti svYch rodiefi, jest taky neville. A proto jest vady radno jit sttedni cestou. Pcsilat Ceti pilne do ekoly, aby byly se vim obeznameny a to naee deestvi si nechat pro nas rodinnY kruh, pro nase spolky a pro naee vlastni poteeeni. Neni tieba se bat zaniknuti, kdy se yeas veemu pi'edejde. Spolky ut nyni zavadi anglietinu a tak se nak tee udrti hodne dlouho, tteba ye schuzi budou jednat anglicky, sotva bude po schtzi, bude zase slyeet Ceske klokotani. Oveem, neni to jak by jsme sobe ptali, ale bud'rne spokojeni co mame. Mane si vzpominam jak tetce nesl deskY narad, kdyt se nam tam rortahovali Nemci, uplatnovali jejich tee, jejich zvyky a jejich nadvladu. Jak smutno nam ph tarn bylo kdy jsme Cetli, kam at to dospelo. A proto taky jest nas zde tolik za tou louti. Jedni, to se nemohli spravne branit a jedni, to je tarn nechteli poslouchat. Tem; co se nemohli spravne branit se zde v Americe namnoze vede dobte. Prilnuli k Arnerice, protote jim dala domov, svobodu myeleni i citeni. Ti nejvic pro nas narod udelali a dosud se tuti. Ti druzi? Ti dosud ktidi a hazi kal na ty co pracuji. Prato kritika je zdrava, ale musi mit dobre jadro. Nesmi se a male maliekosti udelat svetovY bol. Ohledne mladete eeskoamericke kritika se da shrnout do paru slov. Jestli jest strom zdrav:;7, ptinese i dobre ovoce ph trochu peei jemu venovane. Kdyt jsem byla ja, deveetem, tak jsem taky Caste, slYchala: Ale ta dneeni mladet, ta nestoji ani za fajku tabaku. Jen same tancovaeky, divadla a v nedeli vylety. My kdy2 jsme byli mlade, jen do kostela jsme smely a ostatne jen doma. Kam ten svet povede? Nu a ja: ut jsem stard baba a ten svet je dosud celY, aekoliv prave nyni zuti to nejvetei krveprolevani V historii sveta, piece doufam, to to nebudeme chtit svesti na tu omladinu. Kdyby bylo jejich ptani dbano, nebylo by to bojiete nebo nideni don-tocot by bylo jejich ptanim. Ono musi bYt protitlaku, zase jen protitlak. Ono i tam u nas ye viasti se veci hodne zmenily. Nenaely bychom vice tech pohadkovych vzpominek a. namnoze by jsme ani netrefili po naeich starch cestidkach. Nekde stromy vykacely, nekde zesilily a na mnohYch stranich vysoke mlazi se zelend. Jak se zmenil ten les za ty leta co jsme pry', i lide se merit Staff odchazi na vednost a jine potornstvo se rodi. Na neptitomne se zapomina. A piece se svet todi stale stejne. Tak i dlovek stark, kterY je uznavan nejdokonalejtvorem, ma, se podle toho tidit. Ma se tidit potekadlern: Miluj sveho blitniho jako sobe samelba. Ale namnoze jest to: Miluj sveho blitniho a kde midee lizni ho. Z Ceho to liznuti pozilstava jest ta velikY rozdil. Neldy cynicky

jizlivt slovo boli vic net rana palici. A prod? Vklyt' jsme zde na torn svete jen chvilku a tak prod je tteba to nenavisti, nedUvery a nevrativosti? Az zemfeme budeme mit v:sichni stejne, rakev, trochu slzj a zapomenuti. Nacho sice no smrt oslavuji, ale to je jen par jedinca. Za jejich tivota vaak velka veteina nesla trnovou korunu, fistrky a veeho odpirani. Nekteti lido yeti v Boha a jini jsou nevetici. Ale ze veech nejlepe jest na torn ten elovek, kterY ma eiste svedomi, ten ma, nejlepei tivot. On se neboji tivota, ale smrti taky ne. Kdo tije ,stticimy tivot ye feem tak se citi nejlepe. Nemusi se obavat, to se osud nebo Btith na nem bude mstit za jeho htichy anebo chybnY tivot. Ale zdali nekteti lido maji svedomi, jest velika otazka, jako na ptiklad nynejei valka. Ti co zavinili tolika utrap, muk a bidy, pro ty kakda, rychla smrt by byla Mich. Oni by men trpet a stradat hodne dlouho,- aby to dalo odstraeulici ptiklad tern druhYm. Ale budou? Pochybuji. Ut ted' potad slyeite nejake hroty, ktere nas varuji, abychorn nebyli tvrdi proti tern htienikUm valednym. Ale doufejme, to Rus nebude tak mekkY, a on ma tu nejvetei ptitinu bYt ptisnY. Ze bude ut brzy pa valce je ptani to nej ytelejei nas vtech. ate my teny nejvice sobe ptejeme, aby ua byl konec prolevani to lidske krve. Co to piplani net matka dite vychova a pak ho jako poslat na vojnu. Nevim, ale myslim, kdyby ty \talky byly dany k odhlasovani tenam-matkam napted net by mohly byt vypovezeny, to by jich mac nebylo nikde. Ale dnes ut kondim. Jestli to pan redaktor nehodi do kok ptijdu °pet.

S pozdravem, Marie Shmoldasova. Poz. red. — Vitame Vas mezi dopisovatele teeime se na dalei ptispevky. Pozdrav!

V Chicago, Ill. Ctene, redakce Vestniku!

Ptedne vas pozdravuji a pteji yam veern mnoho zdravi v tomto race. Bud'te tak dobti a uvetejnete mi techto par tadku. Na muj dopis v Cechoslovaku dostala jsem hodne dopisy, na Vanoce Toni doelo mi hodne listku od Ptatel a znamYch — za cot yam dobti Bile mockrat dekuji. Ani nevite, jakou jsem z toho mela radort, nebot' nebyla jsem prave v tu dobu doma, byla jsem v nemocnici a deti tam me to ptinesly, rozlotily po posteli a ja, jsem radosti plakala, marn jeete tolik dobrYch lidi, co moje trapeni zleheuji. Ja vam za vaei soustrast mockrat dekuji. Byla jsem 18. prosince operovana, lekati mne odstranili paled na faze; jedna noha je doeista pry', druha nema, paled, tak je se mile bidnY tvor. TakovY smutnY a chudY "Kristmus" jsem nernela za celY svilj tivot, moje oei neoschly, dcera za mnou ptijela a videla, jake mam Vanoce a tekla, mami, ja pfijdu k jestli Vas mohu vziti domii — ja ji tekla, to to nemilte bit, to nevim, jak moje noha pokraduje Rah dal, to na Sylvestra ptieel lekat a pravil, to mohu jet dome, cot byla pro mne velradost, ale venku byla takova siberie, tolik snehu, ja nemohla na nohu stoupit. Mitj syn mne vzal jako male deck° do kary a katdeho tYdne ptijede otettovatelka mi nohu ptevazati a jednou za mesic musim_k lekati na prohlidku. Drazi bide, ta noha podivne dopada, lekati rune to nohu neodstrani at budou nuceni, oni vzali obrazek X-paprsky. Ctend redakce, zde naleznete penize co ptedplatne na Vestnik. Co zbyde ,dejte kam uznate za nejlepei. (Dali jsme zbylych 50 centa na SAOT., cot bude kvitovano. Red.) Vestnik i techosloyak dochazi spravne, jsem s nimi spokojena. Nejlepei premie pro etenate bude, at uslyeime, ze vojna je skoneena. Kondim muj dopis s pozdravem na veecky etenate.

Catherine Hodanek, 2113 N. Narragansett Ave:, Chicago, Ill. V

Pouilvejte V-pogty a pale hodne. Washington. — Dopisy z domova natim vojinfim na frontach jsou vojenskou nezbytnosti — poukazuj,e zyldetni lenitka vydana armadnimi a namotnimi irtady. Nic vice neudrtuje moralku natich vojinu jako prave dopisy z domova, a Caste dopisy z domova poinahaji moralce lepe netli dlouhe a enom obeasno dopisy. A kdy2 pitete, tedy poutivejte Vpoky, zaujima mene mista pki doprave, je rychlejal a bezpetnblS1.

Ve sbirce eeskYch fitednich dokumentu, ktere vyda nak ministerstvo zahranienich \reel v nekolika tYdnech, najdeme nektere doklady temet historickeho yYznamu.

Jednim z nich je spis Ministerstva vnitra z 15. zati 1838, kde se podle 113. par. Cs. ustavy rozpoueti "Friwilliger deutscher Schutzdienst — F. S." Ve spise se pravi, tie tato organisace byla ustanovena jako nepolitickY spolek, za freelem telesne vYchovy Mena, dobrovolne pomoci ph ptirodnich katastrofach a potadkove rinosti ph schtzich nemeckYch organisaci v Oeskoslovenske republice. Aveak v 'aisle 20. easopisu "Rundschau" vyela vYzva Clenstvu, podle niz nastal okamtik, kdy Henleinovo hnuti pottebuje "organisovane mutstvo", ktere by se tidilo "vojenskymi zakony fronty". F. S. neni "trupou pro paradu," hlasalo se dale, nYbrt "vrstvou bojovnikt, ktera, je stale ye slutbe". Mutove F. S. budou "pochodovat v boji at do koneeneho viterstvi". VYzvu podepsal "Sef §-tabu F. S."

Na tuto yYzyu odpovedelo ministerstvo vnitra 20. kvetna 1938 pod eislem 4955. Zaslalo spolku F. S. varovani podle spolkoveho zakona, zdaraznivei, to neptestane-li spolek s ilegalni einnosti, budou udineny proti nemu ptisluene kroky podle soolkoveho zakona. Teprve, kdy2 uniformovani a ozbrojeni elenove F. S. ye Vejprtach, Ptiseenici, Svaderbachu, Habesbirku, atd., na statni bezpeenostni organy, byla organisace F. S. teeenYm spisem z 15. zati. 1938 rozpuetena.

Natim fikolem zde v zahraniCi neni zkoumat, prod k rozpueteni organisace henleinovskYch irdernikt doelo teprve tti dny po torn, kdy se prdve teto organisaci podatilo rozpoutat dlouho ptipravoyane povstani ye zbrani. Snad zatim postaCi omezit se na konstatovani, to iiberalnost demakraticke republiky vuCi "naeim" nemecko-fatisttm tla znaene daleko.

Neni na.m znamo, to by kterftoliv jin3'r stat byl 'lady v dejinach projevil v obdobnem phpa de obdobnou velkoduenost.

efem etabu" henleinovskYch ordneru byl Willi Brandner.

&km o sobe dal vytisknout v almanachu skeho snemu, jehot se pozdeji stab Clenem, se narodil 12./8./1909 v SchOnbachu v "Sudetengau", to chodil do obecne Ckoly, mett'anske, odborne pokraeovaci a realky, 2e je vyudenYm houslatem a "Turnlehrerem", kteremuato poslednimu zamestnani ho vyueil Konrad Henlein. Vedl "Turnschule" v Aei, od roku 1937, organisoval F. S., a za povstani velelSkupine 3. "Freikorpsu" se sidlem velitelstvi v Bayreuthu. ZlatY odznak nacisticke strany dostal 31. ledna 1935. Velel XXXVII. okrsku S.S. v Liberci, ,jako S.S. Oberfiihrer. Na vojnu byl povolan 11./5. 1942 — do Waffen-S.S.

Tot mame dojem, too nem bude ptilohou u Cs. listiny valeonYch zloCinctz peknr spis. •

Dne 7. ledna t. r. vysilala DNB v 21 hodin 15 tuto fitedni zpravu: "Generalmajor S.S. a policie Willi Brandner padl na bojieti

Jedna sr.ojenecka vlada vydala neda.vno tfedni zpravu, z nit vyplYva, to tieske Brady snati se skrYt identitu nekterYch vynikajicich nacista, o nicht je znamo, nebo o „nicht' se ptedpoklada, le jsou na listiny valedrich zloeincti nektere spojenecke vlady. Jsou poslani na jine ptsobiete, do jineho mesta, s novSrmi itiednimi identifikadnimi doklady, a rodine se oznami, ze jejich ptibuznS7, padl dne toho a toho tam a tam.

Toy nevime. Je take, vmyslit se do dune nacisty, ale zda se nam, Ce snad ze veech nerneckych zloCincil ma nejvetei praksi v ptiprave ilegalniho hnuti 'wave Willi Brandner.

Jeete bychorn ten krasni spis ad acta nedavali. Bohumil Bilek.

Oech jmenoval se 'nas praotec, po nem kaldY pfisluenik naroda naeeho jmenuje se eech.

Sttjme k sobe kadou. chvili!

.TEji MLADgi BRATR (Dokoneeni se strany 2.) vrati domt do nebe?" ptal se mlsnSi malt' Beda. Teta Lena vedela vgechno, prod by nemela vedot i to.

"Tot' se rozumi, to same sladke hrozinky a mandle!" zasmala se zcela jit gediva tetieka.

"Tys chtela psat, Leno, a hled'me, ut sem zase za tebou pthezly, zdalit pak date tetiece na chvileeku pokoj — vy male. roto!" zvolala pani Jesenska vstoupivgi s vykasanSuni rukavy, s pomoueenSmi, jak vdleeky kulatS7ma rukama do pokoje. "A vy, diblici, cog vy ani nevite, ge se v kuchyni prave pfebiraji hrozinky na vanoelry?

Hajdy do kuchyne, budete pomahat!" A hbitou rukou vystreila pani doktorova jedno dite po druhem z pokoje.

"Tak a nyni koneene dopig, tetieko, psani pani Slabe, neboj se, tit ti je sem nepustim."

Lena usednuvgi k psacimu stclku jala se dopisovati svrij list:

"Ani nevig, S7j'ak srdeene se z toho tegrin, Luiso, 'ge se tvilj mantel citi ve svem novem povolani gt'asten ate je yam koneene na zamku hrabete N. doptan trvalST, milk iltulek. A nyni musim ti jegte &alit novinu o zmene ye svem osudu, nepsala jsem ti tak dlouho, nesdelila jsem ti jegte ani, to mne posledni tviij list vice nenalezl v nit'atskem mem kramku. Divila bys se, mile. Luiso, kdybys v insertech dennich lista deta, ae je cela skveld nit'atska, ma vymotenost co nejlevneji na prodej. Sama nevim, jak se to stalo! Privodne prosila mne gvakrova, ktera konala s bratrem malou cestu, abych ptevzala dozor nad detmi na kratkSTch etrnacte drift. Pozdeji, kdyt se ti mladi s cesty'vratili, bylo to jako s udelanim, stale meli mne tu k eemusi zapottebi. Bylo to jako s udelanim. `Tak jsem si jig zvykla na vagi pomoc, to ani nevim, jak se bez vas obejdu.' Ta slova opakovala mi gvakrova, s kterou jsme si tehdy jegte vykaly, katc19 den. A co elovek stale slyaf, tomu koneene uveti.

