GEOinformace 1/2004 by Springwinter, s.r.o.

GIS pro veřejnou správu ▼ Informační systémy pro města a obce ▼ GeoForum cs ▼ ESRI konference ▼ Rozhovory s představiteli ESRI a Intergraph ▼ GIS Day ▼ Současný stav poskytování dat z KN ▼

jarní číslo (březen – květen)

1/2004 w w w. g e o i n f o r m a c e . c z redakce@geoinformace.cz

Diskusní stůl v r. 2004 na téma »Data a geodata v resortu ČÚZK«

âESKÁ ASOCIACE PRO GEOINFORMACE a ÚSTAV PRO HOSPODÁ¤SKOU ÚPRAVU LESÒ

poﬁádají pod zá‰titou ministra informatiky Vladimíra Mlynáﬁe 16. roãník mezinárodní konference

GEOGRAFICKÉ INFORMAâNÍ SYSTÉMY VE VE¤EJNÉ SPRÁVù 9. – 11. ãervna 2004 JUNIOR Centrum, Seã u Chrudimi Tematické okruhy: 1) Národní geoinformaãní infrastruktura, evropské souvislosti 2) GIS ve správû obcí a mûst jako souãást státní správy 3) IS a GIS a obce III. st. a krajské úfiady 4) GIS – projektování krajiny 5) GIS – pozemkové úpravy a ochrana pÛd 6) GIS v lesním hospodáfiství a zemûdûlství 7) GIS ve vodním hospodáfiství 8) GIS a ochrana ovzdu‰í 9) GIS v ochranû obyv. a krizovém fiízení 10) GIS a územnû plánovací dokumentace

11) GIS v inÏ. sítích, DTMM a v dopravû 12) GIS v geologii a ochranû a vyuÏití pﬁírodních zdrojÛ 13) GIS ve v˘robní a obchodní sféﬁe 14) Teorie GIS, standardizace, metadata 15) GIS a internet, webové aplikace 16) Digitální modely území 3D 17) Geodézie a kartografie 18) Dálkov˘ prÛzkum Zemû, druÏicové polohové systémy 19) Letecká fotogrammetrie, ortofoto. jako základní podklad 20) Data pro GIS 21) Ostatní

Kontaktní osoba pro pfiihlá‰ky, platby, ubytování a organizaci konference: Mgr. Lenka Písafiová, Tfiebechovická 824/8, 500 03 Hradec Králové 3 mobil: +420 777 234 375, +420 603 230 031, fax: +420 466 401 416 E-mail: gis.sec@worldonline.cz Závazné pfiihlá‰ky do 7. kvûtna 2004 Kontaktní osoba pro pfiíspûvky do sborníku a na WWW: Josef Falt tel./fax: +420 466 401 416, mobil: +420 603 230 031 E-mail: gis.sec@worldonline.cz; http://sec.upce.cz Referáty do sborníku a na internet za‰lete v digitální podobû do 7. kvûtna 2004

KONFERENCI PODPO¤ILI: ARCDATA PRAHA, s.r.o. ❖ ATLAS, spol. s r.o., Praha ❖ AUTODESK, s.r.o., Praha ❖ Bentley Systems âR, s.r.o., Praha ❖ EUROSENSE, s.r.o., Praha FORESTA SG, a.s., Vsetín ❖ GEODIS, spol. s r.o. Brno ❖ GEPRO, spol. s r.o., Praha ❖ IBM âeská Republika ❖ INTERGRAPH âR, spol. s r.o., Praha Ing. Svatopluk Sedláãek, Brno ❖ T – MAPY, spol. s r.o., Hradec Králové ❖ TOPOL Software, s.r.o., Praha

Obsah Geografické informaãní systémy ve vefiejné správû – GIS Seã 2004 . . . . . . . . 1 Intergraph – komplexní fie‰ení pro práci s daty KN (napfi. fie‰ení pro Lesy âR) a správa a poskytování digitálních dat (rastrová data – Geodis Brno) . . . . . . 2 Diáfi, objednávky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 GIS pro státní správu a samosprávu . . . 3 Souãasn˘ stav poskytování dat z katastru nemovitostí . . . . . . . . . . . . . . . . 5 – 7 Od elektronického podpisu ke Geo–Governmentu . . . . . . . . 8 – 9 Krátké zprávy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 GIS Night neboli z jiné kapsy . . . . . . . 9 Rozhovor s panem Berniem Szukalskim, produktov˘m managerem ESRI . . . 10 Preetha Pulsani, pfiedstavitelka Intergraphu, odpovídala ãasopisu GEOinformace . . 11 CityWare – informaãní systém pro mûsta a obce . . . . . . . . . . . . . . . . . . .12 – 13 V˘sledky GEOaplikace roku 2003 . . . 13 MISYS – geografick˘ informaãní systém pro mûsta a obce . . . . . . . . . . 14 – 15 Budování (G)IS pro mûsta . . . . . 16 – 17 Den geografick˘ch informaãních systémÛ, GIS Day – 19. listopad 2003 . . . 18

âasopis GEOinformace si mÛÏete objednat: ▼ pﬁes

web na adrese www.geoinformace.cz ▼ e-mailem po‰lete kontaktní údaje na adresu predplatne@geoinformace.cz ▼ po‰tou po‰lete na adresu redakce vyplnûn˘ formuláfi. Pfiedplatné na rok 2003 je 196 Kã. Název firmy: . . . . . . . . . . . . . . . . . . ............................ Titul: . . Jméno: . . . . . . . . . . . . . . Pfiíjmení: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Adresa: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PSâ: . . . . . Mûsto: . . . . . . . . . . . . . Tel., fax: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Mobil: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . E-mail: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Web: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Iâ: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . DIâ: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ã. úãtu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Datum a podpis: . . . . . . . . . . . . . . .

GEOiinformace – ãasopis geoinformaãní komunity Toto ãíslo vychází v nákladu 3 000 ks. (ISSN 1214–2204). Pﬁedlatné 196 Kã roãnû. Na vybran˘ch akcích zdarma. ▼ vydavatel:

KLAUDIAN PRAHA, s.r.o. ing. Radek Petr

▼ ‰éfredaktor:

V˘stava »Mapy v poãítaãi« – GIS v praxi .19 GIS Pedagogické fakulty MU v Brnû . . 19 12. konference uÏivatelÛ ESRI a ERDAS v âeské republice . . . . . . . . . . . . . . 20 1. studentská GIS konference . . . . . . 21 UÏivatelé geoprostorov˘ch technologií a fie‰ení Intergraphu – postfiehy z konference GeoForum cs 2003 . . . . . . 22 Informaãní management ve vefiejné správû IMPA 2004 . . . . . . . . . . . . . . . . 23 Zpráva ze setkání uÏivatelÛ produktÛ T-Mapy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 GISOHÁR, 3. roãník soutûÏe o nejlep‰í mapovou publikaci . . . . . . . . . . . . . 25 KniÏní koutek ▼ Geoinformatik in Teorie und Praxis . . 25 ▼ Geographic Information Systems and Science . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 ▼ Hlavní programové nástroje pro tvorbu digitálních map s vyuÏitím systému MicroStation . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 CAGI = âeská asociace pro geoinformace, poslání a cíle, strategiãtí a mediální partnefii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 ArcGIS 9 – geografick˘ informaãní systém ESRI pro kaÏdého . . . . . . . . 28

V roce 2003 z pÛvodnû zam˘‰len˘ch 4 ãísel ãasopisu GEOinformace roãnû vy‰la pouze ãísla 2. Z tohoto dÛvodu jsme automaticky roz‰ífiili jiÏ uhrazené pfiedplatné na rok 2003 i na rok 2004 bez nutnosti dal‰í platby. Pfiedplatitelé z roku 2003 získali tedy pfiedplatné obou roãníkÛ za cenu jednoho. V‰em se za tuto nepravidelnost ve vycházení omlouváme. Letos chystáme 4 ãísla – jarní aÏ zimní. O zásadních informacích jste se mohli dovídat prÛbûÏnû i z na‰eho geoinformaãního portálu. Dûkujeme za va‰e pfiipomínky. Ná‰ portál www.GEOinformace.cz neustále zdokonalujeme. S mnoh˘mi jsme se setkali i na akcích, kde byl ãasopis GEOinformace mediálním partnerem. Nûkteré tyto akce si pfiipomeneme právû v tomto ãísle. V‰em pfiejeme dobr˘ rok 2004 redakce ▼ redakce:

RNDr. Milo‰ René, CSc., Doc. RNDr. Jaromír Kolejka, CSc. ▼ redakce, pﬁedplatné, distribuce a inzerce na adrese: KLAUDIAN PRAHA, s.r.o., Radlická 2, 150 23 Praha 5 ▼ tel./fax: 251 565 572, 603 787 118 ▼ e-mail: redakce@GEOinformace.cz ▼ web: http://www.GEOinformace.cz ▼ objednávkov˘ kupon naleznete na stranû 3 a na WWW.

VáÏení ãtenáfii, dostáváte do rukou první ãíslo dal‰ího roãníku ãasopisu Geoinformace. V leto‰ním roce bychom chtûli koneãnû naplnit na‰e jiÏ loni uvaÏované pfiedstavy o podobû a rozsahu ãasopisu a vydat postupnû ãtyfii ãísla vûnovaná geografick˘m informaãním systémÛm – GIS. V prÛbûhu uplynul˘ch dvou let probûhla nároãná transformace státní správy, vãetnû zru‰ení okresÛ a okresních úfiadÛ, které byly v˘znamn˘mi správci prostorov˘ch informací, ãasto uspofiádan˘ch ve velmi dobfie strukturovan˘ch geodatabázích. Tato transformace spolu s postupnou digitalizací KN budou v blízké i vzdálenûj‰í budoucnosti v˘raznû ovlivÀovat v˘stavbu a správu GIS, jak v obcích povûfien˘ch v˘konem státní správy, tak ve v‰ech ostatních sídlech na území âR. První leto‰ní ãíslo jsme zcela zámûrnû vûnovali jednak aktuálnímu pohledu na katastr a poskytování dat z postupnû naplÀované geodatabáze nemovitostí, jednak nûkter˘m softwarov˘m fie‰ením urãen˘m pro správu dat GIS ve mûstech a obcích. Vzhledem k tomu, Ïe prostorová data budou stále ve vût‰í mífie ukládána do centrálních geodatabází, chceme Vás, na‰e ãtenáfie prÛbûÏnû informovat také o novinkách v této oblasti. GISy jiÏ dávno opustily vûdecké a v˘vojové laboratofie a ve stále vût‰í mífie se dostávají blíÏe ke koncov˘m uÏivatelÛm, k prost˘m obãanÛm, ktefií v urãitém okamÏiku potfiebují získat informace o správci nebo vlastníkovi urãitého území nebo o moÏnosti pfiipojení jejich nemovitosti k vefiejn˘m inÏen˘rsk˘m sítím. Kvalitnû udrÏované GISy mûst a obcí jsou takovéto informace schopny poskytnout v poÏadované kvalitû a bezprostfiednû po zadání patfiiãného dotazu. V dobû, kdy se dostane toto ãíslo do va‰ich rukou, bude jiÏ âeská republika ãlenem Evropské unie a její zástupci v Bruselu se budou, v˘znamnûji neÏ kdykoliv v minulosti, podílet na fiízení a správû sjednocené Evropy. V tomto ãísle si mÛÏete pfieãíst první pfiíspûvek o stavu digitalizace státní správy ve vybran˘ch evropsk˘ch zemích, která je obvykle zahrnována do pojmu e-goverment. V prÛbûhu leto‰ního roku se budeme snaÏit, seznamovat vás postupnû se stavem budování a provozu geoinformaãních systémÛ jak na úrovni celoevropsk˘ch organizací, tak na úrovni národních a regionálních organizací zab˘vajících se správou prostorov˘ch dat. vá‰ Milo‰ René

GIS pro státní správu a samosprávu Jednou z nejv˘znamnûj‰ích oblastí vyuÏívání geografick˘ch informaãních systémÛ je v˘kon státní správy a fiízení mûst a obcí. VyuÏití technologií GIS v této oblasti souvisí zejména s evidencí vlastnictví nemovitostí. Zájem státu o pfiesnou evidenci nemovitého majetku, pfiedev‰ím pozemkÛ, je velmi star˘ a souvisí pfiedev‰ím s v˘bûrem pozemkové danû. Státní katastr

Technické mapy

Snahy státu o pfiesné zji‰tûní pozemkového majetku obãanÛ za úãelem vymûfiení pozemkové danû je v ãesk˘ch velmi starého data a první státní katastr vznikl za panování Marie Terezie. Z tereziánsk˘ch katastrÛ a pozdûj‰ího josefinského katastru byl na sklonku 19. století odvozen tzv. stabilní katastr, kter˘ byl jiÏ zaloÏen na pfiesné triangulaci a dal vzniknout dodnes pouÏívan˘m katastrálním mapám. Pfii zavádûní technologií GIS do státní správy byly proto katastrální mapy jedním z prvních mapov˘ch dûl, které zaãaly b˘t pfievádûny do digitální podoby, resp. do podoby projektu GIS. Moderní prostorovû orientované digitální technologie umoÏÀují nejen pfiesnou a pfiehlednou evidenci pozemkového vlastnictví, ale i rychlé fie‰ení fiady analytick˘ch úloh, které zajímají jak státní správu, tak podnikatele v oblasti nemovitého majetku. S pomocí digitálních prostorovû orientovan˘ch technologií lze snadno zjistit úãastníky stavebního fiízení pfii pfiípravû a plánování v˘stavby infrastruktury (budování silnic a dálnic) nebo zpracovat a analyzovat cenové mapy pozemkÛ na území mûst a obcí. Digitální katastrální mapy umoÏÀují sestavovat rychleji a efektivnûji územní plány nebo provádût aktualizace formou pozemkov˘ch úprav.

Zvlá‰tní skupinou projektÛ GIS mûst a obcí jsou technické mapy, které mimo informací o nemovitostech a komunikacích obsahují rovnûÏ zákresy pokud moÏno v‰ech inÏen˘rsk˘ch sítí. Jejich tvorba je obvykle v˘sledkem dohody správy mûsta se správci a provozovateli v‰ech tûchto sítí (voda, elektfiina, plyn, kanalizace, horkovody, telekomunikace). Dobfie zpracovaná a aktuálnû udrÏovaná technická mapa nabízí v‰em investorÛm dostateãnû vûrohodné technické poklady pfii opravách nebo úpravách tûchto sítí nebo pfii v‰ech investiãních akcích spojen˘ch s v˘kopov˘mi pracemi. Pro investory i jednotlivé stavebníky tak odpadá sloÏité dotazování jednotliv˘ch správcÛ inÏen˘rsk˘ch sítí pfii tak banální úloze, jako je napfiíklad vybudování nové plynové nebo vodovodní pfiípojky.

Městské informační systémy Základem grafické ãásti mûstsk˘ch informaãních systémÛ je opût digitální katastrální mapa, resp. projekt GIS zahrnující zejména evidenci nemovitostí v majetku mûsta. Pro racionální vyuÏití nemovitého majetku a správu pozemkové danû pfiiná‰ejí neocenitelné v˘hody cenové mapy, které jsou v pfiípadû projektu GIS dostateãnû dynamické a jejich aktualizace je velmi rychlá a snadná. Analytické funkce geografick˘ch informaãních systémÛ spolu se statistick˘mi procedurami umoÏÀují rychle odhalit pokusy o spekulativní nadhodnocení nebo naopak podhodnocení ceny konkrétního pozemku. Neocenitelnou sluÏbu nabízejí dobfie zpracované informaãní systémy pfii v˘poãtu ploch komunikací a mûstské zelenû pfii kontrole úhrad za úklid komunikací a nebo údrÏbu parkov˘ch ploch. Hfibitovní správy fiady obcí vyuÏívají GIS aplikace ke kontrole správy poplatkÛ za hrobová místa a pfii plánování a kontrole údrÏby voln˘ch ploch a zelenû. Digitální katastrální mapy jsou následnû základem pro sestavovaní technick˘ch map mûst a obcí.

Územní plánování Cílem územního plánování je obvykle uzpÛsobení prostfiedí mûsta, obce, volné krajiny dal‰ím potfiebám bydlení, práce a odpoãinku ãlovûka. Stále ãastûji sledovanou zásadou územních plánÛ je úprava aktuálního stavu území do jakéhosi optimálního stavu, kter˘ bude co nejlépe vyhovovat potfiebám jeho obyvatel. V natolik urbanizované krajinû, jakou nepochybnû je vût‰í ãást na‰í republiky, dochází pfii tvorbû nov˘ch územních plánÛ k celé fiadû konfliktÛ mezi zájmy státu jako celku, dotãen˘ch obcí a jednotliv˘ch pozemkov˘ch vlastníkÛ, Ïe je obvyklé zpracovávat územní plány jako více variantní fie‰ení. Technologie GIS mají pfii tvorbû územnû plánovací dokumentace zcela nezastupitelnou úlohu. Moderní územní plánování dnes navíc stále více pfiechází od pÛvodního sledování cílÛ ekonomického a sociálního rozvoje zájmového území ke krajinnému plánování, jehoÏ cílem je uvést do souladu spoleãenské potfieby s pfiírodními pfiedpoklady. V posledních letech si sama pfiíroda vynucuje takovéto fie‰ení. Staãí vzpomenout na následky katastrofálních povodní, kdy nám rozvodnûná Morava nebo Vltava velmi citelnû pfiipomnûla v‰echny na‰e chyby a omyly spojené s ãasto neuváÏenou investiãní v˘stavbou v údolních nivách.

Plánování krajinného potenciálu Krajinn˘m potenciálem obvykle rozumíme schopnost území plnit poÏadavky lidské spoleãnosti, aniÏ by do‰lo ke sníÏení kvality Ïivotního prostﬁedí. Technologie GIS na rozdíl od tradiãních, »manuálních« nástrojÛ územnû plánovací dokumentace nabízejí moÏ-

nost komplexního vyhodnocení v‰ech prostorovû orientovan˘ch dat, jejich snadno opakovatelné vyuÏití a variantní zpracování. Na základû dat státní geologické sluÏby, státní báÀské správy, správy pÛdního a lesního fondu a dat ochrany pfiírody lze vymezit nejen územní systém ekologické stability, ale nabídnout skuteãnû komplexní fie‰ení potenciálu krajiny a jejího dal‰ího vyuÏívání. JiÏ zmínûné katastrofální záplavy velmi názornû ukázaly, Ïe v budoucnosti bude nutné fie‰it úlohy vymezení krajinného potenciálu nejen v národním, ale minimálnû ve stfiedoevropském mûfiítku. Podobná fie‰ení si jiÏ dnes vynucují plánované aktivity turistického prÛmyslu v ãesko-rakouském pohraniãí (Lipno, Novohradské hory) nebo roz‰ifiování dopravní infrastruktury (evropsk˘ dálniãní a Ïelezniãní systém).

Od elektronického podpisu ke Geo-Govermentu Jedním z nejdiskutovanûj‰ích problémÛ elektronizace státní správy je zavedení elektronického podpisu a jeho verifikace, které by nám umoÏÀovalo pfiedávat mimo jiné daÀová pfiiznání a dal‰í písemnosti úfiadÛm prostfiednictvím elektronické po‰ty. Zavádûní elektronick˘ch daÀov˘ch pfiiznání a statistick˘ch v˘kazÛ, spolu s elektronick˘m podpisem, je prvním krokem k snadnûj‰í komunikaci mezi obãanem a státem. Projektanti a realizaãní t˘my elektronizace státní správy v‰ak jiÏ mají pfied sebou vizi dal‰ího kroku. ProtoÏe vût‰ina státem poÏadovan˘ch informací je nerozluãnû spojena s prostorov˘mi daty, bude dal‰ím krokem pfiechod od tzv. E-Governmentu ke GeoGovernmentu. Prvním krokem realizovan˘m v podmínkách âeské republiky má b˘t pfiístup k datÛm státního katastru z internetového portálu státní správy.

