GEOinformace 2/2003

Krizové řízení a GI GIS a krizový management ▼ MIS a povodně ▼ Seminář Nemofora ▼ Záplavy v Porýní ▼ ČP rok po povodních ▼ Hon na zločince ▼ Krizové řízení v energetice ▼ Sledování vozidel ▼ 23. konference ESRI ▼

▼

letní číslo (červenec – září)

2/2003 w w w. g e o i n f o r m a c e . c z redakce@geoinformace.cz

Svět z digitálních dat

První ãesk˘ ZEMùPISN¯ ATLAS SVùTA z digitálních dat slavnostnû pokfitil v záfií 2003 v K. Varech »hybatel« soch MOAI na Velikonoãním ostrovû, inÏen˘r Pavel Pavel. Nov˘ Zemûpisn˘ atlas svûta vznikal v letech 1997 – 2003 v kartografickém vydavatelství SHOCart ze základních polohopisn˘ch a v˘‰kopisn˘ch dat za technické podpory T-MAPY. Pfiedstavuje první pÛvodní ãesk˘ atlas svûta tohoto rozsahu. Spojuje nejmodernûj‰í technologii digitálního zpracování map zahrnující stínovan˘ pevninsk˘ i oceánsk˘ reliéf se sbûrem aktuálních geografick˘ch informací. Atlas obsahuje nové názvosloví nezávisl˘ch státÛ a ve‰keré údaje v nûm uvedené byly aktualizovány v roce 2003. Mapovou ãást doplÀuje lexikální pfiehled kontinentÛ a státÛ s vlajkami v‰ech 192 nezávisl˘ch státÛ a rejstfiíkem geografick˘ch názvÛ obsahujícím pfiibliÏnû 60 000 hesel.

Implementaãní sluÏby

Datová integrace Web GIS

Mobilní technologie

Datov˘ sklad

Intergraph âR, spol. s r. o. info-cz@intergraph.com www.intergraph.com/cz

Obsah

Svût z digitálních dat . . . . . . . . . . . . . 1 Datov˘ sklad GeoMedia Intergraph . . 2 Krizové fiízení a geoinformace . . . . . . . 4 GIS a krizov˘ management: K usnutí na vavfiínech je hodnû daleko . . . . . . . . 4 Mûstské informaãní systémy a povodnû . . 6 ·est hodin o povodních . . . . . . . . . . . . 8 Souãasnost a budoucnost krizového fiízení 2003 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 Nemoforum vydalo CD-ROM – Semináfi k tematice povodní . . . . . . . . . . . . . . 9 GIS, matematické modelování a povodnû . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Záplavy v Por˘ní . . . . . . . . . . . . . . . .10 Mâ Praha 4, GIS a povodnû . . . . . . 11 Integrace GIS a IS RADNICE VERA . . . 11 GIS prohlíÏeãka na úfiadu . . . . . . . . . 12 Leteck˘ mûfiick˘ snímek zaplaveného Terezína . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 âeská poji‰Èovna rok po povodních . . 16 AGIT 2003 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 GIS pfii honu na zloãince . . . . . . . . . 18

23. mezinárodní uÏivatelská konference ESRI probûhla ve znamení sloganu »GIS Serving Our World« . . . . . . . . . . . . 19 Krizové fiízení bûhem povodní a internet jako nástroj krizové komunikace . . . 20 GIS data na míru . . . . . . . . . . . . . . . 21 On-line sledování vozidel a nákladÛ v reálném ãase . . . . . . . . . . . . . . . . 22 Sledování dûtí v âR pomocí mobilního telefonu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 KniÏní koutek GEOinformace . . . . . . 24 Profesionální GIS/GPS do dlanû jedné ruky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 Pfiedseda âÚZK o geodatech . . . . . . . 26 130 let ãekali na stoletou vodu ve Spolanû Neratovice . . . . . . . . . . 26 Pozvánky na GEOakce . . . . . . . . . . . 27 Co je Den GIS? . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 Partnefii CAGI . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 SOS povodnû – âlovûk v tísni . . . . . . 27 Databáze ãlánkÛ na GEO.informace.cz . 27 Arc GIS – geografick˘ informaãní systém pro kaÏdého . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 Faksimile mapky průjezdnosti Karlínem byla v srpnu 2002 zveřejněna na webu jistého úřadu. Nákres od ruky připomíná spíš mapu nějaké skautské dobrodružné hry než řešení krizové situace na počátku 21. století. I když byl dopravní režim v Karlíně zveřejněn pomocí internetu, berme tento produkt jako nedostatečný způsob prezentace geografické informace (i když tehdy měl pro mnohé cenu zlata). Toto číslo poodhalí možnosti GIS.

GIS... Ostrava 2004

Mezinárodní sympoziu s podtitulem Mobilní a internetové technologie probûhne 25. – 28. ledna 2004 a navazuje na úspû‰nou tradici 10 roãníkÛ konferencí pofiádan˘ch v letech 1994 aÏ 2003.

Pofiadatelé z V·B – Technické univerzity Ostrava a CAGI zamefiili následující roãník tohoto setkání odborníkÛ GIS na aktuální problémy integrace mobilních a internetov˘ch technologií s technologiemi geoinformaãními. Sympozium po-

GEOiinformace

– ãasopis geoinformaãní komunity Toto ãíslo vychází v nákladu 3 300 ks.

(ISSN 1214–2204). Pfiedlatné 196 Kã roãnû. Na vybran˘ch akcích zdarma. ▼ vydavatel:

KLAUDIAN PRAHA, s.r.o. ing. Radek Petr

▼ ‰éfredaktor:

skytne prostor pro pfiíspûvky a diskusi ve vûdecko-v˘zkumném i aplikaãním smûru. Doprovodn˘ program sympozia nabídne odborné semináfie zamûfiené na vybrané trendy.

Info: gis.vsb.cz, tel.: 597 324 443, dagmar.adamkova@vsb.cz ▼ redakce:

Dr. Milo‰ René, RNDr. Jaromír Kolejka, CSc. ▼ redakce, pfiedplatné, distribuce a inzerce na adrese: Radlická 2, 150 23 Praha 5 ▼ tel./fax: 251 565 572, 603 787 118 ▼ e-mail: redakce@geoinformace.cz ▼ web: http://www.geoinformace.cz ▼ objednávkov˘ kupon naleznete na stranû 27 a na WWW.

Vážení čtenáři,

nevím, zda-li lidstvo je poslední dobou vystaveno vût‰ímu mnoÏství pohrom a mimofiádn˘ch tragick˘ch událostí, nebo jsme jen o v‰ech tûch hrÛzách, díky dne‰ní dobû a moderním IT, lépe informováni a tak nás vlastnû v‰echny tyto svûtové tragédie sv˘m zpÛsobem také zasahují.

Zrovna jsme diskutovali o mapách a GIS na Kartografické konferenci v Plzni, kdyÏ 11. záfií teroristé napadli WTC. Pak pfii‰la tragédie s raketoplánem, pády letadel, opakované povodnû, sucha, zemûtfiesení, odstfielovaãi, hromadné automobilové havárie, rozsáhlé poÏáry a zapomenout ve v˘ãtu nesmím ani na vlekl˘ vojensk˘ konflikt v Perském zálivu. Informace o tom v‰em máme naservírované televizí do ob˘vacího pokoje, ale kaÏdému musí b˘t jasné, Ïe takov˘to svût zaãíná mít k ob˘vání i pokoji dost daleko. Jak tûmto situacím pfiedcházet? V‰e je v lidech, ale trochu nám mohou pomoci i GIS. V tomto ãísle jsme se vûnovali GIS a krizov˘m situacím. Mûl jsem dojem, Ïe bûhem povodní nebylo GISy ani vidût. Sám jsem hledal tfieba prÛjezdnost Prahou a na internetu na‰el velmi »improvizovan˘ plánek« Karlína, kter˘ mi moc optimismu nenalil. AÏ pozdûji jsem se dozvûdûl o skvûlém nasazení GIS v energetice nebo na Praze 4. Zúãastnil jsem se i nûkolika semináfiÛ s tematikou povodní a trochu si poopravil dojem. GISy pomáhaly, ale nasazení mohlo b˘t mnohem vût‰í. Toto ãíslo smûfiujeme mimo geoinformaãní komunitu a snad i pfiispûje k roz‰ífiení GIS. Cílem GIS je umoÏnit lidem lépe poznat na‰i Zemi, procesy, které na ni probíhají a také rychle zprostfiedkovávat informace o území ‰iroké vefiejnosti. GIS nemá vyuÏití jen v krizovém fiízení, ale v kaÏdodenním Ïivotû. VÏdyÈ sledování popeláfisk˘ch vozÛ nebo »precizní« zemûdûlství, autonavigace, GIS v meteorologii, vodárenství, energetice atd. atd. jiÏ v na‰í spoleãnosti zdomácnûly. Pro laiky i pro odborníky jsou nejdÛleÏitûj‰í vãasné, korektní a uspofiádané informace.

Pfiesnû takové GIS nabízí. Jak se to dafií v krizov˘ch situacích se doãtete dále.

Vût‰ina katastrof se odehrává nûkde daleko ve svûtû. Povodnû ve stfiední Evropû se v‰ak dotkly kaÏdého z nás.

Nûkdo pomáhal fie‰it krizové situace na svém pracovi‰ti, jin˘ alespoÀ plnil pytle s pískem nebo pfiispûl finanãnû. Na obálce tohoto ãísla vám pfiedstavujeme i jeden opravdu zajímav˘ atlas, vznikl˘ z dat GIS. KéÏ bychom v atlasech mohli hledat jen místa své dovolené a ne místa lidského utrpení.

Radek PETR

3

krizový management

Krizové řízení a geoinformace

Pod pojmem krizové fiízení se obvykle rozumí soubor ãinností, které vedou k cílenému odstranûní následkÛ rozsáhlej‰ích nehod, prÛmyslov˘ch havárií nebo pfiírodních katastrof. I kdyÏ jde o termín pouÏívan˘ aÏ v posledních dvou desetiletích, jeho náplÀ se formovala v nûkter˘ch prÛmyslov˘ch odvûtvích, zejména v hornictví a chemickém prÛmyslu jiÏ v prÛbûhu 19. století, v hornictví se s prvními prvky krizového fiízení setkáváme jiÏ ve stfiedovûk˘ch báÀsk˘ch fiádech a souborech báÀsk˘ch bezpeãnostních pfiedpisÛ. Zvlá‰tním typem krizového fiízení, které se postupnû vyvíjelo nejménû od poãátku 20. století, je organizace záchrann˘ch sluÏeb, hasiãÛ a organizace civilní obrany. Tyto ãinnosti jsou dnes ãasto spojovány do pojmu integrovan˘ záchrann˘ systém. V‰echny typy krizového fiízení jsou spojené s ãinností v prostoru, jehoÏ rozloha je velmi rozmanitá a ne vÏdy musí jít pouze o 2D prostor. V pfiípadû dÛlních dûl a prÛmyslov˘ch závodÛ máme obvykle co do ãinûní s velmi strukturovan˘mi 3D prostory. Tato skuteãnost je v˘znamn˘m dÛvodem pro nasazení geografick˘ch informaãních systémÛ jako v˘znamného systémového prvku krizového fiízení.

GIS pro krizové řízení

Krizové fiízení ãasto vyÏaduje specializované formy geografick˘ch informaãních systémÛ (GIS), které b˘vají obvykle propojeny se systémy komunikaãními, nebo automatizovan˘mi systémy fiízení technologick˘ch procesÛ. ¤ada producentÛ a nezávisl˘ch v˘vojáfiÛ GIS se pfiímo specializuje na podporu krizového fiízení, zejména ve spojení se systémy záchrann˘ch sluÏeb. DÛleÏit˘m prvkem takov˘chto systémÛ je monitorování jednotliv˘ch událostí v ãase, coÏ je nûkdy spojováno s pojmem modelování ve 4D. První GIS pracující s tzv. ãtyfidimenzionálním prostorem byly systémy vyvíjené pfiedev‰ím spoleãností Intergraph pro fiízení vojensk˘ch operací americké armády. Vefiejnost se s masov˘m nasazením tohoto systému mohla blí-

Ïe seznámit pfii operaci americké armády v Perském zálivu. Na druhé stranû systémy krizového fiízení spojené s pfiesn˘m zaznamenáváním sledu jednotliv˘ch událostí jsou standardními postupy bûÏnû pouÏívan˘mi nûkolik desetiletí pfii likvidaci dÛlních katastrof nebo prÛmyslov˘ch havárií.

GIS a záchranné služby

Hlavním úãelem nasazení GIS v podmínkách záchrann˘ch sluÏeb a hasiãÛ je zv˘‰ení rychlosti zásahu a zv˘‰ení vyuÏití mobilních záchrann˘ch prostfiedkÛ. Základním prvkem takového systému je co nejpfiesnûj‰í digitální plán mûsta nebo digitální mapa regionu svûfieného do péãe dané záchranné sluÏby. Digitální plán mûsta musí obsahovat co nejpfiesnûj‰í adresní informace a musí b˘t stále

aktualizován v souladu s podmínkami dopravní obsluÏnosti. Ve vût‰ích mûstech jsou v˘znamn˘m prvkem datového souboru aktuální informace o hustotû provozu, získávané ze stacionárních nebo mobilních kamerov˘ch systémÛ. Nedílnou souãástí systému jsou komunikaãní prostfiedky spojující centrum s osádkami záchrann˘ch vozÛ nebo mobilními prostfiedky hasiãÛ.

GIS a havarijní systémy průmyslových závodů

V pfiípadû prÛmyslov˘ch závodÛ je základním prvkem geografického informaãního systému obvykle digitální technická mapa závodu, která má ãasto charakter velmi sloÏitého 3D CAD systému, kter˘ obsahuje informace nejen o jednotliv˘ch systé-

GIS a krizový management: K usnutí na vavřínech je hodně daleko VyuÏití technologií GIS, DPZ a GPS ve strategickém plánování krizového managementu a pfii operativním fie‰ení vznikl˘ch otázek je jiÏ dlouhodobû zavedenou tradiãní aplikací. V minulém období byla rozpracována fiada postupÛ, které na bázi geoinformaãních technologií umoÏÀují efektivnû plánovat fie‰ení vzorov˘ch pohavarijních situací, zejména vymezení rizikov˘ch oblastí, evakuaci obyvatelstva z ohroÏeného prostoru, rozmístûní objektÛ a zafiízení pasivní a aktivní ochrany a organizaci nûkter˘ch remediaãních opatfiení.

Jako geodatové vstupy do modulÛ plánování krizového managementu, pfiípadnû do modelÛ havarijních situací – pfiírodních i antropogenních (povodnû, zneãi‰tûní vzdu‰í a vod toxick˘mi úniky aj.) – vstupují nejãastûji údaje pfievzaté z topografick˘ch podkladÛ (digitálních i analogov˘ch). Tyto údaje jsou ãasto roz‰ífiené o informace o vybran˘ch relevantních faktorech toho ãi onoho pfiípadu hazardu (parametry atmosféry, vodního toku nebo objektu v rozptylov˘ch modelech, parametry ohroÏující látky, technické parametry ohroÏen˘ch objektÛ, medicínské informace, údaje o ohroÏeném obyvatelstvu). Je v‰ak ãasto s podivem, Ïe taková (obvykle technicky dokonale pÛsobící) fie‰ení jsou prakticky odtrÏena od prostfiedí, ve kterém mají efek-

4

tivnû operovat. Tak vídáme v modelech záplav hladinu postupnû dosahující stanovené kóty, aãkoliv hladina povodÀové zátopy je jak uklonûná celkovû, tak rÛznû dynamicky diferencovaná od místa k místu. Rozptylové atmosférické modely zapomínají na filtraãní úãinky vegetace (proã se kdysi kolem fabrik a vepfiínÛ sázela stromofiadí?). Podmáãené pÛdy znemoÏní pfiístup vozidlÛm jak k evakuaci lidí, tak k likvidaci havárie... atd. Zdá se, Ïe absence pfiírodovûdcÛ ve formulaci a formalizaci expertních fie‰ení krizov˘ch situací je oãividná. Není to bolest technokratického pfiístupu jen u nás, ale charakterizuje stav v sousedním i vzdáleném zahraniãí.

Vzhledem k tomu, Ïe fiada domácích fie‰ení se opírá právû o zahraniãní vzory, mnohá fie-

‰ení tohoto typu nesou od poãátku fatální závady, které nejenÏe mohou v˘raznû znehodnotit v˘stupy na podporu strategick˘ch i operativních fie‰ení, ale vést i k omylÛm a chybám s tûÏko odhadnuteln˘mi následky.

Co teda v této vûci efektivnû podniknout?

Zákon v na‰í zemi jen ãásteãnû pamatuje na povinnost krizového managementu u rizikov˘ch podnikÛ ãi objektÛ (chemick˘ prÛmysl, vodárenské objekty, energetika aj.). Vybrané podniky mají své havarijní plány, které v‰ak ãasto mají velmi daleko k digitálním expertním systémÛm pracujícím s relevantními reáln˘mi geoprostorov˘mi daty. Obzvlá‰tû patrn˘ je tento nedostatek ve strategickém plánování – ãili v plánování náprav po pfiípadné havárii. Klasick˘m pfiípadem je havárie

mech inÏen˘rsk˘ch sítí, ale detailní informace o jednotliv˘ch technologick˘ch prvcích (ventilech, ãerpadlech, transformátorech, technologick˘ch kolonách apod.).

V podmínkách prÛmyslov˘ch závodÛ jsou stále ãastûji nasazovány geografické informaãní systémy nebo 3D CAD systémy, které sledují v˘voj technologického celku od jeho projektování aÏ po ukonãení jeho Ïivotnosti a následnou likvidaci. Nejvût‰í dokonalosti dosáhly tyto systémy v petrochemickém prÛmyslu. Obdobn˘ charakter mají i aplikace GIS pouÏívané jako podpÛrné systémy fiízení tûÏby v povrchov˘ch a hlubinn˘ch dolech. Souãástí havarijních plánÛ jsou napfiíklad vûtrné mapy hlubinn˘ch dolÛ, s jejichÏ pomocí lze mûnit podmínky vûtrání dolÛ v pfiípadû v˘buchu metanu nebo vzniku poÏáru.

GIS a přírodní katastrofy

První GIS aplikace pro krizové fiízení v pfiípadû pfiírodních katastrof byly vytvofieny v oblastech s ãast˘m v˘skytem niãiv˘ch zemûtfiesení (Kalifornie, Japonsko). Souãástí tûchto systémÛ je nepfietrÏité monitorování seismické ãinnosti, které se opírá jak o mûfiení lokálních sítí, tak o mûfiení pofiizované celosvûtovou mûfiící sítí. V oblastech s ãast˘m v˘skytem pfiívalov˘ch de‰ÈÛ (napfi. vysokohorské oblasti), niãiv˘ch záplav, lavin nebo tornád byly vyvinuty aplikace monitorující hydrologické systémy nebo v˘voj atmosférick˘ch poruch.

Sběr dat naplavenin pro GIS v Praze 4 v r. 2002 (viz str. 11).

Geodata pro systémy krizového řízení a jejich správa

Jak vypl˘vá z pfiedchozí charakteristiky jednotliv˘ch typÛ krizového fiízení, jsou soubory prostorov˘ch dat velmi rozmanité a velmi ãasto vyÏadují ukládání dat ve 3D formátu (technologická zafiízení, atmosférické jevy, lavinová pole, strukturní prvky zemské kÛry).

V˘znamn˘m prvkem tûchto systémÛ je pravidelná aktualizace dat, která souvisí s údrÏbou a obnovou technologick˘ch prvkÛ nebo s v podstatû náhodn˘m v˘skytem pfiírodních jevÛ (evidence zemûtfiesení, skalního fiícení nebo laviny).