Pamatujeg se asi, drand Luiso, jak pevne bylo me ptedsevzeti; nikdy nechtela jsem vice dliti pod bratrovS7m krovem, ze ktereho jsem jednou pied lety tak hanlive vyhriana byla. Je to kruta myglenka, musi-li si elovek "Hie, ti dva mladi postaei si Upine a ty sama jsi riplne zbyteena-, nehodig se tu k nieemu, k praniCemu, nemaji to zapottebi. Nyni si tohle jit mysliti nemohu. Ti mladi si ovgem postaCI — ale ti nejmladgi? Je to ptec v torn tivota behu tak pane zatizene, to se ti nejmlad gi tak radi k tern starSqn tuli. A ty nage (let nemaji ut tadne babieky — a rozumej, hledim tento nedostatek nagim detem trochu vynahraditi. A tak vidig, Luiso, smej se mi trochu, myslivam si, ten, kdo vyplriuje mezery, neni zcela zbyteenS7m. Bratr, mtj dobrS7 Beda, je ke nine zase tak laskev, tak dtvetiv jak loSrval. 8vakrova?

Pamatujeg se snad, Luiso, to jsem kdysi tak rada mluvivala o omezenosti zcela gt'astmich. Myslivala jsem, to se gtesti vtdy jen sobecky itzkS7m kruhem obemyka. — ale nyni Je i Stesti dvojiho druhu. Zderika, moje avakrova, jakoby mela pinou dugi smavS7ch paprskt, ale neuzavira je jen ye vlastnim nitru, ozafuje jimi cele okoli. Nevedela jsem, to mute bkt i atesti nakaglivS7m, a ono piece je. gt'astna, necht' je i vae at'astno kolem mne, smeju-li se, necht' se smeje cele moje okoli ' takova, je Zderika, moje gvakrova — a pti torn zda se mi, ae si mne i vatneho bratra kolem prstu obtaei — mat' takovou zvlagtni rortomilou vlastnost, jakou jsem ja nikdy nemela, ma mnoho tenske chytrosti. Abych ti tekla pravdu, snaaime se vSrteene — tak dobte, to by "se tomu i nebottik rada BotickS7 podiviti musil. Rtzni-li se naae nahledy v malidkostech, v torn hlavnirn bodu stSrkaji se vady. Mame jedno spoleent=3, nijakou pochybnosti neporugene dogma, ono zni: 'Nage deti jsou ty nejkrasnejgi, nejpodatenelgi po ce16 Male strane.' A Luiso, at ty nacre dal uvidig, pak pochopig, prod jsem mezi nimi tak spokojena, at'astna. Nevim, seda-li to jig na mne ten bezboutnSr klid staff — ale pfekvapim sama sebe nyni tak easto pti myglence: Cot je ten divot tak z1ST? Ba neni — neni. Zda se mi bVt znovu kras.0, sveti, nauCtime-li se pohligeti nail detsk$rmi zraky. Ty naaje — mely jsme je samot-

ny a ptiglo po nich zklamani, krute zklamani, myslily jsme, to se nadeje jig nevrati, to se staly nemognSrmi — a hie, objevily se tu znova ye zracich naaich detf — v ne nyni vetime, v nich pokladame zklamani za nemoane; cog netidime kroky nagich deti, cot jich neopatrujeme, aby se vyhnuly nastraham? A tak se mi zdava, mnuly boje tivota, to minula i hotkost nad nimi. Slunieko tivota sice pozvolna zapada, ale eltvetive hledi do neho zative zraky deti vedi, to bude nook Usvit a — " Buch! buch! buch! Male dlane zabuchaly na zavtene dvete Lenina pokoje, a pronikavS7 sek male Lenky se ozval.

"Tetieko, sotva maminka odegla, nabral Beda pine kapsy hrozinek a mandli!"

"Ale tetieka povidala, ae bude Jezulatko take hrozinky a mandle vedeteti" odpovidal Beda urputnSim hlasem sebeobrany.

Tetiaka Lena se usmala odlotila per° a ala detem otevtit.

Psani na pani Luisu SlabS7ch ztistavalo opet nedokoneeno. (Konec.)

erational Commander".

Pfispevek do piiitich dejin es. armady. Fr. Angeisk.

Vojska, v jicht dedictvi se rokem 1918 uvazala eeskoslovenska armada, bojovala za 11 di 13 stoleti sve historicke existence v mnoha krajich a v nejedne organisaeni kombinaci. Pies to je dnegni postaveni es. veliciho generala pied Dunkirkem novum v nagich dejinach. CeskoslovenskSi velitel jest totia "velitelem operaenim", v originale: Operational Commander, cot je podle platnSrch mezispojenecIrch reguli postavenim jedineenSrm: jest v oblasti operaci mu sveten rch svrchovan3hn velitelem vaech ptislugniku vaech spojeneckS7ch armad a slogek, a krome toho jest i nejvyggi instanci spravni, od jejicht rozhodnuti neni odvolani s odkladnS7m teinkem. "Operational Commander", v tomto ptipade eeskoslovensky general, jest v teto oblasti pted_ stavitelem mezispojeneckeho Supreme Cornmandera, a jest po spravni strance, to jest, pokud jde na ptiklad o mezinarodni pravo, a o •haagske a genevske konvence, odpovednSr parlamentilm, v konkretnim ptipade deskoslovenskemu a britskemu.

Oblast "generala operujiciho v oblasti Dunkirk" neni male.. kilo v ni za miru, v aglomeracich ne piilis hustSTch, na etvrt milionu lidi a zahrnuje kraje jak francouzske, tak belgic-

Vime, jak katcla z valeicich stran trpelive houtevnate stird, i nejmengi kousky informaei, aby je skladala v hlavolam, jehog tegeni by pak dalo celkov obraz; i nemame chuti vyliCiti zde es. operujiciho generala tak ptesne, aby ho na prvni pohled poznal dalekohledem nemeckST sniper nebo — bez dalekohledu — neptatelskST agent v civilu. Noviny a rozhlas cestuji rychle a museji poeitat i s etenati a posluchaei nepoiolanSeni.

Dokud tedy nebude tato valka nebo alespori tato operace skoneena, nedovi se proto ani ptatelska ve •ejnost o naaem "velicim" mnoho konkretniho. Ag na to, ge je to mug rozgafriST a rozvatn, jent vykraeuje pomalu a mysli rychle. Mnoho toho nenamluvi, lee ma vzacnSr dar, to nedoleha svYm mlaenim tigive na okoli. Ochotne nasloucha, a na konec resumuje teeene sure, vtipne a vS7stitne.

Je to mug, jent objiadi a obchazi frontu ptemftlive, jako hospodat v lete, aby odhadl, kdy bude nejlepe zadit s tatim, a kdy se bude mlatit. A kdyg byl zjistil, ae ten di onen lan u to a to testy nebo farmy je "zralST", vyjedou v hodinu H aaci stroje znaeky Sherman el Churchill nebo Cromwell (nebo vaechny tyhle znaCky a jegte jine).

Je to hospodat moderni, pro neho g ptichazeji v tvahu jen zisky opravdove, solidni a diste, to jest pomerne: zisky, jejicht velikost ne-

of v absolutni cislici, n3'ibrg ye vztahu k pasiram. U nehog zisk je ziskem jen tehdy, kdyg nebyl draze zaplacen krvi. Z prate a z ptiprav a kdo kde co vymyslel nebo je s to vymyslet a kdo kde co vymyslel nebo je s t ovymyslet a zafidit, co znamene. tsporu es. givotri a krve, ma .generalovo potehnani: tak byl dobie ptijat mladSr gtabni kapitan, jent se nabidl, ae ptijde na kioub neforemnkm nemeckSim raketam, jet byly nalezeny v dobytch nemeckSrch "bunkrech". Na kioub tomu prisel. Vypatral — s nemaljim osobnim riskem — jak ty rakety Odpalovat, lee neriskoval nadarmo: sloupy dSunu stoupaji skorem denne z Dunkirku; a s es. pozorovatelen je videt, jak nemecke pumy nemeckeho vynalezu dopadaji na nemecka postaveni, a kterak nemecke ambulance pojfideji semo tamo mezi zasatenrmi objekty a obvykl3imi cily ambulanci.

Generaluv vSTrok: "Ten gtabni kapitan je velmi gikovnSr elovek. Moc gikovriSr." Kdo getti es. tivota a vytad'uje Wince, to "ma dobre" u generala, jak se na vojne tika.

0

"Zkuste to", znelo generalovo velitelske rozhodnuti, kdy mu byl ptedloten plan trojice (podporudik, gtabni kapitan, eetat-aspirant), aby se rozhlasem vysilaly do Dunkirku Nemetm dopisy. Byly to dopisy, jet, obleteiVm vezla, ate nedovezla nemecka letadla, sesttelena. oblehajicimi. I vysilalo se na nemecke vine volani nemecke domoviny, vzkazujici do Dunkirku "vrat' se!" a "dej se zajat, nejde-li to ua jinak."

Naeelnik atabu urovnal cestu naptie vaemi technick3imi potitemi a "rozhlasova ztee" se vyvinula v akci podle oblibeneho generalova vzorce: ztraty aadne, abytek materialu eterove viny jsou prakticky zadarmo. Nemci, kteti ptibehli do zajeti, ptedstavovali tudit zisk — v Oenesenem slova smyslu — eistS7.

Ne vaechny akce mohou za valky probehflout podle idealni formule. Lee kde bylo risiko, bral na nem general i svSrm aivotem podil; rozhodne vetgi, net ptislugi jeho hodnosti. (Hodnost, podinajic ureitV'm stupnem, je do jiste miry synonymem pro "nesnadnou nahraditelnost prtbehem celkove operace.")

Seznam elenu (Dodatek)

RAD CIS. 122. — Tueak Jos., Tueak Willie, ftepka Eugene, Repka Lee, kepka Bennie, Felcman Frank a Felcman Jos. L.

*AD CIS. 88. — An'einec Henry, Balcar Anton, Bednat Charlie V., Buri Harry F., Chernosky Charles Jr., Chudej Henry, 6ntelka T. B., Collins Arthure, Cole Arthur C., Dixon Abner, Doubrava Richard, Dressler Jerome, Dvotak Henry, Dvorak Lea, Golden Leroy, Haisler J. P., Hanka Ernie, Hanka Frank Hanus Lotus, Hilsher Alfred, Holub John, Holub Jos., Hogek Elvin, Huser Frank, Jetel Charles. KadleCek F. A., Kagpar Victor, Kleoka J. J., Kleeka Sylvester, Klima Frank, Kotrla Leon, Ktigan Eddie, Kroulik J. J., Kueera Louis, Maliriak Jos., Maratek Richard, Mathauser Jerry, Martinka Jerrom, Mats Leroy, Mendl Johnie, Mikug Charles, Naplava John W., Naplava Stanley, Nedbalec Frank, Ojemann Henry, Olexa Henry, Olexa Erwin, Roman Lincoln, Roman Raymond, Rubach Henry, Ekhiller Eddie, Schutte Elmo, 8ebesta Leo, '8efaik Rudolph, Simpson Jimmie, Skalnik Clarence, 8' rubak Robert L., Staffa George, Valeik Stanley, Valdik Johnie, Vratel Albert, Vrana William, Wallace John W., Zobal Louis, Janak Victor.

Francie se pIipravuje postavit novou armadu v sue 43 divisi a jsou vaechny nadeje, ie tato armada, navazujici na starou voj:enskou tradici francoumkou, se pine uplatni jegte v te,to 'trace v boji proti Nernecku, odveke2nu nepriteli francouzskeho naroda. Francouzskj, ptiklad ukazuje, kolik shy a zdrave energie je stale v evropskych narodech, jei marne se polzotOeli zlomit Nemei v peti letech okupace,

takEDNI ORGAN SLOVANSKE PODPORUJICt

JEDNOTY STATU TE

OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS.

REDAKTOR — FRANTA MOU6KA — EDITOR Vydavatele — Publishers

6ECHOSLOVAK PUBLISHING COMPANY WEST, TEXAS.

Pfedplatne $1.50 roe. S •lbsciption $1.50 a year

Zineny adres zasilaji se do Hlavni T:Thadovny ye Fayetteville, Texas. Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

VeAkere dopisy, pfedplatne a oznamky budleg adresovany na: liestnik, West, Texas.

Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South.

PROC MAM 'FE HAD.

Me duSi.

Prod mum Te rad, Ty nevig snad, vgdyt' krasgi negli sveta kvety, jsou sladke, male Tvoje rety, jeg libal bych, jen libal, a o lasce Ti zpival.

Tys svet maj, vge me potegeni, Ten kdo nemiloval Tebe, co je laska nevi.

Prod vgdy rad sam na Te vzpominam. — Vgdyt' Tvoje Duge &sta., mild, tak srdce moje oslnila, ze snim jen, o Tobe, jen snim, Necht' spim anebo bdim. — Tys svet maj, vete me potegeni, ten kdo nemiloval Tebe, co je laska nevi.

F. H. S. V

Rozumejme si! Jest jistY neduh v tadech nagich, nekdy odtvodnenY, easto domY gleny — nedavera k to di one osobe z vYborti zabavniho, hospodatskeho atd. nejednou k jednotlivcam zrna nejoistgiho. Nedavete teto podati se easto rozjitiiti sydry a rafnice mezi merle soudnYm Clenstvem pro maliekost. Z komara udela velblouda, pogtve bratra proti bratru a elm svar horgi, tim pro ni lepe. Zalegi velmi na fadu, aby v takovYch ptipadech poeinalksi klidne a obeztetne i tehdy, kdyby hrot neclavery •ptimo proti nim samYm byl obracern Chybou jest, ge nastanou-li neshody nejake, nejlepgi z naginct, hledice na yea ptilig tragicky, ztraceji hlavu. Jedni s celou silou vagne vrhaji se proti "rYpalam," easto se ukvapujice ye volbe yyrazti — "feel sve zdrguje mug umelY" vYstragne pravi Salomoun — a ptilevaji jen oleje do ohne jednanim nepfedlogenYm, druzi zas odhazuji zbrari a ustupuji vabec s pole. Obe jest chybou. Nejlepgirn prosttedkem, ba jedinYm, jest rozhodnuti na zaklade pravdy a spravedinosti, ktereg pry nebesa prorageji; jak by tedy nerozmetaly barikddu, jeji g zakladni men snad pravdou, ostatek vgakraznonahazend sines smyglenek, hi a klepa? Leg ma kratke nOhy a co na nepravde 'zalogeno, stiti se jiste dfive di pozdeji. Valna Cast rozbroja v fadech n4icsh poystava obydejne z nedorozumeni. Tomai di onomu glaplo se na kuki oko a jig ,chen na sttege, o torn slygel druhY a tfeti neco zvonit, dtvrtY a pity neco ptida, gest* a sedmY z to lasky bratrske nemage to tak nechat, a neg to dojde k tticatemu, je z toho cela. loupe gna historka, neopatrny pak provinilec, jemug nic zleho ani na mysl neptiglo, zavilYm Sktdcern elenstva i tadu. Tu tieba ragne vystoupit a ukazati, co se vlastne stalo, pakti, kdo ochotne otevte-

li sluchu sveho klepum nejhlubgim, podivi se, jakY to gkyar jest pravYm jadrem veal aasami feknou: "Tote ktiku pro takovou maliekost", a bude pokoj. Velmi easto zalezi na pfedsedovi, aby obeztetnYm jednanim ukrotil vzboufene vagne, leckde se najde bratr, jen g dovede slouditi vrstvy zdanlive protichadne, usmiiuje tu bouti ye skienici vody. - Maje klidnY rozhled a nestrannost, postfehne nitky obou stran, jeg zachytne a navage eili zalata trhlinu mart. Zde trochu pkida, turn ubere, dojem ptiznivY sesili, neptiznivY oslabi, zjistiv napied, ge obe strany jenom dobra fadu gadaji. Klepatstvi, ktere tolik tadi ye spoleenosti, nemelo by miti naprosto mista v tadech. Co proto holazYch svarti, kolik neptijemnosti a gratek. Nestoji vabec vgechno to klevetnictvi za pohorgeni, jeg' vzbuzuje. Nevydavejte se proto, bratti a sestry na tuto "vdleenou stezku" — starchbabic, neplet'te temto sudiekam do temesla jejich, od pradavna vysadniho. Snadno byste toho dogli, ge by vas poditaly do jejich cechu, stall byste o slavu takovou? Verime, ze ne, poruete tudig jazyku svemu, bud'te panem jeho. V kadu pak hled'te vL:emogne zacpati prameny klevet, vzporninajice vYroku knihy Pfislovi: "Kdyg neni diev, name chat; tak kdyg nebude klevetnika, mar utichne."

