GEOinformace 3/2006 by Springwinter, s.r.o.

ročník

zprávy * reportáže * řešení * co vás zajímá

I vy se můžete zúčastnit Dne GIS. Letos 15. listopadu! 89 Kì | léto - podzim 2006

3/2006 ? ...srozumitelně? o geoinformatice v praxi

www.geoinformace.cz redakce@geoinformace.cz

FACILITY ?

MANAGEMENT ACILITY FACILITY GEMENT MANAG ?

Téma

Rozhovory

Web processing services / Virtualizace / Normy

Milan Konečný / Markus Neteler / Karel Charvát

Konference & semináře

CAGI: Brno, Bítov / Bentley / Autodesk / ESRI / Workshop EU

WWW.BENTLEY.COM/CZ/MLS

ANO, Mฤครฆ( 72 %รซ7 7$. -('12'8&+e Pฤ HGVWDYXMHPH 9iP SURJUDP 0XQLFLSDO /LFHQVH 6XEVFULSWLRQ 0/6 RG VSROHฤ QRVWL %HQWOH\ 6SROHฤ QRVWL NWHUi UR]YtMt *,6 SUR VYฤ tovou LQIUDVWUXNWXUX 3URJUDP 0/6 QDEt]t UHJLRQiOQtP VSUiYiP D VDPRVSUiYiP QHRPH]HQรฌ Sฤ tVWXS NH NRPSOHWQtPX SRUWIROLX SUYRWฤ tGQtFK VRIWZDURYรฌFK ฤ HรฅHQt SUR YรฅHFKQ\ W\S\ SURMHNWฤค RG VSUiY\ NDWDVWUX PDSRYiQt SURMHNWRYiQt LQIUDVWUXNWXU\ ฤ t]HQt D VSUiY\ GRNXPHQWฤค Dรง SR ZHERYp SXEOLNRYiQt LQIRUPDFt ยฒ WR YรฅH ]D SHYQรฌ URฤ Qt SRSODWHN 5Rฤ Qt SRSODWHN Yi]DQรฌ QD SRฤ HW RE\YDWHO YH YDรฅHP ~]HPQฤ VSUiYQtP FHONX PฤครงH EรฌW Wฤ HED MHQ NRUXQ\ QD RE\YDWHOH 7DN MHGQRGXรฅH O]H รฅHWฤ LW 9tFH LQIRUPDFt R 0/6 QDMGHWH QD ZZZ EHQWOH\ FRP F] POV * MLS zahrnuje software pro: mapovรกnรญ, zemฤ mฤ ฤ ictvรญ, modelovรกnรญ terรฉnu, aplikace pro zpracovรกnรญ dat katastru, vizualizace รบzemnรญch plรกnฤฅ, SURMHNWRYiQt D VSUiYX WHOHNRPXQLNDฤ QtFK VtWt VSUiYX YRGRYRGQtFK D NDQDOL]Dฤ QtFK V\VWpPฤฅ DUFKLWHNWXUX VSUiYX EXGRY D REฤ DQVNp Y\EDYH nosti, projektovรกnรญ a sprรกvu vรฝrobnรญch provozฤฅ SURMHNWRYiQt D GRNXPHQWDFL VLOQLฤ QtFK D รงHOH]QLฤ QtFK VtWt FHORSRGQLNRYRX VSUiYX GDW GRFXPHQW management, publikovรกnรญ grafickรฝch dat na webu a mnoho dalลกรญch. ย %HQWOH\ 6\VWHPV ,QFRUSRUDWHG %HQWOH\ ORJR ร %ยด 0XQLFLSDO /LFHQVLQJ 6XEVFULSWLRQ MVRX EXฤ registrovanรฝmi nebo neregistrovanรฝmi ochrannรฝmi znรกmkami QHER R]QDฤ HQtP VOXรงHE VSROHฤ QRVWL %HQWOH\ 6\VWHPV ,QFRUSRUDWHG QHER Qฤ kterรฉ z jejich pฤ รญmรฝch nebo nepฤ รญmรฝch dceฤ LQรฌFK VSROHฤ QRVWt 'DOรฅt ]QDฤ N\ D Qi]Y\ SURGXNWฤฅ jsou ochrannรฝmi znรกmkami jejich vlastnรญkฤฅ.

MUNICIPAL LICENSE SUBSCRIPTION

3/2006

obsah

Téma 15 Váš GIS může být virtuální O možnostech, které přináší virtualizace 37 Globalizace v technické normalizaci Jak se zavádějí technické normy do praxe 44 Budoucnost GIS analýz Web Processing Services jsou vám k dispozici

Řešení 25 Zavádění e-governmentu v Nizozemí Aktualizace prostorových informací na webovém portálu (Bentley Systems) 35 Pozemní laserscanning Metoda pro konzervaci skutečného stavu objektů velkého významu (Geodis Brno) 36 Pořádek v geoprostorových datech pomocí Intergraph G/Gas

Rozhovory

20 Japonci mi ukázali svět Milan Konečný, prezident ICA 42 Dobrý čas a dobré místo Karel Charvát o projektech EU 50 Open source není bublina Markus Neteler o vývoji GRASSu

Konference & semináře 52 GISáček Studenti předvedli nejlepší práce 52 Mapa roku 53 Konference CAGI Geoinformatika ve veřejné správě podruhé v Brně 54 Autodesk Fórum Větší počet nových zájemců než loni 55 BE Conference Celoevropská konference Bentley Systems poprvé v Praze 56 12. workshop EU o GIS Innsbruck 56 Územní plánování a GIS Seminář na Bítově 56 Konference ESRI v San Diegu

42 4

GEOinformace | 3/2006

ILU: 2X ARCHIV, FOTO: AUTODESK, BENTLEY SYSTEMS, ARCHIV REDAKCE, ARCHIV M. NETELERA

Tematická příloha Facility management 28 Facility management umí zajistit příjemné prostředí Rozhovor s Lucií Ryjáčkovou, prezidentkou IFMA CZ 29 Facility management Od jednoduché správy objektů k integrovaným informačním systémům 32 Aktiva - Majetek - Informace Modulární řešení pro podporu správy majetku 33 Univerzita Pardubice používá AMI Řešení od firmy HSI

Stálé rubriky 07 Radar 12 stran zpráv z domova i ze zahraničí 19 Republika ze vzduchu Milešovka 48 Nemoforum Úvahy nad rozšířením informací v katastru 58 Kalendář akcí Důležitá data konání konferencí a seminářů www.geoinformace.cz

úvodník

Babí léto

Newsletter pro vás

Vážení čtenáři, doufám, že jste si užili léta a na dovolených si příjemně odpočinuli a načerpali sil. V redakci jsme počátkem léta nezaháleli, zúčastnili se řady konferencí a seminářů. Léto jsme pak strávili přípravou tohoto čísla GEOinformací. V tematické příloze se tentokrát věnujeme facility managementu, oboru, který se často zaměňuje s „pouhou“ správou budov. O tom, že to není vůbec pravda, vás přesvědčí prezidentka české pobočky Mezinárodní asociace facility managementu v rozhovoru na str. 28. S rozhovory jsme v tomto čísle rozhodně nešetřili. V čísle jsou ještě tři. S Milanem Konečným, prezidentem Mezinárodní kartograﬁcké asociace jsme se setkali po jeho návratu z Brazílie, kde obdržel titul „Rytíř brazilské kartograﬁe“ (str. 20). Karel Charvát vás v rozhovoru přesvědčí, že nejtěžší na evropských výzkumných projektech je včasné podání přihlášky. Více se dozvíte na str. 42. Kolektivní rozhovor jsme udělali s Markusem Netelerem, koordinátorem vývoje open source geoinformačního systému GRASS. I vy jste měli možnost se zeptat na to, co vás zajímá (str. 50). Bronislava Horáková pro vás připravila rozsáhlý článek o technických normách a o tom, jak se normy zavádějí do praxe. Výtečný referenční materiál nejen pro milovníky norem (str. 37). V pravidelné rubrice sdružení Nemoforum se na str. 48 od Zbyňka Smejkala dozvíte, proč do katastru nejsou zapisovány ceny nemovitostí. Věděli jste, že už nemusíte GIS instalovat? Můžete jej totiž využívat jako virtuální zařízení (str. 15). Nebo můžete využít serverů, které za vás veškeré analytické úlohy pro-

vedou a pošlou vám výsledek. Se Štěpánem Kafkou a Jáchymem Čepickým se podívejte na budoucnost GISů, která přichází ve formě Web Processing Services. (str. 44). V tomto čísle se rovněž sešla řada případových studií z praxe. Geodis Brno píše o výhodách laserscanningu jako metodě pro dokumentování objektů, Intergraph o řešení pro utility, Bentley Systems o zavádění egovernmentu. V neposlední řadě je to HSI a jeho případové studie nasazení systému pro podporu facility managementu na Univerzitě Pardubice. Blíží se listopad, proto si dovolím vás včas upozornit na Den GIS, který se letos koná 15. listopadu. Zúčastněte se i vy – třeba jen tím, že se v ten den přijdete podívat na některou z pořádaných akcí. Inspirujte se tím, co dělají ostatní. Pro studenty je tu opět podzimní GeoCup, soutěž, kterou pořádají na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. A zastavte se na některé z akcí, které pro vás v podzimních měsících pořádají ﬁrmy. Můžete si vybrat premiérovou uživatelskou konferenci Sitewellu 6.-7. října v Praze či listopadové uživatelské konference ARCDATA PRAHA (1.-2. listopadu v Praze) a GEPRO (6.-7. listopadu v Olomouci). V kalendáři na str. 58 je přehled akcí také na příští rok. Přeji vám spoustu času na čtení a v dalším čísle na viděnou. S úctou Josef Hnojil, šéfredaktor P. S.: Pro všechny jsme zavedli novou službu. Jmenuje se Trh práce. Aktuální nabídky a poptávky a detailní informace o této službě naleznete na www.geoinformace.cz/prace.

Inzerenti v tomto čísle

Firma

Web

E-mail

Strana

ARCDATA PRAHA

www.arcdata.cz

office@arcdata.cz

4. str. obálky

AUTODESK

www.autodesk.cz

info.czech@autodesk.com

Bentley Systems ČR

www.bentley.cz

info@bentley.cz

3, 25-26

GEODIS BRNO

www.geodis.cz

geodis@geodis.cz

5, 35

GEOS

www.geos.cz

geos@gepro.cz

GEPRO

www.gepro.cz

gepro@gepro.cz

Intergraph ČR

www.intergraph.cz

info-cz@intergraph.com

8, 36

Sitewell

www.sitewell.cz

info@sitewell.cz

T-MAPY

www.tmapy.cz

info@tmapy.cz

13-14

GEOinformace | 3/2006

Do vaší e-mailové schránky zdarma. Předplatné si zajistíte na www.geoinformace.cz

GEOinformace ...srozumitelně o geoinformatice v praxi

čtvrtletník o geoinformatice v praxi 5. ročník, číslo 3/2006 web: www.GEOinformace.cz e-mail: redakce@geoinformace.cz Redakce Šéfredaktor: Josef Hnojil (josef.hnojil@geoinformace.cz, mobil: 775 239 478, skype: jhnojil) Redakční spolupráce: Radek Petr a externí autoři Vydavatel a adresa redakce KLAUDIAN PRAHA, s.r.o. Ostrovského 253/3, 150 00 Praha 5 tel./fax: 251 565 572, 603 787 118 Inzerce Radek Petr (603 787 118, zememeric@ini.cz, skype: radekpetr) Josef Hnojil (775 239 478, josef.hnojil@geoinformace.cz) Předplatné Časopis si můžete předplatit fna adrese vydavatele (objednávkový kupon naleznete na www.geoinformace.cz femailem na redakce@geoinformace.cz fpřes web www.geoinformace.cz Cena čísla v roce 2006 – 89 Kč Celoroční předplatné 2006 – 356 Kč Celoroční studentské předplatné 2006 – 178 Kč Tisk Registrace ISSN 1214-2204 Toto číslo časopisu vyšlo v nákladu 3 000 ks. Časopis vychází čtyřikrát ročně. Názory autorů nemusí nutně odrážet stanovisko redakce ani vydavatele. (c) Klaudian Praha, spol. s r.o.

Publikované texty jsou přebírány agenturou Newton I.T. Přispíváme k budování Českého národního korpusu. Více na adrese http://ucnk.ff.cuni.cz/

www.geoinformace.cz

Radar ...vždy poskytuje skvülý servis aktuality z domova i ze světa

Microsoft Photosynth

ILU: 2X NOAH SNAVELY (UNIVERSITY OF WASHINGTON), ORIGINÁLNċ OTIŠTċNO V PUBLIKACI KONFERENCE SIGGRAPH 2006

Program pro skládání 3D scén z vašich fotografií

Ukázka uživatelského rozhraní programu Photosynth

Polohové umístění jednotlivých snímků, nafocených na „scéně“ www.geoinformace.cz

Microsoft představil počátkem letošního srpna na konferenci SIGGRAPH 2006 první náhled na program Photosynth, což bude nástroj pro úpravu fotografií, podle prvních náhledů na uživatelské rozhraní má být revoluční. Programů pro vytváření panoramatických fotografií je na trhu celá řada, zdá se ovšem, že Photosynth by mohl jít o krok dále. Pokud budou fotografie jednoho místa nafoceny z různých úhlů, program si z nich (téměř) sám poskládá 3D model. Nafocenou scénu si pak budete moci prohlížet z různých úhlů. V programu si budete moci libovolně přibližovat či vzdalovat celou scénu, vyhledáte si podobné snímky, porovnáte pozice jednotlivých snímků na scéně (viz doprovodné obrázky Staroměstského náměstí v Praze). Pokud nebudete vědět, jaký objekt to vlastně fotíte, budete si ho moci přes internet identifikovat a zobrazit k němu dostupná metadata. Noah Snavely z výzkumného týmu University of Washington nám odpověděl, že sice prozatím scény prostorově umísťují manuálně, ale počítají s tím, že pokud metadata snímků budou obsahovat souřadnice, bude je Photosynth umět polohově umístit. Photosynth v podstatě používá metody známé z fotogrammetrie, v tomto případě ovšem kamera není kalibrovaná a neznáte přesně vlícovací body. Na začátku si proto program pomocí algoritmu SIFT na všech snímcích identifikuje odpovídající si body. Poté je použit algoritmus pro obnovení pozic a nasměrování fotoaparátu a vyhledání míst jednotlivých identifikovaných bodů. Koncept Photosynthu pochází z projektu PhotoTourism, řešeného na University of Washington. Stránky projektu http://phototour.cs.washington.edu obsahují další technické informace o celé koncepci Photosynthu. Na zpravodajském webu Microsoftu Channel9 ht t p: //c h a n n e l 9. m s d n . c o m / S h o w p o s t . aspx?postid=220870 se můžete zapojit do diskuze o dalším vývoji programu. µ (Josef Hnojil) GEOinformace | 3/2006

radar

Krátce

Souhrnná zpráva od Daratechu hlásí růst trhu

Navigační služba pro mobilní telefony, nazvaná Eurotel Navigace, využívá data Multinet ČR. Na jejich výrobě a pravidelné aktualizaci spolupracuje společnost Central European Data Agency s tvůrcem celoevropské navigační databáze, ﬁrmou Tele Atlas. MultiNet Evropy je geograﬁcká databáze orientovaná na automobilovou navigaci, řešení dopravně přepravních úloh a routovací úlohy. µ

Servis pro ArcGIS Desktop Kompletní lokalizace uživatelského prostředí pro ArcGIS Desktop 9.1 Service Pack 2 volně ke stažení. Balíček obsahuje kompletní lokalizaci ArcGIS Desktop 9.1 SP2, návod k instalaci, program pro mazání registru a nově též Microsoft .NET Framework 2.0. Kromě změn, které přinesl Service Pack 2, zahrnuje i opravenou lokalizaci skriptů v ArcToolboxu a několik dalších menších úprav.µ

GCWare na nové adrese Firma GCWare oznámila, že od 26. června 2006 ji najdete na nové adrese. Poznamenejte si ji: Budova CIMEX, Na Pankráci 1062/58, 140 00 Praha 4 µ (zdroj: tiskové zprávy ﬁrem; redakčně upraveno)

V červnu 2006 byla vydána Rostoucí počet firem, nová studie o geoinformačkteré přispívají do 80 % celkových příjmů ním trhu od americké analy20 tické fi rmy Daratech. Vzhledem k tomu, že pří15 stup ke zprávě je zpoplatněn, vybíráme zajímavosti z volně 10 dostupné tiskové zprávy. Podle studie došlo v roce 5 2005 celosvětově k růstu pod1999 2000 2001 2002 2003 2004 nikání v oblasti GIS/geoprozdroj: Daratech, 2006 storových řešení o 17 procent oproti předchozímu období. Regionální rozdělení příjmů Předpokládá se, že v roce 2006 za software, data, hardware, služby vzrostou výnosy na 3,6 miliarmiliony USD 2000 dy USD z předchozí hodnoty 2,82 miliardy USD, které bylo Severní Amerika dosaženo v roce 2004. Tento růst je způsoben především 1500 nárůstem prodeje dat a vyšším prodejem desktopových zbytek světa a internetových produktů. Výnosy rostou nejrychleji ve 1000 veřejném sektoru, představu2003 2004 2005 2006 (odhad) jí jednu třetinu příjmů firem. zdroj: Daratech, 2006 Dalšími oblastmi, kde se nejvíce prodávalo, jsou utility, telekomunikace, doprava a školství. [Pozn. red.: V této části zpráva reflektuje především stav v USA.]. V roce 2004 činily výnosy z prodeje softwaru více než polovinu celkových výnosů, přičemž výnosy prodejců GIS softwaru dosahují 1,5 miliardy USD. Prodej software tedy tvořil více než polovinu příjmů ve sledovaném období, přičemž více než polovinu příjmů z prodeje software inkasovaly dohromady fi rmy ESRI, Bentley a Integraph. S příjmy za software se na dalších pozicích umístily Autodesk, Leica Geosystems, GE Energy, MapInfo, MacDonald Dettwiler, SICAD Geomatics a LogicaCMG. Data tvořila druhou největší část příjmů fi rem. Celkově se prodala data za 677 milionů USD (1/4 z celkového koláče příjmů). Předpokládá se, že prodej dat i nadále strmě poroste. Stoupá totiž počet služeb, ve kterých se geodata využívají. Jednu pětinu příjmů (536 milionů USD) tvořily služby. Příjem za hardware oproti minulému období opět klesnul. Za sledované období to bylo pouze 113 milionů USD, což představuje 4 % ze sledovaných příjmů. µ (red)

INZERCE

GEOinformace | 3/2006

www.geoinformace.cz

FOTO: 3X ARCHIV; 1X RESERVOIR FROG@FLICKR, 1X AUTODESK

Růst o 17 procent oproti předchozímu období

MultiNet pro Eurotel

radar

Krátce

Elektronická značka u výpisů z katastru Výpis z katastru nemovitostí se stává elektronickou veřejnou listinou

Novinky na Mapy.cz

Český úřad zeměměřický a katastrální jako poskytovatel dálkového přístupu k údajům katastru nemovitostí začal od 29. června 2006 opatřovat Výpisy z katastru nemovitostí ve formátu PDF elektronickou značkou (kvalifikovaným systémovým certifikátem). Takto elektronicky podepsané výstupy jsou elektronickou veřejnou listinou ve smyslu novely zákona o elektronickém podpisu. Z pohledu stávajícího uživatele nedochází ve funkcionalitě aplikace Dálkový přístup k žádné změně. S výstupy opatřenými elektronickou značkou lze zacházet jako s dosavadními výstupy. Pro jejich použití jako elektronické veřejné listiny je vhodné ověřit platnost certifikátu. Pro ověření Výpisu z KN, opatřeného elektronickou značkou, je nutné nainstalovat si do počítače certifikát certifikační autority. µ (jh)

Mapový portál Mapy.cz má implementováno několik nových funkcí. S pomocí funkce Jízdní řády najdete odjezdy autobusů, tramvají nebo vlaků spolu s přehledovou mapkou místa, kam právě míříte. Od června 2006 navíc mapy propojují hledání na mapách s hledáním v katalogu firem na Seznam.cz. µ

Flashové mapy od SmartGISu

Grafika v katastru nemovitostí vylepšena Český úřad zeměměřický a katastrální 16. srpna oznámil instalaci nové verze aplikace Dálkového přístupu (DP). Ta bude rozšířena v oblasti zobrazování grafických informací. Nově budou postupně zpřístupněny i rastrové obrazy map, které byly dosud dostupné pouze v analogové („papírové“) formě na katastrálních pracovištích. Ihned po instalaci bude aplikace DP poskytovat vedle dosavadních digitálních katastrálních map i rastrové obrazy map. Zatím půjde pouze o ortofotomapy (letecké snímky) a Základní topografické mapy v měřítku 1 : 50 000 a 1 : 10 000 z celého území ČR, které budou uživatelům aplikace sloužit jako navigační nástroje pro orientaci v prostoru katastru nemovitostí. Další grafické podklady na úrovni podrobnosti katastrálních map budou doplňovány postupně. Současným uživatelům nebude ve zkušebním a ověřovacím provozu zobrazování grafických informací (včetně map DKM) účtováno. µ (red)

Olomoucká ﬁrma SmartGIS představila interaktivní plány linek MHD ve službách Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. Interaktivní plán linek města Brna je dostupný na adrese www.planydopravy.cz. Pro vizualizaci linek je použit formát Flash. Webová stránka si potřebná data pro vyhledání spojení stahuje ze serveru. µ (zdroj: tiskové zprávy ﬁrem; redakčně upraveno)

Letecké snímky můžete platit pomocí SMS Firma Geodis Brno prodává svá geodata rovněž přes internet. V rámci zlepšování přístupnosti dat pro uživatele zavedla nyní nově možnost platby pomocí SMS zpráv. Zákazníci si mohou dobíjet kredit pro prohlížení a stahování ortofotomapy ČR v různých rozlišeních přes SMS zprávy, zaslané z mobilního telefonu. Služba je určena především pro ty zákazníky, kteří si chtějí daná data legálně stahovat a dále s nimi pracovat (ne pouze prohlížet, což je umožněno portálem mapy.cz). Geodis Brno chce předejít možným prodlevám při předplácení kreditu fakturou. Tímto způsobem si registrovaní uživatelé mohou data stahovat prakticky okamžitě. Návod k obsluze najdete na jejich webových stránkách. Adresa serveru je http://www2.geodis.cz/mapserver/mapserver.php µ (mb, red)

FOTO: ARCHIV; ILU: PLANYDOPRAVY.CZ

Geodis Brno zprovoznil nový způsob placení za data

Pošlete nám zprávu o tom, co děláte vy. Zveřejnění vašich zpráv je zdarma.

redakce@geoinformace.cz

INZERCE

www.geoinformace.cz

GEOinformace | 3/2006

radar

Na pražské Kampě při cestě z náměstí k Sovovým mlýnům jsou do 31. října 2006 vystaveny snímky zachycující přírodu i lidské výtvory v různých koutech světa pohledem z výšky. Volně přístupná přehlídka prací francouzského fotografa Yanna Arthuse Bertranda se jmenuje Země krásná neznámá - Planeta pohledem shůry. Kolemjdoucí si mohou prohlížet 120 velkoformátových snímků, které autor pořídil z vrtulníku. Jsou na nich pouštní oblasti i arktické polární krajiny, lesy, moře, hory, obdělávaná pole, pusté i přelidněné části Země. Během posledních patnácti let prolétal Yann Arthus-Bertrand více než sto zemí a ze vzduchu pořídil přes sto tisíc snímků. Tento projekt ho přivedl od beduínských kmenů v malijské poušti až do brazilských slumových čtvrtí, z amazonské džungle k vulkánům na Islandu. Fotografie doprovázejí komentující texty, místa vzniku snímků jsou zakreslena na mapkách. V informačním stanu, který je součástí výstavy, jsou návštěvníkům k dispozici knihy, plakáty i publikace s fotografiemi Yanna Arthuse-Bertranda a bude zde promítán i krátký film o jeho práci. Výstavu pořádá pod záštitou UNESCO, ministra životního prostředí a pražského primátora Olga Menzelová-Kelymanová. Výstava se již konala ve více než 30 zemích a shlédlo ji na 60 milionů lidí. Další informace i fotografie zájemci najdou na internetových stránkách www. zemekrasnaneznama.cz a www.yannarthusbertrand.org. µ (red)

GEOinformace | 3/2006

MapGuide pro firmy Komerční verze open source softwaru pro publikování map na internetu Autodesk představil komerční verzi své open source platformy webových map Autodesk MapGuide Enterprise 2007. Obsahuje všechny přednosti open source verze, navíc prošla důkladnějšími procesy kontroly kvality. Je k ní poskytována technická podpora, umožňuje připojení k dalším zdrojům dat včetně databází Oracle a SQL Server a také umožňuje integrovat aplikace třetích stran. K dispozici je také Autodesk MapGuide Studio 2007, prostředí pro vytváření a publikování map a souvisejících dat. „MapGuide Open Source i Autodesk MapGuide Enterprise nabízejí zákazníkům přednosti otevřeného softwaru – silnou komunitu, rychlé inovace a možnost snadno software přizpůsobit,“ řekl Chris Bradshaw, viceprezident Infrastructure Solutions Division společnosti Autodesk. „Autodesk MapGuide Enterprise navíc zákazníkům poskytuje podporu jedné z největších softwarových společností světa.“ Mezi výhody předplacení aplikace Autodesk MapGuide Enterprise patří možnost zavádět řešení s jistotou, že softwarové aplikace a hardware jsou plně certiﬁkovány. Zákazníci mají k dispozici neomezenou webovou podporu, mohou integrovat součásti třetích stran, například souřadnicový systém Mentor. µ (tz, bk)

Váš byznys na Google Maps Na Google Maps můžete mít u své firmy uvedeny slevové kupóny Při vyhledání podniku na mapové službě Google Maps se společně s adresou objeví i slevový kupon. Doposud se při vyhledání určitého typu podniku (například restaurace, hotel, penzion, opravna aut) objevil seznam podobný telefonnímu seznamu. Nově si ﬁrmy mohou ke svému výpisu přidat slevy nebo speciální nabídky prostřednictvím kuponů. Zákazníci si kupony mohou vytisknout a přinést s sebou. Kupony vypadají obdobně jako kupony tistěné v noviných a časopisech, s tím rozdílem, že mají větší dosah (Google Maps v červenci 2006 využilo více než 23 milionů uživatelů.) Google v současnosti za výpis ﬁrmy nebo kuponu v Google Maps nic neúčtuje. Navíc nemusíte být účastníkem žádného reklamního programu Googlu, který vyžaduje webové stránky. Podle odhadu totiž až 50 procent malých a středních podniků své webové stránky nevlastní. µ (jh)

Vzdělávací program Bentley LEARN Neomezený přístup k on-line výukovým materiálům Firma Bentley Systems představila svůj nový vzdělácí program pod názvem Bentley LEARN. Za pevně stanovený roční poplatek nabízí neomezený přístup ke vzdělávání prostřednictvím internetu, tzv. „OnDemand eLearning“ (studium na vyžádání). Nabídka elektronických kurzů zahrnuje přednášky, praktická cvičení a klipy Bentley Institute. Kurzy probíhají na základě požadavku uživatele (OnDemand) dle potřeb jednotlivých pracovníků. Kurzy jsou dostupné každému pracovníkovi ﬁrmy a na každém počítači, není tedy zapotřebí cestovat. Nabídka kurzů je rozsáhlá a zahrnuje užívání a správu produktů MicroStation, ProjectWise a kompletní ﬁremní portfolio řešení pro architekturu a stavebnictví, pro průmyslové, výrobní a technologické celky, pro silniční, železniční a místní dopravu a pro veřejnou správu, komunikace a inženýrské sítě. Poplatek je 20 procent z ceny, kterou organizace platí za zákaznický program SELECT. µ (tz, cb) www.geoinformace.cz

FOTO: 1X WWW.ZEMEKRASNANEZNAMA.CZ, 1X Y. A, BERTRAND, ILU: ARCHIV REDAKCE, AUTODESK

Unikátní výstava o Zemi v Praze

radar

Migrace GISu v Pražské energetice

Krátce

Po deseti letech změna GIS prostředí

FOTO: HSI

V Pražské energetice, a.s. proběhlo 28. června slavnostní předání projektu migrace stávajícího geoinformačního řešení do prostředí GIS ESRI. Předání se zúčastnili zástupci Pražské energetiky a ﬁrem HSI a ARCDATA PRAHA, které implementaci řešení zajišťovaly. Migraci Pražská energetika připravovala již od roku 2004. Cílem přechodu k novému systému byl převod dat kompletně do databáze, připravit funkčnost spojenou s deregulací trhu (v souvislosti s interními potřebami řízení společnosti a v návaznosti na podmínky Energetického regulačního úřadu) a umožnit integraci systému GIS s ostatními podnikovými systémy, zejména SAP. Z několika nabídek se Pražská energetika rozhodla pro implementaci technologie ESRI, a to zejména díky většímu počtu referencí v oblasti státní správy a samosprávy, zejména pak nasazení ESRI technologie na Magistrátu hl. města Prahy, který je významným vlastníkem společnosti PRE. Společnost HSI je v Pražské energetice dlouhodobě vnímána jako servisní organizace pro oblast GIS řešení, proto dostala za úkol implementovat i toto nové řešení. Projekt byl zahájen v červenci 2005 s účastí společnosti ARCDATA PRAHA jako konzultační ﬁrmy dohlížející na kvalitu realizace projektu. Koncem března 2006 bylo zahájeno školení uživatelů na všech úrovních, v dubnu pak ověřovací provoz. Projekt implementace byl ukončen 28. června 2006. Vedle základních úloh o prostorové/plošné orientaci prvků sítě systém podporuje činnosti spojené s rozpojováním sítě, výpočty na síti, modelováním provozu sítě a dalšími úlohami. Návazná etapa projektu GIS zajistí integraci se systémem SAP, vyšší míru komunikace s externími uživateli systému a možnost sdílení datové základny s ostatními provozovateli územně orientovaných systémů formou distribuovaného GIS. µ (tz, mn)

