Geodata jako obsah pro webové služby ▼ Data pro GIS... ▼ Používejte svá data lépe... ▼ Vzhled jevu jako ekvivalent termínu feature... ▼ GINIE ▼ Workshop Pohansko ▼ GISáček ▼ GEOaplikace a geodata na ISSS ▼ ArcGIS 8.3 ▼ 6 let od vzniku CAGI ▼
GEO informace
jarní číslo (březen – červen)
1/2003
časopis geoinformační komunity
w w w. g e o i n f o r m a c e . c z redakce@geoinformace.cz
Datová integrace
Implementaãní sluÏby Web GIS
Mobilní technologie
Datov˘ sklad
Intergraph âR, spol. s r. o. info-cz@intergraph.com www.intergraph.com/cz
Geodata a webové služby – budoucnost služeb s geodaty již nyní JiÏ del‰í dobu pfiedstavují interoperabilita a integrace s ostatními informaãními systémy základní poÏadavky na geodata, resp. geoinformaãní systémy. MoÏnost práce pouze s tûmi daty, která v dan˘ okamÏik skuteãnû potfiebuji a ve formátu, kter˘ danému úãelu vyhovuje, je proto samozfiejm˘m poÏadavkem kaÏdého, kdo pracuje s geodaty. Standardizace, webové služby a geodata
2
Nejvíce dÛleÏitá jsou v celém systému geodata. ESPACE má proto uzavfienu smlouvu o spolupráci se Zemûmûfiick˘m úfiadem, kter˘ poskytl data ZABAGED (www.cuzk.cz) v mûfiítkách 1:10 000 a 1:50 000 a ortofotomapy v mûfiítku 1:10 000. Tím je datovû pokryta celá âeská republika, a tudíÏ umoÏÀuje vyuÏít potenciálu webov˘ch sluÏeb TerraMapServeru kterémukoliv uÏivateli.
Ve‰keré zmínûné trendy a poÏadavky mohou b˘t pfiivedeny k Ïivotu prostfiednictvím standardizace. Na základû v‰eobecnû pfiijat˘ch otevfien˘ch standardÛ tak mÛÏe vzniknout infrastruktura, která standardizuje pofiizování, správu a poskytování geodat. Hlavní v˘hodou plynoucí ze standardizovaného pfiístupu k datÛm bude pro obû strany, tj. jak pro poskytovatele dat, tak pro jejich uÏivatele, jejich snaz‰í dostupnost. Následnû z toho vyplynou i vy‰‰í nároky na kvalitu geodat a ãastûj‰í aktualizace ve frekventovan˘ch oblastech. Souãasná orientaci na objektov˘ pfiístup a správa geodat v databázích umoÏÀuje vytváfiet webové sluÏby. Ty jsou doposud známy pfiedev‰ím z bûÏného IT svûta, ale s jejich pomocí se svût geoinformatiky pomalu, ale jistû dostává do hlavního proudu. Na‰tûstí s mediálním znám˘m krachem internetov˘ch dot com firem v roce 2001 nezmizela fie‰ení pro elektronické obchodování (e-commerce). Ta prokázala svoji Ïivotaschopnost a proto se dnes mÛÏeme setkat s webov˘mi sluÏbami i v geoinformatice. Propojením geoinformaãních systémÛ s fakturaãními systémy se postupnû roz‰ífií sluÏby, umoÏÀující poskytnout a prodat geodata komukoliv, kdykoliv a v libovolném mnoÏství. A to navíc v bezchybné kvalitû v porovnání s lidskou obsluhou.
Webové sluÏby ve své podstatû zjednodu‰ují zpÛsob, jak se uÏivatel, kter˘ potfiebuje urãitou informaci, dostane ke geodatÛm. Nejstar‰í, ale zároveÀ také nejménû efektivní je fyzická cesta, kdy si subjekt objedná data urãit˘m kanálem (telefonicky, e-mailem, faxem) a geodata jsou mu dopravena na fyzickém médiu (CD-ROM, DVD, ZIP...), pfiípadnû si je musí osobnû vyzvednout. Lep‰ím (jednodu‰‰ím, efektivnûj‰ím, ménû chybovûj‰ím) zpÛsobem je vyuÏítí metadat k vyhledání potfiebn˘ch geodat a jejich následné získání prostfiednictvím webového portálu vyuÏívajícího webové sluÏby. Webové sluÏby slouÏí jako propojující prvek. UÏivateli umoÏÀují prostfiednictvím aplikace získat geodata bez starostí o to, kam zavolat ãi poslat e-mail a sloÏitû popisovat, o která data máte zájem (a v závûru pfiípadnû dostat jiná data neÏ jsme poÏadovali).
TerraMapServer a ESPACE
Knoflík
V polovinû bfiezna, tûsnû po konferenci ISSS v Hradci Králové, upoutala sv˘m oznámením spoleãnost ESPACE Morava. TerraMapServer GmBH, nûmecká firma poskytující v Nûmecku na svém webovém portálu geodata, totiÏ uzavfiela s ESPACE smlouvu o zastupování na území âeské republiky. Zastoupení umoÏÀuje firmû ESPACE vyuÏívat silné infrastruktury TerraMapServeru k poskytování geodat z území âeské republiky. Technologickou infrastrukturu tvofií .NET se standardizovan˘mi XML schématy. Velice dÛleÏit˘m je provázání aplikace s platebním a úãetním systémem, kter˘ umoÏÀuje protokolování pfiístupÛ a úãtování za získaná data.
Pro „bûÏného" uÏivatele je vedle TerraMapServeru k dispozici tzv. „Knoflík", kter˘ je vlajkovou lodí aplikací vyuÏívajích sluÏeb TerraMapServeru. Knoflík je webová sluÏba s transakãním pfiístupem k datÛm (zjednodu‰enû fieãeno je to podobné jako v bance, kde se transakce buì provede, tj. data se pfievedou z jedné strany na druhou, dojde k zúãtování, nebo nedojde vÛbec k niãemu, protoÏe transakce nemohla b˘t z nûjakého dÛvodu dokonãena), kterou si uÏivatel jednou nainstaluje a s vyuÏitím webu se pfiipojuje k TerraMapServeru, ze kterého získává data.
Geodata a uživatel
Jednoduché rozhraní Knoflíku, upozorňující uživatele o ceně a rozsahu geodat. Po schválení transakce je možné mapu vložit např. do prostředí MS Wordu. Instalace je jednoduchá (www.terramapserver.com/cz), po jejím dokonãení se Knoflík objeví jako jedno z tlaãítek v nabídce MS Wordu. Po konfiguraci je samotné vyhledávání otázkou minut. V˘hodou celého pfiístupu je automatické zobrazování aktuální ceny transakce. UÏivatel tak v kaÏdém okamÏiku vidí, kolik jej bude stát, pokud si data zakoupí. Po odsouhlasení platby je moÏné mapu uloÏit nebo pfiímo vloÏit do aktuálního dokumentu. Knoflík je pouze jedním ze zpÛsobÛ získání geodat. Stále je zde »klasick˘« zpÛsob získání geodat prostfiednictvím objednávkového formuláfie. I zde má uÏivatel k dispozici rozsáhlé moÏnosti v˘bûru dat a moÏnosti prostorového vyhledání. Tento zpÛsob je vhodn˘ pfii vût‰ích objemech dat (napfi. polovina republiky apod.), v bûÏn˘ch pfiípadech postaãí uÏivateli Knoflík.
Další webové služby a co můžeme očekávat Webové sluÏby se v posledních dvou letech pomûrnû dobfie rozvíjejí. Hlavním dÛvodem jsou ãastûj‰í poÏadavky uÏivatelÛ, tj. tûch co platí, na snaz‰í pfiístup k datÛm. ArcData Publishing Program ãi T-MapServer mohou poslouÏit jako pfiíklady sluÏeb poskytování geodat prostfiednictvím webu. TerraMapServer a aplikace »Knoflík« jdou v tomto smûru o kus dále – vyuÏívají standardní webové sluÏby bez dal‰ích proprietárností. Do budoucna bychom se mohli doãkat bûÏného propojení geoinformaãního systému s poskytovatelem dat, a namísto ukládání dat do vlastní databáze bychom mohli data získávat prostfiednictvím webov˘ch sluÏeb. Webová sluÏba umoÏÀuje pfiístup ke vÏdy aktuálním datÛm. Propojíme-li GIS s metadatov˘m systémem, kter˘ v sobû uchovává informace o poslední aktualizaci poÏadovan˘ch dat, mÛÏeme se je‰tû pfied „nákupem" rozhodnout, zda si data skuteãnû vyÏádáme (a zaplatíme), anebo zda si vystaãíme J. Velehradsk˘ s aktuálními.
Obsah Datov˘ sklad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 Geodata a webové sluÏby . . . . . . . . . . 2 Data pro GIS na dosah . . . . . . . . . 4 – 6 PouÏívejte svá data lépe aneb co je to business intelligence . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Autodesk – Express Viewer, GeoMedia Viewer, OpenDGN pro Generaci V8, ProhlíÏeãka nového v˘mûnného formátu, ProhlíÏeãka MISYS–View . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Workshop Pohansko 2002: Poãítaãová podpora v archeologii . . 8 – 9 Vzhled jevu jako ekvivalent termínu feature v ãeském pfiekladu mezinárodních norem geografické informace . . . . . . . . . . . . . . . . 10 – 11 Web ãísla – Kyberprostor . . . . . . . . . . 11 ÚTP âR – nekoneãn˘ pfiíbûh (ocenûn˘ poster) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 – 13
Zpráva o prÛbûhu studentské konference GISáãek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 Prostorové informace na internetov˘ch vyhledávacích serverech . . . . . . . 15 Geoaplikace a geodata na konferenci Internet ve státní správû a samosprávû, CAGI na ISSS, Geoaplikace roku, Ocenûné GEOaplikace, ZpfiístupÀování geodat v âR a EU, Geoinformace jako souãást vefiejné správy . . . . . . . . . . . . 16 Jarní Seã gisafiÛ... aneb co psal »Seãsk˘ zpravodaj« . . . . . . . . . . 17 6 let od vzniku CAGI . . 18 GINIE – evropsk˘ projekt . . . . . . . . . . . . . . . 19
GEOinformace – ãasopis geoinformaãní komunity Toto ãíslo vychází v nákladu 3 500 ks. (ISSN 1211-488X) Na vybran˘ch akcích zdarma. ▼ vydavatel:
KLAUDIAN PRAHA, s.r.o. ing. Radek Petr
▼ ‰éfredaktor:
Gepro distribuuje verze 6, Hydrosoft Praha, Sirion a T- Mapy se spojili, GPS ve vozidlech stráÏníkÛ, 10 let ãeského katastru nemovitostí, Standard ISVS pro technickou mapu mûsta, Ruãní GPS a mobilní mapování . . . . . . . . . . . . 19 Projekt pro zpfiístupnûní geodat v Maìarsku, Certifikát o shodû se SAP R/3, In Service pro 4 miliony zákazníkÛ, G/Electric umoÏÀuje rozvoj firmy, Kompletní fie‰ení, Elektfiinu i internet, Grant pro univerzitu, Nová digitální kamera . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 GeoForum cs 2003 – pozvánka . . . . 20 Digitální planeta zemû na obzoru . . . 21 KniÏní koutek – Du‰e krajiny, The GIS Book, Internet GIS, Geografhic Information Analysis . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 ArcGIS 8.3 se zamûfiuje na topologii a editaci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 1 000 mûstsk˘ch GIS v rozvojovém svûtû, ¤ízení kvality dat . . . . . . . . . . . . . 22 Akce v roce 2003 . . . . . . . . . . . . . . . 23 Stav digitalizace katastrálních map k 31. 3. 2003 . . . . . . . . . . . . . . . . . 23
Data âÚZK
Upozornûní – stránky âÚZK . . . . . . 23 Objednávkov˘ kupón ãasopisu GEOinformace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 Slevov˘ kupón na semináfi Katastr nemovitostí z právního hlediska . . . . . . . 23 Arc GIS 8.3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 Obsah pfiedcházejících ãísel naleznete na www.geoinformace.cz/archiv âlánky vyjadfiují názory autorÛ. ▼ redakce,
objednávky, pfiedplatné, distribuce a inzerce na adrese: Klaudian Praha – GEOinformace, Radlická 2, 150 23 Praha 5 ▼ tel./fax: 251 565 572, 603 787 118 ▼ e-mail: redakce@geoinformace.cz ▼ web: http://www.geoinformace.cz ▼ objednávkov˘ kupon naleznete na stranû 23 a na WWW, cena v r. 2003 je 196 Kã.
VáÏení a milí ãtenáfii V tomto ãísle se vám pokou‰íme pfiedloÏit pfiehled datov˘ch zdrojÛ pro va‰e geografické informaãní systémy i s nûkter˘mi ukázkami pro va‰i pfiedstavu o jaká data se vlastnû jedná. Pfiedstavujeme i on-line webovou sluÏbu k poskytovaní geodat, ale jistû toto bude je‰tû dlouho Ïhavé tema. Osobnû mû pfiekvapil pfiíspûvek o konkrétním nasazení GIS v archeologii a o historick˘ch informaãních systémech. Snad i vás to utvrdí o moÏnostech vyuÏití geografick˘ch informaãních systémÛ. Tento pfiíspûvek by mohl b˘t inspirativní i pro v˘vojáfie SW, neboÈ v archeologii se spolu vzájemnû setkávají jak dávné kultÛry, tak i nejrÛznûj‰í souãasné databáze. Dal‰í Ïhavé tema. Neb˘vale velkou pozornost a nûkolikeré ãtení si zaslouÏí pojednání o ãesk˘ch ekvivalentech velmi frekventovaného anglického odborného termínu »feature«. Tento ãlánek je velmi teoretick˘, ale zásadní. Proto do obsahu ãasopisu právem patfií. âtûte jej pozornû. Zpráva o prÛbûhu studentské konference dává tu‰it, Ïe studentské aktivity jsou jednou z oblastí, které chce na‰e redakce podporovat. Mladická horlivost totiÏ ãasto pfiiná‰í pozoruhodné v˘sledky. Úãastníci odborn˘ch akcí vûdí, Ïe GEOinformace b˘vá pfii tom. Nûkdy dokonce vycházejí pfiímo na akci i mimofiádná ãísla GEOinformace. Tak tomu bylo na Seãi »v lesnictví a zemûdûlství«, ale i »ve vefiejné správû«. Znaãnou ãást obsahu vûnujeme i CAGI a jejim aktivitám. ·est let práce této asociace slaví úspûchy nejenom doma, ale i v zahraniãí. SoutûÏ GEOaplikace roku a zapojení do projektu GINIE je jen nepatrn˘m nahlédnutím do aktivit CAGI. CAGI se podílela i na závûrech konference ISSS o zpfiístupnûní geodat v âR a EU a o geoinformaci jako souãásti vefiejné správy. Jistû vám to na pestré stránce ISSS neunikne. Va‰e vzdûlávání pomocí tradiãního kniÏní koutku je v tomto ãísle doplnûno i o slevov˘ kupon na odbornou akci. MoÏná by teì mûl následovat slogan, Ïe pfiedplatit si GEOinformaci se díky rÛzn˘m slevám vyplatí, ale doufám, Ïe kromû slev najdete v obsahu i spoustu zajímavého a potfiebného. Doufám, Ïe si u nûkter˘ch pfiíspûvkÛ v‰imnete identifikace napfi. (ID = 333), která pochází z na‰eho rozvíjejícího se »kaÏdodenního« informaãního servisu na www.GEOinformace.cz. Doufám, Ïe si stále se rodící ãasopis pfiedplatíte a oblíbíte. Nebo radûji oblíbíte a pfiedplatíte. Moc nám tím pomÛÏete. Radek PETR
3
Data pro GIS na dosah Nejv˘znamnûj‰í a souãasnû nejdraωí souãástí geografick˘ch informaãních systémÛ jsou jejich databáze. Databáze mohou mít povahu prostorov˘ch databází, kdy jsou jak atributy, tak vlastní prostorové prvky uloÏeny v databázi (typicky Oracle Spatial) nebo obsahují pouze atributy s odkazem na grafické prvky uloÏené v rastrovém nebo vektorovém v˘kresu. Tato duální forma geodat je bûÏnûj‰í a umoÏÀuje zpracovávat prostorová data i bez vazby na prostorová databázová fie‰ení. TvÛrci a uÏivatelé geografick˘ch informaãních systémÛ (GIS) vyuÏívají jednak vlastní datové zdroje, jednak datové zdroje poskytované dal‰ími dodavateli. Díky zájmu, kterému se tû‰í GIS v âR, stoupá rovnûÏ zájem o externí zdroje dat do tûchto systémÛ. Zámû-
»Půlmilionka« od společnosti CEDA.
Rastrová »stovka« Geodézie ČS. RZM – 10 nově vytvořená z dat ZABAGED.
4
rem autora je podání pfiehledu aktuální nabídky dat pro GIS z území âeské republiky. Rozsah a moÏnosti nabídky digitálních prostorov˘ch dat v âeské republice vychází z existence civilní a vojenské mapové sluÏby, projektu Ministerstva Ïivotního prostfiedí digitalizace dat o Ïivotním prostfiedí a aktivit celé fiady soukrom˘ch subjektÛ vydávajících mapová díla urãená zejména pro automobilovou dopravu a turistiku (automapy, turistické mapy). Dnes dostupné digitální mapové zdroje, vyuÏitelné v GIS lze rozdûlit, zejména podle zpÛsobu provedení, na rastrová a vektorová data.