Jiii Washington v 16. roce van rnel po ehozeni do gkoly a pustil se do zememefiet,stvi, pak se dal k virginske milici. Kdyi general Brailock pfigel r. 1754, aby fidil boj s Francouzi, vzal Washingtona do sveho gtabu, a tak Washing nabyl hodne vojenskYch valeenych zkugenosti.

Houstonska Filharmonie na vinach tamnejgi vysilaci stanice ptedstavila se texaske vefejnosti dvema koncerty, posledni byl v sobotu IT 6 hod. veeer a na pokadu jeho byla hudba slovanska — ruska overtura a tti tance ze Smetanovy Prodane Nevesty — Skoend, Furiant a Polka. Padesati elennY symfonicky orchestr pod taktovkou Arnogta Hoffmanna je teleso vynikajicich hudebnika umelca, znamenite secvidene, poddajne a pokud se tYee jedricttliwYch skupin nastroja, uspokojive vyrovnane. Snayacova sekce orchestru je vYborna byt' na poeetnost sekci pigtca a zegt'll (trubky, lesni roily a trombony) ponekud slaba. Dirigent Hoffmann je patrne hudebnik vysokYch kvalit a bohatYch zkugenosti dirigentsk*ch, majici pied sebou skvelou karieru. Houstongti obeane maji se dire pochlubit, my v severni east jim prozatim troginku zavidime, jegto druha metropole Texasu — Dallas ptitomne symfonicky orchestr postrada. Pied valkou dallaska symfonie byla hudebnim sdrugenim prvotadYm.

Vzdani se SAW dne 19. I-Una 1781 valka za neodvislost byla skoneena a nejdulegitejelm einitelem koneeneho viterstvi v boji revoluenina bylo osobni viidcovstvi Jaiho Washingtona. storie /lam dnes kika, ie Washington site nabyl nejvetSim duchem sve doby — Franklin jej pfedeil v tom mem ale za to mel v tgasne mile onu silu charakteru, ktere v tech elobach bylo nejvice potfebi, jelikoz ton ziskal si lasku fgeho vojska a naprostou dfiveru v gech spolu°Want. •

Dvacaq unor 1934 ... Dne 20. imora 1934 konal se ye Vidni pohteb padesati vojaka "Spolkoveho vojska Spolkoveho statu Rakousko" policista, kteii padli za obeanskYch boji, jeg byly svadeny ye Vidni mezi 10. a 20. onoho mesice tnora pied jedenacti lety. Tolik se sebehlo od onech dob, ze je tteba si zopakovat, ell glo: glo o spor mezi rakouskYmi socialnimi demokraty a mezi regimem kanclete Doilfusse, kterY hajil svaj stavovskY re gim kulomety proti socialistam, a diplomatickYmi notami proti nastupujicim nacistam. Socialnim demokratarn. se ubranil.; naciste ho za etyti mesice pote . . . Pohfeb vojaka a policista byl s7.avnY a sam kanclef Dollfuss mluvil nad jejich hroby. Bylo to v den, kdy se jegte koufilo z trosek delnickYch dolma, rozstfilenYch Dolifassovjim delostfelectvem. Krasne, svetle a zahradami yroubene domy, ktere postavila pokrokova mestska rada Vidne, se tipytily v zimnim slamci: jejich praeeli byla oklovana stfelarni z DuAelt a kulometa, jeg otloukly omitku a obnagily

piskovec zdiva. Ve chvili, kdy kanclet nad rakvemi "obranca vlasti," jak jim tik-al, raodlili se jegte mnisi ve vezeriskYah kaplich nad mrtvolami tech, latere slavnY soud odsoudil a dal popraviti. 0 vadcich delnictva, kteii skoneili na gibenici, nesmel tenkrat nikdo rici, ge padli jako obranci vlasti. Dollfuss nejednal tenkrat jen na vlastni pet. Byl navgtevou u Mussoliniho, byl dale v Budapegti gyg m naslouchal velmi pedlive hlasam zNemecka, jeg prochazelo opojenim prvniho roku nacismu. Signor Gayda, bYvald hlasna trouba bYvaleho Duceho, piedvedl tenkrat v ttednim tisku, v ste Giornale d'Italia pozoruhodnY provazolezeckY vYkon: snagil se uvesti v soulad italsko-nernecke kumpanstvi na odboj a vYboj s rakousko-italskYm pfatelstvim, k nemu'g se zavazal Mussolini. Kanclet Dollfuss dal v druhem tYdnu mesice tinora 1934 udusiti myglenku, ge by Rakousko mohlo bYti samostatnYm, pokrokovYin a dernokratickYm statem Dne 19. triora oznamil nemeckYm rozhlasem nacista Habicht, ge "nabizi Dollfussove vlade ptimeti zdeli osmi dni." Byla to "odmena" za to, ge Dollfussovy jednotky odklidily nacistarn s testy nejnebezpeenejgi odparce, rakouske bojovniky za svobody. Dne 20. imora 1934 tedy konal se ye Vidni pohfeb vojaka dne 28. &lora 1934 skoneilo Habichtovo "ptimeti" a v Ingpruku a v Linci zadaly bouchat znova nacisticke purny. Dnes, pp 11 letech, vidime souvislosti, je g byly tenkrat neelive zakrYvany. Dollfuss zemiel na snahu vykliekovat nacismus i demokracii. Gayda, Mussolini zmizeli v propadligti dejin. Z tech, kdo pomahali kopat Rakouske republice hrob, jsou jegte u moci duchovni nastupci Gcebbelsovi a ovgem nacismus. Lee i na ne dojde a vaktiseni Rakouska, to jest deklarace Atlanticke charty, je otaZkou Casu, jen g neni daleko.

Sebedfivera spojenct, take a drtive Mere nyni zasazuji Japoncum general MacArthur a admiral Nimitz v zemich jejich lupu, to jsou pod,statne znaky posledni a rozhodne pro'retry valeene Ani skulina nezfistane otevtena, kterou by mohli uteci naciatieti

Kam posilati zasilky gatstva a obuvi. eskoslovenska Pomocna akce zapodala ug proyadeti svaj tkol a prva zasilka gatstva, pradla a nejnutnejgich leku dogla ug do Podkarpatska, kde pitata byla s nepopsatelnYmi projevy potegeni a dikii. Rude armady stoji dnes ye stfedu Slovenska, sbory generala Koneva bligi se nezadr ku Dragel'anum eirrig severni hranice Ceskosloyenska jsou takika pod ochranou moone vojenske moci Soveta, president dr. Beneg se syYm kabinetem opougti tohoto tYdne LondYn a jede do Moskvy, odkud °debate se do nektereho mista na Slovaei, aby tu zapoeal prvni kroky k ustaveni vlady osvobozene Csl. Republiky. Usvit nove doby porobene stare vlasti po'bind se gifiti jasne slunce svobody a nezavislosti dostavi se snad dfive neg se eekalo a proto samaritanska prate Pomocne akce je uz na dosah ruky a znamen6 to pro desky pocti ye citici srdce — pomahej gtedfe a ihned! Sbirejte obnogene gatstvo, pradlo a ()buy neodkladne. Darovane veci musi bYti v dobrem stavu, eiste, vyspravene a prozatim nejvice je zapottebi soueastek teplYch. V kagdem miste magete sbirati darovane veci, na miste je zabalit do pevneho platna ei tyrdeho baliciho papiru (netfeba dteIrene bedny) a odeslat na tuto adresu:

American Relief for Czechoslovakia, Inc. c./o. Russian War Relief Warehouse Fordham Landing Road and Cedar Avenue, Bronx, N. Y. (Via — New York Central Railroad or New Haven Railroad). Posledni poznamka v zavorkach musi bytti na Bill of Lading.

Odkazem tete* valky je nenavist vgech potlaZen-Yell proti Nemecku, proti tomu Nemecku, jehog obearie se dali do slugeb zvleileho neeni o Herrenvolka. Ti, kdo v Nemecku se chlubili, rig jsou piny Evropy, jsou na konec gtvanymi Ale trest nesmi byt meng viny, to je sainozfejmy pogadavek a tento poiadavek bude spinen.

Piedseda SALT. bratr Viad. Maudr se pozdravuje a bude pfevezen doma v techto dnech. ObetavY pracovnik druhe osvobozovaci akce ArnerickYch Cechoslovaka upoutan byl na lose v houstonske nemocnici po dobu dlouhYch prop nekoneenYch tni mesicfi, jedne doby v nebezpeene krisi, jia jeho organism gt'astne pfekonal. Vlekoucim se postupem lefty vaZne choroby bratr Maudr telesne seslabnul a bude mu zapotfebi delgi doby ku zotaveni, phi nia mu bude znamenitou pomocnici i spolednici jeho dobra chot' pani Maudrova. At' nam energickY a obetavY pfedseda SALT. se co nejdfive a nadobro uzdravi — coZ je uptimnYm pfanim vgeho elenstva celonarodniho sjednoceni americkYch techoslovakil Texasu.

Spojenecke sebevedomi a poeetni jistota o vYsledcich vojenskYch akcich projevily se v poradach presidenta Roosevelta, Churchilla a Stalina, ktere se konaly na Krymu. Projevily se v bezpeei vojenskYch plane jako v naproste dohbde techto zastupct tni velmoci ohledne plant na kontrolu Nemecka, zajigteni trvaleho miru, utvofeni mezinarodni komise a pod. Je pevne pfesvedeeni v Moskva, ae Ruda, armada je schopna zasadit smrtelnou ranu Nemecku jegte do podzimu — Anglie a Spoj. Staty ratty a ochotne se pfidaji k tomuto fideru, ktery uvolni obrovske spojenecke sily proti Japonsku. Spojenecka testa k viterstvi vede spadnYmi fiseky: Dne 11. kijna 1944 padla Klua, 15. kijna Petsamo a 25. fijna vstupuje Ruda armada do Norska u Kirkenes a osvobodila polovieku Podkarpatska. V Pacifiku vylodili Amerieane vojsko na Filipinach a velka namotni bitva, do ktere zoufale Japonsko hazardn& nasadilo velkou Ust sveho pacifickeho lod'stva, skoneila japonskou poraIkou ve dnech 24. a 25. l'ijna. 0svobozen byl Belehrad, na zapadni fronte pada nemecka, baAta v Holandsku, spojenci stoji na nemeeke Ode. Ohroleno je Poruti a s nim cela rYnska prnrnyslove. oblast. Na VYchode armady Sovetu osvobodily cele Polsko, obsadily VYchodni Prusko, PolskY koridor, pramysloyou Last Pruskeho Slerska, dobyly Budape gt' a vet& east vYchodniho Slovenska — Sbory margala 2ukova pfekroeily feku Odru v since 120 mil, zatim co armada generala Koneva Ohne na Drild'any a na zapadni fronte zrovna v techto dnech spojenecke armady bugi do Siegfriedovy linie od severu po hranice Alsaska. Videri je ve smrtelnem nebezpeei, uzavirajici Ci otevirajici cestu k alpske rude, avgak take do Bavor a do eeskYch zemi. 0 vgechna stnediska bude v nejbliagi dobe sveden zapas sousttedenYm ntokem, pro neja vgechny nynejgi boje jsou zakladnou a nezbytnou ptipravou. Ve spojeneckem tabofe, v tabone o svobodu bojujicich narodt neni jia pochybnosti o vYsledku valky. Velci spojenci snail svou silu i sve moanosti, a jsou si vedomi sve odpovednosti za uddeni miru. Zasluhou yelkith mun, ktere bojujici lidstvo vydalo, zasluhou odhodlanYch a hrdinnYch armad a zasluhou potla.eenYch a nieeho se nelekajicich a vge obetujicich narodt, dokoneuje se dilo, ktere znamena konec temneho veku Evropy, znamenajici konec dobyvaenYch plant loupealvych Germant a Japonet a vgech jejich pomahaea. Na evropskYch a svetovYch boji gtich byl sveden a je vybojovan boj lidstva o svobodu, o to, aby tato svoboda i bezpeei byly pfigtim generacim zajigteny a odevzdany neporugeny.