SAP certifikoval ArcGIS Firma SAP provedla testy ESRI ArcGIS 9.1. Na jejich základě udělila certiﬁkaci, která umožňuje ověřenou instalaci Java aplikací ArcGISu do prostředí SAP NetWeaver. µ

Kamera DMC pro Slovinsko Firma Intergraph oznámila, že slovinský státní Geodetski Zavod Slovenije d.d. koupila pro své mapovací účely digitální kameru Z/I Imaging DMC. Dodávka obsahuje kompletní letecké a kancelářské vybavení pro sběr a zpracování digitálních dat. µ

Intergraph za 1,3 miliardy Po uzavření amerického burzovního trhu dne 28. srpna Intergraph oznámil, že podepsal smlouvu o koupi investorskou skupinou, vedenou společnostmi Hellman & Friedman a Texas Pacific Group. Vlastníci akcií dostanou 44 dolarů v hotovosti za akcii (tj. o 22 % více než kolik byla průměrná obchodní cena akcie za předchozích 20 dní). Transakce má celkovou hodnotu 1,3 miliardy dolarů. Hellman & Friedman a Texas Pacific Group jsou soukromé investorské společnosti. Halsey Wise, CEO Intergraphu, prohlásil, že „Intergraph i nadále zůstává věrný oborům, pro které poskytuje svá řešení.“ µ (zdroj: tiskové zprávy firem)

INZERCE

Konference

Informační systémy pro územní management a správu infrastrukturního majetku za účasti odborníků ze společností Autodesk a Oracle

Efektivní správa majetku Vyšší výkonnost při řízení ﬁrmy Facility Management

4. - 6. října 2006 Konferenční centrum CIT Y, Praha-Pankrác

Technická evidence majetku Událostní řízení Územní identiﬁkace Správa dokumentace www.geoinformace.cz

Navštivte konferenci společnosti Sitewell a dozvíte se více! Registrace a další informace na www.sitewell.cz

GEOinformace | 3/2006

radar

Smallworld specialista Do společnosti Globema nastoupil na pozici GIS Support Specialist Tomáš Polák (25). Bude mít na starost komunikaci a podporu stávajících partnerů a zákazníků GE Energy a poskytování pre-sales podpory v oblasti telekomunikací a utilit. Absolvent magisterského oboru Geodézie a kartograﬁe na Stavební fakultě ČVUT Praha nastupuje do ﬁ rmy po několikaletém působení v GIS Service Prague.µ

Posily v HSI Obchodní tým společnosti HSI získal na počátku tohoto roku hned dvě nové posily, a to napříč celým portfoliem nabídky HSI. Pavel Wonesch, který dosud působil ve ﬁnančním sektoru, již převzal péči o stávající zákazníky a běžící projekty v oblasti GIS a správy majetku, včetně segmentu vysokých škol. V úseku nových zákazníků se díky zkušenostem, získaným zejména s nasazováním IT technologií ve stavebnictví, etabloval Lumír Pelc. Tyto jeho znalosti mu pomohly zvládnout také oblast SW řešení (aplikační nadstavby pro oblast geodézie, zemědělství a důlní mapování). Toto zcela nové rozdělení umožní zejména zesílení péče věnované jednotlivým zákazníkům. µ

Průzkumník do Sitewellu Obchodní tým společnosti Sitewell rozšířil Jiří Vetešník (40). Pochází z Olomouce, dříve působil na manažerských a obchodnických pozicích mj. v PVT, Českém Telecomu a Contactelu. Má bohaté zkušenosti s péčí o významné klienty a řízením obchodních týmů. Jeho úkolem bude především vyhledávat nové obchodní příležitosti, pečovat o stávající zákazníky a rozvíjet speciální projekty. µ (zdroj: tiskové zprávy ﬁrem)

GEOinformace | 3/2006

V Dubaji se už neztratíte Navigační systém pro město Dubaj vytvořily české firmy DALILI je arabský výraz, který v překladu znamená „můj průvodce“. Přesně tak pojmenovaly firmy GCWare a Intergraph Middle East nový navigační systém, který vytvořily pro Dubaj. Na vývoji systému se podílely i další firmy, například Central European Data Agency. Vytvoření systému inicioval dubajský vládní úřad Roads & Transport Authority pro lepší organizaci dopravní situace v Dubaji. DALILI (www.dalili.ae) je v provozu od března 2006 a využívá aktuální dopravní informace, poskytované stovkami dopravních čidel, umístěných na dubajských komunikacích. Dynamický Integrovaný Navigační Systém (DINS) pomáhá řidičům během jízdy získat aktuální informace o stavu komunikací a hustotě provozu. Pro získání navigačních dat používá DALILI signál GPS (Global Positioning System), vysílání aktuálních dopravních informací probíhá přes radiový signál RDS-TMC (Radio Frequency Data - Traffic Messaging Channel). Systém umí plánovat trasu v souladu s dopravními informacemi a jejich aktualizací v reálném čase. Umí navádět i po neznámých ulicích a jsou v něm zabudovány navigace k bodům zájmu různých typů v Dubaji (např. pamětihodnosti, turistické oblasti, čerpací stanice, vládní úřady, nemocnice, nákupní centra). Vedle rezidentů a turistů systém využívají také správci vozového parku, veřejná doprava a operátoři hospodářských a záchranných vozidel. Systém spolupracuje s jakýmkoli in-car navigačním systémem, využívajícím radiového kanálu, vysílajícího dopravní data. µ (ss, jh) INZERCE

Hledáte práci nebo zaměstnance? Najdete zde nabídky práce, inzeráty uchazečů, brigády, kurzy, vzdělávání.

www.geoinformace.cz/prace

Nabídka pracovních míst Společnost Central European Data Agency, a.s. hledá obchodního ředitele a projektové manažery. Bližší informace naleznete na www.ceda.cz. Případní zájemci posílejte svůj životopis na e-mail jindra@ceda.cz.µ www.geoinformace.cz

FOTO: PRAM, HSI, SITEWELL, ARCHIV

Personálie

- I N FO

0GLFĵNGŀKVüLīÈ LG OÈV URT¶XPØ UOüT EÈN RTQUVĥGFM[ C URT¶XPÃ RCTVPGT[

]SUDYRGDM VSROHþQRVWL 7 0$3< VSRO V U R

þtVOR _ URþQtN _ ZZZ WPDS\ F]

/CRQXÃ UNWŀD[ GHGMVKXPü QDQJCEWLÈ YGDQXÃ UVT¶PM[ 2EFKRGQt D UHDOL]DþQt DNWLYLW\ ¿UP\ 7 0$3< MVRX VPČĜRYiQ\ MDN GR REODVWL YHĜHMQp VSUiY\ DOH Wpå GR NRPHUþQt VIpU\ 1HMåiGDQČMãtP SURGXNWHP MVRX PDSRYp VOXåE\ NWHUp SĜLQiãHMt QRYp PRåQRVWL D ]SĤVRE\ MDN SUH]HQWRYDW SURGXNW\ D VOXåE\ &KFHWH OL VYêP SRWHQFLiOQtP ]iND]QtNĤP ĜtFL NGH MVRX YDãH SURGHMQ\ SRERþN\ MDNp VOXåE\ MVRX QD QLFK SRVN\WRYiQ\ DSRG QHQt QLF MHGQRGXããtKR QHå W\WR LQIRUPDFH XPtVWLW GR G\QDPLFNpKR PDSRYpKR SRGNODGX D QDEtGQRXW MH QD VYêFK ZHERYêFK VWUiQNiFK =iNODGQt YêKRGRX SUR ]iND]QtND MH PRåQRVW SURQiMPX PDSRYêFK SRGNODGĤ WHG\ SURYR] PDSRYp VOXåE\ EH] QXWQRVWL QiNXSX WČFKWR GDW 9 VRXþDVQp GREČ QDEt]tPH QČNROLN W\SĤ ZHERYêFK VOXåHE 0H]L ]iNODGQt SDWĜt ,)500DS *HW0DS D +70/ NOLHQW IFRMMap 6OXåED ,)500DS MH XUþHQD ]iND]QtNĤP NWHĜt VH FKWČMt VDPL SRGtOHW QD WYRUEČ XåLYDWHOVNpKR UR]KUDQt PDSRYp VOXåE\ D FKWČMt QDG PDSRX ]REUD]RYDW VYRMH REMHNW\ ]FHOD QH]iYLVOH QD GRGDYDWHOL VOXåE\ 8PRåĖXMH ]REUD]LW ÄLQWHOLJHQWQt³ G\QDPLFNRX PDSX Y HOHPHQWX ,)5$0( NWHUê ViP ĜHãt YODVWQt

0CīG LCTPÈ ÕURüEJ[ .DåGRURþQČ VH Y SUYQt SRORYLQČ URNX KRGQRWt URN SĜHGFKi]HMtFt D V WtP VRXYLVt L Y\KODãRYiQt QHMUĤ]QČMãtFK VRXWČåt 7UDGLþQČ VH ~þDVWQtPH *HRDSOLNDFH URNX SRĜiGDQp ýHVNRX DVRFLDFt SUR JHRLQIRUPDFH /HWRV MVPH PČOL ]iVWXSFH YH YãHFK WĜHFK NDWHJRULtFK D MVPH UiGL åH YãHFKQ\ WĜL DSOLNDFH VH XPtVWLO\ QD VWXSQtFK YtWČ]Ĥ 1DãtP SUHPLDQWHP VH VWDO PDSRYê VHUYHU KWWS PDS\ FUU F] &HQWUD SUR

GetMap 6OXåED *HW0DS VORXåt SUR MHGQRGXFKp ]REUD]HQt YêĜH]X ] PDS\ GH¿QRYDQpKR UR]VDKHP ~]HPt D YHOLNRVWt REUi]NX 0DSRYê YêĜH] O]H YORåLW NDPNROL GR VWUiQN\ D ]REUD]RYDW QDG QtP OLERYROQp REMHNW\

Ukázka IFRMMap na portálu Centrum.cz

Ukázka HTML klienta SRK\E Y PDSČ YþHWQČ SĜHFKRGX PH]L PČĜtWN\ D GiOH G\QDPLFNRX SĜHKOHGRYRX PDSX SUR ]REUD]HQt ãLUãtFK VRXYLVORVWt UHJLRQiOQt UR]YRM ý5 NWHUê Y\KUiO NDWHJRULL *HRDSOLNDFH SUR YHQNRYVNp REODVWL 1DYtF Y\KUiO 0DSX URNX VRXWČå SRĜiGDQRX .DUWRJUD¿FNRX VSROHþQRVWt ý5 Y NDWHJRULL .DUWRJUD¿FNp DSOLNDFH QD LQWHUQHWX 7HQWR ÄGRXEOH³ MH QD SROL DSOLNDFH *,6 RSUDYGX

HTML klient 7HQWR W\S VOXåE\ MH XUþHQ SUR ]iND]QtN\ NWHĜt QHFKWČMt VDPL DNWLYQČ ]DVDKRYDW GR NOLHQWD PDSRYp VOXåE\ D UDGČML Y\XåLMt YtFH þL PpQČ VWDQGDUGQt W\S NOLHQWD NWHUê O]H PRGL¿NRYDW JUD¿FN\ L IXQNþQČ Realizace projektu 'OH SRåDGDYNĤ ]iND]QtND MH DNWLYRYiQD QČNWHUi ]H VWDQGDUGQtFK VOXåHE SĜtSDGQČ MH SĜLSUDYHQR ĜHãHQt QD ]DNi]NX 6OXåE\ MVRX SURYR]RYiQ\ QD VHUYHUHFK GRGDYDWHOH D YãHFKQ\ SRSODWN\ VSRMHQp V SURYR]HP VOXåE\ D PDSRYêPL SRGNODG\ MVRX KUD]HQ\ IRUPRX SURQiMPX 0DSRYp VOXåE\ SĜHGVWDYXMt MHGHQ ] QHMMHGQRGXããtFK D SĜLWRP QHM~þLQQČMãtFK ]SĤVREĤ Y\XåLWt *,6 SUR SRGSRUX SUH]HQWDFH YDãt VSROHþQRVWL 6QDGQR VH WDN PRKRX VWiW VRXþiVWt L YDãLFK ZHERYêFK VWUiQHN ,YDQD 3HFKRYi -DQ -HĜiEHN LYDQD SHFKRYD#WPDS\ F] MDQ MHUDEHN#WPDS\ F] MHGLQHþQê D GtN SDWĜt SĜHGHYãtP ]iVWXSFĤP &55 ý5 'UXKRX RFHQČQRX DSOLNDFt MH 0DSRYi VOXåED WXULVWLFNR U\EiĜVNpKR SRUWiOX 7ĜHERĖVNR F] NWHUi REVDGLOD ± PtVWR Y *HRDSOLNDFL SUR FHVWRYQt UXFK 7HQWR WĜHERĖVNê SRUWiO E\O WDNp SĜLKOiãHQ GR 0DS\ URNX D YH VWHMQp NDWHJRULL MDNR &55 SRVWRXSLO PH]L WĜL QHMOHSãt 7ĜHWt NDWHJRULt Y *HRDSOLNDFL URNX MH .RPHUþQt JHRDSOLNDFH NGH SURMHNW Ä$QDOê]D UL]LNRYRVWL SURGXNWRYRGX QD åLYRWQt SURVWĜHGt³ REVDGLO WĜHWt PtVWR Jaroslav Lux, jaroslav.lux@tmapy.cz

-I NFO ]SUDYRGDM VSROHþQRVWL 7 0$3< VSRO V U R

0DSRYp GtOR 6ORYHQVNi UHSXEOLND =DMtPDYêP PDSRYêP GtOHP NWHUp QRYČ Y]QLNOR YH VSROXSUiFL V QDãt SDUWQHUVNRX VSROHþQRVWt 6+2&DUW =OtQ MH UDVWURYi PDSD 6ORYHQVNp UHSXEOLN\ 'ORXKR SĜLSUDYRYDQê SURMHNW MH GRNRQþHQ D RG þHUYHQFH OHWRãQtKR URNX MHM QDEt]tPH QDãLP ]iND]QtNĤP Y ýHVNp L 6ORYHQVNp UHSXEOLFH &HQD UDVWURYp SRGRE\ 65 MH FFD R QLåãt QHå MH QDãH FHQtNRYi KRGQRWD REGREQpKR PDSRYpKR GtOD SUR ýHVNRX UHSXEOLNX 6RXþiVWt GLJLWiOQtKR PDSRYpKR SRGNODGX MVRX WDNp SOiQ\ NUDMVNêFK PČVW 65 D KODYQtKR PČVWD

%UDWLVODY\ 'DOãtP NURNHP MH SĜtSUDYD YHNWRURYp YUVWY\ VLOQLþQt VtWČ 65 NWHUi EXGH SUR QDãH ]iND]QtN\ N GLVSR]LFL Y ]iĜt D GR NRQFH URNX EXGRX GRNRQþHQD NRPSOH[Qt SRGRED WpWR PDS\ YH YHNWRURYp SRGREČ 9HNWRURYi YUVWYD VLOQLþQt VtWČ MH ĜHãHQD SULRULWQČ ] GĤYRGX PRåQRVWL QDSRMHQt URXWLQJRYêFK VOXåHE ~URYHĖ REHF REHF SUR ~]HPt 6ORYHQVNp UHSXEOLN\ 9ČĜtPH åH WDWR QRYLQND ]DXMPH QDãH ]iND]QtN\ QD þHVNpP L VORYHQVNpP WUKX Jan Langr, jan.langr@tmapy.cz

6SUiYQt ĜiG D ÒĜHGQt GHVND 9 OHGQX OHWRãQtKR URNX YHãHO Y SODWQRVW QRYê 6SUiYQt ĜiG ]iNRQ þ 6E NWHUê PLPR MLQp GH¿QXMH SUDYLGOD ~ĜHGQt GHVN\ VSUiYQtFK RUJiQĤ 1DãH DSOLNDFH ÒĜHGQt GHVND Y\KRYXMH NODGHQêP SRåDGDYNĤP MDNR MH QDSĜ QHSĜHWUåLWi SĜtVWXSQRVW þL PRåQRVW GiONRYpKR SĜtVWXSX $SOLNDFH XPRåĖXMH SĜtSUDYX GRNXPHQWX MHKR ]iSLV GR HYLGHQFH V XYHGHQtP ]iNODGQtFK SDUDPHWUĤ YþHWQČ GRE\ Y\YČãHQt D VWDåHQt 1DEt]t DXWRPDWLFNp Y\YČãHQt D VWDåHQt GRNXPHQWX HYLGXMH SRYLQQČ Y\YČãRYDQp GRNXPHQW\ Y\KOHGiYi

GRNXPHQW\ GOH UĤ]QêFK NULWpULt 3RPRFt V\VWpPX DXWRUL]DFH XPRåĖXMH SĜtVWXS N XORåHQêP LQIRUPDFtP SRX]H RSUiYQČQêP SUDFRYQtNĤP .H NDåGpPX ]i]QDPX XPRåĖXMH SĜLORåLW OLERYROQRX HOHNWURQLFNRX SĜtORKX 9]KOHG D PRåQRVWL VH Y DSOLNDFL PČQt SRGOH W\SX XåLYDWHOH 9 DSOLNDFL MVRX ]DYHGHQ\ WĜL W\S\ XåLYDWHOĤ DGPLQLVWUiWRU HGLWRU SUDFRYQtN 2 PRåQRVWHFK QDVD]HQt YH YDãt RUJDQL]DFL YiP UiGL SRVN\WQHPH SRWĜHEQRX NRQ]XOWDFL Petr Havelka, petr.havelka@tmapy.cz

.GH QiV OHWRV QDMGHWH i 6HWNiQt XåLYDWHOĤ VSROHþQRVWL 7 0$3<, 3ĜHURY ± ]iĜt i NRQIHUHQFH *,6 (65, D /HLFD *HRV\VWHPV Y ý5, Praha 1. – 2. OLVWRSDGX

9]GČOiYiQt V SRGSRURX (8 9HGHQt VSROHþQRVWL VL XYČGRPXMH åH ~VSČãQRVW ¿UP\ MH Y UR]KRGXMtFt PtĜH ]iYLVOi QD NYDOLWČ MHMtFK ]DPČVWQDQFĤ D SURWR YČQXMH YHONRX SR]RUQRVW MHMLFK Y]GČOiYiQt 3URWR MVPH SUR URN SĜLSUDYLOL LQWHUQt SURMHNW RGERUQpKR Y]GČOiYiQt ]DPČVWQDQFĤ NWHUê REVDKXMH W\S\ ãNROtFtFK DNWLYLW ]DKUQXMtFt GRKURPDG\ LQWHUQtFK D RGERUQêFK H[SHUWQtFK ãNROHQt SUR PDQDåHU\ YHGRXFt SURMHNWĤ JDUDQW\ SURGXNWĤ SURJUDPiWRU\ DQDO\WLN\ D REFKRGQtN\ 3HYQČ YČĜtPH åH DEVROYRYDQi ãNROHQt SRYHGRX NH ]YêãHQt RGERUQRVWL ]DPČVWQDQFĤ QDãt VSROHþQRVWL D WtP NH NYDOLWQČMãtP SURGXNWĤP D VOXåEiP SRVN\WRYDQêFK ]iND]QtNĤP Milan Novotný, milan.novotny@tmapy.cz

TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM 62&,È/1Ë0 )21'(0 $ 67È71Ë0 52=32ý7(0 ý5 35267ě('1,&79Ë0 0,1,67(5679$ 35ģ0<6/8 $ 2%&+2'8

Krátké zprávy 8QLYHU]iOQt NRPXQLNDþQt MiGUR 7 :,67 1RYi WHFKQRORJLH ]SURVWĜHGNRYiYi RERXVWUDQQRX NRPXQLNDFL PH]L *,6 DSOLNDFHPL 7 0DS6HUYHU *,6HO $UF*,6 D GDWDEi]RYêPL DSOLNDFHPL WĜHWtFK VWUDQ )(1,; 5DGQLFH 9(5$ *,1,6 5(1 8QLYHU]iOQt NRPXQLNDþQt MiGUR E\OR QDSĜtNODG LPSOHPHQWRYiQR GR LQIRUPDþQtKR V\VWpPX PČVWVNpKR ~ĜDGX Y =iEĜHKX QD 0RUDYČ NGH MVRX SURSRMHQ\ SURMHNW\ 7 0DS6HUYHUX D *,6HOX QD VWUDQČ MHGQp D 5HJLVWU QHPRYLWRVWt V\VWpPX )pQL[ ,, QD VWUDQČ GUXKp *,6HO D 62$3 0RåQRVWL MDN NRPXQLNRYDW V DSOLNDFt *,6HO ]H VWUDQ\ MLQêFK DSOLNDFt E\O\ UR]ãtĜHQ\ GtN\

QRYČ Y\WYRĜHQpPX UR]KUDQt QD Ei]L VWDQGDUGQtKR SURWRNROX 62$3 7R GRSOĖXMH VWiYDMtFt 7&3 VtĢRYp UR]KUDQt R VWDQGDUGQt IRUPX UR]KUDQt SOQČ SRSVDQRX :6'/ :HE 6HUYLFHV 'HVFULSWLRQ /DQJXDJH GRNXPHQWHP 3RPRFt SURWRNROX 62$3 MH PRåQp VQi]H SURSRMLW ORNiOQt DSOLNDFH *,6HO GR GLVWULEXRYDQpKR LQIRUPDþQtKR V\VWpPX 0DSRYi VOXåED H 3KDUPDSD 9 NYČWQX OHWRãQtKR URNX E\OD ]SURYR]QČQD PDSRYi VOXåED SUR VSROHþQRVW 'DWD $JHQWXUD ,1)23+$50 V U R 6OXåED QDEt]t YêUREFĤP IDUPDFHXWLFNpKR SUĤP\VOX Y ý5 PRåQRVW SRKOHGX QD VYp SURGHMQt YêVOHGN\ Y G\QDPLFNpP PDSRYpP SRGNODGX

Ò$3 Ò3' D *,6 9 VRXYLVORVWL V QRYêP VWDYHEQtP ]iNRQHP VH LQWHQ]LYQČ ]DEêYiPH SUREOHPDWLNRX ~]HPQČ DQDO\WLFNp SRGNODGĤ ~]HPQČ SOiQRYDFt GRNXPHQWDFH D *,6 7 .DUWRU )LQODQG 2\ 7 .DUWRU NRXSLO ¿QVNRX VSROHþQRVW *,6WDWLRQ 2\ D SĜHPČQLO ML QD VYRML ¿QVNRX SRERþNX NWHUi QHVH Qi]HY 7 .DUWRU )LQODQG 2\ D VtGOt YH PČVWČ (VSRR )LUPD *,6WDWLRQ E\ PČOD SĜLQpVW 7 .DUWRUX QHMHQ QRYp ]iND]QtN\ ] ¿QVNp NRPHUþQt L VWiWQt VSUiY\ DOH WDNp VYRMH ]NXãHQRVWL D GRYHGQRVWL SĜL YêYRML VRIWZDUH NWHUp E\ PČO\ SĜLVSČW SĜHGHYãtP SĜL WYRUEČ QRYp YHU]H &361* 7tPWR WHG\ YtWiPH QRYp NROHJ\ ] )LQVND

7 0$3< VSRO V U R 1H]YDORYD +UDGHF .UiORYp WHO H PDLO LQIR#WPDS\ F] ZZZ WPDS\ F]

radar

Váš GIS může být virtuální Pokud si chcete vyzkoušet geoinformační software, nemusíte jej už fyzicky instalovat. Pomocí virtuálního zařízení si jej můžete vyzkoušet „nanečisto“ nebo GIS neinstalovat vůbec – pomocí virtuálního zařízení si jej totiž spustíte aniž byste jej instalovali.

FOTO: ARCHIV REDAKCE

V prostředí webu se stalo samozřejmostí, že se nic neinstaluje na váš počítač. Vše funguje v rámci webového prohlížeče. Na pracovních stanicích a na serverech se software ovšem instaluje poměrně často. I když jde o (často) prověřené aplikace, můžete si instalací nějakého programu poškodit operační systém svého počítače nebo může dojít k softwarovým kolizím mezi různými programy (takže po instalaci jednoho programu nefungují najednou programy oba). Podobným situacím můžete předejít tím, že namísto instalace do svého dobře fungující počítač využijete tzv. virtuální zařízení.

Princip virtualizace Všeobecně se postupy a techniky, které k dostupným zdrojům umožňují přistupovat jinak než fyzickým způsobem, označují jako virtualizace. Virtualizovat lze na různých úrovních, od celého počítače (tzv. virtuální stroj), po jeho jednotlivé hardwarové komponenty (např. virtuální procesory, virtuální paměť, virtuální hard disky apod.), případně pouze softwarové prostředí (virtualizace operačního systému). Virtualizace umožňuje izolovat veškerý použitý software od hardware počítače, tj. BIOS, operační systém i aplikace formou virtuálního rozdělení hardware. Uživatel v mnoha případech ani nepozná, že pracuje s virtuální aplikací. Příkladem může být například pracovní stanice v kanceláři, která nemá kvůli bezpečnosti pevný disk a operační systém se spouští po síti ze serveru. Pořídit si můžete například „chytrý“ ADSL modem nebo ﬁrewall. Tato zařízení se dodávají v podobě „uzavřených krabiček“, které v sobě obsahují optimalizovaný hardware, operační systém a aplikační software vykonávající pouze stanovené funkce. I v prostředí osobních počítačů PC existuje možnost, jak úplně od sebe izolovat hardware od softwaru. Můžete zkopírovat diskový obraz přímo na pevný disk. Druhá možnost je mít systému spustitelný přímo z CD, tzv. LiveCD. Obě metody disponují jistými nevýhodami a problém úplné a univerzální přenositelnosti softwaru řeší jen částečně. Třetí možností je virtualizace. Pro virtualizované prostředí, které lze přenést na jiný, hostitelský počítač a běžet s ním www.geoinformace.cz

S virtualizací se to má podobně jako se simulátory letadel. / Pro virtualizaci je dnes nabízen komerční i nekomerční software. VMware Player je nekomerční software, zatímco VMware Workstation, určený pro provoz více operačních systémů najednou je komerční. Firma Microsoft zdarma i ke komerčním účelům nabízí Microsoft Virtual PC, který ovšem narozdíl od VMWare podporuje oficiálně jen operační systémy Microsoft Windows. K dispozici je také Microsoft Virtual Server, který podporuje operační systémy Microsoft Windows a některé distribuce Linuxu. Je šířen zcela zdarma i ke komerčním účelům.

paralelně, se ustálil pojem „virtuální zařízení“ nebo „virtuální stroj“ (angl. virtual appliance, resp. virtual engine). Virtuální stroj je obraz počítače, který existuje jen jako model uvnitř jiného počítače. Programy běžící uvnitř tohoto stroje se chovají, jako by běžely na skutečném počítači, ale přitom nemohou nijak ovlivnit zbytek „vnějšího“ počítače. Virtuální stroje se používají z bezpečnostních důvodů pro běh některých aplikací, aby se tyto aplikace nemohly navzájem žádným způsobem ohrozit, ani ovládnout hostitelský počítač, resp. jeho operační systém. Ve virtuálním stroji je možno spustit také nějaký operační systém (často jiný než ten, pod kterým virtuální stroj běží) a uvnitř tohoto operačního systému pak běžným způsobem fungovat. Nad virtuálním zařízením má uživatel plnou kontrolu, zvláště jedná-li se o virtuální zařízení postavené výhradně na open source komponentách.

Možnosti využití v geoinformatice Pro geoinformatiku se s nástupem virtualizace otevírají nové možnosti ve způsobu nasazení, distribuce a správy webo-

vých mapových serverů, analytických GIS nástrojů. Poskytovatelé geoprostorových dat mohou svá data nabízet spolu s funkčním virtuálním zařízením, které umožní uživatelům tato data okamžitě využít, analyzovat a publikovat na internetu, v intranetu nebo lokálně formou „oﬀ-line“ serveru. Jednou z obrovských výhod virtuálních zařízení je jejich přenositelnost a jednoduché kopírování. To může usnadnit rozšiřitelnost, dostupnost, ﬂexibilitu, zálohování i ochranu proti napadení virtuálního zařízení.

MapSnack Jedním z prvních geoprostorových virtuálních zařízení je MapSnack. Je to předem nainstalovaný webový mapový server se zkušebními daty, které lze prohlížet a dotazovat přes webový prohlížeč. MapSnack si můžete vyzkoušet tak, že si jej stáhnete z adresy http://www.vmware.com/vmtn/appliances/ directory/187 K jeho spuštění budete potřebovat „přehrávač“ VMware Player. Ten je k dispozici zdarma na stránkách ﬁrmy VMware (www. vmware.com). µ redakce, zpracováno ze stránek www.sumbera.com a cs.wikipedia.org GEOinformace | 3/2006

GEOinformace | 3/2006

www.geoinformace.cz

informace ze společnosti GEPRO, spol. s r. o.

září 2006

Kladné body od uživatelů i expertů V letošním roce společnost GEPRO dosáhla v oblasti geoinformatiky celé řady úspěchů. K nejvýznamnějším z nich patří především dva následující.