Závěr Geografické informaãní systémy ve státní správû a samosprávû dnes pﬁedstavují v˘znamn˘ nástroj pro práci s prostorov˘mi daty. Nejv˘znamnûj‰ími aplikacemi jsou nástroje pro správu katastru a nástroje pro správu nemovitého vlastnictví státu nebo jednotliv˘ch mûst a obcí. Internetové aplikace GIS pak poskytují regionální správû nebo správû mûst a obcí moÏnost nabídnout obãanÛm rychl˘ pﬁístup k rozvojov˘m plánÛm daného regionu. V blízké budoucnosti se projekty GIS stanou v˘znamnou souãástí celkové elektronizace státní správy, zahrnované obvykle do pojmu e-Government, resp. GeoGovernment. Milo‰ René

Současný stav poskytování dat z katastru nemovitostí V leto‰ním roce dochází ke zmûnû ve zpÛsobu poskytování dat z katastru nemovitostí. Zmûna katastrálního zákona o bezplatném poskytování dat katastru samosprávû a nahlíÏení do katastru na vybraná data patfií k hlavním zmûnám. Digitalizace katastru nemovitostí a aktuální stav digitální podoby katastru nemovitostí Digitalizace katastru nemovitostí byla zahájena, v souladu s usnesením vlády ã. 492 ze dne 8. záfií 1993 a s Koncepcí digitalizace katastru nemovitostí a spolupráce katastrálních úfiadÛ s dal‰ími správci novû tvofien˘ch informaãních systémÛ, vydanou âesk˘m úfiadem zemûmûfiick˘m a katastrálním na základû usnesení vlády âR ze dne 16. 6. 1993 ã. 312, jiÏ v roce 1993. Digitalizaci popisn˘ch informací katastru nemovitostí (celkem témûfi 80 mil. databázov˘ch vût) se podafiilo ukonãit v roce 1998. Aktuální stav a jejich v˘voj dokresluje tabulka ã. 1. SoubûÏnû s digitalizací popisné ãásti probíhala a dále probíhá digitalizace katastrálních map. PÛvodní pfiedpokládan˘ termín pfievodu katastrálních map do digitální podoby do roku 2006 nebude sice dodrÏen, pfiesto mnoÏství katastrálních map v digitální podobû není zanedbatelné, coÏ vyjadfiuje tabulka ã. 2. DÛvodÛ, které stojí za stávajícím tempem digitalizace katastrálních map, je nûkolik a vût‰inou se jedná o dÛvody objektivní, které byly vyvolány historick˘mi nebo souãasn˘mi vnûj‰ími vlivy. Mezi hlavní je moÏné zafiadit: ▼ problém odstranûní následkÛ nedokonãeného pfiídûlového a scelovacího fiízení, ▼ dostatek kapacit katastrálních úfiadÛ, které nelze alokovat na digitalizaci katastrálních map z dÛvodÛ zmûn v legislativû, ▼ rozmanitost a rÛzná kvalita vyuÏiteln˘ch mapov˘ch podkladÛ v jednotliv˘ch katastrálních územích, ▼ nutnost doplnûní parcel zanikl˘ch

v prÛbûhu kolektivizace a evidovan˘ch zjednodu‰en˘m zpÛsobem, ▼ sloÏitost hledání optimální cesty digitalizace/obnovy analogov˘ch map pfiepracováním pfii zachování poÏadované kvality/pfiesnosti v˘sledné digitální mapy a ▼ nalezení shody ve zpÛsobu vedení tûchto map. Resort se snaÏí uvedené dÛvody fie‰it. V souãasné dobû byla dokonãena anal˘za vyuÏitelnosti mapov˘ch podkladÛ v jednotliv˘ch katastrálních územích a byl stanoven diferencovan˘ pfiístup k jejich digitalizaci. Z v˘sledkÛ ovûfiovacích prací byla odvozena rozdílná ãasová nároãnost digitalizace vytypovan˘ch skupin map a vlastní postup digitalizace byl rozdûlen v koncepci pfiepracování na dva bloky: ▼ v prvém bloku, kter˘ zahrnuje digitalizaci pfiepracováním v témûfi 8 000 katastrálních územích o celkové v˘mûfie okolo 6 000 tisíc ha se pfiedpokládá, Ïe v pfievaÏujícím poãtu katastrálních území bude digitalizaci moÏno provést z dostupn˘ch grafick˘ch podkladÛ s omezenou potfiebou ovûfiovacích prací v terénu, ▼ ve druhém bloku, kter˘ zahrnuje asi 2 300 katastrálních území o celkové v˘mûfie témûfi 1 700 tisíc ha je, s ohledem na nedokonãené pfiídûlové a scelovací fiízení, nutn˘m pfiedpokladem pfiedchozí dokonãení pozemkové úpravy (komplexní nebo jednoduché) – ãasto v kombinaci s obnovou katastrálního operátu nov˘m mapováním na ãásti katastrálního území. Realizace, jejíÏ rozsah je podmínûn moÏnostmi financování pozemkov˘ch úprav, probíhá v souãinnosti s pozemkov˘mi úfiady. Urãitou kompenzaci, kterou resort mÛÏe nabídnout do doby, neÏ bude k dispozici digitální vektorová katastrální mapa,

tabulka 1 Celkov˘ poãet vût z toho o parcelách o budovách a jednotkách o vlastnících o podrobnûj‰ích údajích o vztahu BPEJ k parcelám

1992 29,1 12,7 x 15,1 1,3 –

1993 32,1 14,0 x 15,4 2,7 –

1994 38,1 15,5 x 16,0 6,6 –

jsou rastrová data, získaná pfiesn˘m skenováním katastrálních map. Rastrová data byla získána v letech 1999 a 2000. Pfies uvedené skuteãnosti je potû‰itelné, Ïe pro rok 2004 plánuje resort vytvofiení dal‰ích digitálních katastrálních map v rozsahu 5 % území âeské republiky.

Vývoj výměnného datového formátu V˘voj datového formátu byl ovlivnûn implementací Informaãního systému katastru nemovitostí (ISKN) v roce 2001. V ISKN jsou data popisná a geodetická uloÏena ve spoleãném datovém modelu, coÏ vedlo k vytvofiení »nového« v˘mûnného formátu (NVF). ProtoÏe v‰ak nebylo moÏné »star˘« v˘mûnn˘ formát (SVF) v roce 2001 opustit a nepodporovat, a to pfiedev‰ím s ohledem na pfiipravenost vnûj‰ích uÏivatelÛ k pouÏívání NVF, bylo rozhodnuto poskytovat data z katastru nemovitostí ve SVF je‰tû tfii roky po nasazení ISKN. Tento ãasov˘ limit uplyne v záfií 2004. S ukonãením podpory SVF koresponduje i modifikace ISKN, která bude na resortní pracovi‰tû implementována právû v záfií 2004. Modifikace umoÏní pfiebírat v˘sledky geodetick˘ch prací, pfiedev‰ím geometrick˘ch plánÛ a pozemkov˘ch úprav v NVF. Ve‰keré podrobnosti o v˘mûnn˘ch formátech (zmûny, popisy, zpÛsob objednání, úplaty, vzorky dat apod.) mÛÏe ãtenáfi nalézt pfiehlednû na stránkách resortu www.cuzk.cz. Do této kapitoly je nutné zafiadit informaci, Ïe pro rok 2005 pfiipravuje resort doplnûní ISKN v oblasti poskytování a pfiijímání dat o v˘mûnn˘ formát na platformû metajazyka XML. ¤e‰ení pro pfievod NVF do XML bude integrováno do ISKN

Poãet vût v milionech k 31. 12. 1995 1996 1997 1998 1999 45,9 53,5 64,8 78,4 85,6 17,3 18,9 20,4 21,0 21,3 x x x x x 16,5 16,9 17,6 18,0 18,5 12,1 17,7 23,9 27,9 32,7 – – 2,9 11,5 13,1

2000 90,2 21,4 x 18,9 36,3 13,6

2001 74,6 21,5 4,5 18,9 15,9 13,8

2002 77,2 21,6 4,7 19,8 18,0 13,1

2003 80,5 21,7 4,8 20,1 20,7 13,2

Poznámka: Přechodem na Informační systém katastru nemovitostí byla v roce 2001 změněna struktura databáze katastru nemovitostí. Některé údaje dosud vedené v samostatných větách byly sloučeny do jedné věty. To se projevuje snížením počtu vět o podrobnějších údajích katastru i celkového počtu vět po přechodu na ISKN v roce 2001.

uveden˘ch ãísel je vidût, Ïe o sluÏbu byl tabulka 2 Typ KM Poãet katastrál. území Plocha území republiky velmi mal˘ zájem ze strany samosprávy Digitální katastrální mapa 2 199 16,0 % a státní správy. Katastrální mapa digitalizovaná 1 225 8,3 % To se v‰ak jiÏ zfiejmû brzy zmûní, proAnalogová mapa 9 603 75,7 % toÏe zmûnou katastrálního zákona do‰lo od 1. 4. 2004 k tomu, Ïe resort musí potak, Ïe bude moÏné pfii exportu/importu pem externím uÏivatelÛm. V listopadu roku skytovat ve‰kerá data z katastru nemovizvolit pfiímo formát XML. Tím bude 2003 byly implementované dÛleÏité bezpeãtostí (na zpÛsobu a mnoÏství nezáleÏí) saumoÏnûn export/import dat ve formátu nostní prvky, zabezpeãení hesla a ‰ifrování mosprávn˘m celkÛm zdarma neboli XML se zachováním obsahu a vlastností pfienosu dat. Tím se dostala sluÏba dálkovébezúplatnû. Dfiíve, neÏ budou popsány souãasného NVF. Oba formáty, XML ho pfiístupu na obdobnou bezpeãnostní úrodopady zmûny zákona na sluÏbu dálkovéa NVF, budou pouÏívány paralelnû. Tím, veÀ jako je napfi. on-line práce s bankovními Ïe oba v˘mûnné formáty budou mít stejtabulka 3 Rok Poãet úãtÛ zaloÏen˘ch k 31. 12. roku … Pfiíjmy v roce … n˘ obsah a interní zpracování bude totoÏ2001 (4 mûsíce) 1 540 2 152 000 Kã né, bude zaruãena 100% konzistence me2002 2 588 18 900 000 Kã zi údaji obsaÏen˘mi v obou formátech. 2003 3 387 25 080 000 Kã ho pfiístupu, je potfiebné zmínit je‰tû dvû úãty prostfiednictvím internetu. Pokud se Přístup do katastru nové sluÏby, které resort vyvinul a implek tomu pfiidá vysoká úroveÀ aktuálnosti ponemovitostí skytovan˘ch dat, která nikdy nepfiesáhne stá- mentoval (NahlíÏení do katastru nemoviPfiístup k datÛm katastru nemovitostí je defitostí) nebo se v˘znamnû o realizaci sluÏby fií 2 hodin, potom je tfieba chápat kvalitu této nován katastrálním zákonem a zpÛsob posky- sluÏby poskytované resortem âeského úfiadu zaslouÏil (Kiosky EVA). tování je popsán ve Vyhlá‰ce 162/2001 Sb. zemûmûfiického a katastrálního jako v˘zvu ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ. v‰em externím uÏivatelÛm, aby zváÏili Nahlížení do katastru v‰echny moÏnosti sluÏby dálkového pfiístupu nemovitostí pro svoje ãinnosti, pfiedev‰ím pak ve vztahu Dálkový přístup k datům V roce 2003 rozhodlo vedení âÚZK o zfiík vefiejnosti. katastru nemovitostí zení sluÏeb, které by zájemcÛm umoÏnily Îe je o pouÏívání dálkového pfiístupu pomocí internetu zdarma sledovat prÛbûh externími uÏivateli zájem, ukazuje v˘voj Vedle »klasick˘ch« zpÛsobÛ poskytování poãtu zaloÏen˘ch úãtÛ a získan˘ch pfiíjmÛ vyfiizování správních fiízení na katastráldat podle zmínûné vyhlá‰ky (náv‰tûva kaních úfiadech, a to jako jedno z klíãov˘ch pro státní rozpoãet (tabulka ã. 3). tastrálního pracovi‰tû, písemné objednávky antikorupãních opatfiení a dále poskytly Bez zajímavosti urãitû není ani rozdûapod.) pfiibyl v ãervenci 2001 dálkov˘ pfiípfiístup k vybran˘m údajÛm o parcelách lení úãtÛ podle typÛ uÏivatelÛ: stup k digitálním datÛm prostfiednictvím ina budovách. NahlíÏení do katastru nemoternetu. To umoÏnila pfiedev‰ím digitalizace ▼ realitní kanceláfie 645 úãtÛ, ▼ obchodní spoleãnosti vitostí (ND) je aplikací, která v˘‰e uvededat katastru nemovitostí, modernû fie‰en˘ 530 úãtÛ, ▼ advokátní kanceláfie né sluÏby poskytuje. Najdete ji na adrese datov˘ model ISKN, jediné centrum ISKN 518 úãtÛ, ▼ v˘robní a prodejní spoleãnosti 380 úãtÛ, http://nahlizenidokn.cuzk.cz. pro digitální katastrální data replikovaná ▼ Ïivnostníci ND vyuÏívá centrální databázi z katastrálních pracovi‰È, kapacitnû dosta363 úãtÛ, ▼ fyzické osoby a umoÏÀuje pfiistupovat k vybran˘m diteãná resortní privátní WAN a pouÏívání in162 úãtÛ, gitálním údajÛm katastru nemovitostí ternetu v ‰irokém mûfiítku. O této sluÏbû jiÏ ▼ banky a poji‰Èovny 153 úãtÛ, ▼ geodetické firmy a správním fiízením. Údaje jsou poskytobylo napsáno mnohé, domnívám se, Ïe ãte103 úãtÛ. vány z kopie centrální databáze. V˘stunáfi získá úplné informace proãtením resortZ pohledu pfiíjmÛ je v‰ak údaj o poãtu py jsou tedy zpoÏdûné zhruba o 24 honích webovsk˘ch stránek resortu nebo pfiíúãtÛ zavádûjící, protoÏe nejvíce pfiíjmÛ din. KaÏd˘ uÏivatel ND má pfiístup mo na úvodní obrazovce dálkového z pouÏívání dálkového pfiístupu pfiichází k vybran˘m údajÛm katastru nemovitospfiístupu http://katastr.cuzk.cz, kde má od bank a poji‰Èoven, od realitních spoleãtí v rozsahu celé âR. ND je k dispozici moÏnost se se sluÏbou seznámit bez zfiízení ností a advokátních kanceláfií. úãtu, a to pouÏitím odkazu Dálkov˘ pfiíDálkov˘ pfiístup byl do 31. 3. 2004, zdarma v‰em uÏivatelÛm bez jakékoli registrace. Poskytované údaje nemají stup do KN na zkou‰ku. aÏ na v˘jimky, placenou sluÏbou. Z v˘‰e charakter vefiejné listiny a slouÏí pouze Pfiesto je dÛleÏité zdÛraznit úroveÀ zapro informativní úãely. bezpeãení poskytování dat dálkov˘m pfiístuPoskytované údaje lze rozdûlit do dvou kategorií: ▼ informace o fiízení, ▼ informace z katastru nemovitostí. V rámci informací o fiízení jsou dostupné následující informace: ▼ informace o fiízení (detail prÛbûhu fiízení), ▼ pfiehled fiízení, ▼ seznam pfiijat˘ch fiízení. Zvefiejnûní informací o stavu a prÛbûhu jednotliv˘ch fiízení umoÏÀuje sledovat prÛbûh fiízení a porovnávat stav daného Cenu ministra informatiky za elekfiízení s ostatními fiízeními (u kaÏdého fiítronický přehled průběhu řízení zení je uvedeno datum zaloÏení, stav fiízepřevzal na ISSS 2004 v Hradci ní a datum provedení poslední operace), Králové místopředseda ČÚZK. takÏe uÏivatel má pfiehled o stavu vyfiizování svého podání.

Druhou ãástí je poskytování informací z katastru nemovitostí. V rámci této ãásti jsou dostupné údaje: ▼ informace o parcele, ▼ informace o budovû. Po zhruba ãtyfiech mûsících je moÏné konstatovat, Ïe cíl vedení âÚZK na‰el naplnûní, protoÏe o bezúplatné nahlíÏení do katastru je mezi laickou i odbornou vefiejností znaãn˘ zájem; za první tfii mûsíce provozu sluÏby bylo vyhotoveno okolo 9 mil. sestav, tj. zhruba 100 000 sestav dennû. To v‰e se odrazilo i na konferenci ISSS pofiádané v závûru bfiezna 2004 v Hradci Králové, kde aplikace získala dvû ceny, âeského zavináãe a cenu ministra informatiky za elektronick˘ pfiehled prÛbûhu fiízení.

Kiosky EVA Kiosky poskytují obãanÛm dÛleÏité informace potfiebné pro styk s úfiady vãetnû Ïivotních situací, umoÏÀují získat potfiebné formuláfie, nabízejí rÛzné návody, vzory apod. SluÏba je, aÏ na v˘jimky, bezplatná a bez nutné registrace. Mezi v˘jimky, kdy je registrace potfiebná, patfií aplikace zjednodu‰eného dálkového pfiístupu (ZDP), pro kter˘ v rámci projektu Ekonomicky vlídná administrativa (EVA) poskytnul âÚZK úzkou spolupráci, která umoÏnila aplikaci vytvofiit. ZDP je k dispozici uÏivatelÛm kioskÛ, které jsou v poãtu nûkolika desítek umístûny pfiedev‰ím ve stfiedních âechách. ZDP je sluÏbou placenou. SluÏba uÏivateli poskytuje sestavu V˘pis z katastru nemovitostí, kdy parametrem zadání je ãíslo LV nebo vlastník ãi ãíslo popisné budovy. V˘stupy jsou k dispozici na obrazovce nebo na tiskárnû, kterou je kaÏd˘ kiosek vybaven. V˘stupní sestavy mají stejn˘ vzhled, obsah, kvalitu a aktuálnost jako v˘stupy získávané dálkov˘m pfiístupem a mají také jen informativní charakter (nemají váhu vefiejné listiny).

Dálkový přístup k datům katastru nemovitostí – přijatá změna katastrálního zákona a jeho dopady Na pfielomu rokÛ 2003 a 2004 do‰lo k pomûrnû neãekané legislativní zmûnû, která v˘znamnû ovlivnila resort zemûmûfiictví a katastru. Byla totiÏ pfiijata novela zákona ã. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodn˘ch ãíslech a o zmûnû nûkter˘ch zákonÛ (zákon o evidenci obyvatel), ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ, která obsahuje novelu zákona ã. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí âeské republiky (katastrální zákon), ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ, podle které mají b˘t krajÛm a obcím poskytovány k v˘konu jejich pÛ-

sobnosti údaje katastru vãetnû dálkového pfiístupu k údajÛm katastru bezúplatnû, a to s úãinností od 1. 4. 2004. âÚZK reagoval na situaci velmi rychle ve snaze co nejlépe a vãas v˘zvu danou legislativní zmûnou splnit. Zpracoval novelu vyhlá‰ky 162/2001 Sb., u které v souãasné dobû skonãilo vypofiádání meziresortních pfiipomínek a novela je pfiipravena k odeslání do Legislativní rady vlády. S ohledem na termín 1. 4. 2004 vytvofiil resort pro oblast poskytování nedigitálních údajÛ organizaãní kroky ke splnûní litery zákona. V ãásti, kde je resort povinen poskytovat bezúplatnû digitální data, se jedná pfiedev‰ím o dálkov˘ pfiístup. Od prvních anal˘z na poãátku roku 2004 bylo jasné, Ïe bûhem tfií mûsícÛ není moÏné pfiebudovat stávající, nebo vybudovat nové externí centrum tak, aby byly uspokojeny ve‰keré pfiedpokládané dotazy zamûstnancÛ krajÛ a obcí s pfiijatelnou dobou odezvy. Podle odhadÛ, které byly sestaveny nezávisle ze zdrojÛ zástupcÛ krajÛ a obcí, lze pfiedpokládat fiádovû vy‰‰í poãet pfiístupÛ oproti souãasnému stavu. Bylo proto rozhodnuto postupovat ve dvou oddûlen˘ch krocích: ▼ zajistit provizorní/omezené funkãní fie‰ení k 31. 3. 2004, pfii kterém v‰ak nesmí b˘t v˘znamnûji omezen pfiístup uÏivatelÛ placeného dálkového pfiístupu, ▼ koneãné (optimální) fie‰ení dokonãit do konce bfiezna 2005. Provizorní fie‰ení vyuÏívá stejnou datovou a technologickou infrastrukturu jako placen˘ dálkov˘ pfiístup. Dílãí úpravy zasáhly vlastní aplikaci dálkového pfiístupu, a to pfiedev‰ím v zadávání parametrÛ sestav, kdy je na zamûstnanci samosprávy vyÏadováno zadání úãelu a ãísla jednacího, pro kter˘ má b˘t sestava vyuÏita. Rozsáhlej‰ích zmûn v‰ak doznala aplikace vzdáleného pfiístupu. Nenechte se zmást podobn˘m názvem, to je dÛsledek historického v˘voje; podstatné je, Ïe aplikace vzdálen˘ pfiístup slouÏí pfiedev‰ím k zakládání a práci s úãty a hesly uÏivatelÛ dálkového pfiístupu apod. Úfiad zakládá Ïadateli ze samosprávy o bezúplatn˘ dálkov˘ pfiístup jeden zákaznick˘ úãet pro jednoho uÏivatele. Podúãty pro dal‰í uÏivatele si bude Ïadatel zakládat pfiímo prostfiednictvím dálkového pfiístupu. Ve‰keré v˘stupy, které si zamûstnanci samosprávy vyhotoví, jsou pro potfieby reklamací a kontroly zálohovány a uloÏeny na CD. Provizorní fie‰ení se podafiilo dokonãit vãas a implementovat ve stanoveném termínu 31. 3. 2004, ãímÏ âÚZK dodrÏel zákonem stanoven˘ termín a umoÏnil, i kdyÏ s omezen˘m poãtem souãasnû pfiistupujících uÏivatelÛ, poskytování údajÛ katastru nemovitostí dálkov˘m pfiístupem samosprávn˘m celkÛm bezúplatnû.

Kiosky EVA schema.