Rastrová data Rastrové mapy byly prvním digitálním mapov˘m zdrojem, kter˘ byl pfii zavádûní GIS v âeskoslovensku po roce 1989 k dispozici. Obû mapové sluÏby, Zemûmûfiick˘ úfiad i Vojensk˘ topografick˘ ústav, velmi rychle zajistily naskenování mapov˘ch dûl stfiedního mûfiítka (1:50 000) a základních map (1:10 000, resp. 1:25 000) pro území celého státu. Díky tomu mají uÏivatelé jiÏ fiadu let k dispozici rastrové mapy v tûchto mûfiítkách, v zobrazení S-JTSK a S-42.
data pro GIS V souãasné dobû si lze vybírat s velmi bohaté nabídky rastrov˘ch map v mûfiítkách od 1:10 000 do 1:1 000 000. Nejrozsáhlej‰í nabídku v tomto ohledu má âesk˘ úfiad zemûmûfiick˘ a katastrální (âÚZK), pfiiãemÏ lze volit jak rozsah mapového díla, tak jeho obsah. Podrobné informace o v˘bûru a cenách lze najít na webov˘ch stránkách (www.cuzk.cz). Zemûmûfiick˘ úfiad v roce 2001 zahájil tvorbu nov˘ch rastrov˘ch map, které jsou odvozeny z vektorového datového modelu ZABAGED. Podobn˘ rozsah vektorov˘ch dat nabízí Vojensk˘ topografick˘ ústav v Dobru‰ce (VTOPÚ), kter˘ vytváfií rastrové ekvivalenty topografick˘ch map (RETM) v mûfiítcích 1:50 000 aÏ 1: 1 000 000 v návaznosti na pravidelnou obnovu topografick˘ch dat v intervalu 5 – 6 let. Pfiedností tohoto systému je v˘razn˘ pfiesah v rozmezí 50 – 100 km za státní hranici. V pfiípadû mûfiítka 1:500 000 je k dispozici dokonce území celé stfiední Evropy. Dal‰ím v˘znamn˘m zdrojem rastrov˘ch dat je nabídka firem T-Mapy a CEDA. Spoleãnost T-Mapy s r.o. má ve své nabídce rastrová data pro území celé Evropy, Slovenska, âeské republiky a data z vybran˘ch mûst. ZaloÏením spoleãnosti CEDA (Central European Data Agency) spojily svoje síly spoleãnost Kartografie Praha a brnûnská spoleãnost P.F. art. Cílem novû vytvofieného poskytovatele digitálních prostorov˘ch dat je nabídnout potfiebné datové zdroje pfiedev‰ím dopravním firmám. Proto lze v nabídce spoleãnosti CEDA najít zejména automapy a mapy silniãní sítû v mûfiítkách 1:150 000 a 1:500 000 (obr.).
Původní RZM – 10 byla vyráběna klasickými kartografickými metodami.
V‰ichni v˘‰e uvedení dodavatelé map nabízejí svoje produkty ve formátech GeoTIFF, TIFF, pfiípadnû v dal‰ích formátech podporovan˘ch softwarov˘mi produkty ESRI a Intergraphu. Pokud jde o kartografická zobrazení, nejãastûji je podporováno zobrazení S-JTSK, moÏné jsou v‰ak dodávky i pro zobrazení S-42 nebo WGS-84. Jinou cestou pfii poskytování geodat se vydala liberecká spoleãnost Geodézie âS. Tato spoleãnost nabízí nûkolik rastrov˘ch datov˘ch produktÛ, spojen˘ch s databázemi sídel a dal‰ích objektÛ k nimÏ je poskytován originální software buì pro prohlíÏení a vyhledávání dat (GeoBáze Standard) nebo software pro tvorbu vlastního GIS (GeoBáze Professional). Základními rastrov˘mi produkty jsou mapy v mûfiítku 1:100 000 (obr.) nebo 1:50 000, které jsou vytvofiené ve velmi dobré kartografické kvalitû. Pfiedností systému je velmi nízká cena jak softwarov˘ch produktÛ, tak vlastních mapov˘ch dûl a doprovodn˘ch databází. Systém GeoBáze je urãen˘ jednak k vyhledávání objektÛ v rastrov˘ch mapách, jednak pro tvorbu uÏivatelsk˘ch vektorov˘ch souborÛ nad rastrovou mapou. Dal‰í v˘hodou systému je podpora ãtyfi kartografick˘ch zobrazení v jediném produktu (S-JTSK, S-42, WGS-84, UTM) a moÏnost on-line pfiipojení GPS. Nev˘hodou produktu GeoBáze je omezená moÏnost pfienosu dat do standardních GIS, která zahrnuje pouze moÏnost pfienosu dat do formátu DGN v pfiípadû prohlíÏeãe GeoBáze Professional. Na druhé stranû nabízen˘ produkt nabízí uÏivatelÛm s minimálními znalostmi geografick˘ch informaãních systémÛ velmi snadno si vytvofiit svÛj vlastní prostorovû orientovan˘ systém, vyuÏiteln˘ zejména tam, kde se jedná o registraci prostorov˘ch dat a jejich rychlé vyhledávání. Pfiedností je rovnûÏ podpora databázového formátu DBF pfii tvorbû uÏivatelsk˘ch databází.
Ukázka vektorových dat výškopisu a polohopisu v ZABAGED.
Vektorová data Vektorová data jsou nabízena jednak ve formû ucelen˘ch prostorov˘ch databází, jednak formou grafick˘ch souborÛ s moÏností pfiipojení negrafick˘ch datov˘ch atributÛ. Ucelen˘mi prostorov˘mi databázemi, které jsou v souãasné dobû na trhu s geodaty nabízeny, je systém základní mapy 1:10 000 ZABAGED (âÚZK) a digitální modely území 1:25 000 (DMÚ 25), 1:200 000 (DMÚ 200) z produkce vojenské topografické sluÏby. Tfietím, zatím nejvíce propracovan˘m datov˘m modelem je registr katastr nemovitostí, kter˘ je tvofien dvûma vzájemnû propojen˘mi soubory – souborem geodetick˘ch informací digitální katastrální mapy (obr.) a souborem popisn˘ch informací katastru. JestliÏe soubor popisn˘ch informací je jiÏ
Digitální katastrální mapa (DKM) pokrývá pouze malou část území ČR. dostupn˘ v kompletní digitální podobû pro celé území státu, na vektorizaci vlastní katastrální mapy se intenzivnû pracuje od roku 1998. Systém ZABAGED (obr.) byl vytvofien v prostfiedí MGE Intergraphu a základním kartografick˘m zobrazením je systém S-JTSK. Systémy DMÚ 25, resp. DMÚ 200 jsou vytváfieny v prostfiedí ARC/INFO verze 7.x a základním kartografick˘m zobrazením je zobrazení S-42, které by mûlo b˘t na poãátku roku 2006 nahrazeno zobrazením UTM, coÏ je stan-
dardní kartografické zobrazení vojensk˘ch mapov˘ch sluÏeb státÛ NATO. Rozsáhlou nabídku vektorov˘ch dat zejména pro mûfiítko 1:50 000 ale i pro men‰í mûfiítka lze nalézt v nabídce spoleãností CEDA, T-MAPY a Geodézie âS. Nabídka v‰ech tfií firem je orientována zejména na uÏivatele z vefiejné správy a dopravních spoleãností. Pro uÏivatele GIS software MapInfo je urãena nabídka vektorov˘ch dat jednoho z ãesk˘ch distributorÛ tohoto programu – brnûnské spoleãnosti CSmap.
5
Jedním z výstupů ZABAGED může být i rastrová základní mapa RZM 1:50 000. Toto řešení bylo oceněno v soutěži Mapa roku 2001, kterou každoročně vyhlašuje Kartografická společnost ČR. ZájemcÛm o digitální vektorové mapy mal˘ch mûfiítek je urãena nabídka distributora programÛ ESRI – praÏské spoleãnosti ARCDATA. Mimo digitálních map svûta, Evropy a vybran˘ch zemí je základem její nabídky pfiedev‰ím soubor prostorov˘ch dat ArcâR 500 urãen˘ pro mûfiítko 1:500 000. Souãástí datového modelu je rovnûÏ klad listÛ map S-JTSK a stínovan˘ barevn˘ reliéf. Rozsáhlou nabídku digitálních prostorov˘ch dat nabízejí tfii v˘zkumné instituce Ministerstva Ïivotního prostfiedí âR. Jedná se o data vodohospodáfiského informaãního systému V˘zkumného ústavu vodohospodáfiského, data faktografick˘ch databází Státní geologické sluÏby – Geofond a digitální geologické mapy Státní geologické sluÏby. Vodohospodáfisk˘ informaãní systém se opírá o digitální vodohospodáfiskou mapu v mûfiítku 1:50 000, která pokr˘vá celé území státu (www.vuv.cz). Faktografické databáze Geofondu âR (www.geofond.cz) obsahují data o v‰ech registrovan˘ch prÛzkumn˘ch vrtech (cca 600 000 vrtÛ) na území âR, data o hydrogeologick˘ch objektech (pramenech, studních, pramenech minerálních
6
vod, jímacích a pozorovacích vrtech, více neÏ 54 000 objektÛ), data o registrovan˘ch sesuvech a databázov˘ systém geologicko – ekonomick˘ch informací o loÏiscích a v˘skytech nerostn˘ch surovin na území âR. Data v‰ech tûchto databází jsou uloÏena v prostfiedí Oracle a nad nimi je provozován GIS systém MGE Intergraphu. Soufiadnice jednotliv˘ch bodov˘ch a plo‰n˘ch objektÛ jsou uloÏeny ve formátu S-JTSK. Základní informace o v‰ech uloÏen˘ch objektech, zatím s v˘jimkou hydrogeologick˘ch objektÛ lze získat zdarma na v˘‰e uvedené webové stránce, kde jsou k dispozici zdarma on-line GIS aplikace zaloÏené na technologfii GeoMedia od spoleãnosti Intergraph. Státní geologická sluÏba (www.geology.cz) nabízí pro celé území státu vektorovou digitální mapu v mûfiítku 1:50 000. Pro v˘raznû men‰í ãást státního území je k dispozici i digitální geologická mapa v mûfiítku 1:25 000. Pro celé území státu je k dispozici rovnûÏ mapa radonového rizika v mûfiítku 1:50 000. Základním datov˘m formátem v‰ech map je formát DGN, kartografické zobrazení je S-JTSK. Ve spolupráci se spoleãností ARCDATA, Geofyzi-
ka a.s., GISAT, âÚZK a PICODAS byla vydána geografická databáze GeoâR 500, která pfiedstavuje soubor vektorov˘ch a rastrov˘ch map v mûfiítku 1:500 000, které zachycují geologickou stavbu, metalogenezi, radiometrické, magnetometrické a gravimetrické charakteristiky území âeské republiky. Souãástí tohoto souboru GIS dat na CD ROM je databáze zdrojÛ minerálních vod, základní topografická mapa, rastrov˘ obraz digitálního v˘‰kopisu, vektorová mapa krajinného pokryvu a adjustovan˘ rastrov˘ druÏicov˘ snímek druÏice Landsat.
Závěr Aktuální nabídka rastrov˘ch a vektorov˘ch dat pro geografické informaãní systémy z na‰eho území zahrnuje pfiedev‰ím digitální mapové zdroje stfiedních a mal˘ch mûfiítek, které sv˘m rozsahem a obsahem uspokojí nároky vût‰iny uÏivatelÛ GIS. Nejvût‰í mnoÏství prostorov˘ch datov˘ch zdrojÛ je urãeno pro prostfiedí MGE Intergraphu nebo ARC/INFO, resp. ArcView ESRI. Vût‰ina dat je urãena pro kartografické zobrazení S-JTSK. Milo‰ René
Používejte svá data lépe aneb co je to business intelligence Co dûláte pro to, abyste znali své zákazníky? Jejich pfiání, jejich demografické sloÏení, geografické rozloÏení, jejich nákupní zvyklosti, jejich návyky, apod.? Vyvíjíte nové produkty a nabízíte nové sluÏby dfiíve neÏ to dûlá konkurence? Nebo si pfiipadáte, Ïe stále nestíháte a Ïe konkurence je pohotovûj‰í neÏ vy? V‰echny firmy jsou si v dne‰ním svûtû dobfie vûdomy, co by mûly dûlat, aby byly úspû‰né. Otázka tedy zní: ”Jak tohoto úspûchu dosáhnout?” V uplynul˘ch letech se kladl velk˘ dÛraz na zavádûní informaãních systémÛ. Po jejich mnohdy pfiekotné implementaci následovala etapa, kdy se tyto systémy konsolidovaly a málokdo se v‰ak zab˘val otázkou, zda si zavádûné systémy dokáÏí vymûÀovat data. Tak v mnoha pfiípadech dochází k tomu, Ïe informaãní systémy v rámci jedné organizace pracují oddûlenû a data se ukládají duplicitnû. PomiÀme fakt, Ïe reporty nebo finanãní zprávy pro management v takov˘ch pfiípadech mohou b˘t neúplné. Stále se mÛÏeme setkat s tím, Ïe se manuálnû pfiepisují údaje z emailÛ do databáze, z formuláfiÛ do tabulek apod. – nûkdy nejen jednou... V prostfiedí stále tvrd‰í konkurence se musí vedoucí pracovníci rozhodovat velmi rychle a správnû. To ale znamená, Ïe pro tato rozhodnutí musí mít dostatek relevantních a správn˘ch informací, které jsou rychle dostupné a pfiehlednû zpracované. V˘razem business intelligence se oznaãuje soubor informaãních aplikací, které témûfi v˘luãnû podporují analytické a plánovací ãinnosti podnikÛ a organizací a jsou postaveny na tzv. business intelligence technologiích.
Autodesk – Express Viewer Tato zajímavá aplikace je urãena pro snadné a rychlé prohlíÏení jak˘chkoli v˘kresÛ ve formátu DWF. Utilita (2 MB) je zdarma ke staÏení. Aplikace pracuje s datov˘m formátem DWF a umoÏÀuje zobrazení v˘kresÛ a tisk, ale neumoÏÀuje dal‰í editaci a opûtovné vyuÏití/zneuÏití dat.
GeoMedia Viewer je bezplatná prohlíÏeãka dat od Intergraphu pro uÏivatele technologie GeoMedia, ktefií pl-
Nûkteré podniky pouÏívají systémy pro plánování podnikov˘ch zdrojÛ – ERP systémy, které v‰ak z hlediska analytick˘ch a plánovacích ãinností mají rÛzná omezení, napfi. nelze pruÏnû mûnit kritéria pro anal˘zy podnikov˘ch dat, obtíÏn˘ okamÏit˘ pfiístup k agregovan˘m datÛm, redundantní data. Do aplikací business intelligence zafiazujeme: ▼ manaÏerské aplikace – EIS (Executive Information Systems), ▼ datové sklady (data warehouses), ▼ datová trÏi‰tû (data marts), ▼ dolování dat (data mining), ▼ reporting. Spoleãnû s business intelligence se ãasto zmiÀují systémy pro správu vztahÛ se zákazníky – CRM systémy (Customer Relationship Management). CRM umoÏÀují segmentovat zákazníky do skupin s podobn˘mi potfiebami a charakteristikami podle demografick˘ch dat (vûk, pohlaví, vzdûlání...), vzorÛ chování (ãasté nákupy, vyuÏívání slev), hodnot (ziskovost, potenciál). V CRM lze urãit i náklonnost k nákupu urãitého zboÏí a sluÏeb, pravdûpodobnost pfiechodu ke konkurenci, rizika zpronevûry. A jak s business intelligence souvisejí geoinformaãní technologie a systémy? Kupodivu velice úzce. Moderní geoinfor-
nû nevyuÏijí funkãnost produktu. Detailní popis naleznete na www.intergraph.com/cz
OpenDGN pro Generaci V8 Spoleãnost Bentley v rámci desetit˘denní prezentaãní akce V8 World Tour na více neÏ 70 místech po celém svûtû pfiedstavila MicroStatin V8, zahrnující Open DGN. Na prezentaci v Praze byl i pfiedstaven zcela nov˘ produkt BentleyPowermap. ProhlíÏeãka Bentlay View je novû zcela zdarma pfiístupná v‰em. ID=702, 733
maãní systémy poskytují rozsáhlé moÏnosti v anal˘ze dat, jejich vizualizaci, statistick˘ch metodách. Jejich integrace do nástrojÛ business intelligence je tudíÏ pomûrnû snadná a napfi. firma Adastra jiÏ poskytuje logistické nástroje, které zákazníkÛm u‰etfií náklady na provoz. Dal‰í informace o business intelligence mÛÏete naãerpat napfi. ve skriptech Informaãní systémy a elektronické podnikání, vydan˘ch na V·E v roce 2001, v ãasopisech Business World (www.businessworld.cz), e-biz (www.ebiz.cz), americkém Business2.0 (www.business2.com), Intelligent Enterprise (www.intelligententerprise.com), DM Review (www.dmreview.com), InformationWeek (www.informationweek.com) a mnoha dal‰ích. (zs)
Segmentaci zákazníků snadno a rychle; představte si k tomu ještě mapu s obalovými zónami, označujícími obslužné oblasti (© Adastra, 2002).
Krátké zprávy Prohlížečka nového výměnného formátu se jmenuje Informace KN Plus a je spoleãn˘m produktem HSI a VÚGTK. Zpfiístupní propojené popisné a grafické informace z KN v novém v˘mûnném formátu VFK.