MISYS na více jak čtvrtině republiky

Počet uživatelů systému MISYS dlouhodobě a stabilně roste. V letošním roce je systém využíván již ve více než 1 000 měst a obcí České republiky. Na území spravovaném systémem MISYS žije přes 2,5 mil. obyvatel a jeho tržní Ceny za Geoaplikaci roku V soutěži Geoaplikace roku, pořádané Českou podíl tak dle různých kritérií (počet obyvaasociací pro geoinformace, získala ocenění hned tel, rozloha území apod.) dosahuje 25–35 %. ve dvou kategoriích. V kategorii Geoaplikace Současně je v ČR aktivně provozováno přes 200 dalších význampro venkovské oblasti ných instalací systému se společnost GEPRO v oblasti státní správy spolu s Dobrovolným i komerčního sektosvazkem obcí Blanicru. Takové množství ko-otavského regionu uživatelů nelze získat (http://municipal.cz/ bez aktivní účasti deablanicko) dokázaly prolerů systému MISYS. sadit a získaly třetí mísJádro nejaktivnějších to. V červnu na konferenci Geoinformatika Prezident ICA doc. M. Konečný (vlevo) předal cenu Geoaplikace z nich tvoří přibližně ve veřejné správě v Brně roku představitelům Blanicko-otavského regionu ing. N. Richte- 40 převážně geodeticrové a firmy GEPRO ing. Z. Hoffmannovi. kých firem, které ve převzaly ocenění za systém, který pomáhá 23 obcím regionu spra- svých týmech zaměstnávají pracovníky specivovat svá území. Už květen přinesl společnosti alizující se zejména na problematiku GIS. Též GEPRO úspěch v podobě druhého místa v kate- díky nim je možné, že geoinformační technogorii Komerční geoaplikace za řešení Zentiva logie pronikají a jsou aktivně využívány ve stále Car System. Komplexní řešení na správu vozo- větším počtu i menších obcí republiky a podvého parku společnosti Zentiva vycházející ze porují rozvoj celých regionů. Upřímné poděkování za úspěšné šíření sysstandardního systému řady MISYS-CAR bylo speciálně upravováno podle požadavků zákazní- tému MISYS a jeho využívání patří všem deaka. Systém, jehož grafické jádro staví na systému lerům a uživatelům. Právě jejich rostoucí počty MISYS, zpracovává detailní on-line informace jsou největším oceněním a měřítkem hodnoty o pohybu vozidel a poskytuje řadu údajů k opti- systému MISYS. malizaci nákladů na vozový park firmy. Zdenek Hoffmann

Společnosti GEPRO, ATLAS a CGS vás srdečně zvou na

12. ročník mezinárodního setkání uživatelů OLOMOUC 2006 Regionální centrum Olomouc, 6. – 7. listopadu 2006 Registrace a další informace na www.gepro.cz

MISYS – tipy a triky

PROPAGACE FIRMY GEPRO

Efektivní tisk mapy

V programu MISYS existuje řada způsobů zadání tiskového výstupu. Liší se od sebe způsobem zadání středu a výřezu, nastavováním měřítka apod. Mezi nejčastější patří volba „současné měřítko a střed“. Ta je sice nejjednodušší, ale nelze při ní stanovit měřítko výstupu. Proto jistě oceníte možnost „pokládání papíru“. To umožňuje nastavit měřítko tiskového výstupu a umístit výkres na papír v patřičné poloze. Po zadání měřítka do příkazového řádku, případně po výběru z přednastavených měřítkových čísel, se v grafickém okně vedle kurzoru objeví „list papíru“ (kontury tiskové strany odpovídající zvolenému měřítku a formátu papíru zvoleného na tiskárně). www.geoinformace.cz

Z MISYS a další programy ve verzi 8 Na veletrhu Invex budou představeny nové verze 8 z rodiny produktů firmy GEPRO. Nejnovější podoba systémů MISYS, KOKEŠ, PROLAND, UPLAN a dalších, které jsou dlouhodobě vyvíjeny na principu otevřenosti a interoperability, přinese uživatelům nové funkce, zjednodušení obsluhy a v oblasti internetu rozšířenou podporu WMS služeb.

Z MISYS a pasporty Uživatelé systémů MISYS a MISYS-WEB mohou využívat přes tři desítky pasportů. K pasportům, které MISYS-WEB umí využívat ve spojení se službami WMS, patří např. pasport adresních bodů UIR-ADR, nebo pasporty dokumentace území, archeologických nálezů či vodohospodářských děl.

Z Obhajoba ISO V červenci 2006 provedla firma SGS dozorový audit ve firmě GEPRO dle normy ISO 9001:2000. Obhajoba certifikátu ISO a celý audit proběhly úspěšně. Společný dozorový audit potvrdil další zlepšování zavedeného systému managementu jakosti, který je důležitým základem pro úspěšné působení společnosti GEPRO na trhu.

Z Spolupráce s TeleAtlasem Společnosti TeleAtlas a GEPRO podepsaly distribuční smlouvu, na jejímž základě bude moci společnost GEPRO poskytovat svým zákazníkům ucelenou sadu digitálních map evropských zemí pro svá řešení v rámci informačních dopravních systémů řady MISYS-CAR.

Z MISYS-CAR na páteři internetu Na páteřní síti jsou umístěny servery společnosti GEPRO, na nichž je provozován v podobě outsourcované služby systém MISYS-CAR. Službu aktivně využívají nejen velké společnosti s rozsáhlým vozovým parkem v řádu stovek vozidel, ale také např. firmy s pouhými dvěma vozidly.

ii Kde nás uvidíte v nejbližší době i Dny malých obcí 3. října 2006 (Vyškov) a 5. října 2006 (Praha)

i INVEX 9. – 13. října 2006 (Brno) i 42. geodetické informační dny 9. – 10. listopadu 2006 (Brno)

„Papír“ lze dále posouvat, při stisknuté klávese Shift rotovat, nebo přidávat další listy, pokud jeden nestačí. Kliknutím se spustí finální tisk. Helena Hrubantová

GEPRO, spol. s r.o. Štefánikova 52, 150 00 Praha 5, tel.: 257 089 811 e-mail: gepro@gepro.cz, www.gepro.cz GEOinformace | 3/2006

Mile ovka

12.9.2006 18:15

Stránka 20

seriál

Okolí Mile‰ovky za II. vojenského mapování

Používáte GPS navigaci pro práci nebo odpočinek? Do výřezu z ortofoto sopečných kuželů Českého středohoří na protější stránce jsme doplnili značky z databáze bodových polí, které na svých internetových stránkách zdarma zpřístupnil Zeměměřický úřad v Praze. Body státní nivelační sítě (nivelace.cuzk.cz) jsme vyznačili červeně, trigonometrické a zhušťovací body (dataz.cuzk.cz) jsou zde vyznačeny modře. Na uvedených webových adresách se můžete dostat až k souřadnicím S-JTSK (u některých bodů i zeměpisným) jednotlivých 18

GEOinformace 3/2006

bodů, k jejich slovnímu i grafickému polohopisu atd. Toto je ideální zdroj dat pro vaše džípíesky. Na geodetických bodech se známou výškou si můžete také zkomparovat svůj výškoměr na GPS přístroji. A používáte mapy II. vojenského mapování z 1. poloviny 19. století? Naleznete je na oldsmap.geolab.cz. Zkuste si (jako učastníci 42. Geodesie rallye ČR – již 7. října 2006!) odpovědět: Je na 458 m vysokém Holém vrchu s překrásným výhledem do okolí nějaký geodetický bod? Nedaleký charakteristický trojúhelník silnic je vyznačen šipkou. ✖ RP www.geoinformace.cz

Mile ovka

12.9.2006 17:47

Stránka 21

seriál

Republika ze vzduchu

Tentokrát s naprosto veﬁejn˘mi informacemi o poloze geodetick˘ch bodÛ!

FOTO: GEODIS BRNO

– trigonometrické body ve správě Zeměměřického úřadu – zhušťovací body ve správě KÚ pro Liberecký kraj se sídlem v Liberci – body s určenými geocentrickými souřadnicemi (ETRS-89) – nivelační body Objednání dat ortofota

Technické informace o leteckém snímku

Data z mal˘ch prostorÛ a informaãní náhledy v plném rozli‰ení jsou na webov˘ch stránkách http://www.geodis.cz/www/www_data Data pro vût‰í území lze získat pﬁím˘m prodejem. Kontaktní údaje na obchodní oddûlení jsou: tel.: +420 538 702 040 fax: +420 538 702 061 www.geodis.cz (stránky „fotogrammetrie“) e-mail: fotogrammetrie@geodis.cz

Barevná ortofotomapa âR beze‰vû pokr˘vá celou âR, snímkování a zpracování dat probûhlo v letech 2002 – 2003, v roce 2004 bylo zahájeno nové snímkování (aktualizace do 3 let), velikost pixelu ortofotomapy je 50 cm, ortofotomapa ze snímkování od roku 2004 má rozli‰ení 20 cm/pixel, data jsou georeferencována v soufiadnicovém systému S-JTSK, standardní grafick˘ formát je TIF (popfi. jin˘), ãlenûní dat je do souborÛ podle kladu Státní mapy 1 : 5 000 (podle potfieby i jiné).

www.geoinformace.cz

GEOinformace 3/2006

rozhovor

Japonci mi ukázali svět

FOTO: ARCHIV

S Milanem Konečným jsme se setkali v jednom z pražských hotelů, které mu slouží jako častý azyl při jeho cestách do zahraničí. Současný prezident Mezinárodní kartografické asociace ICA se právě vrátil z Brazílie, kde mu byl udělen titul „Rytíř brazilské kartografie“. Slavnostního ceremoniálu, který se uskutečnil při západu Slunce a se všemi vojenskými poctami na námořní vojenské základně v Niteroi, části Rio de Janeiro, se zúčastnily desítky kartografů, geodetů a fotogrammetrů z celé Brazílie. Rytířský titul byl vědci z České republiky udělen v historii poprvé. V rozhovoru jsme si povídali nejen o tom, co ICA dělá, ale také o možnostech, které ještě máme před sebou, například v systémech včasného varování. Jak to vypadá v Jižní Americe s kartografií?

Milan Konečný

ICA mimo jiné upřednostňuje pomoc rozvojovým zemím. Celá Latinská a Jižní Amerika je vedle Afriky její druhou zájmovou oblastí ICA. Všechny tři Ameriky, Severní, Střední i Jižní, se snaží vybudovat geoprostorové infrastruktury – GSDI, ale v této chvíli je vidět rozdílná rychlost realizace daná historickými a objektivními důvody. Jedním z velkých hráčů a motivátorů je Panamerický institut pro geograﬁi a historii (PAIGH), který vede bývalý prezident iniciativy Globální prostorové infrastruktury (Global Spatial Data Infrastructures - GSDI) a současný generální sekretář Panamerického institutu pro geograﬁi a historii se sídlem v Mexico City, dr. Santiago Borrero. Zajímavé na tom je, že se objevují nové, netechnologické otázky, týkající se geoinformačních infrastruktur. Což je ostatně zajímavé i u nás u INSPIRE – jak budou lidé přijímat informace, jak se k nim dostanou a zejména, jak jim je budeme schopní připravit. V latinsko-americkém prostředí je to především debata o tom, zda všechny produkty, které jsou k nim importované z anglicky mluvících zemí, jim skutečně vyhovují, respektují určité tradice a reagují na místní podmínky.

Jsem přesvědčen, že lidé nebudou chtít „kousíčky“ informací, jak jim to dnes mnozí sugerují, ale budou chtít výstup ve formě, která jim vyhovuje, a to jsou – ať se to komu líbí nebo ne – mapy, a nechme teď stranou, zda analogové či digitální. Myslím si, že uživatelé budou vždy chtít koncentrovanou informaci, již předem někým v oboru vzdělaným připravenou (což se projeví mj. i tím, že pokud je někdo nedostatečně v dané oblasti vzdělaný, ale jinak moudrý, ponechá vysokou míru volnosti pro rozhodování tomu, kdo uvedenou podmínku splňuje), nebo budou dostatečně vzdělaní sami a připraví si ji podle svých aktuálních potřeb. Kartograﬁe v řadě zemí Latinské Ameriky je stále spojená s armádou. V Brazílii při ceremoniálu jsem měl též možnost setkat se s řadou vysokých důstojníků, např. plukovníků, kteří velmi dobře ovládají kartograﬁckou a geoinformatickou práci a výstupy jejich institucí jsou zákonitě kvalitní. Předpokládám, že u generálů bych zjistil ještě pozitivnější výsledek. Snad… (směje se)

GEOinformace | 3/2006

Co předcházelo současnému pozvání do Brazílie? V Brazílii jsem byl před 3 lety a po mých přednáškách je asi zaujalo, co ICA dělá a jaký

má potenciál pro aktivity v Jižní Americe. Titul jsem dostal za rozvoj světové kartograﬁe a podporu rozvoje kartograﬁe v rozvojových zemích, zejména v Latinské Americe, speciálně v Brazílii.

Jak jste se stal prezidentem ICA? Začalo to již v roce 1975, kdy jsem byl na své první stáži v polské Wroclavi. Jako mladý asistent Masarykovy univerzity jsem se tehdy specializoval na geomorfologii u profesora Jahna. Dostal jsem se k řadě titulů zahraniční literatury a měl možnost se setkat s lidmi ze zahraničí. O dva nebo tři roky později se v Moskvě konal světový Geograﬁcký sjezd. Na předsjezdových jednáních jsem na Ukrajině potkal skupinku Japonců, kteří stejně jako já letěli na sjezd přes Kyjev. Po přistání se jim při tehdy typickém chaosu na letišti Vnukovo ztratila zavazadla. Protože jsem uměl rusky i anglicky, pomohl jsem jim je najít. Dlouhou dobu mi za to děkovali. O rok později jsme se s Japonci setkali znovu v Polsku. Ostatně Polsko se v mém osudu vždy nějak objevuje. Například na Špicberkách, na první ze svých tří polárních expedic, jsem byl s Poláky. www.geoinformace.cz

Řada lidí ze světa Vás zná jako organizátora konferencí… Myslím si, že těžiště rozvoje GIS v tehdejší střední a východní Evropě bylo v Československu. V roce 1987 jsme s dr. Miroslavem Kolářem a ing. Milanem Klimešem organizovali první konferenci a rovnou evropskou, nazvanou EuroCarto VI. Byl na ní mimo jiné i dr. David Bickmore, který poprvé přišel s myšlenkou budování globálních prostorových databází. Poté následovala celá série konferencí [pozn. red.: GIS Brno – 1991, 1994, 1996, 1998, AGILE 2001 a Digital Earth 2003], na kterou spousta lidí, kteří v té době začínali s GIS, jezdila. Přijel i legendární Lord Chorley z Velké Británie. Cítil jsem silnou podporu československé GIS komunity. Dlouhou dobu to byla jediná konference v Československu, na kterou jsme dokázali pozvat lidi ze světové špičky. Přijeli například Joel Morisson, Kurt E. Brassel, německý kartograf Werner Lichtner, dnes již zemřelý, podporoval mě i Gottfried Konecny. V té době jsem také začal aktivně pracovat v Kartograﬁcké společnosti. Díky tomu, že konference v roce 1987 měla úspěch, mi tehdejší rektor Čerešňák a děkan Knoz odsouhlasili účast na Světovém kongresu ICA v mexické Morélii. Tam jsem začal být aktivní v řadě komisí, což poté vedlo k tomu, že mě v roce 1995 zvolili v Barceloně viceprezidentem této světové organizace. V roce 2003 jsem se rozhodl kandidovat na prezidenta ICA. V kandidatuře proti mně stál bývalý prezident Rystedt, který předtím několikrát prohlásil, že již kandidovat nehodlá, v poslední chvíli ale rozhodnutí změnil. Když kandidujete proti někomu ze Skandinávie, prowww.geoinformace.cz

hráváte ještě před začátkem volby 0:5, neboť Skandinávci a s nimi často i země Beneluxu hlasují spolu. Myslím, že to manko vymazaly mnohé evropské země a zejména celá Asie, kde všichni včetně Japonska, Číny, Malajsie, Indonésie a dalších hlasovaly pro mne. Nakonec jsem v tajném hlasování vyhrál. Ptáš-li se na osobnosti, které k tomu v mém odborném životě přispěly, musím jmenovat ty, kteří mě odborně vychovali, zejména profesoři Šimák, Krejčí a Demek a vůbec náročná a přitom sympatická vědecká atmosféra, která v Brně existovala i díky profesorům Srnkovi, Lauermanovi, Miklošíkovi a dalším mimobrněnským osobnostem jako skvělému docentu Mikšovskému, ing. Slabochovi a příteli profesoru Veverkovi. Každý z těch lidí mi něco dal a fascinovali mě zejména proto, že i v dobách železné opony měli globální pohled na svět, což dnes některým jejich nástupcům, lidem bez vlastního názoru a invence, plnícím pouze úkoly svých děkanátů a profesorů snažících se bezproblémově dožít důchodu, často chybí.

Co přináší Vaše prezidenství České republice? Myslím si, že je to hlavně přínos znalostí, a to na nejvyšší světové vědecké úrovni. Funkce prezidenta ICA není placená, cesty hradím ze svých projektů a většinou v zahraničí i přednáším o projektech, které vedu. ICA nemá k dispozici velké peníze, má jako členy řadu rozvojových zemí a obrovské množství cest, které jako prezident ICA absolvuji, by nemohla uhradit. Naštěstí jsem našel pochopení u profesora Fialy, rektora Masarykovy univerzity Brno a děkana její Přírodovědecké fakulty docenta Gelnara, kteří na rozdíl od některých staromódních úřednic oceňují, jaký má tato funkce význam jak pro univerzitu, tak i Přírodovědeckou fakultu. Ještě musím zmínit jednu záležitost. V 90. letech jsem byl hodně angažován v evropských projektech, od roku 1997 jsem se účastnil aktivit Evropského fora pro informační společnost (European Information Society Forum). Právě tehdy, dokonce i v diskuzích s tehdejším euro-komisařem Martinem Bangemannem a dalšími vysoce postavenými úředníky, jsem začal intenzivně rozvíjet plány o zapojení geoinformatiky a kartograﬁe do širokých trendů rozvoje informační, resp. znalostní společnosti, jejichž předpokladem je každodenní využití informačních a komunikačních technologií.

INZERCE

Japonci mě v roce 1980 pozvali na kongres v Tokiu. Ačkoliv šlo tehdy o geograﬁcký kongres, bylo podstatné, že jsem měl poprvé možnost vidět skutečně špičkové technologie a setkat s řadou špičkových lidí, což mi otevřelo cestu do světa. Cesta do Japonska byla také zajímavá: Do Chabarovska letadlem, odtud 15 hodin vlakem do Nachodky a pak lodí do Japonska. Strava – turistický salám a konzervy. Tam se už o mě postarali profesoři Masami Ichikawa, Akihiro Hara a další, měl jsem možnost žít i v japonských rodinách a to mi hodně dalo. Pro zajímavost: 1. třída vlakem Praha - Nachodka v té době stála 400 korun.

GEOinformace | 3/2006

Uvědomil jsem si, že naše komunita se musí výrazně více angažovat ve směru ven ke společnosti a dalším vědním oborům a vyplňovat přirozený prostor, který se jí v informační společnosti otevírá. Tento úkol není zatím zdaleka splněn. Znalosti získané ve světě mě ovlivnily i v každodenním profesionálním životě, například tím, že jsem se o klíčových iniciativách a nejlepších zkušenostech dozvídal takřka ihned. Často jsem lidi, kteří ty dokumenty připravovali, znal osobně (např. když v roce 1994 prezident Clinton podepsal nařízení o tvorbě NSDI – Národní geoinformační infrastruktury). Výsledkem bylo, že jsem s mnoha nápady mohl přijít dříve než ostatní, navíc řadu projektů se nám podařilo realizovat s odborníky ze západních zemí. To vše dohromady mi pomohlo uplatnit se v ICA a dotáhnout to až do prezidentské funkce. Osobně si myslím, že má funkce je obrovská propagace České republiky, přinejmenším v komunitě lidí, co se kartograﬁí a geoinformatikou zabývají a možná i v mnohem širších souvislostech. Propaguji také obor jako takový, například pro ICA se mi podařilo prosadit pravidelný sloupek v časopise GIM International. Každý dnes ví, co ICA dělá a kde je místo světové kartograﬁe při řešení řady problémů dnešního světa. Jsem pyšný na to, že se mohu účastnit akcí OSN, například v oblasti kosmického prostoru, kdy ve Vídni probíhala a probíhá řada jednání ohledně rozvoje GNSS – Global Navigation Satellite Systems (Globálních navigačních a satelitních systémů), kdy byla dohodnuta zejména harmonizace existujících systémů GALILEO, NAVSTAR a GLONASS, tak důležitých například pro rozvoj lokálně založených služeb. Proto jsem za ICA podepsal dohodu o spolupráci s OSN právě v oblasti GNSS a uvedených služeb.

Má ICA co říci i k takovým projektům, jakými je INSPIRE? Ano, má, ale ne všechno už umíme. Ovlivňujeme oblast referenčních dat a zcela jistě i geovizualizace či tvorby internetových map, máme své významné zastoupení při tvorbě standardů a budování metadatových služeb. A co neumíme? V INSPIRE byla jednou ze složitých úloh impaktní analýza. Ocenit, co přinese uživatelům zavedení INSPIRE, a to pokud možno exaktně v penězích. Ukázalo se, že to zatím neumíme vyjádřit. Víme, že satelitní snímek stojí například 5 dolarů, máme jakési ekonomické propočty, ale neumíme měřit, co přinese podívání se na mapu

GEOinformace | 3/2006

FOTO: ARCHIV MILANA KONEýNÉHO

rozhovor

Kartografická preciznost se odrážela i na ceremoniálu samotném. Probíhal při západu Slunce a zvuků brazilské hymny, mimochodem dost dlouhé. V okamžiku, kdy hymna dohrála, poslední paprsek slunce zmizel za obzorem nad mořem a patka vlajky se dotkla patky stožáru.

absolventovi kartograﬁe a co to dá naopak člověku bez specializovaného vzdělání. Kdybychom to věděli, tak bychom byli mnohem dál a měli bychom více peněz na naše výzkumy jak od Evropské unie, tak i Světové banky.

Nikdo to neumí? Klasická otázka Světové banky je, co to přinese, když do vás investujeme 2 miliardy, jakou částku nám přinesete zpátky a kdy. V případě map to ovšem znamená umět ocenit, co práce s geoinformacemi jejich uživatelům přináší a jak se to projevuje v následných činech. A to zatím nikdo neumí, ekonomické modely jsou v této oblasti krátké. Tedy prozatím... S určitostí pouze víme, že využití map a GIS je dnes už obecně pozitivně přijímáno a věří se v jeho pozitivní vliv např. na státní správu a samosprávu. Nicméně myšlenka „každá informace v GIS pouze jednou, ale využitelná pro všechny“ stále ještě některé lidi budí ze sna, neboť odhaluje potřebnost jedněch a nepotřebnost druhých.

Co dělá ICA pro rozšiřování všeobecného povědomí o kartografii? Začali jsme připravovat zahraniční mise. Kolegové byli v Thajsku, kde školili místní střední management, jak používat integrovaně nové technologie a média – jako jsou družicové snímky, GPS, digitální mapy

apod. – na jejich úrovni řízení. Podobnou akci budeme opakovat na regionální kartografické konferenci OSN v Bangkoku. Španělsko-bulharsko-česká skupina byla v Bogotě, kde jsme přednášeli o mapách a jejich možnostech na webu včetně nutnosti generalizace. Letos na jaře jsme uspořádali seminář o možnostech kartografie v Dubaji ve Spojených arabských emirátech. Šéf GIS sekce Dubaje ing. Al Zaff ín mi tam řekl, že by uvítal větší integraci poznatků přicházejících od vědeckých organizací a oborů, které reprezentují ISPRS, FIG a ICA, neboť bez nich je obtížné některé problémy řešit.

Jak pracují pracovní komise ICA? Práce jednotlivých komisí hodně závisí na tom, zda se podaří zvolit dobrého a aktivního předsedu. Je zajímavé, že některé komise vznikají znovu. Z komise Map Use vznikly komise pro kartograﬁckou vizualizaci a virtuální prostředí, Ubiquitous mapping [pozn. red.: většinou se nepřekládá - můžeme opsat jako „mapování vždy, všude a s využitím všech dostupných technologií“] a komise Mapy na internetu. V poslední době byl vznesen požadavek, aby komise Map Use opět vznikla. Důvodem je to, že se mapy využívají v řadě oblastí, o kterých klasičtí univerzitní kartografové ani neví. www.geoinformace.cz

rozhovor

V názvu ICA sice kartografie je, ale připadá mi, že mnohdy to s kartografií již nemá nic společného… Záleží na tom, o jaké kartografii se bavíme, zda jenom o té analogové či digitální. Členské základně ICA jsme navrhli, zda by chtěli změnit název asociace na „kartografie a geografické vědy“. Pod vlivem evropských iniciativ (INSPIRE a GMES) jsme také navrhovali „kartografie a geografické informace“. Naposledy se o možnostech změny diskutovalo na kongresu ve španělské La Coruni a opět to neprošlo. Řada lidí si myslí, že ICA má dobré a zaběhnuté jméno, že to ukazuje její výjimečnost. Když tam přidáme geoinformatiku, tak bychom se zařadili mezi další podobné společnosti, kterých je řada a geoinformatiku stejně již řadu let využíváme. Tomuto trendu věří i „králové“ privátního sektoru, například majitel ESRI Jack Dangermond, který propaguje jak geografii, tak rozvoj a modernizaci kartografických metod. Podle mě nezáleží až tak na názvu, ale na tom, co se skutečně dělá. Nedávno jsem měl spor s rektorem ITC [pozn. red.: International Institute for GeoInformation Science and Earth Observation www.itc.nl], který tvrdil, že jsme „za kartografií“ (beyond) vše označoval jako „geotechnologie“. GIS je přitom především o zpracování dat, kdežto kartografie se zabývá mapami a interakcí systém – člověk, tedy tím, jak jsou uživatelé schopni informace a znalosti z mapy zpracovávat nebo je tam ukládat. GIS nikdy nezahubil kartografii a GIS by nebyl GISem bez kartografie. Vše začíná www.geoinformace.cz

ILU: 2X ARCHIV

Pro mě bylo překvapení, jak velká kartografická produkce je v oblasti pojišťovnictví. Jedna švýcarská pojišťovna mi řekla, že si tisknou 20 tisíc map ročně. Ukazovali mi datové báze, ve kterých byly perfektně geograficky zpracované rizikové faktory, riziková území včetně návodu, jak formulovat pojistku vzhledem k daným rizikům. Informaci o náplni práce komisí a pracovních skupin je možné získat na webových stráncách ICA www.icaci.org. Existuje řada oblastí, kde se mapy využívají, a kam lidé, kteří se snaží rozvíjet teoretické ideje kartografie, nevidí nebo tam nesměřují. Často mám obavy, že až 80 procent map na světě může být nepravdivých. Lidé mají technické prostředky, ale ne všichni dokáží analyzovat jev, který mapují a tak podat pravdivou informaci. V tom spočívá síla našich studentů. Většina absolventů kartografů–geoinformatiků práci bez problému nachází.

Příští mezinárodní konference ICA se bude konat v Moskvě počátkem srpna 2007 (více informací je na www.icc2007.com) Publikace s přehledem vítězných prací dětí za posledních 10 let z kartografické soutěže, pořádané Barbarou Petschenik

referenčními daty a končí interpretací a vizualizací dat a informací. GIS pomohl kartografii k obrovskému rozvoji. Naši kartografičtí předchůdci možná pozdě zareagovali na vývoj situace. To se ovšem mění. Přední světové firmy, podle informací, které mám, investují do rozvoje kartografie miliony dolarů. Na svých přednáškách cituji článek z ledna 2004 v časopisu Nature. V něm bylo zveřejněno stanovisko Ministerstva práce USA, že geotechnologie (dálkový průzkum Země, GPS atd.) jsou podle jejich údajů na 3. místě za bio- a nanotechnologiemi v investicích a rychlosti rozvoje. Pro řadu lidí je to šokující zpráva. Co se týká byznysu, tak na celém světě byl v roce 2005 v geoinformatice obrat 30 miliard dolarů. Oproti předchozímu roku to byl šestinásobný nárůst. To o ledasčem mluví.

V poslední době se ICA angažuje v oblasti krizového managementu… ICA není jen vědecká organizace, členy jsou i národní mapovací a další agentury, které řeší reálné životní situace. Asociace pracuje ve 4 oblastech: vědě, výzkumu, výuce, každodennímu profesnímu životu kartografů a při řešení společenských problémů.