Velmi v˘znamn˘m prvkem správy dat je ochrana pfied po‰kozením a pravidelné zálohování aktualizovan˘ch dat. Tento prvek, kter˘ byl v minulosti velmi dobfie propracovan˘ v centrálních v˘poãetních stfiediscích s jedin˘m mainframe poãítaãem se pfii pfiechodu na osobní poãítaãe zaãal velmi záhy vytrácet. Jen tak si lze vysvûtlit zcela neuvû-

fiitelné ztráty kompletních datov˘ch souborÛ GIS systému krizového fiízení k nimÏ do‰lo pfii teroristickém útoku v New Yorku nebo datov˘ch souborÛ rÛzného charakteru pfii záplavách na Moravû nebo v âechách v letech 1997 a 2002. Operátofii mainframe systémÛ pofiizovali pravidelnû denní, t˘denní a mûsíãní zálohy dat, pfiiãemÏ t˘denní a mûsíãní zálohy se v nûkter˘ch pfiípadech ukládaly dokonce do protiatomov˘ch krytÛ. Operátofii dne‰ních PC GIS pofiizují zálohy ãasto nahodile a za bezpeãné uloÏení zálohy povaÏují uloÏení na externí pamûÈové medium typu ZIP nebo CD–ROM diskÛ, které uloÏí do svého pracovního stolu nebo nejv˘‰e do skfiínû ve vedlej‰í místnosti.

Výhled do budoucnosti

Záplavy, které postihly území âeské republiky v letech 1997 a 2002 ukázaly, Ïe plo‰nû rozsáhlé pfiírodní katastrofy se nevyh˘bají ani území na‰eho státu. Stále zvy‰ující se poãet dopravních nehod a nepravidelnû se vyskytující havárie prÛmyslov˘ch závodÛ jsou dal‰ím dÛvodem, aby byla krizovému fiízení vûnována vût‰í pozornost neÏ tomu bylo v minulosti u prvkÛ civilní obrany. Geografické informaãní systémy a jejich pracovní nástroje mohou pouze zv˘‰it úãinnost krizového fiízení a zmírnit následky havárií nebo pfiírodních katastrof. K tomu v‰ak ale mÛÏe dojít jen v pfiípadû, kdyÏ bude zaji‰tûna pravidelná aktualizace datov˘ch zdrojÛ i jejich bezpeãné zálohování.

Milo‰ René

Analýzou nálezů úlomků raketoplánu pomocí GIS byla určena místa dopadu a vytvořena počítačová modelace katastrofy po průletu atmosférou.

1. 2. 2002, 15 hod SEČ, 62 140 m âernobylské jaderné elektrárny, kdy teprve po ní do‰lo ke sbûru potfiebn˘ch geoprostorov˘ch dat a podklady z topografick˘ch zdrojÛ se ukázaly jako prakticky nepouÏitelné. Dnes je zcela zfiejmé, Ïe spolehlivûj‰í databáze pro podporu krizového managementu vyÏadují kvalitní a periodicky obnovované podklady o v‰ech sloÏkách pfiírodního prostfiedí, stavu vyuÏití krajiny a ohroÏené populaci. âeská republika patfií k nûkolika málo zemím svûta, kde jsou k dispozici podrobné a vût‰inou velmi kvalitní geoprostorové údaje o jednotliv˘ch sloÏkách a faktorech Ïivotního prostfiedí. ¤ada z nich je jiÏ k dispozici v digitální formû.

Jde tedy o to, tyto údaje sesbírat, sjednotit, logicky a nejen mechanicky!!! integrovat a nad nû postavit expertní systém, kter˘ data efektivnû pouÏije a správnû podpofií rozhodování.

Problém pfiístupu k jiÏ »hotov˘m« geoprostorov˘m datÛm je nutno o‰etfiit v rámci státní informaãní politiky. Velmi úãinnou roli tu mÛÏe sehrát MI âR, CAGI, akademická pracovi‰tû i rezortní v˘zkumné a v˘vojové instituce. Zatím se odehrává jen bohuÏel ãásteãn˘ pokrok zcela na bázi individuálních zájmÛ podnikÛ, které pochopily, Ïe sestavením efektivního modulu krizového managementu na podkladû geoinformaãních technologií mo-

hou u‰etfiit daleko vût‰í prostfiedky, neÏ kolik by je stály náhrady na vlastním i po‰kozeném cizím majetku, o Ïivotech ani nemluvû. Tûch je zatím jako ‰afránu a tûÏko ãekat nûjaké zlep‰ení, kdy neexistuje tlak na jejich pofiizování ani ze strany v˘konné, ani zákonodárné, ani kontrolní moci. Îijeme-li na poãátku rozvoje informaãní spoleãnosti, nutno tuto v krizovém managementu mimofiádnû úãinnou stránku moderních geoinformaãních technologií náleÏitû propagovat, aby ve‰la do v‰eobecného povûdomí. Ov‰em k tomuto úãelu musí slouÏit kvalitní pfiíklady, kter˘ch nedostatek je tfieba co nejdfiíve odstranit. J. Kolejka

5

Městské informační systémy a povodně Jak záplavy na Moravû v roce 1997, tak zejména záplavy v loÀském roce v âechách ukázaly, jak dÛleÏitou roli mohou v krizovém fiízení povodÀového ohroÏení a následné povodnû sehrát mûstské informaãní systémy, zvlá‰tû pfii vyuÏití ãásti GIS. Na na‰em trhu se nabízí vût‰í poãet rÛznû dokonal˘ch fie‰ení mûstsk˘ch informaãních systémÛ, které mohou napomoci jak pfii vlastních povodních, tak i pfii fie‰ení následkÛ povodní. Následující ãlánek upozorÀuje na moÏnosti jednoho takového systému, kter˘ nabízí spoleãnost GEPRO, s.r.o. pod oznaãením MISYS. V soutûÏi Geoaplikace roku 2002, vyhlá‰ené âeskou asociací pro geoinformace (CAGI) ve spolupráci s Úsekem pro reformu vefiejné správy Ministerstva vnitra âR a Svazem mûst a obcí, získala 3. místo aplikace GIS MISYS – POVODNù, kterou vytvofiila firma GEPRO, s.r.o., ve spolupráci s Institutem mûstské informatiky hl. m. Prahy, Útvarem rozvoje hl. m. Prahy, ATLAS, s.r.o., DHI Hydroinform, a.s., úfiady mûstsk˘ch ãástí v hl. m. Praze, Mûstsk˘m úfiadem VodÀany a dal‰ími mûstsk˘mi a obecními úfiady v âR.

Povodně 2002 a jejich důsledky

Bûhem povodní v létû roku 2002 se v fiadû postiÏen˘ch míst zcela zmûnilo nahlíÏení na vyuÏití geografick˘ch informaãních systémÛ v praxi. Ukázalo se, Ïe fiádnû veden˘ GIS sk˘tá fiadu moÏností vyuÏití v krizovém fiízení bûhem povodní, pfii nápravû zpÛsoben˘ch ‰kod i pfii následné úpravû protipovodÀov˘ch opatfiení.

Místy, kde byli na velkou vodu dobfie pfiipraveni, byla i fiada úfiadÛ vefiejné správy, kde pouÏívají systém MISYS. Mezi nimi byly mimo jiné úfiady dvou praÏsk˘ch

mûstsk˘ch ãástí, které patfiily k nejvíce postiÏen˘m mûstsk˘m ãástem – Praha 8 a Praha 16. Zejména karlínská ãást Prahy 8 se bude je‰tû nûkolik let pot˘kat s odstraÀováním následkÛ loÀské povodnû. Následky, které zde velká voda zanechala nemají pfiitom pfiíãinu jen ve velkém rozsahu zaplaveného území, ale jsou mimo jiné dÛsledkem nepfiíli‰ zodpovûdného jednání témûfi tfií generací. PfieváÏná ãást Karlína vyrostla v dÛsledku pfiekotného rozvoje praÏského prÛmyslu v druhé polovinû 19. století. Stavební firmy zaãaly levnû stavût obytné domy na území, kde Vltava po staletí ukládala sedimenty rÛzné konzistence a sloÏení. âást tûchto domÛ byla zaloÏena velmi mûlce, bez ohledu na sloÏení podloÏí. KdyÏ se zaãala budovat praÏská nábfieÏí, tak na Karlín se uÏ nedostalo. Celé 20. století ponechala fieka obãany Karlína a správu mûsta v klidu. MoÏn˘m následkÛm velké vody v létû roku 1954 zabránila ve velké mífie tehdy dokonãovaná a v podstatû zcela prázdná Slapská pfiehrada. Mezitím pokraãovala ne pfiíli‰ zodpovûdná ãinnost ãlovûka vÛãi pfiírodû. Byla mimo jiné zasypána nûkterá

Praha 8 – Troja, územní plán hl. m. Prahy s vyznačením zátopových území.

řešení GIS ramena fieky v prostoru Rohanského ostrova. Pfiesto, Ïe uÏ v roce 1995 byl zpracován digitální model moÏné záplavy hlavního mûsta Prahy a navrÏena protipovodÀová opatfiení, jejich uskuteãÀování se dûlo velmi liknavû.

Možnosti systému MISYS

Velká modularita systému MISYS a jeho provázanost na nûkterá dal‰í softwarová fie‰ení (evidence obyvatel, digitální model terénu, hydrodynamické modely) umoÏÀuje vytvofiit velmi robustní, ale pfiitom znaãnû variabilní fie‰ení mûstského informaãního systému pro krizové fiízení pfii povodních a pro odstraÀování jejich následkÛ.

Krizové řízení při povodni

Doba, na kterou musí b˘t povodÀov˘ GIS pfiipraven, je okamÏik vyhlá‰ení povodÀového ohroÏení, kdy se zaãíná rozjíÏdût systém krizového fiízení. V tomto okamÏiku zaãíná b˘t GIS cenn˘m pomocníkem pfii rozhodování povodÀov˘ch komisí, resp. krizov˘ch center. Systém MISYS je moÏné vyuÏívat napfiíklad pro: ▼ tvorbu pfiedbûÏn˘ch zátopov˘ch ãar (rozsahu zátopového území), ▼ identifikaci pozemkÛ a domÛ zasaÏen˘ch povodnûmi, ▼ zji‰tûní v‰ech obyvatel dotãen˘ch povodnûmi, ▼ informovanost obãanÛ (zátopové mapy apod.), ▼ evakuaci obyvatel v zatopen˘ch oblastech, ▼ fiízení dopravy, stanovení dopravních omezení a uzavírek, vyznaãení náhradních tras, ▼ fie‰ení v˘padkÛ zásobování energiemi, vodou, potravinami apod., ▼ dokumentaci ohroÏení inÏen˘rsk˘ch sítí.

Pfiíkladem pouÏití systému MISYS v dobû povodní mÛÏe b˘t jeho vyuÏití v Radotínû (Praha 16), kde byl systém vyuÏit mimo jiné k identifikaci pozemkÛ a domÛ zasaÏen˘ch povodní a urãení vlastnick˘ch prav k postiÏen˘m nemovitostem. Propojení systému MISYS se systémem evidence obyvatelstva MUNIS umoÏnilo identifikovat rychle v‰echny obyvatele postiÏené povodnûmi.

Odstraňování následků po povodni

Práce s povodÀov˘m GIS v‰ak nekonãí opadnutím vody. Nyní nastává dal‰í fáze vyuÏívání systému MISYS napfiíklad pro: ▼ evidenci a odstraÀování ‰kod, ▼ urãení vlastnick˘ch práv k nemovitostem postiÏen˘m v prÛbûhu kulminace záplav, ▼ posouzení Ïádostí o pfiíspûvky a náhradní ubytování postiÏen˘ch obãanÛ,

6

Praha 8 – Karlín, superpozice ortofotomapy se záplavovými území3D Pohled do údolí Vltavy v době kulminace povodně mi (průhledný rastr). (vpravo pražská ZOO). ▼ kategorizaci vytopen˘ch domÛ a v˘poãet v˘mûr zatopen˘ch ploch. ¤adu tûchto dat mohou vyuÏívat i komerãní instituce, napfi. poji‰Èovny, které potfiebují podklady pro fie‰ení pojistn˘ch událostí. Pfiíkladem mohou b˘t konkrétní fie‰ení pouÏitá pro oblast Karlína majetkov˘m odborem úfiadu mûstské ãásti Praha 8.

Systém MISYS zde byl pouÏit zejména pfii posuzování Ïádostí o pfiíspûvky vytopen˘m obãanÛm, Ïádostí o náhradní ubytování a zji‰Èování vlastníkÛ nemovitostí z pfiipojené databáze katastru nemovitostí. Souãástí grafické dokumentace zpracované pomocí systému MISYS byla kategorizace vytopen˘ch domÛ v Karlínû v digitální mapû na základû posouzení statiky jednotliv˘ch objektÛ. Pro potfieby firem zaji‰Èujících správu obecních domÛ a pro potfieby odboru pro obnovu Karlína byly prÛbûÏnû aktualizovány v˘kresy aktuálního stavu majetku mûstské ãásti.

Po odstranûní bezprostfiedních následČistička odpadní vod, Praha-Bubeneč, průnik povodňového ortofoto snímku s katakÛ povodní nastává doba pro dal‰í upfiesstrální mapou. Àování dat geodatového systému, vãetnû ▼ podklady pro zmûny územnû plánovací fie veden˘ mûstsk˘ informaãní systém má získávání nov˘ch terénních dat. Systém dokumentace, pfii opakování podobné pfiírodní katastrofy MISYS by v této dobû mûl b˘t doplnûn ▼ aktualizaci povodÀov˘ch plánÛ. svoji nezastupitelnou úlohu. JestliÏe máme zejména o: ▼ aktuální povodÀové ortofotomapy, b˘t na periodicky se opakující záplavy lépe ▼ upfiesnûn˘ povodÀov˘ model vytvofien˘ pfiipraveni, je nutné se vûnovat nejen nePoučení ze záplav zbytn˘m stavebnû-technick˘m fie‰ením, ale Dvojí záplavy âeské republiky v posledních s vyuÏitím programov˘ch produktÛ spoi dal‰ímu zdokonalování informaãních pûti letech pfiesvûdãily i ty nejvût‰í optimisleãnosti ATLAS a hydrodynamick˘ch systémÛ na‰ich mûst a obcí. ty, Ïe s pfiírodními Ïivly nejsou Ïádné Ïerty. modelovacích nástrojÛ spoleãnosti DHI Petr Brabec, Milo‰ René Dosavadní vyuÏití MISYSu ukázalo, Ïe dobHydroinform,

GEPRO, spol. s r. o.

·tefánikova 52, 150 00 Praha 5 tel.: 257 089 811, fax: 257 089 838 http://www.gepro.cz Systém MISYS získal v r. 2000 za řešení pro město Kladno 1. místo v celostátní soutěži GEOaplikace roku a 2. místo za řešení pro Pražský region. V r. 2001 byl oceněn 1. místem za GIS MISYS – Česká republika a 3. místem za GIS MISYS – POVODNĚ v r. 2002.

7

Šest hodin o povodních Semináfi sdruÏení NEMOFORUM poctil krátkou náv‰tûvou ministr pro informatiku Vladimír Mlynáfi a cel˘ program spoleãnû s více neÏ stovkou posluchaãÛ sledovala i pfiedsedkynû sdruÏení Nemoforum a poslankynû Parlamentu âR Veronika Nedvûdová, která pronesla úvodní i závûreãné slovo.

V konferenãním sále Zemûmûfiick˘ch a katastrálních úfiadÛ v Praze probûhl 26. února 2003 pod zá‰titou sdruÏení Nemoforum (www.cuzk.cz/nemoforum) v˘znamn˘ odborn˘ semináfi k tématice povodní. Semináfi poctil krátkou náv‰tûvou ministr pro informatiku Vladimír Mlynáfi a cel˘ program sledovala pfiedsedkynû sdruÏení Nemoforum a poslankynû Parlamentu âR Veronika Nedvûdová, dále pfiedstavitelé resortu âeského úfiadu zemûmûfiického a katastrálního v ãele s jeho pfiedsedou, kter˘m je Karel Veãefie, zástupci armády, státní a vefiejné správy, vysok˘ch ‰kol a soukrom˘ch firem.

V úvodním ministrovû slovû zaznûlo, Ïe problematice projednávané na semináfii je vûnována náleÏitá pozornost v‰ech resortÛ.

Ministr slíbil, Ïe v bfieznu na ISSS v Hradci Králové pfiedstaví nov˘ portál vefiejné správy, kter˘ umoÏní rozhodujícím osobám ve státní správû a samosprávû provádût krizová fiízení samozfiejmû s vyuÏitím geodat a map.

Podklady ve třech referenčních systémech

Místopfiedsedou âÚZK Oldfiichem Pa‰kem moderovan˘ blok o základních geografick˘ch datech otevfiel fieditel Zemûmûfiického úfiadu Jifií âernohorsk˘. Pfiipomenul, Ïe v dobû povodní jeho úfiad pfiedal v˘zkumn˘m pracovi‰tím a jejich prostfiednictvím dále ministerstvÛm a dal‰ím rozhodujícím institucím bezúplatnû podklady v hodnotû 13,5 milionu korun. âernohorsk˘ si pochvaloval dostateãnou pfiesnost spoleãn˘ch podkladÛ v systému JTSK a spolupráci s resorty zemûdûlství a vnitra. Karel Brázdil z AâR hovofiil o mapách spoleãn˘ch operací a posluchaãe seznámil s mûfiítkovou fiadou vojensk˘ch map od 1:25 000 aÏ po miliónku. Upozornil na to, Ïe digitální model terénu není na dobré úrovni a poznamenal, Ïe do roku 2006 bude armáda zabezpeãena nov˘m mapov˘m dílem. Zmínil se o pracích provádûn˘ch v dobû povodní, kde o technologii zpracování podkladÛ rozhodl hodinami limitovan˘ ãas. »Uvûdomili jsme si, Ïe za pût hodin nelze na pûti plotech vytisknou 70 velk˘ch map, kdyÏ se jen jedna taková mapa tiskne

8

patnáct minut. Povolali jsme v noci hotovost a vût‰ina prací se dûlala ruãnû,« fiekl voják z Dobru‰ky o kartografickém díle, nad kter˘m se v srpnu 2002 sklánûly hlavy generálÛ a ministrÛ. Jako kuriozitu dodal nepfiíjemn˘ fakt, Ïe zainteresované sloÏky pracovaly pfii povodních s podklady zpracovan˘ch ve tfiech referenãních systémech. »To se pak tûÏko domluvíme«, dodal. Na pfiíspûvky reagovali Vladimír Mlynáfi, kter˘ upozornil na kompetenãní problém slovy »Tato ãinnost je v kompetenci ministerstva vnitra«. Eva Sovjáková z Ministerstva Ïivotního prostfiedí pfiipomenula vodní zákon, kter˘ pfiesnû definuje pojem záplavové území a provádûcí vyhlá‰ku, která mimo jiné urãuje jako mapov˘ podklad pro dokumentaci právû Základní mapu âR pokud moÏno v digitálním provedení. ¤editel katastrálního úfiadu povodnûmi postiÏeného okresu JindfiichÛv Hradec Petr Pospí‰il pojal svÛj pfiíspûvek o katastru nemovitostí a meandrujících vodních tocích z praktického pohledu úfiedníka katastrálního úfiadu a vlastníkÛ dotãen˘ch pozemkÛ, ktefií nemohou realizovat svá práva. PovodeÀ niãila nejenom nemovitosti, ale rovnûÏ zasáhla do prÛbûhu nejrÛznûj‰ích hranic. »Víte, co v‰echno zpÛsobily zmûnûné toky fiek a potokÛ? Tfieba i to, Ïe nebude moÏné vyhlásit pfiírodní rezervace a zajistit jejich ochranu«, sly‰eli jsme v referátu Jihoãecha.

Pospí‰il problém nejenom pfiesnû definoval, obrazov˘mi a mapov˘mi ukázkami dokumentoval, ale odkazem na fie‰ení podobn˘ch problémÛ v Rakousku, naznaãil moÏnosti fie‰ení. V následné diskusi se Zdenûk Lhotafi z Geodisu Brno zeptal na vyuÏití kapacit a zku‰eností privátních firem pfii tvorbû podkladÛ pro státní správu. Ani po opakovaném dotazu fieditel Zemûmûfiického úfiadu âernohorsk˘ moÏnosti vyuÏití kapacit privátních firem nepotvrdil ani nevyvrátil.