Práce na koneãném (optimálním) fie‰ení byly také zahájeny neprodlenû po schválení zmûny zákona. Koneãné fie‰ení je mnohem sloÏitûj‰í, a to pfiedev‰ím z následujících dÛvodÛ: ▼ koordinace s ostatními smluvnû zaji‰tûn˘mi pracemi na rozvoji a údrÏbû ISKN, ▼ zpracování dostateãnû kvalitních a podrobn˘ch podkladÛ pro vypsání vefiejné zakázky na technologickou dodávku a implementaci fie‰ení, ▼ anal˘zy a úpravy aplikaãního programového vybavení, a to pfiedev‰ím s ohledem na pfiechod na vy‰‰í verzi databázového programového vybavení Oracle, ▼ zaji‰tûní zv˘‰ení rozpoãtu na pokrytí celého fie‰ení. První dva body byly jiÏ úspû‰nû dokonãeny. V˘sledkem je dílãí smlouva se spoleãností NESS na rozvoj a údrÏbu ISKN, která v harmonogramu zohledÀuje dopady koneãného fie‰ení bezúplatného dálkového pfiístupu pro orgány samosprávy a dále podrobná studie, která je základem pro vypsání vefiejné zakázky. Do konce dubna 2004 bude vypsána vefiejná obchodní soutûÏ na dodávku technologické infrastruktury (hardwaru a základního softwaru) pro bezúplatn˘ dálkov˘ pfiístup vãetnû souvisejících sluÏeb, které sestávají jednak z instalace a zprovoznûní dodávané technologické infrastruktury, jednak z potfiebné souãinnosti se systémov˘m integrátorem ISKN pfii integraci bezúplatného dálkového pfiístupu jako celku, tj. pfii instalaci a zprovoznûní aplikaãního programového vybavení na dodávané technologické infrastruktufie a související optimalizaci fie‰ení. V pfiípadû, Ïe nedojde k prÛtahÛm pfii posuzování a hodnocení vefiejné zakázky a pokud se podafií dokonãit úspû‰nû jednání o zv˘‰ení rozpoãtu, bude koneãné fie‰ení bezúplatného dálkového pfiístupu pro samosprávné orgány uvedeno do rutinního provozu v bfieznu 2005. ID = 1307 Josef Jirman, âesk˘ úfiad zemûmûfiick˘ a katastrální

krátké zprávy Inteligentní GIS podporuje tvorbu Globální infrastruktury prostorových dat Prezident ESRI pronesl hlavní projev na konferenci Globální infrastruktura prostorov˘ch dat v Indii. Bûhem své fieãi Jack Dangermond vyzdvihl, Ïe geografické informaãní systémy jsou základnou pro tvorbu globální infrastruktury prostorov˘ch dat a mohou v˘raznû pfiispût pfii fie‰ení celosvûtov˘ch problémÛ, kter˘m dnes lidstvo ãelí. Dangermond kladl dÛraz na roli GIS na stranû serveru, která spoãívá v poskytování nezbytn˘ch souãástí infrastruktury prostorov˘ch dat vãetnû webov˘ch sluÏeb, portálÛ, geodatabází, modelÛ, metadat a aplikaãních serverÛ. Jack Dangermond dále uvedl, Ïe ESRI ve sv˘ch produktech podporuje interoperabilitu s komponentními ãástmi infrastruktury prostorov˘ch dat tak, Ïe vytváfií software zaloÏen˘ na standardech jak informaãních technologií, tak GIS. Zmínil se i o postupném v˘voji propojeného systému sítí GIS, kter˘ bude podstatou GSDI a kter˘ bude zaloÏen na práci mezinárodní komunity GIS. id = 1072

GIS pro přesné odhady zemědělské produkce v USA Americké Ministerstvo zemûdûlství (USDA) pouÏívá GIS pro pﬁesné odhady globální zemûdûlské produkce. USDA je zodpovûdné za stanovení celkového stavu úrody, odhad oset˘ch ploch a produkce obilí, olejnin a bavlny. Hlavní ãinností je tvorba objektivních a pﬁesn˘ch odhadÛ globální zemûdûlské produkce a okolností, které mají vliv na zaji‰tûní potravy pro cel˘ svût. Regionální analytici pouÏívají pro sbûr informací a spolehlivé odhady celkové produkce obilí, olejnin a bavlny geografick˘ informaãní systém. id = 1183

Celostátní internetové řešení pro malé firmy v Massachusetts

Webová stránka MassMeansBusiness pouÏívá GIS na One-Stop portálu pro zpﬁístupnûní sluÏeb e-government pro ekonomick˘ rozvoj oblasti. Stránka je v˘sledkem propojení webové technologie GIS ESRI a technologie pro webové sluÏby firmy Microsoft a umoÏÀuje uÏivatelÛm prohlíÏet a pracovat s rÛzn˘mi geografick˘mi daty pﬁes intuitivní uÏivatelské rozhraní. Portál MassMeansBusiness, kter˘ byl spu‰tûn loni, najdete na internetové adrese http://www.massmeansbusiness.com. id = 1184

Od elektronického podpisu ke Geo-Governmentu V posledních letech se stále více zdÛrazÀuje v˘znam elektronizace státní správy jako v˘znamného nástroje pro snadnûj‰í komunikaci mezi státem a jeho obãany. Za základ elektronizace státní správy se obvykle pokládá pfievedení jednotliv˘ch úfiedních formuláfiÛ (daÀová pfiiznání, stavební fiízení apod.) ze standardní papírové formy do formy elektronické. Za jeden z nejv˘znamnûj‰ích prvkÛ elektronizace státní správy se pfiitom povaÏuje zavedení elektronického podpisu, kter˘ by plnû nahradil podpis na pÛvodních papírov˘ch formuláfiích. V rámci elektronizace státní správy se obvykle rozli‰uje vztah k ekonomick˘m subjektÛm (G2B), vztah k obãanÛm (G2C) a vztah mezi jednotliv˘mi orgány státní správy (G2G). Elektronizace státní správy je obvykle spojována s plánovanou úsporou poãtu úfiedníkÛ, nákladÛ na státní správu a s odstranûním byrokracie. Statistické ‰etfiení provedené v roce 2002 v Nûmecku ukázalo, Ïe 89 % z 500 velk˘ch nûmeck˘ch hospodáfisk˘ch subjektÛ si od elektronizace správního fiízení slibuje v˘raznûj‰í zlep‰ení podnikového fiízení, témûfi 65 % tûchto organizací pfiedpokládá v˘znamné finanãní úspory a 35 % organizací je pfiipraveno v souvislosti s oãekávan˘mi úsporami finanãnû podpofiit pfiipravovanou elektronizaci státní správy. V rámci Evropské unie jsou v souãasné dobû rozvíjeny programy elektronizace státní správy zejména ve Velké Británii, Norsku, Dánsku, Nûmecku a Rakousku. Za jeden z nejrozsáhlej‰ích programÛ elektronizace státní správy je pokládán nûmeck˘ federální program BundOnline 2005.

BundOnline 2005 Program, jehoÏ realizace byla zahájena vyhlá‰ením kancléfie Schrödera v záfií 2000 na Expu v Hannoveru pfiedpokládá, Ïe do roku 2005 budou rozhodující federální agendy pfievedeny do elektronické podoby. Garantem projektu je spolkové ministerstvo vnitra a do konce roku 2005 má b˘t na realizaci projektu vynaloÏeno celkovû 1,65 miliard Euro. Kromû resortu vnitra budou nejvût‰í finanãní prostfiedky vloÏeny do resortu ministerstva financí, dopravy a v˘stavby a federálního pracovního úfiadu. K nejv˘znamnûj‰ím agendám, které mají dostat elektronickou podobu, patfií pfiedev‰ím správa daní a penzijního systému, internetov˘ server nabídky pracovních míst, správa vefiejn˘ch stavebních zakázek, správa vodních dopravních cest a správa dat ochrany pfiírodního prostfiedí. Souãástí projektu je rovnûÏ vybudování metadatového serveru civilní kartografické sluÏby na nûmÏ budou k dispozici aktuální informace o na-

bídce mapov˘ch dûl, vãetnû moÏnosti elektronického nákupu tûchto dûl (www.geodatenzentrum.de). U pfiíleÏitosti veletrhu CEBIT 2001 byl uveden do provozu centrální server projektu www.bund.de na nûÏ lze získat aktuální informace o stavu elektronizace nûmecké státní správy na federální úrovni, ale i informace o elektronizaci státní správy v jednotliv˘ch spolkov˘ch zemích. Zmûny, k nimÏ postupnû dochází na úrovni federálních vládních orgánÛ, se promítají rovnûÏ do administrativy jednotliv˘ch spolkov˘ch zemí. Jedním z v˘znamn˘ch úkolÛ, které musel projekt elektronizace fie‰it, bylo sjednocení velkého mnoÏství rÛzn˘ch formuláfiÛ, vydávan˘ch administrativními orgány jednotliv˘ch spolkov˘ch zemí. Projekt BundOnline 2005 není v‰ak jedin˘m projektem elektronizace nûmecké státní správy. Mimo tohoto ústfiedního projektu existuje je‰tû celá fiada dal‰ích projektÛ a podle nûkter˘ch odhadÛ je roãnû vynakládáno na elektronizaci nûmecké státní správy asi ‰est miliard Euro. Jinou v˘znamnou iniciativou v oblasti elektronizace státní správy a samosprávy na území Nûmecka je vefiejnû-privátní projekt »Initiative D 21« bûÏící jiÏ od roku 1999. Na financování projektu se podílí témûfi 300 ekonomick˘ch subjektÛ a institucí (www.initiatived21.de). Jedním z dílãích projektÛ tohoto sdruÏení bylo vytvofiení studie »E-Town 2002« na jejíÏ fie‰ení se podílelo 82 velk˘ch nûmeck˘ch mûst. V rámci této studie byl analyzován v˘voj elektronizace správy tûchto mûst, jakoÏ i stav nabídky elektronick˘ch informací pro obãany, nabízen˘ch pfiedev‰ím prostfiednictvím webov˘ch stránek. Jedním z cílÛ studie bylo vytvofiení diskusní platformy pro v˘mûnu názorÛ na digitalizaci mûstsk˘ch informaãních systémÛ. Studie rovnûÏ hodnotila moÏnosti získávání potfiebn˘ch dokumentÛ elektronickou cestou (rodné listy, povolení k parkování apod.) a stav elektronické demokracie (internetová »referenda« obãanÛ k dÛleÏit˘m problémÛm mûsta). V˘znamn˘m hodnotícím kritériem byla rovnûÏ »pfiívûtivost« elektronick˘ch informaãních médií

pro bûÏného obãana. Jedním z pfiekvapiv˘ch zji‰tûní studie byla skuteãnost, Ïe kvalita elektronizace správy mûsta není v˘znamnû závislá na celkovém rozpoãtu obce. Do skupiny nejlépe hodnocen˘ch mûst se dostala i mûsta s v˘raznû niÏ‰ími obecn˘mi rozpoãty. V fiadû mûst, napfiíklad v Essenu, se do projektu elektronizace správy obce v˘znamnû zapojily soukromí investofii, coÏ vedlo k v˘znamn˘m úsporám obecních prostfiedkÛ.

Virtuální stavební úřad V˘znamn˘m prvkem digitalizace státní správy je organizace stavebního fiízení. Cílem »virtuálního stavebního úfiadu« je nejen elektronizace agendy stavebního fiízení, ale i propojení stavebního úfiadu s jednotliv˘mi inÏen˘rsk˘mi (projekãními) a stavebními firmami a individuálními stavebníky. Technické fie‰ení virtuálního stavebního úfiadu se skládá ze tfií panelÛ. Základním stavebním kamenem virtuálního stavebního úfiadu je internetov˘ server stavebního úfiadu, na nûmÏ je ukládána ve‰kerá písemná a grafická dokumentace jednotliv˘ch pfiípadÛ stavebního fiízení, nabídka formuláfiÛ pro stavební fiízení a prÛbûh zpracování jednotliv˘ch pfiípadÛ. Druh˘m v˘znamn˘m prvkem systému je internetové propojení s projektanty a stavebními firmami, které obsahuje GIS systém správy stavebních parcel, systém správy jednotliv˘ch podkladÛ stavebního fiízení a sbírku elektronick˘ch formuláfiÛ vlastního fiízení. Tfietím stavebním prvkem systému je rovnûÏ internetové propojení s dal‰ími orgány státní správy, které jsou úãastníky stavebního fiízení (poÏárníci, ochrana pfiírody, správci inÏen˘rsk˘ch sítí). V˘mûna jednotliv˘ch dokumentÛ se dûje jednak prostfiednictvím protokolu XML, jednak prostfiednictvím v˘mûny elektronick˘ch dokumentÛ pfies extranet stavebního úfiadu. Projekt virtuálního stavebního úfiadu byl vytvofien z popudu poradenské firmy Media@Komm pro nûmecké mûsto Esslingen nedaleko Stuttgartu. Informace o aktuálním stavu tohoto projektu lze najít na webové stránce projektu (www.bauen.esslingen.de).

GIS v podmínkách rakouských měst a obcí Rakousko patfií k ãlensk˘m státÛm Evropské unie, kde je GIS fie‰ení na státní a obecní úrovni vûnována jiÏ nûkolik let velmi znaãná pozornost. Na úrovni státní správy je nejvût‰í mnoÏství GIS projektÛ fie‰eno v rámci civilní kartografické sluÏby a v rámci ochrany pfiírodního prostfiedí (odpadové hospodáfiství, státní geologická sluÏba). V posledních letech vzrostl velk˘ zájem o GIS fie‰ení ze strany rakousk˘ch mûst a obcí. Aktuální odhady uvádûjí, Ïe té-

mûfi padesát procent v‰ech rakousk˘ch obcí buduje nebo vyuÏívá digitální mûstsk˘ informaãní systém, obvykle vãetnû fie‰ení GIS. Toto zji‰tûní je o to pozoruhodnûj‰í, jestliÏe uváÏíme, Ïe více neÏ 60 % rakousk˘ch obcí pfiedstavuje obce s poãtem do 2 000 obyvatel. GIS aplikace se soustfieìují zejména na správu pozemkÛ a stavební fiízení. K dal‰ím v˘znamn˘m digitálním agendám patfií obvykle správa daní a poplatkÛ a oznamovací povinnosti.

Iniciativa Evropské unie V˘znamn˘m koordinátorem snah jednotliv˘ch ãlensk˘ch zemí EU, pokud se jedná o elektronizaci státní správy, jsou jednotlivé statutární orgány unie, zejména Evropská komise. V roce 2002 byl uveden do Ïivota projekt eEurope 2002, kter˘ si kladl za cíl zejména roz‰ífiení pfiístupu k internetu. Po dvou letech existence projektu se podafiilo zajistit pro více neÏ 90 % ‰kol v ãlensk˘ch zemí EU zajistit pfiístup k internetu. RovnûÏ byla vytvofiena pravidla pro elektronickou komunikaci zejména na úrovni jednotliv˘ch orgánÛ státní správy. Nov˘ projekt eEurope 2005 se soustfieìuje pfiedev‰ím na modernizaci elektronické komunikace v rámci státní správy, na nové ‰irokopásmové pfienosové technologie a na zaji‰tûní bezpeãnosti pfienosu kritick˘ch dat. Díky dohodû ministrÛ vnitra ãlensk˘ch zemí EU do‰lo k vytvofiení koordinaãního fóra e-Government. Cílem fóra bude mimo jiné vytvofiení centrálního internetového portálu, kter˘ by poskytoval obãanÛm, zástupcÛm státní správy a samosprávy a firmám rady pfii digitalizaci rÛzn˘ch správních agend.

Závěr e-Government pfiedstavuje soubor pravidel, jejichÏ cílem je zdokonalení systému státní správy s maximálním vyuÏitím elektronick˘ch komunikaãních technologií. Základem elektronické komunikace jsou internetové, resp. intranetové sluÏby, které umoÏÀují zdokonalit jak komunikaci uvnitfi státní správy, tak zejména k jednotliv˘m obãanÛm a firmám. JestliÏe je dnes v popfiedí zájmu zejména digitalizace jednotliv˘ch správních dokumentÛ a zavádûní elektronického podpisu, do budoucna se elektronizace státní správy bude stále více orientovat i na správu prostorov˘ch informací. Nejv˘raznûj‰í uplatnûní digitální správy prostorov˘ch informací lze zatím nalézt ve správû dat o pozemcích a v jednotliv˘ch postupech stavebního fiízení. Pokroãilé vyuÏívání digitálních prostorov˘ch dat a systémÛ GIS pfiedstavují rovnûÏ systémy ochrany pfiírody a krajiny. Milo‰ René

studentský sloupek »Gis Night« neboli z jiné kapsy V Olomouci byli dne 26. listopadu 2003 pasováni studenti prvního roãníku oboru Geografie a geoinformatika do cechu geoinformatického. Celá spoleãenská akce byla pojmenována Gis Night. Organizaci tohoto veãírku si tentokrát vzali na starost studenti druhého roãníku ve spolupráci s roãníkem tfietím. Studenti prvního roãníku, ktefií mûli »povinnou« úãast se dostavili témûfi v‰ichni, a tak se zde se‰lo celkem asi 80 studentÛ oboru Geografie a geoinformatika. Mezi pfiítomn˘mi nechybûlo ani poãetné zastoupení pedagogÛ z kateder geografie a geoinformatiky. Po slavnostním zahájení v prostorách místního S–baru, vyzdobeného bohatou kartografickou v˘zdobou, do‰lo k slavnostnímu pasování studentÛ do cechu geoinformatického. Pfiísahou na Bibli (manuál k Arc View) se studenti zavázali fiídit tzv. »Gisákov˘m desaterem«, coÏ je soubor pravidel, kter˘mi by se mûl fiídit kaÏd˘ olomouck˘ geoinformatik. Za zmínku stojí napfiíklad: »...2. nûkolikrát vrácené cviãení z kartografie mû nemÛÏe rozãílit, 3. nevezmu jméno ESRI nadarmo... 5. pokud nûãemu nerozumím, usmívám se a tváfiím se sebejistû, 6. dostanu-li se do cizího mûsta, provedu nejprve síÈovou anal˘zu... 9. Kfiovák není domorodec z bu‰e...«. KaÏd˘ z pfiítomn˘ch samozfiejmû obdrÏel toto desatero do svého vlastnictví, kdyby náhodou nûkter˘ z bodÛ pozapomnûl. V programu dále nechybûlo nûkolik zábavn˘ch soutûÏí urãen˘ch nejen pro studenty, ale také pro kantory, ktefií se k radosti v‰ech pfiítomn˘ch soutûÏí úspû‰nû úãastnili. Byli samozfiejmû pfiipraveny hodnotné ceny jako napfiíklad skripta olomouck˘ch pedagogÛ nebo star‰í ãísla odborn˘ch ãasopisÛ. ·Èastnûj‰í soutûÏící obdrÏeli vypracovaná cviãení do nûkter˘ch pfiedmûtÛ. V prÛbûhu veãera se také pfiedstavili nûktefií studenti v podobû slavn˘ch hvûzd (Michael Jackson, Andrea Bochelli, Pavel ·porcl), a tak bylo o zábavu postaráno aÏ dlouho do noci. Po velmi vydafieném veãírku lze snad jen fiíci to, Ïe olomoucká geoinfomatika je obohacena o dal‰í studenty, ktefií v budoucnu moÏná pfiispûjí nejen k dal‰ímu Gis Nightu, ale tfieba také k rozvoji geoinformatiky. Jaroslav BURIAN

Rozhovor s panem Berniem Szukalskim, produktovým managerem ESRI U pfiíleÏitosti v˘roãní konference uÏivatelÛ software ESRI a ERDAS poskytl na‰emu ãasopisu exklusivní rozhovor produktov˘ manager spoleãnosti ESRI, pan Bernie Szukalski. V úvodní prezentaci jste pfiedvedl nové funkce software ArcGIS 9. Souãástí nové verze roz‰ífiení ArcGIS 3D Analyst je modul ArcGlobe. Co je cílem nového modulu a jaká data pro nûj ESRI pfiipravuje? Aplikace ArcGlobe nabízí revoluãní zpÛsob vizualizace globálních dat s rÛzn˘m rozli‰ením ve 3D. Tento nov˘ software nabídne uÏivatelÛm velmi rychlé a souãasnû beze‰vé zobrazení a anal˘zu velmi velkého objemu 3D prostorov˘ch dat. Jedná se o elektronick˘ glóbus s vysok˘m rozli‰ením a moÏností pfiipojení tabulkov˘ch atributÛ k tûmto datÛm. Rychl˘ pfiístup k datÛm fiádovû gigabitové velikosti je zaji‰tûn nov˘m pfiístupem k indexování a rychl˘m obnovováním zobrazovan˘ch dat. ESRI pfii uvedení nové aplikace na trh souãasnû s ní nabídne uÏivatelÛm velk˘ objem rÛzn˘ch 3D dat, která byla získána ve spolupráci s distributory na‰eho software a nûkter˘mi soukrom˘mi poskytovateli rastrov˘ch druÏicov˘ch dat. ArcGIS nabízí mimo ukládání dat v tradiãních formátech coverage a ShapeFile téÏ komplexní ukládání grafick˘ch i negrafick˘ch dat v osobní geodatabázi. Jaké v˘hody ESRI spatfiuje v novém zpÛsobu ukládání dat a jak˘ bude osud stávajících datov˘ch formátÛ? V geodatabázi je geometrie ukládána pomocí standardních jednotn˘ch typÛ prvkÛ v databázov˘ch tabulkách s integritními pravidly pro definování vztahÛ mezi rÛzn˘mi geometrick˘mi sadami. K v˘hodám osobní geodatabáze patfií pfiedev‰ím jednodu‰‰í datov˘ model, topologie zaloÏená na pravidlech umoÏÀující dokonalej‰í modelování prostorov˘ch prvkÛ reálného svûta, vy‰‰í v˘kon, v˘raznûj‰í ‰kálovatelnost a lep‰í interoperabilita. ESRI souãasnû nabízí specifické datové modely pro rÛzné typy ukládan˘ch dat, napfi. datové modely pro jednotlivé typy inÏen˘rsk˘ch sítí. Nabízené datové modely lze pfiíslu‰n˘mi v˘vojov˘mi nástroji upravovat podle konkrétních topologick˘ch pravidel koncového uÏivatele. ESRI bude v‰ak i nadále podporovat datové formáty coverage a ShapeFile, i kdyÏ se domnívá, Ïe vût‰ina uÏivatelÛ postupnû pfiejde na ukládání GIS projektÛ do geodatabází. ArcGIS podporuje ukládání dat vytvofien˘ch v klasick˘ch CAD formátech

(DWG, DGN). Jak bude vypadat podoba podpory nov˘ch verzí formátÛ a co si ESRI slibuje od novû uzavfiené dohody se spoleãností Bentley Systems? ESRI bude nabízet podporu ãtení nejnovûj‰ích verzí vedoucích CAD formátÛ, zejména formátu DWG 2004 a DGN verze 8 a vy‰‰í. ESRI se domnívá, Ïe geografické informaãní systémy budou hrát stále vût‰í v˘znam ve standardních postupech inÏen˘rsk˘ch kanceláfií, zejména v oblasti pozemního stavitelství a v oblasti budování infrastruktury. Proto byla nedávno uzavfiena strategická dohoda s Bentley Systems, jejímÏ jedním z v˘znamn˘ch cílÛ je otevfiení svûta GIS inÏen˘rsk˘m organizacím. Nová verze ArcGIS nabídne uÏivatelÛm a v˘vojáfiÛm dal‰í v˘vojové nástroje. Které nástroje ESRI povaÏuje za nejuÏiteãnûj‰í a do jak˘ch oblastí chce posunout v budoucnosti vyuÏívání GIS aplikací? ArcGIS Engine nabízí v˘vojové prostfiedí pro tvorbu a v˘voj fie‰ení nad ArcGIS. ArcGIS Engine je vytvofien z ArcObjects, které pfiedstavují víceplatfomní rámec komponentové C++ technologie, jenÏ souãasnû podporují nejv˘znamnûj‰í operaãní systémy (Windows, UNIX, Linux). ArcGIS Engine souãasnû nabídne v˘vojáfiÛm i funkce, které jsou k dispozici v dal‰ích roz‰ífieních ArcGIS.