Například po tsunami v jihovýchodní Asii se ukázalo, že musíme lidi učit, jak s mapami pracovat. Po 3 letech, vyplněných výraznými přírodními katastrofami, jsem byl na konferenci Early Warning III v Bonnu. Titíž lidé na úrovni ministrů stále diskutovali o témž – jak mapy používat, zda lokálně nebo na celém povodí. Říkal jsem jim, že jedině na všech úrovních, protože pouze tehdy je možné přijímat opatření. Ale především musíte učit lidi, jak jim rozumět. Začal jsem mluvit o kultuře využití technologie, o chování ve stresových situacích, jak na krize připravit. Jsem rád, že i v ČR znám řadu lidí (Obrusník, Hradec, Pašek, Hřebíček, Macko, Tolasz, Rožnovský, Urbánek aj.), kteří jsou schopni svými znalostmi a zkušenostmi pomoci řešit problémy nejen v Evropě, ale i v rozvojových zemích. Tehdy v Bonnu jsem si uvědomil, že se dělá pro osvětu využití kartografie skutečně málo. Z naší strany, ze strany vědců, musíme sběr a tvorbu map standardizovat, zajistit rozvoj metadatových služeb, propracovat vyjadřovací kartografické prostředky do takové podoby, aby se mapové výstupy daly porovnávat po celém světě. Jak uvedl v Bonnu i bývalý americký prezident Clinton – ale při vší skromnosti ICA a já osobně dva roky před ním – musíme vytvářet systémy tak, aby začaly pracovat ještě před katastrofou (pokud to jde) nebo těsně po jejím vzniku (například po zemětřesení, které stále ještě nedokážeme spolehlivě předpovídat). Kdyby na Srí Lance někdo lidi velice jednoduše upozornil, že jde velká vlna, mohly stovky, možná tisíce z nich přežít… Jsem rád, že mému výzkumnému týmu Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR svěřilo finanční prostředky na podporu výzkumného záměru Dynamická geovizualizace v krizovém managementu, kde můžeme i výše zmíněné poznatky aplikovat v prostředí ČR. Když začínal 6. rámcový program Evropské komise, bylo těžké vůbec prosadit nějaký projekt orientovaný na GIS. Evaluátoři se ptali, kde je inovace. Pak přišel teroristický útok v New Yorku, následovalo tsunami a ukázalo se, že geo- a další systémy nepracují dohromady, integrovaně. Každý pouze říkal, co udělal poté, kdy se tragédie stala. My ovšem musíme připravit systémy tak, aby reagovaly již při prvních signálech, že se něco děje. Je dobře, že se Evropská unie v této oblasti v současnosti hodně angažuje. GEOinformace | 3/2006

FOTO: 2X ARCHIV

rozhovor

Na diskuzi se studenty si Milan Konečný vždy čas najde

Například u chřipkových (lidských či ptačích) epidemií je vidět, že rozvoj jde správným směrem. Na základě signálů byla přijímána opatření ještě dřív než vůbec epidemie propukla. U přírodních katastrof to zatím z výše uvedených důvodů příliš nejde, ale srovnání povodní na Moravě a v Čechách a zejména jejich řešení mne naplňuje optimismem. Zkrátka nás musí někdo či něco vystrašit a pak to začne jít. V tom jsme, myslím si, zůstali světovými jedničkami. Rezervy – ani ne tak u nás, jako spíše ve světě – jsou i ve spolupráci vojenského a civilního sektoru. Možná to bude znít jako fráze, že se musíme více zaměřit na uživatele, ale ve zmíněném výzkumném záměru máme v týmu i psychologa. Proč? Při tajfunech a tsunami se ukázalo, že lidé mapám nerozuměli. Chceme zjistit, jak vnímají a reagují v časovém stresu. Chtěli bychom vytvořit mapy s inovovanou symbolikou a zjistit, jak „necvičený“ člověk mapy vnímá při krizích.

Myslíte si, že podmínky v ČR napomáhají realizaci vašich záměrů? Myslím si, že ano, i když je potřeba často jít štěstí vstříc. ČR jednoznačně potřebuje řešit správu v oblasti geoprostorových dat. ČÚZK zdařile provádí úkony dané mu zákonem (byť se oblast katastru zdá preferována, což je ovlivněno i politickou objednávkou a personálními přístupy), ale celá oblast je nepoměrně širší a koordinaci je potřeba urychleně řešit, ať už rozšířením kompetencí zúčastněných subjektů daných zákonem nebo ještě lépe koordinační skupinou s vysokými pravomocemi na úrovni premiéra české vlády. Ta by měla pověření geoinformační procesy analyzovat, integrovat. Měla by spolupracovat s odbornými společenstvími jako je Kartograﬁcká

GEOinformace | 3/2006

Setkání s maďarskými kolegy

společnost ČR, Česká asociace pro geoinformace či Nemoforum, zaujímat pozice jménem ČR v rámci projektů a iniciativ EU a podobně. Tady, jak doufám, sehraje klíčovou startovací úlohu právě legislativní iniciativa INSPIRE, v níž je největším tahounem Ministerstvo životního prostředí ČR. Myslím si také, že jsme zejména na domácí scéně dostatečně nevyužili existence Ministerstva informatiky ČR, které řadu aktivit z oblasti geoinformací podporuje. Ať bude či nebude pokračovat, spojení a hledání místa pro speciﬁcké (a pro laiky nesnadné) geograﬁcké informace v celkovém vývoji v oblasti informačních komunikačních technologií, je nosné a stane se dříve či později otázkou dne.

V ČR pořádá Kartografická společnost každoročně soutěž Mapa roku? Existuje něco podobného ve světě? ICA na každém kongresu pořádá výstavu nejlepších map a dětských map a kreseb. Velký úspěch má soutěž pro děti, která nese jméno americké kartografky Barbary Petchenik. V minulém roce ICA společně s firmou ESRI vydala úspěšnou publikaci s přehledem vítězných prací dětí za posledních 10 let. Byl bych rád, kdyby jakákoliv kartografická práce byla tak úspěšná jako tato publikace, která se prodává všude na světě a je o ni zájem např. i u telekomunikačních společností právě pro originalitu každé z kreseb. Dokonce mi telefonovala jedna mezinárodní telekomunikační firma, která nabízela velké peníze za jeden obrázek pro své reklamní účely. Bohužel jsem musel odmítnout, ICA je nezisková a podle pravidel OSN organizovaná asociace. V Bulharsku a Indonésii je soutěž dokonce propagována v televizi a rozhlase. Pohříchu práce z ČR zatím chybí, ale radost můžeme mít alespoň z úspěchů mladých slovenských kartografů.

Funkční období prezidenta ICA je 4 roky. Jste jím od roku 2003. Jaké máte ambice? Mojí velkou ambicí je vyprovokovat soutěž s OSN o nejlepší mapu v oblasti životního prostředí, která by se vyhodnocovala po celém světě. To by podporovalo tvorbu map životního prostředí a zvyšovalo jejich úroveň. Inicioval jsem založení komise pro včasné varování a krizový management v ICA. Rád bych založil soutěž věnovanou mapám a atlasům v této oblasti. To by zároveň podpořilo myšlenku standardizace a tvorby metadat. Snažím se, aby ICA spolupracovala s dalšími organizacemi. Společně s ISPRS a FIG jsme založili spojenou radu (joint board) – řadu akcí bychom chtěli dělat společně. Teď plánujeme společnou sekci, věnovanou rozvoji kapacit v rozvojových zemích – ta by měla proběhnout v Bangkoku na Regionální kartograﬁcké konferenci OSN. Kandidovat na prezidenta už nechci, ale budu pokračovat jako tzv. „past-president“. Řídím se tím, že by každý prezident měl v průběhu čtyř let, kdy je funkcí pověřen, organizaci intenzivně řídit a věnovat jí co nejvíce sil. Sám teď vidím, že čtyři roky jsou tak akorát, jak říkávala moje babička ze Vsetína. ISDE (International Society for Digital Earth), další světová organizace, u jejíhož vzniku jsem stál, mě navíc zvolila do funkce viceprezidenta. Pracovat s lidmi jako je čínský předseda Akademie věd, ředitel po kosmický výzkum Kanady nebo rektor významné londýnské univerzity, je pro mne obrovskou vědeckou i společenskou výzvou nejen osobní, ale i jako učitele, neboť moji studenti jsou tzv. „in“ – a to nejen v brněnském či českém měřítku. µ – ptal se Josef Hnojil www.geoinformace.cz

ĥešení

Zavádění e-governmentu v Nizozemí S aplikačními servery Geo Web Publisher a Geo Web Services trvá aktualizace prostorových informací na webovém portálu 5 minut místo obvyklých tří týdnů programování Město Eindhoven se svými 200 tisíci obyvatel je pátým největším městem v Nizozemí. Je to pulzující metropole, ve které se unikátním způsobem setkávají high-tech a zemědělské ﬁrmy. Město vždy bylo průkopníkem ve způsobech, jak svým občanům předávat informace z veřejné správy. Nyní k tomu město využívá řešení od Bentley Systems. Potřebou města bylo publikovat geoprostorová data na internetu rychle, jednoduše a v podobě, kterou by mohli běžní občané použít. Požadavkem na řešení rovněž bylo, aby administrátor webových stránek mohl přidávat nová geoprostorová data a provádět aktualizace bez nutnosti stát se specialistou na geoinformatiku.

PROPAGACE FIRMY BENTLEY SYSTEMS

Zdokonalení procesů přípravy dat V datovém skladu města postaveném na databázi Oracle jsou uloženy velké objemy prostorově orientovaných informací. Tato data ovšem nebyla dříve tak snadno dostupná obecné veřejnosti. Předchozí snahy o internetové publikování inženýrských dat vyžadovaly nákladné a časově náročné pracovní procesy. Již procesy přípravy dat pro publikování byly složité a vyžadovaly řadu kroků včetně časově náročného převodu inženýrských dat do internetového formátu Flash. Bylo potřeba vytvořit nový přímý postup, který by zajistil rychlou tvorbu snadno použitelného veřejného webového portálu. Proto se město Eindhoven obrátilo na společnost Bentley, aby vytvořila ucelené řešení pro převod a publikování velkých objemů graﬁckých informací na webových stránkách. Bentley vytvořila řešení, které umí rychle načíst rastrová a vektorová data a publikovat je přes web. Data z aplikace MicroStation se uloží do datového skladu Oracle Spatial. Pro jejich pubwww.geoinformace.cz

Ukázka uživatelského rozhraní, jak bylo implementováno při nasazení aplikačního serveru Geo Web Publisher ve městě Eindhoven

likování na veřejném webovém portálu jsou potom použity produkty Bentley Geo Web Publisher a Geo Web Services. Vedle internetového publikování dat je součástí řešení také výkonnější intranetová aplikace pro interní potřeby jednotlivých odborů. Komplexní prostorová databáze je tak k dispozici všem pracovníkům města, kteří v ní mohou vyhledávat informace, analyzovat data a vytvářet tematické mapy z dat uložených v městském datovém skladu. Všechny funkce aplikační vrstvy jsou dále konfigurovatelné dle specifických potřeb uživatelů. Informatici tak mohou pouhou úpravou konfigurace systému snadno realizovat dodatečné požadavky uživatelů. Vedle změn ovládání systému lze vytvářet též kombinované výstupní formáty. Mapy mohou být například generovány ve

formátech JPG nebo Flash, zatímco textové a další administrativní údaje mohou být poskytnuty v XML formě.

Rychlejší a přehlednější publikování dat Město odhaduje, že nová aplikace významně ušetří čas a práci potřebnou pro tvorbu kvalitních map na webu. Zástupci města prohlásili, že „s aplikacemi Geo Web Publisherem a Geo Web Services jim trvá aktualizace prostorových informací na webový portál 5 minut místo tří týdnů programování, na které byli zvyklí předtím.“ Nový systém organizuje geoprostorové informace do reálných kategorií jako jsou ulice, kanalizace, budovy či hranice parků. Díky tomu může správce webových stránek publikovat informace, aniž by musel jednotlivé graﬁcké prvky hledat v mnoha souborech. ii GEOinformace | 3/2006

ĥešení

Řešení společnosti Bentley navíc umožňuje propojit geoprostorová data s přidruženými negraﬁckými daty. Tím se celý proces webového publikování stává ještě jednodušším a přehlednějším. Implementace řešení pro e-government se skládala ze tří etap. V první etapě byla graﬁcká data začleněna do datového skladu Oracle Spatial. Ve druhé fázi byl městský datový sklad zpřístupněn interně uživatelům jednotlivých odborů. A ve třetí, závěrečné fázi byl Geo Web Publisher otevřen pro publikování prostorových informací na veřejných webových stránkách.

Ucelená architektura systému pro práci s geoprostorovou informací Eindhoven využívá výhod mnoha prvků produktového portfolia Bentley Geospatial. Vedle aplikace Geo Web Publisher je při inženýrských a mapových projektech použit rovněž MicroStation a Interplot. Pro zajištění organizace a toku dat bylo v rámci celé organizační struktury městského úřadu implementováno tzv. řízené prostředí na bázi aplikačních serverů ProjectWise a Digital Interplot. V průběhu přípravy projektu se ukázalo, že názor uživatele na ucelenou architekturu práce s geoprostorovou informací odpovídá vizím a směřování Bentley. Tato představa zahrnuje možnost pracovat s jednotlivými objekty s pomocí MicroStation společně s XFM a ProjectWise Oracle Spatial konektorem pro Oracle. Pracovní procesy spojené se správou dat jsou díky tomu jednodušší a přehlednější.

Bentley aplikace Geo Web Publisher s plánem města a dalšími informacemi

Vytvoření komunikačního nástroje Základním požadavkem na systém bylo, aby webový portál e-government sloužil jako oboustranný komunikační nástroj, který by umožnil komunikaci přes web městu i občanům. Občané musí mít možnost požádat město o stavební povolení, úředníci na straně druhé musí být schopni vytvořit a poslat mapy, dokumenty, úřední povolení a další informace řadovým občanům. S pomocí technologií společnosti Bentley pro správu a publikování dat bylo dosaženo i tohoto cíle. Spojení dvou technologií umožnilo Eindhovenu vytvořit pružný a použitelný publikační systém geoprostorových dat. µ (pred)

GEOinformace | 3/2006

Publikace geoprostorových dat města Eindhoven na webu

L Informace o projektu zařazeném do soutěže BE Award Projekt:

E-government portál

Zákazník:

Gemeente Eindhoven, Nizozemí

BE Award kategorie:

Řešení pro veřejnou správu

Cíle projektu:

Řešení pro začlenění prostorových informací z darového skladu Oracle Spatial do webového portálu e-government a jejich zpřístupnění občanům.

Stručná fakta o projektu:

Nápadité zapojení prostorových informací do webových stránek veřejné správy. Možnost editovat prostorová data prostřednictvím webového rozhraní.

Webové stránky projektu:

http://www.bestemmingsplannen.eindhoven.nl (sekce Heizoom „04“ a poté „Plankaart“)

Použité produkty společnosti Bentley:

Bentley Geo Web Publisher s aplikací Geo Web Services www.geoinformace.cz

Facility management Tematická příloha časopisu GEOinformace 3/2006

Územně analytické podklady ve formě SWOT analýzy pro obec s rozšířenou působností Litovel. SWOT analýza je strategický plánovací nástroj pro zjištění silných a slabých stránek uvnitř organizace (Strengths, Weaknesses) a hledání příležitostí a hrozeb (Opportunities, Threats) pro organizaci zvenčí. Analýza se většinou provádí v počátcích projektu a pomáhá organizacím vyhodnotit stávající situaci.

Tematická příloha časopisu GEOinformace 3/2006

Facility management umí zajistit příjemné prostředí S ing. Lucií Ryjáčkovou, prezidentkou české pobočky Mezinárodní asociace facility managementu IFMA, jsme se setkali v centrále firmy Vodafone, kde pracuje jako manažerka rozvoje nemovitostí. Zajímalo nás, co je to facility management, jak funguje česká pobočka mezinárodní asociace IFMA a co všechno můžeme od facility managementu očekávat.

Obor facility managementu byl v České republice před šesti lety spíše neznámý. Za sebe mohu uvést, že jsem tento obor objevila díky CAFM softwaru, který zahraniční ﬁrma, pro níž jsem pracovala, chtěla zavést pro správu nemovitostí. Založení pobočky a vytvoření platformy setkávání odborníků a zájemců o tento obor rozhodně podpořilo a urychlilo vývoj FM v ČR. Mezinárodní asociace pro facility management IFMA nám velmi pomohla, čerpali jsme od ní při zakládání pobočky zkušenosti. Prvním prezidentem IFMA CZ se stal ing. Ondřej Štrup, který s podnětem založit pobočku v té době přišel.

FOTO: ARCHIV

V roce 2000 jste založili českou pobočku IFMA. Jaká byla s FM situace, když jste ji zakládali?

Jak se od sebe liší zahraniční a domácí FM?

O kom víte, že u nás před lety nasadil první CAFM/CIFM systém?

Vidím zde paralelu s rozvojem republiky a s naším vstupem do Evropské unie. Zároveň do České republiky přicházely zahraniční ﬁrmy, které se již o významu FM přesvědčily a rozpoznaly, jak jim pomáhá k rozvoji jejich hlavního podnikání.

Zpočátku vládl vůči FM v organizacích a institucích ostych. Na trhu chyběly reference. Mezi první reference nasazení FM u nás v České republice patří Západočeská energetika (Nemetschek – Alfa), Česká Spořitelna (systém vyvinutý společností ii

Základní pojmy ve zkratce FM (Facility Management) – metoda, jak dokonale sladit pracovníky, pracovní prostředí a procesy uvnitř organizace. Jejím aplikováním organizace dosahují úspor ploch a nákladů ve výši až 30 procent.

nění správy prostor (CAD), vybavený silnou databázovou informační podporou. Cílem užívání CAFM systému je zefektivnit podpůrné provozy, přesně adresovat nákladové položky a vytvářet informační bázi pro rychlé rozhodování managementu společnosti.

Facility manager – profesionál, který zabezpečuje optimální a ekonomicky efektivní využití ploch, veškerého majetku a potřebných služeb v organizaci.

CIFM (Computer integrated facility management) – softwarová aplikace zahrnující komplexní řešení definované Integrovaným plánováním. Toto řešení zohledňuje celý proces včetně procesů hlavního předmětu podnikání.

IFMA (International Facility Management Association) – mezinárodní nezisková organizace, sdružující více než 18 000 odborníků na celém světě. V USA vznikla v roce 1980, do Evropy se dostala v devadesátých letech. Její česká pobočka vznikla v roce 2000. CAFM (Computer Added Facility Management) – programový systém pro správu podpůrných procesů založený na grafickém znázor-

GEOinformace | 3/2006

CFM (Certificated Facility Manager) – tento titul je udělován asociací IFMA. Držitel titulu musí složit náročnou dvoudenní zkoušku, která prověří nejen jeho znalosti v oboru, ale i praktické zkušenosti, které lze načerpat pouze provozováním praxe, a okamžitý úsudek při řešení modelových situací.

Umíte úspory, které nasazením FM systému získá uživatel, vyjádřit? Úspory se dají spočítat empiricky, zkušenostně. Můžete například použít srovnávací studie, kde uvidíte nasazení systému v jiném, vám podobném projektu. Také tím, že data pro FM vůbec shromáždíte, datový chaos částečně eliminujete a tím ušetříte. Neméně významná je informační výhoda, jakou získáte nasazením FM systému vůči dodavatelům. Když víte, co kde je a za kolik jste to pořídili, máte výhodu při sjednávání smluv do budoucna. Obecně je ušetření hodně skryté – nejde to vyjádřit v jednotkách, ale spíše v procentech z celkových nákladů. Orientační výpočet úspor nabízí snad jako jediné webové stránky ﬁrmy Archibus. Zadáním počtu spravovaných čtverečních metrů a počtu pracovníků, kteří s aplikacemi CAFM budou pracovat, se dozvíte návratnost investice.

Jak velkou část tvoří ve FM systému analytická část a jakou vizuální část? Pro facility managera nejsou informační systémy zrovna nejlevnější, takže za nasazením určitého systému musí vidět následné úspory. Proto je pro něj důležitá analytická část. Díky ní může prosadit FM řešení v rámci své ﬁrmy nebo instituce.

Graﬁcká část je víceméně podpora, která je ovšem vhodná a dobrá, a samozřejmě pro uživatele systému velmi přehledná. Ne nadarmo se říká, že jeden obrázek vydá za tisíc slov.

Grafickou část nepoužívá FM manager pro analytické úlohy? V případě využití GIS nástrojů se to nabízí… Propojení databáze a grafické části je dnes jednoduchá záležitost. Těžší je to s vektorovými daty. Osobně jsem se zatím s grafickou částí s vektorovými daty, která by byla využita pro analytické úlohy, zatím nesetkala. Subjekty v České republice hodně čerpají ze zahraničních zkušeností, takže ta doba, kdy budeme používat grafiku pro analýzu, třeba přijde. Facility manageři by jistě grafickou podporu chtěli, ale je asi náročné časově i finančně je připravit.

Univerzity a vysoké školy se svými rozsáhlými komplexy budov jsou dobrým místem pro využití facility managementu. Jednou z prvních referencí nasazení systému pro správu majetku byla Západočeská univerzita v Plzni.

FOTO: ARCHIV ZýU, FN HRADEC KRÁLOVÉ

ABB), Fakultní nemocnice v Hradci Králové (FaMa), Chemopetrol Litvínov – rozšíření GIS o CAFM (systém od HSI), Česká správa letišť (GIS/FM od Xanadu) a plno dalších.

Vzhledem k nedostatku financí ve zdravotnictví by

Znáte u nás příklady, že by facility v nemocnicích měl být maximální důraz na efektivitu promanager byl ve vedení firmy? vozu. Jednou z prvních nemocnic, které začaly využívat Být ve vedení firmy je asi snem každé- facility management, byla Fakultní nemocnice v Hradci ho facility managera. Cílem asociace je Králové. pomoci FM specialistům se do vedení oddělení. Cílem a zásadou facility manafirem dostat. Realita je ovšem jiná. Každá gementu je sdružování a hledání synergie firma vnímá FM jinak – jak se vyvíjí a jak mezi podpůrnými procesy. Do podpůrných se facility managerovi daří přesvědčit předprocesů tak může být zahrnuto řízení lidstavenstvo nebo vedení, že FM je důležitý. ských zdrojů či informační oddělení. Řekla Odvíjí se to rovněž od směru podnikání firbych, že záleží na statečnosti každé firmy, ii my a jak je ve firmě například vnímáno IT

Facility management Od jednoduché správy objektů k integrovaným informačním systémům Facility management v dnešním pojetí představuje metodu, jejímž cílem je vzájemně sladit pracovníky, pracovní činnosti a pracovní prostředí. Jeho součástí je obchodní administrativa, správa majetku, jeho ostraha, úklid, údržba a dnešní integrovaný facility management v sobě zahrnuje i takové činnosti jako je zajištění stravování pracovníků, jejich školení, poštovní a kurýrní služby a komplexní podpora informačních technologií. Již ve 30. letech 20. století Základy facility managementu lze vystopovat v 30. letech dvacátého století v řadě výrobních organizací na území USA. Některé myšlenky tehdejší americké metody správy prostředků, činností a lidských zdrojů dobře ilustruje příklad Baťova Zlína, včetně na svoji dobu unikátní architektura centrální administrativní budovy a kompozice

města jako celku. Moderní facility management v dnešním pojetí se rozvíjí v USA od počátku 60. let. První převratnou změnou bylo zavedení volně přestavitelných příček nebo zástěn v kancelářských prostorách, druhou změnou byl příchod osobních počítačů. Masivní nástup osobních počítačů do všech oblastí administrativy a řízení spolu se zaváděním elektronických prvků požární ochrany a ochrany objektů vyvolal nové požadavky na facility management, zejména na zakomponování počítačů, kabelů a další techniky do administrativních a výrobních prostorů. Současně bylo nutné řešit nové způsoby osvětlení, akustiky a problematiku teritorií. Problematika pracovního prostředí se stala výrazně komplexnější a objevila se potřeba profesionálního facility managementu. Druhým, neméně významným podnětem pro profesionalizaci facility managementu a přechod od jednoduché správy objek- ii GEOinformace | 3/2006

Tematická příloha časopisu GEOinformace 3/2006

Pro facility management je specific-

Pracovníci Lidské zdroje

Provozní efektivita

Procesy Činnosti

ká třetí oblast, označená jako „Prostory“. Ostatní dvě jsou shodné pro jakýkoliv management. IFMA CZ pořádá prohlídky zají-

Strategie

mavých objektů, kde je využíván facility management. Na snímcích pražský Nile

Prostory

House, skupinové foto z návštěvy pražské-

Prostředí

ho letiště a momentka z prohlídky centrály potrubní pošty v nemocnici Motol.

FOTO: 2X ARCHIV IFMA CZ, 1X CREST COMM.

jak si určí, kde má hlavní podnikání a zda je schopna „odříznout“ zbytek a označit to jako podporu a hledat mezi podpůrnými činnostm strategické a efektivní propojení.

Do FM patří i správa lidských zdrojů ve firmě? Klidně by tam mohla patřit. Záleží na tom, kde si stanovíte dělící čáru – co je podpora vašeho podnikání a co je hlavní činnost. Firma může vnímat lidské zdroje natolik důležité, že je chce mít oddělené od FM. Ale pokud je vnímá jako podporu svého podnikání, tak je klidně může zařadit „pod“ facility management.

Je možné získat certifikaci svého systému nebo svých znalostí facility managementu? Celosvětová IFMA uděluje a vydává certifikát. Můžete získat certifikaci Certified Facility Manager (CFM). Protože je to náročný proces, tak z organizačních důvodů kurz a udělování certifikace CFM zatím neprobíhá u nás. Certifikaci ovšem můžete získat

v okolních státech, například v Německu, Nizozemí či Velké Británii. Certifikaci získává jednotlivec a taktéž IFMA jako taková sdružuje pouze fyzické osoby. Díky tomu je zachována její nezávislost, můžeme si vyměňovat informace, diskutujeme o rozvoji oboru. Nevzniká tu podpora té či oné firmy, je tím zachována nezávislost asociace. Členy asociace můžeme obecně rozdělit do tří skupin: dodavatelé (lidé pracující v dodavatelských firmách), odběratelé (pracující ve firmách či institucích, které FM používají) a konzultanti.

tů, jejich úklidu, údržby a ostrahy k integrovanému facility managementu byl přechod od izolovaných účetních agend (provozní, materiálové, osobní účetnictví) k budování komplexních ekonomických systémů (SAP aj.). Internacionalizace FM V Evropě se moderní metody facility managementu objevily až počátkem 90. let, zejména ve Velké Británii, Skandinávii, Francii a Beneluxu. V německy mluvících zemích se moderní facility management zavádí s pětiletým zpožděním. V postkomunistických zemích se k modernímu FM přihlásilo jako první Maďarsko, kde již v roce 1998 vznikla národní asociace facility managerů HUFMA. Významným počinem bylo setkání amerických zájemců o FM v roce 1980 na němž byla založena nová organizace National Facility Management Association (NFMA). Ze 47 účastníků se stalo členy nové asociace 25 zúčastněných. Krátce po druhé výroční konferenci nové organizace, díky iniciativě kanadských zájemců o FM,

GEOinformace | 3/2006

Jak se mohou případní zájemci stát členy asociace? Stačí se přihlásit, roční poplatek za členství se pohybuje řádově od 85 eur za internetové členství, 175 eur za pobočkové členství (např. v IFMA CZ) až do 284 eur, což je včetně odběru FMJ magazínu a členství v tzv. odborných radách. V ceně pobočkového členství jsou materiály pro členy, vstup na všechny akce asociace a další výhody. IFMA vydává dvouměsíčník FMJ – Facility Management Journal. Česká pobočka navázala spolupráci s redakcí Wagner Press, která ii

z původně národní asociace vznikla dnešní International Facility Management Association (IFMA). V současnosti má IFMA 18 000 členů z 67 zemí a 130 poboček. IFMA poskytuje jak podporu všem zájemcům o facility management, tak zajišťuje certifikaci autorizovaných FM managerů s titulem Certified Facility Manager (CFM). Česká republika se stala v dubnu 2000 prvním postkomunistickým státem, který se začlenil do této nadnárodní organizace. IFMA CZ je občanským sdružením, které sdružuje fyzické osoby mající zájem o podporu a rozvoj FM (www.ifma.cz). Facility management a správa majetku Správa majetku patří k jedněm ze základních úkolů facility managementu. Do správy majetku v pojetí FM patří zejména správa výrobních a skladových areálů, administrativních komplexů, případně správa a údržba jednotlivých budov. V první etapě vývoje FM se správa majetku soustřeďovala především na správu pozemků, správu a údržbu budov. V této etapě si provozovatelé nemovitostí ii

jako součást měsíčního periodika Development News distribuuje čtvrtletník věnovaný facility managementu u nás.

Jaké akce pořádáte? Mezi nejpravidelnější patří neformální snídaně v Café Louvre každou poslední středu v měsíci. S měsíční pravidelností rovněž organizujeme tematické čtvrteční společné večery v pražském BoDi klubu [pozn. red.: aktuální termíny setkání najdete na stránkách www. ifma.cz]. Nepravidelně zajišťujeme exkurze do významých a zajímavých objektů a provozů. V minulosti jsme návštívili pražské administrativní budovy Nile House, Charles Square či T-Mobile. Zájemci měli možnost si prohlédnout také dohledové centrum České pošty, Sazka Arenu, prostory areálu Škoda Mladá Boleslav a další. V rámci Týdne Facility managementu (letos se koná již šestý ročník) vyhlašujeme v rámci společenského večera „Osobnost roku“ a „Projekt roku“. Loni se navíc udělovala cena pro studenty.

Objevil se v hodnocení někdo s GIS? V Papírnách Štětí byl nasazen systém, který bychom kvůli rozsáhlosti areálu mohli označit jako GIS. Jak už jsem ovšem naznačila, hranice mezi GIS a CAFM jsou ve facility managementu velmi nepatrné. Děláte si jako asociace statistiku, kolik nasazených projektů FM bylo úspěšných?

S benchmarkingem se hodně potýkáme. Firmy v České republice jsou opatrné, posky-

tovat data o projektech zatím moc nechtějí. Není jednoduché je přesvědčit, že poskytnutí dat jim na druhé straně přinese informace o celém trhu a tím že se budou moci poučit. Přitom každý by velmi rád získal porovnání. IFMA v rámci celé Evropy vypracovala srovnávací studii, pro ČR zatím v takovém rozsahu k dispozici není.