Má Praha nadstandardní podmínky?

Dal‰í blok moderovan˘ zástupkyní âeské asociace pro geoinformatiku (CAGI) Evou Pauknerovou rozjeli »gisáci« z krajÛ, radnic i praÏského magistrátu a zakonãili jej stejní

Poslankyně V. Nedvědová a I. Vodehnal odborníci z firem, kter˘ch se povodeÀ citelnû dotkla. Jaroslav ·olc za magistrát ãeské metropole a Nora Lébrová za Prahu 4 popsali konkrétní práce v srpnu 2002. Michal Souãek za PlzeÀsk˘ kraj, Drahomíra Zedníãková za Jihomoravsk˘ kraj ve stejn˘ch popisech pokraãovali. Dále Ivan BlaÏek z Hydrosoftu (hovofiil o GISech na internetu), Jaroslav Svátek ze Stfiedoãeské energetiky (mluvil o problémech v okrese Mûlník) a Petr Mahdal z ¤editelství silnic dálnic âR (informace o zaplaven˘ch komunikacích) zase popsaly srpnové dny, kdy jejich pracovi‰tû mûla pohotovost. Kdosi v diskusi upozornûním na prezentované ukázky pracovníkÛ z Prahy naznaãil, Ïe v hlavním mûstû mají nadstandardní moÏnosti pfii vyuÏívání geodat i dal‰ích registrÛ. V odpovûdích se mu to snaÏili PraÏané vysvûtlit, ale soudû podle pohledu tázajícího kritika, marnû.

Poslední blok moderoval Ivo Vodehnal ze SdruÏení správcÛ sítí v˘chodních âech a jako prvnímu dal slovo Karlovi Sukupovi z Geodisu Brno. Brnûnská firma jako jedna z mála mohla vzlétnout se sv˘m fotogrammetrick˘m lehk˘m letounem nad Vltavou a Labem v osudné srpnové dny. Vyhodnocené v˘sledky prÛzkumu putovaly v den, kdy byly poniãené lokality nasnímkovány, na monitory magistrátních úfiedníkÛ. »Je nejvhodnûj‰í snímat terén krátce po opadnutí vody«, poradil Sukup, kter˘ byl ostfie kritick˘ i k v˘sledkÛm snímkování vojákÛ, které podle Sukupa nebylo kvalitní. Zdenûk KlusoÀ z Argus Geo Systému uvedl zku‰enosti ze snímkování na severu âech, kde pÛsobila zase tato hradecká firma.

Pfiedsedkynû sdruÏení Nemoforum a poslankynû Parlamentu âR Veronika Nedvûdová v závûreãném vystoupení vyjádfiila spokojenost nad úãastí, nad rozmanitostí a vysokou úrovní pfiíspûvkÛ i nad atmosférou semináfie.

Petr Skála, âeská zemûdûlská universita Zdroj: www.zememeric.cz, ID ãlánku: 699, 6. 3. 2003

Nemoforum vydalo CD-ROM – Seminář k tématice povodní

akce

K odbornému semináfii o povodních, kter˘ probûhl ve stfiedu 26. února 2003 v budovû Zemûmûfiick˘ch a katastrálních úfiadÛ v Praze 8 – Kobylisích uspofiádalo sdruÏení Nemoforum datov˘ CD-ROM. Datov˘ CD-ROM k semináfii s povodÀovou tematikou obsahuje kromû v‰ech PowerPointov˘ch prezentací také 2 videoklipy dokumentující záplavy v Olomouci a v Praze.

BLOK 1 – Základní geografická data – moderátor: ing. Oldfiich Pa‰ek, âÚZK. ▼ Geografická data ZÚ – v˘znamn˘ podklad pro vyhodnocování povodní – ing. Jifií âernohorsk˘, Zemûmûfiick˘ úfiad Praha). ▼ Nové smûry geodetického a geografického zabezpeãení obrany âR – plk. ing. Karel Brázdil, CSc., Vojensk˘ topografick˘ ústav Dobru‰ka). ▼ Navrhování a stanovování záplavov˘ch území (k Vyhlá‰ce 236/2002 Sb.) – RNDr. Eva Sovjáková, Ministerstvo Ïivotního prostfiedí. ▼ Katastr nemovitostí a meandrující vodní toky – ing. Petr Pospí‰il, Katastrální úfiad JindfiichÛv Hradec.

BLOK 2 – UÏivatelská data – moderátor: ing. Eva Pauknerová, CSc., CAGI. ▼ Praha – zku‰enosti mûsta s vyuÏitím IT a dat o území pfii povodni 2002 – ing. Jaroslav ·olc, Magistrát hl. m. Prahy. ▼ Praktické zku‰enosti vyuÏití GIS pfii povodni 2002 na Mâ Praha 4 – ing. Nora Lébrová, Úfiad mûstské ãásti Praha 4. ▼ Povodnû 2002 – Internetov˘ portál PlzeÀského kraje a GIS – Michal Souãek, Krajsk˘ úfiad PlzeÀského kraje. ▼ GIS OkÚ pfii povodni – Drahomíra Zedníãková, Krajsk˘ úfiad Jihomoravského kraje. ▼ PovodÀové plány a GIS – ing. Ivan BlaÏek, Hydrosoft Veleslavín s.r.o. ▼ VyuÏití GIS v rámci manipulace a opravy el. zafiízení pfii povodních v roce 2002 na okrese Mûlník – Jaroslav Svatek, Stfiedoãeská energetická, a.s. ▼ Zabezpeãení informací o povodÀové situaci na silnicích a dálnicích prostfiednictvím internetu – ing. Petr Mahdal, ¤editelství silnici a dálnic âR. BLOK 3 – Modelování a monitorování prÛbûhu povodní – moderátor: ing. Ivo Vodehnal, SdruÏení správcÛ sítí v˘chodních âech. ▼ Zku‰enosti s pofiizováním obrazov˘ch záznamÛ a jejich zpracování z období povodní – ing. Karel Sukup, CSc., GEODIS Brno, s.r.o.

Na videoklipu modelování záplav v Praze bylo patrno i zatápění historické Rudolfovy štoly směřující pod Letnou do Stromovky.

GIS, matematické modelování a povodně.

Seminář proběhl za účasti ministra Mlynáře a za mediální podpory GEOinformace. ▼ Letecké

mûfiické snímkování v prÛbûhu povodní – ing. Zdenûk KlusoÀ, ARGUS GEO SYSTÉM s.r.o. ▼ MoÏnosti distribuce a prezentace pofiízen˘ch a zpracovan˘ch dat – ing. Bohumil Koufiím, GEOVAP s.r.o. ▼ Problematika vyuÏívání dat o území z hlediska teoretick˘ch a reáln˘ch povodní – ing. Václav Báãa, Povodí Vltavy, s.p. ▼ Okrajové podmínky pro modelování prÛchodu velk˘ch vod – Doc. ing. Franti‰ek âihák, DrSc., Stavební fakulta âVUT. ▼ Aplikace simulaãních modelÛ protipovodÀové ochrany v povodí Vltavy a Labe – Doc. ing. EvÏen Zeman, CSc., DHI Hydroinform, a.s. (Souãástí pfiíspûvku byly dva videoklipy). ▼ VyuÏití souboru digitálních map Prahy (SDMP) pfii povodni 2002 – ing. Pavel Holba, CSc., Institut mûstské informatiky hl.m. Prahy. ▼ VyuÏití Digitální referenãní mapy pfii povodni 2002 – ing. Alena Zelenková, Institut mûstské informatiky hl.m. Prahy.

CD-ROM vydalo SdruÏení Nemoforum, Pod sídli‰tûm 9, 182 00 Praha 8, e-mail: nemoforum@cuzk.cz, tel.: 284 041 595 (zs)

V prosinci 2002 probûhl na Fakultû stavební VUT v Brnû odborn˘ semináfi k vyuÏití matematického modelování a GIS pro hodnocení záplavov˘ch území. Ústav vodních staveb FAST VUT v Brnû je jiÏ pravideln˘m pofiadatelem atraktivních semináfiÛ na aktuální aplikovaná geoinformaãní témata. Leto‰ní setkání – »Riziková anal˘za záplavov˘ch území« navázalo na dosavadní úspû‰nou fiadu.

Program byl rozvrÏen do ãtyfi sekcí: ▼ Úvod do rizikové anal˘zy záplavov˘ch území. ▼ Riziková anal˘za hrázov˘ch systémÛ. ▼ Hodnocení ‰kod. ▼ Zku‰enosti z nedávn˘ch povodÀov˘ch událostí.

Formálnû byl obsah semináfie vztaÏen ke grantov˘m projektÛm fie‰en˘m na Ústavu vodních staveb FAST VUT v Brnû v souãasné dobû. Semináfi si kladl za cíle: prodiskutování náplnû a postupu grantového projektu »Úvod do rizikové anal˘zy záplavov˘ch území«, posouzení rizik vztaÏen˘ch k pfiehradním a ochrann˘m hrázov˘m systémÛm, rozbor a vyhodnocení metodik hodnocení povodÀov˘ch ‰kod z technického, zemûdûlského, lesnického a ekologického hlediska, v˘mûna relevantních zku‰eností z posledních povodÀov˘ch událostí.

Na semináfii se se‰li odborníci z akademické obce se zástupci z vodohospodáfiské praxe, státní správy a samosprávy a s implementátory moderních technologií.

Ukazuje se, Ïe geoinformatika má hodnû co fiíci k problematice povodní nejen z prostorového hlediska, ale z aspektu ochrann˘ch opatfiení technického rázu. Poslední povodÀové ‰kody jsou rekordní, co se t˘ãe dosavadní rekapitulace nejen u nás, ale i v sousedním zahraniãí. Investice do vûd a technologií pfii pfiedvídání povodní, ochranû pfied nimi a perspektivnû v jejich operativním managementu jsou holou nutností.

V celkovém objemu budou vÏdy jen zlomkem reáln˘ch nákladÛ, k jejichÏ redukci v‰ak mohou v˘znamnû pfiispût. (kol) Zdroj: www.GEOinformace.cz, id ãlánku: 637, 6. 2. 2003, Z domova

9

řešení GIS

Povodí řeky Rýn – Model maximálního rozlivu na základě zadaných hydrodynamických dat.

Záplavy v Porýní

âeská republika byla v rozmezí posledních pûti let postiÏena dvakrát katastrofálními záplavami, které zasáhly velkou ãást území. Nejdfiíve to bylo povodí Odry a Moravy, v loni v létû ohrozily povodnû lidské Ïivoty a zejména hmotn˘ majetek v povodí Vltavy a Labe. Obû fieky, pfiedev‰ím Labe, patfií k velk˘m evropsk˘m fiekám, které pravidelnû, nûkdy aÏ dvakrát do roka mají tendenci roz‰ífiit svoje koryto rozlivem do údolní nivy.

V minulosti se ãlovûk vodnímu Ïivlu bránil pfiedev‰ím tím, Ïe údolní nivy nechával na pospas pfiírodû a svoje sídla stavûl na vyv˘‰en˘ch místech. S rozvojem osídlení v‰ak zaãala ub˘vat vhodná plocha, navíc velké fieky jsou ãasto i ideální dopravní tepnou (Labe, Dunaj, R˘n). V tomto pfiípadû musel nastoupit opût lidsk˘ dÛvtip a zaãaly se vodní toky upravovat s cílem omezit vliv záplav na minimum. U nûkter˘ch fiek jsou v‰ak tyto úpravy velmi svízelné, ãasto nemoÏné. Typickou velkou evropskou fiekou, kde lze úpravami vodního toku dosáhnout omezeného efektu, je R˘n, pfiedev‰ím jeho stfiední a dolní tok v oblasti zvané Por˘ní, zejména pak mezi mûsty Mainz a Düsseldorf. Záplavami jsou tak ohroÏovány takové velké aglomerace jako je Wiesbaden, Kolín nad R˘nem, Bonn a jiÏ zmínûn˘ Düsseldorf. Mûsto Kolín nad R˘nem bylo v uplynul˘ch desetiletích nûkolikrát po sobû postiÏeno záplavami.

Pfii ochranû pfied následky katastrofálních povodní byly hledány jednak stavebnû technické prostfiedky, jednak nástroje hydrodynamického modelování pro sestavení matematick˘ch modelÛ potenciálních záplav. V˘sledkem hledání stavebnû technick˘ch prostfiedkÛ bylo vytvofiení pfienosn˘ch zábran, které poslouÏily mimo jiné jako vzor pro sestavení zábran v Praze.

Modelování záplav a jejich vlivů na krajinu

Matematickému modelování záplav se dnes vûnuje v Evropû celá fiada inÏen˘rsk˘ch kanceláfií a softwarov˘ch firem. Mezi v˘znamnûj‰í inÏen˘rské kanceláfie pÛsobící v Nûmecku patfií inÏen˘rská spoleãnost pro vodní stavby a vodní hospodáfiství Ruiz Rodriquez a Zeisler se sídlem ve Wiesbadenu. Tato spoleãnost se v˘znamnû podílela a podílí na fie‰ení ochrany pfied záplavami R˘na a jeho pfiítokÛ (Mohan).

Uvedená inÏen˘rská spoleãnost se rovnûÏ podílela na projektování ochrany pfied dal‰ími záplavami v povodí Odry jak na nûmecké a polské stranû, tak i na území âeské republiky. V oblasti v˘voje softwarov˘ch prostfiedkÛ spolupracuje se spoleãností Geomer z Heidelbergu. Spoleãnost Geomer se zab˘vá v˘vojem software v oblasti geografick˘ch informaãních systémÛ a to jak ve formû desktopov˘ch fie‰ení, tak fie‰ení pro internet/intranet. Jejím nejv˘znamnûj‰ím produktem je nadstavba nad oblíben˘m desktop GIS fie‰ením ArcView 3.1, která je urãena k v˘po-

10

ãtu rozsahu zaplaven˘ch území a vizualizaci tohoto v˘poãtu. Jedná se o programové fie‰ení FloodArea, které je dnes nabízeno jiÏ ve verzi Flood Area 2.5.

Odtokový hydrodynamický model vypočtený z měření srážek.

Řešení FloodArea

Roz‰ífiení FloodArea je vytvofieno nad digitálním modelem terénu, kter˘ je sestaven v ArcView, resp. v 3D roz‰ífiení ArcView Spatial Analyst. ¤e‰ení tak vyuÏívá gridovou anal˘zu ArcView a na jejím základû urãuje rozsah zatopen˘ch oblastí, pfii vzedmutí hladiny vodního toku na urãitou v˘‰kovou úroveÀ. Zadávání hydrodynamick˘ch dat je moÏné dvojím zpÛsobem. V pfiípadû pfiívalov˘ch sráÏek lze zadávat pfiímo hodnotu sráÏek v jednotliv˘ch pozorovacích bodech a z nich pak vytvofiit jednoduch˘ dvojrozmûrn˘ hydrologick˘ model odtokov˘ch pomûrÛ v dané oblasti. Ze sráÏkového modelu lze následnû vytvofiit model odtoku vody z krajiny (obr. 1). Druh˘ zpÛsob tvorby hydrologického modelu vychází buì z hodnot jednotliv˘ch vodoãtÛ nebo z liniového sledování postupující záplavové vlny.

V druhém pfiípadû jsou zadávány soufiadnice klíãov˘ch bodÛ (kfiíÏení silnic, soutoky s men‰ími vodními toky apod. Lze zadat aÏ 10 bodÛ pro vytvofiení modelu hranice rozlivu v daném úseku vodního toku. V˘poãet plo‰ného rozsahu rozlití vodního toku není v‰ak to jediné, co lze spoãítat a vykreslit (obr. 2). Vytvofien˘ hydrologick˘ model lze rovnûÏ zobrazit ve 3D.

Hydrodynamické modelování DÛleÏitou souãástí programu FloodArea jsou dal‰í hydrodynamické v˘poãty. Základem tûchto v˘poãtu je stanovení objemu vody v rozlivovém území a dynamické modelování smûru dal‰ího rozlivu. Tato funkce je dÛleÏitá zejména v oblasti soutoku fiek, kdy je nutné urãit, jak˘m smûrem a v jakém rozsahu bude postupovat záplavová vlna proti

proudu pfiítoku. Takovéto fie‰ení by jistû vloni rády vyuÏily obce, které jsou v blízkosti soutokÛ Vltavy a Labe nebo Labe a Ohfie.Vizualizace modelu probíhá na plo‰e aktuální ortofotomapy, nebo alespoÀ pfiibliÏnû rektifikovaného leteckého snímku.

Modelovací nástroje v‰ak nabízejí dal‰í funkce. Pfii záplavách je ãasto ohroÏena stabilita pfiehrad nebo jin˘ch vodních nádrÏí (rybníkÛ). Roz‰ífiení FloodArea v této oblasti disponuje nástroji na modelování stavu po protrÏení pfiehrady nebo zemní hráze men‰í vodní nádrÏe. Pro vizualizaci modelu záplavy v dÛsledku protrÏení vodního díla jsou rovnûÏ k dispozici nástroje na vytvofiení animace. Ukázkovou animaci je moÏno zobrazit na webové stránce spoleãnosti Geomer (www.geomer.de).

Modelovací a animaãní nástroje v‰ak neslouÏí jen k modelování vlivu postupující záplavové vlny. Hydrodynamické modelovací nástroje umoÏÀují i modelovat prÛbûh postupného opadávání vody a návrat vody do pÛvodního fiíãního koryta.

Dosavadní aplikace

Roz‰ífiení FloodArea bylo s úspûchem pouÏito pfii tvorbû map povodÀového rizika pro oblast Kolína nad R˘nem. Pfii tvorbû map povodÀového rizika ve mûstû byl zohlednûn i prÛbûh tras metra a hlavních kanalizaãních fiadÛ.

Ovládání programu a systémové požadavky

Ovládání aplikace FloodArea je znaãnû interaktivní a pouÏívá standardní ovládací menu srovnatelná s obdobn˘mi roz‰ífieními nad desktop GISem ArcView. Roz‰ífiení FloodArea pracuje jiÏ nad verzí ArcView 3.l a roz‰ífiením Spatial Analyst 1.1. PoÏadavky na velikost operaãní pamûti odpovídají standardním poÏadavkÛm pro práci s GIS grafikou (doporuãeno 256 MB).

Závěr

Flood Area pfiedstavuje relativnû jednoduch˘ a dobfie ovladateln˘ nástroj pro modelování povodní v rÛzn˘ch podmínkách.

Program byl sice vytvofien pro modelování záplav na R˘nû, lze jej v‰ak vyuÏít i pro hydrodynamické modelování mal˘ch a stfiedních povodí.

Milo‰ René

MČ Praha 4, GIS a povodně

řešení GIS

Mûstská ãást Praha 4 se rozkládá na právém bfiehu Vltavy. Hranice obvodu je v ose toku koryta Vltavy v délce 5,1 km. Zátopové území podél Vltavy je rozdûleno do tfiech úsekÛ dle katastrÛ – Hodkoviãky, Braník, Podolí. Dále jsou na území mûstské ãásti Praha 4 dal‰í dvû ohroÏená území podél Kunratického potoka a Botiãe.

Začátky budování GIS

GIS na Mâ P4 je budován od roku 1992.

GIS byl nejprve nástrojem pro nûkolik pracovníkÛ, postupem ãasu ale otevíral své moÏnosti stále vût‰ímu poãtu uÏivatelÛ. Jako primární technologie pro GIS byla zvolena technologie firmy ESRI, poãátky jsou proto spojeny s vyuÏitím produktÛ ArcView pro koncové uÏivatele a ArcInfo pro správu datov˘ch vrstev. UÏ v prvních letech v˘voje GISu byl kladen velk˘ dÛraz na aplikace GIS vhodné pro bûÏné uÏivatele a zároveÀ s tím také na integraci s komponenty IS úfiadu.