Prohlížečka MISYS–View Jednoduch˘ nástroj na prohlíÏení grafick˘ch dat v nové verzi 6.10 je zdarma dostupná na www.gepro.cz
7
Nasazení GIS
Workshop Pohansko 2002: Počítačová podpora v archeologii
Co jsou to historické informaãní systémy a o moÏnostech nasazení GIS v archeologii a muzeologii, odvûtvích s tradiãní potfiebou zpracování, tfiídûní a dostupnosti prostorov˘ch dat, hovofiili odborníci v Pohansku. Ve dnech 27. – 29. 5. 2002 probûhl na pÛdû v˘zkumné základny Ústavu archeologie a muzeologie FF MU na Pohansku u Bfieclavi historicky první celorepublikov˘ semináfi, vûnovan˘ vyuÏití poãítaãÛ a souvisejících technologií v archeologii. Spolupofiadatelem této akce se stalo Mûstské muzeum a galerie Bfieclav, velkorys˘ sponzoring poskytly firmy INTERGRAPH a BERIT. Semináfi byl zahájen pfiedstavením dlouholetého v˘zkumu na Pohansku u Bfieclavi (od roku 1958) a pfiehledem dosavadního stavu jeho zpracování. TûÏi‰tûm referátu se stala prezentace digitálního katalogu archeologick˘ch pramenÛ. Dal‰í referát informoval o zapojení GIS do v˘zkumu v oblasti jiÏního Abúsíru. Aplikace této technologie si klade za cíl zdokumentovat s maximální moÏnou pfiesností povrchové pfiíznaky a relikty (zamûfiované pomocí totální stanice a fotogrammetrie, poãítá se i s vyuÏitím druÏicov˘ch snímkÛ a fotografií z upoutaného balónu), vytvofiení podrobného v˘‰kopisného a polohopisného plánu, trojrozmûrného modelu terénu a IS archeologick˘ch struktur (grafické mapové prvky s textov˘mi atributy v databázov˘ch tabulkách v prostfiedí Arc View). Dal‰í inspirativní vyuÏití spoãívá v moÏnostech virtuální rekonstrukce celkového kontextu památek v minulosti rozchvácen˘ch do rÛzn˘ch sbírek. Tyto praktické kroky by mûly vést v obecnûj‰í rovinû k rekonstrukci mentálních konceptÛ staroegyptské kultury. Tfietím bodem programu se stala prezentace archeologické dokumentace s vyuÏitím nûkter˘ch moÏností hypertextov˘ch stránek na základû nûkolika pfiíkladÛ z praÏského prostfiedí. HTML dokumenty se tak jiÏ v nûkter˘ch pfiípadech stávají souãástí, ãi spí‰e roz‰ífiením tradiãních nálezov˘ch zpráv. Vzájemné propojení textu, tabulek, kreseb, fotografií ãi videozáznamÛ v rámci logicky utfiídûn˘ch tematick˘ch celkÛ umoÏÀuje uÏivateli ve srovnání s ti‰tûnou formou nálezové zprávy kvalitativnû lep‰í pfiístup k informacím. V‰eobecná diskuse na toto téma v‰ak upozornila i na váÏné nebezpeãí ztráty digitál-
8
ních dat v dÛsledku fyzického stárnutí médií, nepfiedvídatelného v˘voje digitálních formátÛ dat a technologií v‰eobecnû (nebezpeãí budoucí nekompatibility). Padl zde i zajímav˘ návrh fie‰ení tohoto problému, spoãívající ve zfiízení profesionálnû spravované datové banky, pfiístupné pfies internet, jejíÏ pracovníci by peãovali o uloÏené soubory a zamezili jejich technickému znehodnocování. Dal‰í blok pfiíspûvkÛ byl zahájen úvahou o moÏnostech poãítaãové rekonstrukce pravûk˘ch cest na základû digitálního modelu terénu a modelu obtíÏnû pfiekonateln˘ch pfiekáÏek v krajinû, jak˘mi mohly b˘t napfiíklad nûkteré fieky. Referát vysvûtlil nejbûÏnûj‰í princip fie‰ení této otázky, spoãívající ve vytvofiení tzv. frikãního povrchu (tj. rastrové mapy vyjadfiující velikost odporu, jenÏ musí pfiekonávat ãlovûk, pohybující se krajnou). Frikãní povrch b˘vá obvykle definován jako funkce svaÏitosti terénu a doplnûn o numerické vyjádfiení odporu, kter˘ kladou dal‰í moÏné pfiekáÏky. Modelování tohoto druhu se opírá o pfiedpoklad, Ïe lidé volí prÛbûh cest tak, aby se po nich mohli pohybovat s vynaloÏením nejmen‰í nutné energie). S pfiíbuznou tematikou navázal pfiíspûvek o teorii prediktivního modelování v mikroregionu hradiska Bfieclav – Pohansko. Pfiíspûvek znovu zdÛraznil v˘znam GIS pro studium minul˘ch struktur osídlení a predikci poloh s dosud neobjeven˘mi archeologick˘mi doklady. Byly podrobnû vyjmenovány vyuÏitelné zdroje dat (satelitní snímky, historické mapy, archeologická pozorování, v˘‰kopisné modely, mapy svaÏitosti a orientace svahÛ, dostupnosti vodních zdrojÛ, mapy dal‰ích environmentálních promûnn˘ch) a zmínûny i nûkteré, v archeologii dosud málo pouÏívané, charakteristiky reliéfu (napfi. tzv. RIM index, vyjadfiující ”kopcovitost” ãi naopak ”údolnost” krajinn˘ch poloh). Kolektivní pfiíspûvek pracovníkÛ oddûlení prostorové archeologie Archeologického ústavu AV âR v Praze pfiiblíÏil pfiítomn˘m souãasn˘ stav zpracování Archeologické databáze âech a vyuÏití GIS v aktuálnû fie‰en˘ch projektech. Archeologická databáze âech je dnes vedle prÛbûÏného doplÀování nov˘ch informací ve fázi revize vybran˘ch blokÛ star‰ích dat, s cílem odstranit uÏivatelÛm dobfie známé nedostatky (chybûjící údaje, ãastá duplicita záznamÛ, nepfiesná lokalizace archeologick˘ch akcí, vûcné omyly). âást referátu, vûnovaná aplikacím
Integrace veškerých dostupných informací o výzkumu v digitální podobě GIS, byla opût zamûfiena zejména na problematiku predikce v˘skytu archeologick˘ch nalezi‰È. Tradiãní pojetí, vycházející pfiedev‰ím z vyhledávání poloh s pfiíhodn˘mi pfiírodními podmínkami pro zemûdûlství, zde bylo obohaceno zajímav˘mi ukázkami fie‰ení obtíÏnûj‰ích úloh, zahrnujících i moÏné spoleãenské a symbolické aspekty minulé krajiny (napfi. automatizované vyhledávání vrcholkÛ kopcÛ ãi tzv. strategick˘ch poloh obklopen˘ch pfiírodními pfiekáÏkami, zji‰Èování vy‰‰ího a niωího bfiehu vodních tokÛ). Otázce centrálních archeologick˘ch databází byl vûnován i dal‰í pfiíspûvek. Databázová aplikace SAS âR 1.5 (v Borland Paradox) je urãena pro sbûr a správu dat, v souãasné dobû je vyuÏívána na 43 pracovi‰tích a disponuje ve své kompletní verzi více neÏ 19 000 záznamy. Pro práci s prostorov˘mi vlastnostmi a vztahy záznamÛ je k dispozici GIS aplikace Archeologie ve verzi 1.1, vyuÏívající programÛ ArcView 3.x a T-Map Viewer 2.x. V rámci projektu se plánuje vytvofiení nové verze databázové aplikace a nasazení analytick˘ch nástrojÛ GIS na vybrané kvalitní soubory dat. Závûr prvního dne semináfie byl vûnován obecnûj‰í charakteristice archeologické anal˘zy, databází a geografick˘ch informaãních systémÛ. Byly zde shrnuty jednotlivé kroky, vedoucí k budování deskriptivních systémÛ. Ty by v‰ak nemûly b˘t samoúãelné – v procesu archeologického poznávání slouÏí dále k syntéze struktur a jejich interpretaci. Dal‰í ãást referátu se zamûfiila na vztah mezi tradiãními databázemi a GIS, pro diachronicky koncipované projekty byl navrÏen termín ”historické informaãní systémy”. Jejich princip spoãí-
vá ve vytvofiení mapov˘ch (a souãasnû databázov˘ch) vrstev, reprezentujících rÛzná ãasová období. Pomocí jiÏ vypracovan˘ch formalizovan˘ch metod (napfi. vektorová syntéza) lze následnû zkoumat struktury v takto vytvofieném ãasoprostoru. Druh˘ den setkání zahájil pfiíspûvek, shrnující zku‰enosti s databázemi a digitalizací kresebné dokumentace na pracovi‰ti Archaia Brno. Vypracovaná metodika zahrnuje formuláfiov˘ popis stratigrafick˘ch jednotek a plány terénních situací, digitalizované v prostfiedí CAD. Data získaná v terénu jsou pak vãetnû evidence kresebné a fotografické dokumentace vkládána do databázové aplikace STRATUM (v programu MS Access). Velkou pfiedností digitalizovan˘ch plánÛ je jejich georeference v soufiadnicovém systému S-JTSK, coÏ umoÏÀuje okamÏité kombinování dokumentace s dal‰ími digitálními mapov˘mi podklady. V souãasné dobû jsou jiÏ v databázi uloÏeny desítky tisíc záznamÛ z vlastních terénních v˘zkumÛ. Nezbytn˘m doplÀkem celého systému je digitální fotoarchiv naskenovan˘ch snímkÛ. Pfiedná‰ející referovali i o ponûkud odli‰ném pfiístupu k digitalizaci plánové dokumentace. Pro dan˘ úãel zvolili znám˘ grafick˘ program Corel Draw, s jehoÏ pomocí je pfievádûn terénní originál – kresba na milimetrovém papíru – pomocí digitalizaãního tabletu do poãítaãové grafiky, strukturované do rÛzn˘ch obrazov˘ch vrstev. Prostorové vlastnosti databázov˘ch záznamÛ zde byly vyjádfieny za pomoci programu Arc Explorer formou polygonÛ v mapov˘ch vrstvách. Problematice pfievodu terénní dokumentace do digitální formy se vûnoval i referát, kter˘ i nastínil mnoÏství problémÛ, ãasto obtíÏnû fie‰iteln˘ch. Stávající postup spoãívá ve vektorizaci plánÛ v prostfiedí programu AutoCAD, textová ãást dokumentace je vkládána do databázov˘ch tabulek (aplikace v dBase IV). Pfiímá provázanost grafické ãásti s tabulkami zatím není realizována. Na konkrétních pfiíkladech z moravského mladého paleolitu byly ukázány moÏnosti tvorby digitálních modelÛ terénu Počítače zpracovávají netriviální úlohy
(v programu Surfer) a jejich vyuÏití pro fie‰ení specifick˘ch archeologick˘ch otázek (tvorba predikãních map, v˘zkum sídelní strategie rÛzn˘ch kultur apod.). Nûkteré moÏnosti studia pohfiebních areálÛ formalizovan˘mi metodami vût‰inou vycházející z práce s GIS (AutoCAD Land Desktop, Arc View, IDRISI) a statistick˘mi programy. Základem jeho pfiístupu je databáze (v MS Access), umoÏÀující hierarchicky strukturovanou deskripci cel˘ch pohfiebních areálÛ, jednotliv˘ch hrobov˘ch konstrukcí, pohfibÛ a jejich v˘bavy. Spojení formálního popisu s prostorov˘m urãením záznamu na digitálním plánu umoÏÀuje efektivní fie‰ení ‰irokého spektra odborn˘ch otázek (distribuce urãitého jevu v rámci areálu, prostorové trendy vlastností, vzdálenosti sousedních hrobÛ, rozloÏení pfiídavkÛ v hrobov˘ch jamách apod.). Odpolední blok druhého dne zahájilo sdûlením o vyuÏívání poãítaãÛ studenty archeologie na FF MU v Brnû a seznámení s projektem vytvofiení a vyhodnocení databáze moravsk˘ch depotÛ bronzÛ. Poslední realizovan˘ pfiíspûvek se vûnoval znovu problematice vyuÏití databází pro dokumentaci rozsáhl˘ch v˘zkumÛ ohroÏen˘ch lokalit a jejich propojení s muzejní evidencí. Olomoucké muzejní pracovi‰tû rovnûÏ na rozsáhl˘ch odkryvech rutinnû pouÏívá totální stanici s následn˘m zpracováním plánové dokumentace v prostfiedí CAD. Jsou vyuÏívány i nároãnûj‰í grafické metody rekonstrukce, jakou je napfiíklad tvorba drátûn˘ch modelÛ rozsáhl˘ch hliníkÛ. Pfiedstavená databáze umoÏÀuje sbûr dat z terénních pozorování (formuláfie pro popis statigrafick˘ch jednotek) i evidenci nálezÛ a obrazové dokumentace. Závûrem lze fiíci, Ïe semináfi na Pohansku se stal zajímav˘m a dobfie zaji‰tûn˘m setkáním ãesk˘ch a moravsk˘ch archeologÛ, ktefií pfii své práci vyuÏívají poãítaãové podpory k netriviálním úlohám. Lze pfiedpokládat, Ïe v na‰í archeologii se jiÏ rutinnû pouÏívají textové, tabulkové a grafické editory, elektronická po‰ta a internet. Referované pfiíspûvky v‰ak ukazují, Ïe celá fiada badatelÛ pfiinejmen‰ím mapuje, nebo jiÏ velmi pokroãil˘m zpÛsobem aplikuje dal‰í moÏnosti v˘poãetní techniky a jin˘ch moderních technologií. Pokud budeme pfiedstavené referáty chápat jako urãit˘ vzorek sloÏitûj‰ích poãítaãov˘ch aplikací uÏívan˘ch dnes aktivnû v na‰í archeologii,
GIS a jejich databáze jsou druhou nejčastější skupinou SW. shledáme, Ïe naprosto pfievaÏují databáze v nejrÛznûj‰ích formách. Tradiãní varianty databází se objevily v pfiíspûvcích zdaleka nejãastûji, v souãasné dobû v˘raznû pfievaÏuje práce s programem MS Access, na ústupu je program dBase a Borland Paradox, jako v˘hledovû vhodné byly zmínûny produkty Oracle ãi SQL Server. Databáze v podobû GIS (Arc View, Arc Explorer, Idrisi, GeoMedia, Surfer, T-Map Viewer) zaujaly pomyslnou druhou pfiíãku na stupnici frekventovanosti pfiíbuzn˘ch skupin programÛ. Tfietí místo by pfiipadlo softwaru, oznaãovanému zkratkou CAD; ten je pouÏíván zejména k vektorové digitalizaci terénní kresebné dokumentace. PfiibliÏnû stejnû jsou v této oblasti oblíbeny produkty Bentley Microstation a AutoCAD, ojedinûle byl k témuÏ úkolu zvolen grafick˘ vektorov˘ program Corel Draw. Ménû ãasto se v pfiíspûvcích vyskytly odkazy na statistické balíky programÛ ãi promy‰lená prezentace v˘zkumÛ pomocí HTML stránek, a jen ojedinûle se vyskytly jiné aplikace (napfi. seriaãní Arch Ed ãi program na kombinaãní anal˘zu – v podstatû opût seriaci - s oznaãením KAAN). Snad stojí je‰tû za zmínku, Ïe drtivá vût‰ina pouÏívan˘ch programÛ jsou hotové komerãní produkty, nevyÏadující od uÏivatele hlub‰ích znalostí programování; k tomu se dnes pfiistupuje pomûrnû zfiídka, zejména v souvislosti se zv˘‰ením v˘konu a uÏivatelské pfiívûtivosti databázov˘ch aplikací ãi v pfiípadû digitálních publikací v nároãném tvÛrãím pojetí (dynamické HTML stránky). Celkov˘ dojem z na‰eho prvního setkání tohoto druhu je velmi dobr˘, a lze jen doufat, Ïe stejnû zamûfiené semináfie, spojené s cennou v˘mûnou zku‰eností, se budou v budoucnu opakovat. L. ·mejda Celé znûní tohoto redakãnû kráceného pfiíspûvku na www.geoinformace.cz Pomozte nám mapovat nasazení GIS i v dal‰ích oblastech a napi‰te o tom do na‰í redakce.