Kam se podle vás bude do budoucna facility management rozvíjet? V České republice jsme oproti světovému facility managementu pořád na začátku. Světový facility management se rozvíjí již více jak 25 let, my jsme začali řádově před šesti až osmi lety, takže máme mírné zpoždění. Nevyužíváme všechny možnosti, které FM nabízí. Zatím například nejsou propojeny všechny procesy, které by šly na sebe provázat. Co se týká zahraničí, povědomí o FM je vyšší, a je například spojován s magementem dodavatelských řetězců (supply chain management). Dochází k vlnám outsourcingu, jednou vidíte, jak firmy outsourcují všechny služby, poté dojde ke kalibraci, atd. Obecně záleží na vedení, které ve facility managementu vidí prostředek, s pomocí něhož může ušetřit a tak vést firmu efektivněji. Pokud chce být firma schopná konkurence, mít šikovné lidi, musí vytvořit příjemné prostředí, což FM umožňuje zajistit. I přes nárůst práce „z domova“ totiž firma vždy bude potřebovat provozuschopné zázemí. µ – ptal se Josef Hnojil

obvykle objednávali služby FM u specializovaných FM organizací. V další etapě se nabídka FM rozšiřuje o správu a provoz informačních technologií, včetně tvorby a údržby strukturované telekomunikační kabeláže. Od této etapy je pak již jen krůček k integrovanému FM, který nabízí komplexní správu, údržbu a ostrahu majetku. Rovněž tyto služby jsou typicky nabízeny formou outsourcingu. V případě správy majetku velkých výrobních areálů (závody těžké chemie, rafinérie ropy, areály rozvoden, jaderné elektrárny, povrchové doly) zůstává správa majetku standardně v režii provozovatele těchto zařízení. Formou outsourcingu je řešena pouze dodávka technologických nástrojů správy majetku, které jsou často začleňovány do komplexního administrativně ekonomického systému řízení.

Přečtěte si Vlastimil K. Vyskočil, Ondřej Štrup: Podpůrné procesy a snižování režijních nákladů (Facility Management). Professional Publishing, Praha 2003 Jde o jednu z mála původních českých knih, věnujících se uceleným způsobem problematice FM. V knize se dozvíte, jak si vytvořit strategii správy majetku, kdy a proč se vyplatí zavést facility management. Jsou zde kapitoly o zajištění FM služeb (outsourcing), začlenění FM do organizační struktury organizace. Budete upozorněni na rizika a problémové okruhy integrovaného managementu. Dozvíte se o normách ISO 9000 a 14000. Kniha se věnuje i pracovníkům ve FM a jejich certiﬁkaci. Autoři neopomenuli ani softwarovou podporu FM a jak postupovat při zavádění softwaru do organizace. Dozvíte se také 13 kroků k úspěšné implementaci softwaru pro FM. µ (red) Zaujala vás uvedená problematika? Máte jiný názor? Chcete diskutovat? Pište na adresu IFMA CZ. IFMA Česká republika Karlovo náměstí 30, 120 00 Praha 2 e-mail: administrativa@ifma.cz

Správa majetku a GIS Geoinformační technologie představují velmi vhodný nástroj správy majetku jak běžných administrativních komplexů, tak rozsáhlých a mnohovrstevných výrobních areálů. GIS technologie se prvotně začaly prosazovat jednak ve správě inženýrských sítí, jednak ve správě majetku měst a obcí (nemovitý majetek, dopravní infrastruktura, městská zeleň apod.). Nabídka technologií integrovaného FM vede k stále častějšímu nasazování GIS technologií i do správy administrativních komplexů nebo jednotlivých budov. Aktuální etapa vývoje FM, označovaná obvykle jako infrastrukturní management, nabízí vlastní FM i jednotnou správu datových skladů včetně dat FM. V tomto případě se stává facility manager součástí vrcholového řízení podniku a facility management se stává interní divizí. Integrovaný FM je následně integrální součástí celopodnikového ekonomicko-administrativního systému, včetně GIS aplikací. µ Miloš René GEOinformace | 3/2006

Tematická příloha časopisu GEOinformace 3/2006

Aktiva - Majetek - Informace Využití AMI v administrativních, kulturních a obchodních zónách

FOTO: CHEMOPETROL

AMI je modulární systém pro podporu správy majetku, integrující technická, provozní, obchodní, ekonomická a další data o majetku včetně grafických a multimediálních údajů. AMI je určeno pro facility manažery, správce nemovitostí, právníky, manažery bezpečnosti, požární ochranu a ostrahu, tj. pro pracovníky zodpovědné za efektivní využití svěřeného hmotného majetku. AMI může být snadno integrováno s dalšími podnikovými informační systémy (ekonomika, personálie a další).

PROPAGACE FIRMY HSI

Začalo to v průmyslu

Počátky vzniku systému se váží k polovině 90. let a jednomu z největších petrochemických objektů v republice, akciové společnosti Chemopetrol. Ten značně zvýšil nároky na kvalitu a rychlou dostupnost informací v oblasti správy areálu a jeho infrastruktury (územně plánovací činnosti, koordinace aktivit různých subjektů v území, investiční výstavba, nadzemní a podzemní rozvody, evidence a nakládání se stavbami a plochami, zajišťování bezpečnosti a ochrany a dalších činností). Přistoupilo se tedy k vytvoření tzv. informačního systému o území, který byl postupně integrován s daty dalších informačních systémů společnosti z oblasti ekonomiky, údržby, bezpečnosti a dalších. Velká pozornost byla věnována především úlohám pro podporu správy majetku společnosti. Cílem bylo vytvoření spolehlivého a snadno nasaditelného systému pro získání přehledu o umístění a stavu majetku, od zařízení až k výrobním halám, technologickým zařízením a pozemkům, umožňujícím jeho efektivní využití. Systém dnes umožňuje vést údaje o veškerém majetku společnosti, plánovat jeho umístění, tento majetek přiřazovat zaměstnancům. Sledovaným prvkům lze přiřadit stav (využívaný, pronajatý, objednaný) a další podrobný popis (typ, cena, záruční doba, parametry udávané výrobcem atd.), stejně jako údaje o nákladech a efektivnosti využívání. Lze vést údaje o skladování nebezpečných materiálů a znečištění prostředí, stejně jako o zabezpečení a ochraně prostor a ploch apod. GEOinformace | 3/2006

Ing. Jiří Benda, vedoucí odboru správy areálu Chemopetrol a dříve hlavní uživatel systému, říká: „Informační systém implementovaný ﬁrmou HSI je jedním z nejvýznamnějších informačních systémů Chemopetrolu. V souvislosti s narůstajícím tlakem na racionalizaci procesů se stal nezbytným nástrojem pro efektivní správu areálu a zájmových území společnosti. Klademe proto důraz na další rozvoj systému a jeho propojení s ekonomickým software SAP, zejména v oblastech správy majetku a document managementu.“

Nutnost rozdělení AMI na typová řešení pro různé segmenty uživatelů V roce 2001 firma HSI tento již ucelený systém zobecnila a přiřadila mu název AMI. Zároveň se jí podařilo nasadit jej v dalších průmyslových podnicích, avšak v této době již vznikala poptávka po systému správy majetku i v jiných segmentech, ve kterých však existují více či méně odlišné potřeby. Tyto pochopitelné potřeby se firma HSI rozhodla reflektovat vytvořením základních typových variant AMI, a to pro průmyslové zóny, správce inženýrských sítí, administrativní celky a vysoké školy. Na základní typové varianty je nyní jednoduše možné stavět další jednotlivé funkční moduly, a proto lze AMI nasadit téměř v jakémkoliv prostředí.

Prvním podnikem nevýrobního typu, v němž bylo AMI nasazeno, byla v roce 2003 slovenská společnost Technopol Servis, která rozvíjí své aktivity v oblasti restauračních služeb, poskytování jednacích a kongresových prostor a pronájmu kancelářských a jiných nebytových prostor. Při této implementaci byl kladen důraz zejména na podporu údržby budov a jejich technického a technologického vybavení včetně pasportizace, dále na podporu pronájmu prostor a ploch včetně zabezpečení doprovodných služeb a na podporu pro zajišťování akcí pořádaných v kongresovém centru. Technopol Servis i každá další typově podobná společnost tak získá získá komplexní přehled o konstrukčním provedení a technickém stavu staveb, o vedení sítí a rozvodů a jejich technických parametrech, o bezpečnostních opatřeních, o všech instalovaných zařízeních a technologiích, o vybavenosti všech prostor a dále operativní přístup k technické a revizní dokumentaci. Velmi užitečné je řešení různých aspektů údržby – plánu, průběhu, délky realizace, nasazených zdrojů, spotřeby materiálu, přeúčtování třetím stranám, analýz apod.

Důvody vytvoření typového řešení pro vysoké školy Vysoké školy, resp. univerzity, obvykle spravují řadu areálů a budov různého stáří, původně sloužících různým účelům. Univerzitní prostředí přináší řadu speciﬁk, daných způsobem organizace s typickou decentralizací a potřebou reagovat na neustálé změny vyvolávané rozvojem celé školy, jednotlivých oborů a změnami ve výuce. Vysoké školy také provozují odlišné informační systémy, se kterými je obvykle nutno AMI propojovat. Tyto potřeby způsobily úpravu AMI do další odnože. Více na toto téma již naznačí následující případová studie. µ Marek Nacházel, HSI, spol. s r.o.

Univerzita Pardubice navazuje na více než padesátiletou tradici vysokého školství ve městě. Byla založena jako Vysoká škola chemická v Pardubicích. Po roce 1990 se z jednofakultní školy chemického zaměření stala instituce poskytující vysokoškolské vzdělání univerzitního typu a v současnosti na ní studuje více jak sedm tisíc studentů. Velký rozvoj v posledních letech sebou přinesl i potřebu efektivní správy nemovitostí a infrastruktury.

Chtěli jsme mít pod kontrolou informace o majetku školy Náklady na správu budov, vybavení a zařízení v majetku univerzity jsou významným parametrem ovlivňujícím ﬁnanční hospodaření této instituce. Základem je požadavek na zajištění úplných a aktuálních údajů o nemovitém a dalším vybraném dlouhodobém majetku (především o vybavení a zařízení budov) a následně jejich zpřístupnění všem oprávněným zaměstnancům univerzity, kteří je pro svoji činnost potřebují. Od začátku projektu kladla Univerzita Pardubice důraz na provázání nově zaváděného systému s dalšími provozovanými systémy a začlenění AMI do univerzitního informačního portálu.

Požadavky na řešení ` vytvoření jednotného zdroje platných údajů (zamezení duplicitám, protichůdným informacím atd.), podchycení veškeré dokumentace (technické, legislativní, provozní) do jednoho transparentního prostředí ` zajištění operativního přístupu k potřebným údajům ` upřesnění jednoznačné zodpovědnosti za jednotlivé okruhy dat i za svěřený majetek ` prokazatelnost a zpětná dohledatelnost využití ﬁnančních a hmotných prostředků směřujících do správy budov ` zajištění vazeb na provozované systémy (iFIS, STAG, VERSO, …) ` informační podpora procesů správy majetku, tedy údržby majetku a pronájmů.

Důraz na vazby s dalšími systémy Projekt byl zahájen realizací modulů Pasport staveb, Areály a pozemky a Majetkoprávní vztahy. Velká pozornost byla věnována důslednému založení pasportu budov, převodu všech dostupných pasportizačních evidencí a postupnému zahájení aktualizace pasportizačních dat v novém systému, včetně tvorby grafických dat o budovách. Data vznikají digitalizací výkresové dokumentace a jejich následnou vektorizací a transformací do geodetických souřadnic. Grafická data jsou následně propojena s popisnými pasportizačními daty. Od začátku byl velký důraz kladen na začlenění systému AMI do univerzitního informačního prostředí. Primární vazbou z hlediska majetku univerzity je relace na systém iFIS, ekonomický informační systém univerzity. Datové propojení obou systémů je účelné jednak z hlediska kontroly správnosti a konzistence dat, ale také jako zdroj dat pro vizualizaci vybraných ekonomických jevů v grafické části systému AMI (např. sledování celkových odpisů na budovu, areál, nebo sledování zůstatkové hodnoty investic, které jsou evidovány v objektu, na nákladovém středisku apod.). Informace o majetku vedené v ekonomickém systému a v AMI nejsou vedeny duplicitně, ale navzájem se doplňují, neboť jsou vedeny z pohledu odlišných potřeb různých útvarů, příp. nutnosti splnění různých legislativních požadavků. Řešení je rovněž propojeno se systémem studijní agendy (STAG), Centrálním registrem osob a v dalším kroku je na řadě výměna dat s manažerským informačním systémem VERSO. Pozornost je věnována důslednému sdílení číselníků se všemi zmíněnými systémy, což je žádoucí z důvodu zabránění duplikací a redundancí dat. Připravuje se nasazení dalších modulů AMI, které podporují procesy správy majetku nad pasportizačními daty a daty areálů, tedy údržba majetku, pronájmy, lokalizace osob a dále bude rozvíjena

FOTO: UNIVERZITA PARDUBICE

oblast využívání vznikajících graﬁckých dat (modul Využití prostor), formou prezentovaných tematických okruhů (rozmístění útvarů, plošné výměry apod.).

PROPAGACE FIRMY HSI

používá AMI A proč právě AMI od firmy HSI? Po důkladném průzkumu trhu v oblasti aplikací určených pro správu majetku jsme vybrali aplikaci AMI fi rmy HSI. Svojí funkčností, technologií i cenou nejlépe vyhovovala zadávacím požadavkům. Naše volba se ukázala jako správná, implementace ze strany dodavatelské fi rmy probíhala profesionálně s cílem co nejlépe vystihnout naše potřeby. Zavádění informačního systému určeného na správu areálů a majetku klade nároky i na zákazníka, který je nucen připravit si projektovou dokumentaci, číselníky areálů, budov, místností, atd. a určit priority v této oblasti. Ve spolupráci s odborníky z fi rmy HSI byla provedena důkladná analýza procesů spojených se správou budov, údržbou, nájmy. Protože jsme důraz kladli kladen na integraci AMI s dalšími aplikacemi, čímž se podařilo vytvořit důležitý nástroj pro poskytování informací sloužících managementu Univerzity Pardubice k efektivnímu řízení. µ Mgr. Olga Klápšťová, ředitelka Informačního centra Univerzity Pardubice

L Použité SW platformy D správa majetku: AMI D GIS klient: GeoMedia D mapový server: GeoMedia Web Map D databázový systém: Oracle D server – Windows 2000 Server D klienti: Windows 98 až Windows XP GEOinformace | 3/2006

Seznam

firem z Kompendia geoinformatiky, poskytující řešení, software, data, služby pro facility management. + vybrané orgány a instituce se vztahem k facility managementu

ARCDATA PRAHA www.arcdata.cz

HSI www.hsi.cz

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků www.ckait.cz

Autodesk www.autodesk.cz

Intergraph ČR www.intergraph.cz

Česká komora architektů www.cka.cc

BENTLEY SYSTEMS www.bentley.cz

Sitewell www.sitewell.cz

Český svaz stavebních inženýrů www.cssi-cr.cz

BERIT www.berit.cz

SmartGIS www.smart-gis.com

Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR www.sps.cz

CORA GEO www.corageo.sk

T-MAPY www.tmapy.cz

Asociace realitních kanceláří ČR www.arkcr.cz

DATA System www.datasystem.cz

TopoL Software www.topol.cz

Česká komora odhadců majetku www.ckom.cz

DIGIS www.digis.cz

Kompendium geoinformatiky www.geoinformace.cz/kompendium

Česká společnost pro systémovou integraci www.cssi.cz

GEODIS BRNO www.geodis.cz

IFMA CZ www.ifma.cz

Český institut interních auditorů www.interniaudit.cz

GEOTRONICS PRAHA www.geotronics.cz

IFMA www.ifma.org

Zde může být příště vaše instituce včetně webové adresy

GEPRO www.gepro.cz

Česká asociace pro geoinformace www.cagi.cz

Kompendium geoinformatiky

tištěné vydání již rozebráno

Přehled, který se vám bude hodit po celý rok. Pomůže vybrat dodavatele geodat, software, řešení či doplňkových služeb. Určeno pro váš úřad, instituci i firmu. Zdarma celý rok k vašim službám online na adrese www.geoinformace.cz

Tematické přílohy časopisu GEOinformace 1/2006: Veřejná správa 2/2006: Územní plánování a GIS 3/2006: Facility management (právě čtete) 4/2006: Doprava (uzávěrka 10. 10.) Chcete, aby se v časopise psalo také o vás? Chcete, aby se v příloze objevila případová studie nebo inzerát na vaše služby či řešení? Chcete být v Kompendiu geoinformatiky? Zavolejte nebo pošlete e-mail. Telefon: 775 239 478, 251 565 572. E-mail: redakce@geoinformace.cz

ĥešení

Pozemní laserscanning Metoda pro konzervaci skutečného stavu objektů velkého významu

PROPAGACE FIRMY GEODIS BRNO

ILU: 2X ARCHIV FIRMY

Již několik let používáme metodu laserscanningu pro zaznamenání skutečného stavu budov a pro získání podkladů pro potřeby památkové péče, architektů či uměleckých restaurátorů.

li v programu MicroStation s pomocí aplikace TerraScan. Nejprve jsme v 3D vektorizovali všechny hrany, tvořící drátěný model. Z těchto hran byl vytvořen renderovatelný 3D model a 2D vektorové pohledy. Do vektorových 2D pohledů na jednotlivé stěny jsme překreslili příslušné digitální snímky a vznikly tak ortogonalizované snímky v rovinách příslušných stěn. Tato výrobní část byla obzvláště komplikovaná v malých místnostech a stísněných prostorách. Posledním krokem byla vizualizace celého modelu vily. V programu 3D Studio Max, jsme upravili jednotlivé plochy, opláštili je reálnými texturami z pořízených fotograﬁí. V zahradě jsme vymodelovali stromy, keře, plochy chodníčků a trávníků. Na úplném závěru jsme vytvořili pohledy a celkový virtuální průlet vilou Tugendhat.

Metoda pozemního laserscanningu je založena na zaměřování tzv. mračen bodů, které po spojení vytvoří prostorový model objektu obrovským množstvím diskrétních bodů se střední chybou 12 - 20 mm. Z takto získaných mračen bodů lze získávat například hrany, plochy a řezy skenovaných předmětů. Mezi nejvýznamnější zakázky laserscanningu, které jsme realizovali, patří zaměření fasády národní kulturní památky – Národního divadla, kde bylo odevzdáno více než 83 milionů laserových bodů, popisujících celou budovu. Naposledy jsme realizovali model minaretu v Lednici, který byl Nový standard pro zaměřen před svojí komplexní rekondokumentaci strukcí. V průběhu nasazování laserscanninDalším významným projektem Vila Tugendhat po laserovém skenování vypadá jako ve skutečnosti. gu se nám ukázalo, že jeho metobylo vytvoření prostorového mode- Virtuální prohlídky mohou začít. da je vhodná hlavně z toho důvodu, lu památky UNESCO v Brně – vily že prostorová mračna můžete nejen Tugendhat. problémů, pokud jsme se pohybovali ve větvyužít k získávání řezů v objektech v libovolších místnostech a halách, problémy ovšem ném směru (na rozdíl od jiných metod zaměnastaly v poměrně úzkých chodbách, kouřování), ale také získáte vzájemné prostorové Skenovat můžete jakýkoliv objekt pelnách a toaletách. Zorné pole skeneru vztahy mezi body zaměřovaného objektu. To Vila Tugendhat je historicky cenným a záro360 x 90° pokrylo v jednom skenu jen malou je výhodné v případě, že potřebujete rekonveň prostorově členitým objektem, musečást stěn, ani zorné pole 14 mm objektivu struovat patřičnou část i po jejím případném li jsme proto adekvátně přizpůsobit postup nepojalo při odstupu jen několik decimetrů nechtěném poničení nebo demolici v reáa způsob prací. S měřením se začalo v nejvyšpotřebnou část omítek. lu. Tuto metodu můžete výhodně využít při ším podlaží a v každé z místností jsme sigČasto se také stávalo, že do skenovaného záchranném zaměřování objektu. nalizovali 6 až 8 vlícovacích bodů, obvykle prostoru bylo možné umístit buď pouze skeV současné době disponujeme komplexní umístěných v rozích místností. Následovalo ner, nebo jeho obsluhu, nikoli oba najednou. technologií pro zaměřování historicky cenvlastní skenování a fotografování místností Do takových prostor jsme umísťovali pouze ných staveb. Naši pracovníci byli při projekdigitální zrcadlovkou umístěnou na skeneru. skener na podlahu, kabely jsme protáhli štěrtech postaveni před řadu technických a techV každé z místností byla naskenována binou v nedovřených dveřích a skener ovlánologických problémů laserscanningu, které minimálně dvě bodová mračna s rozdílným dali z vedlejší místnosti. se jim úspěšně podařilo vyřešit. sklopením skeneru, aby byla pokryta i mísLaserscanning je nový a přitom dokonalý ta, která byla mimo zorné pole prvního skezpůsob, jak dokumentovat objekty. µ nu. Po dokončení skenování bylo nutné kažJak vzniká digitální model dou stěnu znovu nafotit, tentokrát s osou Po transformaci všech skenů vznikl jednotMartina Bartošíková záběru pokud možno kolmou k focené ploný bodový model, který zbývalo převést do GEODIS BRNO, spol. s r.o. še. Skenování a focení se dařilo celkem bez vektorové formy. Vektorizace jsme realizovawww.geoinformace.cz

GEOinformace | 3/2006

ĥešení

Pořádek v geoprostorových datech pomocí Intergraph G/Gas Jihočeská plynárenská úspěšně implementovala a využívá systém prostorového řízení zdrojů, který zvítězil v letošní soutěži Geoaplikace roku Jihočeská plynárenská dodává zemní plyn více než 107 tisícům zákazníků v Jihočeském kraji. Vlastníky společnosti jsou E.ON Czech Holding AG a Oberösterreichische Ferngas AG. Služby JČP zahrnují nejen připojení na distribuční síť, ale také poradenskou činnost v oblasti energetiky a další projekty zaměřené na koncové zákazníky. V Jihočeské plynárenské zodpovídal za implementaci řešení IT manažer společnosti, ing. Jan Projekt „Geoprostorové řízení zdroJára. Ten o implementaci poznajů založené na G/Technology – G/ menal: „G/Gas nám otevřel GAS” od společnosti Intergraph ČR nové možnosti pro navázání pro Jihočeskou plynárenskou zísGISu na případné další systémy, kal v soutěži Geoaplikace roku 2005 o kterých jsme dříve nemohprvní místo v kategorii Komerční li rozumně uvažovat. Migrace geoaplikace. Soutěž pořádá Česká do nového systému nemusí být asociace pro geoinformace a v letošjen strašák pro IT odborníky. ním roce soutěžní příspěvky hodVe spolupráci s pracovníky fi rmy notila nezávislá porota, kterou tvoIntergraph ČR proběhla hladřili zástupci Ministerstva vnitra, ce a přinesla cennou přidanou Ministerstva informatiky, ČVUT, hodnotu – konzistentní data. Univerzity Palackého v Olomouci Nový systém sám dobře pomáhá a firmy CEDA. Každodenní i dlouhodobá a strategická rozhodnutí na všech úrovních řízení udržovat vyčištěná data dlouhoNová generace společnosti mohou být realizována pouze na základě kvalitních a včasných době v dobré kondici. Díky proŘešení G/Gas firmy Intergraph při- informací. Podklady pro podporu kvalitního a rychlého rozhodování čas- pracovanějšímu dotazovacímu náší novou generaci geoprostorové to zahrnují informaci o poloze a technické charakteristice zařízení a prvků aparátu a přepracovanému systétechnologie a integruje ji do pod- distribuční sítě. G/Gas zajistí přístup a využití takových informací nejen pro mu tisků v konečném důsledku nikových procesů. Schopnost spo- specializované geografické aplikace ale obecně pro všechny podnikové sys- zvyšuje produktivitu práce. Když už jsem se zmínil o produktivitě lehlivě a rychle určit polohu a pro- témy a procesy. práce, tak i propagace logických vozně-technické parametry zařízení a datových změn ze serveru k uživatelchozího GIS systému do nové podnikové a prvků distribuční sítě významně zvyšuje ským stanicím ke zvýšení určitě přispědatabáze. Rozsáhlé kontroly platnosti zajisefektivitu provozních a údržbových činnosla. Uživatel díky upuštění od souborové tily datovou integritu celého procesu datotí organizace. reprezentace dat na mapě již neuvidí „Hic vé migrace. sun leones“ a jednoduše může nahlížet do Dalšími kroky rozšíření systému G/Gas Napojení na SAP R/3 všech námi spravovaných oblastí.“ µ je integrace s ostatními klíčovými podniStandardní řešení bylo uživatelsky upra kovými systémy, SAP R/3 a vytvoření porveno pro splnění požadavků zákazníka. Martin Trávníček tálu provozních aplikací přímo dle defi noIntergraph převedl kompletní databázi prvINTERGRAPH ČR, spol. s r.o. vaných potřeb Jihočeské plynárenské. ků včetně geografické informace z před-

GEOinformace | 3/2006

www.geoinformace.cz

ILU: 1X ARCHIV FIRMY, 1X ARCHIV REDAKCE

Konzistentní data

PROPAGACE FIRMY INTERGRAPH ýR

G/Gas poskytuje základ pro zlepšení podpory provozu a integrace geoprostorových dat. Řešení využívá více než 150 společností v Evropě. Jsou jimi správci inženýrských sítí a distribuční společnosti, jmenujme například E.ON Bayern, Ruhrgas, Anglian Water či Interoute. Rozšiřitelné řešení G/Gas je využitelné i v dalších multiutilitních společnostech ve vodárenství a energetice.

inovace

Globalizace v technické normalizaci

Globalizace trhu zásadně mění charakter technické normalizace a posouvá její působnost z národní a regionální do mezinárodní úrovně. Dnes již existují oblasti, kde mezinárodní normy zcela nahradily nebo nahrazují původní normy národní a regionální. Typickým příkladem je oblast informačních a komunikačních technologií (ICT) a pochopitelně také oblast geoinformačních technologií. Technická normalizace byla neodmyslitelnou součástí technické praxe odjakživa, měnilo se pouze její postavení v rámci právních řádů a její fungování podle jejího zasazení do legislativních a organizačních struktur státu. Vazba jak technické normalizace, tak technických norem na právní normy je pro řadu oblastí průmyslu klíčová. Bez podpory předpisů je velmi složité, ne-li nemožné, dosáhnout jak harmonizace technických norem, tak jejich následného efektivního uplatnění v praxi. Na druhou stranu může tato vazba znamenat brzdu nebo dokonce překážku techwww.geoinformace.cz

ILU: LEONARDO DA VINCI

Technická normalizace ovlivňuje život každého z nás. Zasahuje do všech činností a sfér výroby, kde na jejím konci je pestrá paleta produktů od výrobků denní spotřeby, hraček pro děti, výrobků těžkého průmyslu, zemědělství, až po nejrůznější služby cestovního ruchu, dopravy, sociální a zdravotní péče nebo informační a komunikační služby. Smyslem technické normalizace je dorozumění partnerů v oblasti techniky. Toho je dosahováno prostřednictvím norem (nebo jiných typů technických dokumentů), které vznikají na základě spolupráce a dohody zainteresovaných stran a proto jsou důležitou pomůckou pro technickou praxi podniků a institucí. V průmyslu a obchodu představují normy základ konkurenceschopné a efektivní výroby. Vyvažují vztah mezi jakostí a náklady, stanovují kritéria bezpečnosti a slouží jako etalon pro měření požadovaných vlastností výrobků nebo služeb. V případě sporu mohou dokonce zastávat roli arbitra. nického rozvoje pokud neumožňuje pružně reagovat na technický vývoj v dané oblasti. Tento problém není ničím novým a v rámci EU je koncepčně řešen politikou technické harmonizace předpisů a norem, která byla do evropského práva zakotvena již v roce 1985 tzv. Novým přístupem k technické harmonizaci a normám a v roce 1987 tzv. Jednotným evropským aktem. Cílem je dosažení jednotného vnitřního trhu a volného obchodu. Za těmito strategiemi se skrývá snaha o vytvoření zdravého konkurenčního prostředí, které by mělo zajišťovat trvalý rozvoj zemí EU a jejich uplatnění na světových trzích. Je zřejmé, že tento proces je složitý a bolestivý a je ovlivňován zájmy jak jednotlivých států, tak různých skupin. Technické normy jsou v EU dokumenty obecně nezávazné. V současných právních systémech národních a evropském se uplatňuje princip odkazů na normy. Závazné právní předpisy stanovují rámcové základní požadavky, na ně navazují harmonizované technic-

ké normy, které doporučují, jak jim vyhovět z hlediska technického řešení. Splněním požadavků takové normy se vytváří předpoklad splnění požadavků závazného technického předpisu (tzv. presumpce konformity), který poskytuje nezbytnou právní jistotu a je podmínkou volného přístupu na evropský trh. Normy se mohou stát smluvně závaznými např. uzavřením obchodních smluv mezi dodavatelem a odběratelem. Veřejnoprávní instituce mohou vyžadovat povinné používání norem, zejména u veřejných zakázek.

Rámec a principy současného systému technické normalizace Pro současný celosvětový trh je charakteristické vzájemné pronikání různých sektorů průmyslu. V podstatě žádné odvětví dnes není zcela nezávislé na produktech, výrobních postupech nebo službách vytvořených v jiném odvětví. Novým aspektem v oblasti technické normalizace je také rychle pokračující konvergence technologií. Typickým příkladem je ii GEOinformace | 3/2006

inovace

Jak funguje evropský systém technické normalizace Evropský systém technické normalizace se stal integrální součástí politiky EK. Technickou harmonizaci rámcově zajišťuje již zmiňovaný Nový přístup k technické harmonizaci (viz růžový rámeček na této straně) a normám (Usnesení Rady ze 7. května 1985 č. 85/C/136/01). Nový přístup odstupuje od předchozího systému (tzv. Starý přístup), kdy technické speciﬁkace byly součástí technických předpisů. Tento přístup zůstává zachován u tzv. sektorových směrnic. Pro oblast ICT je výhodné zavádět směrnice nového přístupu. Příkladem může být směrnice INSPIRE, jejíž přijetí se čeká v roce 2006. ii

Směrnice, nařízení, rozhodnutí K právnímu ošetření oblasti techniky jsou v rámci evropského práva využívány především směrnice (Directive). To je právní akt sekundárního komunitárního práva ES, který má závazný charakter podobně jako nařízení (Regulation) nebo rozhodnutí (Decision). Od těchto dvou typů právních aktů ES se liší tím, že směrnice není závazná jako celek, ale pouze co do výsledku, kterého má být dosaženo, přičemž volba forem a prostředků se ponechává vnitrostátním orgánům každého členského státu Unie. Transpozice směrnice do vnitrostátního práva členských států je požadována v určeném čase. Lhůta pro transpozici bývá často dvouletá. I netransponovaná směrnice však může mít určité vnitrostátní účinky. Směrnice jsou nástrojem k zajištění jednoty práva Společenství na jedné straně a respektování různorodosti národních speciﬁk na straně druhé. Nejvyšším cílem směrnice proto není, narozdíl od nařízení, sjednocování práva, nýbrž jeho harmonizace.