Nasazení GIS při povodni

Integrace GIS do IS ufiadu ukázala své v˘hody pfii povodni v roce 2002. PovodÀová komise Mâ Praha 4 vyuÏívala od okamÏiku vyhlá‰ení 1. stupnû povodÀové aktivity v‰ech moÏností souãasného GIS. Pro komisi byly zpracovávány pracovní mapové v˘stupy s vrstvou domÛ a s ãísly popisn˘mi ãásti ohroÏeného území podél Vltavy. Na mapû bylo vyznaãeno záplavové území, protipovodÀové zábrany a pro kontrolu je‰tû zátopové ãáry Q5 aÏ Q100, které byly na zakázku zpracované jiÏ pfied sedmi lety. âlenové komise nad mapou získávali prostorovou pfiedstavu o moÏném zasaÏení na‰í mûstské ãásti záplavou, vymezovali ohroÏené oblasti a plánovali dal‰í kroky.

V této dobû byly v GIS zji‰Èovány prostorov˘m v˘bûrem obecní domy, které by mohly b˘t zasaÏeny pfiípadnou povodní.

Ovûfioval se aktuální poãet obyvatel a jejich vûkové sloÏení.

Integrace GIS a IS RADNICE VERA Integrace aplikace GIS a IS RADNICE VERA (dále jen RADNICE) je realizováno na základû principÛ vícevrstvé klient-server architektury.

GIS aplikace a RADNICE se pfiitom ve sv˘ch rolích stfiídají. ▼ V pfiípadû kdy nûkter˘ subsystém RADNICE vyÏaduje souãinnost s GISem (zobraz, ukaÏ, pfiedej vybrané, pfiedej sousední…) je serverem GIS aplikace, v konkrétním pfiípadû aplikace GISel s aktivním doplÀkov˘m modulem »Integrace Radnice«. ▼ V pfiípadû, Ïe GIS vyÏaduje informaci z datového skladu RADNICE je GIS (aplikace GISel s aktivním doplÀkov˘m

V místnosti krizového ‰tábu byla zpfiístupnûna grafická aplikace GISEL. Vzhledem k váÏné situaci se tiskly mapy s vrstevnicemi pro zji‰tûní v˘‰kov˘ch pomûrÛ.

Do povodÀové mapy byly zaznamenávány potfiebné informace, které slouÏily pro organizaci protipovodÀov˘ch opatfiení, napfiíklad se do ní vyznaãovala místa, kde je tfieba umístit hráze z pytlÛ s pískem a k˘m.

GIS pomáhal i pfii evakuaci obyvatel z ohroÏen˘ch oblastí. Díky provázanosti s daty v ostatních registrech byly prostorov˘m dotazem jednodu‰e vybírány ohroÏené domy a následnû obyvatelé. Byly ti‰tûny evakuaãní seznamy po jednotliv˘ch domech, podle kter˘ch mûstská policie provádûla evakuaci. Se seznamy obyvatel se tiskly letáky s mapkou dané oblasti, shromaÏdi‰tûm a evakuaãním místem, které pak byly následnû vyvû‰ovány v domech v ohroÏen˘ch oblastech. Pro pfiedstavu – letákÛ s informací o evakuaci a mapkou formátu A3 bylo kritické noci vyti‰tûno cca 700 ks.

PovodÀová komise rozdûlila zátopové území do pûti pfiesnû vymezen˘ch lokalit. Za kaÏdou zodpovídal konkrétní ãlovûk. Tyto lokality byly zdigitalizovány. Mapy jednotliv˘ch lokalit slouÏily pracovníkÛm, ktefií nepfietrÏitû monitorovaly svûfiené území, k zaznamenávání stavu území a k technickému stavu objektÛ.

Na pracovi‰ti GIS se zji‰tûné informace pfiená‰ely do poãítaãe a propojovaly s vrstvou domÛ. V˘stupem pak byly mapy znázorÀující stav domÛ vãetnû popisÛ kon-

krétních závad. Mapa pak poskytla názornou pfiedstavu o stavu domÛ v ulici. Podle stavu objektÛ byly pak navrhovány a rozmísÈovány napfi. velkoobjemné kontejnery na odpad.

Pro nejvíce postiÏenou oblast záplavou v úseku Hodkoviãek se po opadnutí vody tiskla mapa s leteck˘m snímkem v kombinaci s parcelní kresbou pro zmapování následkÛ povodnû. Ta byla nepostradatelnou pomÛckou pro zaznamenávání stavu objektÛ pfiímo v terénu.

Spolu s mapou byly ti‰tûny i seznamy vlastníkÛ zasaÏen˘ch pozemkÛ pro operativní rozhodování pfiímo na místû. Mapy slouÏily k identifikaci po‰kozen˘ch a zniãen˘ch staveb, znaãily se do nich

modulem »Integrace Radnice«) klientem a vyuÏívá sluÏeb subsystému »Vefiejné rozhraní« RADNICE. Vefiejné rozhraní provede pfiístup k datÛm v rámci bezpeãnostního modelu RADNICE a poskytne v˘sledek k dal‰ímu zpracování zpût aplikaci GISel. Ve‰kerá komunikace pfiitom probíhá po síti pomocí protokolu ROSA. Tímto zpÛsobem je zaji‰tûna souãinnost s GISem v tûchto oblastech: ▼ Práce s parcelami… (vyuÏívají Registry, Stavební fiízení, Statistik…), ▼ Práce s domy… (vyuÏívají Registry, Majetek, Statistik…), ▼ Práce s body / znaãkami… (vyuÏívá Mûstská policie, Pfiestupky…), ▼ SluÏby územní lokalizace… (vyuÏívají rÛzné subsystémy).

Pomocí sluÏeb »Vefiejného rozhraní« jsou pro GIS zpfiístupnûny informace ze základních registrÛ RADNICE. Typicky to jsou informace o parcelách (vlastnické vztahy…), o budovách (adresa, druh, rekonstrukce, materiál…) a obyvatelích.

Obr. Integrace RADNICE VERA a GIS

11

naplavené nebezpeãné pfiedmûty, pomáhaly i k orientaci v dané lokalitû.

Po povodni slouÏily mapové v˘stupy pro urãení pozemkÛ a budov, které mají nárok na osvobození od danû.

Soubor ãinností v˘‰e popsan˘ch nepojednává o specializované aplikaci, která by byla vytvofiena pro potfieby krizového fiízení pfii povodni. Je zde popsáno okamÏité vyuÏití stávajícího informaãního systému na základû poÏadavkÛ ãlenÛ povodÀové komise a v‰ech tûch, ktefií pracovali v terénu. Svou nezastupitelnou úlohu pfii tom sehrál právû geografick˘ informaãní systém.

Uživatelé GIS na úřadě

V souãasnosti GIS aktivnû vyuÏívá asi 80 uÏivatelÛ, dá se fiíci, skoro ze v‰ech odborÛ úfiadu Mâ prostfiednictvím GIS prohlíÏeãky GISel firmy T-MAPY. Pomocí této aplikace (viz rámeãek) mají uÏivatelé zpfiístupnûny mapové kompozice sloÏené z jednotliv˘ch mapov˘ch vrstev, které mohou prohlíÏet, dotazovat, tisknout a ve vybran˘ch pfiípadech i editovat. V‰ichni uÏivatelé vyuÏívají doplÀkov˘ch modulÛ aplikace GISel pro práci

GIS prohlížečky na úřadu GISel je v˘konná desktopová »prohlíÏeãka« geografick˘ch dat s modulární koncepcí (moÏnost roz‰ifiování základní funkãnosti pomocí zásuvn˘ch modulÛ) vytvofiená na bázi MapObjects a pro tuto tfiídu produktÛ vybavená nadstandardními moÏnostmi editace dat, práce s tabulkami apod. Autorem a dodavatelem této aplikace je firma T-MAPY, spol. s r.o.

Základní vlastnosti: ▼ nástroj pro anal˘zu i editaci geografick˘ch dat, ▼ vyuÏívá MapObjects runtime firmy ESRI, ▼ moÏnost souãasné práce s mnoha typy vektorov˘ch (shape file, coverage, dgn, dwg , dxf) i rastrov˘ch dat (JPEG, GIF, MrSID), vãetnû (polo)transparent. zobrazení, ▼ beze‰vá práce s rozsáhl˘mi mapami díky vnitfinímu dynamickému pfiepínání datov˘ch zdrojÛ, ▼ podpora databázového uloÏení prostorov˘ch dat (ArcSDE, ArcSDE Direct Connect),

12

s informacemi z katastru evidence nemovitostí a pro práci s územní identifikací v podobû praÏské ZUZI. Nûktefií uÏivatelé vyuÏívají doplÀkového modulu, kter˘ zprostfiedkovává oboustrannou komunikaci s informaãním systémem RADNICE firmy VERA. Pomocí tohoto modulu jsou »funkãnû« provázané agendy RADNICE s funkcemi GIS a zároveÀ je moÏné, aby GIS provádûl dotazy do datového skladu RADNICE skrze definované rozhraní pomocí protokolu ROSA firmy VERA. Právû tímto zpÛsobem bylo moÏné pro kaÏd˘ obytn˘ dÛm ohroÏen˘ povodní »vytáhnout« ohroÏené obyvatele. Princip integrace GIS a informaãního systému RADNICE je popsan˘ v rámeãku (viz rámeãek).

Jen nûkolik uÏivatelÛ vyuÏívá jako silnûj‰í nástroj ArcView 3.2 firmy ESRI, roz‰ífien˘ pomocí extenzí firmy T-MAPY (o práci s evidencí nemovitostí…). Jsou tam, kde je potfieba dûlat rozsáhlé editaãní úpravy dat, nebo tisky map s vût‰ími poÏadavky na jejich symboliku.

Publikování map a data

Pfii tvorbû GIS Mâ se samozfiejmû nezapo-

míná ani na zpfiístupnûní map a základní funkãnosti GIS pro obãasné uÏivatele v rámci úfiadu prostfiednictvím mapového serveru na intranetu a na ‰irokou vefiejnost vyuÏívající internetu (http://www.praha4.cz/public/praha4/cz/a4_mapy.html).

Technologie pro toto fie‰ení je T-MAPSERVER. Toto fie‰ení a jeho správu dodává a za ji‰Èuje firma T-MAPY. Postupn˘m v˘vojem stejnû tak procházela datová základna GISu. Rozsah mapov˘ch vrstev byl vÏdy fiízen reáln˘mi potfiebami uÏivatelÛ. Stál˘ dÛraz pfiitom byl a je kladen na pfiesnost a úplnost dat. Proto také ãást dat byla a je pofiizována z prostfiedkÛ vlastního rozpoãtu Mâ. Jedná se napfiíklad o vytvofiení a údrÏbu úplné a pfiesné vrstvy budov s ãísly popisn˘mi, nebo o aktualizaci katastrálních map, na kterou by jinak bylo nutné ãekat nûkolik let. Îe se nejedná o zbyteãn˘ pfiepych ukázaly právû události roku 2002, neboÈ jen nad kvalitními daty je moÏné provést smûrodatné vyhodnocení (dobrá funkce GIS je podmínûna dobr˘mi daty).

▼

on-line projekce dat - moÏnost práce s daty v rÛzn˘ch soufiadn˘ch systémech v jednom mapovém oknû, ▼ moÏnost tvorby tématick˘ch map, ▼ obecné dotazovací nástroje vãetnû moÏnosti prostorov˘ch dotazÛ, ▼ legenda s moÏností stromového uspofiádání, ▼ moÏnost nastavit mûfiítková omezení, ▼ snadné ovládání, ▼ otevfiené a publikované COM rozhraní, ▼ fiada doplÀkov˘ch modulÛ.

Editaãní moÏnosti: ▼ editace shape a ArcSDE témat, ▼ geometrické operace (spojení, rozdíl, prÛnik atd.), ▼ víceuÏivatelská editace s uzamykáním témat pfii editaci, ▼ topologická editace »liniového grafu«, ▼ moÏnost editace tabulek pfiipojen˘ch k tématu.

Pojmenované v˘fiezy a uÏivatelská grafika: ▼ pojmenované v˘fiezy umoÏÀují pojmenovat a uloÏit aktuální v˘fiez a nastavení mapové kompozice,

▼

uÏivatelská grafika je uloÏená v databázi, moÏnost automatického popisování geoprvkÛ atributy, ▼ moÏnost kopírování geoprvkÛ i jejich popiskÛ do formy uÏivatelské grafiky, ▼ moÏnost pfiipojovat poznámky a odkazy prvkÛm uÏivatelské grafiky. ▼

Dal‰í vyspûlé funkce: ▼ tisk mapov˘ch sestav v definovaném mûfiítku, vãetnû moÏnosti velkoformátového tisku pomocí mozaiky, ▼ podrobná legenda ve více sloupcích, ▼ podpora pyramidy v katalogu obrázkÛ umoÏÀuje efektivní práci s leteck˘mi snímky za velk˘ rozsah území i pfii pouÏití bûÏn˘ch formátÛ (JPEG), ▼ kompozitní témata umoÏÀují zobrazování, dotazování i editaci tématu které obsahuje geoprvky rÛzn˘ch geometrick˘ch prvkÛ souãasnû, ▼ podpora ADO databázov˘ch ovladaãÛ pro pfiipojené databázové tabulky, ▼ moÏnost propojování dílãích mapov˘ch kompozic.

i vnû úfiadu. V˘hoda takto pojatého fie‰ení se potvrdila pfii záplavách.

Závěry ▼

Dodavatelem a konzultantem fie‰ení pro nበGIS je firma T-MAPY. Jejich fie‰ení vyhovuje na‰im nárokÛm a poÏadavkÛm na práci s prostorovou informací od jednoduché aÏ po moÏnost komplexní práce s geografick˘mi daty jako jsou prostorové anal˘zy, tematická mapování, variabilní tiskové v˘stupy a na schopnost integrace GIS s aplikacemi v rámci IS celého úfiadu

Pracovník IT by mûl b˘t vÏdy stál˘m ãlenem povodÀové komise, aby operativnû pomocí (G)IS pomáhal vyhodnocovat situaci a fie‰it jednotlivé úkoly. Má pfiehled o objemu, obsahu a umístûní dat a jejich souvislostech, aby mohl b˘t ihned dle momentální potfieby nápomocen pfii získávání potfiebn˘ch dat, jejich anal˘ze a prezentaci, pfiípadnû stanovovat postup pro získání informací s ohledem na jejich následné pouÏívání v GIS. ▼ Pfii záplavách se zhodnotila i nûkolikaletá zku‰enost na‰eho úfiadu s geoinformaãní technologií. ▼ Jako velice dÛleÏité se jeví nemít jen data strukturovanû uloÏená, ale pomocí metainformaãního systému je co nejdfiíve uÏivatelsky zpfiístupnit (nabízet), aby se aktivnû dle potfieby mohla pouÏít pro rychlé získání ucelené informace k fie‰en˘m úkolÛm. ▼ Datové sluÏby online zpfiístupnûné z MHMP by usnadnily budování GISu (trendem není sdílení dat, ale sdílení sluÏeb).

V rámci vrstev Územního plánu Prahy jsou i vrstvy záplavového území, které běžně používají v grafické aplikaci pracovníci zejména odboru stavebně dopravního jako jednu z důležitých informací při územním a stavebním řízení. Ale tentokrát bylo třeba tyto vrstvy použít jinak.

Poprvé zasedala povodňová komise ve čtvrtek 8. srpna, kdy byl vyhlášen 1. stupeň povodňové aktivity. Byla vykreslena přehledná mapa s vrstvou domů a s čísly popisnými části ohroženého území podél Vltavy, vyznačeno záplavové území, protipovodňové zábrany a pro kontrolu ještě zátopové čáry Q5 až Q100.

Členové komise nad mapou získali prostorovou představu o možném zasažení naší městské části záplavou, vymezovali ohrožené oblasti a plánovali další kroky. V této době byly v GIS zjišťovány prostorovým výběrem obecní domy, které by mohly být zasaženy.

V pondělí 12. srpna se ověřoval aktuální počet obyvatel a jejich věkové složení. Do povodňové mapy byly zaznamenávány potřebné informace, které sloužily pro organizaci protipovodňových opatření, například se do ní vyznačovaly místa, kde je třeba umístit hráze z pytlů s pískem a kým.

Vyhlášením 3. stupně povodňové aktivity se podnikaly kroky k evakuaci obyvatel z ohro-

Datová základna pro v‰echny typy aplikací GIS je jednotná a je udrÏována v datov˘ch formátech firmy ESRI. Snad jiÏ v blízké budoucnosti bude moÏné vyuÏívat online datov˘ch sluÏeb zpfiístupnûn˘ch na MHMP, coÏ GIS obohatí a usnadní jeho správu.

▼

Protikladem je ale nutnost zachování fungování GISu i v »krizov˘ch podmínkách«, kdy bude systém odkázan˘ sám na sebe. ▼ Tvorba povodÀov˘ch plánÛ by mûla b˘t v digitální podobû s vyuÏitím nejnovûj‰ích informaãních technologií.

Osobní úãast pfii zvládání záplavy byla cenn˘m pouãením pro dal‰í rozvoj GIS. Uvûdomili jsme si, jak je dÛleÏité mít v systému co nejvíce vzájemnû provázan˘ch a kvalitních dat a nástrojÛ, které s nimi umí pracovat.

Ing. Nora Lebrová, ÚMâ Praha 4 Ing. Vladimír Mar‰ík, T-MAPY, s.r.o.

žených oblastí. Díky provázanosti aplikačních software GIS s daty v ostatních registrech byly prostorovým dotazem jednoduše vybírány ohrožené domy a následně obyvatelé. Byly tištěny evakuační seznamy obyvatel po jednotlivých domech.

Soubor činností výše popsaných nepojednává o specializované aplikaci, která by byla vytvořena pro potřeby krizového řízení při povodni. Je zde popsáno okamžité využití stávajícího informačního systému na základě požadavků členů povodňové komise a všech těch, kteří pracovali v terénu. Svou nezastupitelnou úlohu při tom sehrál právě geografický informační systém – GIS.

13

14

Leteck˘ mûfiick˘ snímek zachycuje zaplavené území ve mûstû Terezín, 15. srpna 2002, mezi 16 hod. 32 min. a 16 hod. 39 min.

Reference: âesk˘ úfiad zemûmûfiick˘ a katastrální, Ministerstvo zemûdûlství, Ministerstvo Ïivotního prostfiedí, ¤editelství silnic a dálnic, âeské dráhy, a.s., ·koda Auto, a.s., Mostecká uhelná spoleãnost, a.s., Severoãeské doly, a.s., Lesprojekt Brand˘s n. Labem, Lesoprojekt Zvolen, Lesy âeské republiky, Armáda âeské republiky, Armáda Slovenské republiky, GAK, s.r.o., Gefos, a.s., Geometra Opava, s.r.o., Geos LS, s.r.o., Geodis Brno, s.r.o., Georeal, s.r.o., Geovap, s.r.o., EGS, s.r.o., Eurosence, s.r.o., Stereofoto, s.r.o., Povodí Labe, a.s., Povodí Vltavy, a.s., Správa národních parkÛ: Krkono‰e, ·umava, âeské ·v˘carsko.

15

řešení GIS

Česká pojišťovna rok po povodních

Rok po niãiv˘ch povodních ze srpna 2002 je vhodné se ohlédnout zpût a bilancovat. âeská poji‰Èovna coby prÛkopník vyuÏití GIS pro risk management na ãeském pojistném trhu je tím kompetentním divákem. Nasazení a vyuÏívání digitálních map a prostorové informace pro interní procesy poji‰Èovny bylo navrÏeno a realizováno ve spolupráci se spoleãností MultiMedia Computer.

Poji‰Èovnictví jako celek je Ïhav˘m kandidátem na vyuÏití prostorov˘ch informací a GIS. V dÛsledku toho kaÏdá smlouva na poji‰tûní majetku je pfiímo svázána s místem, kde se majetek, daná budova nachází, kde je automobil zaparkován, jak jsou uloÏeny zásoby ve skladi‰ti a dal‰ími parametry, které mají vliv na znûní pojistné smlouvy a zpÛsob pfievzetí rizika poji‰Èovnou.