ArcGIS Server nabídne plnou implementaci funkcí GIS v prostfiedí celopodnikov˘ch serverÛ. ArcGIS server nelze chápat jako náhradu za ArcIMS, ale jako nástroj pro zavedení centralizovan˘ch GIS sluÏeb na stávajících centrálních serverech. ESRI vidí dal‰í smysl této aplikace v moÏnosti privátních IT firem nabídnout »outsourcing« aplikací ArcGIS zájemcÛm o ukládání a zpracování prostorov˘ch dat. Velk˘ v˘znam této aplikace je moÏno rovnûÏ spatfiovat v moÏnosti nasazení ArcGIS aplikací na systémech pod UNIXem nebo Linuxem. Dal‰í rozsáhlou oblastí budoucího nasazení GIS aplikací je svût mobilních komunikaãních prostfiedkÛ, zejména svût mobilních telefonÛ a PDA. Prvním nástrojem pro tuto oblast ze strany ESRI byla aplikace ArcPad, do budoucna to budou zejména systémy pro automobilové navigaãní systémy a klientské aplikace pro bûÏné uÏivatele mobilních telefonÛ. První vla‰tovkou v této oblasti je nedávno na trh uvedené roz‰ífiení ArcPad StreetMap. UÏivatelé v tomto roz‰ífiení získávají velmi kvalitní plány mûst, nástroje pro geokódování a nástroje pro vyhledání optimální trasy. Dûkujeme za rozhovor a pfiejeme vám pfiíjemn˘ pobyt v Praze a v âeské republice po skonãení 12. uÏivatelské konference. Za Geoinformace se ptal Milo‰ René

Preetha Pulusani, představitelka společnosti Intergraph, odpovídala časopisu GEOinformace Prezidentka Intergraph Mapping and Geospatial Solutions poskytla krátk˘ rozhovor bûhem své úãasti na sympoziu Digital Earth v Brnû v záfií 2003. Intergraph pfiichází s problematikou fie‰ení pokroãilé integrace dat pod oznaãení »data fusion«. Co si pod tím pfiedstavovat? Divize Mapping and Geospatial Solutions se jiÏ del‰í dobu zab˘vá v˘vojem technologie, která by pfiinesla pokrok v inteligentní integraci dat. Pod »data fusion« si pfiedstavujeme kvalitativní zhodnocení dat cestou vzájemného obohacení datov˘ch souborÛ, neboli jeden datov˘ soubor je v atributech roz‰ífien o údaje ze souboru jiného. Odborníci Intergraphu si dlouhodobû uvûdomují, Ïe jde o vybudování nové formy správy dat, pfiiná‰ející do nich v˘raznû novou pfiidanou hodnotu. Práce na fie‰ení tûchto otázek jiÏ znaãnû pokroãily, aãkoliv si stále uvûdomujeme, Ïe pfiímému vlivu lidského subjektu na prÛbûh procedury se nepodafií úplnû vyhnout. Materiály spoleãnosti Intergraph pfiiná‰ejí mnoÏství mimofiádnû zdafiil˘ch pfiíkladÛ aplikací firemních geoinformaãních fie‰ení, zejména z území Spojen˘ch státÛ a Kanady. Proã nejsou mezi nimi ukázky obdobn˘ch úspûchÛ pfii zavádûní standardÛ konsorcia OpenGIS? Spoleãnost Intergraph se angaÏuje v mnoha iniciativách, které smûfiují k v˘voji a zavádûní otevfien˘ch standardÛ v geoinformatice. Pfiíklady úspû‰n˘ch aplikací jsou zvefiejÀovány na stránkách www.wmsviewer.com. Zde lze také nalézt fie‰ení z rÛzn˘ch oblastí svûta. Intergraph se snaÏí, aby moderní technologie a geoprostorová data byla pfiístupna v‰em podle potfieby. Vhodnou cestou k realizaci tûchto úmyslÛ jsou webová fie‰ení a spolupráce s agenturami pfiipravujícími a distribuujícími prostorová data. Jiná situace panuje v Severní Americe ve srovnání s Evropou. V Americe jsou státem pofiízená geoprostorová data zpfiístupÀována právû za vydatného vyuÏití otevfien˘ch standardÛ a sítû internet. Souãasná politická situace v‰ak pfiíli‰ nepfieje úplnému zpfiístupnûní zejména citliv˘ch geoprostorov˘ch dat. Pfiesto rozvoj aplikací GIS v civilní obranû je perspektivní oblastí aktivit Intergraphu. Lze uvést rámcovû smûry, kter˘mi se v˘voj ubírá?

Tato oblast je jednou z hlavních priorit informaãní politiky vlády Spojen˘ch státÛ. Podporován je jednak sbûr potfiebn˘ch relevantních prostorov˘ch dat v rámci geospatial data mapping, jednak procedury jejich specifického vyhodnocení a pouÏití. Není aÏ takov˘m tajemstvím, Ïe v celém procesu se angaÏují tajné sluÏby. Obzvlá‰tní pozornost v˘vojáfiÛ je orientována na podchycení a formulování nov˘ch zpÛsobÛ my‰lení, coÏ je nezbytné právû v této dobû. Vyvíjeny jsou nové typy modelÛ mûst, pobfieÏních oblastí. Velká pozornost je vûnována modelování procesÛ ‰ífiení rozmanit˘ch virÛ. Smyslem je samozfiejmû maximální pfiíspûvek k omezení negativních dopadÛ úmysln˘ch i pfiírodních ne‰tûstí. ZmiÀovala jste se v plenární prezentaci, Ïe optimálnímu nasazení geoinformaãních technologií (GIT), geoprostorov˘ch dat a potaÏmo s nimi spojen˘ch standardÛ brání »netechnologické bariéry«. Co si pod nimi pfiedstavit? Pfii zavádûní GIT spoleãnost Intergraph spolupracuje s odborníky na v‰ech úrovních fiízení, správy a fungování podnikÛ. Pfiesto ne vÏdy je efektivní role GIT v podnikovém managementu uznávána. Aby se situace v této oblasti postupnû zmûnila, spoleãnost vûnuje znaãné síly »v˘chovû uÏivatelÛ zítfika«. V souãasné dobû probíhá intenzivní spolupráce s asi 150 univerzitami po celém svûtû. I zde není jednotn˘ názor na to, jak by tato v˘chova mûla vypadat. Je v‰ak zfiejmé, Ïe je zapotfiebí podporovat my‰lenkovou pestrost, z níÏ se rodí zatím netradiãní fie‰ení. Mladí odborníci pak budou mít k dispozici praktické zku‰enosti a nápady, které roli a funkce GIT v podnicích v˘raznû posílí. Na pofiadu je rovnûÏ zmûna my‰lení v tom, jak data dále vyuÏít. Intergraph se rovnûÏ angaÏuje v environmentálních programech. Jsou mezi nimi i takové, které uplatÀují geoinformaãní technologie v otázkách globálních zmûn? Spoleãnost si velmi dobfie uvûdomuje závaÏnost této problematiky. Jsou vyvíjeny technologie, které umoÏní efektivní

Preetha Pulusani zahájila svou kariéru v Integraphu před více než dvaceti lety jako softwarový analytik pro mapování produktů. Odpovídala za různé obchodní aspekty, jako je vývoj produktu, marketing, plánování a vedení – to vše na poli geoprostorových řešení. Jako prezidentka Intergraph Mapping a GeoSpatial Solutions je zodpovědná za vedení celosvětové strategie a za celkové obchodní podnikání dané divize. Integraph Mapping and GeoSpatial Solutions je jedna ze čtyř vertikálně zaměřených jednotek Intergraphu, která řídí obchody ve více než šedesáti zemích. Preetha Pulusani dosáhla bakalářského titulu v účetnictví a magisterského titulu v počítačových vědách a je aktivně zapojena do několika profesionálních organizací. Je členkou správní rady Open GIS Consortium (OGC) a Spatial Technologies Industry Association (STIA) a představenstva IGUC GeoSpatial.

uplatnûní dat z globálních databází, mj. z tzv. globálního gridu, aÏ v lokálních aplikacích. Tato perspektivní oblast rozhodnû nestojí stranou zájmu na‰ich odborníkÛ. Dûkuji za rozhovor. Jaromír Kolejka

CityWare – informační systém pro města a obce V fiízení mûst a obcí hrají stále v˘znamnûj‰í úlohu digitální informaãní systémy. Informaãní systémy podporují pfiedev‰ím správní ãinnosti a rozhodovací procesy obecních a mûstsk˘ch úfiadÛ. Jedním z v˘znamn˘ch softwarov˘ch fie‰ení, které v souãasné dobû vyuÏívá více neÏ 70 mûstsk˘ch a obecních úfiadÛ v âeské republice, je informaãní systém CityWare pardubické spoleãnosti Geovap. Následující pfiiblíÏení tohoto systému je vûnováno zejména moÏnostem správy prostorov˘ch dat.

CityWare nabízí velkou variabilitu Softwarové fie‰ení CityWare nabízí modulární informaãní systém, kter˘ pokr˘vá vût‰inu správních ãinností mûstsk˘ch a obecních úfiadÛ. Software nabízí fie‰ení jednotliv˘ch správních úloh následujícími subsystémy: ▼ Subsystém obyvatelstva a územnû identifikaãní registr. ▼ Majetkov˘ subsystém obsahující data o pozemcích a bytech. ▼ Správní subsystém. ▼ Sociální agendy. ▼ Pfiíjmové agendy. ▼ Geoinformaãní subsystém.

Architektura IS CityWare (nahoře). Ukázky grafické prezentace prostorových dat: Katastrální mapa, Technická mapa (malý obrázek) a Územní plán.

Základem geoinformačního subsystému jsou projekty Geoinformaãní subsystém CityWare nabízí tvorbu a aktualizaci geografick˘ch dat, jejich správu, distribuci a vyuÏívání geografick˘ch dat v rámci v‰ech správních a rozhodovacích ãinností, kde se pracuje s prostorov˘mi daty. Práci s prostorov˘mi daty lze rozdûlit do nûkolika samostatn˘ch projektÛ: ▼ Katastrální mapa ▼ Technická mapa ▼ Územní plán ▼ Mapa budov vãetnû popisn˘ch ãísel ▼ Cenová mapa ▼ Pasport dopravy ▼ Pasport zelenû ▼ UÏivatelské projekty Projekt katastrální mapa (KN) obsahuje nástroje pro správu katastrální mapy v digitálním tvaru KM-D a vkládání dat digitální katastrální mapy DKM, vãetnû konverze dat z v˘mûnného formátu ISKN. Souãástí software jsou prostfiedky pro kontrolu obsahu a topologie vstupních dat, prostfiedky pro porovnávání dat s pfiedcházející verzí DKM a sledování historie v˘voje katastrální mapy. UÏivatel projektu mÛÏe rovnûÏ lokalizovat jednotlivé objekty katastrální mapy na základû textov˘ch atributÛ (parcela, budova, vlastník) a provádût v˘bûry podle ãísla parcely, listu vlastnictví, jména vlastníka nebo ãísla popisného. Souãástí fie‰ení jsou rovnûÏ funkce pro tvorbu tiskov˘ch sestav a tvorba tematick˘ch map.

Projekt technická mapa (DTMM) nabízí správu obecného polohopisu a objektÛ inÏen˘rsk˘ch sítí. K jednotliv˘m objektÛm technické mapy jsou pfiipojeny informace poÏadované správou mûsta. Technická mapa je vyuÏívána pfii správû mûsta zejména pro koordinaci a plánování zmûn infrastruktury a pro územní a stavební fiízení. Projekt územní plán obsahuje pfiedev‰ím hranice základních urbanistick˘ch ploch, vybraná data o inÏen˘rsk˘ch sítích a komunikacích, data ze sãítání osob, bytÛ a domÛ a data o v˘robních a obsluÏn˘ch zafiízeních. Základním úãelem projektu je tvorba, aktualizace územního plánu mûsta a jeho prezentace. Mapa ãísel popisn˘ch obsahuje mimo popisn˘ch ãísel budov grafické vyjádfiení statistick˘ch sãítacích obvodÛ, volebních obvodÛ, mûstsk˘ch obvodÛ a katastrálních území. Projekt cenová mapa obsahuje informace o cenách nemovitostí a slouÏí zejména pro tvorbu a aktualizaci cenové mapy mûsta. Projekt obsahuje rovnûÏ informace o reáln˘ch prodejních cenách jednotliv˘ch nemovitostí. Pasport dopravy je urãen˘ pro správu dat o komunikacích a doprovodn˘ch objektech, správu hromadné dopravy, tras údrÏby a ãi‰tûní komunikací. Souãástí pasportu dopravy jsou rovnûÏ informace o dopravním znaãení, pasport mostÛ a stavební dokumentace komunikací. Pasport vyuÏívá zejména odbor dopravy a odbor mající za úkol údrÏbu a ãi‰tûní komunikací. Pasport zelenû eviduje mûstskou zeleÀ a je urãen˘ zejména pro správu obecní zelenû a úkoly spojené s její údrÏbou a revitalizací.

Prostorová data jsou ukládána v centrálním datovém skladu Ve‰kerá data informaãního systému CityWare, vãetnû prostorov˘ch dat jsou ukládána do datového skladu v prostﬁedí

standardní relaãní databáze MS SQL Server nebo Oracle. Ve‰keré funkce spojené se správou datového skladu jsou zaloÏené na standardních pﬁíkazech jazyka SQL. Pro tvorbu a aktualizaci grafick˘ch dat je pouÏíván grafick˘ software MicroStation Bentley Systems.

Distribuce dat v prostředí intranetu/internetu V˘znamn˘m prvkem celého informaãního systému CityWare je distribuce dat, která je realizovaná prostfiednictvím aplikaãního webového serveru a klasick˘mi webovsk˘mi klienty. Na stranû klienta lze zobrazovat nejen standardní textové informace, ale i grafické informace. Prostfiednictvím »tenkého klienta« lze vytváfiet tematické mapy rÛzného mûfiítka a zobrazovat objekty v závislosti na zvoleném mûfiítku. Pro tvorbu a aktualizaci prostorov˘ch dat je pouÏívan˘ »tlust˘ klient«, kter˘m je aplikace GeoStore pracující nad grafick˘m prostfiedím MicroStation. Tento klient má prostfiedky jak pro

správu vektorov˘ch dat, tak dat rastrov˘ch.

Závěr Geografick˘ informaãní systém, kter˘ je nedílnou souãástí informaãního systému CityWare, nabízí velmi sofistikované nástroje pro tvorbu, údrÏbu a prezentaci prostorov˘ch dat mûstsk˘ch aglomerací. Systém umoÏÀuje vytváfiet beze‰vé mapy a spravovat velké mnoÏství pfiipojen˘ch textov˘ch a numerick˘ch informací. Oddûlení datového skladu od klientsk˘ch aplikací prostfiednictvím webového aplikaãního serveru zabezpeãuje ochranu v‰ech dat pfied po‰kozením, zcizením nebo zneuÏitím. Systém CityWare a jeho fie‰ení správy prostorov˘ch dat nabízí kvalitní správu prostorov˘ch dat v mûstsk˘ch a obecních informaãních systémech.

Alena Drábková, Hana Koláﬁová, Geovap, s.r.o. Milo‰ René, GEOinformace Cenová mapa (nahoře). Ukázka grafické prezentace paspartu dopravy a paspartu zeleně v informačním systému CityWare.

Výsledky GEOaplikace roku 2003 Na VII. roãníku konference Internet ve státní správû a samosprávû – ISSS 2004 – byly bûhem slavnostního veãera 29. bfiezna 2004 pfied 1 500 diváky vyhlá‰eny v˘sledky kaÏdoroãní soutûÏe âeské asociace pro geoinformace (CAGI) o GEOaplikaci roku 2003. Pát˘ roãník byl tematicky zamûfien˘ na vyuÏití geoinformací a GIT jako informaãní podpory evropského integraãního procesu. Mezinárodní (zástupci EUROGI – evropské zastfie‰ující oborové organizace) odborná porota soutûÏe tentokrát vyhlásila dvû první místa, jedno tfietí místo a zvlá‰tní cenu. První místo obsadila aplikace: OPRL – GIS aplikace v souladu s principy INSPIRE spoleãnosti Help Service Remote Sensing, s.r.o. Tato geoaplikace vznikla ve spolupráci s ÚHUL. Dal‰í první místo získala aplikace Regionální informaãní systémy vyvofiená Centrem regionálního rozvoje âR ve spolupráci se spoleãnostmi S&T Services âR, ICZ, T-Mapy a Tesco SW.

Tfietí místo získala Aplikace na podporu inventarizace lesa spoleãnosti Intergraph âR, s.r.o., vytvofiená ve spolupráci s Ústavem pro hospodáfiskou úpravu lesa. Porota udûlila zvlá‰tní cenu geoaplikaci WebCastle – evropská vyhledávací sluÏba Institutu geoinformatiky, V·B TU Ostrava. VítûzÛm ceny pfiedal a osobnû poblahopfiál ministr informatiky Vladimír Mlynáfi. KaÏdého odmûnûného zpovídal, co právû ta jeho vítûzná geoaplikace umí a zdali je jiÏ na portálu vefiejné správy. Ministr Mlynáfi se velmi »podivoval« tomu, Ïe leto‰ní roãník soutûÏe Geoaplikace roku – evropská integrace vyhrávaly projekty lesnicky zamûfiené. Ministr téÏ pfiiznal, Ïe geoaplikace ve svém Ïivotû vÛbec nevyuÏívá, ale po upfiesnûní

fieditelky soutûÏe ing. Evy Pauknerové z CAGI, Ïe i pfiedpovûì poãasí je geoaplikace, uznal, Ïe si nasazení geoaplikací v bûÏném Ïivotû obyãejn˘ ãlovûk, natoÏ ministr informatiky, moÏná ani neuvûdomuje. SoutûÏ GEOaplikace roku byla zaloÏena pfied 5 roky k vyhledávání nejlep‰ích vyuÏití geodat a geoinformaãních technologií ve vefiejné správû. SoutûÏ pofiádá CAGI s komisí pro informaãní systémy mûst a obcí SMO âR. »Geoaplikace roku – evropská integrace« se, podobnû jako pfiede‰lé roãníky soutûÏe, t˘kala realizovan˘ch projektÛ a fie‰itelsk˘ch t˘mÛ, díky kter˘m GIS a DPZ ve spojení s internetem v˘znamnû pfiispûly ke zlep‰ení správy území a informování vefiejnosti. redakce, ID = 1188

MISYS – geografický informační systém pro města a obce Systém MISYS slouÏí jiÏ mnoho let velmi poãetné obci uÏivatelÛ. Do jejich fiad patfií jak orgány centrální správy, mûsta a obce, tak správci technického vybavení, projektanti pozemkov˘ch úprav, urbanisté, geodeti, realitní kanceláfie a dal‰í. V˘robcem systému je firma GEPRO, spol. s r.o. Specialisté této firmy jsou neustále v kontaktu s uÏivateli a distributory systému MISYS. Proto je firma schopna pruÏnû reagovat na jejich podnûty, coÏ vede k prÛbûÏné inovaci systému. V˘znamu nab˘vají rovnûÏ integrované moduly pro práci ve 3D – MISYS ATLAS, pfiipravené partnerskou firmou ATLAS, s.r.o. Systém MISYS je distribuován ve dvou alternativách – desktopové a webové (MISYS – WEB). Charakteristika systému MISYS Geografick˘ informaãní systém MISYS umoÏÀuje pfiípravu a prezentaci geografick˘ch dat. Jedná se o komplexní a modulární systém. Zpracovává, analyzuje a prezentuje vzájemnû propojené grafické a popisné informace o území. Cel˘ systém je postaven modulárnû tak, aby bylo moÏné obsáhnout celou ‰ífii problematiky a zároveÀ pfiizpÛsobit a sestavit produkt podle potfieb konkrétního zákazníka. Urbanista, správce technického vybavení a projektant pozemkov˘ch úprav mají na systém odli‰né poÏadavky, i kdyÏ se potfieby tûchto specialistÛ ãásteãnû pfiekr˘vají. Ovládání systému pomocí centrálního modulu – tzv. projektu je vÏdy shodné. Vzhled jednotliv˘ch aplikací je podobn˘, rovnûÏ tak ovládání. Modularita tedy neznamená roztfií‰tûnost. Systém MISYS umoÏÀuje data nejen provozovat, ale i pfiipravit. K tomu slouÏí celá fiada funkcí pro práci s vektorov˘mi daty a rozsáhl˘ aparát funkcí pro práci s daty rastrov˘mi. Data územnû plánovací dokumentace je moÏné pfiipravit pomocí produktu MISYS – UPLAN, coÏ je nadstavba systému MISYS pro tvorbu územnû plánovací dokumentace. Data pfiipravená pro desktopovou variantu systému MISYS lze bez úprav pouÏít i pro variantu webovou. Základní vlastností systému z hlediska datové základny je tedy jednotné integro-

vané prostﬁedí, ve kterém lze data jak provozovat, tak i poﬁídit a udrÏovat.