Technickou harmonizací se rozumí sjednocení technických právních předpisů, technických norem a postupů pro posuzování shody vlastností výrobků a služeb, které jsou předpisy či normami upraveny. Harmonizace má být zajištěna do té míry, aby byly odstraněny technické překážky obchodu, které díky rozdílným národním požadavkům existují.

Nejvýznamnější orgány technické normalizace na evropské a mezinárodní úrovni Ĕ ISO - Mezinárodní organizace pro normalizaci (International Organization for Standardization) Ĕ IEC - Mezinárodní elektrotechnická komise (International Electrotechnical Commission) Ĕ ITU - Mezinárodní telekomunikační unie (International Telecommunication Union) Ĕ CEN - Evropský výbor pro normalizaci (European Committee for Standardization) Ĕ CENELEC - Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice (European Committee for Electrotechnical Standardization) Ĕ ETSI - Evropský institut pro normalizaci v telekomunikacích (European Telecommunications Standards Institute) CEN a CENELEC zahájily svou činnost v roce 1961. CEN byl formálně založen v roce 1975, CENELEC v roce 1973. ETSI byl založen v roce 1988.

evropská

Normalizační orgány a úrovně technické normalizace

národní

stavy norem přebírány mezinárodní normy. Z pohledu ČR jako člena EU (týká se všech členských zemí EU) je současný systém normalizace tvořen třemi úrovněmi, které jsou mezi sebou provázány, navzájem se ovlivňují a doplňují (viz Obrázek „Normalizační orgány a úrovně technické normalizace“ na této straně). Zatímco proces normotvorby probíhá shora-dolů, vlastní prenormativní výzkum, tvorba technických speciﬁkací, které jsou po ověření v praxi základem budoucích norem, probíhá naopak zdola nahoru a je doménou odborných profesních skupin a jednotlivců, kteří se sdružují do profesních organizací a zastupují různé organizace, instituce, komerční a akademickou sféru. Tyto organizace se pak prostřednictvím technických komisí evropských a mezinárodních normalizačních orgánů podílejí na tvorbě norem. Příkladem může být Open Geospatial Consortium (OGC).

mezinárodní

využívání informačních a komunikačních technologií při budování celosvětových informačních a komunikačních infrastruktur. Je proto vyžadováno, aby používané technologie byly rychle standardizovány, ale současně by neměly existovat organizační nebo procedurální zábrany, které by tento proces zdržovaly nebo omezovaly a tím bránily technickému rozvoji. S ohledem na uvedené byla v uplynulých letech uskutečněna řada změn v systému evropské normalizace. Charakter současného evropského a mezinárodního systému normalizace stručně popisuje tento text. Současná technická normalizace v EU se vyznačuje úzkou vazbou na mezinárodní systém normalizace. Normalizační proces založený na mezinárodním konsensu zajišťuje, že konečné normy reprezentují kolektivní znalosti a zkušenosti zúčastněných stran – průmyslu, vlád, výzkumných ústavů, zkušebních laboratoří a spotřebitelských organizací. Užitečnost mezinárodních norem je dnes uznávaná všemi průmyslovými sektory. To z praktického hlediska znamená nejen prosazení tvorby a využívání mezinárodních technických norem v co nejširším měřítku, ale především nahrazení národních nebo regionálních norem mezinárodními normami. Nejednotnost normativních dokumentů v různých zemích je příčinou technických bariér v mezinárodním obchodování. Jejich odstranění je podstatou existence mezinárodních normalizačních organizací ISO, IEC a ITU. Evropská normalizace je nutným mezičlánkem k zajištění mezinárodní harmonizace norem. V praxi to znamená, že všude tam, kde je to možné, jsou do evropské sou-

GEOinformace | 3/2006

ITU

www.geoinformace.cz

inovace Směrnice nového přístupu se zaměřuje na stanovení základních požadavků. Popis uznávaných možných technických řešení k jejímu splnění je obsažen v samostatných harmonizovaných normách. Ty jsou vytvářeny evropskými normalizačními orgány CEN, CENELEC a ETSI na základě zadání (mandátů) EK. Základní požadavky směrnic jsou stejné pro všechny členské státy EU a každý člen je právně zavázán je zavést. Směrnice nestanovují, jak mají být zavedeny a nezabývají se podrobnými technickými speciﬁkacemi, ale uvádějí požadované výsledky. Normy jsou dobrovolné, proto se výrobci nemusejí řídit harmonizovanými normami, aby splnili požadavky směrnice. Výrobci mají volnost výběru jakéhokoliv technického řešení (např. používání jiných – hlavně národních – norem), které splní základní požadavky směrnic avšak, když se řídí harmonizovanými normami, platí tzv. předpoklad shody se základními požadavky směrnice. V opačném případě nelze předpokládat shodu a výrobci sami, kde je to třeba, musí poskytnout průkaz o shodě se základními požadavky směrnice. Toto může v praxi vyžadovat aplikaci přísnějších postupů posuzování shody se směrnicí. Existují tři způsoby, kterými může být posouzena shoda se směrnicí: X splněním harmonizovaných norem tj. těch, které byly vypracovány evropskými normalizačními orgány (CEN, CENELEC a ETSI) na podporu základních požadavků příslušné směrnice, Y jestliže výrobek nesplňuje harmonizovanou normu, pak může být posouzena jeho shoda přímo se směrnicí,

Z jestliže neexistují harmonizované normy, může posoudit shodu výrobku třetí strana (notiﬁkovaná osoba). Výrobce nebo jeho pověřený zástupce (např. dovozce) připojí označení CE (značka shody se směrnicí), aby doložil shodu. Stávající systém technické normalizace v EU je v zásadě stanoven Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a následně doplněn ještě o oblast pravidel pro služby informační společnosti přijetím Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/48/ES. Směrnice vytváří základní rámec evropské normalizace, který je založen na společné evropské normalizační soustavě tvořené třemi evropskými normalizačními orgány CEN, CENELEC a ETSI a národními normalizačními orgány členských zemí EU. Současnou strukturu normalizačních orgánů včetně vazeb mezi jednotlivými úrovněmi zobrazuje schéma na obrázku 1. Společným cílem je vytvoření soustavy evropských harmonizovaných norem. K jejímu dosažení EU využívá proces notiﬁkace zavedený uvedenou směrnicí. Ve všech případech, kde je to možné, pracuje CEN paralelně s ISO, stejně jako CENELEC a IEC, a snaží se přejímat mezinárodní normy (IS) a transponovat je do evropských norem (EN). Spolupráci mezi těmito organizacemi upravují dohody, které byly podepsány v roce 1991. Jde o Vídeňskou dohodu mezi CEN a ISO (revidovaná 2001) a Dohodu z Lugana mezi CENELEC a IEC (revidovaná Drážďanskou dohodou z roku

Proces notifikace EVROPSKÁ KOMISE

ČESKÁ STÁTNÍ NORMA

ÚŘAD

Směrnice 98/34/ES ukládá povinnost každému členskému státu EU zajistit, aby každý návrh národního předpisu nebo národní normy byl před přijetím notifikován (oznámen) Evropské komisi a ostatním státům, které mají právo vznášet připomínky, pokud se domnívají, že návrh porušuje principy volného pohybu zboží a služeb. Dojde-li k rozporu, nemůže být takový předpis nebo norma přijata. Stát, který by to udělal, se vystavuje postihu. To platí i v případě když návrh předpisu nebo normy nenotifikuje vůbec. Zavedením notifikace se zvyšuje informovanost členských států o přijatých předpisech nebo normách jiných států, které jsou řádně notifikovány. Evropská komise může rovněž využít návrhů předpisů nebo norem členských států k zahájení prací na harmonizovaném předpisu nebo normě, pokud dojde k názoru, že oblast, kterou se www.geoinformace.cz

1996). Počet takto převzatých mezinárodních norem v CEN se pohybuje kolem 32 %. V CENELEC je téměř 70 % norem identických s normami IEC a přes 8 % norem založených na normách IEC. Zatímco před patnácti roky přibližně 80 % všech norem bylo vypracováno na národní úrovni, dnes je 90 % všech norem vypracováváno na úrovni evropské nebo mezinárodní. Konkrétním příkladem úspěšné aplikace mezinárodních a evropských norem může být Globální systém pro mobilní komunikaci (GSM). Vývoj a aplikaci norem rovněž podněcují projekt Galileo a v oblasti geoinformatiky především iniciativa INSPIRE.

Role národních normalizačních orgánů v systému evropské normalizace Evropské normalizační orgány řídí tvorbu evropských norem, avšak tyto normy nevydávají. Postupují tento úkol svým národním členům, kteří je vydávají jako součást svých národních souborů norem, přičemž platí, že členské země jsou povinny přejímat všechny evropské normy do 6 měsíců od jejich vydání, všechny konﬂiktní národní normy zrušit a když jsou zahájeny práce na nové evropské normě, veškeré práce na národní úrovni týkající se stejného předmětu musí být zastaveny (standstill), pokud nedosáhly etapy veřejného připomínkování. Proto také není možné zakoupit evropskou normu EN, ale pouze národní normu převzatou např. ČSN EN (česká), BS EN (britská), DIN EN (německá) nebo NF EN (francouzská). Může se stát, že národní normalizační orgán převezme přímo mezinárodní ii

jeden nebo více států snaží regulovat, je natolik významná, že je možné k harmonizaci přistoupit. V případě norem je povinností oznamovat záměry vytvořit nebo změnit normu, pokud se nejedná o identické převzetí evropské nebo mezinárodní normy. Informace je podávána Evropské komisi a normalizačním orgánům, které jsou uvedeny v přílohách směrnice 98/34/ES (CEN, CENELEC, ETSI a normalizační orgány jednotlivých členských států). V České republice nese zodpovědnost za notifikaci norem Český normalizační institut. Předpisy jsou notifikovány, pokud se nejedná o úplnou transpozici předpisu Evropské unie. V praxi to znamená, že je nutné notifikovat všechny předpisy, které obsahují technické specifikace nad rámec harmonizace. Proto se musí notifikovat i národní předpisy zavádějící evropské směrnice a další harmonizované předpisy, pokud je do národního předpisu přidán další požadavek na výrobky nebo služby, který v evropském předpisu chybí. Informace je podávána Evropské komisi a národním kontaktním místům v jednotlivých členských státech. Kontaktním místem pro ČR je Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. µ (bh) GEOinformace | 3/2006

inovace normu, která ještě nebyla transponována do EN. Tento postup dovoluje Směrnice 98/34/ ES. Taková norma pak má označení např. ČSN ISO, ČSN IEC, ČSN ETS. Příkladem tohoto postupu byla transpozice některých norem řady ISO 19100 pro oblast geoinformatiky, např. ČSN ISO 19115. Evropské a mezinárodní normy jsou do národní normalizační soustavy zaváděny převzetím: ` překladem, tj. vydáním národní normy (např. ČSN), obsahující národní titulní

stranu, národní předmluvu, úplný překlad originálu normy a národní přílohu, je-li potřebná (v případě ČNI cca 60 % z celkového objemu přejímaných norem). Překladem jsou přejímány zejména evropské harmonizované normy a normy širokého použití, ` originálu, tj. vydáním národní normy obsahující národní titulní stranu, národní předmluvu, přetisk anglické, popř.anglické a francouzské verze přejímané normy a národní přílohu, je-li potřebná,

` schválením k přímému používání oznámením ve Věstníku (tzv. Endorsement), tj. vydáním obálky s názvem v národním jazyce a označením převzaté normy, do které je vložen anglický originál přejímané normy. V případě České republiky to znamená, že používání evropské normy je vyhlášeno ve Věstníku ÚNMZ a pokud zákazník normu požaduje, obdrží text anglického originálu vložený v obálce s názvem a označením normy v českém jazyce. ii

Srovnávací tabulka – normy ISO, CEN a ČNI pro oblast geoinformatiky (stav k červnu 2006) Anglický název IS a EN GI = Geographic Information

Český název ČSN GI = Geografická informace

Standard representation of latitude, longitude and altitude for geographic point locations GI - Reference model

Referenční model

GI - Conceptual schema language

ISO Cena (CHF)

ISO 6709:1983

41,00

ISO 19101:2002

138,00

ISO/TS 19103:2005

164,00

Platné EN (CEN)

Připravované EN (CEN) (předpoklad platnosti)

Platné ČSN (ČNI) (účinnost)

ČSN Cena (Kč)

EN ISO 19101:2005

ČSN ISO 19101 (10/2003)

468,00

342,00

GI - Conformance and testing

Shoda a zkoušení

ISO 19105:2000

102,00

EN ISO 19105:2005

ČSN ISO 19105 (5/2003)

GI - Profiles

Profily

ISO 19106:2004

120,00

EN ISO 19106:2006

ČSN ISO 19106 (8/2005)

406,00

GI - Spatial schema

Prostorové schéma

ISO 19107:2003

224,00

EN ISO 19107:2005

ČSN EN ISO 19107 (5/2005)

838,00

GI - Temporal schema

Časové schéma

EN ISO 19108:2005

ČSN ISO 19108 (1/2004)

526,00

GI- Rules for application schema

ISO 19108:2002

146,00

ISO 19109:2005

176,00

prEN ISO 19109 (2006-07) prEN ISO 19110 (2006-07)

ČSN ISO 19110 (4/2006)

526,00

prEN ISO 19111rev (2007-12)

ČSN ISO 19111 (8/2004)

468,00

ČSN EN ISO 19112 (6/2005)

294,00

GI- Methodology for feature cataloguing

Metodologie katalogizace vzhledů jevů

ISO 19110:2005

154,00

GI - Spatial referencing by coordinates

Vyjádření prostorových referencí souřadnicemi

ISO 19111:2003

138,00

EN ISO 19111:2005

GI - Spatial referencing by geographic identifiers

Vyjádření prostorových referencí geografickými identifikátory

ISO 19112:2003

96,00

EN ISO 19112:2005

GI - Quality principles

Zásady jakosti

ISO 19113:2002

114,00

EN ISO 19113:2005

ČSN ISO 19113 (8/2004)

406,00

GI - Quality evaluation procedures

Postupy hodnocení jakosti

ISO 19114:2003 (Cor 1:2005)

164,00

EN ISO 19114:2005

ČSN EN ISO 19114 (6/2005)

558,00

G I - Metadata

Metadata

ISO 19115:2003

212,00

EN ISO 19115:2005

ČSN ISO 19115 (11/2004)

798,00

GI - Positioning services

Polohové služby

ISO 19116:2004

154,00

EN ISO 19116:2006

ČSN ISO 19116 (11/2005)

526,00

ISO 19117:2005

132,00

ČSN ISO 19119 (7/2006)

558,00

GI - Portrayal

Platné IS (ISO)

prEN ISO 19117 (2006-07)

GI - Encoding

ISO 19118:2005

200,00

prEN ISO 19118 (2006-07)

GI - Services

ISO 19119:2005

164,00

prEN ISO 19119 (2006-06)

GI - Functional standards

Funkční normy

ISO/TR 19120:2001

120,00

ČSN 97 9839 (5/2003)

468,00

GI - Imagery and gridded data

Obrazová a mřížová data

ISO/TR 19121:2000

126,00

ČSN 97 9840 (10/2003)

406,00

GI / Geomatics - Qualification and certification of personnel

ISO/TR 19122:2004

188,00

GI - Schema for coverage geometry and functions

ISO 19123:2005

164,00

prEN ISO 19123 (2007-11)

GI - Simple feature access - Part 1: Common architecture

GI - Přístup k jednoduchým vzhledům jevů - Část 1: Společná architektura

ISO 19125-1:2004

138,00

EN ISO 19125-1:2006

ČSN ISO 19125-1 (1/2006)

468,00

GI- Simple feature access - Part 2: SQL option

GI - Přístup k jednoduchým vzhledům jevů - Část 2: Volba SQL

ISO 19125-2:2004

164,00

EN ISO 19125-2:2006

ČSN ISO 19125-2 (1/2006)

558,00

GI- Geodetic codes and parameters

ISO/TS 19127:2005

GI - Web map server interface

ISO 19128:2005

176,00

96,00

GI - Location-based services - Tracking and navigation

ISO 19133:2005

212,00

GI - Procedures for item registration

ISO 19135:2005

154,00

prEN ISO 19133 (2007-11) prEN ISO 19135 (2007-11)

GI - Standards, specifications, technical reports and guidelines, required to implement SDI

prCEN/TR 15449 (2006-08)

GI - Implementation of Web Map Server in a European SDI

INSPIRE (2008-06)

GI - European core metadata for discovery

INSPIRE (2008-06)

GI - Web Feature Service

prEN ISO 19142 (2008-06)

GEOinformace | 3/2006

www.geoinformace.cz

inovace

Co je česká technická norma? f Každá původní česká technická norma, která se může vytvářet pouze v oblastech, ve kterých neexistují normy evropské nebo mezinárodní má značku ČSN, tvoří 5-10 % z celkové roční produkce technických norem v ČR.

f Každá evropská či mezinárodní norma, která byla převzata do soustavy českých norem označení tvoří značka české technické normy a značka přejímané normy, např. ČSN EN, ČSN ISO, ČSN EN ISO, ČSN IEC, ČSN ETS, tvoří cca 90 % z celkové roční produkce technických norem, současně s jejím převzetím do národní soustavy norem se ruší překonané či konﬂ iktní původní české technické normy

Užitečné odkazy Ĕ Ĕ Ĕ Ĕ Ĕ Ĕ Ĕ

Ĕ Ĕ

CEN: www.cenorm.be ISO: www.iso.org ISO/TC211: www.isotc211.org ČNI: www.cni.cz (On-Line katalog norem) ÚNMZ: www.unmz.cz Systém Eur-Lex: http://eur-lex.europa.eu/ Guide to the implementation of directives based on the New Approach and the Global Approach: http://ec.europa.eu/enterprise/newapproach/ legislation/guide/document/1999_1282_en.pdf Směrnice 98/34/ES: www.unmz.cz/kontakt_98_34/98_34_48_czxen.htm Harmonised standards: http:// ec.europa.eu/enterprise/newapproach/standardization/harmstds/index_en.html

www.geoinformace.cz

Evropské normy jsou schvalovány ve třech oﬁciálních jazycích: angličtině, francouzštině a němčině. Národní normy v Evropě budou pravděpodobně existovat vždy, ale lze očekávat, že jejich počet klesne pod 5-10 % používaných norem.

Český systém normalizace Správou technické normalizace je podle zákona č. 20/1993 Sb. pověřeno Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR a Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ). Zásadní význam ve struktuře národní normalizační soustavy má její výkonný článek, Český normalizační institut (zřízen k 1.1.1993) jako státní příspěvková organizace pověřená MPO (podle § 5, odst.2 zákona 22/1997 Sb.). ČNI je členem mezinárodních normalizačních organizací ISO a IEC, evropských normalizačních orgánů CEN a CENELEC od roku 1997 a ETSI od roku 1993. Současná činnost ČNI je orientována na vydávání harmonizovaných norem, které vznikají transpozicí evropských a mezinárodních norem v souladu se Směrnicí 98/34/ES a zákonem 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tvorba původních ČSN tvoří v současné době pouze velmi malou část (5 až 10 %) roční produkce nových ČSN. Většina, tj. více než dva tisíce každoročně vydávaných nových ČSN, jsou převzaté evropské a mezinárodní normy, na jejichž tvorbě se prostřednictvím ČNI více či méně podíleli odborníci z ČR. V souvislosti s dříve uvedeným je nutné si uvědomit zcela zásadní věc, že na tvorbu evropských norem je třeba pohlížet jako na přímou tvorbu českých technických norem. Stále se totiž v praxi objevuje názor, že evropské normy nejsou naše normy, že na to, abychom jim věnovali pozornost, je čas až po jejich schválení. Neznalost principů současného evropského i mezinárodního systému normalizace vede často k rozčarování v okamžiku, kdy jsou tyto normy vydány a transponovány do národní normalizační soustavy. Nepochopení, že EN přinášejí technickou, technologickou a předpisovou změnu na národní úrovni a neznalost EN znamenají ztrátu kvaliﬁkace a konkurenceschopnosti. Podstatné tedy je, aby všechny zainteresované strany přijaly s plnou vážností vlastní podíl na výsledku evropské normalizace.

Současný stav transpozice EN a IS v oblasti geoinformatiky Tvorbu a vydávání norem v oblasti geoinformatiky zabezpečují organizace ISO a CEN. Oblast geoinformatiky v ISO zajišťuje technická komise ISO/TC 211 Geographic

Information/Geomatic a v CEN technická komise CEN/TC 287 Geographic Information. CEN v zájmu harmonizace přejímá normy ISO řady 19100, které jsou následně vydávány jako evropské normy EN. Kromě toho zajišťuje tvorbu dalších typů normativních a informativních dokumentů, které mají za cíl harmonizovat oblast geoinformatiky na evropské úrovni a v souladu se strategiemi EU připravovat potřebné technické zázemí. Současnou prioritou CEN/TC 287 je Evropská geoinformační infrastruktura, pro kterou jsou v současné době vypracovávána pravidla pro implementaci norem a to v souladu se Směrnicí INSPIRE. Oblast geoinformatiky v ČNI zajišťuje TNK 122 Geograﬁcká informace/ Geomatika. Jejím hlavním úkolem je přejímání evropských norem CEN. Současný stav dokumentuje srovnávací tabulka (viz předchozí strana), ze které je patrné, že ČNI TNK 122 v některých případech předbíhá CEN a přejímá mezinárodní normy ISO dříve, než jsou vydány jako normy evropské. Pro zajímavost je uvedena rovněž aktuální cena norem ISO a ČSN. Cena ISO norem se pohybuje nejčastěji v rozmezí 100 až 200 CHF (cena výtisku i digitální verze v PDF formátu je stejná), což činí v přepočtu cca 2 000 až 4 000 Kč na jednu normu. Cena odpovídajících převzatých norem ČSN se pohybuje v rozmezí 300 až 800 Kč bez DPH v případě nákupu výtisku normy. O něco vyšší ceny jsou v případě, že požadujete digitální verzi normy v PDF formátu a závisí od požadované licence. Ceny norem u licence pro jedno PC se pohybují v rozmezí 440 až 1 250 Kč bez DPH. V případě konkrétního řešení si většinou nevystačíme s jednou normou. To vychází ze základního principu tvorby norem, podle kterého se jednotlivé části v normách neopakují, tedy jsou vždy uvedeny pouze na jednom místě v jedné normě a ostatní normy se v případě potřeby na tuto část a normu odvolávají. Nákup několika norem se pak může stát nezanedbatelnou vstupní investicí. Ekonomicky výhodnější je pořízení ČSN norem. µ Bronislava Horáková, VŠB -TU Ostrava

Všechny normy pro oblast geoinformatiky (ČNI/TNK 122 Geografická informace/Geomatika) byly dosud převzaty překladem. Vzhledem k neustálené terminologii v této oblasti je otázkou, zda by nebylo vhodné uvažovat o převzetí norem originálem nebo schválením k přímému používání. GEOinformace | 3/2006

rozhovor

Dobrý nápad a správné místo Z celého podávání projektu bývá nejnáročnější jej podat včas, říká Karel Charvát Jak jste se k projektům EU dostal?

Říkáte, že uspěje jeden z pěti. Jak si zajistit financování, abych vydržel finančně první 4 přípravy? V době, kdy jsme začínali, v ČR neexistovala žádná podpora pro účast v evropských projektech. Teď je situace už mnohem lepší. Pro jednotlivce nebo jednu ﬁrmu to může být dost velká investice, proto jsme tehdy založili sdružení. V něm jsme dali dohromady prostředky pěti organizací, abychom na přípravě projektů mohli systematicky pracovat. Díky tomu jsme mohli ﬁnančně pokrýt práci dvou lidí na 9 měsíců včetně řady cest do Bruselu.

Co bych měl udělat poté, co jsem dal dohromady sdružení lidí/organizací se zájmem dělat projekty EU? Myslím si, že dobrý nápad je to první, co potřebujete. Resp. být s ním v pravou chvíli na pravém místě, protože stejně jako jinde i v Evropě platí, že dobrých nápadů je celá řada. U nás to vycházelo ze systematické práce, kterou jsme dělali. Rychle jsme totiž poznali, že projekty nelze psát náhodně. Ten, kdo

GEOinformace | 3/2006

ILU: CCBE.ORG

V roce 1998 jsme se poprvé podíleli na jedné zakázce pro EU. Zhruba od roku 1999 až 2000 jsme se systematicky začali zaměřovat na účast v projektech, ﬁnancovaných Evropskou komisí. Úplně nejhezčí je, když se dozvíte, že jste získal první projekt. Teprve potom ovšem zjistíte, do jakého „průšvihu“ jste se dostal a co všechno se musí řešit. Napsat dobrý projekt je pouze jedna část. Příprava smlouvy a vlastní projekt přináší totiž řadu problémů, do té doby pro člověka neznámých. Pro nás první projekt, se kterým jsme uspěli, byl ve skutečnosti pátý, který jsme podávali. Je důležité se u prvních čtyř nenechat otrávit, i když jejich hodnocení byla mnohdy hodně kritická. Zájemců o evropské finance je celá řada

projekt připravuje, musí zajet do Bruselu za patřičným úředníkem, kterému přednese svoji myšlenku. Sice vám to přímo nezaručuje, že s projektem uspějete, ale dozvíte se, že něco podobného už se třeba dělá v pěti jiných projektech, které hodnotitelé (evaluátoři) znají a tudíž nemá smysl projekt, tak jak navrhujete, podávat. My jsme se od úředníka dozvěděli, že pokud bychom jednu z navržených myšlenek rozpracovali, byl by to pěkný projekt. Opravdu se tak stalo – menší projekt, ve kterém jsme nápad použili, uspěl, zatímco velký projekt nebyl přijat. Vlastní sepsání projektu je poměrně časově náročné. Vždy je proto dobré účastnit se informačních dnů, nejlépe přímo v Bruselu. Místní informační dny jsou dobré, ale neumožní vám kontaktovat se s ostatními ﬁrmami z Evropy. Většina projektů je mezinárodních, a chcete-li uspět, musíte se znát s ostatními. Když budete v Bruselu na informačních dnech, poslouchejte i to, co kdo nabízí. Občas bývá lepší připojit se k někomu.

Anebo naopak – prezentujte svoji myšlenku, partneři se k vám připojí, a mohou posléze přispět k úspěchu projektu.

Jak vypadá formální stránka podávání projektu? Skládá se při podání projektu nějaká kauce? U výzkumných projektů se žádná kauce nikdy neskládá. Formální náležitosti kolem podávání projektu jsou mnohem jednodušší než na co je většina ﬁrem zvyklá například z výběrových řízení v ČR. Často se zmiňuje složitost bruselské byrokracie, ale musím říct, že po pochopení několika základních principů je vyplňování formulářů jednoduché. Vyplníte 1 stránku formalit na každého partnera projektu a 1 stránku ﬁnančního rozpočtu projektu. Vyplňuje se rovněž textový dokument, kde je předepsáno, které kapitoly vyplnit a jak je vyplnit, takže víte, co máte vyplnit a co už nemusíte. Nejnáročnější bývá podat projekt včas... ii (směje se) www.geoinformace.cz

rozhovor Lze podat více projektů v jednom kole? Vyplatí se být opatrný na témata projektů, složení týmů a opakování partnerů v týmech a také na to, kam který projekt podáváte. Projekty se dnes podávají elektronicky, už je nemusíte jezdit podávat osobně do Bruselu. Komise si ovšem kontroluje, jak se kdo a v jakých týmech vyskytuje i napříč různými skupinami projektů. Tudíž je hned vidět, že například firma s 5 zaměstnanci si podala 10 projektů. To může mít negativní vliv na hodnocení její či projektů, ve kterých figuruje. Pokud si menší firma podá více projektů v jedné akční linii, budou evaluátoři srovnávat, zda na to má vůbec kapacity a schopnosti.

Komise financuje u výzkumných projektů 50 % celkových nákladů projektu. Jedním z triků, jak získat víc, by mohlo být záměrně navýšit ceny prací nebo počty hodin o 50 %... Je pravda, že zmíněný trik byl kdysi poměrně častý, protože komise každý projekt o 10 až 20 % finančně „ořezala“. To ale už nedělá, takže není důvod. Navíc je nebezpečné finance nadhodnocovat. Od komise sice dostanete zmíněných 50 procent, ale druhou polovinu do projektu musíte vložit vy. Pokud tuto částku nemáte, může vám to způsobit problémy. Po určité době si dovedete spočítat, kolik reálně spotřebujete a to také vykážete v evidenci. Výzkumné projekty se svým principem liší od běžných zakázek, ve kterých si firma může domluvit „nějakou“ částku, za kterou svůj produkt dodá. Musíte vykazovat skutečné náklady (kolik lidí na tom pracovalo, náklady na cestování, nákup techniky, jaké se například nakoupily služby). Všechny náklady musí být vedeny v účetnictví, které je stvrzeno auditorem (náklady na něj jsou součástí projektu).