V‰echny tyto vazby jsou spojené s prostorem a jsou podchytitelné pomocí GIS. Vzhledem k Ïivé vzpomínce na povodnû

v posledních letech, se popis nebezpeãí povodnû stal prioritou a hrozba povodÀov˘ch ‰kod hnacím motorem pro projekty vyuÏití GIS v poji‰Èovnictví.

Projektem nasazení GIS se zaãaly koncem roku 2002 také intenzivnû zab˘vat orgány âeské asociace poji‰Èoven a projekt byl posléze roz‰ífien na v‰echny ãleny asociace.

GIS a risk management pojišťovny

Základním úkolem risk managementu je posouzení rizika. Je vypracována fiada postupÛ, které umoÏÀují posoudit poÏární riziko, riziko havárie, postupy minimalizující ‰kody, postupy HAZOP1), postupy HACCP2), bezpeãnostní zprávy a podobnû. V˘stupem v‰ech postupÛ by mûla b˘t velikost rizika vyjádfiená ve finanãní hodnotû za jednotku ãasu, která vystihuje jak velikost ‰kody [Kã] tak její pravdûpodobnost [1/rok] a její sníÏení. Poji‰Èovna také Ukázka aplikace FRAT 1.0 pro obchodníky. potfiebuje znát maximální ‰kodu, kterou si lze vÛbec pfiedstavit jako následek jedné události. Dosud vût‰ina ‰kod jsou ‰kody majetkové, které jsou vázané na místo poji‰tûní, které je definováno buì adresou, nebo oblastí.

(Jsou-li ‰kody na poji‰tûném majetku na urãitém místû poji‰tûní, napfi. vybavení domácnosti na urãité adrese, zpÛsobeny poji‰tûn˘m nebezpeãím, napfi. vichfiicí, poji‰Èovna hradí vzniklou ‰koInternetová aplikace pro risk managery. du podle znûní pojistné smlouvy.)

Na pfielomu tisíciletí se ukázalo, Ïe nebezpeãí povodnû je ve stfiední Evropû tak dÛleÏité, Ïe v˘znamnû ovlivÀuje chování jednotlivcÛ, rodin, stavebních firem, poji‰Èoven a jejich sdruÏení, státní administrativy, i nadnárodních institucí, jako jsou zaji‰Èovny (poji‰Èovny poji‰Èoven). âástky, o které se 1

) Hazard and Operability Analysis ) Hazard Analysis and Control Critical Points

2

16

Architektura systému Aquarius.NET

jedná, jsou obrovské, finanãnû pfievy‰ují stovku miliard Kã jen v âR. V této situaci trÏní mechanismy zapÛsobily a fie‰ení zaãaly hledat samy poji‰Èovny. Po poãáteãním hledání se ukázalo, Ïe GIS je vhodn˘ nástroj, kter˘ by mohl shromáÏdit informace v potfiebném rozsahu a zprostfiedkovat jejich pfiedávání tûm, ktefií je potfiebují. Státní a pfiíspûvkové organizace odpovûdné za pfiípravu a zpracování takov˘ch informací pfii jednání s poji‰Èovnami v‰ak vidûly a stále vidí poji‰Èovny zejména jako moÏn˘ zdroj kofinancování a vítanou pomoc pro udrÏení pfietrvávající struktury tûchto institucí. Ceny dat potfiebn˘ch pro patfiiãnou anal˘zu povodÀového nebezpeãí jsou tûmito institucemi udrÏovány tak vysoko, Ïe jsou prohibitivní. Nízká a v podstatû málo úspû‰ná spolupráce poji‰Èoven a zaji‰Èoven se státními a státem podporovan˘mi organizacemi tak pravdivû odrazila vztah na‰í spoleãnosti k poji‰Èovacímu trhu.

PovodeÀ 1998 na Labi a Jizefie ovûfiila opût u mnoha postiÏen˘ch, velk˘ch podnikÛ i nepodnikajících, Ïe poji‰Èovny plní své závazky. Pfiístup k poji‰Èovnám se zaãal mûnit a poji‰Èovny pomalu mohly zaãít pfiijímat riziko povodnû za pojistné, které odpovídá riziku.

Opatfiení, které âeská poji‰Èovna, a.s. po povodni 1997 pfiijala se dají shrnout asi takto: maximální roãní limity od‰kodnûní za ‰kody zpÛsobené povodní, spoluúãast poji‰tûn˘ch, soupoji‰tûní velk˘ch rizik nûkolika poji‰Èovnami, kontrola pfiijímání velk˘ch rizik specializovan˘m útvarem risk managementu, informaãní podpora GIS, stanovení rizikového území záplav na 16 000 km vodních tokÛ, dobré zaji‰tûní u zahraniãních institucí. V‰echny tyto skuteãnosti sehrály v˘znamnou roli pfii minimalizaci povodÀov˘ch ‰kod 2002. Nejen ‰kod poji‰Èovny, ale také ‰kod u klientÛ, protoÏe klienti si byli vûdomi toho, Ïe i oni ponesou ãást povodÀové ‰kody na svÛj vrub a proto jejich opatfiení tyto ‰kody ãasto minimalizovala. âeská poji‰Èovna tím i pfies svÛj nejvût‰í podíl na trhu mûla ‰kody niωí neÏ její nejvût‰í konkurent.

Základní úlohy pro GIS

Pfied pracovníky pouÏívající GIS v poji‰Èovnách byly tfii základní úlohy: ▼ kde a s jakou pravdûpodobností mÛÏe b˘t povodeÀ oãekávána,

▼

kde jsou ve smlouvách definovaná místa poji‰tûní, ▼ jak˘m zpÛsobem poskytnout tuto informaci jednotliv˘m pracovníkÛm poji‰Èovny.

První úloha znamená stanovit zóny povodÀového nebezpeãí a druhá geokódovat (umístit do soufiadnic) místa poji‰tûní, pfiípadnû budoucí místa poji‰tûní. Byly vyuÏity v‰echny dostupné informace a pfiipraveny postupnû zóny povodÀového nebezpeãí pro potfieby poji‰Èoven. âeská poji‰Èovna byla po celou dobu v˘voje hnací silou, která financovala organizování a pfiípravu této informace. Po povodni 2002 se práce urychlily a do pfiípravy dat se zapojily âeská asociace poji‰Èoven a také zahraniãní instituce, zejména zaji‰Èovna Swiss Re.

Digitální mapy a prostorová data

NejdÛleÏitûj‰í prostorovou informací, která je vyuÏívána pro vyhodnocení nebezpeãí povodnû jsou povodÀové rizikové zóny. Jedná se rozdûlení území âR do oblastí, které jsou vybaveny atributem urãujícím míru rizika povodnû v dané oblasti v rozsahu nûkolika klasifikaãních tfiíd. Tfiídy jsou definovány jako vysoké, stfiední, malé a minimální riziko.

Tento údaj je pak vyuÏit jako jeden z atributÛ, které urãují parametry pojistné smlouvy.

Jedná se o informaci t˘kající se více neÏ 20 000 km tokÛ, které mohou zpÛsobit pro poji‰Èovnu v˘znamnou povodeÀ.

Informace pouÏívané pro stanovení rizika povodnû nejsou totoÏné s tûmi, které pouÏívají státní orgány – »stoletá voda, padesátiletá voda«. K získání rizikov˘ch oblastí byly pouÏity metodiky zaloÏené na modelování s ménû pfiesn˘mi digitálními modely terénu neÏ pouÏívají vodohospodáfii a pfiíslu‰né orgány státní správy. Díky generalizované informaci bylo ale moÏno zpracovat celé území âeské republiky, coÏ lze povaÏovat v rámci âR za unikátní.

Zpracování tûchto rizikov˘ch oblastí bylo provádûno ve spolupráci spoleãností MultiMedia Computer a SwissRe (projekt FRAT 1.0).

Pro plnohodnotné vyuÏití GIS jsou samozfiejmû vyuÏívány digitální mapy. K dispozici jsou mapové podklady pokr˘vající celé území âR a v souãasné dobû jsou doplnûny detailními plány cca 160 mûst v âR. Tyto mapové podklady jsou pouÏívány pro obecnou práci s GIS. V pfiípadech vyhodnocování rizika jsou tyto podklady doplnûny dle specifick˘ch poÏadavkÛ i o aktuální letecké snímky, ortofotomapy a pfiesné 3D modely terénu.

Taková komplexní informace pak slouÏí k velmi preciznímu vyhodnocení rizikové situace v dané lokalitû.

Pro základní funkce vyhledávání jsou pouÏívány databáze Územnû správního ãlenûní (âÚZK) a adresních bodÛ (CEDA).

Tyto databáze obsahují definiãní body územnû správních celkÛ a ve v‰ech b˘va-

l˘ch okresních mûstech také definiãní body ulic a jednotliv˘ch adres domÛ.

Určení místa pojištění – geokódování

Aby bylo moÏno vyhodnotit pfiíslu‰nost místa poji‰tûní do rizikové tfiídy, je tfieba znát jeho umístûní v soufiadnicích. Proces urãení geografick˘ch soufiadnic místa poji‰tûní naz˘váme geokódováním. Historicky nejstar‰ím postupem urãení geografické polohy objektu v prostoru je odeãtení soufiadnic z mapového podkladu. Tuto funkci podporuje kaÏd˘ GIS, ale není v masovém mûfiítku aplikovatelná. ¤e‰ili jsme problém umístûní fiádovû milionÛ míst poji‰tûní, které mají adresu.

Díky v˘voji v oblasti standardních databází a ãíselníkÛ, které popisují hierarchické územnû správní ãlenûní âR a standardní zápis adresy, bylo moÏno vyvinout unikátní a velmi efektivní systém na verifikaci zápisu adresy, její korekci a následné umístûní do soufiadnic JTSK. Geokódování bylo zaloÏeno na kompatibilitû databází územnû správního ãlenûní, územnû identifikaãního registru adres âR, databáze lokátorÛ v okresních a dal‰ích vût‰ích mûstech, a nejnovûji databáze – ãíselníku objektÛ s ãísly domovními.

Tyto databáze umoÏnily jak ovûfiení správnosti adresy, tak, jak ukazuje internetová stránka ministerstva práce a sociálních vûcí (http://forms.mpsv.cz/uir/adr/OverAdresuFirst.html), také pfiifiazení lokátorÛ objektÛ jednotliv˘m adresám, coÏ je jeden z úkolÛ nezbytn˘ch pfii stanovení rizika, které na sebe bere poji‰Èovna poji‰tûním majetku.

Takto zpracovan˘ pojistn˘ kmen lze potom vizualizovat na mapovém podkladu, automaticky vyhodnotit pfiíslu‰nost do rizikové povodÀové zóny a spolu s dal‰ími informacemi pouÏít pfiímo v GIS.

Nasazení GIS v České pojišťovně

PoÏadavky kladené na GIS se v âeské poji‰Èovnû vyvíjely tak, jak pfiib˘valo vyuÏiteln˘ch prostorov˘ch dat pro vyhodnocení rizika a jak byly dané postupy akceptovány interními procesy v poji‰Èovnû. Stávající situaci nelze urãitû povaÏovat za finální, ale je moÏno prohlásit, Ïe vyuÏívání GIS je na pokroãilé úrovni a dále se rozvíjí.

Pro práci s komplexní prostorovou informací pfii ohodnocování rizik pro prÛmysl a rozsáhlé objekty je vyuÏíván systém MaGIS. Ten také slouÏí k pfiípravû speciálních datov˘ch sad a pro zpracování mapov˘ch podkladÛ a vlastních geodat poji‰Èovny.

Pro práci risk managerÛ je tfieba koncentrovanou informaci o prostoru v podobû jednoduché a uÏivatelsky snadné aplikace pfienést ze specializovan˘ch pracovi‰È na místa, kde se uzavírají pojistky. K tomuto je vyuÏíván intranetov˘ mapov˘ server Aqua-

rius.NET, kter˘ prostfiednictvím nûkolika nástaveb tuto funkci plní.

Informaci musí zprostfiedkovat pfiehledn˘ systém, kter˘ je pro uÏivatele jednoduch˘, ale na druhé stranû natolik robustní, aby snesl zatíÏení, kterému je vystaven pfii kaÏdodenní práci upisovatelÛ. Systém Aquarius.NET byl zvolen na základû zku‰enosti s aplikacemi vystaven˘mi extrémnímu zatíÏení pfii provozu Národního mapového centra (http://mapy.atlas.cz). V provozní podobû je systém Aquarius.NET instalován na nûkolika uzlovém clusteru s MS AppCentrem pro zaji‰tûní spolehlivosti a dostateãné ‰kálovatelnosti. V‰echny databáze jsou provozovány na extrémnû v˘konném databázovém serveru osazeném 8 procesory s instalovan˘m MS SQL Serverem 2000.

Jednotliví pracovníci poji‰Èovny tak mají k dispozici detailní informaci, která je periodicky aktualizována. RÛzná pfiístupová práva umoÏÀují »u‰ití« programu Aquarius.NET pfiesnû na míru specifick˘m potfiebám poji‰Èovací aplikace.

Aquarius.NET se také stará o ovûfiení adres pro celou poji‰Èovnu a poskytuje standardní interaktivní postup, kter˘ zajistí pro v‰echny nové klienty jednotn˘ zápis adresy v souladu s databází Územnû identifikaãního registru adres âR. Ten navíc obsahuje v‰echny potfiebné informace pro tfiídûní dat (v tomto systému pfiifiazen˘ch adresám) do vy‰‰ích správních celkÛ. Pokud adresa je‰tû neexistuje a místo je definováno pouze známou polohou v mapû, aplikace Aquarius.NET umoÏÀuje urãení soufiadnic tohoto místa a následné pfiifiazení pojistné informace této soufiadnici. V souãasné dobû pfiipravuje âeská poji‰Èovna s firmou MultiMedia Computer databázi lokátorÛ objektÛ, kter˘m pfiíslu‰í adresy Územnû identifikaãního registru adres. Tím je koncipován jedineãn˘ systém, kter˘ âR staví na pfiední místo ve svûtû v oblasti popisu povodÀového nebezpeãí pro potfieby poji‰Èoven. KaÏdá adresa republiky je opatfiena poãítan˘m atributem, vyjadfiujícím pfiíslu‰nost dané adresy do pásma povodÀového nebezpeãí. âeská poji‰Èovna a.s. tak má nástroj, kter˘ pouÏije pro fie‰ení úloh spojen˘ch i s jin˘mi nebezpeãími, jako jsou krádeÏ, vichfiice, sesuvy pÛdy, závaÏné havárie a dal‰í. Její kontrola jednotliv˘ch portfolií se tím dostane na kvalitativnû vy‰‰í úroveÀ, která v budoucnu umoÏní segmentaci a tím sníÏení pojistného pro ménû rizikové klienty. Poji‰Èovnû zajistí vy‰‰í transparentnost a tím niωí v˘daje na její poji‰tûní u zahraniãních zaji‰Èoven.

Ing. Vladislav Hanãil – âeská poji‰Èovna, Ing. Ivo Bánovsk˘ – MultiMedia Computer

17

krátké zprávy GIS při honu na zločince Zákefiní ostfielovaãi, ktefií jiÏ pfiipravili o Ïivot fiadu lidí v celkem tfiinácti útocích, jsou jiÏ za mfiíÏemi. Kriminalisté úspû‰nû vyuÏívali také technologii GIS. Státy Maryland a Virginia a také distrikt hlavního mûsta Washingtonu proÏívaly neb˘valé drama. Neznám˘ ostfielovaã útoãil ze zálohy na pravdûpodobnû náhodné obûti. Kromû toho, Ïe na pfiípadu pracovali kriminalisté, fiadová policie a dal‰í branné sloÏky, stranou nezÛstávala ani geoinformaãní komunita. Zatímco se kriminologové snaÏili vytvofiit v‰estrann˘ obraz neznámého pachatele(Û), geoinformatici hledali zákonitosti v proveden˘ch útocích z prostorového hlediska. V sázce byly dal‰í Ïivoty, a tak práce probíhaly horeãnû.

Na pomoc kriminalistÛm a boji se zloãinem vÛbec byl na Národním ústavu spravedlnosti (National Institute of Justice – NIJ) v USA zfiízen program »Mapování a anal˘za pro vefiejnou bezpeãnost« (Mapping and Analysis for Public Safety – MAPS) navazující na dfiívûj‰í Crime Mapping Research Center (CMRC). Program se tû‰í mimofiádné pfiízni vlády USA a ‰iroké i odborné vefiejnosti. Cílem je podpora co nejefektivnûj‰ího nasazení technologií GIS ke studiu zloãinnosti a hlavnû v boji s ní.

MAPS pofiádá kaÏdoroãnû ‰kolení, semináfie a konference pro pozvané ãi pfiihlá‰ené zájemce, nabízí hodnotné publikace a praktické zku‰enosti a rovnûÏ poskytuje granty k fie‰ení ústfiední problematiky – boje se zloãinem. Na internetové stránce programu (www.ojp.usdoj.gov/nij/maps) si lze nejen zajímavû poãíst v problematice, která u nás z hlediska nasazení GIS není ani zdaleka tak rozvinutá, ale také si stáhnout zajímavé dokumenty a gisové ãi statistické nástroje, mj. právû CrimeStat II a dal‰í.

Na‰e bezpeãnostní sloÏky v aplikaci GIS ve své práci nezahálejí. Zku‰enosti z druhé strany »velké louÏe« mohou v ledasãem napomoci.

Oba podezfielí jsou nyní jiÏ za mfiíÏemi a vraÏedná zbraÀ byla identifikována. Ukazuje se v‰ak, Ïe se oba v dal‰ích státech USA podíleli na dal‰ích hrdelních zloãinech, které jsou doposud nevyjasnûny. Îe GIS bude u toho, zda prostorové aj. anal˘zy prokáÏí souvislosti, je zfiejmé. (jk) Zdroj: www.GEOinformace.cz, id ãlánku: 646, 6. 2. 2003

18

AGIT 2003

zahraniční akce

Jedním z v˘znamn˘ch kaÏdoroãních setkání odborníkÛ z oblastí geoinformatiky je tfiídenní symposium vûnované aplikacím zpracování prostorov˘ch dat (Angewandte Geographische Informationsverarbeitung, AGIT), které se koná pravidelnû první ãervencov˘ t˘den v rakouském Salzburgu. VÛdãím tématem leto‰ního, v pofiadí jiÏ patnáctého roãníku setkání odborníkÛ a firem pfiedev‰ím z nûmecky mluvících zemí, byly elektronické systémy státní správy a samosprávy (e-Goverment). Souãástí tfiídenního zasedání je tradiãnû v˘stava GIS produktÛ a fie‰ení, jíÏ se letos úãastnilo více neÏ 60 firem. Pofiadatelé AGITu, jimiÏ je salzburské Centrum pro zpracování geografick˘ch informací a Ústav geografie a aplikované geoinformatiky salzburské univerzity do programu symposia pravidelnû zafiazují rovnûÏ pracovní dílny (workshopy) a ‰kolení. Leto‰ní workshopy byly vûnovány zejména zpracování a vyuÏití rastrov˘ch dat, pfiedev‰ím dat z leteckého a druÏicového snímkování.

Leto‰ním ústfiedním tématem bylo vyuÏití GIS dat a fie‰ení v rámci digitalizace státní správy a samosprávy. Nejvût‰í pozornost byla vûnována jednak postupnému pfiechodu od tradiãních zpÛsobÛ komunikace státní správy k digitální komunikaci spojené s realizaci elektronického podpisu a vyuÏití elektronického bankovnictví pfii platbách daní a poplatkÛ. Pozornost se pfiitom soustfiedila zejména na projekty realizované v Rakousku a Nûmecku. Nejvût‰í pozornost byla pfiitom vûnována projektu BundOnline 2005 ze SRN a projektÛm nûkter˘ch rakousk˘ch spolkov˘ch zemí.