9
Vzhled jevu jako ekvivalent termínu feature v českém překladu mezinárodních norem geografické informace
vzdělávání
âasopis GEOinformace ve svém pfiede‰lém ãísle 2/2002 upozornil ãlánkem J. ·ímy na potfiebu konsolidace ãeské odborné terminologie v oblasti geografické informace, jeÏ povût‰inou vzniká pfiekladem pfiíslu‰n˘ch anglick˘ch termínÛ, kter˘ je ne vÏdy uspokojiv˘. Jako pfiíklad nedofie‰enosti uvádí na ãelném místû nûkolik existujících ãesk˘ch ekvivalentÛ velmi frekventovaného anglického odborného termínu »feature«. Pozastavuje se nad jejich nejednotností, odkud pak lze rovnûÏ vytu‰it urãitou nejistotu, kter˘ z nich by mûl b˘t pfii oãekávaném sjednocení zvolen jako optimální. Úspû‰né fie‰ení takového úkolu v‰ak ztûÏuje skuteãnost, Ïe se v samotné anglické terminologii, pouÏívané ve sféfie geografické informace, vyskytuje fiada rozdíln˘ch interpretací termínu »feature«. To ãiní identifikaci pojmu, jenÏ se za ním skr˘vá, velmi nejednoznaãnou. Na tuto interpretaãní nejednotnost, projevující se tfieba v americk˘ch normativních dokumentech t˘kajících se geografické informace, jiÏ pfied lety upozornili C. A. Kottman (1992), R. G: Fegeas et al. (1992) a potom mnozí dal‰í. Uvedená skuteãnost sniÏuje nadûji na úspû‰nost snahy nalézt pro termín »feature« jedin˘ správn˘ a v‰echny zmínûné varianty pokr˘vající ãesk˘ ekvivalent. Naopak ukazuje jako racionální hledat spí‰e takov˘ ekvivalent pro konkrétní interpretace uvedeného termínu v jednotliv˘ch anglicky psan˘ch technick˘ch normách ãi jin˘ch relevantních dokumentech. K postiÏení v˘znamu termínu »feature« a jeho opodstatnûnému pfievodu do ãe‰tiny pfiitom zfiejmû nepostaãí jen identifikace jeho v˘skytu v urãitém odborném textu. Je nezbytné se o nûm dozvûdût maximum dal‰ích náleÏitostí a jen s jejich respektováním pak fie‰it jeho prÛmût do ãeské odborné mluvy. Velkou pfiíleÏitostí k uplatnûní takto naãrtnutého pfiístupu je pfied rokem zahájené pfiejímání mezinárodních norem geografické informace fiady ISO 19100 do souboru ãesk˘ch technick˘ch norem (âSN skupiny 97 9800) pfiekladem. Tyto normativní dokumenty vznikají na podporu interoperability geografick˘ch dat, jejíÏ v‰estranné zvládnutí je jedním z nejnároãnûj‰ích problémÛ fie‰en˘ch v souãasnosti v dané odborné oblasti. »Feature« je v dan˘ch normách povaÏován za základní jednotku geografické informace a v dÛsledku toho se v nich uplatÀuje jako klíãov˘ termín. Podle ISO 19104 je »feature« definován jako »abstrakce jevÛ reálného svûta«. Abstrakcí se pfiitom rozumí »my‰lenkov˘ proces odluãující odli‰nosti a zvlá‰tnosti a zji‰Èující obecné, podstatné vlastnosti a vztahy« (V. Petráãková et al. 1998).
10
KaÏdou uvedenou podstatnou vlastnost jevÛ reálného svûta oznaãuje obecná angliãtina termínem »feature«. Terminologie norem fiady ISO 19100 ho pak metaforicky pfiená‰í i na nositele sestavy tûchto vlastností, kter˘m je pfiíslu‰né abstraktum. Sledovaná odborná terminologie tím pfiibliÏuje rÛzné aspekty sloÏitého abstraktního pojmu »abstraktum« na základû pojmu snáze pochopitelného, bliωího fyzické zku‰enosti. Pfiitom je namístû poznamenat, Ïe takto pfienesené pojmenování není nikterak v˘jimeãné, ale je jen jednou z mnoha metafor, které prostupují bûÏn˘ jazyk. âasto je v‰ak obtíÏné je identifikovat, protoÏe jsou jiÏ zcela konvencializované (G. Lakoff a M. Johnson 2002). Má-li ãesk˘ pfieklad termínu »feature« postihnout povahu jeho vzniku v anglickém prostfiedí, je tfieba si pfiedev‰ím zodpovûdût otázku, jak se v na‰em prostfiedí naz˘vá pfiedmûtná kolekce podstatn˘ch vlastností jevÛ. K tomu mÛÏe jako velmi podnûtná poslouÏit práce Z. Neubauera (2001), kter˘ sice v uvaÏovaném poznávacím procesu nespatfiuje abstrakci, ale spí‰e intuici, nicménû pfies tento zásadní metodologick˘ rozdíl pojmenovává sledovan˘ soubor podstatn˘ch vlastností velmi v˘stiÏnû.
Zvolil pro nûj oznaãení »vzhled«, v nûmÏ »se zraãí to, co je pro vûc specifické, co zakládá její druhovou pfiíslu‰nost, co ji zjevuje jako ”to a to”, ... na základû ãeho lze vûc poznat v kaÏdé konkrétní podobû, tj. v realizaci této podoby v urãitém tvaru, látce, provedení, pfiípadu«. Na jiném místû pak uvedená práce vyjadfiuje pfiesvûdãení, Ïe »vzhled patfií ke skvostÛm ãeského jazyka«. Na potvrzení tohoto názoru Z. Neubauer (2001) dále uvádí, Ïe vzhled »je takfika prost v˘znamov˘ch konotací vyvolávajících podezfiení z klamu, pfietváfiky, pokrytectví, které lpûjí na jeho protûj‰cích v jin˘ch jazycích (v˘razÛ jako Ansehen, Anschauen, Miene, apparence, face, look, features lze uÏít i ve v˘znamech protikladn˘ch: zjev, tváfinost, zdání, dojem), jednak uÏ sv˘m tvarem navozuje slovo ”vzhled” pfiedstavu vzcházení, tedy vystupování vzhÛru – zevnitfi, zhloubi, ze skrytosti, ze zmûti nahodilé jevovosti, promûnlivosti a mnohotvárnosti vstfiíc poznávajícímu pohledu«. Po této identifikaci termínu »vzhled« pro kolekci podstatn˘ch vlastností jevu reálného svûta zb˘vá realizovat jeho metaforick˘ pfienos na oznaãení nositele uveden˘ch vlastností, ãímÏ se zavr‰í
následování procesu geneze jeho anglického ekvivalentu a tím i dÛsledné postiÏení ducha pojmenování uvaÏované základní jednotky geografické informace v ãeském pfiekladu mezinárodních norem fiady ISO 19100. Ke snadnûj‰ímu osvojení tohoto nového termínu v ãeském prostfiedí geografické informace mÛÏe pfiitom pfiispût jeho poãáteãní rozvinutí do tvaru »vzhled jevu«, signalizujícího jeho pfiíslu‰nost k jevu reálného svûta, kter˘ se v‰ak posléze mÛÏe vrátit ke tvaru »vzhled« jako plnému ekvivalentu »feature«. Odtud vypl˘vá ãeská normativní definice: »Vzhled jevu je abstrakce jevÛ reálného svûta«. Vzhled jevu se analogicky jako feature v pfiedmûtn˘ch normách geografické informace uÏívá v nûkolika kontextech, které pfiehlednû postihuje Obecn˘ model vzhledu jevu (General feature model GFM) popsan˘ v ISO 19109. Architektura GFM vykazuje ãtyfii úrovnû, které od nejvy‰‰í k nejniωí tvofií metameta úroveÀ, meta úroveÀ, aplikaãní úroveÀ a datová úroveÀ, jeÏ jsou naplnûny tak, aby kaÏdá úroveÀ poskytovala základ pro definování vzhledu jevu a jeho náleÏitostí na úrovni nejblíÏe niωí. Metameta úroveÀ definuje obecnû vzhled jevu a jeho náleÏitosti bûÏn˘m jazykem a o‰etfiuje tak jejich sémantickou stránku. Vzhled jevu se tu pfiitom uvaÏuje bez rozli‰ení, zda se jedná o jeho typ nebo instanci. Meta úroveÀ pak vyjadfiuje obsah metameta úrovnû opût jen obecnû, ale s orientací na typ vzhledÛ jevÛ, a to prostfiednictvím zvoleného modelovacího jazyka, kter˘ k pfievzaté sémantice dodává ucelenou syntaxi. Na aplikaãní úrovni pak dochází ke specializaci typu vzhledÛ jevÛ, obecnû pojatého na meta úrovni, na konkrétní typ vzhledÛ jevÛ (napfi. vodní tok). Datová úroveÀ jako nejniωí stupeÀ architektury GFM nakonec realizuje specializaci typu vzhledÛ jevÛ na jeho konkrétní instanci (napfi. vodní tok Vltava). Popis typu vzhledÛ jevÛ v pfiedmûtn˘ch mezinárodních normách zahrnuje typy jeho vlastností, v jejichÏ rámci se rozli‰ují typy jeho atributÛ, asociací a operací. K tomu je namístû poznamenat, Ïe si uvaÏované popisné vlastnosti volí tvÛrce geografické informace v závislosti na jejím aplikaãním zamûfiení. Proto se obecnû neshodují s podstatn˘mi vlastnostmi, které urãují identitu vzhledu jevu. To je koneãnû v anglickém prostfiedí vyjádfieno i terminologicky tím, Ïe se základní vlastnosti vedou pod oznaãením »features«, zatímco zmínûné popisné vlastnosti nesou pojmenování »properties«. Normativnû obecnû dané typy popisn˘ch vlastností typÛ vzhledÛ jevÛ se vztahují k jejich prostorov˘m, ãasov˘m, tematick˘m a metadatov˘m stránkám, pfiiãemÏ
poslednû jmenované zahrnují téÏ jakost. Jde o potenciálnû disponibilní sortiment typÛ popisn˘ch vlastností, kter˘ ale nemusí b˘t v kaÏdém konkrétním pfiípadû typu vzhledÛ jevÛ, uvaÏovaného na aplikaãní úrovni GFM, vyuÏit. Pro nûkteré aplikace se jako nepotfiebné nepopí‰í jeho ãasové vlastnosti, pro jiné zase zÛstane nevyuÏita nabídka popisu pfiíslu‰né jakosti apod. V˘‰e naznaãená obecná oddûlenost definice vzhledu jevu od jeho popisn˘ch vlastností se nejv˘raznûji projevuje v pfiípadû jeho prostorov˘ch stránek. Aãkoliv ISO 19104 definuje geografickou informaci jako »informaci t˘kající se jevÛ implicitnû nebo explicitnû pfiidruÏen˘ch k místu vztaÏenému k Zemi«, zÛstává typ vzhledÛ jevÛ v celém profilu GFM od sv˘ch prostorov˘ch vlastností zfietelnû separován. ISO 19109 k tomu poznamenává, Ïe »tradiãní zpÛsob strukturování geografick˘ch dat nerozli‰uje mezi vzhledy jevÛ a geometrick˘mi primitivy a zahrnuje geometrickou informaci do definice typu vzhledÛ jevÛ. Vzhledy jevÛ jsou tak podle geometrické povahy klasifikovány jako bodové vzhledy jevÛ, liniové vzhledy jevÛ a plo‰né vzhledy jevÛ«. Souãasnû uvedená mezinárodní norma upfiesÀuje, Ïe »geometrie je jedním ze zpÛsobÛ popisu vzhledu jevu. JelikoÏ typ vzhledÛ jevÛ není definován na základû své geometrie, mÛÏe b˘t k témuÏ vzhledu jevu pfiidruÏeno nûkolik geometrick˘ch popisÛ. Proto se doporuãuje pfiedefinovat bodové, liniové a plo‰né vzhledy jevÛ do zobecnûné formy vzhledÛ jevÛ«. Sledovaná nezávislost definice vzhledu jevu na popisn˘ch vlastnostech prostorové povahy je pak v absolutní podobû vyjádfiena v ISO 19101 upozornûním, Ïe »pro normy fiady ISO 19100 jsou pfiijatelné rovnûÏ negeografické vzhledy jevÛ. Takové vzhledy
Web čísla – Kyberprostor Kyberprostor – neuchopiteln˘ prostor, kter˘ ve své knize Neuromancer v roce 1984 zpopularizoval William Gibson. Od té doby se v˘razu ”cyberspace” zaãalo pouÏívat i pro internet, v roce 1999 následoval Jako ukázku přinášíme mapu virtuálního světa Zeměplochy, kterou proslavil Terry Pratchett.
jevÛ mohou b˘t zaãlenûny do aplikaãního schématu a nemít prostorové znaky«. Pokud pak jsou naopak prostorové vlastnosti ve vût‰inû pfiípadÛ geografické informace uvaÏovány, nestávají se ani na datové úrovni GFM integrální souãástí instance vzhledu jevu, ale jen pfiedmûtem k nûmu pfiidruÏeného prostorového objektu. Ing. Jan Neumann, CSc. Literatura: [1] Fegeas, R. G., J. L. Cascio, and R. A. Lazar. An Overview of FIPS 173, The Spatial Data Transfer Standard. Cartography and Geographic Information Systems, Vol.19, 1992, No.5, pp.278-293. [2] ISO 19101. Geographic Information Reference Model. Geneva, International Organization for Standardization 2002. 41 p. [3] ISO 19104. Geographic Information Terminology. Geneva, International Organization for Standardization 2003. 48 p. [4] ISO 19109. Geographic Information Rules for Application Schema. Geneva, International Organization for Standardization 2003. 77 p. [5] Kottman, C. A. Some Questions and Answers About Digital Geographic Information Exchange Standards. 1992. 68 p. [6] Lakoff, G. a M. Johnson. Metafory, kter˘mi Ïijeme. Brno, Host 2002. 280 s. [7] Neubauer, Z. Smysl a svût. Hermeneutick˘ pohled na svût. Praha, Moraviapress, a.s. 2001. 231 s. [8] Petráãková, V. et al. Akademick˘ slovník cizích slov. Praha, Academia 1998. 834 s. [9] ·íma, J. Pfiíspûvek ke zlep‰ení uÏívání odborné terminologie v oboru geoinformatiky. GEOinformace, 2002, ã.2, s.4-5.
Podívejte se megahit Matrix, kter˘ kyberprostor ”ukázal” i tûm, co o nûm nikdy pfiedtím nesly‰eli. V fiíjnu 2001 se na pultech knihkupectví objevila kniha ”Atlas of Cyberspace”, která je jedineãná v tom, Ïe ukazuje, jak vypadá kyberprostor. Atlas kyberprostoru od Martina Dodge a Roba Kitchina vydalo nakladatelství Addison-Wesley. Autofii této témûfi tfiísetstránkové knihy vycházeli z materiálÛ, které shromáÏdili na cybergeography.org Web obsahuje pfiíklady konceptuálního, umûleckého, geografického vyjádfiení kyberprostoru. Jsou zde mapy herních svûtÛ, mapy webov˘ch serverÛ, topologie internetu aj. Pro abstraktní vyjádfiení elektronick˘ch prostorÛ se pouÏívají se nové soufiadnicové sítû a systémy. (zs)
11
12
Tento plakát (poster) získal 2. cenu na konferenci GIS Seã 2002 3. cenu na konferenci ÚP Vranov 2002.
GEO
informace časopis geoinformační komunity
13
Zpráva o průběhu studentské konference GISáček
školství
V areálu V·B –TUO v Ostravû – Porubû probûhl 20. kvûtna jiÏ 6. roãník studentské konference GISáãek. Jejím pofiadatelem je Institut geoinformatiky Hornicko-geologické fakulty. V pfiedná‰kovém sále se se‰lo na 150 úãastníkÛ pfiedev‰ím z fiad studentÛ oboru geoinformatika. Dvacet z nich se chystalo pfiedstavit v˘sledky sv˘ch bakaláfisk˘ch a diplomov˘ch prací. O pofiádání konference byli pfiedem informováni zástupci firem zab˘vající se tvorbou a vyuÏíváním GIS, zástupci odborÛ informatiky a oddûlení GIS na krajsk˘ch úfiadech a také podobnû zamûfiená pracovi‰tû v podnicích Povodí, na âeském hydrometeorologickém ústavu a v Silniãní databance a také pracovi‰tû GIS na vysok˘ch ‰kolách âR a SR.
Jako pofiadatelé jsme pfiesvûdãeni o tom, Ïe úãastníci konference mûli skvûlou pfiíleÏitost seznámit se se zpÛsobem vedení studentÛ pfii tvorbû GIS a v˘uky geoinformatiky na Institutu geoinformatiky V·B – TUO. Právû tady – a to je na‰í pfiedstavou, by si mohli vybírat své potenciální zamûstnance. Kromû zástupcÛ sponzorujících firem, ktefií pfiijali úãast i v hodnotící porotû, v publiku celou dobu naslouchal ing. âanãík, jednatel spoleãnosti Geometra Opava, kter˘ se pak pfiiznal, Ïe: »KdyÏ jsem se odhodlal k úãasti, myslel jsem si, Ïe setrvám pouze chvíli a poté budu fie‰it své pracovní úkoly. RÛznorodost témat prací mne pfiinutila zÛstat aÏ do konce.« Doufáme, Ïe si pfií‰tí roãníky studentské konference najdou své místo v ãasovém harmonogramu zástupcÛ a pfiedstavitelÛ i dal‰ích firem, úfiadÛ a spoleãností.