Moduly systému MISYS MISYS – MAPA Tento standardní modul zahrnuje ve‰keré funkce pro práci s grafick˘mi daty a jejich prezentaci. UÏivatel mÛÏe pracovat s rÛzn˘mi projekty, které v sobû spojují uÏivatelem vybraná data. V systému MISYS jsou datové zdroje ovládány pomocí tematické a územní identifikace. Témata tvofií jednotlivé grafické (mapové) podklady, které mohou b˘t dále strukturovány. Územní identifikace urãuje pfiíslu‰nost datového zdroje k danému území. Území mohou b˘t rovnûÏ dále strukturována, napfi. podle územnû správního ãlenûní. Modul pracuje jak s vektorov˘mi, tak s rastrov˘mi grafick˘mi daty. ¤adu formátÛ zobrazuje systém pfiímo, jmenujme napfi. oficiální v˘mûnn˘ formát digitální katastrální mapy, aÈ jiÏ nov˘ ãi star˘, dále napfi. formát DGN a dal‰í. Z rastrov˘ch formátÛ napfi. CIT, BMP, GIF, JPG, TIFF, COT, RGB a dal‰í. Pokud nûkteré formáty nelze ãíst pfiímo, existuje fiada importních modulÛ (napfi. formáty ARC – INFO, DXF a dal‰í).

MISYS – KATASTR Jedná se o standardní modul, kter˘ pracuje s nov˘m v˘mûnn˘m formátem Informaãního systému katastru nemovitostí (ISKN). DíDesktopová aplikace pro práci s daty KN

Pasport adresních bodů

ky pouÏití nov˘ch technologií se s tímto modulem setkáme jak v klasickém, desktopovém fie‰ení, tak i v fie‰ení webovém a v˘pisy (formuláfie) mají v obou pfiípadech shodn˘ design a shodnou funkãnost. PouÏívá se zde aktivního formuláfie s fiadou odkazÛ na související v˘pisy (lze pfiejít jedním proklikem z v˘pisu listu vlastnictví na informace o parcele apod.). V˘sledky v˘pisÛ je moÏné prezentovat do mapy pfiímo z formuláfie Dále je zde moÏnost tvorby rÛzn˘ch pfiehledÛ a statistick˘ch v˘stupÛ a to i na základû uÏivatelem definovan˘ch podmínek. Pracovat lze i s parcelami ve zjednodu‰ené evidenci. Rozsah dat není omezen – lze pracovat jak s daty v rámci jednoho katastrálního území, tak v rámci celé republiky. Modul MISYS – KATASTR mÛÏe pracovat i jako samostatn˘ program, pouze s písemn˘m operátem.

Poznámkový výkres UÏivatel systému MISYS není obvykle specialistou GIS. PouÏívá GIS jako jeden z nástrojÛ k fie‰ení svojí profesní problematiky. Pfiesto si potfiebuje obãas vyrobit svÛj jednoduch˘ v˘kres nad daty, která jsou souãástí jeho systému MISYS, aniÏ data jakkoliv naru‰í. K této ãinnosti slouÏí standardní modul »Poznámkov˘ v˘kres«. K jeho ovládání není tfieba Ïádn˘ch znalostí z oblasti CAD a GIS a pfiesto lze vytvofiit velmi pûkn˘ obrázek. Poznámkov˘ch v˘kresÛ je moÏné nakreslit libovoln˘ poãet.

Propojení modulů MISYS – MAPA a MISYS – KATASTR Oba moduly mohou pracovat buì samostatnû, nebo mohou spolupracovat. Naãtením vstupních dat dojde i k propojení modulÛ. Lze vyhledávat v mapû podle zadan˘ch kritérií – v katastrální mapû parcely podle parcelních ãísel v jednotliv˘ch evidencích nebo parcely pod budovou zadané ãíslem popisn˘m ãi evidenãním. Dal‰í funkce slouÏí k interaktivnímu vyvolání popisn˘ch informací katastru nemovitostí na základû rÛzn˘ch v˘bûrÛ parcel v grafick˘ch datech. MISYS umoÏÀuje také pracovat samostatnû s modulem Katastr a v˘sledky vyhledávání prezentovat do mapy. Pokud se t˘ãe anal˘z, jmenujme napfi. zji‰tûní sousedÛ, parcel a vlastníkÛ dotãen˘ch trasou liniové stavby a rovnûÏ zji‰tûní parcel a vlastníkÛ dotãen˘ch plo‰nou stavbou – tedy úlohy typu: jaké parcely se nacházejí uvnitfi funkãní plochy územního plánu, nebo v ochranném pásmu inÏen˘rské sítû apod. Zajímav˘m pfiíkladem propojení je tzv. soutisk s mapou, kdy je do formuláfie v˘pisu z katastru pfiidán v˘fiez z mapy – vhodn˘ v˘stup napfi. pro stavební fiízení, ‰etfiení na místû stavby apod.

Další moduly a propojení s dalšími aplikacemi Souãástí systému MISYS jsou moduly, které pracují s daty z rÛzn˘ch zdrojÛ, v nûkter˘ch pfiípadech pomocí propojení s dal‰ími aplikacemi partnersk˘ch firem. Jmenujme ve zkratce napfiíklad Územní plán, Evidence obyvatelstva, Îivotní prostfiedí, Územní identifikace a dal‰í. Funkãnost modulÛ je obdobná, jak bylo naznaãeno u pfiedchozích pfiíkladÛ. Systém MISYS lze ovládat i z vnûj‰ích zdrojÛ. Jako pfiíklady uveìme napfi. propojení s pultem centrální ochrany pro signalizaci naru‰ení a lokalizaci míst naru‰ení objektÛ, nebo systémy pro sledování vozidel (napfi. systém MISYS – TRACE, ev. systém MISYS – ZÁCHRANÁ¤). Pro práci ve 3D slouÏí MISYS – ATLAS DMT, kter˘ umoÏÀuje prostorové prohlíÏení dat – fiezy, vizualizace, hypsometrie... Dal‰í aktivní moduly systému ATLAS DMT jsou k dispozici pro pfiípravu 3D dat.

Územní plán v prostředí MISYS – WEB

Pasport hlukové mapy

Základem kaÏdého pasportu je aktivní formuláfi. Ze stránky formuláfie je moÏné proklikem vyvolávat dal‰í okna (tedy stránky) s poÏadovan˘m obsahem – tfieba jako v˘sledek dotazu na databázi, prezentovat vybrané pfiedmûty v mapû – napfi. v˘bûr parcel, zobrazovat pfiipojené obrázky, dokumenty a tabulky apod. Aktivní stránka je automaticky i tiskov˘m formuláfiem – není nutné vytváfiet zvlá‰È generované tiskové sestavy. Historie dfiíve vyvolan˘ch stránek je samozfiejmostí. Databáze jsou pfiipojeny standardními nástroji (napfi. ODBC). Data pasportÛ jsou jak negrafická (databáze, dokumenty, tabulky), tak grafická (mapy, obrázky). Vzájemné propojení tûchto dat je samozfiejmostí. Ochrana dat je zaji‰tûna pfiístupov˘m oprávnûním. Je zfiejmé, Ïe design a zpÛsob ovládání modulu MISYS – KATASTR a pasportÛ je obdobn˘. Kdo se nauãí pracovat s modulem Katastr, jistû zvládne práci s jak˘mkoliv pasportem. Pasport mÛÏe b˘t provozován jak v desktopové, tak i ve webové alternativû.

ti. V praxi mûsta, mûstského úfiadu ãi magistrátu je úloha GIS velmi v˘znamná. V souãasné dobû jiÏ není tfieba, aby mûsto shromaÏìovalo a udrÏovalo v aktuální podobû ve sv˘ch databázích fiadu detailÛ – napfi. podrobné informace o podnikatelsk˘ch subjektech. Existuje pfieci internet a s ním i centrálnû vedené registry – napfi. obchodní rejstfiík a rejstfiík Ïivnostenského podnikání. UÏivatel – pracovník úfiadu mûsta, s takov˘mito registry pochopitelnû pracuje. Umí tedy ovládat internet. Je potom skvûlé, pokud pfiejde do prostfiedí GIS a toto prostfiedí se sv˘m chováním nijak dramaticky od prostfiedí internetu neli‰í. GIS je moÏné fie‰it jako klasickou, desktopovou aplikaci, nebo jako aplikaci pro prostfiedí intranet/internet. ¤ada zákazníkÛ Ïádá souãasnû obojí, vãetnû uvolnûní nûkter˘ch informací pro vefiejnost. Je v˘hodné, kdyÏ aplikace má obdobn˘ vzhled jak v klasickém provedení, tak i v provedení pro intranet/internet a je datovû kompatibilní. Systém MISYS takové fie‰ení pfiedstavuje.

Varianty systému MISYS

Atestace

Ze standardních modulÛ, resp. dal‰ích uÏivatelsk˘ch modulÛ a nadstaveb se sestavují varianty systému, jmenujme napfi. MISYS – OBEC, MISYS – MùSTO, MISYS – KRAJ, MISYS – âR, MISYS – POVODNù, MISYS – PRAHA, MISYS – UPLAN a speciální varianty (GIS MISYS Kladno, GIS MISYS Pfiíbram, MISYS – mûstská policie apod.). Jde v podstatû o aplikace tvofiené na míru jednotliv˘m obecním, mûstsk˘m, krajsk˘m úfiadÛm, správcÛm technického vybavení apod. Jednotlivé moduly se neustále vyvíjejí a procházejí zmûnami napfi. podle mûnící se legislativy.

Firma GEPRO drÏí krok s dobou a dÛkazem toho je i získání atestu shody informaãního systému se standardem ISVS pro Ïivotní cyklus IS.

MISYS a pasporty

Novinky

Pasporty jsou oblastí speciálních uÏivatelsk˘ch aplikací a slouÏí zejména jako technicko provozní dokumentace. Mohou to b˘t jak standardnû dodávané pasporty (napfi. pasport dokumentace o území, komunikací), tak i aplikace tvofiené »na míru« (napfi. pasporty pro krizové fiízení – pasport stfieÏen˘ch objektÛ, kamer, telefonních budek, pasporty pro Ïivotní prostfiedí – hluková mapa). V souãasné dobû je vytvofiena celá fiada tûchto speciálních aplikací a tûÏko je lze zde v‰echny jmenovat.

▼

modul Vyhledávací sluÏba – modul k vyhledávání vlastnictví pﬁi hromadném zadávání vlastníkÛ – jako integrovaná souãást MISYS ▼ nové pojetí GIS v prostﬁedí intranet/internet MISYS – WEB ▼ nové typy pasportÛ

MISYS a internet Geografick˘ informaãní systém je chápán jako nástroj uÏivatele, kter˘ mu má pomoci v jeho práci, v jeho rozhodovací ãinnos-

Závěr Dosavadní zku‰enosti ukazují, Ïe modulární fie‰ení aplikací GIS je vzhledem k rÛzn˘m potfiebám zákazníkÛ vhodné. RovnûÏ fie‰ení s vyuÏitím webovsk˘ch technologií, jako jedné z alternativ systému MISYS, je fie‰ení perspektivní, aÈ jiÏ z dÛvodu pohodlného ovládání, obdobného vzhledu klasického klienta i klienta webovského, pfiístupu do vefiejn˘ch registrÛ na internetu, nebo generování tiskov˘ch sestav. Na oficiálních stránkách Mûsta Kladna (www.mestokladno.cz) v sekci »geografick˘ informaãní systém« je moÏné si vyzkou‰et práci s aplikací MISYS – WEB. Ukázková data jsou majetkem Statutárního mûsta Kladna, Katastrálního úfiadu pro Stfiedoãesk˘ kraj se sídlem v Praze – Katastrální pracovi‰tû Kladno a Institutu mûstské informatiky hl. m. Prahy. Autofii: Ing. Alena âechová, Vojtûch Zvûfiina – GEPRO, s.r.o., Praha

Budování (G)IS pro města Mapy a prostorové anal˘zy, GIS mapou nekonãí, mapy pro veﬁejnost – zku‰enosti v podání spoleãnosti T-MAPY.

Spoleãnost T-MAPY se od svého zaloÏení v roce 1992 zab˘vá problematikou budování informaãních systémÛ s vyuÏitím technologií geografick˘ch informaãních systémÛ pfieváÏnû pro vefiejnou a státní správu. Oblast realizace geografick˘ch informaãních systémÛ (GIS) pro mûsta a obce patfií v souãasné dobû k nejdynamiãtûji se rozvíjejícím. V roce 2003 do‰lo ke spojení tfií spoleãností – T-MAPY, Hydrosoft Praha a Sirion a ve v˘sledku k roz‰ífiení t˘mu spoleãnosti T-MAPY na témûfi 50 zamûstnancÛ s velk˘m potenciálem právû v oblasti poskytování produktÛ a sluÏeb pro mûstské a obecní úfiady. A proto bychom zde rádi naãrtli prÛfiez na‰ich zku‰eností právû s touto problematikou. Tento ãlánek podrobnûji zmiÀuje jen dvû základní souãásti budování GIS, tedy data a SW. Nezab˘vá se poÏadavky na HW a ani tím nejpodstatnûj‰ím – lidsk˘m faktorem. V pfiípadû zájmu o podrobnûj‰í informace o problematice budování GIS doporuãujeme ke studiu aktuální podobu Úvodní studie GIS krajsk˘ch úfiadÛ (dokonãena v ãervnu 2003 a zpracovatelem je spoleãnost T-Mapy).

Jak data pořizovat? Kam je umístit? Jak je udržovat?

Data

Software

Kvalitní datová základna je dÛleÏitá pro rozhodování, plánování a rozvoj mûsta. Pfiedstavuje efektivní pfiehled o spravovaném území a umoÏÀuje rychl˘ pfiístup k pfiesn˘m a aktuálním informacím. Právû kvalita datové základny rozhoduje o úspû‰nosti implementace GIS.

Pokud se nechceme utopit v mofii informací, ale naopak v nûm radostnû tanãit, je jistû vhodné zvolit pfiimûfienû uÏivatelsky jednoduch˘ software, kter˘ je ale schopen komunikace s ostatním informaãním systémem. ¤e‰ení je proto stavûno na: ▼ desktop GIS, urãené pro správce a vyspûlé uÏivatele, ▼ inter/intranetovém fie‰ení, urãené pro v‰echny ostatní uÏivatele, vãetnû omezeného pfiístupu ‰iroké vefiejnosti.

Jaká data? Základem GIS jsou referenãní mapové podklady, kam patfií katastrální mapy jak v kompletní vektorové podobû nebo ve zjednodu‰ené rastrové podobû s definiãními body parcel. Dále sem mÛÏeme zahrnout digitální technickou mapu, ortofoto a mapy stfiedního mûfiítka. Orientaci v zájmovém území mûsta ulehãují data územní identifikace, kam zahrnujeme adresní body, uliãní síÈ a budovy. Po naplnûní systému v˘‰e uveden˘mi daty, nûkde i paralelnû s nimi, lze pfiistoupit k naplÀování informací ostatních datov˘ch zdrojÛ jako jsou územnû plánovací dokumentace, pasporty (komunikací, vefiejného osvûtlení, zelenû apod.), digitální model terénu vãetnû 3D modelÛ a tematické informace z vût‰iny mûstsk˘ch odborÛ (Ïivotní prostfiedí, doprava, zdravotnictví, kultura, apod.) Paralelnû se získáváním signálních informací o území mÛÏete nad vyuÏívan˘mi daty provádût prostorové anal˘zy.

Vzhledem k dÛleÏitosti datové základny a poÏadavku na jejich vûrohodnost, aktuálnost a pfiesnost je kladen pfii pofiizování a údrÏbû dat dÛraz na standardizované firemní postupy a pravidelné dokumentování informací o datech (metadata). Praxí osvûdãené datové modely a podrobná metodologie charakterizují v‰echny etapy potfiebné pro kvalitní tvorbu dat. Firemní metodologie pokr˘vá pfiehledné utfiídûní jednotliv˘ch typÛ digitálních dat (geografická data vã. objasnûní pojmÛ »rastr/vektor«, texty, obrázky, tabulky, databáze, grafy, technické v˘kresy). Souãasnû poskytuje i ucelen˘ pfiehled v‰ech zásadních datov˘ch formátÛ pro jednotlivé typy dat a základní informace o datov˘ch modelech, pravidlech pro tvorbu identifikátorÛ, XML a dal‰ích termínech. Po více jak deseti letech datov˘ch prací pro mûstské úfiady lze zodpovûdnû konstatovat »Známe data, známe potfieby pro jejich uÏívání a víme jak s nimi pracovat ve specializovaném software«.

Desktop GIS V souãasné dobû T-Mapy nabízí dvû úrovnû aplikaãního desktop software pro fie‰ení úloh mûstského GIS, a to na bázi vyuÏití ovûfien˘ch a perspektivních technologií americké spoleãnosti ESRI (vedoucí postavení na svûtovém trhu GIS): ▼ aplikace nad ArcGIS desktop. Principielnû se jedná o v‰echny jiÏ existující SW nástroje ESRI, sjednocené na jednotné objektové základnû (ArcExplorer, ArcView 8/ArcView GIS 3.x, ArcEditor, ArcInfo, ArcIMS a ArcSDE). ▼ aplikaãní software vytvofien˘ s uÏitím komponent ESRI MapObjects/ArcObjects – produkty GISel, T-MapViewer. Díky zásuvn˘m modulÛm Systémov˘ hotlink, Komunikaãní rozhraní a Územní identifikace zpfiístupÀují desktop projekty základní tematické informace o mûstû – adresy, ulice, parcely, majetek mûsta, regulativy územního plánu, pasporty apod. V‰echny nabízené desktop aplikace jsou navíc orientovány tak, aby dokázaly pracovat s vût‰inou na trhu standardních formátÛ dat.

Webový GIS Nemalou zásluhu mají na souãasném rozvoji GIS mûstsk˘ch úfiadÛ právû webové technologie. Jejich nástup umoÏnil pfiístup k poÏadovan˘m informacím nejenom pracovníkÛm mûstského úfiadu, ale i ‰iroké vefiejnosti. Základním mapov˘m nástrojem, postaven˘m na základech technologie T-WIST je T-MapServer. T-MapServer mÛÏe je standardnû dodáván jako aplikaãní nadstavba mapov˘ch serverÛ (volnû ‰ifiiteln˘m MapServerem a ArcIMS), pfiípadnû nad jak˘mkoli jin˘m mapov˘m serverem splÀujícím specifikaci OpenGIS. T-MapServer také mÛÏe b˘t klientem jin˘ch mapov˘ch projektÛ pfiístupn˘ch na inUkázka prostředí produktu GISel

ternetu, ãímÏ splÀuje pfiedpoklady pro budování distribuovaného (G)IS. Této otevfienosti T-MapServeru v oblasti poskytování dat pomocí mapov˘ch webov˘ch sluÏeb lze vyuÏít i v pfiípadû potfieby napojení na jiné existující projekty mapov˘ch serverÛ u nás ãi ve svûtû (krajsk˘ úfiad, ministerstva, dal‰í úfiady a instituce, Geography Network a jiné). Díky internetov˘m technologiím umoÏÀuje T-MapServer vybrané mapové podklady (mapa ãísel popisn˘ch, územní plán, ortofoto, záplavové území apod) zpfiístupnit pro odbornou nebo i ‰irokou vefiejnost a umoÏnit jí tak získávat aktuální informace ze svého mûsta, jakoÏ i moÏnost vyjadfiovat se k aktuálním problémÛm. Stejnû jako desktop produkty i T-MapServer nabízí univerzální a dokumentované komunikaãní rozhraní, coÏ mu umoÏÀuje navázat komunikaci obecnû s jakoukoli aplikací, která má schopnost pfiijímat a vysílat informace do okolí, tedy i s aplikacemi jin˘ch dodavatelÛ informaãního systému (Gordic, PVT, Triáda, VERA, VITA a dal‰í).

Prostorové analýzy Mimo standardní vizualizace map a na nû napojen˘ch informací pro koncové uÏivatele lze pouÏívat produkty GIS (napfiíklad ArcGIS (ArcView) i pro prostorové anal˘zy, které pfiispûjí jednak k operativnímu rozhodování v pfiípadû krizov˘ch situací nebo ke kvalitnûj‰ímu rozhodování o dal‰ím rozvoji mûsta. Následuje nûkolik v praxi jiÏ osvûdãen˘ch pfiíkladÛ. Mapa ãísel popisn˘ch a registr obyvatel pfiímo vybízejí k anal˘zám vztaÏen˘m na budovu napfi. v˘bûrem obyvatel postiÏen˘ch povodní na konkrétní ãásti území mûsta, k demografick˘m anal˘zám, k v˘bûru obyvatel dle volebních okrskÛ pro volební úãely (napfi. distribuce volebních lístkÛ). Digitální model terénu, povodÀov˘ plán vãetnû definice záplavov˘ch území a mapa Ukázka prostředí produktu T-MapServer

ãísel popisn˘ch umoÏní operativnû fie‰it nebezpeãí pfiicházející povodnû nejen pro povodÀovou komisi, ale v pfiedstihu prostfiednictvím webov˘m stránek preventivnû upozornit a pfiipravit na blíÏící se nebezpeãí i ‰irokou vefiejnost. Katastrální mapa a územní plán umoÏní vytipovat pozemky pro strategické investory.