Projekt BundOnline 2005 se soustfieìuje pfiedev‰ím na standardizaci elektronick˘ch formuláfiÛ a pfiípravu zákonn˘ch opatfiení, která umoÏní elektronickou komunikaci mezi jednotliv˘mi orgány státní správy a soukrom˘mi subjekty (obãany, firmami) tak, aby od roku 2005 bylo moÏné fiadu správních ãinností vyfiizovat elektronicky. Prezentovaná fie‰ení zpracování prostorov˘ch dat mûstsk˘mi aglomeracemi a územnû orientovan˘mi orgány státní správy se soustfiedila zejména na klient/server fie‰ení publikace dat GIS a metadat. K velmi pûkn˘m prezentacím patfiila data z oblasti Hamburgu.

Nedílnou souãástí leto‰ního roãníku AGITu byly ukázky zpracování projektÛ GIS z oblasti dopravních systémÛ, infrastruktury, ekologie a krizového managementu. Nejvût‰í pozornost pfiitahovala fie‰ení GIS vûnovaná loÀsk˘m záplavám v povodí Labe a Dunaje.

Byly prezentovány rÛzné moÏnosti vyuÏití leteck˘ch snímkÛ, vãetnû snímkÛ pofiízen˘ch laserov˘mi snímaãi. Vystavovatelé fie‰ení GIS zde souãasnû nabízeli nové verze programÛ pro hydrodynamické modelování vodních tokÛ a systémy pfiedvídání záplav a s nimi spojen˘ch dal‰ích jevÛ (sesuvy pÛdy apod.). Souãástí v˘stavy byly nejen nové softwarové produkty a nabídka jejich aplikací, ale i velké mnoÏství datov˘ch zdrojÛ. Rakouská spoleãnost Geospace zde nabízela velmi kvalitní snímky z druÏice IKONOS, rakousk˘ zemûmûfiick˘ úfiad nabízel ucelené fiady velmi kvalitních digitálních map stfied-

ních mûfiítek a letecké snímky rakouského území v mûfiítku 1:10 000.

Na pfiipojené v˘stavû nejsou v‰ak pravidelnû vystavovány softwarové produkty a datové zdroje. V˘znamnou souãástí v˘stavy jsou i hardwarové produkty. JestliÏe v minulém roce kralovaly v˘stavû PDA a subnotebooky vybavené nejãastûji aplikací GIS ArcPad ESRI, tak na leto‰ní v˘stavû dominovaly laserové datové snímaãe, urãené nejen pro snímání budov nebo prÛmyslov˘ch objektÛ, ale pfiedev‰ím pro pozemní snímání obtíÏnû dostupn˘ch terénních objektÛ (napfi. sesuvÛ, skalních fiícení nebo lavin). Pfiední v˘robce tûchto zafiízení, spoleãnost Topcon nabízela rovnûÏ leteckou variantu laserov˘ch snímaãÛ, vãetnû nezbytného software a know-how.

Leto‰ní AGIT byl jako vÏdy velmi pfiíjemnou platformou pro v˘mûnu zku‰eností v oblasti zpracování geoinformací. Pfií‰tí roãník, AGIT 2004 se koná ve dnech 7.– 9. 7. 2004. Zájemci o úãast na tomto symposiu najdou dal‰í informace na stálé webové stránce tohoto setkání geoinformatikÛ – www.agit.at. (mr)

23. mezinárodní uživatelská konference ESRI proběhla ve znamení sloganu »GIS Serving Our World«

zahraniční akce

Ve dnech 7. aÏ 11. ãervence 2003 Ïilo kalifornské San Diego 23. mezinárodní uÏivatelskou konferencí ESRI. Letos se v Kalifornii se‰lo více neÏ 11 tisíc uÏivatelÛ a zájemcÛ o geografické informaãní systémy ze 135 zemí svûta.

V úvodní ãásti pfiednesl prezident ESRI Jack Dangermond svou pfiedstavu o v˘znamu, dal‰ím v˘voji a uplatnûní geografick˘ch informaãních systémÛ. Od doby, kdy prostfiedky GIS slouÏily k popisování svûta a jeho organizace, se v˘voj v˘znamnû posunul. Datové modely, sady geodat, metadata, znalosti a software – to v‰e vytváfií inteligentní GIS. Internet pak dále pomáhá na‰e znalosti ‰ífiit, portály GIS umoÏÀují jejich lep‰í organizaci a poskytují prostfiedí, ve kterém je moÏno tyto znalosti propojit a efektivnû fie‰it konkrétní problém. GIS je stále více distribuován, dominantními se stávají webové sluÏby, které vytváfiejí nové metody a standardy.

Spoleãnost GIS se roz‰ifiuje; pfiedstavují ji jak v˘zkumníci, profesionálové a GIS uÏivatelé, tak i spotfiebitelé, jejichÏ poãet je odhadován na 100 milionÛ. Strategií ESRI je poskytnout uÏivateli ty nejlep‰í prostfiedky GIS. Jako kaÏd˘ rok si v prÛbûhu t˘dne mohl kaÏd˘ úãastník vybrat z mnoha technick˘ch workshopÛ (napfi. »ArcGIS Geoprocessing – scripting in ArcGIS 9«), kter˘ch bylo na kaÏd˘ den pfiipraveno více neÏ 100. Dal‰í moÏností bylo nav‰tívit pfiedná‰ky uÏivatelÛ GIS s urãitou specializací (napfiíklad »Implementing GIS for Land Records«) uspofiádané do blokÛ po 1,5 hodinû – tûchto blokÛ bylo rovnûÏ cca 100 dennû.

Bûhem konference byly samozfiejmû pfiedvedeny stávající nástroje ArcGIS verze 8.3 v praktick˘ch ukázkách uÏivatelÛ

a pfiedneseny informace o chystané verzi 9.0. Novinky, které jsou pro ni pfiipraveny, spoãívají ve vylep‰ení stávajících a pfiipojení nûkter˘ch jiÏ dfiíve ohla‰ovan˘ch modulÛ (napfi. Maplex – anotace a tvorba popisek, Model Builder – grafické prostfiedí pro tvorbu procesÛ). Nejvût‰ím pfiínosem jsou ale produkty ArcGIS Server a ArcGIS Engine, které v minul˘ch verzích nenajdete. Oba produkty pfiedstavují nové v˘vojové prostfiedí pro tvorbu konkrétních fie‰ení GIS, pfiiãemÏ ArcGIS Server zaji‰Èuje plnou implementaci moÏností GIS pro celopodnikové úãely. ArcGIS Engine je urãen pro tvorbu desktop aplikací; obsahuje prostfiedky pro pfiidání dynamick˘ch mapov˘ch a GIS schopností ke stávajícím aplikacím nebo pro vytvofiení vlastních mapov˘ch programÛ. UmoÏÀuje vytvofiit jednoduché i velmi nároãné aplikace s vizualizací, anal˘zou a správou dat.

Pokud jste nemûli zájem poslouchat v˘klad, mohli jste si prohlédnout grafická fie‰ení aplikací GIS v poster session, která byla umístûna ve velké hale, pfiípadnû nav‰tívit v jiném rozsáhlém prostoru doprovodnou v˘stavu spolupracujících firem z oblasti tvorby aplikací, pofiizování a zpracování dat. K dispozici byly stánky se specialisty na jednotlivé softwarové produkty, se kter˘mi bylo moÏné konzultovat jak technické problémy, tak napfi. návrh konkrétního fie‰ení GIS. âást programu i prostoru, vãetnû sekce pro postery, byla vyãlenûna pro úãastníky ze ‰kol a univerzit. Pro soutûÏivé a sportovnû vy-

bavené jedince byl pfiipraven doprovodn˘ program ve formû sportovních soutûÏí.

Jen pro pfiedstavu, jak rozsáhlá je to kaÏdoroãnû akce: mûsto San Diego má samo o sobû 1,2 milionÛ obyvatel, kapacita Kongresového centra vyjádfiená celkovou vnitfiní plochou ãiní 1,7 mil. m2, plocha hlavního sálu pro úvodní pfiedná‰ky 500 tis. m2, dal‰ích 600 tis. m2 bylo vyhrazeno pro v˘stavy. Workshopy a pfiedná‰ky probíhaly soubûÏnû v cca 51 dal‰ích sálech, plocha posterové sekce mûla 90 tis. m2.

Za zmínku stojí i závûreãn˘ blok konference – clossing session, ve kterém byli vyhlá‰eni v˘herci pfiihlá‰en˘ch aplikací GIS a tvÛrci nejlep‰ích posterÛ v mnoha kategoriích. Z âeské republiky byl letos ocenûn jako nejlep‰í uÏivatel technologie ESRI âesk˘ hydrometeorologick˘ ústav. MoÏná nejzajímavûj‰ím bodem na závûreãné sekci je diskuse, kdy se hlásí o slovo úãastníci konference a táÏí se vedení ESRI na rÛzné konkrétní problémy, fiíkají, co chtûjí vylep‰it a co potfiebují do software doplnit. Právû tato bezprostfiední diskuse je jedním ze zdrojÛ informací, které jsou posléze vyuÏity pfii tvorbû návrhÛ dal‰í verze GIS ESRI. (vz) Mezi uživateli oceněnými za přínos k rozvoji GIS byl oceněn i Český hydrometeorologický ústav. Cenu převzali zástupci Ministerstva životního prostředí, ing. Jiří Hradec (vlevo) a ing. Miroslav Jandura (vpravo). Uprostřed je Jack Dangermond, prezident ESRI a v pozadí ing. Petr Seidl, ředitel ARCDATA PRAHA, s.r.o.

19

Krizové řízení během povodní a internet jako nástroj krizové komunikace

řešení GIS

Vidûli jste uÏ nûkdy pohromadû skupinu lidí od top managementu pfies uÏivatele aÏ po programátory a externí dodavatele, jak spolu Ïivû diskutují a »dûlají« systém, jehoÏ první verzi pouÏívá za 48 hodin tfietina zamûstnancÛ firmy a desítky tisíc zákazníkÛ? My v PraÏské energetice ano… ·lo samozfiejmû o mimofiádnou záleÏitost, která byla vynucena loÀsk˘mi katastrofálními záplavami. Tehdy v Praze Vltava jen pomalu ukazovala, co by mohla dokázat. Bûhem pondûlí se pfielila pfies náplavky, vyhnala z kotvi‰tû parníky a vr˘vala stále hlub‰í vrásky do ãela mnoha lidí. V úter˘ 13. srpna zaãalo jít do tuhého. Vyhla‰ovaly se povodÀové stupnû a s obavami jsme sledovali události na jih a západ od Prahy.

Prvnû zasedal krizov˘ ‰táb PraÏské energetiky a pfiijal opatfiení zamûfiená primárnû na zaji‰tûní obecné bezpeãnosti související s provozem energetick˘ch zafiízení.

Z hlediska IT podpory byly v této fázi blíÏící se katastrofy velice dÛleÏité informace z Provoznû technického informaãního systému, jehoÏ nedílnou souãástí je GIS. Tento systém v rámci podpory havarijního plánu obsahuje data oblastí ohraniãen˘ch linií dvacetileté a stoleté vody. Prostorov˘mi dotazy potom bylo moÏné získat seznamy zafiízení, které se nacházely v zátopové oblasti a byly ohroÏeny vodou.

Dispeãink tak mohl odstavit v‰echny pozdûji zaplavené trafostanice je‰tû pfied pfiíchodem záplavové vlny, ãímÏ v˘znamnû eliminoval rizika na zdraví lidí a ‰kody na zafiízení. Odpojeno bylo celkem 526 transformaãních stanic, 320 velkoodbûratelÛ a 71 676 malo- odbûratelÛ v 8 530 objektech. Druh˘ den voda kulminovala a krizov˘ ‰táb byl nucen vyhlásit stav nouze dle paragrafu 54, odst. 1a zákona 458/2000 Sb. Masivní opravy zafiízení nebylo je‰tû moÏné kvÛli hladinû vody zahájit, ale na plné obrátky se pracovalo na plánu NOE, unikátním programu pro Neodkladnou Obnovu Elektfiiny. Souãástí programu byla i speciální aplikaãní podpora, která musela v relaci se stávajícím informaãním systémem pokr˘t nové naléhavé potfieby. ·lo o to zachytit v‰echny relevantní informace proudící do informaãního centra od terénních pracovníkÛ, mít pfiehled o kaÏdém zafiízení a moci tak efektivnû fiídit ve‰keré práce na odstraÀování bezproudí a vést otevfienou komunika-

20

ci s vefiejností prostfiednictvím internetu.

V sekci IT PraÏské energetiky preferujeme pfii v˘voji software klasické pfiístupy a osvûdãené metodiky. Ty jsou v‰ak spojeny s mnoÏstvím formálních úkonÛ a obvykle tak mÛÏe v˘voj aplikace trvat mûsíce. To bylo samozfiejmû v krizové situaci neakceptovatelné, a proto jsme postupovali metodou tzv. extrémního programování. Metodou, která z principu klade dÛraz na instinkt, nelpûní na formalitách a na interaktivní a inkrementální v˘voj, coÏ v ideálním pfiípadû vede k rychl˘m v˘sledkÛm.

Nutno poznamenat, Ïe tato na‰e první zku‰enost z extrémním programováním byla vskutku extrémní. Odrazilo se to napfi. na netradiãním sloÏení hlavního t˘mu fie‰itelÛ NOE, kde byl v jedné etapû kromû programátora i generální fieditel spolu s fiediteli pro divizi SíÈ a Obchod. Jen oni totiÏ mohli závaznû a bez ãasov˘ch ztrát definovat nové krizové procesy, které bylo tfieba podpofiit informaãním systémem. Jistû si pak umíte pfiedstavit údiv pracovníkÛ, kdyÏ se na jejich pracovi‰tû kvÛli detailnímu porozumûní problému na nûjak˘ ãas nastûhovala tato neobvyklá pracovní skupina.

Aplikaãní podpora NOE stála vzhledem k zavedenému prostfiedí v PraÏské energetice na OS HP UNIX a DB ORACLE a dále byly uÏity produkty SAP a Intergraph. To ov‰em nebylo v‰e, absolutní novinkou tehdy byla je‰tû spolupráce se spoleãností Multi Media Computer.

DÛvodem bylo rozhodnutí vizualizovat aktuální situaci rozvodné sítû v reálném ãase pro ‰irokou vefiejnost. Aplikace obsahovala informaci o stavu dodávky elektrické energie o kaÏdé adrese v rámci hlavního mûsta. MoÏn˘ch stavÛ bylo sedm, poãínaje pln˘m provozem (zelená barva) aÏ po stav mimo provoz – nutná revize (ãerná). Aplikace umoÏÀovala rychlé nalezení jakékoliv adresy v Praze pomocí jednoduchého vyhledávaãe a okamÏité detailní zobrazení nalezené adresy na mapovém podkladu.

Co se t˘ãe architektury systému, kter˘ hostoval na mapy.pre.cz, byla zaloÏena na systému Aquarius.NET. Systém

byl dimenzován na pfiedpokládanou masivní zátûÏ, která se v prÛbûhu obnovy rozvodné sítû potvrdila. Systém pracoval na dvou serverech (dual XEON, 1 GB RAM, 100 GB HDD). Jeden ze serverÛ byl vyhrazen pro databázové operace, druh˘ byl aplikaãní pro Aquarius.NET. Oba stroje byly konfigurovány tak, aby v pfiípadû v˘padku jednoho z nich bylo moÏno okamÏitû obnovit provoz na zb˘vajícím ze serverÛ. Z pohledu vybavení systémov˘m SW se jednalo o operaãní systém Windows 2000 Server, MS SQL Server 2000 a MS .NET Framework 1.0. Tato konzistentní konfigurace nabízela optimální správu a v˘konnost která byla v období ‰piãkov˘ch zátûÏí vyÏadována.

Systém Aquarius.NET byl vyuÏíván pro vyhledávání adresy, ulice a obecnû lokality v rámci hlavního mûsta. Jednalo se o specializovan˘ vyhledávací modul, do kterého byly umístûny informace poskytnuté PRE o umístûní jednotliv˘ch odbûratelÛ elektrické energie. Aktuální stav kaÏdého odbûrného místa byl získáván z interních informaãních systémÛ PRE a pouÏit pro vizualizaci nad mapov˘m podkladem. Napojení probíhalo s vyuÏitím .NET web services – webov˘ch sluÏeb a datov˘ch blokÛ XML. Tím bylo dosaÏeno moÏnosti komunikace pfies zabezpeãení interních systémÛ PRE a pfies hranice rozdíln˘ch platforem.

Zákazníci tak mohli do 48 hod. po kulminaci Vltavy na internetov˘ch stránkách www.pre.cz najít ve‰keré dÛleÏité instrukce a hlavnû stále aktuální informace o prÛbûhu prací na kaÏdém odbûrném místû v postiÏené oblasti a za dal‰ích 24 hodin pfiibylo díky vysokému pracovnímu nasazení pracovníkÛ MultiMedia Computer i grafického rozhraní ve formû interaktivní mapy. PovodÀové stránky se staly mimofiádnû v˘znamn˘m nástrojem komunikace. První t˘den mûly aÏ 150 000 pfiístupÛ dennû a pomohly získat 25 operátorkám call centra kontrolu nad do té doby neudrÏiteln˘m poãtem pfiíchozích hovorÛ. Systém NOE byl základním zdrojem informací, které slouÏily pro fiízení ãinností uvnitfi PraÏské energetiky a tytéÏ informace v transformované podobû byly zároveÀ na in-

tech. Z nich stojí urãitû za zmínku informaãní sluÏba, kde jsou na adrese www.pre.cz/zakaznik/bezproudi.php on-line zobrazovány nahlá‰ené v˘padky elektfiiny. Realizováno opût ve spolupráci s MultiMedia Computer. Dále do‰lo k vylep‰ením datové základny Provoznû technickém systému, do kterého byly na základû nov˘ch zku‰enostech pofiízeny nové, pfiesnûj‰í modely záplavov˘ch oblastí a jsou nyní pfiipraveny pro dispeãink podle prÛbûÏn˘ch informací o prÛtoku vody z kriObyvatelé zaplavených oblastí získávali prostřednictvím internetu zového ‰tábu Prahy. aktuální přehled dodávky elektrické energie.

Zku‰enosti z povodní také jednoznaãnû potvrdily, Ïe v krizov˘ch situacích dojde k zahlcení standardních komunikaãních kanálÛ na bázi telefonÛ (call centrum ãi jednotlivá zákaznická pracovi‰tû), protoÏe je tfieba informovat velké mnoÏství zákazníkÛ a k tomu je naprosto ideální internet. Navíc z nûho bûÏnû pfiebírají informace i média, která spolehlivû pokryjí i cílové skupiny mimo síÈ. V˘znam internetu tak v oblasti komunikace velmi stoupl.

Proto vznikl v PraÏternetu, a to vãetnû grafické retrospekti- ské energetice nov˘ proces, kter˘ zaji‰vy, kde bylo moÏno sledovat v˘voj situÈuje tok informací od pracovníkÛ ace. Míra otevfienosti smûrem k vefieju zdroje události pfies tiskového mluvãí nosti nemûla v tomto ohledu díky aÏ po rychlou publikaci informací na technologiím u nás obdoby. webu a pfiímé obeslání tiskov˘ch agentur e-mailem. Klíãovou technologickou Povodnû jsou jiÏ za námi, ale zku‰e»hraãkou« tiskového mluvãí, která je nosti a spolupráce pfietrvává. Aãkoliv v tomto fie‰ení nezastupitelná je Mobile jsme hovofiili o systému NOE v minulém Digital Assistant – pfiístroj, kter˘ sdruãase, je z dÛvodÛ pfiístupu k historick˘m Ïuje bûÏné funkce mobilního telefonu datÛm stále funkãní a i dnes máte moÏa poãítaãe. Tiskov˘ mluvãí PraÏské nost podívat se na stránkách energetiky tak nyní disponuje moÏností www.pre.cz/povoden/povoden2002.php publikovat na webu zprávy prakticky napfi. na retrospektivní grafické rozhraní. odkudkoliv.

Zajímavûj‰í jsou ale nové vûci, které staví Ing. F. Drahozal, PRE, a.s. na konkrétních povodÀov˘ch zku‰enos-

21

řešení

On-line sledování vozidel a nákladů v reálném čase

Webov˘ GIS v zabezpeãeném provozu, kter˘ umoÏÀuje okamÏit˘ pfiístup ke 140 datov˘m zdrojÛm, on-line sledování vozidel v reálném ãase, ‰ifrovan˘ pfienos dat – to je IRRIS. Na následujících fiádcích se dozvíte o systému, kter˘ umoÏÀuje vojensk˘m uÏivatelÛm vyuÏívat tento integrovan˘ systém logistick˘ch informací.