14
Leto‰ní konference byla dokonce s mezinárodní úãastí. Kromû studentÛ oboru geoinformatika na Institutu geoinformatiky HGF V·B – TUO se jí zúãastnili i dva studenti z jin˘ch ‰kol. Ze Slovenska, z Fakulty prírodn˘ch vied Univerzity Mateja Bela v Banské Bystrici, pfiijel student Boris Trnka, aby pfiedvedl svou bakaláfiskou práci s názvem VyuÏití GIS pfii zkoumání místního klimatu. Student Jan Kohout pfiijel z Fakulty informatiky Masarykovy uni-
verzity v Brnû a prezentoval své závûry z diplomové práce Zpracování a prezentace sráÏkov˘ch dat. Pfiijeli i zástupci z katedry geoinformatiky Pfiírodovûdecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, z Katedry fyzické geografie a geoekologie Pfiírodovûdecké fakulty Ostravské univerzity a z Provoznû ekonomické fakulty Mendelovy zemûdûlské a lesnické univerzity v Brnû. Vûfiíme, Ïe pfií‰tí rok pfiijedou i se sv˘mi studenty, ktefií pfiedvedou své bakaláfiské ãi diplomové práce. Na‰ím cílem je pov˘‰it GISáãka na celorepublikovou úroveÀ, aby se zde mohli setkat studenti podobn˘ch geoinformaticky zamûfien˘ch oborÛ na v‰ech vysok˘ch ‰kolách v âesku, pfiípadnû i na Slovensku. Je pravdou, Ïe úroveÀ pfiednesen˘ch pfiíspûvkÛ byla rÛzná. Byl patrn˘ rozdíl mezi pracemi diplomov˘mi a bakaláfisk˘mi. Zatímco bakaláfiské práce fie‰ily úkoly konkrétnûj‰í u diplomov˘ch prací byl zfiejm˘ vût‰í rozsah práce i hloubka zpracovávaného tématu. ÚãastníkÛm konference tak byly nabídnuty napfi.: ▼ procházka virtuálním vala‰sk˘m mûsteãkem, ▼ moÏnost shlédnout vyuÏití geografického informaãního systému o dob˘vání uhlí na pfiíkladû národní pfiírodní památky Landek, ▼ moÏnost vyuÏití mapového serveru pro informaãní systém geologického pavilonu patfiícího V·B -TUO, ▼ návrh optimalizace hasebních obvodÛ v Moravskoslezském kraji, ▼ návrh zpÛsobÛ hodnocení situace na lokálním trhu práce, ▼ zhodnocení dopravní obsluÏnosti v okrese Bruntál, ▼ zpracování v˘sledkÛ anal˘zy kontaminace pÛd tûÏk˘mi kovy na území okresu Fr˘dek-Místek. Dal‰í práce se zab˘valy odborn˘m posouzením moÏností jednotliv˘ch programov˘ch prostfiedkÛ pro urãité typy úkolÛ, které by se jimi daly ãi nedaly fie‰it. Na závûr konference vyhodnotila porota sloÏená ze zástupcÛ Institutu geoinformatiky
a sponzorsk˘ch firem nejlep‰í práce a jejich autory. Celkovû nejlep‰ího hodnocení získali tfii diplomanti: 1. Ondfiej Renner – Geoinformaãní podpora návrhu optimalizace hasebních obvodÛ v Moravskoslezském kraji, 2. Radek Tydlaãka – Vala‰ské muzeum v pfiírodû – virtuálnû, 3. Jan Kohout z Fakulty informatiky MU Brno – Zpracování a prezentace sráÏkov˘ch dat pomocí GIS systému GRASS. V kategorii bakaláfisk˘ch prací byli ohodnoceni: Jan Nieslanik – Anal˘za citlivosti vybran˘ch vstupÛ modelu AEOLIUS, Barbora Ku‰ová – Návrh GIS o dûjinách dob˘vání uhlí v Ostravû (na pfiíkladû NPP Landek). Na pofiádání konference se hlavní mûrou podílel Institut geoinformatiky, sv˘m sponzorsk˘m dílem pfiispûly firmy DIGIS, ARCDATA PRAHA, GEOMETRA Opava a INTERGRAPH âR. Pfii zahájení konference byl pfiítomen i dûkan Hornicko-geologické fakulty Prof. ing. Jaroslav Dvofiáãek, CSc., kter˘ studenty pozdravil a popfiál jim úspûch nejen na této konferenci, ale i pfii hledání uplatnûní v oboru, jehoÏ vysoko‰kolské studium hodlají v nejbliωích dnech zdárnû ukonãit. Podrobnûj‰í informace, pfiesn˘ seznam pfiednesen˘ch prací, jejich sborník a malou fotoreportáÏ z celé akce najdete na na‰í webové stránce http://gis.vsb.cz Mgr. Ivana Cesková Plný sál přihlížel jak sošku GISáčka získal vítěz Ondřej Renner z IG VŠB – TUO.
Prostorové informace na internetových vyhledávacích serverech
řešení
UÏivatelé internetu jsou obvykle dobfie seznámeni s nabídkou vyhledávacích serverÛ. V âeské republice se pravdûpodobnû nejvût‰í oblibû tû‰í servery Seznam, Atlas, Tiscali a Centrum. S nástupem internetov˘ch GIS technologií se provozovatelé vût‰iny vyhledávacích serverÛ snaÏí vyuÏít této technologie pro zobrazení dynamick˘ch map na sv˘ch serverech. Souãástí dynamického zobrazení prostorov˘ch informací není v‰ak pouze zobrazení mapy nebo plánu mûsta, ale i pfiipojení negrafick˘ch informací. V˘znamnou souãástí nabízené technologie jsou rovnûÏ vyhledávací funkce nebo funkce pro nalezení optimální dopravní cesty. Podívejme se blíÏe na aktuální nabídku jednotliv˘ch vyhledávacích serverÛ. Patrnû nejznámûj‰í vyhledávací server www.seznam.cz pouÏívá pro zobrazení prostorov˘ch informací na serveru www.mapy.cz grafické podklady spoleãnosti PJsoft, které v dané verzi kartografické dílo snad ani nepfiipomínají. Dal‰ím, podle mého soudu, podstatnûj‰ím nedostatkem je chybûjící rozli‰ení stejnojmenn˘ch obcí, takÏe vyhledání Ïádaného sídla v nûkter˘ch pfiípadech pfiedstavuje nároãn˘ souboj ãlovûka se strojem. Na druhé stranû vyhledávací systém umoÏÀuje nalezení nejbliωího bankomatu, lékárny, lékafiské pohotovosti, policejní sluÏebny, banky a benzinového ãerpadla. Na mapovém serveru http://mapy.tiscali.cz jsou prostorové informace znázornûny v nepochybnû kartograficky kvalitnûj‰í automapû. UÏivatel mám moÏnost navíc najít dal‰í, pfiedev‰ím turistické informace (ubytování, památky, muzea). V atributové ãásti je u kaÏdého objektu pfiipojena informace o soufiadnicích ve formátu S-JTSK, S-42 nebo WGS-84 a listoklady map âeského klubu turistÛ a nakladatelství Shocart. Polomûr vyhledávací kruÏnice pro hledané objekty je voliteln˘ uÏivatelem. Vyhledávací server www.quick.cz nabízí dva prostorovû orientované servery. Mapov˘ server je k dispozici na adrese http://mapy.quick.cz, kdeÏto na adrese http://trasy.quick.cz lze najít vyhledávací program pro nalezení optimální dopravní cesty. Kartografické vyjádfiení mapového serveru vyuÏívá rastrovou mapu Geodézie âS v mûfiítku 1:100 000, coÏ je jedna z velmi kvalitních digitálních map. Druh˘ server nabízí nalezení optimální dopravní cesty ve tfiech variantách – nejkrat‰í, nejrychlej‰í a nejlevnûj‰í. Pfii zadávání lze volit rychlost na jednotliv˘ch typech komunikací a cenu
pohonn˘ch hmot. Vyhledávání optimální trasy se opût pot˘ká s problémem synonym v názvech obcí. Na druhé stranû je nutné ocenit mnoÏství sídel zahrnut˘ch do nabídky na vyhledávání a velmi sofistikovan˘ program pro vyhledávání tras podle jedné ze tfií voleb (nejkrat‰í, nejrychlej‰í, nejlevnûj‰í). Program nezklamal ani pfii vyhledávání velmi komplikovan˘ch dopravních cest. Jeden z nejlep‰ích mapov˘ch serverÛ nabízí novû webov˘ portál www.centrum.cz. Ten pfii volbû software pro provoz mapového serveru zvolil technologii spoleãnosti T-mapy, s r.o. a pro kartografické vyjádfiení rastrové mapy v˘znamného kartografického nakladatelství Shocart. Pfiedností mapového serveru http://mapy.centrum.cz je velmi rychlá grafická metoda vyhledávání zájmové oblasti v poÏadovaném mûfiítku. Na serveru je souãasnû k dispozici plánovaã cest pro vyhledávání optimální dopravní cesty ve dvou variantách (nejrychlej‰í, nejkrat‰í). Pfiedností aplikace je jednoznaãné urãení sídla podle jména okresu. Nev˘hodou je v‰ak v˘raznû men‰í poãet voliteln˘ch sídel, neÏ tomu je u serveru http://trasy.quick.cz a nemoÏnost volby cestovní rychlosti. Server sice poskytuje ãasové údaje, ale ty vycházejí z maximálních povolen˘ch rychlostí na na‰ich komunikacích. Získané ãasové údaje tak mohou vyuÏít pouze ‰piãkoví závodníci pfii zpracování pokladÛ pro rallye. Jednu z nejlep‰ích nabídek mapového serveru najdete asi na webovém portálu http://www.atlas.cz. Provozovatel tohoto portálu vyuÏívá na svém mapovém serveru GIS technologii Aquarius spoleãnosti Magis. Kartografick˘m podkladem jsou vojenské mapy v mûfiítku 1:100 000 a 1:50 000 ve formátu map Klubu ãesk˘ch turistÛ. Vyhledání objektu je bez problémÛ, kdy je moÏné rozli‰ení nejen mezi názvy sídel, ale i názvy Ïelezniãních ãi autobusov˘ch zastávek. Rozsahem pfiipojiteln˘ch negrafick˘ch atributÛ je mapov˘ server http://mapy.atlas.cz naprosto bez konkurence. Vytknout lze snad jen chybûjící rok pofiízení dat u pfiipojen˘ch statistick˘ch informací. Souãástí databázové informace jsou rovnûÏ údaje o soufiadnicích. Pro vyhledávání nejbliωích objektÛ systém pouÏívá pevnû nastaven˘ vyhledávací polomûr o délce 5 km.
Mapový server na portálu Centrum.cz využívá technologii T-mapy.
Řešení PLANStudia na Tiscali získalo od KS ČR ocenění Mapa roku 2002.
Mapový server ATLAS též využívá více mapových podkladů. V‰echny v˘‰e uvedené mapové servery nabízejí rovnûÏ moÏnost vyti‰tûní mapy nebo odeslání mapy na zvolenou e-mailovou adresu. Pfies fiadu kritick˘ch pfiipomínek na nûkteré provozovatele webov˘ch portálÛ je nutné zdÛraznit, Ïe zpÛsob a ‰ífie poskytování prostorov˘ch informací v˘znamnû pfievy‰uje nabídku obdobn˘ch zahraniãních portálÛ. Jistû je to dal‰í dÛkaz intensivního pronikání ‰piãkov˘ch GIS technologií do na‰eho kaÏdodenního Ïivota. Milo‰ René
15
GEOaplikace a geodata na konferenci Internet ve státní správě a samosprávě
akce
Tradiãní konference ISSS probûhla opût koncem bfiezna v kongresovém centru Aldis v Hr. Králové. CAGI na ISSS CAGI organizovala jiÏ tradiãnû program související s prostorov˘mi daty a GIT ve vefiejné správû a soutûÏ Geoaplikace roku. Tentokrát se uskuteãnila programová ãást vûnovaná GI v úter˘ 25. bfiezna dopoledne v hlavním sále ALDIS. Jednalo se o tfii bloky vûnované: dostupnosti geodat vefiejné správy v âR a Evropû; GI(T) jako souãást ISVS a GI(T) pfii povodni. V prvním bloku vystoupil také pan Bino Marchesini, generální sekretáfi EUROGI, a pfiedstavitelé ústfiedních institucí. Ve druhém bloku prezentovali své v˘sledky a probíhající projekty pfiedev‰ím zástupci krajÛ a mûst. Ve tfietím bloku byla krátce prezentována i fie‰ení ocenûná ve 4. roãníku soutûÏe GA roku.
kÛ bûhem povodní. Zúroãila se zde i dlouhodobá mravenãí práce pfii budovaní datov˘ch zdrojÛ ve strukturovan˘ch formátech a aplikaãních vrstev. Projekt »Digitální povodÀov˘ plán« od Hydrosoftu Veleslavín a MûÚ DvÛr Králové se umístil na druhém místû. Tento nenároãn˘ systém je velice jednoduch˘, spolehliv˘ a uÏiteãn˘. Proto má velké pfiedpoklady roz‰ífiit se i do dal‰ích mûst. Tfietí místo získalo fie‰ení »GIS-MISYS Povodnû« od spoleãnosti GEPRO ve spolupráci s IMIP a ÚRM HMP, Povodí Labe, dal‰ími úfiady mûstsk˘ch ãástí, úfiady mûstsk˘mi a obecními a spoleãnostmi ATLAS a DHI Hydroinform. MoÏnosti vyuÏití tohoto systému si bûhem povodní prakticky ovûfiila fiada obecních i mûstsk˘ch úfiadÛ.
Zvlá‰tní cena byla udûlena projektu »PovodÀov˘ model Prahy« spoleãnosti DHI Hydroinform, Povodí Vltavy a MHMP, kter˘ byl vytvofien jako základní podklad pro zpracování povodÀového plánu Prahy. Leto‰ní odborná komise pracovala ve sloÏení ing. Petr Berglowiecz (CTV Ostrava), ing. Dana Bérová (MI âR), RNDr. Ronald Raszka (SMO âR), ing. Martin ·ára (CAGI) a doc. RNDr. Vít VoÏenílek, CSc. (PfiF UP). Nad akcí drÏel patronát ãestn˘ v˘bor ve sloÏení RNDr. Postráneck˘ (MV âR), prof. ing. Jan âapek, CSc. (UPa), RNDr. Josef Hojdar (CAGI), ing. Veronika Nedvûdová (PSP âR), RNDr. Jitka Seitlová (SP âR) a doc. RNDr. Vít VoÏenílek (PfiF UP). ¤editelkou soutûÏe a neúnavnou organizátorkou byla opût ing. Eva Pauknerová (CAGI). (zs)
Geoaplikace roku Leto‰ní roãník Geoaplikace roku mûl název »Geoaplikace roku – povodnû 2002«. âeská asociace pro geoinformace (CAGI) vyhlásila tuto soutûÏ spolu s úsekem pro reformu vefiejné správy MV âR a komisí pro informaãní systémy mûst a obcí SMO âR. Tento roãník byl tematicky zamûfien˘ na vyuÏití prostorov˘ch dat a informací a GIT pro prevenci, krizové fiízení a likvidaci ‰kod povodní. »Geoaplikace roku – povodnû« byla, podobnû jako pfiede‰lé roãníky soutûÏe, zamûfiena na realizované projekty a fie‰itelské t˘my, díky kter˘m geografické informaãní systémy (GIS) a dálkov˘ prÛzkum Zemû (DPZ) ve spojení s internetem v˘znamnû pfiispûly ke zlep‰ení správy území a informování vefiejnosti bûhem krizového fiízení. Uzávûrka soutûÏe GA byla 18. února, ale jiÏ na slavnostním setkání CAGI v praÏské Betlémské kapli koncem loÀského roku bylo zfiejmé, Ïe dal‰í roãník GEOaplikace bude a Ïe vyhlá‰ení soutûÏe probûhne opût právû na ISSS 2003 v bfieznu. Dne 5. února byly na www.cagi.cz zvefiejnûny podmínky této soutûÏe.
Oceněné GEOaplikace V minulém ãísle GEOinformace jsme otiskli rozhovor s ing. Norou Lébrovou z odboru informatiky mûstské ãásti Praha 4 o nasazení GIT pfii povodních v jejich mûstském obvodû. Právû fie‰ení »GIS Mâ Praha 4 pfii povodni« od mûstské ãásti Praha 4 a spoleãností SIRION a T-MAPY získalo první místo. Vysoce hodnoceno bylo pfiedev‰ím vyuÏití stávajícího GIS a nasazení informati-
16
Zpřístupňování geodat v ČR a EU, geoinformace jako součást veřejné správy postup: Shrnutí závûrÛ tematické skupi▼ aktivní zapojení ãeské GI komunity do ny ã. 9 konference ISSS 2003 pro pfiipomínkování, tvorby návrhÛ a jejich komuniké. následného praktického zohlednûní
Úkolem v‰ech institucí, které pofiizují, spravují a poskytují geografické informace, je maximalizace pfiínosu jimi poskytovan˘ch sluÏeb obãanÛm euroregionu. Toho je moÏné dosáhnout maximálním vyuÏitím existujících technologick˘ch moÏností, vytvofiením pfiíznivého administrativnû-právního prostfiedí a integrací národních aktivit v rámci evropsk˘ch projektÛ.