Konec nemeckeho panstvi v Evrope. V poslednich tYdnech valky zrychluji se kroky viteznYch spojeneckYm armad. Od lofiskeho dervna shroutily se pod tlakem utoeicich spojenca Obrovske plochy tizemi, kde Wind se pokladali za nezranitelne a peyne posazene pro obranu dobyte Evropy. Na VYchode, na Baikal* v Macl'arsku„ na Slovensku, ye Francii Belgii a nyni i v Holandsku a koneene v Norsku, borti se nezkletitelne nemeckY odpor. Nacisticke vrchni veleta zna situaci nepochybne lope, kdy g vynutilo totalni mobilisaci pro pracovni slugbu, ktera kope zakopy i pro Volkssturm, ktery ma nahraditi ztracene roeniky Wehrmachtu, vybite pro uskuteenovani vYbojnYch plant hitlerovskYch. Ua i generalove Reichswehru opustili Hitlera a udelali nezdafenY pokus o jeho odstraneni. Naciste-vynaili jejich Cinu, aby podchytili Nemce a udelali je poslugnYmi sluaebnlky, ye chvili zoufale obrany nacistickYch zlo-

Tu konei svetavladnY din. Goebbels se marne dovolava, shovivavosti evropskych kapitalistii, kdyt' dnes vykkikuje, ae prece neni v za.jmu Anglie, aby mezi ni a Sovety bylo v Evrope vacuum (prazdnota). Nacisticke Nemeeko, poralene a rozdreene nabizi sve sluaby katova pacholka. Pokougi se nabidnout sluaby svetove• mu kapitalismu v domneni, ae ho oehotne poukje jako hradby proti "bolgevisovani" Evropy. Jen& Britanie, ktera, picedloaila Beveridgeuv plan, kterY venejne uvaZuje o kontrole kapitalu a nutnosti planovaneho hospodakstvi, ktera podepsala smlouvu o pratelstvi se SovetskYin svazem, udinila za teto valky velkY krok ku pfedu a davno ua neni onou slabou Anglii Chamberlainovou. Churchill, politik a statnik, se umel dostateene poueit z dejin Evropy a sveta, a velke delnicke hnuti ye Velke Britanii vykonava, dnes podstatnY a yYznamnY tlak na yekejne mineni. Na sjezdu TUC jeden z mluveich neki, ae jest neuvefitelne, jak prudce a razne se zmenilo vefejne mineni v Anglii za poslednich 12 mesica. A prase Nerneeko bylo tu zkugebnYm kamenem. Ovgem Nemci maji o to take zasluhu. Spatni psychologove (dugeznalci), jako vady, zaealy fitoky letajicimi bombami. Brit a pkedevgim LondYrian, odhodlanY bojovat za svou zemi a snaget fitrapy poznal, ae tu nejde o valee-nou zbrari, ae to neni vabee zbrari, jen hrubY a nesmyslnY zastragovaci prostfedek. At' se Nemci chlubi jak chteji genialnosti svYch technickYch mozku, sami nejlepe museji feat, ae nemaji sil,aby zastavili ye viteznem postupu zemi, ktera je odhodlana s ostatnimi spojenci porazit germanske nepfatele lidstva. A Himmlerovy vyhrtaky, ae nacicisticke podzemni guerily odpravi kaadeho Nemce, kterY by byl ochoten spravovat poraaene Nemeeko, poznovu potvrzuji nevenicim, ae vrahove nedovedou myslet na nic jineho, nea na nova zloeiny. Valeeni zloCinci, odpovedni za zverstva pachand na nevinnYch evropskYch narodech, pokou geji se uteci ze sve odpovednosti tim, ae obraceji zbrari proti Nemeam samotnym. VS'echny ty snahy jsou marne. 0 Nemecku bude svedeit vie nea deset miliona delnika a delnic z cele Evropy, pracujicich dnes v nemeckYch tovarnach a na nemeckYch polich. 0 Nemecku budou svedeit neseetne hromady popravenYch a umueenYch v cele Evrope. 0 Nemecku sveddi vgechny jeho zyleile a nelidske einy. Tentokrate se nepodafi Goebbelsovi, aby se pro vYriatky z Goetha a Schillera- zapomnelo, ae totes Nemeeko vydalo Streichery, vrahy, SS-many, a ae jim dopomohlo k moci pfijalo jejich vYbojne a otrokafske metody a jasalo k jejich zlodinam a schvalovalo je. Bezpodmineend kapitulace spojeneckY to poaadavek, pfedstavuje konec nacista, a konec nacistickYch zloeint.

Dfdeiite uixmorneni! Kdyz pigete na Al. iIfadovnu skrz jakoukoliv zaleiitost Okajici se vagich poplatkft neb dluhu proti vagemu eertifikatu, neb vageho pojigteni u S. P. J. S. T., Ci ohledne doclasky Vestniku — udejte vidy neb sidlo vaieho radii, neb eislo vaAeho certifikatu.

V

Rad Pokrok Sweet Home, 'Oslo 63. VaZena redakce Vestniku, eteni bratfi a sestryJak pravi pfislovi: kdo se da, na vojnu musi bojovat, a tak ja kdya jsem ustanoven dopisovatelem nageho nadu, tak obCas jest mou povinosti neco do nageho organu napsat. Ptedne chci podat elenstvu nageho fadu nejakou zpravu, co a jak si stoji nag nad. Do konce roku 1944 nag nad mel dospelYch Mena 190 a v Detskam oddeleni 22 Mena. Celkem 212 Menu. Ve vojenske sluabe Spoj. Statt slouai 35 elena z nageho Mdu. treetni vYbor v lednove schfizi pfehlednul knihy nagich fadovYch afednika a nalezl vg'echny tety v poildku. Bilance z roku 1944: zbYva za pokladnikem $106.23 a mimo toho nag fad drai za $300 U. S. bonda, a nage spolkova budova ma hodnotu asi $500, tak celkem vzato stojime si dosti dobfe.

NemecenskY odbor jaksi pokulhava a neb,ide to mot lepgi dOkud podpory nebudou vetgi poplatek se bude platit jen jednou za rok. 1‘1*bet' jak nyni vetgina elenstva navatevuje schtze, jest teak° nekoho do tohoto odboru ziskat. Mnoho elena si zaplati rimrtni poplatek jejich pojistky na celY rok u br. teetnika a do schazi

RESOLUCE SOUSTRASTI.

My, ni/epsanY resoluoni vYbor nadu Karel Jonag Cis. 28, v East Bernard, Texas, projevujeme jmenern vgech Mena nageho nadu uptimne citenou soustrast pozastale rodine nad ztratou jejich nenahraditelne bytosti, a nageho spolubratra, Franka

ktery zemfel dne 8. fmora ve veku 74 let a p0ehovan bly na katolickem htbitove v East Bernard, Texas.

Vime zarmouceno, rodino, ae Wee nesete ztratu zesnuleho, afgak budit yam alespori Casteenou atechou, ae i my, spolkovi bratti a sestry, soucitime s vami ye vagem zarmutku.

Tob6, bratfe, pfejeme lehke odpodinuti a Best budia Tvoji pamatce.

Usnegeno, aby jeden opis teto resolute byl zanegen do faclove protokolni knihy, druhY aby byl zaslan pozastale rodine a original aby byl poslan k uvenejneni do Vestniku.

Dario v Eest Bernard, Texas, dne 7. iinora 1945.

Martin Brzak, John Kledka, John GajevskY, resolueni vYbor.

nechodi, a s takovYm jeclnanim taj. N. P. nemil pkileaitost s 'deny se sejit, aby jim mohl heel a prospech Nem. Odboru vysvetlit a je hledel do tohoto odboru za eleny ziskat, ale aby nekdo za Cieny jezdil anebo jim dopisoval, to neni mOtne — nebot' zadarnio ani slepice nehrabe.

Bratri a sestry, ktefi jste Cetli protokol z minule • schaze Hl. tfadovny ye Vestniku ze dne 14. fmora 1945, asi jste si vgimli, kde mistoptedseda Hl. Unadovny odepfel pfijmouti resignace nekterYch feditelti natl. Jednoty, kteri jsou organisatoti, ae jejich prate co mistnich zastupea v organisaeni praci jest nevyhnutelne zapotfebi a aby east elanku novYch stanov Cis. 38. byl zmenen, kterY zni: tadmi Clen HI. tladovny ani jeho manZelka nemt2e bYti jednatelem Jednoty a dostati plat za svoji praci. Slovo 'Men' ma bYt zmeneno na "idednik" a tak teditele by byli vyloueeni a mohli by pokraeovat nebo zastavat anad co mistni organisatoti jejich fadu. Dle mai° asudku myslim, ae feditele jsou tea arednici Hl. f.Tfadovny, nebot' vYznam slova "neditele" — viz sprawl — jsou telesem jen'' spolek nebo obchod vedou, rid/ a dohliai aby vge bylo vedeno spravne. A tak timto padem by se mel pfepisovat, at' zastane jak to sjezd odhlasoval.

Jak se doeitame v dopisech ye Vestniku, jest mnoho stianosti, ae schtze nadove jsou slabo navtevovany. Podat nejakY dobrY navrh, jak by se to dalo napravit jest take teako. Nemateli nee° vic nea zahajeni sehaze, eteni protokolu z minule schaze a nektere jine beano zaleaitosti spolkove, takove feel mnoho aenskYch a mladgich elent nezajimaji. Schaze musi bYt vice zajimave, vie pro zabavu a pfatelske pobaveni — zpev, hudba, detske dellamanky, obeas proslov nektereho elena z HI fr'ad evnv lunch a obeerstveni. A take vybrana, a darovand eesko-anglicka knihovna by moans pfitahla mnoho elent, aby si vypuidili nekterou dobrou kniaku pro poueeni a zkraceni 7irnnie.h veeera. Nekdo fekne, dobfe se ti bratfe pje, ale hate to uskuteenit. Ano, dalo by to trochn rat/ ahv a orace, Ale co mame nebo destanem e bez nrace? veci pri dosaaeni n4 akeho cile jest: chtivost a dobra, vale. Uvaaujte o tom, bratfi a sestry a moans, ae kdy2 dame vAichni hlavy dohromady a nice pfilotime k dilu. .2e by se melo dat new delat.

Poeasi mame vetginou degtive. 71rou aadnou. TraYa se zelend a ovocne stromv a sginkove rune 17retou. Posmevaeek a eervendeek si notuji: Ptijde jaro, pkijde, zase bude maj. Rolnici nomalu onou, jak se da. Tomatv uz jsou vetginou vysazene v nadkach. Pro dnegek dost.

S pozdravem na vgechny dtenale a etendity tohoto listu, Karel J. Havlik, Md. clop.

UNNRA And Shipping Space

Bohumil Bilek

In Mr. Churchill's words, "all eyes of the world are turned" to the political situation of Greece. We do not intend merely to add some more to the innumerable articles already published on the subject. What we propose to look at is the larder in Greek homes and the supplies for the shops in the Greek homes and the supplies for the shops in the Greek cities. They all are practically empty, and have been for a number of years.

Of all the nations under German occupation, the Greeks suffered most in this respect. There was famine, even in the once rich agricultural regions. The International Red Cross, especially its Swedish section, came to the rescue. Its unceasing efforts did all that was humanly possible under the Germans. At last food began to pour in; it was insufficient to relieve hunger everywhere, but the famine was cured except in the most inaccessible districts.

The German retreat began. The liberating armies found the country in a desolate state. The eyes of the population turned in hope to the stocks held by the Middle East Supply Centre in Cairo. These stocks were known to be vast. Allied broadcasters to Greece had been speaking of them for years. Some food, clothes and medical supplies were shipped to Greece. Their quantities and items have not been stipulated by UNRRA or any other organization of the United, Nations. They were simply surplus military stocks which the Mediterranean Army Command decided to send. The time for UNRRA has not yet come. This was the period of military operations. About 120 UNRRA experts went to Greece to help in the distribution and to study the conditions in the country so as to prepare for their time of action when it came. But this time did not come. The shooting in the streets of Athens put an end to all their hopes. Soon lines of communications have been cut to such an extent that supplies could not reach their destination. Often to supply would mean to support the opposing fighting forces. It was too late to do anything.

We will focus our interest here on the period prior to the fighting. Voices were raised at some meetings of the United Nations' representatives recommending ample help as soon as possible, to alleviate the political tension. Nobody ever maintained, of course, that sufficient supplies are enough to safeguard peace in a country. All of us know that unrest occurs even in countries with abundant food. It has merely been suggested that substantial lack of food and political peace are incompatible in a country with so many irreconciled ideologies.

But sufficient food did not arrive. And soon, the threat that even the limited supplies would cease was used as a weapon against E.L.A.S. and E.A.M. We have seen that this weapon did not make an end to hostlities, but still, there the matter lies at the moment of writing.

We do not intend to deal here with the specific political conditions in Greece. It must suffice to observe that political events have prevented UNRRA from fulfilling its task — even before its work had the chance to begin.

Obviously, Greece is not a test-case for UNR RA. But an observer of European affairs cannot help noticing that in other countries, too, where UNRRA's help is urgently needed, it is not forthcoming. Yugoslavia is one case, the liberated Part of Poland another.

According to its statute, UNRRA can only act after being invited by the Government in question. Let us suppose that this invitation

suddenly arrived tomorrow. We venture to think that UNRRA, with its present means, would be unable to fulfill more than a fragment of its tasks.

How Czech Students Died n Sachsenhausen

An eye-witness account of the mass-murder of Czechoslovak university students in Sachsenhausen (near Oranienburg) concentration camp was given in London by a former Czech

UNRRA's personnel has sometimes been criticized. The critics assure us that many of its officials have been chosen haphazard. We know, on the other hand, of many authorative experts within its ranks. For instance, the considerable number of social workers, sent to Cairo some months ago, all hold a medical or inmate of the camp. The witness, a Prague other adequate university degree; at least eight worker, was detained in Sachsenhausen years of practical experience in depressed areas Autumn 1939, and saw the captured students was required before they could be attached to arrive in the concentration camp, about Nothe mission. The quality of UNRRA's person- vember 19, two days after the massacre in nel will be proved by the actual work. This and Prague which caused November 17 to be, cethis only can be the test. lebrated as International Students' Day since

The crux of the matter is that UNRRA has then. no shipping space at its sole disposal. There are sufficient stocks in reserve to be used at a "It rained hard," the witness said, "and the moment's notice, but these are either in Bri- students arrived in the camp drenched. Yet the taM or, for the greater part, on the other side whole night they were kept standing in the of the Atlantic. The Governments of Belgium yard of the camp. Many of them became ill and the Netherlands are in a similar position. with pneumonia and died. As they were practic They have not decided to make use of UNRRA, Czec ally deprived of medical help, about 400 but they are unable to bring the bulk of their h students perished in this way until own goods across the channel. The Yugoslav spring 1940. Government, again, cannot draw its own ships

"Their prison outfit added to their suffering from the Allied pool and use them to help its and increased the death rate among them. Unown country, the most suffering of all the like the rest of the prisoners the Czech stuliberated territories. dents were given no winter outfit and no un-

The position of Czechoslovakia is different derwear or socks. Some of them had to go in two respects. Firstly, she has no direct ac- about without hats or gloves. The students cess to the sea. But this difficulty has been were lodged in barrack quarters which normovercome by the generous decision of her Rus- ally held about 70 people. This time, however, sian friends to unload goods (destined as first they had to hold up to 400 Czech youths. No aid to the people of the eastern part of Czecho- beds were supplied and the students had to slovakia, already freed by the Red Army) in sleep on palliases. No bed linen was supplied her overcrowded ports and to transport them and they were given two thin blankets irreto Czechoslovakia on her overstrained rail- spective of the weather. ways. The second difference is that the Government of Czechoslovakia has asked UNRRA to start bringing in relief. As a result, several thousand tons of provisions are waiting in the United States to be delivered to Subcarpathian Ruthenia. But here the differences end. In spite of all good-will, UNRRA has been unable up to now to-procure the necessary shipping space.