GIS mapou nekončí Pfii budování geografického informaãního systému jednoho dne kaÏd˘ pfiijde na to, Ïe GIS není jen mapa v poãítaãi. Ov‰em co je za tou mapou? Za tou mapou jsou specifické aplikace pro specifické úlohy. Je mnoho cest, jak je fie‰it. T-Mapy zvolily cestu praktické zku‰enosti a vytvofiily nejprve filosofii, následnû pak i technologii T-WIST (T˘mov˘ Webov˘ Informaãní Systém firmy T-Mapy). Kromû podtitulu »tanec mezi informacemi« se dá nazvat stavbou, která postupnû reaguje na nové a nové poÏadavky uÏivatelÛ. Díky pouÏité technologii a uÏivatelskému prostfiedí webového prohlíÏeãe je to totiÏ pomûrnû pohodlné. Jaké jsou tedy základní klady T-WISTu? Patfií sem jednotnost prostfiedí, jednoduchost obsluhy, snadná pfiístupnost, bezpeãnost dat, vzdálená správa a prÛbûÏná modernizace. Mezi konkrétní pfiíklady patfií propojení map s registry (katastrální mapa a registr nemovitostí, adresní systém s registrem územní identifikace, propojení map a registru obyvatel), propojení map s evidencí majetku a dal‰í. Komplexním pfiíkladem mÛÏe b˘t aplikace evidence majetku mûsta, která eviduje ve‰ker˘ nemovit˘ majetek mûsta lokalizovan˘ nad mapou katastru nemovitostí. Ke kaÏdé nemovitosti jsou vedeny informace charakteru pasportu (vãetnû fotografií a jin˘ch dokumentÛ), dále informace o procesech (pronájmech, prodejích, vûcn˘ch bfiemenech i poÏadavcích na nû) veden˘ch s nemovitostmi ãi

jejich ãástmi (ãástmi parcel, byty, nebytov˘mi prostory). Cel˘ systém je napojen na evidenci smluv, spisovou sluÏbu a standardní evidenci nemovitostí (pro získání informací veden˘ch katastrálním úﬁadem). V‰echny zmínûné evidence jsou funkãní i samostatnû, ale kouzlo získávají právû díky propojení v‰ech informací navzájem. Dal‰ím pokraãováním aplikace je pasport bytÛ a nebytov˘ch prostor, ke kterému jsou napojeny informace vedené správcem budov. UÏivatel tak dostává do ruky mnoho informací pÛvodnû veden˘ch v rÛzn˘ch softwarech v jednom standardním prostﬁedí.

Závěr Tento struãn˘ prÛfiez konkrétních pfiíkladÛ pfievzat˘ch z praktick˘ch zku‰eností pfii budování geografick˘ch informaãních systémÛ mÛÏe poslouÏit jako motivace, pfiíklad a nebo jen jako informace. Je logické, Ïe se na tento ãlánek bude jinak dívat správce sítû, jinak vedení organizace, potenciální uÏivatelé a vefiejnost. O reálnosti a úspû‰nosti cesty spoleãnosti se mÛÏete informovat i u nûkterého z témûfi osmdesáti zákazníkÛ z fiad mûst a obcí, kde je moÏné na‰e dodané datové sady i softwarové produkty shlédnout. V prestiÏní soutûÏi Geoaplikace roku se T-Mapy navíc v posledních tfiech letech vÏdy umístily mezi nejlep‰ími tfiemi a v leto‰ním roce jsme získali ocenûní nejvy‰‰í. Firma T-Mapy i touto cestou dûkuje v‰em na‰im zákazníkÛm za vstfiícnost a ochotu, se kterou pfiistupují ke spoleãné práci, díky níÏ mohou vzniknout úspû‰né nasazená fie‰ení. Souãasnû vûfiíme, Ïe se nûktefií ze ãtenáfiÛ nechají inspirovat a pak spoleãnû s námi vytvofií podobnû úãelné souãásti jejich informaãního systému. Ing. Milan Novotn˘ a kolektiv, milan.novotny@tmapy.cz

Den geografických informačních systémů GIS Day – 19. listopad 2003 JiÏ pát˘m rokem se v listopadu na celém svûtû pofiádal Den GIS. Jedná se o celosvûtovou akci, jejímÏ cílem je pfiedstavit technologie geografick˘ch informaãních systémÛ ‰iroké vefiejnosti a zejména mlad˘m lidem nabídnout první informace o geoprostorov˘ch informaãních technologiích. V âeské republice leto‰ní Den GIS probíhal pod zá‰titou âeské asociace pro geoinformace (CAGI) za v˘znamné podpory spoleãnosti Arcdata Praha, která je distributorem GIS software ESRI a ERDAS. Den GIS vznikl z popudu spoleãnosti National Geographic Society jako souãást t˘dne geografického uvûdomûní »Geography Awareness Week« a poprvé byl slaven v roce 1987. Jeho základním cílem je podpora geografické gramotnosti ve vzdûlávacích organizacích v‰ech stupÀÛ a v organizacích pracujících s prostorov˘mi informacemi. Celosvûtov˘mi sponzory Dne GIS jsou mimo National Geographic Society asociace americk˘ch geografÛ, konsorcium americk˘ch univerzit pro GIS technologie, americká státní kartografická a geologická sluÏba (USGS), knihovna kongresu USA a spoleãnosti ESRI, Sun a HP. Pro t˘den geografického uvûdomûní je kaÏd˘ rok voleno jiné základní téma, v leto‰ním roce to bylo téma »habitats«. Propagace GIS technologií se kaÏdoroãnû soustfieìuje zejména na otázky urbanizace, územního plánování, sniÏování energetické nároãnosti, biodiverzitu a ochranu atmosféry. Vlastní demonstraãní akce obvykle informují o moÏnostech organizace prostorov˘ch informaãních dat, jejich moÏném celosvûtovém propojení a vyuÏívání, modelování prostorov˘ch dat ve 2D i 3D a moÏnostech prezentace dat jak v lokálním, tak celosvûtovém mûfiítku.

ProtoÏe celosvûtová prezentace dat ve stále vût‰í mífie vyuÏívá internetové technologie, je pochopitelné, Ïe Den GIS má vlastní webové stránky (www.gisday.com). Dal‰í informace lze získat i na webov˘ch stránkách National Geographic Society (www.nationalgeographic.com). V âeské republice se pofiádání akcí v rámci Dne GIS ujaly následující organizace: ▼ Arcdata Praha – v˘stava »Mapy z poãítaãe – GIS v praxi« na Hradãanech ▼ Krajsk˘ úfiad PlzeÀského kraje – v˘stava »PlzeÀsk˘ kraj v mapách« v Plzni ▼ Masarykova univerzita Brno – »GIS Tour« – setkání vysoko‰kolsk˘ch uãitelÛ ▼ Mendelova zemûdûlská a lesnická univerzita Brno – GIS workshop s ukázkami principÛ GIS technologií, v˘stava studentsk˘ch GIS projektÛ ▼ Mûstsk˘ úfiad Slan˘ – workshop na gymnáziu, ukázky GIS technologie ▼ Severoãeské doly, a.s., prezentace GIS technologie v podmínkách dolu Bílina urãená zejména studentÛm gymnázia ▼ Technická univerzita Liberec – workshop a pfiedvedení moÏností GIS technologií pro Ïáky a uãitele stfiedních a základních ‰kol

▼ Technická

univerzita Ostrava – den otevfien˘ch dvefií pro studenty stfiedních ‰kol ▼ Mûstsk˘ úfiad v Novém Jiãínû a GISPo semináfi pro studenty stfiedních ‰kol, ukázky principÛ GIS, zavedení GIS na MÚ ▼ Stfiední odborná ‰kola Pfiíbram – GIS workshop ▼ Univerzita J. E. Purkynû v Ústí nad Labem – v˘stava GIS projektÛ a workshop pro studenty a odbornou vefiejnost ▼ Univerzita Karlova, Praha – ukázka vyuÏití technologií GIS a dálkového prÛzkumu Zemû pfii tvorbû digitálních modelÛ terénu ▼ Univerzita Palackého Olomouc – workshop pro zájemce o geografii z olomouckého regionu ▼ Univerzita Pardubice – GIS workshop pro studenty a dal‰í zájemce o geoprostorové technologie ▼ Pedagogická fakulta Západoãeské univerzity PlzeÀ – workshop pro Ïáky základních ‰kol ▼ Fakulta aplikovan˘ch vûd Západoãeské univerzity PlzeÀ – workshop pro studenty gymnásií. Souhrnné informace o prÛbûhu Dne GIS v âeské republice lze nalézt na webové stránce spoleãnosti Arcdata Praha (www.arcdata.cz). (mr) Fotografie z Dne GIS v ČR a ve světě. Zdroj ARCDATA.

Záštitu nad GIS Day převzala v r. 2003 CAGI.

GIS Day na Katedře geografie Pedagogické fakulty MU v Brně Den GISÛ na Pedagogické fakultû MU pﬁipadl na pátek 21. listopadu. V poãítaãové uãebnû katedry geografie se se‰li odborníci z oboru geoinformatiky z ﬁady ãesk˘ch akademick˘ch pracovi‰È.

Malá, ale útulná poãítaãová uãebna katedry uvítala na 25 zástupcÛ na‰í gisafiské obce. Podívat se, podûlit se o zku‰enosti a získat inspiraci k dal‰í práci pfiijeli odborníci z pedagogick˘ch pracovi‰È univerzit v Liberci, Olomouci, Ostravy a samozfiejmû z nûkolika brnûnsk˘ch vysok˘ch ‰kol. Hosty z blízka i z daleka uvítala PhDr. Hana SvatoÀová – »du‰e« netradiãní v˘chovy nové generace gisafiÛ, která bude vná‰et geoinformaãní osvûtu na pracovi‰tû základních, pfiípadnû stfiedních ‰kol, kde absolventi pedagogick˘ch fakult pÛsobí. Bylo konstatováno, Ïe o v˘uku GIS je mezi studenty velk˘ zájem, nehledû na to, Ïe vût‰ina pfiedmûtÛ GIS je nepovinná. Studenti katedry se zúãastnili se sv˘mi pracemi rovnûÏ studentské soutûÏe „Student GISprojekt" pfiedcházející leto‰ní uÏivatelské konferenci spoleãnosti Arcdata Praha v fiíjnu 2003. Pracovi‰tû GIS KG PdF MU v Brnû spolupracuje s fiadou podobnû orientovan˘ch laboratofií na ãesk˘ch vysok˘ch ‰kolách a také se soukrom˘mi firmami. Své aktivity opírá o pfiijaté grantové projekty: Inovace studijního programu »Uãitelství geografie« v podmínkách geoinformaãních technologií, Digitální model krajiny, Uãitel v informaãní spoleãnosti, ·kolní socioekonomická laboratofi obcí, Uãitel v multikulturní spoleãnosti, Terénní vyuãování pfiírodovûdn˘ch pfiedmûtÛ, Dálkov˘ prÛzkum Zemû pro region Pardubicka a Ústecka, Pohraniãní obec – Grenzdorf a dal‰í. Od ‰kolního roku 2003/2004 katedra vychovává vlastní doktorandy, ktefií mj. právû aktivnû pÛsobí v oblasti GIS. Za úspû‰né uãitelské »GIS diplomanty« a nynûj‰í doktorandy vystoupila Mgr. Darina Folt˘nová, mj. autorka zajímavého Tematického atlasu Austrálie, vyhotoveného za pomoci technologie GIS. Úvodní ãást – pfiedstavování pracovi‰tû GIS na PdF MU – uzavfiel doc. J. Kolejka ukázkami z v˘zkumné ãinnosti v oblasti geoinformatiky, která se zamûfiuje na hodnocení rizik, krajinné plánování a modelování v území. V navazující diskusi vystoupili hosté zastupující zúãastnûné instituce. Konfrontací zku‰eností z dal‰ích podobnû zamûfien˘ch pracovi‰È si náv‰tûvník

mohl uãinit vcelku dobrou, byÈ pochopitelnû ne zcela reprezentativní pfiedstavu o situaci v âR. V zásadnû odli‰ném postavení jsou pedagogické fakulty a odborné fakulty v‰eobecn˘ch nebo technick˘ch univerzit. Pedagogické fakulty vychovávají budoucí uãitele Z· a S·, ktefií zase dále budou pfiipravovat Ïáky a studenty na pfiípadné studium na V·. Na kvalitách absolventÛ pedagogick˘ch fakult – uãitelích Z· a S· – pak podle slov doc. P. Rapanta do jisté míry závisí kvalita budoucích studentÛ pfiicházejících ke studiu odborn˘ch smûrÛ na univerzity, a zejména dÛleÏité je to u pfiípravy budoucích specialistÛ GIS. I na univerzitách se vyãleÀují v zásadû dva hlavní proudy produkce specialistÛ GIS: 1) uÏivatelsk˘ a 2) technologick˘. Komerãní programátorská a konstrukãní sféra v âR má zájem pfiedev‰ím o odborníky druhého proudu, absolventi prvního z nich se uplatÀují v oborech pracujících s územními daty a informacemi. Za pozornost stojí i trend ve vedení v˘uky, kter˘ smûfiuje stále více k potlaãování pfiímé v˘uky na pfiedná‰kách a cviãeních a k roz‰ifiování prostoru pro samostatnou práci studentÛ, aÈ jiÏ jde o samostudium a práci na projektu. S vût‰í volností studentÛ v‰ak musí korelovat pfiíslu‰n˘ kontrolní mechanismus. Do pfií‰tího Dne GIS ãeká tedy na‰e odborníky mnoho práce, z valné ãásti radostné, neboÈ jde o poslání ve prospûch nastupující generace. O tfietím setkání GIS Tour 2003 pí‰e i www.geoinformace.cz – id = 970 . (jk)

Vernisáž v konírně Martinického paláce na Hradě

akce z domova Výstava Mapy z počítače – GIS v praxi V den, kter˘ je na celém svûtû z popudu Americké geografické spoleãnosti slaven jako den GIS – GIS Day, byl v Praze otevfien jiÏ druh˘ roãník v˘stavy »Mapy z poãítaãe«, kde byly prezentovány nejlep‰í projekty z oblasti GIS vytvofiené s pouÏitím GIS software spoleãností ESRI a ERDAS. Hlavním pofiadatelem v˘stavy byla spoleãnost Arcdata Praha, která v âR nabízí softwarové produkty spoleãností ESRI a Leica Geosystems (ERDAS). Tradicí dnÛ GIS, které se pravidelnû pofiádají jiÏ od roku 1987, je nabídnout kaÏd˘ rok jiné téma GIS aplikací. Pro leto‰ní rok bylo zvoleno téma »habitats«. Toto téma bylo rovnûÏ námûtem fiady GIS prezentací na v˘stavû, které tak pfiiblíÏily technologii geografick˘ch informaãních systémÛ ‰iroké vefiejnosti. Pfiedstavené projekty velmi názornû ukázaly souãasné moÏnosti technologie zobrazení a anal˘zy prostorov˘ch informací. V˘stava Mapy z poãítaãe probíhala ve dnech 19. listopadu aÏ 7. prosince v krásném prostfiedí konírny Martinického paláce na Hradãanech. Martinick˘ palác je totiÏ sídlem spolupofiadatele v˘stavy, Útvaru rozvoje hlavního mûsta Prahy. JestliÏe v minulém roce, kdy se tato v˘stava konala poprvé, byly pfiedstaveny GIS projekty z pravidelné konference uÏivatelÛ GIS systémÛ ESRI a ERDAS v âR, tak v leto‰ním roce k nim je‰tû pfiibyly nejlep‰í studentské práce ze soutûÏe »Student GIS projekt«. Na leto‰ním roãníku v˘stavy byly pfiedstaveny projekty zejména z oblasti územního plánování, ochrany pfiírodního prostfiedí, krizového managementu a dopravní infrastruktury. Slavnostní vernisáÏe v˘stavy, která probûhla jako souãást dne GIS 19. listopadu 2003, se zúãastnili zejména zástupci spoleãnosti Arcdata Praha, Útvaru rozvoje hlavního mûsta Prahy, autofii posterÛ z rÛzn˘ch organizací, zástupci vysok˘ch ‰kol, mûstsk˘ch ãástí, âeské spoleãnosti pro geoinformace (CAGI), odborného tisku a dal‰í. VernisáÏ a v˘stavu zahájil pan Petr Seidl, fieditel spoleãnosti Arcdata Praha, kter˘ ve svém úvodním slovû zdÛraznil pfiínos GIS pro moderní spoleãnost a zvy‰ující se zájem o GIS technologie v âR. Nejlep‰í GIS projekty z 1. roãníku studentské soutûÏe dokumentovaly vysokou úroveÀ jak studentÛ, tak jejich uãitelÛ z hlediska zvládnutí technologií GIS a moÏností prezentace v˘sledkÛ anal˘zy prostorov˘ch dat. Lze jen doufat, Ïe dal‰í roãníky v˘stavy projektÛ GIS se postupnû stanou v˘znamnou platformou pro setkávání zájemcÛ o technologii geografick˘ch informaãních systémÛ, její analytické a prezentaãní moÏnosti. (mr)

12. konference uživatelů ESRI a ERDAS v České republice V Mûstské knihovnû v Praze se koncem fiíjna 2003 konal jiÏ 12. roãník tradiãního setkání uÏivatelÛ geografick˘ch informaãních systémÛ ESRI a ERDAS v âeské republice. Leto‰ního setkání se zúãastnilo pfies 400 zájemcÛ o technologie GIS a zájem byl tak velk˘, Ïe pofiadatel setkání, spoleãnost Arcdata Praha, uvaÏuje o uspofiádání pfií‰tího roãníku v prostorech, které by lépe vyhovovaly stále rostoucímu poãtu uÏivatelÛ geografick˘ch informaãních systémÛ ESRI a ERDAS. Spolupofiadateli, resp. sponzory leto‰ního roãníku byly spoleãnosti IBM a Microsoft, mediálním partnerem konference bylo vydavatelství ãasopisu ITCAD – InGIS. Nedílnou souãástí konference byla doprovodná v˘stava, kde mimo pofiádajících firem mûly své stánky dal‰í firmy podnikající v oblasti GIS. Program konference jiÏ tradiãnû zahajoval fieditel spoleãnosti Arcdata Praha, pan Petr Seidl, kter˘ v úvodu zdÛraznil rostoucí zájem o geografické informaãní systémy a snahu spoleãnosti ESRI nabídnout technologie a konkrétní fie‰ení GIS, které by uspokojovalo jak rostoucí zájem ze strany uÏivatelÛ, tak stále vy‰‰í poÏadavky kladené na GIS. Ve svém vystoupení prezentoval rovnûÏ vybrané aplikace uÏivatelÛ ESRI a ERDAS z âeské republiky, které jednak dokazují rostoucí dovednost uÏivatelÛ, jednak ukazují na rozmanitost moÏností nasazení GIS technologií ve státní správû, infrastruktufie a v systémech správy jednotliv˘ch mûst a obcí. Aktuální nabídku souãasn˘ch fie‰ení GIS spoleãnosti ESRI pfiiblíÏil produktov˘ manaÏer spoleãnosti ESRI, pan Bernie Szukalski (rozhovor na str. 10). Pan Szukalski ve svém vystoupení shrnul dosavadní v˘voj klíãového software ArcGIS a soustfiedil se zejména na pfiedstavení nové verze ArcGIS 9, která se objeví na trhu v prvním ãtvrtletí roku 2004. Pro nejnovûj‰í verzi je charakteristické zejména roz‰ífiení a zdokonalení analytick˘ch funkcí, nové v˘vojové a modelovací nástroje a nové moÏnosti prezentace ve 3D. Zvlá‰tû efektním prezentaãním nástrojem se stane nová aplikace ArcGlobe, která bude souãástí roz‰ífiení 3D Analyst. Nová aplikace nabízí beze‰vé zobrazení datov˘ch zdrojÛ velkého objemu. Souãástí aplikace jsou i rozsáhlé datové zdroje, které budou nabízeny na 3 DVD discích. Nové v˘vojové nástroje jsou reprezentovány knihovnou GIS funkcí ArcGIS Engine a aplikací ArcGIS Server, která je urãena pro tvorbu GIS implementací v podmínkách celopodnikov˘ch serverÛ. Pokud jde o ukládání dat, stále vût‰í dÛraz je kladen na ukládání dat do prostorové geo-

Přes 30 referátů během 2 dnů odlehčil slavnostní večer ve Slovanském domě.

databáze, která bude postupnû nahrazovat datové formáty coverage a ShapeFile. Podle názoru pana Szukalskeho ukládání atributÛ a prostorov˘ch datov˘ch prvkÛ do jedineãné geodatabáze nabízí uÏivatelÛm lep‰í moÏnost modelování geografick˘ch prvkÛ reálného svûta. Novinky, zejména rychlej‰í a uÏivatelsky pfiívûtivûj‰í editaci prostorov˘ch dat nabízí rovnûÏ software ERDAS IMAGINE ve verzi 8.7, kter˘ nabízí spoleãnost Leica Geosystems. Profil této spoleãnosti pfiedstavil úãastníkÛm konference pan Rainer Pallaske. Souãástí konference byly jako obvykle pfiedná‰ky vybran˘ch uÏivatelÛ a zejména v˘stava posterÛ. Jak v pfiedná‰kách, tak na posterech dominovala témata z ochrany

pfiírodního prostfiedí a GIS aplikací v oblasti státní správy regionÛ, mûst a obcí. Zvlá‰tû potû‰itelná byla prezentace prvních aplikací GIS novû zfiízen˘ch krajsk˘ch úfiadÛ, které dokládají úspû‰nû probíhající transformaci státní správy. Na pfiidruÏené v˘stavû hardware a aplikací GIS byly jiÏ tradiãnû pfiedstavovány produkty GIS Armády âR na moderním hardware Hewlett-Packard. V˘konné poãítaãe a servery nabízela spoleãnost IBM, souãástí nabídky spoleãnosti Autocont byla certifikovaná ‰kolení poãítaãové gramotnosti. Kvalitní GPS pfiístroje nabízely firmy Geotronics (GPS Trimble) a Gefos (GPS Leica Geosystems). Aplikace GIS a softwarová fie‰ení bylo moÏno shlédnout zejména na stánku spoleãnosti T-Mapy. Brnûnsk˘ Geodis nabízel pfiedev‰ím komplexní leteckou fotogrammetrii a ortofotomapu âR v mûfiítku 1 : 5 000. V˘znamnou souãástí konference byly rovnûÏ workshopy, zamûfiené na pfiedvedení nov˘ch funkcí klíãov˘ch softwarov˘ch fie‰ení spoleãností ESRI a LeicaGeosystems. Pfiedstaveny byly zejména nové funkce v ArcGIS 9 a ERDAS IMAGINE 8.7. Na pfiíkladu dat Západoãeské energetiky byly demonstrovány moÏnosti roz‰ífiení ArcGIS Schematics. Byly rovnûÏ pfiedstaveny moÏnosti tvorby uÏivatelského pfiizpÛsobení aplikace ArcGIS a programování uÏivatelsk˘ch »tenk˘ch klientÛ« pro ArcIMS. Leto‰ní roãník konference uÏivatelÛ GIS ESRI a ERDAS nepochybnû pfiispûl k dal‰ímu rozvoji aplikací GIS a velmi bohaté v˘mûnû zku‰eností, jak mezi producenty systémÛ GIS a jejich uÏivateli, tak i mezi jednotliv˘mi uÏivateli tûchto systémÛ. (mr)