3. zv˘‰it integraci GI(T) do vytváfien˘ch i existujících ISVS (stfiednûdob˘) postup: ▼ posílení spolupráce mezi rÛzn˘mi útvary a úrovnûmi vefiejné správy 4. posílit vyuÏití GI(T) pro informování vefiejnosti (krátkodob˘) postup: ▼ zmûna pfiístupu na úrovni koncepãní, strategické i projektovû-realizaãní
Cílové skupiny ▼
telemati (pro potfieby aplikovan˘ch IS) obãané ▼ firmy ▼ orgány vefiejné správy a samosprávy ▼
Cíle 1. zohlednit pro oblast GI principy »Public Sector Information« deklarované v dokumentech EK (stfiednûdob˘) postup: ▼ zohlednit principy PSI do pravidel souvisejících s poskytováním GI v rámci vefiejného sektoru a vÛãi soukromému sektoru 2. zapojit se do procesu tvorby a implementace evropského zámûru INSPIRE (stfiednûdob˘)
5. zajistit vznik návrhu tvorby registru geografick˘ch informací (stfiednûdob˘) postup: ▼ pomocí organizaãních opatfiení a vzdûlávání v rámci úfiadÛ umoÏnit ‰ir‰í vyuÏívání informaãních zdrojÛ 6. zajistit rovnocenné podmínky pro pfiístup k potfiebn˘m datÛm (dlouhodob˘) postup: ▼ odstranûní právních a legislativních bariér ▼ vyhodnocení potfieby geoinformací pro jednotlivé orgány státní správy a samosprávy Zdroj: www.isss.cz/komunike.asp redakce
Jarní Seč gisařů... aneb co psal březnový »Sečský zpravodaj«
akce
Aãkoliv od prvního leto‰ního mezinárodního setkání na Seãi jiÏ uplynula nûjaká doba, je vhodné se poohlédnout po obsahu zajímavé konference. V˘voj smûfiuje k intenzivní internacionalizaci zájmÛ o venkovskou krajinu, a tak není divu, Ïe poãet leto‰ních úãastníkÛ pfiesáhl ãíslo 240 a podíl zahraniãních odborníkÛ se pfiehoupl pfies jednu pûtinu. Pravidelná konference se velmi dobfie etablovala nejen v zorném poli na‰í vlády, ale rovnûÏ v kalendáfiích funkcionáfiÛ Evropské komise. Hojná úãast vysok˘ch pfiedstavitelÛ Prahy i Bruselu je toho nepfiehlédnuteln˘m dÛkazem. Ostatnû není na ‰kodu ‰irokému odbornému publiku, kdyÏ aktuální informace z nejvy‰‰í decizní sféry jsou prezentovány, tak fieãeno, z první ruky. Obsah oficiálních úvodních proslovÛ jiÏ web GEOinformace pfied nedávnem vefiejnosti pfiinesl, a tak se podívejme na dal‰í zajímavosti setkání. Plenární sekce pokraãovala pfiíspûvky v˘znamn˘ch hostÛ. Paní Eva Hillarová z Technologického centra AV âR podala zásadní informaci o právû odstartovaném 6. Rámcovém programu EU pro v˘zkum a v˘voj, kde informaãní technologie a geoinformatika na pfiedním místû, hrají v˘znamnou roli. Ostatnû ãe‰tí úãastníci skonãeného 5. RP dnes jiÏ patfií mezi zdatné harcovníky na evropském geoinformaãním kolbi‰ti. V novém evropském v˘zkumném prostoru se uÏ neztratí. John O`Flaherty z Irska pohovofiil o zku‰enostech z úãasti v projektu t˘kajícím se evropského venkova – eRural – v 5. RP. Organizaãní, realizaãní a vlastní odborné pfiístupy mohou b˘t v mnohem pouãné pro dal‰í ãeské zájemce v novém programu. Simon Blackmoor z Dánska nastínil tamní pohled na cílené zemûdûlství, které prosperuje za vyuÏití GeoIT v podstatnû odli‰n˘ch vlastnick˘ch pomûrech neÏ u nás, dan˘m pfiece jen drobnûj‰í pozemkovou drÏbou. Pan Kliãka ze spoleãnosti Gity se zamûfiil na problematiku, která teprve sk˘tá ‰iroké moÏnosti. Satelitní komunikace se sice rychle rozvíjí i v zemích Koruny ãeské, av‰ak rezervy jsou stále nepfiehlédnutelné. Satelitní komunikace a pfiístup k informacím disponují dlouhou fiadou v˘hod, kterou jiÏ vyuÏívají v˘znamné ãeské firmy v oblasti bankovnictví, utilities, státní správy apod. Paní Cubell, zastupující mj. valencijskou regionální vládu u Evropské komise, pfiiblíÏila publiku tzv. Valencijskou deklaraci z února tohoto roku, které otevírá cestu rozmanit˘m aplikacím geoinformatiky ve venkovském prostoru. Odpolední jednání technologické sekce 1A prvního dne, tj. úter˘ 11. bfiezna 2003, uvedl dr. Hojdar z CAGI, kter˘ v zastoupení dr. Kubíãka prezentoval podstatu mezinárodního projektu INSPIRE, kter˘ pfiedpokládá budování Evropské prostorové informaãní infrastruktury. Aãkoliv projekt se nachází teprve ve fázi zámûru, jiÏ nyní podíl ãeské geoinformatiky na jeho koncipování dosahuje velmi v˘znamné úrovnû. Ing. Hnojil z Intergraphu âR pfiinesl dÛkladn˘ pfiehled webov˘ch sluÏeb v GIS. Základem plnû uspokojivého fungování GIS nabídky na Internetu je vyváÏenost trojúhelníku: uÏivatel sluÏby – poskytovatel sluÏby – registr sluÏeb. Nelze pfiehlédnout, Ïe klíãovou roli hraje dodrÏování standardÛ, v jejichÏ pfiípravû se
angaÏuje svûtové konsorcium Open GIS. Navazující referát pana Kafty problematiku GIS sluÏeb na webu pfienesl do sféry vlastní funkãnosti. Zatímco WMS (Web Map Services) umoÏÀují (vût‰inou bezplatn˘) pfiístup k rastrov˘m údajÛm, WFS (Web Feature Services) nabízejí (obvykle za úplatu) vektorová data. Pfiíjemné vzru‰ení z revolucí navodil ing. Charvát zastupující âeské centrum pro strategická studia. Nedávnou revoluci v GIS technologiích zpÛsobil Internet, kter˘ zpfiístupnil informace prakticky celému lidstvu. Dal‰í revolucii »má na svûdomí« zavedení mobilních technologií – tedy informace jsou nyní jiÏ jen pro kaÏdého, ale navíc vÏdy a v‰ude. Ostatnû dal‰í revoluce by nebyla jen tak k zahození. Staãí se podívat na nejednotnou terminologii, nedostateãnou v˘mûnu dat a kolísající spolehlivost komunikace. ÚHÚL se v této vûci podle ing. Frymla jiÏ dlouhodobû angaÏuje. Îe by v˘stfiel z »Aurory na Labi«? Pokraãující sekce 2A uvedla mírnû fiídnoucí publikum do praktick˘ch otázek vyuÏití databází a pofiízen˘ch dat pro integrované vyuÏití. Ing. Mlynárik z Bratislavy vyloÏil vodohospodáfiské aspekty práce s geodaty v zemûdûlském území, zejména s ohledem na ohroÏení Ïivotního prostfiedí. Ing. Pivniãka rozebral fiadu velice atraktivních aplikací digitálního modelu krajiny, samozfiejmû pfiedev‰ím s ohledem na zemûdûlství a lesnictví. Jeho úspû‰n˘mi sekundanty byli kolegové z maìarského Veszprému, kde, zdá se, 3D a 4D aplikace geodat doslova zdomácnûly. Digitální model krajiny a vyuÏití jeho logicky integrovan˘ch analytick˘ch prostorov˘ch dat o krajinû v plánovací praxi zemûdûlství a lesnictví byl námûtem referátu doc. Kolejky z Brna. DMK krajiny poskytuje spolehlivûj‰í podklady pro analytické a syntetické operace v GIS neÏ naloÏené datové vrstvy, umoÏÀuje postupy krajinného plánování s 3D a 4D vizualizací vyprojektovan˘ch úprav území. Návrat na pevnou Zemi geodat pfiinesl referát kolegÛ z brand˘ského ÚHÚLu – pánÛ Mlãou‰ka a Siroty. Bez datového skladu to prostû nepÛjde. Sekci 1B vûnovanou preciznímu zemûdûlství moderoval Simon Blackmoor a po men‰ích technick˘ch problémech ji sv˘m referátem na téma dal‰ích moÏností vyuÏití GPS v zemûdûlství zahájil Zdenûk Trávníãek z V˘zkumného ústavu zemûdûlské ekonomiky. Ve svém pfiíspûvku se autor vûnoval pfiedev‰ím moÏnostem nasazení GPS pfii kontrolách ãerpání dotací v zemûdûlství. ProtoÏe bude po vstupu âR do EU nutno zkontrolovat minimálnû 5 % dotovan˘ch ploch, je nutno hledat vhodné prostfiedky pro tuto ãinnost. A právû GPS se jeví jako velice slibn˘ nástroj. Radek Nûmeãek z královehradeckého Agropodniku se zab˘val problematikou hustoty odbûru pÛdních vzorkÛ v precizním hospodafiení. Cíl této ãinnosti je jasn˘ – odhalit heterogenity v rámci jed-
notliv˘ch obhospodafiovan˘ch pozemkÛ. K zji‰Èování prostorové variability lze pouÏít dvû metody bodovou a plo‰nou, pfiiãemÏ prvnû jmenovaná se jeví jako pfiesnûj‰í. Na pfiíkladu zemûdûlského podniku s rozlohou pfies 2 000 ha byl demonstrován znaãn˘ vliv hustoty vzorkování na v˘slednou variabilitu. Dá se fiíci, Ïe ãím hust‰í je síÈ vzorkování, tím vy‰‰í je variabilita. Problémem je vysoká finanãní nároãnost spojená se zhu‰Èováním rastru vzorkování alespoÀ na Evropou doporuãen˘ jeden vzorek na hektar. Milan Kroulík prezentoval pfiíspûvek sv˘ch kolegÛ z âZU, posuzující pfiesnost tvorby v˘nosov˘ch map pfii sklizni obilovin. Mapování v˘nosÛ pÛdních plodin je, jak známo, jedním ze základních prvkÛ precizního zemûdûlství. Pfiesnost takovéhoto mapování v‰ak mÛÏe b˘t negativnû ovlivnûna hned nûkolika faktory – urãováním polohy stroje, chybami pfii mûfiení objemu ãi hmotnosti sklízení plodiny, pfiípadnû nepfiesnou nebo nekvalitní obsluhou stroje. Jako nejv˘znamnûj‰í faktor se jeví kalibrace mûfiicích ãidel, z dal‰ích lze jmenovat napfiíklad zpÛsob jízdy, sklon pozemku ãi jeho v˘mûra. Mimofiádnû zafiazen˘ pfiíspûvek Waltera Mayera z rakouské firmy PROGIS Software popsal produkt AGROffice – balík pfiedev‰ím ekonomicky zamûfien˘ch programov˘ch nástrojÛ pro oblast zemûdûlství. Klíãov˘m problémem, na kter˘ tvÛrci programu narazili, byla nutnost integrovat ve‰keré geoinformaãní technologie (GIS, GPS, DPZ atd.) do jednotného, a pfiitom co nejjednodu‰‰ího uÏivatelského rozhraní. Podle pozitivních ohlasÛ v sále by si podobn˘ programov˘ balík na‰el místo i na na‰em trhu. Precizní zemûdûlství ve V˘zkumném ústavu rostlinné v˘roby, tak znûl název pfiíspûvku M. Kroulíka. Cílem tohoto v˘zkumného zámûru byl v˘zkum a v˘voj metodik pouÏívan˘ch v precizním zemûdûlství. V˘sledky mûfiení jednotliv˘ch faktorÛ, které ovlivÀují v˘nosy, jako je napfiíklad obsah Ïivin, v˘skyt plevele apod., jsou geostatisticky zpracovávány a na základû tûchto v˘sledkÛ je moÏno pochopit prostorovou variabilitu v rámci pfiíslu‰ného pozemku. Pomocí precizního zemûdûlství lze pak tuto variabilitu vyrovnávat. Zajímav˘m zji‰tûním je, Ïe pfii sledování dusíku nepfiiná‰í ani hustá síÈ vzorkování vy‰‰í korelaci. Závûr sekce obstaral sv˘m pfiíspûvkem na téma Zóny fiízení – jejich stanovení a vyuÏívání v fiízení precizního hospodafiení P. Gnip z MJM Group. Spoleãnost shromaÏìuje a zpracovává rÛzná data (vzorkování pÛdy, pÛdní charakteristiky, v˘nosy, druÏicové snímky atd.) jiÏ od roku 1998. Tato data jsou následnû zpracována a na základû jejich anal˘z jsou stanovena doporuãení pro variabilní aplikaci. V blízké budoucnosti by mûlo následovat i variabilní setí a pfiíprava pÛdy. Tomu v‰ak zatím brání krátká ãasová fiada potfiebn˘ch dat. Cílem prací by mûlo b˘t vytvofiení zón pro doporuãení a stanovení techniky jejich vytváfiení, pfiíprava systému pro farmáfie pro ekonomické zhodnocení jejich investic do tûchto aktivit a udrÏení pofiizování dat. V˘sledn˘ efekt by pak mûl pfiinést men‰í vyuÏívání hnojiv a chemikálií na poli a jejich negativní vliv na vypûstované plodiny. (jk)
17
6 let od vzniku CAGI Poslání a cíle CAGI âeská asociace pro geoinformaâlenstvím v EUROGI (European Umbrela Orgace byla registrována na jafie 1997 nisation for Geographic Information) se a v ãervnu 1997 probûhla v rámci CAGI pfiihlásila k poslání maximalizovat konference GIS ve státní správû vyuÏití prostorov˘ch informací a dat CAGI na Seãi její první ustavující valná ve prospûch obãanÛ, kvalitní vefieja jeji ãlenská hromada. CAGI sdruÏuje geoinné správy a podnikání. základna formaãní komunitu tvofienou Zlep‰uje, povzbuzuje a podpouÏivateli, producenty, specialisruje rozvoj a uÏití geoinforCAGI je profesnû vyhraty, pedagogy a firmami zab˘vajímací a souvisejících technûnou nevládní neziskovou cími se geoinformacemi, geoinnologií a jedná jménem organizací. UmoÏÀuje ãlenství formaãními systémy geoinformaãní komujak fyzick˘m, tak právnick˘ch a technologiemi. UmoÏÀuje jejich nity v âR. osobám. Individuální ãlenství volí lep‰í komunikaci a reprezentuje Podílí se na zejména pracovníci státní správy. komunitu ve vztahu k ústfiedním ortomto v˘voji V˘znamn˘mi kolektivními ãleny jsou gánÛm vefiejné správy a dal‰ím dov Evropû. firmy i nûkteré odborné specializovamácím i zahraniãním partnerÛm. Usiné spoleãnosti a pracovi‰tû vysok˘ch luje o rozvoj v uvedené oblasti, ‰kol. hledá a prosazuje fie‰ení vedoucí V souãasné k odstranûní existujících dobû je do bariér. ãinnosti CAGI zapojeno 127 individuálních a 34 kolektivních ãlenÛ. CAGI si stanovila následují cíle: - hájení práv âinnost CAGI a zájmÛ ãlenÛ a prosazování jejich CAGI se prostfiednictvím odborn˘ch odborn˘ch, profesních a spoleãensk˘ch zájmÛ, komisí a odborn˘ch skupin snaÏí - vytváfiení podmínek a prostoru pro otevfienou odiniciovat fie‰ení problematiky: bornou diskusi k fie‰ení koncepãních, technick˘ch, - autorsk˘ch práv v oblasti geodat ekonomick˘ch, právních a odborn˘ch problémÛ roza geoinformací voje prostorovû orientovan˘ch informaãních systé- geodat a pracovi‰È GIS OkÚ v domÛ a pfiíslu‰n˘ch informaãních technologií, bû transformace vefiejné správy - provádûní vzdûlávací ãinnosti ve formû rÛzn˘ch kurnebo podávat návrhy na fie‰ení prozÛ, semináfiÛ, konferencí atd. s cílem zvy‰ovat obecblematiky standardizace: né povûdomí o moÏnostech vyuÏití a prohlubovat od- standard pro strukturu a v˘mûnn˘ borné znalosti prostorovû orientovan˘ch formát metadat, pfienosov˘ formát informaãních systémÛ a pfiíslu‰n˘ch informaãních metadat popisu datov˘ch souborÛ technologií, (Metainformaãní systém MIDAS); - podílení se na pfiípravû a vytváfiení konkrétních pod- digitální územnû plánovací dokumínek pro ‰iroké vyuÏívání geoinformací ve v‰ech mentace oblastech, - digitální technické mapy mûsta, v˘- podporovat rozvoj geoinformaãní infrastruktury mûnného formátu ZABAGED.... v âR a zabezpeãit úkoly CAGI vypl˘vající - terminologie - terminologick˘ slovník. z Programu rozvoje NGII v âR v letech 2001 aÏ Dal‰í aktivity: 2005. Iniciovat a koordinovat projekt vzdûlávání a osvûta, konference, semináCZ-INSPIRE fie, soutûÏe, mezinárodní spolupráce, aj.