We have no intention here of blaming UNRR A. UNRRA cannot give what it has not got. UN RRA would need about 200,000 tons of shipping space to bring all the most urgent relief needed at a given moment in all parts of occupied Europe. If conditions remain as they are at present, this relief will not be forthcoming.

At present, all shipping space is allotted by a combined Anglo-American board. It is an immense task, with the war against Germany not yet ended and the war against Japan making ever increasing demands. No Government of the smaller United Nations takes any part in the decisions of the board. Every Allied Government is fully aware of the great responsibilities involved.

Solidarity in the war against the common enemy is the accepted supreme need. No Government has ever even suggested in public that shipping space could be allotted in a different way than it is. All they can do with good conscience is to supply facts about the needs in their respective countries, ask for help, if possible, and hope for the best.

We would not dream of expressing even a shade of criticism. All we want to do is to show

"Soon after the students arrival about twenty of them were singled out by camp authorities. No more was heard about them but their inmates received word that they were tried as the leaders of the Prague rising and later executed.

"When the particularly brutal SS officer Redwitz was appointed to the camp and the treatment of prisoners became exceedingly severe, dysentry broke out among the inmates. The disease raged in the camp for some two months but no medical aid was given and no counter-measures taken. Czech medical students organized their own medical service and fought dysentry, scarlet fever and diphteria which were ravaging their ranks. At the beginning of 1940 students were allowed to receive one food parcel a fortnight as the death rate among them was rising. If they received more, the contents of their parcels were fed to the camp pigs.

"Despite their trials the students managed, in February, 1940, to build a radio set which they hid in a mattress. It was discovered and reprisals were severe.

"Later in the year the students were sorted out and either sent to the concentration camp of Dachau or consripted into German war factories."

The Czech male teachers are enjoying the where the responsibility lies. We just need to special attention of the occupation authorities. realize: If no shipping space can be made Nearly half of them have been drafted to work available to the United Nations Relief and Re- in factories and women teachers have been habilitation Administration, then no relief can sent to replace them. But as the number is still possibly be administered; one of the greatest insufficient, two or three classes have been experiments in the history of human solidarity formed into one, in which instruction is given. is then bound to fail. to as many as 80 pupils,

HALF OF THE CZECH TEACHERS DRAFTED TO WORK IN FACTORIES

'The King Of Lampedusa"

A. J. Fisher

Men and women whom we have given up, and often, perhaps, half forgotten, and once more on the stage — in Paris and Brussels. But there is a personal prelude to this most recent chapter in the story of the liberation of two countries.

18,000 of Belgium's 90,000 Jews and 250,000 of France's 400,000 have survived the horrors of the occupation and the racial laws. The outside world has so far heard little about the fate of these twentieth-century outlaws though it knows the story of the Jewish units who fought side by side with the French Maquis in the fight for freedom. But here their fate is anonymous. From Belgium I have heard the more individual story of a Jewish family in Brussels, told in letters which have reached London by army post.

Years ago, two bag-manufacturers named Charendorf had come to Belgium from Subcarpathian Ruthenia. The protecting hand of the Belgian Queen Mother could only cover Jews of Belgian citizenship, lest her plea to Hitler should be ineffective from the outset. Not having been naturalized, the two Charendorf families — like the vast majority of their co-religionists — were therefore among the first to be persecuted. For two long years they were hunted like wild animals, exposed daily to all the dangers of Hitler's and his Quislings' man-hunt. They lived in a.,damp cellar, trembling at every approaching step. Was it the White Brigade bringing food (obtained in the Black Market, of course), or was it the Fascist hirelings, led there by denunciations or carrying out a systematic house-to-house search? Food was scarce, but these Jews did not starve. By underground ways, the "Jewish Council of Elders" sent money for foodstuffs to the White Brigade, from whom it reached that "underworld" whose only crime it was that its people were Jews. Thirty million Belgian francs were spent in this gigantic relief work. Yet it would be premature even today to reveal the sources of this money, or the ways and means of Allied and neutral aid.

Besides giving material help, the White Brigade had to give many other kinds of help in their Jewish relief work. They exchanged messages between the Brussels cellars and the Belgian convents where Jewish children, passed off as Christians, were hidden. Among these convent pupils, equipped with false passports, were the daughters of the Charendorfs, who had been born in Belgium and spoke fluent French. It was no medieval "charity" which was extended to them in these convents, no compulsion of conscience or religion. For two years, children and parents heard from one another only through the Belgian patriots, and the only happiness of those left behind in Brussels was a sign of life from their children.

For about two years, the two Brussels families did not see the light of day. Only when dusk fell they ventured outside for a few moments to get a breath of fresh air, while the White Brigade kept watch. Danger lurked everywhere, doubly great for them on account of the curfew for Jews, the order (which they of necessity disregarded) for Jews to wear the Star of David, and last but not not least the organized mass arrests, meaning deportation to the East!

One day, the White Brigade caused a sensation by bringing a radio apparatus, formerly owned by Jews, which had been withheld from the of fioial requisition. To prevent the danger of noise, old-fashioned ear-phones were used for listening-in. Thus, the B.B.C. found its way into the cellar of the Brussels Jews, giving pleasure, hope and confidence, and lending some color to the grey everyday life. Naturally, the Charendorfs specially enjoyed listening to the occasional broadcasts in their Yiddish mother tongue.

Quite surprisingly, the Voice from London

caused a sensation. An extract from the Yiddish comedy The King of Lampedusa, was announced. World success — six months' run with a packed house in the East End of London, then a tour of the provinces — New York, Canadian, even Moscow Premiere — first Hebrew performance in Tel Aviv — English stage version — film rights acquired by an Anglo-American company! Then only came the name of the author: S. J. Charendorf.

A storm of emotion breaks loose. As in a dream, they repeat over again the two initials, behind which is more than words: the brother and brother-in-law. Millions of Red Cross messages had never reached their destination. Since Hitler's occupation of Belgium, they, too, had not received a single sign of life from England, the free country.

The whole thing is overwhelming to them in their solitude and isolation. Only gradually they begin to grasp the meaning of the broadcast, that strange humorous story of a Jew in the free, democratic world. About eighteen months ago, Sergeant Cohen, son of an East End tailor, made a forced lading on Lampedusa, and to his astonishment an Italian officer rushed up and offered to surrender the island to him. This really funny story is the centre of the whole comedy. The amusing drama of an East End tailor about a Jewish kingdom ruled by his gallant son — under British mandate — is bound to meet with an enthusiastic and affirmative response in the heads of a people which for centuries has been longing for a home. (The absence of such a national home is, of course, felt with special intensity by those who are suffering under barbaric anti-semitism.)

For weeks the King of Lampedusa remained the main topic for conversation, as a ray of hope and an ideollogical bridge to the outside world. Then, one sensation treads on another's heels. The wireless reports the fall of Paris, Belgium follows, even before the chapter of France is finished. At long last the cellar doors are opened. Brussels, too, has fallen to the Allies! The bright daylight hurts the eyes, until gradually they grow accustomed to it again, as well as to the sound of voices, which is still irritating at first. It takes time to shake off the fear of the persecutor which has become a subconscious obsession of the hunted. Poverty, living on starvation diet in empty rooms (without beds or even blankets) are more than compensated by the physical freedom pined for through an eternity of darkness.

Reunion with the children is a great event, unfortunately even exceptional — 5,000 others have become orphans.

Every Sabbath, the Charendorfs go to the Synagogue and there try to get into contact with English soldiers. Every time, their first question is: "Where do you come from, and have you by any chance seen the King of Lampedusa? Very often the reply is: "Yes." But weeks go by, until someone adds: ,` . . . and the author is even my best friend." A strange coincidence — before volunteering for the army, this liberator in British uniform used to work in the Press Room of the Ministry of Information in London. At the next desk sat S. J. Charendorf, correspondent of the New York Jewish Morning Journal. The two became great friends. After countless personal details — there seems to be no end to the questions — the Brussels Charendorfs are told at last how their London brother, who had never written for the stage before, conceived the idea of his now world-famous play.

A cable from his paper, telling him to find details about Sgt. Cohen's family and past life, had given him the idea that the story offered material, not merely for a news paper article, but for a whole play. Only five weeks later, after long nights of work, he completed the stage play which, within the next forty-eight hours, was accepted for the-East End Premiere.

Breakfast ended the conversation in a practically empty Brussels flat. Then a long letter

was sent to London by Army post: For S. J. Charendorf it was the first, though indirect, news about his relatives. After three years they had risen from the dead and were alive. The King of Lampedusa had built the bridge to them. And no previous success, however great, could be more pleasing than this.

Meanwhile regular correspondence became the rule. The last letter from Belgium answered many personal questions: "Your brothers are beside themselves with joy. The Yiddish Theatre in Paris has been re-opened with the King of Lampedusa, played by the drama circle of the Zionist Organization. Now your King is coming to Brussels. Here, too, it will be the first performance on the Yiddish stage after the liberation."

OATH TO CZECHOSLOVAK REPUBLIC TAKEN IN ITALY

The following letter was received by the Czechoslovak Ministry of War in London, from a leader of the Czechoslovakian Partisan Group in Northern Italy:

"The words which you are about to read are written by a former officer in the Governmental army of the so-called "Protectorate" of Bohemia and Moravia, now a leader of the "Monte Lera" group of Czechoslovakian partisans at . . . in the valley of . . . west of Turin, but they spring from the hearts of all the fiftyseven Czechs in this group. At the end of last May the treacherous and servile Government sent us to Northern Italy. After a few days' service in northern Italy, a service which was revolting to us, we determined to draw up our own balance sheet and lay the result of our actions before the Czechoslovak Government in London and our beloved President Beneg Today we have been more than a month in the ranks of the Italian patriots. Our ultimate aim is, of course, to enter the Czechoslovakian Army. Neither I nor my comrades in the 1940-43 age groups have been able to take the oath to the Czechoslovak Republic. We, therefore, do so now, and our other comrades, who are old soldiers, associate themselves with us in this oath, to emphasize once more their undying love for their country. We swear to carry out the orders of our President and of the Government of the Republic. We thank God . . .

The letter was sent on August 24, 1944. V

FROM DIFFERENT ANGLES

By Katherine Negley, Los Angels, California

Not long ago I came down to the city in a. street car. The conductor gave me a transfer I did not care to use so I thought I would use lt to find out a little more about this queer subject called Human Nature.

My plan was to offer the transfer to people standing at the transfer point, explaining I could not use the transfer and wanted to give it to them. -

The first lady said she had her fare ready and she thought it would be less trouble to give it to the conductor than to put it back into her purse since she had so many packages in her arms.

The second said, "Now, this is a new game on me. If you need the seven cents, I guess I could give it to you as well as the street car company."

The next one said it would not be honest and she was sure she would not sleep that night if she took it.

The fourth started and stared at me from top to bottom and across. I began to feel so small I might have disappeared if her car had not come when it did.

The fifth looked scared and said, "No, thank you."

The sixth said it was unlawful and if she were not in such a hurry she would report me.

This discouraged me somewhat but I tried one more . . . the right one. She gave me a winsome smile, took the transfer, and gave it to her conductor.

I went down the street, muttering to myself, "This goe:-3 show you." Show what?

Well, anyway, I had fun.

Report of Supreme Fin. Secretary for January 1945

Je to opravdu zvlaStni zeme. Vyzafuje z ni neco pokojneho, C'emu jsme ji2 od roku 1940 odvykli, neco zcela miroveho. Pfejedete hranice, to jest minete nejdrive budku pomalovanou eervenomodrobile a pak pavilonek v barva,ch 6erne, elute a eervene, vplujete s hrbolateho dlatcleni francouzskeho pohranidniho mestedka na krasnou betonovou belgickou silnici a kraj se zmeni jako po dotyku kouzelneho proutku. Vidite kraj, ktery neni poznamenan valkou, neni zde rozbitYch -Olin a aut pri ceste, neni zcte der v zemi, telegrafni draty nevisi potrhany se zohYbanYch sloupti, baraely ceste a cele vesnice jsou pane a zpusobne cele, neotlieene, s kvetinami a zaclonkami v oknech. A lidi . . .

Ti jsou vlastne hlavnim znakem zeme, kterY ji eini ptita2livou pro ka2cleho, kdo pkiji2di z Francie. Vidite naprosto bezpeenb ye tvatich obyvatelstva, ktere potkavate podle testy, 2e maji opravdovou radost ze svobody, 2e ptitomnest spojeneckYch vojakti je upisimne teSi. Jejich iismevy a zamavani, tak nefalSovane pekne, jsou jako tepid sprcha po zdrZenlivYch a 'east° jen cize zvedavych pohledech obyvatelstva francouzskeho.

Prochazite na prikla.d ulici mesta Gand. jsou jeSte prapory. Na skle vYkladnich je vylepen velkY plakat s obrubou v belgickYch barvach, s timto textem: Soldiers of the United Nations, Thank you for the quick liberation of our dearest Belgium.

Ulicemi prochazeji divky, na jejich2 kabatcich a brazkach jsou pfiSity znaky spojeneckYch pluka. Nektere maji na prseu ptipjate napisy z kovovYch pismen: I love you, jine aspoil velike znaky V (for Victory) kombinovane s pesti se zdvi2enYm palcem (thumb up).

V tech nekolika dnech, ktere nasledovaly po osvobozeni Gand vyvinula se vYroba "souvenirs." Nektere z nich jsou originalni. Na se prodave, pohlednice s anglickYm textem, k nit je ptivazan stu2kou stars niklovY peticentim. Vtextu se Mica, asi toto: Mill pf atele, spojeneeti vojaci, kteri jste nas prisli osvobodit. Nemame ziato ani stribro, ktere bychom. Vam zato mohli nabidnout. Venujeme Vain na nal vdeenosti aspen tento nildovY peniz, ktery byl ukryt, kdy2 Nemci stahevali naSe mince, aby pou'Zili kovu k vS7robe zbrani. Lide se na nas na ulicich usmivaji. Date-1i jim najevo, 2e jste nakloneni si s nimi popovidat, daji se ihned do rozhovoru. Hned si vgimnete, Ze se vas neptaji jako ye Francii: "Jak daleko jste jig postoupill?", tak nezUeastnene, nYbr2 s vfelou neasti: "Jak daleko postoupili naSi spojenci?" NeostYchaji se mluvit o "naSich osvoboditelich" a neni to u nich froze ci podlezani.

Deti za vami behaji a jsou bla2eny, mohou-li se vas chvili drZ'et za ruku a poskakovat chvilku ph vas. Jejich prva, slova proti vSemu vagemu oeekavani, nejsou "cigarettes pour papa," aekoliv je zde o cigarety prove takova, nouze jako ye Francii. Volaji neco, co vas pfekvapi, co se nautili snad ve Akole, snad ad dospelYch: "Good boy." Jen po chvilce se sem tam nektery capart zepta neSmele: "Chocolat?"