Bezpeãnostní politika vût‰iny státÛ na svûtû se zmûnila po teroristickém útoku na World Trade Center dne 11. záfií 2001. Úfiady ve Spojen˘ch státech americk˘ch si uvûdomily, Ïe urychlenû potfiebují vytvofiit integrovan˘ systém logistick˘ch informací, kter˘ usnadní a pomÛÏe koordinovat rychl˘ pfiesun osob a materiálu s ohledem na pfiípadnou krizovou situaci.

Vzhledem k odpovûdnosti na v‰ech úrovních armádní správy musí takov˘ systém s dostateãn˘m zabezpeãením (‰ifrování dat) poskytovat funkãní prostfiedí schopné propojovat (agregovat) data z ostatních informaãních systémÛ a integrovat nesourodé datové zdroje. Logistické rozhodování navíc vyÏaduje pfiístup ke kritick˘m datÛm dopravní infrastruktury jako jsou silnice, mosty, tunely a pfiehrady spolu s aktuálními informacemi závisejícími na dynamick˘ch faktorech jako jsou poãasí, provoz a pozice vozidel v reálném ãase.

Systém s mnoha v˘‰e uveden˘mi poÏadovan˘mi schopnostmi jiÏ existuje z období pfied rokem 2001. IRRIS (Intelligent Road & Rail Information Server) zaãal b˘t vyvíjen jiÏ v roce 1999 vládní agenturou MTMCTEA (Military Traffic Management Command Transportation Engineering Agency). Systém obsahuje plnohodnotn˘ GIS, zabezpeãen˘ a pfiístupn˘ z webu. Statické a dynamické dopravní informace jsou agregovány do jednoho uÏivatelsky snadného mapového rozhraní. Od doby vzniku byly do systému je‰tû doplnûny technologie pro LBS (location-based services) a IRRIS se stal jedin˘m spoleãn˘m zdrojem dopravních logistick˘ch dat a informací získan˘ch ze sledování v reálném ãase.

V souãasnosti IRRIS pfiistupuje k více neÏ 140 nejrÛznûj‰ím datov˘m vrstvám vãetnû vytváfiené databáze pro domovní obranu Spojen˘ch státÛ. Databáze IRRIS obsahuje pfiibliÏnû jeden terabajt dat a je pfiístupná pro 400 aÏ 500 vojensk˘ch uÏivatelÛ. Funkcionalita systému je vybudována tak, Ïe i pfiímo v terénu mohou uÏivatelé pfiistupovat k IRRIS díky LBS na bezdrátov˘ch pfienosn˘ch zafiízeních.

Vzhledem k tomu, Ïe vozidla jsou vybavena GPS s bezdrátov˘mi modemy, informace zo-

22

brazované v systému obsahují jejich aktuální pozice snímané v reálném ãase.

Agregace dopravních informací

V kaÏdém okamÏiku tisíce vozidel po celém svûtû pfiepravují vojensk˘ materiál a v˘zbroj, vãetnû rÛzn˘ch utajovan˘ch transportÛ.

Vládní agentura MTMCTEA pouÏívá IRRIS ke sledování vût‰iny tûchto nákladÛ v reálném ãase. Systém je v souãasnosti schopen zajistit sledování kdekoliv na území USA a brzy bude poskytovat moÏnost celosvûtového sledování jakéhokoliv nákladu. Jako systém pro agregaci prostorov˘ch informací a mapov˘ch podkladÛ IRRIS obsahuje webovou GIS technologii poskytující celou fiadu mapov˘ch vrstev a aplikací pro osoby rozhodující a odpovûdné za pfiepravu vojensk˘ch nákladÛ. Tito uÏivatelé se pfiihla‰ují do systému pfies internet a zkoumají aktuální podmínky na trasách, které budou vyuÏívat.

Zabezpečení

Bezpeãnost je hlavním kritériem pro systém IRRIS. Webov˘ server pouÏívá pro zabezpeãení a autorizaci pfiístupu protokol SSL. Program zahrnuje nûkolik úrovní pfiístupu, které omezují dostupnost dat a funkcí pro jednotlivé kategorie uÏivatelÛ.

IRRIS pracuje s velice jednoduch˘m grafick˘m rozhraním. Statická prostorová data a údaje o aktuálním poãasí a provozu jsou uloÏeny v centrální databázi IRRIS. Komerãní geoprostorov˘ software zaji‰Èuje vizualizaci, dotazovací a editaãní funkce, které doplÀují data pfii vytváfiení map. Mapy ze systému IRRIS spolu s ostatními informacemi jsou také publikovány na internet komerãním geoinformaãním systémem.

Data

Základním datovou vrstvou IRRIS je komerãnû dostupná digitální dopravní mapa USA. Na této mapû jsou zv˘raznûny pfiedem schválené trasy pro pfiepravu osob a materiálu mezi jednotliv˘mi základnami na území USA. Mapa také obsahuje data z US National Bridge Inventory. Tato data usnadÀují v˘bûr optimální trasy pro konkrétní konvoje. UÏivatelé mají samozfiejmû moÏnost si také zobrazit letecké snímky, Ïelezniãní a fiíãní síÈ,

terminály, trasy pro nebezpeãné náklady a vojenská zafiízení.

Itineráře

V dal‰í fázi systému budou mít uÏivatelé pfiístup k pfiesnému itineráfii popisujícímu plán cesty. V subsystému pro vyhledávání optimálních tras, kter˘ je vyvíjen, uÏivatel jednodu‰e vybere bod zaãátku trasy, cíl a typ vojensk˘ch vozidel, které budou souãástí konvoje. IRRIS poté zpracuje v‰echna aktuální data (provoz, poãasí) spolu se statick˘mi údaji (‰ífika silnice, omezení na jednotliv˘ch úsecích), a pak zobrazí optimální trasu na mapû. Vût‰ina pfiipraven˘ch tras je také nasnímána kamerami z pohledu letadla nebo vozidla. Klinutím na ikonu v mapû si mÛÏe vojensk˘ fiidiã zobrazit geokódované snímky se skuteãnou charakteristikou silnice a potenciálními nouzov˘mi odboãkami. T˘m IRRIS také zpracoval podrobné mapy vojensk˘ch základen, skladi‰È a leti‰È, a tak fiidiã pfiesnû ví, kam má smûfiovat zásilku.

Sledování vojenských nákladů

GISové jádro a agregaãní funkce IRRISu poskytují ideální platformu pro sledování vozidel a nákladÛ v reálném ãase. IRRIS obsahuje nejnovûj‰í sledovací technologie s vyuÏitím GPS jednotek zabudovan˘ch ve vozidlech pro urãování jejich polohy. Satelitní komunikace a online modemy posílají data pfiímo na vzdálen˘ server.

V jednoduché aplikaci mohou vojen‰tí plánovaãi kdekoliv v USA zobrazovat státní nebo regionální mapy a prohlíÏet buì kompletní stav provozu v‰ech vojensk˘ch nákladÛ nebo sledovat jen vozidla s urãit˘m nákladem. Dal‰í funkcí, která se plánuje, je vytvofiení obalov˘ch zón kolem stanoven˘ch tras. Pokud se vozidlo ocitne mimo tuto zónu, spustí se alarm, kter˘ upozorní pfiíslu‰né pracovníky.

Zprávy o počasí a dopravě

Systém IRRIS splupracuje s poskytovatelem publikujícím data o poãasí ve foramátech kompatibilních s GIS, která mohou b˘t v reálném ãase integrována pomocí GISového jádra do systému. Tento poskytovatel posílá pfiedpovûdi a mapy pomocí satelitÛ do jednotliv˘ch agenturních poboãek.

Aktuální pfiehledy o provozu z celého území jsou do IRRISu doruãovány pfies ‰ifrované pfiipojení. Tyto údaje jsou automatizovanû geokódovány pfii vkládání do databáze tak, aby reporty událostí byly umístûny na správn˘ch pozicích v základní mapû.

KdyÏ uÏivatel definuje svoji zájmovou oblast vloÏením poãáteãního a cílového bodu, GIS vyuÏije takto definované hranice pro dotaz do centrální databáze na jakoukoliv událost z dopravy nebo poãasí, která spadá právû do této oblasti. Webov˘ GIS poté s pouÏitím standardních XML proto-

kolÛ poskytne grafické nebo textové zprávy koncov˘m uÏivatelÛm na trase.

Stále ve vývoji

Pro armádu, bezpeãnost, ale ani civilní aplikace tu je‰tû nikdy pfied tím na Webu nebyl jeden portál, kter˘ by byl schopen kombinovat na jednom místû statická data z dopravy, data ze sledování vozidel v reálném ãase spolu s plánováním tras proto, aby usnadnil plánování pohybu osob, vozidel a nákladu. IRRIS stále pokraãuje ve spolupráci s vládními agenturami na hledání nov˘ch moÏností jeho uplatnûní.

Dokonce i pro civilní sektor, kter˘ se nezab˘vá bezpeãností má IRRIS budouc-

nost. Tím, Ïe byl vybudován pomocí otevfien˘ch technologií, poskytuje potenciál pro odbory dopravy jednotliv˘ch státÛ k integraci do jejich informaãních systémÛ dopravní infrastruktury.

Technologické pozadí celého systému

Generálním dodavatelem IRRIS je softwarovû nezávislá konzultaãní firma GeoDecisions (www.geodecisions.com), subdodavateli jsou Intergraph (www.intergraph.com/imgs) a jeho divize Intelliwhere (www.intelliwhere.com) – dodávka LBS fie‰ení, software IntelliWhere LocationServer je základním nástrojem

pro LBS, mapování a routing; GeoMedia WebMap poskytuje v IRRISu publikaci map pro web. Pro centrální databázi je vyuÏíván databázov˘ systém Oracle Spatial firmy Oracle (www.oracle.com). PouÏité datové zdroje: Navigation Technologies (www.navtech.com) – základní mapa, TrafficCast (www.traficcast.com) – data o dopravním provozu, Meteorlogix (www.meteorlogix.com) – údaje o poãasí.

Pozn.: V plném anglickém znûní byl tento text uvefiejnûn v ãasopise Geospatial Solutions, únor 2003 (www.geospatialonline.com).

Jan Velehradsk˘

Sledování dětí v ČR pomocí mobilního telefonu Na‰e sdûlovací prostfiedky letos bombasticky informovaly o v zahraniãí zkou‰ené moÏnosti sledování dûtí pomocí implementovaného ãipu. Loni si se sledovacím modulem hrály dûti i s dospûl˘mi v Praze.

Snaha omezení kriminálních ãinÛ páchan˘ch na dûtech (ale i dûtmi) b˘vá spojována s maximálním dohledem rodiãÛ nad voln˘m ãasem dûtí. Pfii trvalé implementaci ãipu pod kÛÏi (fie‰ení v Anglii nebo Nûmecku) vyvstává otázka humánnosti takového fie‰ení, které lze pouÏít na hlídání automobilu nebo psa, ale u Ïivé lidské bytosti naráÏíme na lidská práva a omezování osobní svobody.

Hon na Širokka pomocí GPS

V roce 2002 na praÏské Bambiriádû pfiedstavilo SdruÏení pfiátel Jaroslava Foglara (SPJF) zajímavou verzi hry z Foglarov˘ch románÛ o Rychl˘ch ‰ípech. Jednalo se vlastnû o modifikaci honu »vontsk˘ch« dûtsk˘ch skupinek na tajemnou postavu ·irokko, která má u sebe JeÏka v kleci – legendární hlavolam a odznak moci v dûtském svûtû.

Klasick˘ hon se odehrává ve ztemnûl˘ch uliãkách starobylé mûstské zástavby. Bambiriádní provedení této hry umoÏnilo pomocí moderních technologií a prostfiednictvím satelitÛ GPS, datového pfienosu GSM a zabezpeãovacího a sledovacího systému Lupus online urãovat v reálném ãase polohu ·irokka v zájmovém území praÏské Letné. ·irokko, kter˘ mûl u sebe touÏebnû hledan˘ hlavolam a GPS pfiijímaã s GSM modulem, nebyl nijak maskován a volnû a nevázanû se pohyboval v prostoru Bambiriády a nejbliωího okolí. Jeho polohové soufiadnice se pfiená‰ely do sledovacího centra (Bambiriádní stan SPJF), kde se vykreslovala na leteckém snímku Letenské plánû jeho aktuální poloha. Úkolem skupin dûtí (tfiíd, rodin, oddílÛ…) bylo pomocí informací o poloze volnû dostupn˘ch ve sledovacím centru (datová projekce na plátno) nalézt pohybující se obãanskou postavu ·irokka a získat od ní hlavolam.

Hra probíhala kaÏdou hodinu s mûnícími se postavami tajemného ·irokka (paní s koãárkem, mladík, dûdeãek, policista…).

Skupina, která odhalila ·irokka, získala ke-

ramick˘ hlavolam JeÏek v kleci a propagaãní materiály SPJF a partnerÛ projektu.

Hra nebo vážná věc

Tato hra (atrakce na veletrhu dûtsk˘ch sdruÏení Bambiriáda) vyboãovala z bûÏnû prezentovan˘ch aktivit ostatních dûtsk˘ch sdruÏení a organizací a právem se setkala se zájmem dûtí, dospûl˘ch i médií.

SdruÏení pfiátel J. Foglara nabízí dûtem, mládeÏi i dospûl˘m volnoãasové aktivity a angaÏuje se i v prevenci dûtské kriminality. SPJF si uvûdomilo, Ïe spousta rodiãÛ vyuÏívá jiÏ dnes mobilní komunikaci k pfiehledu o pohybu sv˘ch dûtí. Mnohé telefony mají v souãasnosti v sobû zabudován modul GPS k urãování polohy a nejbliωí budoucnost jistû pfiinese moÏnost získávání pfiesné polohové informace pomocí GSM a GPS v reálném ãase pfii levném provozu. JiÏ dnes se tímto zpÛsobem monitoruje pohyb draωích osobních vozidel, kamionÛ, zásilek s penûzi, ale tyto sluÏby systému LUPUS on-line vyuÏívá i armádní

kur˘rní sluÏba v NATO, zvlá‰tní oddíly Policie âR aj. Sledovací systém Lupus on-line dosahuje pro potfieby hry nezbytné pfiesnosti (cca 5 metrÛ v poloze) a byla mu zapÛjãena znaãka Czech Made 833520.

Na loÀské Bambiriádû byl systém nasazen v rámci dûtské hry a SPJF touto hrou demonstrovalo nejenom prevenci kriminality u dûtí, ale posunulo oblast GIS i do volnoãasov˘ch aktivit a her.

Organizátofii hry tímto je‰tû jedenkrát dûkují spoleãnostem Princip, a.s., Gepro, s.r.o., Gefos, a.s, VÚGTK, Katedra mapování a kartografie FSV – âVUT a patronu celého projektu ãasopisu Zemûmûfiiã. ·koda, Ïe T-Mobil (Paegas) neposkytl minuty pro bambiriádní datov˘ pfienos zdarma. Hon na ·irokka, o kter˘ byl mezi dûtmi i dospûl˘mi velk˘ zájem, by tak mohl probíhat podstatnû ãastûji.

Adresy: www.princip.cz, www.gepro.cz, www.gefos.cz, www.vugtk.cz, www.bambiriada.cz, www.spjf.adam.cz, www.bohousek.cz (PP SPJF)

Ve stanu se v počítači on-line vyhodnocovala aktuální poloha, která se zobrazovala na promítaném leteckém snímku společnosti Gefos se zákresem bambiriádního městečka jako pohybující se kurzor (ježek v kleci). Hledanou postavou byla i maminka s kočárkem.

Foto: archiv SPJF

23

Přečtěte si

Knižní koutek GEOinformace

V dne‰ní kniÏní hlídce poprvé pfiiblíÏíme produkci jednoho z v˘znamn˘ch zahraniãních nakladatelství, které se systematicky vûnuje vydávání odborné literatury z oblasti geoinformatiky. Jedná se o nûmecké vydavatelství Herbert Wichmann z Heidelbergu, které bylo zaloÏeno v Berlínû v roce 1933 jako vydavatelství technické literatury z oblasti zemûmûfiiãství a geodezie. Po pfiestûhování do Heidelbergu v roce 1994 se roz‰ífiila oblast jeho pÛsobnosti na oblast GIS, DPZ a fotogrammetrie. V˘znamn˘m GIS periodikem tohoto vydavatelství je ãasopis GeoBIT, kter˘ letos uÏ vychází v osmém roãníku. Vydavatelství je dnes souãástí konsorcia Hüthig GmbH, které sdruÏuje nûkolik nûmeck˘ch vydavatelství technické a ekonomické literatury.

GeoMedia. GIS-Arbeitsbuch

Martina Seuss, Robert Seuss Herbert Wichmann Verlag, 2002, ISBN 3-87607-289-2, 244 stran, broÏováno, CD-ROM, doporuãená cena 52 Euro Velmi detailní popis univerzální inteligentní prohlíÏeãky dat GIS GeoMedia, verze 4.0. Kniha je dobfie sestaven˘m prÛvodcem programem s fiadou praktick˘ch cviãení, která jsou zamûfiena jak na správu datov˘ch zdrojÛ, tak tvorbu tématick˘ch map. Vzhledem k tomu, Ïe jeden z autorÛ je souãasnû provozovatelem inÏen˘rské kanceláfie, je kniha zamûfiena na fie‰ení praktick˘ch úloh z oblasti dopravní infrastruktury, pozemkov˘ch úprav a správy majetku. Knihu vyuÏijí zejména zaãáteãníci v oblasti GIS a stfiednû pokroãilí uÏivatelé systému GeoMedia. Zamûfiení jednotliv˘ch kapitol a jejich fiazení umoÏní v‰em uÏivatelÛm GeoMedií seznámit se s tímto systémem krok za krokem. Na CD ROM ãtenáfi najde jak 90 denní funkãní licenci systému GeoMedia, tak datové soubory pro fie‰ení jednotliv˘ch praktick˘ch úloh popsan˘ch v knize. Knihu lze vfiele doporuãit v‰em zájemcÛm o software GIS spoleãnosti Intergraph, zejména tûm uÏivatelÛm, ktefií chtûjí studovat nebo pracovat v nûkteré nûmecky mluvící zemi.

Web-Mapping 2

Telekartographie, Geovisualisierung und mobile Geodienste Editofii: Hartmut Asche, Christian Herrmann Herbert Wichmann Verlag, 2003, ISBN 3-87907-388-0, 208 stran, broÏováno doporuãená cena: 40 Euro Kniha je souborem ãlánkÛ vûnovan˘ch GIS v prostfiedí internetu/intranetu a vyuÏití GIS v terénu, resp. v mobilních zafiízeních, vãetnû

24

mobilních telefonÛ s podporou protokolu WAP. Sborník prací je rozdûlen na pût, pfiibliÏnû stejnocenn˘ch ãástí. První ãást je vûnována presentaci dynamick˘ch dat GIS v prostfiedí internetu, kdy jsou v˘stiÏnû charakterizovány moÏnosti prezentace dat GIS v prostfiedí webu. Druhá ãást sborníku se vûnuje technice prezentace vektorov˘ch dat na webu, vãetnû podrobné charakteristiky jednotliv˘ch pracovních nástrojÛ a pouÏívan˘ch datov˘ch formátÛ.

Tfietí ãást pfiiná‰í pfiíklady nûkolika aktuálních aplikací, od vizualizace váleãného taÏení Napoleona do Ruska, pfies zdravotní atlas Holandska, virtuální atlas ·védska po prezentaci virtuálních systémÛ GIS vyuÏívající nástroj TerraView. âtvrt˘ soubor ãlánkÛ je vûnován mobilním aplikacím GIS, jak z pohledu pouÏívan˘ch technologií, tak z hlediska praktického vyuÏití pfienosu dat GIS pomocí protokolu WAP. Poslední ãást je vûnována aplikacím GIS v prostfiedí internetu/intranetu z hlediska jednotliv˘ch technologick˘ch postupÛ a OpenGIS standardÛ.