Pfiípadn˘ zájemce se mÛÏe více dozvûdût na stránkách – www.cagi.cz
GINIE – evropský projekt
spolupráce
Projekt Geographic Information Network In Europe – GINIE – probíhá v rámci programu IST Evropské unie. Hlavním cílem projektu je formulovat ucelenou geoinformaãní strategii na evropské úrovni a pfieklenout pfiitom bariéry, které vypl˘vají z kulturní, jazykové a národnostní rÛznorodosti Evropy. Snahou GINIE je skloubit zku‰enosti získané v jednotliv˘ch zemích a koordinovat ve vût‰í mífie mezinárodní aktivity. GINIE navazuje na úspû‰né projekty a iniciativy, které se podafiilo uskuteãnit v Evropû v minul˘ch 10 letech, a to jak na národní a regionální úrovni, tak ve specifick˘ch oborech. Projekt se zab˘vá také návrhem finanãních a organizaãních mechanismÛ, které mají umoÏnit naplÀování této strategie po skonãení GINIE. GINIE vyuÏívá souãasn˘ch v˘vojov˘ch trendÛ a procesÛ, mezi které patfií iniciativy Evropské komise jako INSPIRE, zpfiístupÀování informací vefiejného sektoru – PSI, ale také roz‰ifiování Evropské unie. Jedním z v˘sledkÛ projektu GINIE má b˘t plnû funkãní poradní orgán Advisory Board on GI (ABGI), kter˘ by spojoval zástupce vefiejné správy, prÛmyslu, v˘zkumu a Evropské komise. Projekt GINIE spojuje tfii rozdílné skupiny úãastníkÛ: 1) národní a celoevropské GI asociace (reprezentované napfiíklad evropskou zastfie‰ující organizací EUROGI ãi CAGI za âR), 2) Evropskou komisí (reprezentovanou jejím ústfiedním v˘zkumn˘m centrem – JRC v italské Ispfie) a 3) prÛmyslovou sloÏku (reprezentovanou evropskou vûtví konsorcia Open GIS – OGC). Projekt je koordinován prostfiednictvím University of Sheffield, která má silnou vazbu na evropskou geoinformaãní v˘zkumnou komunitu a zároveÀ je jedním ze ãlenÛ OGC. Doba trvání tohoto projektu je vymezena 1. listopadem 2001 a 31. fiíjnem 2003. âeská asociace pro geoinformace (CAGI) se podílí na projektu aktivnû, je nositelem nûkolika konkrétních ãástí GINIE. CAGI prostfiednictvím GINIE prezentuje úspû‰né GI projekty uskuteãnûné v âR (Case Studies), podílí se na vytvofiení evropské databáze ukázkov˘ch fie‰ení (zaji‰Èuje CAGI – V·B)
a úãastní se zpracování evropsk˘ch srovnávacích studií. CAGI v rámci sv˘ch moÏností podporuje úãast sv˘ch zástupcÛ na odborn˘ch akcích GINIE organizovan˘ch zahraniãními partnery. CAGI byla v rámci GINIE vybrána jako organizátor tfiídenního workshopu zamûfieného na stav a rozvíjení podmínek pro praktické vyuÏívání geodat a geoinformací v zemích kandidujících na vstup do EU a na posilování spolupráce v geoinformaãní oblasti v souvislosti s roz‰ifiováním EU. Workshopu, kter˘ probûhl 29. záfií aÏ 1. fiíjna 2002 v Praze, se zúãastní zástupci dvaceti zemí a evropsk˘ch institucí. Zá‰titu nad workshopem pfievzal pfiedseda Úfiadu pro vefiejné informaãní systémy a následnû ministr Vladimír Mlynáfi, povûfien˘ fiízením ÚVIS. Workshop se zab˘val geoinformaãní infrastrukturou v kandidátsk˘ch zemích v kontextu roz‰ifiování Evropské unie, ale také z hlediska probíhajících iniciativ Evropské komise (eEurope+, INSPIRE a zpfiístupÀování informací vefiejného sektoru). PraÏské pracovní setkání navazuje na workshop a studii »Geografické informace a roz‰ifiování Evropské unie«, kter˘ spoleãnû organizovaly EUROGI a Joint Research Centre v listopadu 2000, a na pfiede‰lé v˘stupy projektu GINIE. Mezi ty patfií závûry workshopÛ »Infrastruktura prostorov˘ch dat« (v kvûtnu 2002 v Ispfie) a »Politika pfiístupu k prostorov˘m datÛm« (v kvûtnu 2002 v PafiíÏi), které mûly pfiímou vazbu na iniciativu INSPIRE. Dal‰ím v˘chodiskem je studie EUROGI »Model profesních organizací v oblasti GI«. Úãelem workshopu bylo: ▼ zachytit souãasnou situaci v oblasti GI a porovnat národní GI infrastruktury (ve smyslu souboru podmínek) jednotliv˘ch kandidátsk˘ch zemích;
GEPRO distribuuje verze 6
GPS ve vozidlech strážníků
Systémy KOKE· a MISYS pro Wimdows s jejich nadstavbami, pracujícími s daty nového ISKN, a prohlíÏeãku grafick˘ch dat MISYS-VIEW lze stáhnout z www.gepro.cz.
Mûstská policie v Hr. Králové novû sleduje sluÏební vozidla pomocí GPS a T-MapServeru.
Hydrosoft Praha, Sirion a T-Mapy se spojili Spojením tûchto tfií spoleãností vzniká zajímavé uskupení, které by mûlo patfiit na ãeském trhu informaãních technologií mezi nejsilnûj‰í podnikatelské subjekty a ve vazbû na ‰védskou matefiskou spoleãnost T-Kartor se T-Mapy stávají i v˘znamn˘m hráãem na vznikajícím perspektivním trhu EU. ID=667
Z časopisu Zeměměřič 3/03: 10 let českého katastru nemovitostí Bfieznové ãíslo ãasopisu Zemûmûfiiã se podrobnûji zab˘valo historií KN pfiíspûvky tfií posledních pfiedsedÛ âÚZK.
Standard ISVS pro technickou mapu města Dal‰í pfiíspûvek v Zemûmûfiiãi popisuje standart ISVS pro strukturu a v˘mûnn˘
CAGI prostřednictvím ing. Pauknerové pravidelně informuje na seminářích a konferencích o svých mezinárodních aktivitách. ▼ nalézt
pfiípadné odli‰nosti a inspirativní námûty, identifikovat rozdíly mezi ãlensk˘mi zemûmi EU a kandidátsk˘mi zemûmi; zváÏit a doporuãit harmonizaãní opatfiení; ▼ formulovat doporuãení, jak spoleãnû rozvíjet roli a uplatnûní GI v Evropû, vãetnû zapojení zástupcÛ kandidátsk˘ch zemí do Poradního sboru pro geografické informace. Doporuãení formulovaná v rámci tohoto WS byla poãátkem fiíjna pfiedstavena úãastníkÛm konference MIS a UDMS, zvefiejnûna na webu CAGI a v odborném tisku. K aktivnímu zapojení CAGI do tûchto mezinárodních aktivit pfiispûla také iniciální finanãní podpora z programu Evropské komise Phare – Access 99 (Networking Facilities). Ing. Eva Pauknerová, CSc., CAGI, eva.pauknerova@cagi.cz, listopad 2002
Krátké zprávy formát DTMM a systém KOKE·. Standard, kter˘ vypracovala odborná skupina CAGI, se zab˘vá jednak strukturou DTMM (soupisem prvkÛ), jednak v˘mûnn˘m formátem (tedy pfienosem dat).
Ruční GPS a mobilní mapování Pfieklad ãlánku z ãasopisu Cartography ã. 1/02 se zab˘vá napfi. mapováním pomocí GPS, shromaÏìováním a údrÏbou dat GIS. Autor porovnává komerãnû dostupné mobilní mapovací systémy a pfiedstavuje jejich typické znaky.
Krátké zprávy
návek dennû, s rezervou rÛstu aÏ na dvojnásobek.
sluÏby. ¤e‰ení G/Electric by mûlo b˘t v provozu do konce leto‰ního roku.
Projekt pro zpřístupnění geodat v Maďarsku
G/Electric umožňuje rozvoj firmy
Grant pro univerzitu
Ministerstvo zemûdûlství a místního rozvoje v Maìarsku vybralo GeoMedia jako otevfienou GIS technologii pro práci s geoprostorov˘mi daty. ¤e‰ení je striktnû zaloÏeno na svûtov˘ch a evropsk˘ch standardech pro geodata. Projekt META je poslední fází TAKAROS, projektu s cílem poskytovat profesionální geoprostorové sluÏby prostfiednictvím v‰ech resortních úfiadÛ.
Certifikát o shodě se SAP R/3
¤e‰ení G/Electric je úspû‰né také v âínû. Energetická spoleãnost JiangXi Power Electric, která distribuuje elektrickou energii ve stfiední âínû na území 160 000 km2, podepsala smlouvu o nasazení tohoto fie‰ení. Cílem implementace je efektivní správa a údrÏba informací o energetické síti, vytvofiení platformy pro efektivní plánování rozvoje a údrÏby a vyuÏití ve‰ker˘ch mapov˘ch zdrojÛ pro dal‰í rozvoj firmy.
Kompletní řešení
Produkt GeoMedia Professional je v plném souladu s fie‰ením SAP R/3 Enterprise a mySAP.com prostfiednictvím GIS Connector Package. UÏivatelé mají moÏnost propojovat v reálném ãase prostorová data z podnikového GISu bez ohledu na jejich formát. Propojení GeoMedia se SAP je celosvûtovû roz‰ífieno, mezi úspû‰né implementátory se v âR fiadí Chemopetrol Litvínov.
Úãastníci v˘roãní konference Americké spoleãnosti pro fotogrammetrii a dálkov˘ prÛzkum (ASPRS) mohli na vlastní oãi vidût kompletní technologii Z/I Imaging pro digitální leteckou fotogrammetrii. Ucelené fie‰ení pfiedstavuje digitální letecká kamera DMC, fotogrammetrick˘ software pro vyhodnocení snímkÛ ImageStation, a systém pro archivaci a distribuci TerraShare.
InService pro 4 miliony zákazníků
Elektřinu i internet
Energetická spoleãnost Southern Company pÛsobící na území nûkolika státÛ na jihov˘chodû USA zvolila fie‰ení InService spoleãnosti Intergraph, které umoÏní optimalizovat servisní zákroky u zákazníkÛ podle vzdálenosti, typu práce, ceny, ãasu a priority zásahu. Systém bude vyuÏívat 1 200 terénních pracovníkÛ, 120 dispeãerÛ a dal‰ích 480 uÏivatelÛ. Bude tak moÏné optimalizovat prÛmûrnû 14 000 objed-
Dánská energetická spoleãnost NVE A.m.b.a., která distribuuje elektrickou energii 117 000 zákazníkÛm na 2 000 km2 nejvût‰ího dánského ostrova Sealand, podepsala smlouvu na implementaci G/Electric. Tento systém pro geoprostorovou správu zdrojÛ umoÏní propojit pravidelnou údrÏbu stávající elektrické sítû s dodávkami sluÏeb poskytovan˘ch novou optickou sítí pro vysokorychlostní datové propojení, kabelovou televizi a hlasové
pozvánka
odborné přednášky workshopy technická výstava společenský večer
Budete mít příležitost k cenné výměně zkušeností s dalšími uživateli a dozvíte se novinky o technologiích a řešeních, které Intergraph a jeho obchodní partneři poskytují.
armáda veřejná správa lesnictví a zemědělství plynárenství vodárenství telekomunikace dopravní průmysl poskytovatelé dat mobilní řešení a služby vysoké školy
Registrační formulář a detailní informace o konferenci a jejím programu naleznete na www.intergraph.com/cz
Kontakt: Josef Hnojil, marketing manager Intergraph ČR, tel.: +420-736 611 910, e-mail: info-cz@intergraph.com
20
Nová digitální kamera Divize Z/I Imaging spoleãnosti Intergraph sklízí na poli digitální fotogrammetrie úspûch s novou digitální kamerou DMC (Digital Mapping Camera). Kamera dosahuje vysoké geometrické pfiesnosti a umoÏÀuje soubûÏnû získat multispektrální i panchromatické snímky. Obsahuje 8 synchronních CCD kamer, ãtyfii kamery slouÏí pro multispektrální snímání, dal‰í ãtyfii panchromatické kamery jsou urãeny pro pofiizování snímkÛ ve velmi vysokém rozli‰ení. Nasnímané panchromatické i kompozitní snímky pokr˘vají totéÏ území. Další informace společnosti Intergraph naleznete v časopisu InterPost či v elektronickém bulletinu e-GeoForum – zdarma na www.intergraph.com/cz
4. ročník odborné uživatelské konference 30. 9. – 1. 10. 2003, Brno
Srdečně vás zveme na 4. ročník konference GeoForum cs 2003, která se koná ve dnech 30. září a 1. října v hotelu Holiday Inn v Brně.
Buďte u toho a registrujte se ještě dnes.
Univerzita v Zaragoze registrovaná jako vysoko‰kolské pracovi‰tû Team GeoMedia, získala od spoleãnosti Intergraph a asociace AGILE grant na v˘voj NGI ·panûlska na platformû GeoMedia. Grantem ocenûn˘ vítûzn˘ projekt má umoÏnit interoperabilitu datové infrastruktury, která se obvykle skládá z referenãních geografick˘ch dat, metadat a nejrÛznûj‰ích webov˘ch sluÏeb, umoÏÀujících tato data snadno lokalizovat a zpfiístupnit.
Digitální planeta Země na obzoru
akce
3. mezinárodní symposium na téma „Informaãní zdroje pro globální trvale udrÏiteln˘ rozvoj“ probûhne v záfií v Brnû. Na dny 21. – 25. záfií 2003 je do atraktivních prostorÛ brnûnského hotelu VoronûÏ plánováno symposium organizované Geografick˘m ústavem Pfiírodovûdecké fakulty Masarykovy univerzity. V pofiadí tfietí symposium navazuje na my‰lenku digitální planety Zemû, kterou formuloval jiÏ v roce 1998 prof. Al Gore, b˘val˘ viceprezident USA v Clintonovû administrativû. Tato my‰lenka spoãívá ve snaze zpfiístupnit v˘sledky vûdecko-technického rozvoje ‰iroké vefiejnosti bez ohledu na sociální, etnické ãi teritoriální rozdíly. Pfiipravované symposium si klade rovnûÏ za cíl vytvofiit pomysln˘ most mezi Svûtov˘m summitem o trvale udrÏitelném rozvoji, kter˘ probûhl v Johannesburgu v loÀském roce, a nadcházejícím Svûtov˘m summitem o informaãní spoleãnosti, jenÏ probûhne v Îenevû letos. Symposium bude probíhat v fiadû tematick˘ch okruhÛ, z nich geoinformatiky se bezprostfiednû t˘kají následující: ▼ problematika geografick˘ch informaãních systémÛ a dálkového prÛzkumu Zemû (tj. interpretace druÏicov˘ch snímkÛ),
▼ e-government,
Knižní koutek
George B. Korte
Radan Kvût
Duše krajiny. Staré stezky v promûnách ãasu Academia, 2003 200 str., ãb fotografie a mapy v textu, ISBN 80-200-1012-2 Snahou autora je ukázat na jednoznaãn˘ v˘znam pfiírodních daností na vznik a promûny sítû pradávn˘ch stezek. Poznatky o pfiírodních podmínkách, zvlá‰tû o reliéfu krajiny, mohou b˘t spolehliv˘m ukazatelem, opravÀujícím k víceménû pfiesn˘m závûrÛm. Proto publikace upírá pozornost pfiedev‰ím k stezkám pravûk˘m, a tudíÏ historicky nedoloÏiteln˘m. MnoÏství shromáÏdûného materiálu spolu s netradiãními postupy pak vedou autora k ãasto velmi originálním a odváÏn˘m dedukcím.
e-governancy, e-parliament a oblast místních elektronick˘ch sluÏeb, ▼ digitální mûsta, obce a lokality, ▼ znalostní spoleãnost propojená informaãními a komunikaãními sítûmi. DÛleÏité místo v programu symposia bude mít i technická v˘stava, jíÏ se zúãastní pfiední svûtové spoleãnosti, jako jsou Intergraph, ESRI a dal‰í spoleãnosti pÛsobící v âR. Potvrzena je rovnûÏ úãast v˘znamn˘ch zahraniãních a domácích osobností. Pofiadatelé oãekávají reprezentativní úãast odborníkÛ z vyspûl˘ch zemí i rozvojov˘ch. V˘znamná bude rovnûÏ úãast specialistÛ z âeské republiky. Zá‰titu nad symposiem pfievzal rektor Masarykovy univerzity prof. RNDr. Jifií Zlatu‰ka, CSc. Akce se bude konat za podpory a osobní úãasti místopfiedsedy vlády a ministra zahraniãí C. Svobody, ministra informatiky Vl. Mlynáfie, ministra Ïivotního prostfiedí L. Ambrozka, ministra pro místní rozvoj P. Nûmce a námûstska ministra vnitra J. Postráneckého. Pofiadatelská organizace – Geografick˘ ústav PfiF MU a jeho Labo-
The GIS Book. 5th Edition. OnWord Press, 2000 400 str., ISBN: 0766828204 Knihy vûnované GISÛm se dají rozdûlit do tfií základních kategorií. Knihy zamûfiené na GIS principy a prostorovou problematiku, knihy o geoinformaãním software a jeho funkcionalitû, a knihy, ve kter˘ch jsou smíchány principy GIS a SW. Korteho kniha patfií do tfietí kategorie, tj. principy GIS jsou doplnûny funkcionalitou software. Zhong-Ren Peng, Ming-Hsiang Tsou Internet GIS: Distributed Geographic Information Services for the Internet and Wireless Network John Wiley & Sons, bfiezen 2003 720 pages, ISBN: 0471359238 Tato kniha je oznaãována jako první kniha, která problematiku internetového GISu probírá do skuteãnû velké hloubky.