Jak je to s podporou malého a středního podnikání? Pro 7. rámcový program, který poběží v letech 2007 – 2013, by se financování ze strany EU mělo navýšit na 75 %. Zároveň se diskutuje o tom, že by ve strukturálních fondech měly být takové prostředky pro podporu zapojení se malé a střední firmy, aby jim pokryly zbývajících 15 %. Krytí ze strukturálních fondů bude ovšem záviset na každém jednotlivém členském státu. V minulosti finanční pomoc firmám na projekty přicházela z Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva informatiky a CzechInvestu. www.geoinformace.cz

Karel Charvát je projektový manager v Českém centru pro strategická studia. Má zkušenosti v oblasti GIS, ICT a rozvoje venkova (autorizovaný poradce pro SAPARD), výzkumných projektů EU (koordinátor WirelessInfo, Premathmod, spoluřešitel projektů EMIRES, REGEO, AFORO a Rural Wins).

jekty během negociace sloučily. V podstatě někdy píšete projekt dvakrát. Výsledkem jednání je rovněž technická příloha, ve které je uvedeno, co se v projektu udělá za práce. Příloha se poté používá při kontrolních dnech. V této chvíli také začíná administrativa, dokládá se ekonomická síla ﬁrmy apod. Myslím si, že přesunutí administrativních kroků až do fáze negociace je lepší než je tomu v českých výběrových řízeních.

Jak to bývá s platbami za jednotlivé fáze projektu? Existují 2 druhy podpory účasti na projektech – CzechInvest poskytuje granty na zpracování projektů pro malé a střední firmy, a to na základě prokázaných nákladů. Firma může získat až 100 tisíc korun, pokud je partnerem projektu, a 250 tisíc, pokud je koordinátorem projektu. Projekt přitom nemusí být vybrán pro financování, nemusí dosáhnout ani tzv. „thresholdů“, ale podmínkou je, že průměrná známka ze 6 hodnotících kritérií musí být 3. Další pomoc lze získat z MŠMT. Ta se týká jakýchkoliv organizací. Můžete získat dotaci 50 % na cestovní náklady na setkání partnerů. Ze strany firmy je nutná spoluúčast v projektu alespoň 250 tisíc – je to omezení, aby do projektů nevstupovali malí partneři, kteří jen budou cestovat po světě.

Proč Evropská komise financuje jen 50 procent? Firmy plánují, u vývoje produktu třeba na následujících 5 let. Pokud dostanu 50 % na vývoj, mám v podstatě obrovskou výhodu oproti konkurenci. Firmy se často na projekty dívají jako na standardní zakázky, myslí si totiž, že by měly vyvíjet pro Evropskou komisi. Tak to není, projekt a jeho výsledky jsou určeny vám. Musíte si projekt deﬁnovat tak, abyste z něj pro sebe udělali co nejvíce. Někdy se ukáže, že pro dané řešení není v dané době trh. Ale pokud si projekt nastavíte dobře, vytvoříte si řadu komponent, které posléze uplatníte v řadě dalších projektů i komerčních aktivit. Tak by to mělo správně probíhat. A 50 % ﬁnanční částky na vývoj je každopádně hodně zajímavých.

Co následuje po schválení projektu? Následuje vyjednávání, tzv. období negociace, někdy velice tvrdé. Musíte se připravit i na to, že se projekt v negociacích může předělat v takové míře, že z něj vznikne úplně něco jiného. I peníze se mohou změnit. Zažili jsme, že se dva pro-

První platba obvykle přichází téměř ihned po zahájení projektu. S dalšími platbami to bývá komplikovanější a ke konci projektu se můžete dostat i do červených čísel, protože platby jsou hodně zpožděné. Nám se jednou stalo, že poslední platbu jsme dostali až 1,5 roku po skončení projektu. S opožďováním plateb ke konci projektu musíte zkrátka počítat a být na to připraveni.

Na co ještě by si zájemci o účast v projektech měli dát pozor? Vstupem do velkých, tzv. integrátorských projektů, kde jsme přišli do kontaktu s firmami jako jsou Nokia, Siemens a další, jsme najednou zjistili, že jako malý partner musíme být opatrnější na své znalosti. Jinak by se mohlo stát, že budeme levnou vývojářskou firmou pro velké firmy. Otázky kolem ochrany intelektuálního vlastnictví se staly podstatné. Do větších projektů jsme se dostali po cca 20 projektech, které už máme za sebou – věděli jsme, co nás čeká. Evropská komise na tuto problematiku upozorňuje, k dispozici je helpdesk, můžete si požádat o bezplatnou konzultaci. U nás se zatím znalosti neberou jako zboží, ale v zahraničí je vidět, že výzkum je byznys. µ – ptal se Josef Hnojil

}

Máte zkušenosti s projekty, které financuje Evropská komise? Děláte výzkum, který by mohl zajímat ostatní čtenáře? Dokončili jste právě projekt? Napište nám na adresu redakce@geoinformace.cz. GEOinformace | 3/2006

inovace

Budoucnost GIS analýz Počítejte na GIS serveru své úlohy přes web

Ze služeb OGC je patrně nejznámější a u nás nejrozšířenější Web Map Service (WMS), která umožňuje sdílet a skládat obrázky map. Pro potřebu GIS aplikací však tato služba nepostačuje, proto existují další služby: Web Feature Service (WFS), Web Coverage Service (WCS), Styled Layer Descriptor (SLD), OGC Filter Encoding a další, které umožňují získávat uživateli data i na základě atributových a jednoduchých prostorových dotazů. Pro složitější analýzu GIS jsou však i tyto služby nedostatečné. Dnešní internetové GIS aplikace se omezují většinou na prohlížení map, z analytických úloh se objevuje např. na vyhledání nejkratší cesty v síti. S dalším přesunem aplikací GIS na internet se dá očekávat i nutnost poskytování GIS analýz v tomto prostředí. Řešení analýz pomocí webových služeb může být velmi efektivní, protože nabízí možnost vytvářet „černé skříňky“ řešící specializované úlohy na různých serverech a jejich kombinací získávat požadovanou funkčnost na straně klienta.

Webová analytická služba Pro účely GIS analýzy navrhlo Open Geospatial Consortium službu, pojmenovanou Web Processing Service (dále WPS). Tento návrh je ve fázi připomínek, tzv. RFC (Request for comments), ve verzi 0.4. Služba se chová podobně jako jiné služby OGC, např. dokument ve formátu XML s metadaty služby získáte pomocí dotazu „GetCapabilities“, informace o určité funkci pomocí „DescribeProcess“ a služba se spustí příkazem „Execute“. Službu můžete spouštět i asynchronně. To znamená, že déle trvající analýza se spustí „na pozadí“ a váš prohlížeč (klient) nemusí čekat na konec výpočtu. Na žádost klienta služba vrací stav průběhu zpracování. Speciﬁkace služby je napsána velmi obecně, takže pomocí ní můžete deﬁnovat

GEOinformace | 3/2006

ILU: AUTOěI

Princip webových služeb spočívá ve standardizované komunikaci mezi počítači po internetu, čím je umožněno automaticky propojovat různé aplikace v síti. V poslední době nabývají webové služby stále většího významu i v oblasti GIS. Jejich standardizací se zabývá Open Geospatial Consortium (OGC).

Na Ještědu si můžete udělat analýzu viditelnosti pomocí Web Processing Service. Dokonce si můžete ověřit, že nejkratší cesta z vrcholu Ještědu dolů do Liberce vede lanovkou. Možnosti WPS si můžete vyzkoušet sami v aplikaci na adrese www.bnhelp.cz/mapserv/wpsdemo/.

libovolnou analýzu s libovolným množstvím vstupů a výstupů v libovolných formátech. Každá služba může poskytovat více GIS úloh (zde označovaných jako procesy).

PyWPS V rámci stipendijního pobytu umožněného Německou nadací pro životní prostředí (Deutsche Bundesstiftung Umwelt) zahájil Jáchym Čepický ve spolupráci s ﬁrmou Help Service Remote Sensing první kroky na vytvoření programového modulu, jenž si klade za cíl zpřístupnit funkce geoinformačního systému GRASS pomocí Web Processing Service. GRASS je pro podobnou úlohu jako stvořený, protože jeho analytické moduly můžete spouštět z příkazové řádky prostřednictvím předem naprogramovaných skriptů. Díky licenci GNU General Public Licence zároveň neexistují právní překážky pro zpřístupnění tohoto programu přes webové rozhraní širokému okruhu uživatelů. Pro implementaci modulu byl zvolen programovací jazyk Python. Jeho výhoda spočívá především v rychlém vývojovém cyklu, jednoduchosti a otevřenosti. Python disponuje moduly pro práci se soubory XML a řadou dalších balíků, které jsou buď výhodou, nebo přímo potřebné při práci na podobném pro-

jektu. Mezi slabé stránky jazyka Python patří bezesporu jeho rychlost. Protože ovšem limitním faktorem doby výpočtu procesu není zpracování vstupních nebo výstupních dat, ale vlastní geoprostorové operace, implementované převážně v jazyce C, je toto zpoždění zanedbatelné a bohatě vykoupeno rychlostí vývoje. Ideou projektu PyWPS je poskytnout vývojářům jednotlivých procesů (každý si může napsat svůj vlastní proces) kompletní prostředí GIS GRASS do té míry, že se mohou přímo soustředit na vlastní vývoj požadované geoaplikace, bez nutnosti řešit otázky webového rozhraní, zpracování vstupních parametrů, stahování vstupních mapových podkladů ze vzdálených serverů, zakládání adresářů s projekty a mazání dočasných souborů. Celé prostředí je s pomocí PyWPS již připraveno a stačí pouze volat buď přímo moduly GRASS nebo příbuzné textově ovládané programy (PROJ.4, GDAL). Současný stav implementace sice nepokrývá celou speciﬁkaci služby WPS, ale její základní funkčnost je v PyWPS zajištěna a program je možné prakticky využívat. µ Štěpán Kafka, Jáchym Čepický www.geoinformace.cz

inovace

Příklad analýzy pomocí WPS

Jak posílat službě WPS data?

WPS

X Klient si zvolí výřez ve kterém chce analýzu provádět, případně další vstupní

Data

parametry, požadavek pak

odešle na WPS server.

Y WPS Server přijme

» Data jsou uložena na serveru, na kterém běží služba. Jsou vnitřně využívaná službou a pro uživatele jsou v podstatě neviditelná. Uživateli se vrátí jen výsledek.

požadavek na zpracování a zažádá WCS server o odpovídající družicová data (adresa serveru může

WPS

být součástí uživatelem definovaných vstupních parametrů či server sám „ví“

Data

o odpovídajícím WCS serveru, který je pak pro uživatele neviditelný). WCS server vybere odpovídající výřez družicové-

» Data jsou zaslána klientem jako součást dotazu v podobě XML (např. vektorová data ve formátu GML).

ho snímku a zašle jej WPS serveru. V tomto případě je to snímek

WPS

z LANDSATu, získaný pomocí Web Coverage Service a zobpásem 4-5-3.

www.geoinformace.cz

Z WPS server provede klasifikaci a výsledky vrátí klientovi. Na snímku vidíte výsledek neřízené klasifikace předchozího snímku. Počet tříd byl zvolen 20, barvy jsou přiděleny náhodně. [ Příklad analýzy viditelnosti. Stanoviště pozorovatele je označeno „špendlíkem“, oblast viditelnosti je zobrazena fialovou barvou. \ Příklad analýzy množství stékání vody jako podklad pro další hydrologické výpočty. Škála od žluté po modrou vyznačuje zvětšující se množství vody, které může protékat přes jednotlivé pixely modelu terénu.

WCS

WFS

Data

ILU: 8X J. ýEPICKÝ, Š. KAFKA

razený jako barevná syntéza

» Data se stahují z jiných serverů prostřednictvím webových služeb jako jsou WFS a WCS. Klient pošle službě WPS jen adresy příslušných serverů, odkud si má služba vyžádat data.

V jaké podobě dostanete výsledky? Služba vrátí výsledky jako přímou součást dokumentu XML (vhodné např. pro numerická data) nebo jsou v tomto dokumentu vráceny pouze URL výsledných souborů (vhodné např. pro větší objemy rastrových dat). Data si pak můžete stáhnout později. Speciﬁ kace WPS je velice obecná a proto bude dost problematické naprogramovat zcela obecného klienta pro práci s WPS. Předpokládáme, že postupně budou vytvářeny a standardizovány proﬁ ly pro jednotlivé typy úloh. µ GEOinformace | 3/2006

poster

GEOinformace | 3/2006

www.geoinformace.cz

L Poster ing. Ireny Koškové (odbor rozvoje venkova, zemědělství a životního prostředí Krajského úřadu Libereckého kraje) získal 1. místo na letošní celostátní konferenci Geoinformatika ve veřejné správě. Originální rozměr posteru je 2x A0. Na mapě Libereckého kraje v měřítku 1 : 60 000 je zobrazena síť prvků ochrany přírody. Jsou tu zobrazena maloplošná i velkoplošná zvlášť chráněná území a prvky soustavy NATURA (ptačí oblasti a evropsky významné lokality). Na doprovodných kartogramech jsou zobrazeny analytické úlohy z oblasti ochrany přírody, například porovnání ploch obcí k velikosti plochy se zvláštní ochranou přírody, nebo k počtu památných stromů na území dané obce. Vedle podrobné mapy ochrany přírody je na posteru (red) také geologická mapa. µ www.geoinformace.cz

GEOinformace | 3/2006

nemoforum

Úvahy nad rozšířením informací v katastru Víte, za jakou cenu jste koupili svoji nemovitost? A proč nejsou v katastru nemovitostí zapisovány ceny nemovitostí? Proč by byl nejlepším parametrem ocenění nemovitosti v katastru údaj o metru čtverečním užitné plochy bytu nebo budovy? Zbyněk Smejkal, prezident České společnosti certifikovaných odhadců majetku a člen rady sdružení Nemoforum si klade otázky, spojené s cenami, které se používají na trhu nemovitostí. Na úvod musím uvést, že z mého pohledu je údaj o metru čtverečním užitné plochy pouze jednou z dalších možných informací, které by katastr nemovitostí mohl vést, ale jsem přesvědčen, že v budoucnu bude nutné se vrátit k Registru budov. Ten se v rámci sdružení Nemoforum již projednával a v širším odborném fóru by se v diskuzi mělo pokračovat. V následujících odstavcích se budu věnovat pouze jednomu z problémů, a to zápisu prodejních, resp. kupních cen nemovitostí do katastru. ILU: ARCHIV REDAKCE

Ĵ Má smysl zapisovat obvyklé, tj. tržní ceny nemovitostí do katastru nemovitostí? f Nepochybně má.

Ĵ Pro koho mají obvyklé (tržní) ceny uvedené v KN smysl? f Především jak pro občanskou, tak i podnikatelskou veřejnost, pro bankovní sektor, pro znalce a odhadce nemovitostí, mohou sloužit ke kontrole, v jakém místě a čase byla obvyklá cena stanovena. Pro znalce a odhadce má tato cena smysl při použití srovnávací metody. Zároveň je ale nutné uvést, že skutečné využití obvyklé (tržní) ceny v praktickém životě má smysl pouze tehdy, pokud cena není starší než 2 - 3 roky, protože při nestabilním trhu nemovitostí se ceny velmi rychle mění a starší ceny jsou poplatné době, kdy byly stanoveny.

Ĵ Jaké ceny v České republice existují a jaké by tedy měly být zapisovány do KN? f Nejprve si uveďme příklad. Byt z roku 1957 bez podílu na pozemku byl v roce 1990 prodán do osobního vlastnictví za 70 tisíc Kč. V roce 1999 byl zakoupen podíl na pozemku za 50 000 Kč. V roce 2002 byla stanovena obvyklá cena tohoto bytu na částku 1,6 mil. Kč pro účel dědického řízení. V roce 2004 byl byt zrekonstruován a jeho současná obvyklá cena činí 2,2 milionu Kč.

GEOinformace | 3/2006

V KN není zatím výměra pozemku závazným údajem. Je odvozena z geometrického určení pozemku a závisí tedy na stanovené přesnosti měření. Tu mimo jiné charakterizují mezní odchylky ve výměře, jejichž rozdíl o velikosti 1 m2 může v Praze představovat i desítky tisíc korun.

V katastru nemovitostí by byly zapsány ceny: rok 1990 – koupě bytu 70 000 Kč, rok 1999 – koupě podílu pozemku 50 000 Kč, rok 2002 – dědické řízení – byt s podílem pozemku 1 600 000 Kč. Pokud by byt nebyl prodán a nebo by k němu nebylo zřízeno zástavní právo, částka 2,2 milionu Kč jako obvyklá cena v roce 2004 se v KN neobjeví. Proto tyto „starší“ údaje mají vypovídací schopnost pouze v případném soudním sporu k uvedenému datu. Ve smyslu zákona č. 151/1997 Sb. o oceňování majetku by měla existovat pouze jedna cena nemovitosti, a to cena obvyklá (tržní) tak, jak je deﬁnována v § 2 odst. 1 tohoto zákona. Ovšem tento zákon připravil „lahůdku“ v podobě administrativní ceny nemovitostí zejména pro účely zjištění základu daně z převodu nemovitostí a daně darovací. Ve většině případů se cena administrativní s cenou obvyklou rozchází a někdy bývá i velmi odlišná. Mnohdy tedy občan platí daň z majetku, který má odlišnou hodnotu. A zkušenosti ukazují, že administrativní

cena bývá vyšší než obvyklá. V České republice existují při oceňování nemovitostí tyto druhy cen: cena obvyklá, cena administrativní (úřední) dle cenového předpisu a cena pořizovací (nákupní). Dle již zmíněného zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku je cena obvyklá deﬁnována v § 2 odst. 1 tohoto zákona: „Majetek a služba se oceňují obvyklou cenou, pokud tento zákon nestanoví jinak. Obvyklou cenou se pro účely tohoto zákona rozumí cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Při tom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby. Mimořádnými okolnostmi trhu se rozumějí stav tísně prodávajícího nebo kupujícího, důsledky přírodních či jiných kalamit. Osobními poměry se rozumí zejména vztahy majetkové, rodinné nebo jiné osobní vztahy mezi prodávajícím a kupujícím. www.geoinformace.cz

nemoforum

Zaujala vás uvedená problematika? Máte jiný názor? Chcete diskutovat? Pište na adresu sdružení Nemoforum: Nemoforum Pod sídlištěm 9 182 11 Praha 8 - Kobylisy e-mail: nemoforum@cuzk.cz Zvláštní oblibou se rozumí zvláštní hodnota přikládaná majetku nebo službě vyplývající z osobního vztahu k nim.“ Zde je nutné připomenout chybu v zákoně. Podle něj se nepřihlíží k mimořádným okolnostem trhu, což jsou dle zákona důsledky přírodních kalamit. Přitom přírodními kalamitami jsou mimo jiné záplavy či sesuvy půdy, které obvyklou cenu nemovitosti významně ovlivňují. Dalším problémem je, že řada znalců považuje administrativní (úřední) cenu za cenu obvyklou, takže zde opět chybí jakákoliv vypovídací schopnost. Přitom obvyklá cena se dnes již uplatňuje v celé řadě zákonů (dražby, exekuce a další), ale také v soudních sporech při vypořádání podílového spoluvlastnictví nebo SJM (společné jmění manželů). Cena administrativní (úřední) dle cenového předpisu je používána zejména pro zjištění základu daně z převodu nemovitosti. Jde o cenu určenou podle cenového předpisu, která ve většině případů nemá s tržní (obvyklou) cenou nic společného. Vedle výše uvedených cen se objevuje na trhu tzv. pořizovací cena (nákupní). Jedná se o prodejní cenu nových bytů nebo rodinných domků. Nákupní cena nejčastěji obchodovaných komodit, kterými jsou byty a rodinné domky, ovšem nebývá rovna ceně obvyklé. Tu i odhadci většinou stanovují odlišně od ceny prodejní. To z důvodu, že cena prodejní mimo jiné zahrnuje i marži developera, která není malá, v některých případech bez DPH, v jiných s DPH. Některé byty jsou prodávány bez kuchyňské linky a spotřebičů, takže nabyvatel nového bytu musí zaplatit minimálně dalších 150 tisíc korun, v řadě případů i mnohem více – tím se byt sice zhodnotí, ale ve výši nákupní ceny se to již neprojeví. Pokud nabyvatel neměl v průběhu stavby možnost ovlivnit úpravy bytu nebo rodinného domku, čekají jej další náklady na jejich realizaci podle vlastních potřeb a požadavků. Je též nutno upozornit na současné přehřívání trhu s nemovitostmi. V současné době se staví nebývalé množství bytů, nejen v Praze, ale i v ostatních lokalitách republiky. Je nabízeno velké množství pozemků pro výstavwww.geoinformace.cz

bu rodinných domků. Trh těchto komodit se tudíž, zejména v Praze, silně přehřívá, dochází k radikálnímu snižování nájemného za byt a k rozevírání nůžek mezi cenami bytů a obvyklým nájemným. Pokud dojde k byť postupné deregulaci nájemného, bude trh úplně jiný a nyní nadsazené ceny i enormní marže stavebních firem klesnou. Vždyť již teď se řada stavebních firem podbízí, nejen cenově: jako součást stavby jsou nabízeny kuchyňské linky, garáže za nižší cenu, sklepy zadarmo apod. Shrneme-li výše uvedené informace, je nám jasné, že v KN může být řada cen, ale jen opravdu málo z nich bude v tuto chvíli skutečně tržní, aktuální. Je proto nutné si položit otázku, zda má smysl nyní zapisovat ceny do KN. Ĵ Kdy bude mít smysl zapisovat tržní ceny do KN? f Ve chvíli, kdy existují ceny tržní (obvyklé), administrativní (úřední) a ceny tzv. pořizovací, to dle mého názoru nemá absolutně žádný smysl. Předpokládám ovšem, že pokud dojde do roku 2010 k deregulaci nájemného (jak jsem se dočetl v denním tisku), pak by od roku 2011 mohlo mít smysl tržní ceny do KN zapisovat. Do té doby se snad „usadí“ a zprůhlední trh s nemovitostmi. To samozřejmě bude vyžadovat totální daňovou reformu v oblasti majetkových daní. Ĵ Pro které druhy nemovitostí by měly být ceny zapisovány? f Na to neumím přesně odpovědět, asi jen pro nejčastěji obchodované typy jako jsou rodinné domy, byty v osobním vlastnictví, obytné domy. Zde je ovšem problém v tom, že současná definice rodinného domu není příliš jasná. Dále mě trápí, že „způsob využití“, uváděný ve výpisu z KN, je v řadě případů v rozporu se skutečností a podle mého názoru se jedná o překonaný údaj. To se samozřejmě týká jen nejčastějších typů nemovitostí, kterými jsou byty, rodinné domky a obytné domy. Zcela určitě nebude mít význam zapisovat ceny u těch nemovitostí, které fungují na principu výnosů z podnikatelské činnosti, tj. u hotelů, podniků se speciální technologií apod. Do této kategorie patří také golfová hřiště, rybníky, lesy apod. Je sice pravda, že administrativní cenu lze u uvedených nemovitostí podle platného cenového předpisu o oceňování nemovitostí stanovit, ale tržní realita je zpravidla úplně jiná. Pro zápis do KN proto navrhuji nový parametr, který se příliš často nemění, a to počet metrů čtverečních užitné plochy.

Podle mne má nepochybně větší vypovídací schopnost o nemovitosti a mohl by být zapisován do KN pro všechny budovy, na rozdíl od současného stavu, kdy je tento údaj zapisován pouze u zastavěných ploch pro 1. nadzemní podlaží, eventuálně včetně nádvoří. Metr čtvereční užitné plochy je zcela univerzální jednotkou pro všechny typy nemovitostí. Vše souvisí s Registrem budov. Jsem si vědom, že pojem „metr čtvereční užitné plochy“ není zakotven v právním řádu – na druhé straně není problém tuto výměru zapisovat, protože odhadci ji při zpracování tržního ocenění pro úvěrové řízení vždy uvádějí. Pracují s ní při výnosové i srovnávací metodě jako s rozhodující podmínkou odhadu tržní (obvyklé) ceny. Přepočet ceny za metr čtvereční užitné plochy proto považuji za nejvhodnější parametr pro zjištění obvyklé ceny. Počet ocenění pro poskytnutí hypotéčního úvěru je nesporně vysoký a v každé inzerci ceny bytu, rodinného domu, areálu i dalších nemovitostí realitní makléři uvádějí právě počet metrů čtverečních užitné plochy. Pro stanovení tohoto údaje však zatím neexistuje jednotný předpis, což zejména u podkrovních místností se skosenými stropy může být problematické.

Závěr X Je nepochybné, že tržní (obvyklé) ceny nemovitostí má smysl zapisovat do KN, ale až v určitém časovém horizontu. Y V současnosti by byl zápis zbytečný, protože ` existuje celá řada cen nemovitostí, a jen málo z nich jich je cenami tržními (obvyklými) a tudíž nemají prakticky žádnou vypovídací schopnost, ` ceny nemovitostí se průběžně mění a ještě dlouhou dobu se budou průběžně měnit, ` máme nestandardní trh s nemovitostmi – regulované nájemné, rozvírající se nůžky mezi klesajícími cenami nájmů bytů a rodinných domků na straně jedné a prodejními cenami za metr čtvereční užitné plochy bytů a rodinných domků na straně druhé. Z Určitě by stálo za úvahu vrátit se k myšlence Registru budov a využít podnětů ke rozšíření údajů ve výpisu z KN. Podle mého názoru půjde o komplexnější řešení, ne pouze o zápisy různých cen nemovitostí. µ Ing. Zbyněk Smejkal člen rady sdružení Nemoforum, prezident České společnosti certiﬁkovaných odhadců majetku GEOinformace | 3/2006

open & free

Open source není bublina S Markusem Netelerem, koordinátorem vývoje programu GRASS, jsme udělali kolektivní rozhovor, abychom se dozvěděli, kam se GRASS bude dále rozvíjet. Kdy jste se seznámil s GRASSem?

Jak jste se stal koordinátorem vývoje GRASSu? Na konci roku 1997 byl lidmi z Baylorské univerzity (Texas, USA) vydán GRASS 4.2, který jsme zkusili zkompilovat na Linuxu. Bylo potřeba provést množství změn, tak aby byl kód více přenositelný. Posílali jsme návrh změn na Baylorskou univerzitu, jejich integrace byla z mého pohledu příliš pomalá. Získal jsem povolení provozovat webové stránky o GRASSu na stránkách našeho ústavu a na počátku roku 1998 jsem vydal „svou vlastní“ verzi GRASSu 4.2.1. Od různých přispěvatelů a dalších uživatelů přišlo mnoho změn a návrhů, které jsem zapracoval a zveřejnil. Do roku 1999 bylo uvolněno více než 20 verzí. Tehdy jsme také s členy vývojového týmu [pozn. red.: viz http:// grass.itc.it/community/team.php] provedli podstatný úklid kódu, abychom předešli případným problémům s autorskými právy. Licenci jsme změnili na GNU General Public Licence, která zajišťuje, že GRASS a další programy budou v budoucnu vždy dostupné a zdarma. Vývojářům a budoucím uživatelům tak bude zajištěn přístup ke zdrojovým kódům programu. Poslední den roku 1999 jsme přesunuli kód do centrálního repositáře CVS [pozn. red.: systém pro správu verzí programu] a zbavili se tak problému s manuálním prováděním změn. Počínaje tímto dnem je vývoj GRASSu zcela paralelní, tj. na kódu mohlo nezávisle pracovat několik vývojářů. Ve skutečnosti nejsem oficiálně zvolenou osobou, ale částečně řídím vývoj a spravuji infrastrukturu webových stránek GRASSu, které jsou na serveru Kulturního institutu autonomní provincie Trentino (ITC-irst).

GEOinformace | 3/2006

Markus Neteler (druhý zleva ve spodní řadě) na pracovní návštěvě Japonska

ci v různých jazycích, k projektu přistoupila spousta nových uživatelů a vývojářů. Byla tak obnovena dobrá pověst GRASSu z 80. let. V nedávné době jsme díky založení Open Source Geospatial Foundation (OSGeo.org) započali proces zapojení GRASSu k OSGeo. Na rozdíl od první poloviny 90. let je dnes velmi snadné získat pomoc, ať už v elektronických konferencích, na IRC [pozn. red.: protokol pro on-line komunikaci více účastníků], daří se nám získat komerční podporu jak od firem, tak z dalších zdrojů. A samozřejmě – schopnosti programu se také docela zlepšily.

Na čem v institutu pracujete? Mezi mé hlavní výzkumné zájmy patří dálkový průzkum Země pro určení environmentálních rizik a vývoj Free Software GISu. Vyvíjím GIS algoritmy pro krajinnou epidemilogii, hlavně generování proměnných dat dálkového průzkumu Země jako jsou časové řady MODIS (Moderate Resolution Imaging Spectroradiometer). Proměnné jsou využívány při učení programů vytvářejících mapy rizik rozšíření infikovaných roztočů, přenášejících různé nemoci. Jako konzultant pomáhám veřejné správě při přechodu na Free Software GIS. To obnáší daleko více aspektů, než „pouhou“ výuku, jak používat GRASS. Veřejná správa, například v obcích, totiž potřebuje přesunout celý proces, který byl často během let dobře zaveden. Spolupracujeme s univerzitou v Kanadě na implementaci kontrolního systému GRASSu, tzv. GRASS Quality Control System. Tento systém již běží a sleduje kvalitu příspěvků do zdrojového kódu v repozitáři v reálném čase. Zájem vyjádřilo i několik dalších softwarových projektů, aby byl jejich kód tímto systémem monitorován. Pravidelně píši články zabývající se různými tématy a připravujeme třetí vydání naší knihy o GRASSu.