1. studentská GIS konference Koncem fiíjna 2003 se v Praze konala 1. studentská GIS konference, kterou uspofiádala spoleãnost Arcdata Praha jako finále soutûÏe »Student GIS projekt«. Vlastní soutûÏ byla vyhlá‰ena v prosinci roku 2002 pro studenty vysok˘ch ‰kol âeské republiky, ktefií pro své seminární, bakaláfiské a magisterské práce, pfiípadnû doktorandské projekty pouÏívají software firem ESRI nebo ERDAS. SoutûÏ byla obeslána 35 pracemi. Na vlastní konferenci se k prezentaci pfiedloÏen˘ch projektÛ dostavilo 24 studentÛ, ktefií v prÛbûhu jednoho dne pfiedstavili v˘sledky sv˘ch projektÛ v krátk˘ch prezentacích, nûktefií studenti navíc pfiedstavili svoje projekty v podobû posterÛ. Potû‰itelné bylo, Ïe v‰echny prezentace byly na vysoké technické úrovni, nûkteré dokonce doplnûné trojrozmûrn˘mi animacemi. Vlastní konferenci zahájil fieditel spoleãnosti Arcdata Praha, pan Petr Seidl, kter˘ zdÛraznil zejména snahu spoleãnosti pomoci studentÛm a jejich prostfiednictvím vysok˘m ‰kolám pfii zavádûní technologií GIS do bûÏné v˘uky. Podpora vysoko‰kolské v˘uky je jedním ze smûrÛ podpory vzdûlanosti, kter˘ prosazuje spoleãnost ESRI, jejíÏ produkty firma Arcdata Praha nabízí na ãeském trhu. Podpora vzdûlanosti v oblasti geografick˘ch informaãních systémÛ je pro spoleãnost ESRI souãástí jejího úsilí o trvale udrÏiteln˘ rozvoj na Zemi. Pfiihlá‰ené projekty reprezentovaly práce studentÛ devíti vysok˘ch ‰kol z Brna, Olomouce, Ostravy, Prahy a Plznû. Nejagilnûj‰í byli studenti brnûnské Mendelovy zemûdûlské a lesnické univerzity, ktefií pfiedstavili osm soutûÏních projektÛ. Za nimi se poãtem prací umístili studenti Univerzity Palackého v Olomouci a studenti Masarykovy univerzity. Barvy ãesk˘ch vysok˘ch ‰kol hájili pfiedev‰ím studenti âVUT, âeské zemûdûlské univerzity a studenti plzeÀské Západoãeské univerzity. Pfiihlá‰ené projekty byly vûnovány zejména fie‰ením GIS z oblasti ochrany pfiírodního prostfiedí, rozvoje cestovního ruchu a modernizaci v˘uky zemûpisu a technologií GIS na rÛzn˘ch typech ‰kol, vãetnû ‰kol základních. Stranou nezÛstala ani velmi aktuální témata posledních let jako je fie‰ení následkÛ povodní a ochrany pfied nimi. Studentské projekty ãasto vycházely z konkrétních zadání orgánÛ státní správy, která sledovala moderní pfiístupy ke sledování a zobrazení prostorov˘ch dat a anal˘zu vzájemn˘ch souvislostí. OÏivení programu konference pfiinesly 3D animace vysoko‰kolského areálu âVUT v Praze-Dejvicích a areálu Západoãeské univerzity v Plzni. V tûchto prezentacích studenti vyuÏili dokonale v‰ech

moÏností, které nabízí aplikace ERDAS IMAGINE VirtualGIS. Nûktefií studenti pfiedvedli zvládnutí programovacích nástrojÛ programÛ ArcGIS ESRI a ERDAS IMAGINE nebo propojení software GIS se statistick˘mi programy nebo s dal‰ími datov˘mi zdroji (fotografie sledovan˘ch objektÛ apod.). Z pfiedstaven˘ch soutûÏních prací se dostalo nejvy‰‰ího ocenûní projektu pana Ondfieje Rennera, v nûmÏ byl GIS vyuÏit pro optimalizaci hasebních obvodÛ v Moravskoslezském kraji. V oblasti bakaláfisk˘ch prací získalo první cenu vyuÏití základních digitálních map projektu ZABAGED pfii simulaci povodní. Spoleãnost Arcdata Praha pfiipravila pro v‰echny úãastníky konference sborník abstrakt v‰ech soutûÏních prací a digitální sborník prací ve formû CD ROM. Abstrakta naleznete téÏ na stránkách mediálního partnera akce, ãasopisu GEOinformace www.geoinformace.cz a pofiadatele www.arcdata.cz. První roãník soutûÏe studentsk˘ch projektÛ GIS byl velmi zdafiil˘ a lze jen doufat, Ïe do dal‰ího roãníku této soutûÏe se zapojí také studenti ostatních vysok˘ch ‰kol, kde jsou souãástí v˘uky technologie GIS zaloÏené na produktech firem ESRI nebo Leica Geosystems (ERDAS IMAGINE). Dal‰ímu roãníku konference by jistû prospûl i ‰ir‰í zájem pedagogÛ tûchto vysok˘ch ‰kol. Velk˘ dík náleÏí spoleãnosti Arcdata Praha, která nejen Ïe zajistila technické zázemí konference, ale i motivaci studentÛ velmi hodnotn˘mi cenami. (mr)

Uživatelé geoprostorových technologií a řešení Intergraphu – postřehy z konference GeoForum cs 2003 Již počtvrté v Brně Dva dny od 30. záfií 2003 v Brnû zasedalo pfies 160 úãastníkÛ na v pofiadí ãtvrté odborné konferenci GeoForum cs. Specialisté z âeska a Slovenska mûli moÏnost se seznámit s novinkami Intergraphu a vymûnit si své aktuální zku‰enosti.

Preetha Pulusani Pfiívûtivé prostfiedí brnûnského hotelu Holiday Inn bylo leto‰ním hostitelem konference, tak fieãeno na pÛl cestû z obou ãástí b˘valé federace. Úvodní plenární ãást jednání se odvíjela pod sviÏn˘m tempem moderace Josefa Hnojila z Intergraphu âR. Formou videokonference se akce zúãastnila také Preetha Pulusani – prezidentka divize Intergraph Mapping and Geospatial Solutions. Ve svém pozdravném projevu prezentovala potû‰ení z úspû‰nû se rozvíjející spolupráce s odborníky z obou na‰ich zemí a neopomnûla zmínit hlavní partnery Intergraphu v tomto regionu.

Úvodní referáty V navazujícím pfiíspûvku vystoupil Josef Falt – pfiedseda âeské asociace pro geoinformace (CAGI) s vyãerpávající informací o náplni a aktivitách tohoto sdruÏení, ve kterém mj. je Intergraph âR strategick˘m ãlenem. Generální fieditel Intergraphu âR Josef Hava‰ poté provedl hlubokou anal˘zu souãasné etapy v˘voje celé spoleãnosti i ãeského pracovi‰tû pÛsobícího na trzích v fiadû zemí stfiední a jihov˘chodní Evropy. Intergraph Mapping and Geospatial Solutions (IMGS) poskytuje fie‰ení v rozmanit˘ch oblastech prÛmyslu, inÏen˘rsk˘ch sítí a komunikací, katastru, mûstsk˘ch a v dal‰ích geoinformaãních systémech a v oblastech poãítaãové kartografické tvorby. Není bez zajímavosti, Ïe se také angaÏuje v oblasti bezpeãnosti – v navigaci zbraÀov˘ch systémÛ, osobní evidence v citliv˘ch oblastech aj. Poboãka spoleãnosti v Praze aktivnû pÛsobí v daném regionu. Z posledních v˘znamn˘ch zakázek byla jmenována fie‰ení pro magistráty Bratislavy a Bukure‰ti, správu Kosova a fiada dal‰ích. Spoleãnost se v souãasné dobû zamûfiuje na geoprostorová fie‰ení pfii managementu (1) zdrojÛ (energie, plyn, voda, kanalizace, komunikace), (2) infrastruktury a dopravy (návrhy sítí, jejich anal˘zy, správa majetku), (3) dat o území (konverze a integrace dat, plánování vyuÏití území, mapování, správa dat o území, podpora schvalovacích procedur), (4) ve vojenském zpravodajství (pofiizováním dat pro operativní a strategická rozhodování

vojsk), (5) v kartografii (pfii sbûru v˘‰kopisn˘ch a tematick˘ch dat, krizovém mapování a fotogrammetrickém sbûru dat, v produkci ti‰tûn˘ch map a prezentaci map na webu) a (6) ve fotogrammetrii a dálkovém prÛzkumu Zemû (Intergraph mj. loni uvedl na ãesk˘ trh první digitální leteckou fotogrammetrickou kameru, pfiedtím poãátkem 90. let systém ImageStation). ¤e‰ení se opírají o neustále zdokonalované produkty GeoMedia, TerraShare, IntelliWhere a Z/I, a také nedávné novinky MapText, MapPublisher, DCS a dal‰í. Ve strategické oblasti spoleãnost podporuje zámûry konsorcia OpenGIS pfii dal‰ím zpfiístupÀování geodat, iniciativu .NET Microsoftu pfii zlep‰ování v˘vojového prostfiedí a zdokonalování architektury GeoMedií ve smyslu dal‰ího zefektivÀování funkãních a komunikaãních moÏností této fiady produktÛ. Intergraph zavedl cenov˘ program »subscription« nabízející v˘znamné v˘hody klientÛm cestou leasingu a dal‰í atraktivní pobídky.

Ocenění V prÛbûhu konference byly cenûny nejv˘znamnûj‰í projekty a jejich realizátofii. Za dlouholetou úspû‰nou aplikaci a komplexní vyuÏívání technologií Intergraphu získal ocenûní Mûstsk˘ úfiad v Pfierovû. Podobnû byla ocenûna vyspûlá implementace systému TerraShare v Geodisu Brno. Cenu za budování komplexního informaãního systému katastru nemovitostí si ocenûní odnesli kolegové ze slovenského ÚGKK a VÚGK. Model lomu ve správû PováÏské cementárny v Ladcích byl odmûnûn cenou za úspû‰nou implementaci. Slovensk˘ plynárensk˘ podnik – divize Slovtransgaz se naopak zaslouÏila o udûlení ceny za úspû‰nou aplikaci technologií GeoMedia, GeoMedia Professional a Oracle Spatial. Za dlouholetou a trvalou aplikaci technologií Intergraphu v projektech ISÚ a IS správy majetku byl ocenûn Chemopetrol. Dvojité ocenûní získala na závûr ceremoniálu PraÏská plynárenská za dovr‰ení plné digitalizace sv˘ch geografick˘ch dat. Tím se stala i 100% ãlenem Intergraph 100 Percent Club, kter˘ sdruÏuje uÏivatele, ktefií ve sv˘ch procesech pouÏívají pouze digitální geoprostorová data. Úãastníci konference rovnûÏ mûli pfiíleÏitost se alespoÀ virtuálnû pfienést do New Orleans v USA, kde probíhalo svûtové setkání uÏivatelÛ produktÛ Intergraphu jako GeoSpatial World 2003. Dal‰í zajímavosti k této unikátní akci zprostfiedkoval Mgr. Sirota z ÚHUL, pfiím˘ úãastník GeoSpatial World 2003.

Program konference Poté se jednání konference rozdûlilo do dvou tematick˘ch sekcí a sekce workshopu. V této podobû probíhalo po oba dny konference. V tematick˘ch okruzích se projednávaly následující problémy: 1. Správa geoprostorov˘ch dat, 2. Geoprostorové fiízení zdrojÛ, 3. Geoprostorová data – integrace a vyuÏití. Workshopy byly zamûfieny na demonstrování aktuálních technologick˘ch novinek. Zájemci mûli moÏnost shlédnout ãi aktivnû se zapojit do pfiedvedení GeoMedia 5.1 na praktick˘ch ukázkách, do anal˘zy dat DEM v GeoMedia Grid, seznámit se s webov˘mi fie‰eními GeoMedia Web Application Generator, Web Professional Analyst a GeoMedia Web Publisher. Demonstrovány byly rovnûÏ v˘hody WMS Adapter Kitu, GLM a GDO konektoru pfii zaji‰Èování interoperability systémÛ. Tematické sekce byly pfiehlídkou zku‰eností jednotliv˘ch uÏivatelÛ technologií Intergraphu v fie‰eních rÛzn˘ch specializovan˘ch úkolÛ, poãínaje správou dat v TerraShare, pfies problematiku katastru, mûsta, správy topografick˘ch dat po sklad lesnick˘ch geoprostorov˘ch informací ãi rozmanitá prÛmyslová fie‰ení v energetice a plynárenství. Velká pozornost byla vûnována aktuálním zku‰enostem získan˘m v oblasti integrace dat a systémÛ, dostupnosti dat. Neopomenuty byly rovnûÏ zku‰enosti z rÛzn˘ch mezinárodních programÛ a v˘uky GIS na V·. Úãastníci se seznámili rovnûÏ s poznatky z aplikací stále zatím netradiãních technologií a dat, napfi. laserscanningu, SAP, ãi mobilních zdrojÛ. Odborn˘ program doplÀoval program kulturní a spoleãensk˘ za ‰irokého zájmu a ke v‰eobecné spokojenosti zúãastnûné geoinformaãní komunity. Na vydafienou konferenci ãeká dal‰í GeoForum cs 2004, které se bude konat opût v Brnû ve dnech 5. – 6. fiíjna 2004. (kol)

Informační management ve veřejné správě IMPA 2004 Konference Informaãní management ve vefiejné správû (Information management of Public Administration IMPA 2004) pfiinesla rÛznorodé pfiíspûvky v oblastech fiízení informací a procesÛ ve vefiejné správû. Konference Informaãní management ve vefiejné správû – IMPA 2004 se konala v Darové u Plznû ve dnech 5. – 6. února 2004. Na akci zaznûly rÛznorodé pfiíspûvky v oblastech fiízení informací a procesÛ ve vefiejné správû, které lze rozdûlit do tfií hlavních témat: ▼ Informaãní systémy a technologie ve vefiejné správû, ▼ UÏití systémového pfiístupu pfii informatizaci vefiejné správy, ▼ UÏití manaÏersk˘ch metod pfii fiízení informaãních projektÛ. Konference se snaÏila vytvofiit komunikaãní platformu, která by prohloubila spolupráci mezi jednotliv˘mi regiony, mûsty i obcemi a pfiispûla k rozvoji informaãní spoleãnosti. Na konferenci byla prezentována práce PlzeÀského, Karlovarského a Jihoãeského kraje. Rozvoj informaãní spoleãnosti zde byl chápán nejenom jako úloha vlády a státu, ale základem úspûchu je partnerství státní správy a samosprávy, obãanÛ, podnikatelské vefiejnosti, informaãního prÛmyslu a akademické i v˘zkumné sféry. Konference, která se konala pod zá‰titou ministra informatiky Vladimíra Mlynáfie, se za MI âR zúãastnil jeho námûstek ing. L. Moravãík, dále kraj‰tí hejtmani i radní a asi stovka zástupcÛ vefiejné správy, organizací a komerãních spoleãností. Bûhem konference byl slavnostnû otevfien internetov˘ pfieshraniãní hospodáfisk˘ portál www.REGIOPORT.cz – projekt regionální spolupráce a informatiky, kter˘ nabízí pomoc malému a stfiednímu podnikání a pfieshraniãní spolupráci mezi »západními kraji« a pfiilehl˘mi nûmeck˘mi regiony. Z jednotliv˘ch prezentací krajsk˘ch portálÛ musel posluchaã nab˘t dojmu, Ïe se upfiednostÀují portály v HTML formátu pfied generovan˘mi informacemi z databází. Dal‰ím ‰okujícím sdûlením byla informace, Ïe se mnohde obãan v obsáhlém krajském portálu nevyzná a ãasto nejsou preferovány nejÏádanûj‰í oblasti portálu pfied nezajímav˘mi (ale nutn˘mi) dokumenty. Od generálního partnera konference zaznûlo, Ïe Microsoft dnes jiÏ nenabízí pouhé krabice (SW), ale celá fie‰ení. Informatici si zase postûÏovali na malou poãítaãovou gramotnost pfiedstavitelÛ krajÛ a obcí. Geografické informaãní systémy (GIS) zaplnily takfika celé odpoledne jedné ze dvou sekcí. Ing. Petr Seidl se sv˘mi spolupracovníky prezentoval GIS a sdílení dat

oãima spoleãnosti ARCDATA PRAHA na platformû ESRI. Spoleãnost, která bûhem 2 let kompletnû vybavila GIS technologií v‰echny krajské úfiady, zaãala svoji prezentaci od píky vysvûtlením »co je to GIS« a pfies hlavní aspekty GIS do‰la k chápání GISÛ jako komplexních IS a ne pouze databáze a nástrojÛ. Spoleãnost T-MAPY pfiedstavila ¤e‰ení GIS pro mûsta a obce ve vazbû na kraje. Ing. Jifií Bradáã krátce pohovofiil i o Úvodní studii GIS krajÛ, kde spoleãnost prezentovala pfiedstavu, jak by mûl vypadat nepodkroãiteln˘ standard GIS kraje. Období lokálních GISÛ skonãilo a zaãíná distribuovan˘ GIS s moÏností sdílení dat z rÛzn˘ch míst. T-MAPY pracují pro 80 mûst a asi 250 obcí a plnû vyuÏívají svÛj 11 let˘ potenciál na trhu GIS v âR a místo jedné z nejsilnûj‰ích spoleãností v GIS prostoru. Závûrem pfiíspûvku se diskutovalo i o lidském potenciálu v oblasti GIS, kdy firmy aÏ v nadstandardním objemu (aÏ 1 mûsíc v roce) vûnují ‰kolení a vzdûlávání uÏivatelÛ. Jsou data, jsou aplikace, ale nejsou lidé. JiÏ tak hrÛzn˘ prÛmûr jeden »gisák« na 100 pracovníkÛ je nûkde pfiekroãen aÏ na 1 : 300. Praktická fie‰ení GIS pro mûsta a obce pfiedvedla i praÏská spoleãnost GEPRO, strategick˘ ãlen âeské asociace pro geoinformace. Ryze ãeská firma nabízí velké portfólium produktÛ a sluÏeb pfii zajímav˘ch finanãních podmínkách a jak fiekl fieditel spoleãnosti ing. Zdenek Hoffmann »...fie‰ení jsou levná, neboÈ Ïádná polovina zákazníkem vynaloÏen˘ch prostfiedkÛ neputuje nikam za oceán«. Programov˘ systém GIS MISYS je nosn˘m produktem firmy a pfiedstavuje modulárnû fie‰en˘ GIS s hlavní oblastí fie‰ení pro mûsta a obce. GEPRO se právem pochlubilo i ãtyfimi ocenûními v celostátní soutûÏi GEOaplikace roku. Zástupci MÎP pro svoji zaneprázdnûnost v Praze nepfiednesli na konferenci pfiíspûvek Aspekty fie‰ení problematiky krizového fiízení prostfiednictvím GIS. Jejich ãasov˘ prostor tedy vyplnil ing. Zdenûk Hotafi a pfiedstavil data a pojetí GIS od brnûnské spoleãnosti GEODIS, která jiÏ spolupracuje s vût‰inou krajÛ, ale v této nejzápadnûj‰í ãásti âR má »velké rezervy«, které svou prezentací BrÀáci vybízeli napravit. GIS pfiechází z 2D do 3D prostorové podoby s nejrÛznûj‰ími moÏnostmi sbûru i vizualizace dat.