Gand, prove tak jako Brusel a jina belgicka mesta proMvaji radostne okam2iky osvobozeni. Tim radostnej8i, 2e zeme nebyla tak vyssata Nemei jako Francie, Ze byla - a2 na /later& mista - uSettena valeenYch hrilz nerneckeho iistupu. (Eska - NaSe Noviny.) V A SPLASH!

We care to wear the modest pearls of toil, To live beyond ambitions fickle sway Where we may be but masters of the soil And rule its yielding gifts from day to day.

We care to share our humble hopes and fears, To take our joys and sorrows as they come, To live thus through the changes of the years And be content to rule our lowly home.

We care to share, somewhere, near by the sea. Or anywhere else by a living stream, A cottage underneath a shady treeWhere happiness is real and not a dream!

We care to share few acres of brown soil Where we may spend oux lives in useful toil!

NEKOLIK POZNAMEK K POV5IMNUTI NARt SOKOLSKE ROMA A NAMEM pRATELtm VUBEC.

K nova ulblene povinnosti co vzdelavatele nag Sokolske 2upy Jiini Americke Oboe Sokolske, snatne vas o soueinnost v pos eatku zadam. Jest nam tdtiZ zapoteebi, pak-li si skutedne pfejerne einnost sokolskou oziviti, abychom znovu vgici se chopili dle svYch schopnosti zanedbane prace bez vymluv.

NeustalYm odkazovani se na to, '2e nam nage mladgi sily odegly pourer nag se nenapravi, a pak-li se nechceme za svoji neochotu, neteenost hanbiti, je na ease, abychom se k nove praci vzchopili.

Vgude tarn, kde nage jednoty stavaji, tedy, sestry a bratei, vzchopte se znovu k einnosti! Neodkladejte tuto vYzvu bez povgimnuti!

V pfigtich vagich schazich, vy stargi sestry a bratfi, vas bratrsky vyzYve,m, vrat'te se k praci, do svYch mist, jest vas kakleho tak zapottebi, nage mlade2 v nagich osadach na vas eeka. Za,pomerite stare na ge nedorozumeni v sidlech nagich, do gika vas volame, a nagi svornou praci pak sezna a uzna kakia ta osada nage a dle toho i oceni!

Jak slunka zesvit, tak i nas aspech znovu nadehne a na vYslunni pravdy jak kdys nag vYvin se nezadrZitelne dostavi.

Vklyt' jen dobro nagi osady, svYch potomk0. a cele nagi vetve v teto vlasti mame na zfeteli a tu se vas tah, kdo chcete dale vahati, ruce chovati v kline? — Chceme, sestry a bratti, by rok 1945 nas nagel v stare pohotovosti a na pochodu, v pied!

Vy harcovnici vgiei, v duchu vas kakleho jednotliveho vzpominam, vy herci, zpevaci, cvi&tele, spolkafi, stall borci, hudebnici a vy sestry mile nezapomerite, ze nagim akolem bylo vkly a dosud jest, bditi nad posilenim rodniho sebevedomi i ie na svYch cestach snaEh se meli prohloubiti vgude nejen einnost telovYchovnou ale i dugevni a tak svYm vlivem i naddle snahti se chceme ziskati kde no, peetvofiti nage peislugniky, aby se stall vzorem eloveka dobreho, vzorem eloveka, kterY si peeje pokrok, bratrstvi, lasky k lidstvu vegkeremu a miluje narod, ze ktereho jsme vzegli.

Vzpomerite si, prosim, 2e jest nam noveho ruchu zapottebi, mame-li se peipraviti na koly, ktere nas bezpochybne v blizkosti oeekavaji. — Ptislugnost ku spoiku sokolskemu vygaduje nutne nejen znalost vedouci myglenky, ale take jeji pineni, sestry a bratei, a k tomu vedomi vas povzbouzeti bylo nam, vzdelavatelum 2upnim, uloleno. Obracim se tedy na vas, vy stargi sestry a broth, ktere jsem vgude po Texasu znal a se kterYmi pfi tak krasne praci sokolske jsem se tegil po leta vkly sejiti, stujte ph nas, tak aby Sokolstvo v Texasu stalo se zas vadei silou nagi vetve pro vYchovu lepSiho lidu a vypesteni ctnosti rodovYch, pro ktere nas kdys bude vzpominano.

Tolik pro adatek!

Doufam, 2e v peigti vagi eetne navgtivene sokolske schazi si o torn vgem pohovotite a nam k 2upe o svem jednani zpravu date, a tu si pamatujte, ze svym eastYm setkavanim si uttdujete sve znamosti a pei dobre shode zdarnou praci vgude zapoenete.

Vzpomerite toho: — ze sokolskou snahou jest representovati se nejen peed veejnosti, co ukaznenY celek sync a deer nagi stare vlasti, ale i pfisobiti vernosti k myglence skoloske na namladeZ, tak aby nasledovala nas v nagem nezittnem snaleni. Tedy neopomerite, pokedejme schtze, veeirky, divadla, kde mogno, evident tieba jen dite, a nezapomerite si po schazi zazpivati i tak znovu posilneni vratite se zas k to nagi praci a tu: Zdar Vam vgemi vat,

L. O. Hoek, upni ralelayateL

Klidna noc.

Zdenek VrgovskY. . behem veerejgi noci klid po celem Useku. Nepkitel projevil pouze nepatrnou einnost hlidek .

Kolem stanovigte denni stra2e pfejiidi vaz s proviantem a pogtou. Za nim motospojka nastupujici slam. A ze zadu, od kuchyne, jeji benzinovY vale nahle ztichl, konei den, konei prate pro jedny a nastava pro druhe. Nodni strele se naveeeti a pajdou stfidat. Vojak, kterY netrpelive oeekaval na svem stanovi gti tento okamhk, nasloucha bedlive do padajiciho soumraku, aby podle zvuka odhadl, co se deje vzadu a jak pokroeily peipravy noeni smeny. Peed pu.l hodinou zmizely v maze a geru veie mesta Dunkerk a nyni u2 ani hrube obrysy neFarma peed tebou splynula s fadou stromu a kefii v jednu tmavou ee,ru, slabe se rYsujici na gedem obzoru. A tft je slyget kroky noeni smeny. Jdou. Je na ease, mysli vojak na stanovigti, o deset minut se zpozdili, musi se jim to kid.

Hie, takto skoneil den, kterY bys nikomu nezavidel. DlouhY a 'SedivY, nekoneenY a smutnY jako spousty vod, ktere zaplavuji vge co je v dohledu. Nyni pajde spat. Tak, jak je obleeen, se zbrani stale peipravenou. Je eas k odpoeinku. Zda se, ze teto noci bude klid. reera byl poplach a v noci pied tim take. Ti na druhe strane budou jiste unaveni.

Usinag a zda se ti bahvi o eem. A potom to probudi rachotici dveee staje. Kdosi vole. motospojku. A jakysi 21znivec hied& nadobu se studenYm eajem. Po nekolika hodinach, o kterYch nevig, zda jsi je prospal di probdel, probudi to hluk zpasobenY druhou noeni smenou. Zapalig si cigaretu a eekag, nebot' je zbyteene pokougeti se o spanek nyni. Za chvili pfijde vysteidand stra2 a bude zde pino hluku. Hlasy se smisi, kdosi bude vypravet o tom, co videl ye tme alma neproniknutelne a o podivnych zvucich ye vocle nedaleko jeho stanovigte. Posleze je klid. Usinag podporovan anavou, touto pfitelkyni vojaka . . . PodivnY, tamer vY sen, ye kterem se objevuji kamaradi. Slygig jejich hlasy a hluk motoru venku na dvofe.

"Spechej, kapitan az 'deka." Probouzi g se a vidig, ze sen nebyl nieim jinYm ne2 skuteenosti, ktera k tobe v polospanku prorazila. Na dvofe hludi odjadejici vaz ogetfovny a odakud z dalky dolehe, rachot kulometu. "To jsou nagi," like soused, kterY se take probudil. "A nyni, ta druhe. davka, to byl nemeckY kulomet."

"Specher — opakuje netrpelive navestnY — "kapitan "deka, pojedeg pro ranene."

Pak uz jde vgechno rychle. Vklouzneg do cvieek, narychlo zavazujeg tkanieky. Hned vedle Z'labu visi plagt' a na jinem heebiku Sten-gun. Tak, jegte dva zasobniky a rueni granat do kapsy. Dye minuty to trvalo? Snad. Dostaneg rozkazy stejne rychle a ng vyjadig ze dvora statku, po rozbite ceste, oklikou k mistu, kde peedsunuta francouzska strag byla napadena eetou Nemcu. Ted' se prave z toho smeru ozvaly vYbuchy nemeckYch min a grapnela. nY /*emus. A yea je student, vynechava. Nebylo easu na zahfivani. ZahIeje se po ceste. Hlavni silnice k Dunkerku je rovna a je pod odsteelem. Ale tma zakrYva vge, co se deje na tomto aseku a nepeitel nedovede steilet do neviditelnYch cila. Je nutno jeti na nejmengi obratky, co nejtigeji. Opatrne, aby noha neprozeetelne nepeiglapla na plyn. Opatrne, aby to zvuk motoru zrazoval co nejmene. Zastavuje to hlidka na ceste. Heslo! Tak, dobfe je to. MaZ'ete jet. Raneni jsou na farmy thsta metro vzdalene od prvnich linii nepfitele a asi sto metro vpravo od silnice. A tfi mrtvi jsou tarn. Prvni ranene odvez1 kamarad s ambulaenim vozem. Hle, ug se dokonce vratil, ten tmavY bod pied tebou, to je jeho vaz, jedouci zpet stejnYm smerem.

sou dve nositka. Vynofili se z mlhy vpravo jako nejakY fantastickY prftvod. Jsou utrinAceni a zablaceni. "Kam s nimi?" pta se velitel teto smutne eskorty. A gofer ambulanftiho vozu bete slova otevira dveee. Pojede po druhe, jeho vuuz je pohodlnejgf a bezpeenejrii. Tito dva vojaci jsou Wee zraneni. Kdovi, vYdr -21-li o gettovny. Jeden z nick je v bezvedomi a z jeho zakrvaceneho dela v5r -&Il ya peigernY kus ocele — grapnel. Ten dru/V zatina• zuby a snall se peemoci bolest r hvote. "Dostal do beicha. Take grapnel," geptd jeden z jeho kamaradO. A ranenY zatina zuby, aby nekeieel bolesti, nebot' vi, ae nesmi keidet, ze nepeitel je nedaleko.

Velitel, eetae francouzske hlidky otira pot s vela. "To je vgechno," odychuje si, kdyi ambulaneni vilz zmizel v geru. "Vgichni raneni," opravuje se po chvili. "A jegte tam mame mrtve. Mohi byste je odvezt s tim Jeepem?"

Mohl? Ovgem ze ano. Jenom jak je nalotit. Nejsou nositka. A tento malt vaz je pro etyfi osoby sedici. "Mae " me je tam jen tak nalobt jednoho pees druheho? A nohy jim budou v9enivat z vozu ven," like gofer ostYchave. "VIte — pieta." "Vite valka," opakuje Francouz. "Ostatne ti tfi jsou z jedne rodiny. Oni se srovnaji," dodave. hofce. A pak posila etyfi mute hlidky zpet na farmu pro padle. A jegte dva pro zbrane, ktere ti mrtvi do posledni chvile a i potom, ye smrtelne kfedi podrieli. tekame. Velitel se starostlive diva smerem k mestu, nad jehasNobrysy se zveda rano. Jedvacet minut a bude jasnY den. Opravdu, zapomneli jsme, ze uz je pozde. A nyni se ranni gero meni v usvit. Divej se pozorne na tuto krasu vychazejiciho slunce, nevzbudi v tobb ne2 starost a vedomi nebezpeei. K eemu je pro vojak den? Kdyby si ti lide chteli pospigit. Je teeba zatlaeit vilz vice ke kraji pfikopu a zalehnout v bezpeene vzdalenosti. as utika gilenou rychlosti. Zda se, le ti nosidi n6Irde zapadli. Pet, deset, patnact minut. Pfd hodiny. A jegte se nevraci. Co je s nimi?

Na pen stromu ve vYgi hlavy dopadly prvnl jasne paprsky slunce. A oni nejdou. Ze skrytu lze pozorovat steilny nemeckYch krytft. "Pti nejmengim pohybu zahaji palbu z kulomett a minometil," pravi Francouz. Led tato domnenka nebyla, bohudik, potvrzena. Nog& z farmy se vratili s prazdnou a za nimi pul dety utrmacenYch prislusniku napadene hlidky. Posledni v tomto preivodu je francouzskY porueik. Vydava, rychle rozkazy k iistuPg.• Mrtve odvezeme az v noel, nyni je to nemokne. "Chceme jen tli mrtve, ktefi jsou na t4 fume."

Rozumime. Je tfeba co nejrychleji zasednout do vozu, nastartovat a co nejrychleji odjeti smerem zpet. rgechny noeni pfedsunute stra2e u'Z davno stageny. Jsme zde sami. Vyjildime, zanechavajice za sebou pochodujici voje.ky podel prikopu. °pet co nejrychleji, jako na ceste sem a °pet co nejtigeji. Mijime bod silnice, kde je nentitel zastfilen minomety. Nic. A pak uz jsme v bezpeei. "Ti tri mrtvi byli doraeni Nemci po tetkYch zranenich, " hid ml &tat' Francouz. "Jegte Eli, kdyi Nemci

Vypravel to jeden z nagich, o kterem mysleli, ze u2 je mrtev. Dobytek." "Jednou s tim skoncujeme" — dodos& po chvili. "13 valkou skoncujeme. Je to hrozne. A nejhori,i, 2e a nerozeznag lidi podle einfii. Ani ty na druhe strane — ani ,nage vlastni — nekdy." Vystupuje z vozu, aby podal hlageni o dnegni noel svemu veliteli. Bude nutno zabaliti veld randnych a mrtyYch a podati zpravu pozustalYm. Bude tieba sepsati hlageni velitelstyi.

Wiz projigdi po rozbite ceste kolem stenoviSte strati a zahYba do dvora farmy. Je des k snidani, konei noeni slutba, konei prate pro jedny a nastava, pro druhe. Denni strain', posnidal a nastoupil slam. Whledem tyke steilny krytu je videt vele Dunkerku ozafeni rannim sluncem. RozblacenYm terenem se pohybuje poruchova hlidka smerem k farin g. HU takto skoneila noc, o ktere bude tedeno v souhrnnem hlageni rannich zprav: ". klid. Nsje nutno zastavit. A ihned zhasnout motor. plitel projevil pouze nepatrnou einnoSt hliytechno jde pale/1u. FrancouzAl volaci dek."

6tyfi sta metro pied nemeckou polni strati

Strana 14.

Hleda, se krajanka. New York. (oTK). Generalni konsulat Oeskoslovenske republiky, 1790 Broadway, New York 19, N. Y., hleda. pani Nadu Hauserovou, nar. 16. bizena 1914 v Zahiebu, Jugoslavie; v r. 1942-1943 bydlila ye Washingtonu, D. C.