Knihu lze vfiele doporuãit zejména v‰em zájemcÛm o práci s GIS v prostfiedí internetu/intranetu.

Angewandte Geographische Informationsverarbeitung XV

Beiträge zum AGIT-Symposium Salzburg 2003 Editofii: Josef Strohl, Thomas Blascke, Gerald Griesebner Herbert Wichmann Verlag, 2003, ISBN 3-87907-392-0, 588 stran, broÏováno doporuãená cena 85 Euro Kniha pfiedstavuje soubor referátÛ pfiednesen˘ch na leto‰ním zasedání konference AGIT v rakouském Salzburgu. Jednání konference je vûnován samostatn˘ pfiíspûvek v tomto ãísle a tudíÏ se soustfiedím jen na vyzdviÏení nejv˘znamnûj‰ích pfiíspûvkÛ publikovan˘ch v tomto sborníku. Sborník obsahuje celkem 71 pfiíspûvkÛ ze v‰ech v˘znamn˘ch oblastí aplikace

geografick˘ch informaãních systémÛ.

Velká ãást pfiíspûvkÛ se soustfieìuje na aplikace systémÛ GIS v ekologii. S ohledem na katastrofální záplavy ve stfiední Evropû v roce 2002 je vût‰í poãet pfiíspûvkÛ aktuálnû vûnován moÏnostem a praktick˘m aplikacím GISu v zátopov˘ch oblastech, zejména povodí R˘na a Labe. Znaãná ãást pfiíspûvkÛ leto‰ního AGITu, které jsou publikované v tomto sborníku se soustfieìuje na aktuální problémy péãe o území, jeho vyuÏití, monitorování rostlinného krytu a monitorování lokálních pfiírodních jevÛ (sesuvy, laviny, roz‰ífiení rÛzn˘ch biotopÛ). V˘znamné místo ve sborníku mají rovnûÏ fie‰ení GIS z oblasti územního plánování a vyuÏívání dopravní infrastruktury. Sborník nabízí ucelen˘ pohled na poslední zasedání v˘znamného setkání uÏivatelÛ systémÛ GIS z nûmecky mluvících zemí.

Z nabídky dalších nakladatelství: Peter Fisher, David Unwin (editofii)

Virtual Reality in Geography Taylor & Francis, leden 2002 304 str., ISBN: 074840905X

Michael Abbey, Mike Corey, Ian Abramson Oracle9i – Základy práce s databází Oracle9i SoftPress, 2002 480 str., ISBN: 8086497240 Pokud jste v rámci své práce neabsolvovali jiÏ nûjaké ‰kolení na Oracle, urãitû se vám na tuto knihu v knihovnû prá‰it nebude. Kniha téÏ obsahuje tipy a pfiíklady z praxe. redakce

Profesionální GIS/GPS do dlanû jedné ruky

GS20 Pfiesn˘ GPS ãip Indigo s integrovanou anténou, pfiíjem satelitních korekcí WAAS / EGNOS

Úplné informace o stavu GPS vãetnû stálého monitorování pfiesnosti mûfiení

Tlaãítko kontextového menu má obdobnou funkci jako pravé tlaãítko na my‰i v MS Windows

Velk˘ grafick˘ LCD displej pro pfiehledn˘ sbûr dat, editaci, vkládání atributÛ a vytyãování

Klávesnice ve stylu mobilních telefonÛ pro rychlé psaní textÛ, duplikovaná tlaãítka enter a ‰ipky na boku pfiístroje

PowerPage – schopnost rychlého listování mezi více aplikacemi, které mohou b˘t otevfieny na pozadí

Rádiové »Bluetooth« rozhraní pro komunikaci s externími zafiízeními a pro pfienos dat

Porty pro externí zafiízení, pfienos dat a pfiípadné pfiipojení externí GPS antény

Sbûr dat pro vበGIS nebyl nikdy pfiedtím tak snadn˘.

GEFOS, a.s., Zastoupení Leica Geosystems pro âR Kundratka 17 180 82 Praha 8 – LibeÀ Tel.: 283 842 620, fax: 283 842 621 E-mail: obchod@gefos.cz Internet: www.gefos.cz/leica

25

Předseda ČÚZK o geodatech

data

V rámci rozhovoru redakce s pfiedsedou âeského úfiadu zemûmûfiického a katastrálního ing. Karlem Veãefie do‰lo i na geoinformatiku...

Foto archiv redakce

Svoji vizi resortu jste loni v bfieznu kromû spolehlivého katastru vidûl také v zabezpeãení základní geoinformaãní infrastruktury. Jaká je finanãní dostupnost geodat? Konkrétnû tfieba kolik zaplatí resortu âÚZK obec s roz‰ífienou pÛsobností za data z KN a ortofotomapu svého území (cca velikosti 1/3 okresu)? Pfiedpokládáte rozdílné poplatky pro komerãní úãely a nûjaké manipulaãní poplatky pro ‰koly, státní orgány atd.? Pr˘ dokonce nabízíte i data s omezenou ãasovou licencí (na 5 let)?

V projektu Národní geoinformaãní infrastruktura, kter˘ obsahuje hlavní zámûry ohlednû základních datov˘ch zdrojÛ, resort pokraãuje pfiesto, Ïe není odpovídajícím zpÛsobem podporován financováním ze státního rozpoãtu. Hledáme moÏné úspory a cesty k zaji‰tûní hlavních cílÛ s men‰ím objemem prostfiedkÛ. Cenová politika resortu v oblasti mapové produkce mimo KN je zcela zfietelnû vedena snahou o vytvofiení takov˘ch podmínek, které nebudou vyuÏití na‰ich produktÛ zbyteãnû bránit. Dal‰ím z takov˘ch krokÛ je sníÏení cen napfi. ZABAGED, ale i dal‰ích produktÛ, ke kterému do‰lo pfied nûkolika mûsíci. V‰echny informace jsou dostupné na na‰ich internetov˘ch stránkách, vãetnû informace o 50% slevû pro správní úfiady, územní samosprávu a ‰koly. Nemám ihned po ruce cenové údaje ve vztahu k obcím s roz‰ífienou pÛsobností, ale mohu uvést údaje zpracované pro kraje. Vezmeme-li kraje stfiední velikosti, jak˘mi jsou Královéhradeck˘, Pardubick˘, Olomouck˘ nebo tfieba Ústeck˘, pak ortofoto v ‰edé ‰kále vychází v rozmezí 60 aÏ 70 tis. Kã, rastrová základní mapa âR 1 : 10 000 pfiibliÏnû 40 tis. Kã a ZABAGED pfiibliÏnû 300 tis. Kã. Toto jsou ceny pfii jednorázové platbû, uÏivatelÛm jsou

130 let čekali na stoletou vodu ve Spolaně Neratovice âeská poboãka hnutí Greenpeace se obrátila na na‰i redakci s Ïádostí o pomoc pfii vymûfiení hladiny stoleté vody u Spolany Neratovice.

24. ledna 2002 (pÛl roku pfied srpnov˘mi záplavami) jsme za pomocí rotaãního laseru a pod dohledem médií (i nûmeck˘ch televizí) vyznaãili pfied vrátnicí Spolany (dál

26

v‰ak nabízeny také dlouhodobûj‰í smlouvy, na jejichÏ základû mohou získávat v rámci této ceny i aktualizovaná data a platba se bez jakéhokoli nav˘‰ení rozkládá do tfií let. Jestli tato nabídka vyvolává dojem ãasovû omezené licence, pak jde o omyl; ten, kdo by chtûl po tfiech letech v tomto reÏimu pokraãovat, naváÏe nov˘ smluvní vztah pro aktualizaci dat, kde se podmínky pro jednotlivé produkty li‰í, napfi. pro ZABAGED se hradí 25 % z ceny za první pofiízení pfii nahrazení aktualizovan˘mi listy a vÏdy jen za tyto konkrétní aktualizované listy. Pau‰ální poplatek za aktualizace budeme nabízet po roce 2005, aÏ toto dílo pfiejde do ustáleného aktualizaãního procesu. I u ostatních produktÛ je v souãasnosti asi nejlep‰í hradit pouze konkrétní, v daném roce aktualizované listy, u rastrÛ ZM–10 jde o 15 % pÛvodní ceny. Nechci spekulovat, co je skuteãn˘m dÛvodem ‰ífiení rÛzn˘ch m˘tÛ o cenách tûchto produktÛ, jak velk˘ podíl na tom má neochota mnoha uÏivatelÛ platit státnímu úfiadu za data nebo na‰e malá schopnost jednání s uÏivateli. Bude to zfiejmû urãitá smûs tûchto dÛvodÛ. Osobnû by pro mne bylo nejjednodu‰‰í, kdyby Ministerstvo financí rasantnû sníÏilo pfiíjmy rozpoãtové kapitoly âÚZK a já se nemusel stále dohadovat se stoupenci my‰lenky »informaãního komunismu«. Taková zmûna v‰ak není reálná s ohledem na rozpoãtovou situaci a za nûkolik let po vstupu âR do EU by se zfiejmû ukázala jako velk˘ omyl, kdyÏ Ïádná z národních mapovacích agentur dne‰ních ãlensk˘ch zemí EU takto nepostupuje.

Soubor popisn˘ch informací KN je zpoplatÀován podle platné vyhlá‰ky a roãní aktualizace dat prÛmûrného kraje vyjde zhruba na 300 tis. Kã. Pokud nedojde ke sníÏení pfiíjmÛ, které musíme odvádût do státního rozpoãtu, nedojde ani ke sníÏení tûchto poplatkÛ.

Podafiilo se vyfie‰it problém s MF âR, kdy máte ostatním státním orgánÛm úãtovat poplatky za data ZABAGED, KN, ortofoto? Kolik penûz se minul˘ rok takto pfiesunulo v rámci státního rozpoãtu z jedné kapsy do druhé? Jaká

je to ãást z celkov˘ch pfiíjmÛ âÚZK za data a mají tyto pfiesuny financí podle va‰eho názoru smysl?

Na tuto otázku jsem jiÏ zãásti odpovûdûl.

Platby v rámci státního rozpoãtu âR nejsou tak rozsáhlé, jak se nûktefií domnívají, odhadoval bych je za loÀsk˘ rok v rozmezí 20 aÏ 30 mil. Kã i pfii zapoãtení plateb okresních úfiadÛ, neboÈ státní orgány vût‰inou dostávají data zdarma. Je v‰ak tfieba rozli‰ovat mezi státním rozpoãtem a rozpoãty územních samosprávn˘ch celkÛ. Z tûchto rozpoãtÛ plynuly pfiíjmy za data v objemu pfiibliÏnû 40 mil.

Kã a kdybychom vzali v úvahu i Pozemkov˘ fond, ‰lo by o dal‰ích více neÏ 20 mil. Kã.

To dohromady ãiní polovinu pfiíjmÛ rozpoãtové kapitoly âÚZK. Platby za data svÛj smysl bezpochyby mají a i v tûch pfiípadech, kdy poskytujeme bezplatnû, vyãíslujeme pro státní závûreãn˘ úãet hodnotu takto poskytnut˘ch dat. KdyÏ pominu znám˘ argument, Ïe toho, co je zadarmo si nikdo neváÏí, jsou tu dal‰í dÛleÏité aspekty. Poplatky regulují objem poÏadavkÛ na poskytnutí údajÛ, neboÈ uÏivatel musí zvaÏovat, zdá dá pfiednost tomuto nebo jinému v˘daji. Uvádím ãasto pfiíklad dálkového pfiístupu k údajÛm katastru, kter˘ by v pfiípadû bezplatnosti znamenal velké riziko zahlcení centrální databáze, jak˘m pro‰el v minulosti obchodní rejstfiík, kter˘ tomuto riziku ãelí fiádovû v˘konnûj‰ím HW ve srovnání s CDB KN. Pfiitom jde o v˘raznû men‰í registr s jednodu‰‰ím obsahem.

UÏivatel, kter˘ má pocit, Ïe stát musí v‰echno zaplatit, má ãasto mnoho poÏadavkÛ na obsah a aktuálnost dat. O tom, jestli nûkteré poÏadavky na data nejsou pfiehnané, zaãne uvaÏovat tehdy, kdyÏ je konfrontován s náklady na realizaci svého poÏadavku. Na druhé stranû produkce nehrazen˘ch v˘stupÛ v zemûmûfiictví, kde nejde o v˘sledky správního procesu, mÛÏe vést ke zhor‰ení jejich kvality. Zákazník dostává v˘stupy zdarma a tak je jeho pozice jako zákazníka oslabena. (rp) Cel˘ rozhovor naleznete v ãasopise Zemûmûfiiã ã. 4/2003 nebo na www.zememeric.cz, id=715

nebyl nikdo vpu‰tûn) hladinu záplavové stoleté vody. Stoletá voda by tekla do areálu chemiãky nejen pfies plot, ale i okny vrátnice. Podle mapy a úrovnû okolního terénu nebylo pochyb, Ïe by voda zaplavila i dioxiny kontaminované haly.

Vedení chemiãky tvrdo‰ijnû odmítalo moÏnost zaplavení nebezpeãn˘ch míst. Riskování vyplavení dioxinÛ, které jsou v dosahu oãekávané stoleté vody, je nepochopitelné, ale nátlak ekolo-

gÛ pfieci jenom pomohl. I kdyÏ v Neratovicích nikdo tak velkou vodu nepamatoval (není divu, vÏdyÈ na Labi stoletá voda nebyla jiÏ 130 let), do‰lo alespoÀ k obezdûní kontaminovan˘ch míst. Tato zeì zabránila ekologickému zamofiení dolního toku Labe o 6 mûsícÛ pozdûji. Modifikace dioxinÛ ze Spolany pouÏívali Ameriãané ve válce ve Vietnamu (Agent Orange) a je‰tû dnes tam nic neroste. (zs) Více na www.zememeric.cz /02-05/spolana.html

Pozvánky na GEOakce

Dovolujeme si pozvat na‰e ãtenáfie na následující akce, které ãasopis GEOinformace mediálnû podporuje: ▼

30. 9. – 1. 10., Brno – uÏivatelská konference GeoForum cs 2003; info-cz@intergraph.com, www.intergraph.com/cz ▼ 11.10., Litomûfiice – 39. roãník Geodesia rallye s prvky geomatiky; OS VIVA GEODESIA, www.geos.cz ▼ 23. 10., Tfiebíã – semináfi Katastr nemovitostí – ISKN; Spolek zemûmûfiiãÛ Brno, kolman.j@quick.cz, www.zememeric.cz/diar ▼ 29. 10., Praha – 1. roãník vefiejné studentské soutûÏe Studentská konference; miluse.valentova@arcdata.cz, 224 190 511 ▼ 30. – 31.10., Praha – 12. konference uÏivatelÛ GIS ESRI a ERDAS; ARCDATA; office@arcdata.cz, www.arcdata.cz ▼ 12. – 13. 11., Seã u Chrudimi – 9. Setkání uÏivatelÛ GEPRO a ATLAS; Pointer; www.gepro.cz/sec2003 ▼ 19. l1., cel˘ svût – Den GIS 2003; ESRI; www.gisday.com, www.arcdata.cz Úpln˘ v˘pis akcí naleznete na: www.GEOinformace.cz/diar

Co je Den GIS?

19. listopadu 2003 oslavíme Den geografick˘ch informaãních systémÛ jiÏ popá-

Partneři CAGI

âasopis GEOinformace se v létû stal mediálním partnerem CAGI – âeské asociace pro geoinformaci.

19. ãervna 2003 schválilo pfiedsednictvo CAGI své první strategické ãleny CAGI, kter˘mi se staly spoleãnosti GEPRO, s.r.o. a Intergraph âR, s.r.o.

CAGI se za 6 let své existence stala uznávanou odbornou platformou. SdruÏuje geoin-

té. V loÀském roce se ke Dni GIS pfiipojilo celkem 11 ‰kol a organizací z âR. Den GIS (GIS Day) je v˘znamná událost, pfii které uÏivatelé technologie geografick˘ch informaãních systémÛ otevírají dvefie ‰kolám, profesionálÛm, ktefií se zab˘vají zpracováním dat o území, i ‰iroké vefiejnosti, aby ukázali konkrétní aplikace vytvofiené touto dÛleÏitou technologií. KaÏd˘ rok pofiádá Den GIS tisíce firem a ‰kol po celém svûtû a informují miliony dûtí i dospûl˘ch o pfiínosu geografie a poãítaãového zpracování geograficky vázan˘ch dat.

Cílem Dne GIS je pfiedev‰ím popularizovat celosvûtovû technologii GIS, která ovlivÀuje nበkaÏdodenní Ïivot, umoÏÀuje lépe porozumût v‰emu, co nás obklopuje a pfiedev‰ím integruje informace. Chcete-li se dozvûdût více o Dni GIS a o tom, jak se k této aktivitû mÛÏete pfiipojit, nav‰tivte webovou stránku www.gisday.com, www.arcdata.cz, www.GEOinformace.cz.

Na svûtû je sice více neÏ 2 000 000 uÏivatelÛ, ale spousta lidí neví o technologii GIS a o pfiínosu pro jejich kaÏdodenní Ïivot vÛbec nic. Den GIS je také v˘borná pfiíleÏitost jak pfiedstavit práci s technologií GIS kolegÛm na pracovi‰ti, vedení podniku, studentÛm, náv‰tûvám atd. (zs) formaãní komunitu tvofienou uÏivateli, producenty, specialisty, pedagody a firmami zab˘vajícími se geoinformací, geoinformaãními systémy a technologiemi.

CAGI reprezentuje tuto komunitu ve vztahu k ústfiedním orgánÛm vefiejné správy a dal‰ím domácím i zahraniãním partnerÛm. CAGI hledá a prosazuje fie‰ení k odstranûní bariér.

Redakce vûnuje pfiedplatné na rok 2003 i 2004 kaÏdému novému individuálnímu i kolektivnímu ãlenu CAGI.

Čísla čísla Databáze článků na www.GEOinformace.cz

V polovinû záfií 2003 pfierostl identifikátor »id« ãlánkÛ v databázi pfiíspûvkÛ geoinformaãního portálu ãasopisu GEOinformace poãet 900. ▼ Ve stejnou dobu v roce 2002 to bylo 421. ▼ Portál shromaÏìuje také informace o pofiádan˘ch akcích na www.GEOinformace.cz/diar. Organizátofii akcí mají vzdálen˘m pfiístupem moÏnost editovat údaje o akci a udrÏovat tak databázi aktuální. ▼ První záznam byl 13. 6. 2002 s názvem Bleskové zhodnocení prvního dne konference GIS Seã. ▼ 21. 8. 2002 byla na tomto webu vyvû‰ena následující v˘zva: Dopravní podnik hl. m. Prahy musí fie‰it popovodÀovou pfiepravní situaci MHD, která se mûní kaÏd˘ den (otevfiení nov˘ch mostÛ, ulic, stanic metra, návrat lidí z prázdnin...). Jedná se o klasické úlohy síÈové anal˘zy a propustnost systému. Jste ochoten a schopen nûkdo pomoci DP v této sloÏité situaci?

Kontakt a dal‰í info v redakci ãasopisu GEOinformace.

Objednejte si âasopis GEOinformace si mÛÏete objednat: ▼ pfies

web na adrese www.geoinformace.cz ▼ e-mailem po‰lete kontaktní údaje na adresu predplatne@geoinformace.cz ▼ po‰tou po‰lete na adresu redakce vyplnûn˘ formuláfi.

Pfiedplatné na rok 2004 je 196 Kã.

Název firmy: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Titul: . . . Jméno: . . . . . . . . . . . . . . . .

Pfiíjmení: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Adresa: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ...............................

PSâ: . . . . . . Mûsto: . . . . . . . . . . . . . . .

Tel., fax: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Mobil: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

E-mail: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Web: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Iâ: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

DIâ: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ã. úãtu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Datum a podpis: . . . . . . . . . . . . . . . . . .

27