ratofi geoinformatiky a kartografie – je zku‰en˘m organizá-
Témata konference: 1) Data, informace, znalosti, technologie a techniky. 2) Globální trvale udrÏiteln˘ rozvoj: pojetí a diskuze. 3) Globální spoleãensk˘ dialog. 4) Znalostní sítû ve spoleãnosti. 5) Zpfiístupnûní sluÏeb obãanÛm: od webu k mobilu. 6) Digitální mûsta, komunity a lokality. torem velk˘ch mezinárodních konferencí s problematikou geografick˘ch informací v 80. a 90. letech. Pfiipravovaná mezinárodní akce jistû pfiispûje dobrému jménu ãeské geoinformatiky v mezinárodním mûfiítku a bude jistû stimulem dal‰ího rozvoje doma. Dal‰í podrobnosti o akci jsou uvedeny na webové stránce symposia: http://digitalearth03.geogr.muni.cz ID = 731, J. Kolejka, M. Lesák
Přečtěte si V roce 1997 napsal Brandon Plewe knihu GIS Online: Information Retrieval, Mapping and the Internet, ale ta je jiÏ vzhledem k rychlému v˘voji webov˘ch technologií poplatná svojí dobû. Kniha obsahuje principy GISu na internetu, popisuje základy síÈové architektury. Souãástí je také rámec pro aplikace, pfiehled aktuálních technologick˘ch balíkÛ, v˘hled do budoucna internetového GISu. Internet GIS je v prÛbûhu textu ilustrován 33 podrobn˘mi pfiípadov˘mi studiemi. David O'Sullivan, David Unwin
Geographic Information Analysis John Wiley & Sons, listopad 2002 436 str., ISBN: 0471211761
21
Krátké zprávy 1 000 městských GIS v rozvojovém světě ESRI se zapojila do grantového programu OSN pro lidská sídla (UN-HABITAT) jehoÏ cílem je poskytnout technologii a ‰kolení v oblasti GIS tisícovce mûst v rozvojov˘ch zemích a poskytnout jim tak moÏnost shromaÏìovat informace o mûstû a zlep‰it jeho správu. Zji‰tûné ukazatele budou souãástí datové základny Celosvûtového centra pro rozvoj lidsk˘ch sídel a následnû budou podrobeny nejrÛznûj‰ím anal˘zám v rámci plnûní cíle Deklarace o mûstech a ostatních lidsk˘ch sídlech v novém miléniu: zlep‰it do roku 2020 zpÛsob Ïivota sta miliónÛ lidí bez pfiístfie‰í, kter˘ byl pfiijat Valn˘m shromáÏdûním OSN v roce 2000. ShromaÏìované ukazatele budou zahrnovat informace o stupních chudoby, degradaci Ïivotního prostfiedí, nedostatku sluÏeb, odumírání existující infrastruktury a nedostatku pozemkÛ a pfiimûfien˘ch pfiístfie‰í. Vybraná mûsta budou pouÏívat GIS pro anal˘zy a správu sebran˘ch dat, jakoÏ i pro jejich roz‰ifiování ‰iroké vefiejnosti a partnersk˘m organizacím. ID = 674
Řízení kvality dat Firma ESRI zaãala v dubnu distribuovat produkt GIS Data ReViewer 4.2., coÏ je aplikace, která zjednodu‰uje mnoho úkonÛ pfii automatizované i vizuální kontrole kvality prostorov˘ch dat. V˘sledkem je efektivní a konzistentní proces fiízení kvality dat. Produkt roz‰ifiuje aplikaci ArcMap, která je souãástí produktÛ ArcView, ArcEditor a ArcInfo, a odstraÀuje nutnost tradiãního »papírového« sledování chyb tím, Ïe centralizuje cyklus detekce chyb, jejich oprav a ovûfiení, coÏ vede ke zlep‰ení a organizaci procesu fiízení kvality dat. Mimoto poskytuje integraãní rámec pro víceuÏivatelské prostfiedí geodatabáze ArcGIS. Mezi nové funkce GIS Data ReViewer 4.2 patfií nástroje pro tvorbu vzorkÛ a v˘poãet ãetnosti spolu s moÏností pfiiblíÏení na urãité soufiadnice x, y. GIS Data ReViewer dále umoÏÀuje: ▼ provádût dávkové ovûfiení platnosti geodatabáze, ▼ lokalizovat chyby ve sbûru/atributech dat pomocí rÛzn˘ch nástrojÛ, ▼ snadno vytváfiet pfiesné záznamy chybov˘ch informací, ▼ skladovat chybové informace v osobní geodatabázi, ▼ provádût a zaznamenávat opravy dat, ▼ ovûfiovat opravy provedené na datech, ▼ generovat náhodné vzorky dat, ▼ provádût souhrny hodnot atributÛ. Více na www.esri.com/reviewer ID = 778
22
ArcGIS 8.3 se zaměřuje na topologii a editaci Nové funkce ArcGIS slouÏí pfieváÏnû pro tvorbu a správu geodat. ArcGIS 8.3 pfiiná‰í hodnû novinek vãetnû práce s topologií v geodatabázi, zdokonalen˘ch editaãních funkcí, oddûlené editace, kompletní lineární segmentace a tfií nov˘ch roz‰ífiení: ArcGIS Survey Analyst, ArcScan pro ArcGIS a ArcGIS Tracking Analyst. Plná podpora topologie Základní vlastností verze ArcGIS 8.3 je plná podpora topologie v geodatabázi a vylep‰ené prostfiedí pro editaci podle nadefinovan˘ch topologick˘ch vztahÛ. Nástroje pro topologii v ArcGIS 8.3 umoÏÀují v software ArcEditor a ArcInfo analyzovat, vizualizovat a podle potfieby opravit integritu geodat. Topologie geodatabáze dává uÏivatelÛm moÏnost jasnû definovat prostorové vztahy nebo pravidla prostorové integrity, a to v rámci jedné nebo více tfiíd prvkÛ.
Pokročilá editace Souãástí ArcGIS 8.3 je nová nástrojová li‰ta »Pokroãilá editace« s nástroji jako je polygonov˘ pofiad, konstrukce kruhového oblouku zadaného dvûma teãnami, v˘poãet parametrÛ linie nebo oblouku do atributové tabulky, proporcionální rozdûlení linie, rozloÏení sloÏeného prvku na jednotlivé ãásti a dal‰í. Jsou zde i mnohem pohodlnûj‰í nástroje pro ofiezávání a prodluÏování linií, neÏ v základní li‰tû Editoru. Do software ArcEditor a ArcInfo tak byly zaãlenûny nûkteré z editaãních nástrojÛ placené nadstavby Survey Analyst. ArcGIS 8.3 má nové moÏnosti pro anotace (zmûna mûfiítka, rotace a editace) a obsahuje nástroje pro zakfiivení anotací kolem kotvícího bodu nebo podél vybraného prvku. Vylep‰ena je i práce s pfiichytáváním.
Oddělená editace (Disconnected Editing) ArcGIS 8.3 nabízí uÏivatelÛm software ArcEditor a ArcInfo moÏnost oddûlenû editovat lokálnû nebo vzdálenû umístûnou geodatabázi v reÏimu checkout/check-in. UÏivatelé mohou pracovat nezávisle na hlavní databázi a svoji editaci do ní ve vhodn˘ okamÏik zanést. Pfii promítání zmûn se do hlavní databáze nepfiená‰í celá zkopírovaná ãást, ale provedou se pouze zmûny, coÏ zvy‰uje efektivitu a pfiispívá k zaji‰tûní integrity dat. Tento zpÛsob editace dává moÏnost jednodu‰e distribuovat data z hlavní databáze a sdílet je s dal‰ími uÏivateli. Aby bylo moÏné plnû vyuÏít v˘hod oddûlené editace, nabízí ArcGIS 8.3 novû li-
cenci ArcEditor i pro jednoho uÏivatele (single use licence) a novou sadu integrovan˘ch nástrojÛ pro ArcPad.
Zdokonalená lineární segmentace ArcGIS 8.3 nabízí kompletní sadu nástrojÛ umoÏÀující uÏivatelÛm vytváfiet, editovat, zobrazovat a analyzovat data vztaÏená k liniím (trasy a události). Oproti minulé verzi jsou vylep‰eny funkce pro interaktivní i automatickou tvorbu tras, editaci, aktualizaci a podporu referenãního systému hodnot známého jako »mûfiení« na trasách. Nástroje pro zobrazování chyb na trasách umoÏÀují zv˘‰it kvalitu referenãního systému a nové nástroje pro editaci trasy zjednodu‰ují kalibraci a v˘poãty na trase. Nová je také moÏnost anal˘zy dat událostí, která umoÏÀuje provádût anal˘zy typu bod na trase, pfiekryv polygonu s trasou, trasy s trasou a transformaci mûfiení mezi dvûma rÛzn˘mi trasami.
Nové nadstavby pro ArcGIS 8.3 Verze ArcGIS 8.3 nabízí tfii nové nadstavby: ArcGIS Survey Analyst, ArcGIS Tracking Analyst a ArcScan pro ArcGIS. ▼
ArcGIS Survey Analyst poskytuje uÏivatelÛm funkce pro správu geodetick˘ch dat v databázi GIS a reprezentaci geodetick˘ch mûfiení v mapû. Survey Analyst nabízí nástroje umoÏÀující zemûmûfiiãÛm a specialistÛm GIS pracovat spoleãnû v jednom integrovaném systému. ▼ ArcGIS Tracking Analyst nabízí funkce pro vizualizaci a anal˘zy dat s ãasovou sloÏkou. ▼ ArcScan pro ArcGIS umoÏÀuje uÏivatelÛm software ArcEditor a ArcInfo vybudovat z naskenovan˘ch rastrov˘ch podkladÛ vektorovou databázi. Podrobnûj‰í informace o novinkách ve verzi 8.3 najdete v ãasopise ArcRevue 2/2003 vydávaném firmou ARCDATA PRAHA nebo pfiímo na adrese www.esri.com/software/arcgis/arcgis_83.html. ing. Jitka Exnerová
Akce v roce 2003
Diáfi na www.geoinformace.cz obsahuje v˘pis akcí z databáze do které mají vzdálen˘ autorizovan˘ pfiístup organizátofii a lze pfiedpokládat, Ïe si budou údaje o své akci udrÏovat aktuální. ▼
nepravidelnû, Praha – semináfie CAGI; sledujte www.cagi.cz ▼ nepravidelnû, Praha, Brno – semináfie âSGK; sledujte www.zememeric.cz ▼ nepravidelnû, Praha – semináfie VÚGTK; sledujte www.vugtk.cz ▼
26. – 29. 1., Ostrava – konference GIS Ostrava 2003; VSB v Ostravû; dagmar.adamkova@vsb.cz, tel.: 597 324 443, http://gis.vsb.cz ▼ 4. 2., Brno – semináfi Zpracování mûfiení GPS; Ústav geodezie Fsv VUT; zmolova.v@fce.vutbr.cz, tel.: 541 147 201 ▼ 24. 2. – 6.3., âR – putovní prezentace Leica Tour 2003; Gefos, a.s., obchod@gefos.cz, 283 842 620 ▼ 26. 2., Praha – Semináfi k tematice povodní (vyuÏití geodat a geoinformací); SdruÏení Nemoforum, nemoforum@cuzk.cz ▼ 26. 2., Praha – Valná hromada CAGI; eva.pauknerova@cagi.cz, www.cagi.cz ▼ 11. – 12. 3., Seã – 9. roãník konference Informaãní systémy v zemûdûlství a lesnictví; HELP SERVICE – Education; petrbec@volny.cz, tel.: 602 445 263, www.ccss.cz/sec
▼
24. – 25. 3., Hradec Králové – konference Internet ve státní správû a samosprávû; Triáda, s.r.o., isss@isss.cz, tel.: 284 001 284, www.isss.cz ▼ 26. 3., Brno, GIS – workshop; bejcek@c-agency.cz, www.autodesk.cz ▼ 2. 4., Brno – Geoinformace ve vojenství; VA v Brnû, edit.vabo.cz/scripts/detail.asp?id=622 ▼ 15. – 17. 5., Luhaãovice – IX. Mezinárodní âesko-SlovenskoPolské geodetické dny 2003; www.zememeric.cz/csgk ▼ 21. – 22. 5., Liberec – GIS v podnikání; ARR; i.svobodova@arr-nisa.cz, tel.: 602 964 364, www.arr-nisa.cz, akce pfieloÏena na jin˘ termím
▼ 11.
– 13.6., Seã – konference GIS SEâ 2003 – GIS ve vefiejné správû; gis.sec@worldonline.cz, sec.upce.cz ▼ 23. – 25. 6., Vranov – 6. roãníku semináfie Územní plánování a GIS; www.GEOinformace.cz/clanek.php?id=755 ▼ 26. 6., Praha – KN z právního hlediska; VÚGTK, 284 890 351, www.vugtk.cz ▼ 4. – 5. 9., Zvolen – 15. kartografická konference GEOINFORMATIZACE KARTOGRAFIE; 00421 484 198 257, vku@vku.sk,www.geoinformatics.upol. cz/kartoCGS/15kk.htm ▼ 17. – 18. 9., Praha – konference Aktuální problémy fotogrammetrie a DPZ; halounov@fsv.cvut.cz, http://sfdp.upol.cz ▼ 21. – 25. 9., Brno – mezinárodní sympozium Digital Earth – Digitální planeta Zemû; digitalearth03@geogr.cuni.cz, digitalearth03.geogr.cuni.cz ▼ 30. 9. – 1. 10., Brno – konference GeoForum cs 2003; info-cz@intergraph.com, www.intergraph.com/cz ▼ 6. – 10. 10., Brno – INVEX 2003; BVV; www.bvv.cz/invex ▼ 11.10., Litomûfiice – 39. roãník Geodesia rallye s prvky geomatiky; OS VIVA GEODESIA, www.geos.cz ▼ 23. 10., Tfiebíã – semináfi Katastr nemovitostí – ISKN; Spolek zemûmûfiiãÛ Brno, kolman.j@quick.cz, www.zememeric.cz/diar ▼ 29. 10., (Praha) 1. roãník vefiejné studentské soutûÏe Studentská konference; miluse.valentova@arcdata.cz, 224 190 511 ▼ 30. – 31.10., Praha – 12. konference uÏivatelÛ GIS ESRI a ERDAS; ARCDATA; office@arcdata.cz, www.arcdata.cz ▼ listopad, Brno – Berit Forum 2003; Berit; www.berit.cz ▼ listopad, Seã u Chrudimi – Setkání uÏivatelÛ TopoLu; Topol Software; www.topol.cz ▼ 12. – 13. 11., Seã u Chrudimi – 9. Setkání uÏivatelÛ GEPRO a ATLAS; Pointer; www.gepro.cz/sec2003 ▼ 19. l1., cel˘ svût – Den GIS 2003; ESRI; www.gisday.com, www.arcdata.cz ▼ 25. l1., Brno – Geodetické informaãní dny – aktuality, digitalizace katastrálních map; spolzem@email.cz
Čísla čísla Stav digitalizace katastrálních map k 31. 3. 2003 Celkov˘ poãet k.ú. v âR je 13 058. Z toho jsou DKM na celém k.ú. . . 1 620 . . 12,4 %, DKM na ãásti k.ú. . . . . . 169 . . . 1,3 %, KM-D . . . . . . . . . . . . . 1 172 . . . 9,0 %. Seznam katastrálních území s informacemi o dokonãen˘ch DKM, KM-D a o stanoven˘ch územích, ve kter˘ch se urãuje poloha podrobn˘ch bodÛ v S-JTSK naleznete na www.cuzk.cz/adr08/prehlkatuz.html.
Upozornění. Od dubna 2003 má âesk˘ úfiad zemûmûfiick˘ a katstrální vlastní server a jiÏ nepouÏívá adresu na serveru v˘zkumného ústavu ve Zdibech www.vugtk.cz/~cuzk Opravte si tuto zásadní zmûnu ve va‰ich záloÏkách a odkazech na www.cuzk.cz
Objednejte si @@@@@@@@e? @@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@ @@@@@@@@e? @@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e? @@@@@@@@ @@h? @@ @@h? @@ @@h? @@ @@h? @@ @@h? @@ @@h? @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@
@@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@
@@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@
@@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@
âasopis GEOinformace si mÛÏete objednat: ▼ pfies
web na adrese www.geoinformace.cz ▼ e-mailem po‰lete kontaktní údaje na adresu predplatne@geoinformace.cz ▼ po‰tou po‰lete na adresu redakce vyplnûn˘ formuláfi. Pfiedplatné na rok 2003 je 196 Kã.
@@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@
@@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@
@@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@
@@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@
@@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@
@@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@
@@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@
@@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@
@@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@
@@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@
Informace o akcích zvefiejÀujeme v diáfii bezplatnû – v pfiípadû zájmu o uvefiejnûní akce kontaktujte redakci. www.GEOinformace.cz/diar
@@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@
@@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@
@@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@
Název firmy: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Titul: . . . Jméno: . . . . . . . . . . . . . . . . Pfiíjmení: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Adresa: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PSâ: . . . . . . Mûsto: . . . . . . . . . . . . . . . Tel., fax: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Mobil: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . E-mail: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Web: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Iâ: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . DIâ: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ã. úãtu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Datum a podpis: . . . . . . . . . . . . . . . . . .
@@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@
Slevový kupón 10 % z ceny na seminář
Katastr nemovitostí z právního hlediska (aktuálně o změnách). Pořádá VÚGTK 26. 6. 2003
@@g @@g @@g @@g @@g @@g @@@@@@@@ ?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@ @@@@@@@@ ?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@?e@@@@@@@@e?@@@@@@@@
@@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@ @@
?@@ ?@@ ?@@ ?@@ ?@@ ?@@ ?@@@@@@@@ ?@@@@@@@@