Kdoby vedel jeji adresu, necht' ji lask. sal' gen. konsulatu na shora uvedenou adresu.

Trpite

trampotami boiesti

Kdyi funkeionelni zlepa se v1eee a rpitsobuje, ie se citite mizerne, jste nervosui a nesvi a trpite jejimi pii- znaky—bolestmi hlavy,pachnoucim de. chew, zkaienim ealudkem, nezieivno. ztraton spanku a nedostateenon chub k jidin a mate pocit piepine- neho ialudku nisledkena plynu a sad. muti—opatite si Dra. Petra Casem vy. zkoueene Hoboko a poueivejte ho piesne dle navodu na 'teepee. Jest vice nee poeisenjici prostiedek, jest tee ialudeen1 einnost povzbuzujici

lek, sloien, is 18 piirody vlastnich leeebnfch kofinkti, bylin a rostlin. Hoboko piimeje zleni. vela st•eva k Cinnosti a pomithijimjemne a hlad. ce odstraniti veznouci odpadky; pomehl vypu. diti plyn zacpy a poskytuje za.

ludku onen skvelf pocit tepla. Chcete.11.)-e. opet znati roz. koe erastne vy od trampot sacpy a ulevitizaroveii svemu

Ialudku, obstarejte si Hoboko dues. ho koupiti ye vaiem sou. sedstvi, poilete si pro nail "seznamova. ci" nabidku Hoboko a obdrilte—•

ZDARMA 60c hodnotu — zkuiebnich lave

Drs. Petra Leelvf Olej Liniment —pro. st edek proti rychlou ulevu od revmatickYch a neuralgIckYch bolesti, svalovYch bolesti zed, ztuhlYch nebo bolavYch namoienin nebo vymknutin.

Dra. Petra Magolo--alkalickfprostfedek —piinaei awn od jistYch docesnYch ludeenich nepoLidkh, jako zaiivaci porn. chy privodemi pfebytkem kyseliny a pa. leni faiby.

AIM.MOMOM■ mmMIMMOMOISNOM

Odeilete tento kupon

"zvlaitni nabidlky"— Nyni

❑ Pilloien jest $1.00. Palette mna poetou vyplacene I I unc. Hoboko a zdarma 60t nodnoty zkuiebni lave kaidebo, LEaiviho Olaje • Magolo.

❑ C.O.D. (poplatek piipattia).

3.4.... I „................... 1

Adresa.•....."-ivrai:Warsa •IIMISEINUffi33:012

Poitovnl Ofadovna.....-“a••••

DR.

FAHRNEY & SONS

yEs

ODBOCKA GALVESTON S. A. C. T.

Galveston, Texas. Na. povalednou pomocnou akci S. A. O. T. darovali tyto spolky a ptatele: $15.00, Dr. C. F. Mara.

$10.00, tad Woodrow Wilson, cis. 146, S. P. J. S. T.

Po $5.00: Rad Rozkvet cis. 62, S. P. J. S. T., pi. A. Kossova, p. J. Kofinek, p. H. Knebel, p. a pi. L. A. Urbancovi, p. a pi. J. M. Vesely.

Po $3.00: Pi. V. Hrbadkova, p. a pi.

L. A. Smotkovi, p. a pi. T. J. Cordray, Jr.

Po $2.00: P. a pi. A. B. eernakovi, a pi. Ch. M. Buregovi, p. a pi. A. Hrnovi, p. a pi. A. Smotkovi, p. a pi. Ch. Polivkovi, p. a pi. F. E. Urbancovi, p. a pi. E. J. Gallagherovi.

$1.25, p. a pi. R. A. Kennedy.

Po $1.00: Si. L. Scholkova, sl. M. Turkova, p. a pi. W. Bartotiovi, p. a

i. J. B. Vitovjakovi, p. a pi. W. Ch.

H.avranovi, p. a pi. F. A. Valugkovi,

3. a pi. L. A. Macikovi, p. a pi. S. Portacci, p. a pi. J. R. Vlastelicovi, pi. R. Cornelices, p. J. F. Jurdka, p. a pi. R. A. Kennedy, pi. P. Duakova, S./Sgt. A. Dudek, p. a pi. P. A. Scholkovi, p. a pi. E. J. Denkovi, p.

G. Denke, p. a pi. E. V. Denkovi, p.

F. Foytik, p. a pi. F. Kudelkovi, p. a pi. J. Kudelkovi, pi. H. Coroneos, pi. V. Giowacki, pi. 3. Y. Gober, pi.

A. Kovich, p. a pi. J. Sudelovi, p. a p1. L. W. Jelinkovi, pi. Augusta Jaterkova, .pi. Marie Jaterka-Nichols, S./Sgt. H. W. Nichols, Jr., p. a p1.

J. F. Markowski.

• $.50, pi. Fr. Russo.

Osoby nejmenovane: $8.00.

Vaem clarctim srdeenY dik.

Celkem: $118.75, zaslano br. Fr.

J. Olexovi do Houstonu.

S pratelskYm pozdravem, J. M. Vesely, tajemnik. V

Mill krajane:—

Fort Worth, Texas.

Oznamuji yam, Ze nage odbaka

S. A. C. T. odbYva pravidelnou schtizi Priati nedeli dne 25. imora, ve 3 hodiny odpoledne v Sokolovne. Prosim vas, krajane, dostavte se v hojnem poetu, neb jsme nemeli pravidelnou schtizi jig od zati min. roku.

Naa bratr pokiadnik p. Josef Botik, kterY se min. mesic podrobil teZke operaci, se jig tak dalece pozdravil, • 2e doufame, 2e bude moci bYti ptitomen. Mame z toho vgichni radost a ptejeme mu upineho pozdraveni.

Od posledniho oznameni jsem obdraela $5.00 od p. Josefa Bartka a $5.00 od p. Frantiaka Obala, k ucteni pamatky jeho zesnule man2elky Katetiny Obal, $3.50 od Josef a Aloisie Bedan.

Na 6eskY OervenSr Kti2 mne odevzdala pi. Anna Svitak, $1.00 od p. a pi. Frank Nevelik.

Vaem vim jmenem odboely srdedne dekuji a Pan Bull zaplat'! Aloisie Bedan, taj. SALT. V easopis pro evakuovane Nemce v Praze.

New York, N. Y. (CTK.) Nemecky odhalil dne 9. &lora, 'Ze v Praze se nyni tiskne nov3-7 easopis pro evakuovane Nemce z jihovYchodni Evropy. "V aestem rote valky vyalo dne 1. Unora prvni vy

"Der Deutsche aus dem Suedosten" (Nemci z jihovYchodu). 6asopis ve-

dou zku::;eni novinati z jihov 'Veh0du. Tak zvanV tgskST ministr pro Cechy a Moravu Karel Hermann Frank pravil do rozhlasu, 2e "si pteje, aby easopis mel dobrST iispech a spinil svuj cenny ilkol. Men byste si uvedomit, 2e vase zvlaStni politicks pcslani jako einny ptedvoj nemeckeho lidu bylo nyni preru§eno." Zdfiraznil dale, Ze by meli vetit, 2e "se znovu usadi ye sNlich bSTvalSTh domovech. Tato vira kaIdeho posilni a jeho utrpeni bude

VPartyzini v eechich. LonOn. (OTK). Zprava z 2enevy hlasj, 2e naciste jsou ptesvedeeni o existenci velkeho eeskeho partyzanskeho telesa einneho v okoli Hradce Kralove za pomoci 2eleznieaku. Partyzani nedavno vyhodili do povetti Zeleznieni most blfZe Hradce Kralove a pteruSili tim nemeckou zasobovaci dopravni linku do Bteclavy na 30 hodin. Po provedenSrch opravach partyzani znovu znieffi kolejnice a telegraf. Mnoho vlaku distal° v Hradci stat a partyzani vyhodili do povetki olejoye cisterny a zpilsobili zmatek. 0 Soupis zabaveneho es. majetku ye Francii.

LondYn. (eTK.) Ministterstvo zahranienich veci upozorriuje, 2e v nejblilai dobe bude v Palais de l'Exposition, Porte de Versailles, v Pavystaven nabytek, kterY byl zabaven Memel v opuatenYch bytech za teto valky.

Dale jsou upozorneny osoby, kterym zabaven bytovY nalaytek za nemecke okupace, aby ptedlonly pokud moano nejpi•esnejai seznam predmettl, ktere jim byly zabaveny. 2adosti maji bSrti podany na "Direction des domaines, 17 Rue Notre Dame des Victories, Paris - 2eme."

Price v zakopech.

New York. (oTK.) "Protektoratni radio" ohlasilo dne 10. Unora tuto zpravu: "Zylaatni dopisovatel pro verejne zpra.vy rady pro vYchovu Ceske mladde ztravil nekolik dni s mladYmi lidmi nazi zeme, kteti jsou nyni zamestnani na opeviiovacich pracich na jihovYchodni hrazi. Naafi chlapci jsou "spokojeni" s lidmi povefenYmi opevilovacimi pracemi (pozn.: t. j. s Nemci, kteti tam poroueeji Ceske midden). Tento druh prate neni pro ne novinkou. znavaji, ge tato zkugenost v podkopnicke praci jim neinti2e ubliait, ale fikaji, ae by radeji byli doma".

2idne boty na mini. New York. (eTK). Der Neue Tag oznamil dne 14. listopadu 1944 z Prahy tuto zpravu: "Podle pokynti svazu obuvnikti, uvetejnenYch v fednim listu dne 11. listopadu, je vYroba obuvi na miru pro civilni obyvatelstvo zakazana. Zakaz vStroby se nevztahuje na Prisluaniky armady a policie a na vYrobu zvlaatni pracovni obuvi. Obuv na miru, ktsra byla objednana do 30. zali, musi bYt zhotovena nejpozdeji do 31. prosince 1944. Ustfedna svazu obuvnikt v Praze mtil2e vgak povolit vYjimky. Pfestoupeni tohoto zakazu se tresta."

0

Illedaji se krajane. New York. (6TK). Generalni konsulat eeskoslovenske republiky hiedd. pana Juliuse Rotha, nar. 10. Cervence 1894 a jeho mantelku Annu.

Ve stfedu, dne 21. imora 1045. roz. Blahovou, nar. 13. Cervence 1893. Kdo by vedel jejich adresu, necht' ji laskave scleli generalnimu konsulatu na adresu: 1790 Broadway, New York 19, N. Y.

REK - BURNS

POHIIEBNI DOMOV

V hodiny zarmutku najdete u pas nejlepti pohtebni obsluhu e ceny levne. BILL MARES, feditel. Tel prodnvime pohiebni pojiiteni od 1 mesice do 80 rokt1 Ambulance ve due i v nod. MARES BURNS FUNERAL HOME Telefon 546. CAMERON. TEXAS

SFOLEHLIVA POHROBNICH SEU2BA.

Jsme pohotovi posloutiti bez rozdilu jak daleko bydite bez jakehokoliv zvla§tniho poplatku.

S nami mtdete raluviti desky.

My nabizime Pobfebnl PojiAteni pro kaideho diens rod iny.

PETE E. ETLINGER FUNERAL HOME

Elsie Pralak-Etlinger, daraska pomocnice Telefonujte "collect" Tel. ZS Bellville, Texas.

Prvni pfiznaky nachlazeni a kale by VAm m6ly okam2ite pflpomenoutl tento vYbornY domdci p ipravek zna. m9 a oblibenY po 60 let ... Lahodn9 Pasobivy° . . . . DTI JEJ MAJI RADI ..

Coq

VE V§ECH PREDNICH LEKARNACH ANEB OBJEDNEJTE pftimo

Severliv Balsam proti

dne 21. tinora 1945.

,Brno evakuovano. LondYn. (6TK). Z nejspolehlivejgich pramenri se hlasi: Nemecke civilni obyvatelstvo bylo evakuo\rano z Brna, Morayske Ostravy a Pferova. Od 19. prosince do 22. ledna byly Skoly v "Protektorate" zavfeny. Od tohoto dne se desk& deti vyuduji jednou tYdne v domaci pre.ci, protote neni uhli. Tisice uprch11101 z vYchodniho Nemecka projitdi Prahou."

C. if CITERNOSIii

PRAVNiS

Vytizuje vegkere soudni zalditosti.

ttadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS

DR. THOMAS N. DeLANEY ON± LEKAR. BrYle spravne pfipravene. tas dle inluvy.

T:Jkadovna 3248 — Res. 2637

513-17 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS

OZNAMENi

QualityLiquorstore

2215% AIRLINE, HOUSTON

Ma vYborne druhy koralky, vina, kminky, Trinerovo Hake Vino, tampanske a Dra Petra Hoboko na sklade a mnoho jinYch dobrYch napoju. Za poctivou cent a obsluhu mei, bratr

S. C. WOITON, Glen S. P. J. S. T. 35 rokii.

Dr. Chas. J. Hollub

t eskY Mai a Operater 711 Medical Arts Building

HOUSTON, TEXAS

Telefon residence: Lehigh 9745

Telefon iii -adovny: Preston 2553

SPRAVNE VYKONANA POIIREBNI SLUZBA.

V hodine Z'alu zarmouceni naleznou Edward Pace politebni itstay pohotovY k sympatickemu vytizeni nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho po-

Mtn.

Levne ceny jsou naafi zasadou.

EDWARD PACE

Pohiebni teditel

tlen S.P.J.S.T. — Telefon 3606

118 N. Fifth st., — Temple, Tex.

DR. N. B. McNUTT

Zubni Lekai

faadovna nad Canada's Drug Co. BRYAN, -::- TEXAS

Nezajem o ptednigky. New York. (eTK). V Praze vy3hazejici easopis TYdenik uvefejail dne 9. listopadu dlanek s nad:isem: "Nezajem o ptednaSky", v lemt se pravi: "Na dnegni veder bya chystana pfednagka "Nal:tie spalelskem" doprovazena diapositi757, jejimt paadatelem byla Narodai odborova Ust •edna zamestnaneccd v Pelhfirnove. Na pokadani pkedIdgky jsme jit v pfedchozich dvou "islech upozornili, ale nage obecen3tvo projevllo zaratejici nezajem: to soboty byly prodany celkem — :tyfi lisky! Pfednagka byla nabidmta Pacovu, kde bude take usku.ednena. Pro zajimavost a srovnani ivadime, to na pf. v Benegove bylo ,uto pfednagku pro naval zajemcri kikrat opakovat. Lze teiko zjistit, :de vezi prava pfidina kulturniho iezajmu, prod se nikdo pesnati po'ell o zemi, o nit bylo tolik krasneio napsano, a prod nestoji a to vilet obrazek slunne zeme, doprova,;eny tivYm slovem. Zdejgi obecentvo to zfejme "netahne". Na nelavne pfednagce o Cafihradu bylo e dvorane zalotny celkem 43 osob L pfednagky o Islandu a 8picberzach musily bYt odvolany. Je to ,jev opravdu povatlivY."