GIS chápeme jako komplexní IS (ARCDATA)

Nabízíme modulárně řešený GIS (GEPRO)

Jsou data i aplikace, ale chybí lidé (T–Mapy)

Sv˘mi fie‰eními GIS pro samosprávu pfiispûl i INTERGRAPH âR a RNDr. Petr Kubíãek se zamûfiil pfiedev‰ím na základní zdroje dat od ZABAGED, pfies státní mapu SM-5 aÏ po ISKN a o on-line moÏnosti ãtení datov˘ch zdrojÛ bez nutnosti konverzí z dílny této nadnárodní spoleãnosti. Kraj‰tí informatici pfiedstavili Internetové mapové servery, které nepotfiebují na stranû klienta nic jiného neÏ internetovsk˘ prohlíÏeã. Zaujala i aplikace pro dopravní informace, která jiÏ pfii svém vzniku pfierÛstá krajsk˘ rozmûr a zasluhovala by celorepublikové nasazení. Z jednání na IMPA 2004 jasnû vyplynulo, Ïe problematika GIS je zásadní problematikou v˘konu státní správy. Za náv‰tûvu stojí www.plzenskykraj.cz, www.kr-karlovarsky.cz redakce, ID = 1023

Zpráva ze Setkání uživatelů produktů T-Mapy Ve dnech 25. – 26. záfií 2003 se uskuteãnilo v pofiadí jiÏ ‰esté Setkání uÏivatelÛ produktÛ a sluÏeb spoleãnosti T-MAPY, tentokrát ve Westernovém mûsteãku ·iklÛv ml˘n u Zvole nad Pern‰tejnem. Setkalo se zde pfies 80 uÏivatelÛ ze 40 organizací – v‰ech sfér vefiejné správy, státních i komerãních organizací. V hlavním dopoledním programu konference nejdfiíve vystoupili spoleãnû Milan Novotn˘ a Jifií Bradáã, ktefií ve struãnosti pfiedstavili spoleãnost T-Mapy a její uÏivatele. Poté následoval pfiíspûvek obchodního fieditele Pavla Trhonû »âeho jsme spoleãnû s vámi dosáhli...«, kde byly prezentovány projekty realizované v uplynulém roce. Dopolední blok zakonãil Tomá‰ Kreãmer, kter˘ pfiítomné seznámil s podrobnostmi o dal‰ím v˘voji T-WISTu a prezentoval horkou novinku – Webovou mapovou sluÏbu. Odpolední blok (odpoledne s (G)IS projekty) byl zahájen uÏivatelsk˘m pfiíspûvkem Blanky Fischerové z Centra pro regionální rozvoj âR, v kterém jsme byli informováni o projektu RIS/IRIS. Posléze jsme si vyslechli dal‰í zajímavé informace z oblasti GIS od Lenky Kru‰inové (NPÚ) v referátu – »Projekt SAS a aplikace Archeologie 2.0«. Dal‰í pfiedná‰ky v rámci odpoledního bloku byly vûnovány problematice webového informaãního systému T-WIST a prezentaci konkrétních fie‰ení u koncov˘ch uÏivatelÛ. Odpolední blok pak ukonãil Tomá‰ Prokop z NetCentra, kter˘ prezentoval mapovou sluÏbu internetového portálu Centrum.cz. Zbytek odpoledne a pokraãující veãer byl ve znamení mnoha uÏiteãn˘ch diskusí pfii rÛzn˘ch pfiíleÏi-

tostech u poãítaãÛ a kulat˘ch stolÛ, pfii r˘Ïování zlata ãi stfielbû z luku, pfii soutûÏi v práci s lasem nebo pfii projíÏìce na spla‰eném b˘ku a ve veãerních a noãních hodinách i pfii tanci. Páteãní dopoledne bylo zahájeno pfiedná‰kou Petra ·ebesty »Aktuální trendy v ESRI«, kde informoval úãastníky o zku‰enostech a dojmech nabyt˘ch na ãervencové ESRI User konferenci ve Spojen˘ch státech. Poté vystoupil Vladimír Mar‰ík s pfiíspûvkem o GISelu a jeho pasportech a po nûm prezentoval Milan Novotn˘ produkt na‰í matefiské firmy T-Kartor – CPS NG. Pfied pfiestávkou jsme si vyslechli je‰tû pfiíspûvek Josefa Jelínka z VGHÚfi o datech Geografické sluÏby AâR a ZdeÀka Hotafie informujícího o ortofotomapách nabízen˘ch spoleãností GEODIS Brno, s.r.o. Po pfiestávce se ujali slova spoleãnû Jan Langr a Katefiina Ptáãková, ktefií referovali o geografick˘ch datech. Dopolední blok pfiedná‰ek zakonãili opût spoleãnû Milan Novotn˘ a Jifií Bradáã v˘hledem na nové trendy v oblasti informaãních systémÛ. V závûreãném pfiíspûvku pak podûkovali v‰em úãastníkÛm za aktivní pfiístup pfii rozvoji informaãních systémÛ, kter˘ je pro firmu T-Mapy v˘zvou pro rozvoj dal‰í spolupráce pfii jejich budování. Zdroj: www.tmapy.cz (tm)

Knižní koutek Norbert de Lange:

Geoinformatik in Teorie und Praxis. Springer Verlag, Berlin, Heidelberg 2002, 438 s.,ISBN 3-540-43286-8 Kniha pfiedstavuje ucelenou uãebnici geoinformatiky urãenou pfiedev‰ím posluchaãÛm geografick˘ch oborÛ bakaláfiského a magisterského studia. Uãebnice vychází z dlouholet˘ch zku‰enosti autora, kter˘ pfiedná‰í jiÏ témûfi deset let geoinformatiku na univerzitû v severonûmeckém Osnabrücku. První tfii kapitoly jsou vûnovány základÛm poãítaãové informatiky, vãetnû pomûrnû detailního v˘kladu kódování barev. Relativnû velk˘ prostor je vûnován v˘kladu základních funkcí hardware a software. Závûreãná kapitola obecné ãásti uãebnice se dostateãnû detailnû zab˘vá hardwarov˘mi komponentami, vãetnû jednotliv˘ch typÛ procesorÛ, pamûtí a poãítaãov˘ch periferií (monitory, tiskárny, plotry). Obecná ãást tak nabízí studentÛm velmi ucelen˘ pfiehled základÛ ãíslicové techniky a souãasného stavu hardwarového a softwarového inÏen˘rství. Dal‰í ãást knihy je uÏ vûnována vlastní geoinformatice. V úvodní kapitole této ãásti knihy autor definuje jednotlivé prostorové objekty, jejich geometrii a topologii. Souãasnû jsou podány nezbytné základy matematické kartografie, zamûfiené pfiedev‰ím na dnes v Nûmecku pouÏívaná kartografická zobrazení – Gauss-Krüger a UTM. Pro ãeského ãtenáfie je velmi uÏiteãné vysvûtlení rozdílÛ mezi zobrazeními Gauss-Krüger zaloÏen˘mi na Besellovû a Krasovského elipsoidu, kter˘ pouÏívá systém S-42. RovnûÏ jsou vysvûtleny rozdíly mezi aplikací tohoto zobrazení v Nûmecku a Rakousku. Kapitola vûnovaná digitalizaci prostorov˘ch dat se vûnuje pfiedev‰ím v˘kladu rastrov˘ch a vektorov˘ch dat, základÛm digitalizace a GPS systémÛm. Systém metadat je charakterizován na základû souãasnû pouÏívan˘ch nûmeck˘ch standardÛ dolnosaského ministerstva Ïivotního prostfiedí a spolkového ministerstva vnitra, které je dnes odpovûdné za digitalizaci systémÛ státní správy SRN. Závûreãná ãást této kapitoly je vûnována charakteristice digitálních kartografick˘ch systémÛ nûmecké mapové sluÏby a nûmeckého katastru. Vizualizace prostorov˘ch informací se soustfieìuje zejména na kartograficky správné pouÏívání znaãek, barev a texto-

v˘ch informací a to jak z hlediska klasické kartografie, tak kartografick˘ch zobrazení v prostﬁedí intranetu/internetu, vãetnû multimediálních zobrazení. Velkou pozornost vûnuje autor uãebnice databázov˘m modelÛm, vãetnû detailní charakteristiky relaãního datového modelu a jazyka SQL. Závûreãná ãást této kapitoly obsahuje v˘klad objektovû orientovan˘ch databázov˘ch systémÛ. Na kapitoly vûnované charakteristice prostorov˘ch dat a jejich atributÛ logicky navazuje kapitola vûnovaná teorii geografick˘ch informaãních systémÛ, vãetnû rozdílÛ v anal˘ze rastrov˘ch a vektorov˘ch dat. Velmi instruktivnû jsou vysvûtleny systémy tvorby digitálních modelÛ terénu, kde pouze postrádám pouÏití geostatistick˘ch metod. Na autorovû v˘kladu je zvlá‰tû sympatick˘ obecn˘ pﬁístup k teorii GISu, bez vazby na nûkter˘, komerãnû nabízen˘ GIS systém.

Závûreãná kapitola uãebnice je vûnována dálkovému prÛzkumu Zemû, digitální anal˘ze obrazu a pfiehledu druÏicov˘ch systémÛ a dat. V této kapitole jsou v˘stiÏnû charakterizovány jak principy dálkového prÛzkumu Zemû, tak jednotlivé systémy pofiizování druÏicov˘ch dat, vãetnû dat z meteorologick˘ch druÏic a radarov˘ch dat. Dostateãnû podrobnû je podán i v˘klad multispektrálních klasifikaãních metod a moÏnosti jejich vyuÏití v GIS praxi. Závûr uãebnice je tvofien neobvykle obsáhl˘m souborem pouÏit˘ch literárních pramenÛ a dobfie sestaven˘m rejstfiíkem. Uãebnice pfiedstavuje pravdûpodobnû souãasnû nejlep‰í a velmi aktuální uãebnici geoinformatiky pro studenty nûmecky mluvících zemí. Zcela urãitû by nemûla chybût v Ïádné knihovnû na‰ich vysok˘ch ‰kol, kde jsou vyuãovány v jakékoliv podobû GIS.

Hodnotit pﬁíhlá‰ené práce mÛÏete i vy prostﬁednictvím internetu aÏ do 31. kvûtna!

Mediální partner soutûÏe.

Paul A. Longley, Michael F. Goodchild, David J. Maguire, David W. Rhind

Geographic Information Systems and Science

John Wiley & Sons, Ltd. New York, London, 2001, 454 s. ISBN 0-47149521-2 Recenzovaná kniha nabízí velmi ilustrativní text jednak pro studenty geoinformatiky na rÛzn˘ch typech ‰kol, jednak pro zaãínající i pokroãilé uÏivatele a tvÛrce tûchto systémÛ v praxi. Díky autorskému kolektivu, pocházejícímu jak z USA, tak z Velké Británie se text knihy opírá o celou fiadu praktick˘ch pfiíkladÛ tvorby digitálních map a GIS systémÛ na americkém kontinentû a na území Velké Británie. OdráÏí se to zejména ve velkém mnoÏství odkazÛ na praxi americké a britské civilní mapové sluÏby. Díky tomu, Ïe jedním z autorÛ této knihy je v˘znamn˘ pracovník ESRI, vychází velká ãást knihy ze systému Arc/Info ESRI. Na druhé stranû nejsou ponechány stranou ani dal‰í, zejména v USA oblíbené systémy GIS (MapInfo, MapGuide). Na místo úvodu autofii velmi pfiehlednû podávají dosavadní historii GISu a jeho místo v moderní spoleãnosti. Velká pozornost je zde vûnována vstupu GISu do prostfiedí internetu a mobilních komunikaãních systémÛ. Dal‰í kapitola je vûnována aktuálním aplikacím systémÛ GIS v rÛzn˘ch odvûtvích národního hospodáfiství a bûÏného Ïivota. Autofii se zde soustfieìují zejména na aplikace systémÛ GIS ve státní správû, samosprávû a moÏnosti vyuÏití GISu jako integrální souãásti celopodnikov˘ch informaãních systémÛ. Velmi ilustrativní je v˘klad zpÛsobu zobrazení kartografick˘ch informací a rozdílÛ v rastrovém a vektorovém zobrazení. Teorie kartografick˘ch zobrazení vychází zejména ze zobrazení UTM, struãnû je popsán i systém kartografického zobrazení britského katastru. Velká ãást uãebnice je vûnována principÛm generalizace kartografick˘ch dat, topologii a analytick˘m postupÛm pouÏívan˘m v GIS, vãetnû odstraÀování chyb v topologii. Pfiehled software GIS vychází z nabídky Autodesku, ESRI, Intergraphu, MapInfo a GE Smallworld. V˘stiÏnû je charakterizován rastrov˘ a vektorov˘ datov˘ model, objektovû orientované systémy a systémy tvorby digitálních modelÛ terénu. Sbûr dat zahrnuje standardnû pouÏívané metody sbûru geografick˘ch informací, vãetnû dnes pouÏívan˘ch metod a moÏností digitálních geodetick˘ch nástrojÛ (totální stanice, GPS). Znaãná pozornost je vûnována problémÛm tvorby topologie a prostorov˘ch databází. MoÏnosti tvorby digitálních map jsou ilustrovány pfiedev‰ím na konkrétních pfiíkla-

dech z úãelov˘ch map rÛzn˘ch mûfiítek a rÛzného vyuÏití. Znaãn˘ prostor vûnovali autofii v˘kladu analytick˘ch postupÛ pouÏívan˘ch v systémech GIS, vãetnû postupÛ pokroãilé prostorové anal˘zy a teorii chyb. Závûreãná ãást uãebnice je vûnována vyuÏití GIS systémÛ v fiízení, marketingu a v elektronickém obchodování. Zde jsou zdÛrazÀovány zejména postupy, pouÏívané v fiízení a obchodování na území USA a v britské státní správû. V˘znamnou souãástí této kapitoly jsou ãasto opomíjené právní aspekty vyuÏití prostorov˘ch dat, pfiedev‰ím s ohledem na ochranu osobních údajÛ a citliv˘ch marketingov˘ch a vnitropodnikov˘ch informací. DÛleÏité místo vymezili autofii anal˘ze nákladÛ a pfiínosÛ spojen˘ch se zavádûním systémÛ GIS, vãetnû postupÛ projektování tûchto systémÛ. Závûreãné kapitoly jsou vûnovány mezinárodní spolupráci v oblasti systémÛ GIS a moÏnostem dal‰ího vyuÏití systémÛ GIS v budoucnosti. Kniha pfiedstavuje velmi zdafiil˘ pfiehled stávajících postupÛ tvorby a vyuÏívání geografick˘ch informaãních systémÛ, vãetnû nezbytného teoretického v˘kladu nûkter˘ch základních principÛ tvorby tûchto systémÛ. Teoretické postupy jsou omezeny na nezbytné minimum, takÏe uãebnici mohou pouÏívat i studenti stfiedních ‰kol a uÏivatelé z praxe bez vzdûlání v oblasti kartografie nebo poãítaãové informatiky. V˘znamnou pfiedností této uãebnice je velké mnoÏství praktick˘ch aplikací GIS ze v‰ech oblastí národního hospodáfiství, ochrany Ïivotního prostfiedí, státní správy a samosprávy. KaÏdá kapitola je ukonãena doporuãenou literaturou, vãetnû odkazÛ na internetové informace. Recenzovaná uãebnice by mûla b˘t dostupná ve v‰ech univerzitních knihovnách a v knihovnách stfiedních a vysok˘ch ‰kol zab˘vajících se v˘ukou systémÛ GIS . (mr)

Jak vytvořit katastrální mapu snadno a rychle... a digitálně Bayer, T.

Hlavní programové nástroje pro tvorbu digitálních map s využitím systému MicroStation vydal VÚGTK Zdiby, 2003, 273 stran, cena 290 Kã, pro studenty a ‰koly 220 Kã. Publikace je ideální pomÛckou pro kaÏdého, kdo chce zacházet s katastrálními mapami na poãítaãi. Pojednává o v‰ech dÛleÏit˘ch fázích tvorby a údrÏby katastrální mapy v digitální formû od transformace naskenovaného mapového listu pﬁes vektorizaci rastrov˘ch dat aÏ po aktualizaci obsahu

v˘sledné vektorové mapy (kapitoly 4, 5, 7). Potfiebná pozornost je vûnována i pfiípravû mapov˘ch listÛ – zji‰tûní soufiadnic rohÛ kaÏdého mapového listu dané lokality na základû jeho identifikace pomocí nomenklatury nebo nûjakého grafického prvku (kapitoly 2, 3). Kromû základního postupu tvorby digitální mapy z pÛvodních grafick˘ch, papírov˘ch podkladÛ je do publikace zafiazen také zpÛsob tvorby digitální katastrální mapy (DKM) pfiímo z ãíseln˘ch dat (kapitoly 7, 8). Struãnû je zmínûna i moÏnost konverze vektorov˘ch dat na rastrová (kapitola 6). Podrobn˘ obsah knihy je vystaven na www.geoinformace.cz, id =884. âtenáfi je postupnû seznamován s tím, jak lze jednotlivé operace s katastrální mapou provádût pomocí programového systému MicroStation prostfiednictvím jeho nadstaveb GeoTools, HSI Tools, I/RAS B, Descartes a MicroGEOS. K v˘poãtu soufiadnic podrobn˘ch bodÛ je pouÏit program GROMA (kapitola 8), kter˘ sice není nadstavbou MicroStationu, ale podporuje interaktivní komunikaci prostfiednictvím DDE (Dynamic Data Exchange). Hlavní náplní knihy je podrobn˘ popis úkonÛ v prostfiedí pfiíslu‰né programové nadstavby. Postup je ilustrován obrázky pfiíslu‰n˘ch oken, rozbalovacích menu, pfiípadnû pomocí posloupnosti detailních v˘fiezÛ grafické plochy okna dokumentující prÛbûh provádûné operace. KaÏdá ucelená ãást v˘kladu je uzavfiena nûkolikabodov˘m shrnutím, prÛbûÏnû jsou zafiazovány také konkrétní úkoly k procviãení probrané látky. Velmi uÏiteãné pro orientaci v textu jsou heslovité odkazy ve svislém pruhu na okraji kaÏdé stránky. Není proto tolik na závadu, Ïe v knize není rejstfiík. Grafické zpracování publikace je na vysoké úrovni. Kniha má sice charakter uãebnice, ale vzhledem k dokonale dokumentovanému prÛbûhu jednotliv˘ch operací ji lze pouÏít i jako úãelovû zamûfienou pfiíruãku k vybran˘m nadstavbám programového systému MicroStation (GeoTools 2001, HSI Tools 3.51, I/RAS B 7.0, Descartes 7.1, MicroGEOS Map, MicroGEOS Vektor) a k programu GROMA verze 6.0. Je proto vhodná nejen pro studenty geodézie na vysok˘ch a stfiedních ‰kolách, ale i pro zamûstnance katastrálních úfiadÛ a soukrom˘ch firem, ktefií se DKM zab˘vají. Takováto ucelená publikace o tvorbû DKM u nás dosud chybûla a její vydání je proto v˘znamn˘m, ojedinûl˘m poãinem. Jedin˘m jejím závaÏnûj‰ím nedostatkem je, Ïe neuvádí alespoÀ struãn˘ pfiehled alternativních programov˘ch systémÛ, které se tvorbou DKM také zab˘vají. Odbûr na www.zememeric.cz/objednavky/ Pfievzato z ãasopisu Zemûmûfiiã. (ls)

CAGI = âeská asociace pro geoinformace âeská asociace pro geoinformaPoslání a cíle CAGI ce byla registrována na jafie 1997 âlenstvím v EUROGI (European Umbrela Ora v ãervnu 1997 probûhla v rámci ganisation for Geographic Information) se CAGI konference GIS ve státní správû CAGI pfiihlásila k poslání maximalizovat a jeji ãlenská na Seãi její první ustavující valná vyuÏití prostorov˘ch informací a dat základna hromada. CAGI sdruÏuje geoinve prospûch obãanÛ, kvalitní vefiejCAGI je profesnû vyformaãní komunitu tvofienou né správy a podnikání. Zlep‰uje, hranûnou nevládní neuÏivateli, producenty, specialispovzbuzuje a podporuje rozziskovou organizací. ty, pedagogy a firmami zab˘vajívoj a uÏití geoinformací UmoÏÀuje ãlenství jak fyziccími se geoinformacemi, geoina souvisejících technolok˘m, tak právnick˘ch osobám. formaãními systémy gií a jedná jménem Individuální ãlenství volí zejméa technologiemi. UmoÏÀuje jejich geoinformaãní kona pracovníci státní správy. V˘lep‰í komunikaci a reprezentuje munity v âR. znamn˘mi kolektivními ãleny jsou komunitu ve vztahu k ústfiedním Podílí se na firmy i nûkteré odborné specializoorgánÛm vefiejné správy a dal‰ím tomto v˘voji vané spoleãnosti a pracovi‰tû vysodomácím i zahraniãním partnerÛm. v Evropû. k˘ch ‰kol. Usiluje o rozvoj v uvedené oblasti, V roce 2003 hledá a prosazuje fie‰ení vedoucí bylo do ãinnosti k odstranûní existujících bariér. CAGI zapojeno 127 individuálních a 34 kolektivních ãlenÛ. CAGI Seznam ãlenÛ si stanovila naleznete na internásledují cíle: netu. - hájení práv a zájmÛ ãlenÛ a prosazování jejich odâinnost CAGI born˘ch, profesních CAGI se prostfiednictvím odbora spoleãensk˘ch zájmÛ, n˘ch komisí a odborn˘ch skupin sna- vytváfiení podmínek a prostoru pro otevfienou odÏí iniciovat fie‰ení problematiky: bornou diskusi k fie‰ení koncepãních, technic- autorsk˘ch práv v oblasti geodat k˘ch, ekonomick˘ch, právních a odborn˘ch probléa geoinformací mÛ rozvoje prostorovû orientovan˘ch informaãních - geodat a pracovi‰È GIS OkÚ v dobû systémÛ a pfiíslu‰n˘ch informaãních technologií, transformace vefiejné správy - provádûní vzdûlávací ãinnosti ve formû rÛzn˘ch kurnebo podávat návrhy na fie‰ení prozÛ, semináfiÛ, konferencí atd. s cílem zvy‰ovat obecblematiky standardizace: né povûdomí o moÏnostech vyuÏití a prohlubovat od- standard pro strukturu a v˘mûnn˘ borné znalosti prostorovû orientovan˘ch formát metadat, pfienosov˘ formát informaãních systémÛ a pfiíslu‰n˘ch informaãních metadat popisu datov˘ch souborÛ technologií, (Metainformaãní systém MIDAS); - podílení se na pfiípravû a vytváfiení konkrétních pod- digitální územnû plánovací dokumínek pro ‰iroké vyuÏívání geoinformací ve v‰ech mentace oblastech, - digitální technické mapy mûsta, v˘- podporovat rozvoj geoinformaãní infrastruktury mûnného formátu ZABAGED.... v âR a zabezpeãit úkoly CAGI vypl˘vající - terminologie - terminologick˘ slovník. z Programu rozvoje NGII v âR v letech 2001 aÏ Dal‰í aktivity: 2005. Iniciovat a koordinovat projekt vzdûlávání a osvûta, konference, semináCZ-INSPIRE. fie, soutûÏe, mezinárodní spolupráce aj. 

Strategiãtí ãlenové a mediální partneﬁi. 

V·ECHNY CESTY K INFORMACÍM

O CAGI se mÛÏete více dozvûdût na stránkách – www.cagi.cz