K tomuto elanku kratce uvadine, to v Benegove jiste ma katda hednagka velkY Uspech, protote polle zprav, ktere jsme jit uvefejnili, e toto mesto obklopeno na cele kiometry kolem dokola oddily SS, . tere tam maji vYcvikove tabory.

SvetovY sjezd hornikd k pocte Lidic.

LondYn. (OTK) Vedouci elenove :nternacionaly hornika, kteti se A:astnili kongresu "World Trade Ulion" v LondYne, se rozhodli, ze po asvobozeni Prahy tam bude uspofadano velke shromaldeni hornikit z celeho sveta k ucteni pamatkylic. Na shromatdeni budou pozvany hornicke organisace bez ohledu na politicke smYgleni. Navrhujici doufaji, to se shromaldeni deastni katdY vuddi hornickY odboraf veetne Johna L. Lewise ze SpojenYch state.

Stahuji bankovky.

New York. (OTK). Der Neue Tag ivetejnil v Praze dne 14. listopadu 1944 zpravu, podle ktere se stahuji obehu zelene stokorunove deskodovenske bankovky. Podle nafizeli Narodni banky pro Cechy a Mo:avu mohou se tyto penize vymenit a kaaleho pogtOvniho iikadu nebo smenarny do 20. ledna 1945. Mimo co Nemci oznamili rrizna data pro iYmenu deskoslovenskYch tisicikorun, petitisicikorun a jinYch penez stargiho data.

V Padli za vlast.

Londyn. (OTK). Z Prahy se hlasi tyto rozsudky: Josef Vybihal, start' 38 let z Cernovic, Jan Navratilek, 301etY, z Oakovic, Jan SteruskY, 26letY, z Prahy, Antonin Vlk, 521etY z Kytina, Alois Pelouch, 391etY, Jo-1 sef a Pelouchova roz. Schulmeistro- I va, 341eta, '6enek Konvalinka, 38-1 lety, vgichni tfi z Biliny, Vaclavj Kfitek, 391etY, ze Zbraslavi, Josef Klepis, 53 letY, z obce Mstice, okres Pardubice, Vaclav Dvokak, 401etY, z Prahy. Vgem se kladlo za vinu, meli zbrane a naboje, to sestavovali rozhlasove pkistroje a skrYvali a podporovali nep •atele ride.

Papir mist° deti. New York. (OTK). SovetskY rozhlas hlasil dne 31. ledna tuto zpravu: "veclskY korespondent oznamil, to byl ohlagen pfijezd lodi do Gdansku se 600 detmi evakuovanYmi z VYchodniho Pruska. V pfistavu se nahromadil zastup matek, ktere pfigly detem naproti. Lod' vgak neptivezla tadne deti, nYbrt personal a doklady z nacistickYch kancelaki v Konigsberku. •Zastup matek upadi do tak velkeho nemeeti dristojnici mohli lod' opustit teprve tehdy, at oddily SS obklieily pfistay."

Polske ptistavy pro CSR. New York. (CTK). Radio Polskie z Lublina vysilalo elanek, kterY vygel v polskem easopisu "Rzeczpospolita" s nadpisem "Otvirame novou stranku." Pravi se v nem toto: "Tradiani orientate oeskoslovenske mirove politiky a klidneho mezin.arodniho tivota se kryje s polskYm pfa,nim fidastniti se pine mezinarodniho tivota, aby se uskuteenily .7V,Inery, ktere nejvetgi demokraticke zeme stanovily pki schtlzkach svYch vadca a na konferenci v Dumbarton Oaks. Polsko i 6eskoslovensko maji stejnY zajem na miru a dnes nic nestoji v ceste jejich spoleenemu postupu, jako ostatne nikdy nebylo zasadnich rozdila v zahranieni politice obou zemi. Polsko a Ceskoslovensko jsou dva slovanske narody nejdale usazene na zapade a tvoki piedvoj slovanstvi pevne podpirany pfatelstvim velke masy Slovarra v Sovetskem svazu. Polsko a Ceskoslovensko jsou dva hospodafske organismy, ktere se navzajemot doplriuji. Polska viajka bude vlat nejen na nekolika lodich, nYbrt nad mohutnYm obchodnim lod'stvem. Polske Pfistavy musi bYt otevfeny deskoslovenskemu obchodu, kterY ut nesmi prochazet nerneckyma rukama. Vezmeme-li v vahu, ze po hospodafske obnove se Nemecko obrodi i vojensky, je nutno, aby obe slovanske zeme mu vzaly tento pramen bohatstvi."

Vice penicillinu pro civilni Washington. — Vladni fitady 0znamily, to soustavne stoupajici vYroba penicillinu umotni velmi brzo podstatne uvolneni omezeni a kontrolu poutivani teto drogy k ledeni nevojenskYch pacienta. Vojenska potfeba penicillinu se zmengi v pkiStich mesicich, jelikot byla vybudovana dostateena zasoba.

MRS. M. KERNS, Frontenac, Kans., pie • — "Zasilam $1.05 na Nonat. Je to to nejlepgi mast jakou jsme kdy meli a vtdycky nam pomohla. Tisicere diky." Tento dopis je pouze jednim z nesdetneho poetu dopisri, ktere sme dostali a jimit oceriovany jsou nevyrovnatelne vlastnosti Cena Nonat je patou 55c a $1.05. Ptejte se vageho lekarnika neb jednatele, ale nic jineho neberte, radeji pAte na nagi adresu: R. C. MILLER & CO. P. 0. Box 285. Altadena,

Poutivejtekoznamovani itahtlituvatei

Zelove sazenice — Charleston Wakefield, Flat Duch, Copenhagen Market, 400 — $1.00; 1000 — $2.00, pogtou vnlacene. Za uspokojeni se — Lorena Plant Farm, Lorena, Texas. (8-9p)

,1,7Z7‘ Medi, se, gala ye staff 55 roneb vice k vedeni domacnosti sliatek neni vylouden. Pigte pod znaekou "Hospodyne" Vestnik,_West, Texas. (8-c)

7Z"- Peijmou se — dye uglechtila vcata k praci v privatnim dome, jedna musi bYti dobra kuchatka, plat $18.00 tYdnee, clruha ku konani aklidu, plat $15.00 tYdne. Ptednost se da dvema sestram neb pHtelkynim. Hleda, se pro stalou praci. Byt a stravu na mist& Pigte neb telt:fohujte: Mrs. C. M. Higginbotham, 7037 Vassar Drive, Dallas, 5, Texas, Phone L-9240. (8-9-c)

"INSIDE MACHINIST" se da, v galvestonske htebikove a dra,tove tovarne. Neni tteba aby byl expert", my ostatek umite zachazeti na "lathe" a shaper" a take zachazet s "microIneters" a "calipers", pigte /Med angllcky anebo desky na dolu udanou adresu. Jest to "defense plant", at' se hlasi jenom ti, co chteji stalou praci a — neni "frozen to job". Ta.e se pottebuje mladgi pomocnik, Lake mule bYti ye "draft 4F class". Dobra ptilegitost se naudit "machinist" a "mechanic". Plat dobrY, dela se 54 hodin tYdne. Tovarna bude delat stale po valce. Take udejte staff. a zkugenost. — Wm. J. Havran, 303 14th Street, Galveston, Texas. (8-c)

Na prodej — 112 akrova, farma lezici asi etyti mile vYchodne od Moulton v okresu Lavaca, 62 akrii v poli, zbytek pastr s celorodni tekouci vodou, dostatek dieva, obydelni etyt svetnicovY dum, barna a senik, dva kurniky, stildna a ostatni venkovni budovy. Pozemek Cerny a piseenY. Prods se za mirnou cenu na mime splatIty. J. F. Bogka, Hallettsville, Texas. (6-8-c)

Hledaji se dye stenografky, ktere by mimo anglidtiny dastedne ovladaly degtinu. Prace stalk, podminky obratem sdeli Hlavni Utadovna S.P.J.S.T., Fayetteville. Texas. (6-dz.)

11:11r- Bledam spolehliveho delnika od 30 do 60 let staff., pracovat kolem elomu a obdelavat asi 6 alaft korny. Hlaste se u: James J. Hollub, Rt. 5, Schulenburg, Texas. (4-dz.-c)

av- Walker Chick Hatchery, Hillsboro, Texas, jest oteftena. Ptijimame vajidka do Mine a platime nejvyggi cenu za dobra, plodna vajieka. (8-pd.)

Vezni z Oswiecinu odvezeni. LondYn. (CTK.) Koncem ledna odvezli Nemci po geleznici i v otevtenYch nakladnich vozech pro uhli vezne z Oswiecinu na nezname misto. Pri pfejezdu desko-morayske hranice bylo z nakladnich vozil vyhozeno na zem 116 zmrzlYch tel s vpalenYmi disly na rukou. Na jednom bylo dislo ptes 200.000.

Seymour, Tex. tend redakce!

Nasledujici cleni mistni odbodky ptiSpell jak nasleduje: Po $5.00: Pi. Emalie Brom. Mang. Anton Mocek, Sr. $3.00; mang. Joe Wagek $2.50. Po $2.00: malt'. J. J. 3iinek, Joe Simaichl, Joe Ondrugek, Frank Storek Frank S ogolik, Ignac Hostag, p. Rudolf Sogolik. Po $1.00: Frank H. 8oknik, man'l. Julius Orsak, Jerry Kotulek, Ludvik

Po 50c: inan2. Frank Kubala, Anton Mocek ml. Celkem $29.50.

Z toho jsme zasiali $14.75 do fondu S.A2C.T. a $14.75 na Ruskou pomoc.

S krajanskSrm pozdravem, Anton Mocek, pfeds. Joe Wagek, tajemnik. V

Karpatska ieleznice opravena. Moskva. (CTK). Dennik "Izvestia" oznamuje, ze Ruda armada dokoneila opravu prvni 2eleznice ores Karpaty. Nemecke vrchni yeleni znieilo trat', pobofilo tunely a mosty a doufalo, 2e tim ueini

1eznici nepouLtelnou aspori na pet a'2' gest mesicil. TechniCke oddily :Rude armady provedly opravu leznice za 35 dni. Obtis te byly ne"zmirne, teren je namnoze tak obnelze Ohl stroja, nflor'2 ;en prace lidskSTch rukou. Tato omlnost vgak dala prilditost obymtelum podkarpatskSrch vesnic, aby ochotne dali k disposici pro ooravy pod vedenim inienSTril technick3ich oddilfi Rude armady.

Jarmila Novotny v hlavni filoze. New York. (CTK). V Metropolitni opeke vystoupila tento tS'rden Jarmila Novotny po prve v genske titulni Uloze Debussyho opery "Pel'eas a Melisanda", ktera klade ne zvykle po'adavky pevecke i herecke na hlavni pl'edstavitelku. Zasnena, negt'astria princezna, jak ji ye sve 3ymbolicke pohadce ztelesnil Maeterlinck a svoji delikatni hudbou ppredl zakladatel hudebniho imeresionismu, mela v podani Jarmi'y Novotny momenty syrchovaneho lyrickeho pavabu, jeg se neminuly hlubok3•7m ne'inkem. Svedelly o hudebne i herecky promyglenem zalohni postavy, je2 pfikazuje novS7 typ k dosavadnim °bon:1m nagi pev- kyne. Tim 6estnejgi byl umeleck v3isledek, na nem2 se Teastnil hlavne Martial Singher v mugske titulni roll a Lawrence Tibbett jako uroutm'T Golaud. Emil Cooper rozvane ridil predstaveni dila, jehog sloh ,,namena novou epochu v dejinach opery.

Jan Masaryk o krimske konferenci. Lond3in. (CTK) Ve svem rozhlase do Ceskoslovenska dne 14. finora privital Jan Masaryk konferenci na Krimu jako triumf spojenec-

Mho statnictvi. Rozkvet malYch narodu zalegi na dobre villi a porozumeni narodil velkych. Silna trojka jednou pro vgdy osvobodila Evropu od Z.'ravYch nemeckYch kobylek. Velka nemecka rise a jeji vojenska moc se skoneila. Oeskoslovensko se jig nepottebuje obavat, nemeckeho napadeni. Okolnost, ge v krimskem prohlageni nebyla zminka o Ceskoslovensku, je dobrYm znamenim a znael to, '2e 6eskoslovenko nema 2adnSrch vaInStch mezina rodnich problemii. Silna, trojka si mir zaslongime. President Beneg se uznava, jak doma, tak i za hranicemi jako hlava state a narodni vudce. Doma si budeme podinat ve yzajemne dtiveke a doka2eme, '7:,e umime si sami zridit a udrget demokraticky poradek.

"Po nemeckem zpustogeni budeme pottebovat hospodatske porno-' ci. Jsme trvale vdeeni svYm slovanskYm osvoboditeltm, velkS7m mocnostem a prozi'etelnosti, ge vloLla osud lidstva do rukou Chumchina, Roosevelta a Stalina a dala nam Benege."

V—

Memel odjiideji z Prahy. LonOn. (CTK.) Stokholmsky easopis "Tidningen" oznamil ze soukromSrch pramentl, ge od 13. nnora Nemci opougteji "protektorat". Statni firednici a fitednici nacisticke strany se svijmi rodinami odjadeji z Prahy v dlouhSrch fadach povozu, aby unikli pomste obyvatelstva.

Lest and found cel... nIs

Tekio newspapers are crowded these days. Every time asi American buys a War Bond, the Japs lose face. Buy your 10% every pay day.

Bud to dobrYmi Ameridany duthem i skutkem.

Skc vna matinka

Poutava, a velmi zajimava yeselohra, v hlavni filoze, Vera Ferbasova., Theodor Pigtek, V. Berankova., F. Vesely a jini. Pfede-hra velmi zajimavy film z tiny.

WEST, ye sttedu 21. 'Mora, o 2:30 hod. odpoledne, o 7 a 9 veeer.

ENNIS, ye etvrtek 22. finora, o 3 hod. odpoledne a o 8 veeer.

CALDWELL, v patek 23. finora, o 8 hodinich veeer.

DO ROGERS a okoli se sdeluje, ge eesky film "Sleena matinka" se tam bude ukazovat v nedell 25. imora, o 8 hodinich veeer.

NOVY

eESKi FILM itSoud boil"

Z vesnickeho givota. Zfilmovino podle divadelni hry Jiiiho Hory "Bartova pomsta". Hraji: Svozilova, Nolova, Korbelat, Tregl a jini. Piedehra: film z Ruska a z Palestiny. Spatffte posvatna a historicka mista, kde se Kristus narodil, 'ill a zemiel.

MOULTON, v nedeli 25. finora, o 3 hodinich odpoledne.

FLATONIA, v titert 27. iinora, 8 hodinach wader.

SHINER, ve etvrtek I. biezna, 8 hodinich veeer.

Zabava v Houston

Zaeatek