Co se změnilo od doby, kdy jste začal GRASS používat? Od počátku se zlepšila spousta věcí. Změnila se údržba programu, zvětšila se komunita. Vzniklo více než jedno grafické uživatelské rozhraní, byla implementována nová vektorová architektura. Nedávno jsme dosáhli přenositelnosti kódu mezi různými operačními systémy, komunita pracovala na dokumenta-

Mohl byste popsat vývojový tým? Na webové stránce GRASS-Team je řada jmen, další můžeme potkat na manuálových stránkách. Skutečně všichni přispívají do zdrojového kódu? Ne, ta stránka je přirozeně nekompletní. V současnosti má 31 lidí právo zápisu do CVS , ale pouze část z nich je aktivní. Někteří vývojáři přispívají pouze občas, jiní pravidelně. Mít právo zápisu do CVS nikoho nezavazuje ani nesvazuje. Dále máme více než 25 přispěvatelů, kteří jsou na stránkách uvedení, ale osobně ničím nepřispěli. Je také řada lidí přispívajících na Wiki, píšících dokumentaci, lokalizujících GRASS atd. Někteří vývojáři dávají přednost anonymitě, což je možné jen na internetu. Ostatní to akceptují, protože v důsledku je důležitá kvalita příspěvku, nikoliv jeho autor. Také máme mnoho pokročilých uživatelů, kteří poskytují důležitou zpětnou vazbu tím, že testují, spravují systém hlášení chyb a odpovídají na otázky v elektronických konferencích.

Kdo nebo jaké instituce či společnosti finančně podporují vývoj GRASSu? Máme sponzory infrastruktury jako jsou ITC-irst (hardware webového serveru) a společnost Intevation.dem GmbH (CVS Server, správa chyb) a GDF Hannover (wiki, průvodce, překlady). Části vývoje GRASSu 6 byly dotovány provozními projekty ITC-irst, takže já s Radimem Blažkem jsme se v pracovní době mohli věnovat implementaci chybějících funkcí. Další vývojáři jsou placeni individuálně, buď z vlastních projektů (univerzity, společnosti dokonce průmyslovými www.geoinformace.cz

FOTO: ARCHIV REDAKCE A M. NETELERA

S GRASSem jsem se seznámil jako student geografie na Ústavu plánování krajiny a ochrany přírody na univerzitě v Hannoveru v Německu. Zkoumali jsme schopnosti GRASSu pro vědu a výuku. Tehdy se psal rok 1993 a byla dostupná pouze omezená dokumentace. Začal jsem tedy psát návod v němčině, a ten se během let rozrostl. Postupně se začal GRASS rozšiřovat i mezi studenty Ústavu geografie, kteří jej používali pro dálkový průzkum Země.

open & free a vládními organizacemi) nebo investují svůj soukromý čas.

Jaký je postup při rozhodování o dalším vývoji? Bude mít někdy GRASS řídící komisi? Osobně doufám, že řídící komise GRASSu bude brzy ustanovena. Důležitá rozhodnutí by neměla dělat jedna osoba, ale skupina lidí. Během let se vytvořil model „všeobecného souhlasu“, který fungoval velmi dobře. Vývoj GRASSu začal v roce 1982, takže je to velmi „starý“ projekt. O některých záležitostech se rozhoduje pomalu, zejména pokud se to týká celkového návrhu programu. Vše je vždy probíráno v elektronické konferenci, často i věci sporné. Nakonec to vždy funguje a rozhodnutí se udělalo. Důležité je, aby tento trend pokračoval i v budoucnu. Obvykle ten, kdo navrhuje změnu, má nejvíce energie k jejímu prosazení a dává pozor, aby se dílčí vývoj ubíral kýženým směrem. Naštěstí máme v týmu různé specialisty, což nám pomáhá správně se rozhodnout. Konsenzuální model fungoval vždy celkem dobře, proto se někteří lidé zdráhají jej změnit na striktní „komisní model“. Z posledních diskuzí vyplynulo, že komise bude v případě GRASSu sloužit pouze ke strategickým rozhodováním a pravděpodobně také pro správu vydávání nových verzí. Musíme najít rovnováhu mezi požadavky OSGeo a kulturou GRASS komunity.

Jak bude GRASS vypadat v budoucnu? Objevily se názory, že by se GRASS měl přepsat od nuly a využít současnou verzi GRASSu jako „knihovnu kódu“. Návrhů přepsat GRASS od nuly bylo víc, zmínil bych „KerGIS“, který byl založen na veřejnosti dostupném GRASSu 4.x. Nemám s tím problém. GRASS 6 ovšem obsahuje 580 tisíc řádků kódu v programovacím jazyce C, takže jeho přepsání není úplně jednoduché. Osobně spíše věřím ve vývoj kódu, což se

Markus Neteler získal titul magistra v roce 1999 v oboru Fyzická geografie a krajinná ekologie na Univerzitě v Hannoveru v Německu. Dva roky pracoval v Geografickém ústavu jako odborný asistent. Od roku 2001 je věděckým pracovníkem na ITC-irst v italském Trentu. Mezi jeho hlavní výzkumné zájmy patří určení environmentálních rizik metodami dálkového průzkumu Země a vývoj Free Software GISu. Je (spolu)autorem dvou knih o open source geoinformačním systému GRASS a mnoha článků o aplikacích GIS. Patří mezi zakládající členy německého Občanského sdružení uživatelů GRASSu (GAV) a 1Open Source Geospatial Foundation (OSGeo).

v GRASSu vždy dělo. Věci se postupně mění tak, že máme stále funkční systém, protože hodně užitelů jej nasazuje při produkčním využití. Motto vývoje zní „jdi do toho“, pokud je respektována licence.

Co si myslíte o objektově-orientovaném GISu? GRASS je v současnosti standardní GIS s vrstvami (layer-oriented) s dlouhou a bohatou historií... Dovedete si představit implementaci objektového přístupu v GRASSu? Pokud to někdo chce udělat, je to v pořádku – je to open source/free software. Nejsem programátor a můj osobní zájem je v aplikacích GISu, nikoliv ve vývoji samotném. Pokud někdo přijde s lepší implementací, uživatelé pravděpodobně přejdou k této verzi. Napsání plnohodnotného GISu od nuly je nad lidské síly. Neočekávám proto, že se to stane v blízké budoucnosti, pokud se nenajde investor, který vývojáře zaplatí. Pro mě je důležité, že máme svobodný GIS. Vnitřní návrh přenechávám expertům.

Jak vnímáte iniciativu OSGeo a jak je její role při vývoji GRASSu? Ustanovení nadace OSGeo mě potěšilo. Podobně jako nadace Apache by měla poskytnout jakýsi ochranný deštník důležitým Free Software (Web)GIS projektům, což bylo naléhavě nutné. Pro nové uživatele může být open source scéna těžko pochopitelná. Tudíž „prodejní místo“, kde budou dostupné informace o jednotlivých komunitách, je správná věc. Jednotlivé komunity se také sblíží, mohou sdílet části kódu, infrastrukturu a další záležitosti, což je jistě výhodné. OSGeo se nesoustředí pouze na software, ale začíná připravovat materiály pro výuku a vzdělávání, vytvářet a nabízet geodata. V blízké budoucnosti, až bude spuštěna technická infrastruktura, bude k dispozici řada uživatelských služeb.

Jak vidíte budoucnost GISu? Je open source správná cesta nebo jen nafouknutá bublina? Rozhodně to není bublina, protože GRASS a další softwarové projekty jsou zde déle než 20 let. Koncept je dobře známý a odzkoušený během mnoha let díky nadaci Free Software (FSF) a iniciativy Open Source (OSI). Svobodný webový server Apache má největší podíl na trhu, operační systém GNU/Linux existuje mnoho let a OpenOffice.org jsou nyní nasazovány ve veřejné správě. To samé se stane s Free Software GIS (již to začalo). Aktivity jako je například OSGeo nadace pomohou v jeho prosazení. Členem této nadace je překvapivě i jeden z globálních hráčů na GIS trhu. µ Děkujeme za rozhovor – ptali se Jáchym Čepický, Martin Landa, Záboj Hrázský, Josef Hnojil

Rozhovor naleznete v nezkrácené podobě na http://gama.fsv.cvut.cz

Na setkání uživatelů GRASSu je příležitost dozvědět se novinky z vývoje programu

www.geoinformace.cz

GEOinformace | 3/2006

akce

Studenti předvedli nejlepší práce V Ostravě se konal 9. ročník studentské soutěžní konference První květnový čtvrtek patřil již podeváté studentům oboru geoinformatika. V Ostravě prezentovalo na soutěžní konferenci GISáček svoji práci 37 studentů z celé republiky. I když stále platí, že na akci vystupují především studenti z domácí univerzity, letos přijeli také soutěžící ze Slovenské technické univerzity v Bratislavě, z Univerzity Mateja. Bela v Banské Bystrici, z Masarykovy univerzity v Brně, UJEP v Ústí nad Labem a z Univerzity Palackého v Olomouci. GISáček je studentská soutěž, ve které se studenti učí přednést své názory, ukázat svoji práci. Zároveň se od poroty dozví, jak si vedou v porovnání s ostatními. V kategorii diplomových prací si první místo vybojoval František Klímek (VŠB - TUO, inženýrské (magisterské)) s prací „Vizualizace seismických dat projektu ORFEUS v prostředí Map Server UMN integrovaná na Live-CD“. Mezi bakaláři získal od poroty nejvíce bodů Jan

Martínek se svojí prací „Interaktivní mapa učeben PřF UP“. V soutěži posterů získal nejvyšší ocenění Karel Jelínek, student bakalářského studia Masarykovy univerzity. Jeho poster se věnoval extrakci digitálních prostorových dat z historických map metodami segmentace obrazu. Každý ze sponzorů soutěže měl navíc příležitost ocenit ze svého pohledu nejzajímavější práci. Paní Kozákové (GEPRO) se líbila diplomová práce od Radima Balona „Využití Open Source pro geoinformační potřeby úřadů malých obcí“, věnovala mu software MISYS. Pan Patočka (Bentley Systems) odměnil autora diplomové práce „Laserové skenování pro tvorbu 3D modelu vybraných částí Národního parku České

Švýcarsko“ Marka Gasiora z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem studentským CD s portfoliem akademických aplikací Bentley (MicroStation + oborové doplňky). Pana Novotného (ARCDATA PRAHA) zaujala diplomová práce Michala Egyeda „Návrh nového datového modelu databáze vrtů ODRY 2000 a vytvoření graﬁckého uživatelského rozhraní“, kterou ocenil studentskou licencí ArcGIS 9. Jan Martínek z Univerzity Palackého v Olomouci za bakalářskou práci s názvem „Interaktivní mapy učeben PřF UP“ získal od Pavla Robka (TECHDATA) studentskou plně funkční verzi produktu Autodesk Map 3D 2007 pro nekomerční využití. Speciální cenu garanta konference Jana Růžičky obdržel Pavel Ševčík za bakalářskou práci „Možnosti uchovávání časových sérií rastrových dat a jejich metadat v nich“. Doufejme, že příští rok se ve dnech 3. až 4. května v Ostravě sejdou studenti všech vysokých škol, kde se učí geoinformatika. µ Ivana Češková, redakčně upraveno

Mapa roku V pátek 5. května 2006 se v rámci veletrhu Svět knihy na výstavišti v Praze-Holešovicích uskutečnilo slavnostní vyhlášení výsledků 8. ročníku soutěže. Kartografická společnost České republiky chce prostřednictvím soutěže Mapa roku zhodnotit kvalitu kartografických děl vydávaných na území ČR a ocenit producenty map, kteří dodržují kartografické zásady tvorby map a jejich díla tak Jana Návratová a její Pracovní sešit ke Školnímu atlasu světa hned jsou kvalitní a pro společnost pří- po vyhlášení získal první zájemce o možnost vydání nosná. „Mapa roku 2005“. Vítězové pak byli oceDo soutěže mohlo být přihlášeno maponěni na slavnostním vyhlášení výsledků. vé dílo, které bylo vydáno v 1. vydání v roce 2005 na území České republiky a neporušuje autorský zákon. Každý účastník souVítězové těže mohl přihlásit libovolný počet svých V kategorii Atlasy, soubory a edice map produktů. Zájem o soutěž letos potvrdilo se stal vítězem titul Kladsko – Proměny 23 producentů map, kteří soutěžili v šesti středoevropského regionu, Historický atlas kategoriích s více než sedmdesáti produkautorského kolektivu z Univerzity Hradec ty. Hodnotící komise poté provedla rozbor Králové a Historického ústavu Akademie děl a nominovala nejlepší díla na ocenění věd ČR.

GEOinformace | 3/2006

Mezi Samostatnými kartografickými díly vyhrála mapa Pardubický kraj – Národní kulturní památky od fi rmy SHOCart. V kategorii Kartografická díla pro školy obsadil první místo Školní atlas ČR a Evropa od společnosti SHOCart. V kategorii Kartografické výsledky studentských prací vyhrál Pracovní sešit ke Školnímu atlasu světa autorky mgr. Jany Návratové. V kategorii Kartografické aplikace na internetu byl na 1. místě Mapový server Centra pro regionální rozvoj ČR od společnosti T–MAPY. V kategorii Digitální produkty nebyly uděleny nominace a kategorie nemá vítěze. Zvláštní ocenění komise a tím, stejně jako vítězové jednotlivých kategorií, titul Mapa roku 2005 získala fi rma TRANIS za dlouhodobý vývoj kartografického produktu Kilometrovník Evropy. Přehled všech nominovaných naleznete na stránkách www.czechmaps.cz.µ Alena Vondráková, redakčně upraveno www.geoinformace.cz

FOTO: ARCHIV REDAKCE, ARCHIV VŠB-TU OSTRAVA

Kartografická společnost ČR ocenila nejlepší kartografická díla roku 2005

akce

Konference CAGI Jednání konference otevřely proslovy partnerů letošní konference, kterými se staly společnosti Sitewell (generální partner), Autodesk, Gefos, Leica a Intergraph společně s organizacemi aktivně působícími mezi geoinformační veřejností, tedy CENIA, Nemoforum, CAGI a SAGI. V tomto úvodním bloku přednášek, který brilantně moderoval Petr Kubíček z Masarykovy univerzity v Brně, zazněla jak slova chvály na dosavadní vývoj české geoinformatiky, tak i jisté obavy z trendů v některých oblastech, zejména v souvislosti s náročností závazků, které na sebe v geoinformatice vzala Česká republika se vstupem do EU. Vlastní odborný program zahájil Josef Hnojil. Ve svém příspěvku představil hlavní trendy v geoinformatice počátkem 21. století. Miloslav Ofúkaný v referátu s Dagmar Kusendovou připomenul nejdůležitější aktivity slovenských kolegů. Ačkoliv SAGI, založená v roce 2002, rozhodně nepatří mezi organizace s ohromnou členskou základnou, disponuje vlastním eGIS portálem a pořádá množství odborných seminářů. Nahlédněte na www.sagi.sk, kde se s akcemi slovenských geoinformatiků můžete seznámit. Hlavní pozornost referujících byla věnována těm aspektům geoinformačních technologií, které pomáhají činnosti veřejné správy. Bylo možné seznámit se s pohledy na věc ze strany ministerstev, rezortních institucí i tvůrců a implementátorů software. Účastníci konference se například dozvěděli o Jednotném systému dopravních informací pro ČR. Systém si klade za cíl sběr,

Geoaplikace roku V letošním ročníku soutěže Geoaplikace roku vyhodnotily odborné poroty výsledky ve třech vyhlášených soutěžních kategoriích. Ceny vítězům byly předány na dubnové konferenci ISSS v Hradci Králové, na setkání Business TUESDAY v květnu v Praze. Kategorie C byla vyhlášena na konferenci Geoinformatika ve veřejné správě, pořádané CAGI. Česká asociace pro geoinformace je také pořadatelem této unikátní soutěže, pořádané již 7. rokem.

A – Geoaplikace pro cestovní ruch 1. místo: Kraj Vysočina – Informační systém běžeckých tras v okolí Nového Města na Moravě www.geoinformace.cz

FOTO: 2X ARCHIV REDAKCE

Geoinformatika ve veřejné správě letos pro velký zájem třídenní

Ve výstavní hale, šikovně umístěné vedle přednáškových sálů, se živě diskutovalo. Společná fotografie vítězů Geoaplikace pro venkovské oblasti. Ceny předával Milan Konečný, prezident Mezinárodní kartografické asociace.

zpracování, sdílení a poskytování aktuálních dopravních informací. Ministerstvo informatiky referovalo o svých aktivitách, spojených s geoinformatikou. Dostalo se i na představení možností získání ﬁnancí na své GIS projekty. Ministerstvo vnitra ve spolupráci s ČSÚ sjednocuje datový obsah registru UIR-ADR nejnovější verze pro budoucí registr územní

2.-3. místo: GEODIS BRNO, spol. s r. o. a město Telč – 3D vizualizace města Telče a mikroregionu Telčsko 2.-3. místo: T-MAPY, spol. s r. o. a Odeon Data Servis, a. s. – Mapová služba turistickorybářského portálu Třeboňsko.cz

B – Komerční geoaplikace 1. místo: BERIT, a. s. a Rzesgowski Zaklad Energetyczny S. A. – Technický informační systém napojený na GIS Smallworld 1. místo: Intergraph ČR, spol s r. o. a Jihočeská plynárenská, a. s. – G/Gas - systém správy geoprostorové databáze distribuční plynárenské společnosti 2. místo: GEPRO, spol. s r. o. a ZENTIVA, a. s. – ZENTIVA Car System

identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN). Mapové výstupy jsou již k dispozici veřejnosti. Oldřich Pašek, místopředseda ČÚZK, informoval, jaké úkoly si úřad klade do příštích let. Horizont 5 let by měl přinést vytvoření dokonalé geodatabáze vycházející ze státních topomap vybraných měřítek, sladění českých geodat s potřebami EU. Otevřenou však zůstává otázka kompletní digitalizace katastrálních map. Rozsáhlou a tematicky rozvětvenou geodatabázi buduje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Součástí konference byly firemní workshopy. Partneři konference na nich představili svá nová řešení a produkty. Tyto akce probíhaly současně s přednáškovými sekcemi, což mělo za následek často značné prořídnutí publika v hlavních jednacích sálech. Naopak salónky workshopů zájmu ani zdaleka nestačily. O firemní výstavu, kombinovanou s posterovou sekcí, byl velký zájem, více, než tomu bývá při separování součástí odborných setkání. Třídenní konference musela svým obsahem uspokojit i nejnáročnější zájemce z několika stovek přítomných. Důkazem, že se navazují potřebné kontakty, byla mnohá neformální setkání již v prostorách brněnského hotelu Voroněž, kde se konference konala, ale také mnohem později během společenského večera ve vinorodých jihomoravských Čejkovicích.µ Miroslav Kolejka, vzhledem k omezenému místu byl text výrazně redakčně zkrácen, plnou verzi si můžete přečíst na www. geoinformace.cz/index.php?id=2179

3. místo: T-MAPY, spol. s. r. o. a ČEPRO a. s. – Analýza rizikovosti produktovodu na životní prostředí

C – Geoaplikace pro venkovské oblasti 1. místo: Centrum pro regionální rozvoj ČR a T-MAPY, spol. s r. o. – Mapový server Centra pro regionální rozvoj ČR 2. místo: Intergraph ČR, spol s r. o. a Krajský úřad Jihomoravského kraje – Mapový portál odboru územního plánování a stavebního řádu Krajského úřadu Jihomoravského kraje 3. místo: GEPRO, spol. s. r. o. a Dobrovolný svazek obcí Blanicko-otavského regionu – MISYS-Venkov. µ (red), detaily k soutěži jsou na www.cagi.cz/geoaplikace GEOinformace | 3/2006

akce

Autodesk Fórum 2006 Pražský hotel Hilton přivítal řadu nových zájemců o software firmy Autodesk

Produkty pro geoprostorová řešení Geoprostorová řešení společnosti Autodesk jsou nabízena na trhu v České a Slovenské republice prostřednictvím tří aplikací – Autodesk Map 3D, Autodesk Civil Design 3D a Autodesk Raster Design. První produkt, Map 3D 2007, je určený především pro propojení světa CAD a GIS do prostředí celopodnikových informačních systémů. Aktuální verze obsahuje nové nástroje pro práci se styly a nástroje pro snadné publikování prostorových dat v prostředí internetu/intranetu s využitím MapGuide Open Source nebo MapGuide Enterprise. Předností je rovněž oboustranná komunikace s velkým množstvím GIS a databázových systémů včetně podpory Oracle Spatial a ESRI SDE. Aplikace Autodesk Civil 3D 2007 vytváří a udržuje vztahy mezi jednotlivými typy prostorových objektů (body, povrchy, parcely, trasy, proﬁly) prostřednictvím dynamického inženýrského 3D modelu. Rozšířené funkce na podporu práce většího počtu uživatelů umožňují všem členům týmu pracovat s konzistentním a stále aktuálním modelem a současně podporují automa-

GEOinformace | 3/2006

Kamil Balšánek má v Autodesku na starosti V plném předbudování obchodních vztahů náškovém sále seděla dle úvodní ankety spousta Do přednáškových salónků jste se nových tváří pro velký zájem nemohli občas ani dostat Na výstavě byly k vidění a ke koupi nejen velké LCD

FOTO: 4X AUTODESK

Poslední květnový den se konalo v pražském hotelu Hilton v pořadí již třetí setkání uživatelů řešení Autodesku se zástupci tohoto významného producenta software. Letošní setkání se od předchozích ročníků odlišovalo významně vyšším zájmem uživatelů a větším počtem přednášejících z českého zastoupení společnosti a nejvýznamnějších lokálních distributorů. Koncepce obsahu konference byla ovšem podobná jako loni – představit nové verze programových řešení vycházejících z platformy AutoCAD 2007. Nejvýznamnější novinkou aktuálního produktového portfolia je dokonalejší podpora správy dat prostřednictvím Autodesk Vault a dynamičtější zobrazování výsledných modelů v prostředí 3D. Na Autodesk Foru jste se mohli setkat se všemi autorizovanými prodejci produktů Autodesku. Na doprovodné výstavě své novinky představovaly ﬁrmy HP, Samsung, Dicota, Océ, AB Studio a Yello. V souvislosti s výstavou je třeba zmínit rovněž stánek Autodesk Academia, což je akademická iniciativa podpory vzdělávání určená školám v ČR a SR. Přihlásit jste se mohli rovněž do Autodesk Clubu, klubu zájemců o produkty Autodesku.

monitory a velkoformátové tiskárny, ale mohli jste se stát členem Autodesk Clubu nebo se zajímat o dění v akademické sféře Autodesk Academia

tickou tvorbu většího počtu verzí takovéhoto modelu. Novinkou aplikace je přímé zpracování doplňkových terénních geodetických dat nebo naopak export dat pro vytyčovací práce v terénu s využitím totálních stanic. Autodesk Raster Design 2007 podporuje vektorizaci skenovaných výkresů starší papírové dokumentace. Mezi nové funkce využitelné v oblasti geoprostorových dat patří především podpora souborů GRID ESRI, nová knihovna pro zpracování formátu JPEG2000 a vypracovanější uživatelské prostředí.

Příklady z praxe

Novinky v Autodesk Academia

Celkově lze letošní Autodesk Forum hodnotit jako velmi úspěšnou akci, která nabídla uživatelům produktů Autodesk celou řadu jak softwarových novinek, tak námětů pro zlepšení jejich práce. µ Miloš René, redakce

Zástupci společnosti Autodesk ČR rovněž oznámili novinku v Autodesk Academia. Studenti budou moci pro výukové úlohy a projekty získat veškeré softwarové produkty Autodesku zdarma.

Na akci byla samozřejmě předvedena řada příkladů z praxe, které přispěly k zajímavosti celé akce. O zpracování geoprostorových dat byl například příspěvek zástupce společnosti Terén Design, který představil využití aplikace Autodesk Civil 3D pro projektování rekultivace a revitalizace rozsáhlých ploch hnědouhelných velkolomů v severočeské pánvi v prostoru Chabařovic a Tušimic.

Příležitost načerpat nápady pro svou práci

www.geoinformace.cz

akce

Přivezli Evropu do Prahy Celoevropská uživatelská konference Bentley Systems zahájila tradici v Praze Firma Bentley pořádá každoročně již řadu let ve Spojených státech celosvětovou uživatelskou konferenci, která je příležitostí pro uživatele produktů Bentley, manažery těchto organizací a odbor- X Y nou veřejnost, kteří se chtějí seznámit a prohloubit si své znalosti o technologiích Bentley a možnostech jejich využití. Letošní první evropská BE Conference se konala v Praze ve dnech 11. až 15. [ června. Stala se tak novou Z příležitostí pro evropské zákazníky (a nejen pro ně, protože podle slov pořadatelů byl o konferenci zájem i v Asii, odkud do „exotické“ Prahy přijeli mnozí účastníci akce). Konference byla \ ] moderována ve velkém stylu X Hotel Hilton je pro velké akce mezi firmami oblíbený v hotelu Hilton.

FOTO: 1X ARCHIV, 5X BENTLEY SYSTEMS

Již od neděle

Y Greg Bentley, CEO firmy Bentley, přijel do Prahy s celou rodinou Z+\ Jádro uživatelské konference Bentley tvoří pracovní semináře [ Na hotelové terase bylo ideální místo pro diskuzi ] Výměny kontaktů probíhaly i během slavnostního oběda

U Bentley je zvykem, že konference začíná již v neděli, i v Praze se první workshopy konaly již v neděli 11. 6., kde se představily mimojiné i firmy Geodis Brno a VARS Brno. Po úvodním bloku klíčových přednášek probíhal další program souběžně ve 3 blocích: 1. společné přednášky pojednávající o obecných trendech firmy Bentley v jednotlivých oblastech jejího působení, 2. jednání v odborných sekcích, 3. speciální výukové kurzy pro registrované účastníky. Hlavní blok referátů se uskutečnil 12. 6. dopoledne, kdy v kongresovém centru postupně vystoupili vedoucí představitelé firmy a zástupci zodpovědní za jednotlivé obory. Vedoucí marketingu Tony Flynn uvedl procentuální obsazení trhu s jednotlivými produkty v členění podle oborů a to: 37 % zaujímají produkty GIS, 23 % moduly pro stavebnictví, 21 % nadstavby pro státní správu a 17 % aplikace pro automatizaci inženýrských prací (CAD).

lávání a výzkum, 2. využití spolupracujících serverů pro projekční činnost, 3. kooperace s externími ﬁrmami např. Microsoft, Adobe, Google Earth, HP, ESRI, Oracle, SAP atd., 4. inovace licencí a programů školení, 5. využívání globálních zdrojů.

6 zásad podle Camaterose Vedle klíčových řečníků za jednotlivé ﬁremní obory stojí za zmínku referát Styli Camaterose, viceprezidenta ﬁrmy pro GIS, který zdůraznil 6 zásad budování územně vázaných informačních systémů: 1. efektivní sjednocení různorodých vstupních dat, 2. precizní modelování 3D reality a její transformace do 2D, 3. orientace na multidisciplinární projekty, 4. otevřenost systémů, využívání světových standardů, 5. zajištění kvalitních inženýrských výstupů, uspokojení náročných uživatelů, 6. v rámci projektu pokrýt pokud možno potřeby celé organizace.

Greg Bentley v Praze

XM Edition

Generální ředitel společnosti Greg Bentley seznámil přítomné s pěti základními trendy strategie ﬁrmy: 1. komplexní portfolio, vzdě-

Centrálním tématem konference byla bezesporu nová verze MicroStation V8 XM Edition, poprvé ohlášená o měsíc dříve na celo-

www.geoinformace.cz

světové konferenci BE v Charlotte v Severní Karolíně. Inovací je v XM Edition MicroStationu celá řada, uveďme zde pravděpodobně nejdůležitější: možnost elektronicky podepsat výkresy, přístupová práva k projektům lze deﬁnovat v mnoha úrovních. Pokud si zapnete funkci „historie výkresu“, bude se vám zaznamenávat kompletní historie úprav včetně dat a referencí. (Technické detaily a přehled všech výhod najdete na stránkách www.bentley.cz.) Účastníci konference si mohli stahovat MicroStation V8 XM Edition již od pondělí 12. června, kdy byl oﬁciálně zpřístupněn odkaz na stránky. MicroStation V8 XM Edition je v současnosti k dispozici všem členům programu Bentley SELECT. Další informace o produktu MicroStation V8 XM Edition jsou na webové adrese www.bentley.com/cs-cz/Products/ MicroStation.

Slavnostní oběd Ve středu se konal slavnostní oběd při svíčkách ve stylu plenárního zasedání ve všech třech navzájem propojených kongresových halách hotelu. Během oběda měl hlavní slovo Malcom Walter, který ve svém referátu představil rozsáhlou paletu produktů společnosti a diskutoval o jejich využití od jednoduchého nasazení až po rozsáhlé cenově náročné projekty. Dále zdůraznil výhody programu SELECT pro zákazníky a efektivitu zavádění nových technologií do infrastruktury, což vhodně doplnil ukázkami konkrétních projektů z praxe. Oznámen byl rovněž nový vzdělávací program Bentley LEARN, který je určen pro všechny SELECT předplatitele.

Fotbal nebo software? Organizátoři konference byli v těžké situaci, protože se ve stejné době konalo mistrovství světa ve fotbale. Vyřešili to skvěle. Obří plátno, na kterém se promítaly jednotlivé zápasy, spojené se spoustou pití, přitáhlo řadu účastníků. A zbyl čas na povídání si s dalšími uživateli Bentley řešení z celého světa. µ Dalibor Bartoněk, Ústav geodézie Fakulty stavební VUT Brno, redakce GEOinformace | 3/2006

akce

GIS v Innsbrucku 12. geoinformační workshop Evropské komise Workshop se konal 21. až 23. června v rakouském Innsbrucku. Ústředním tématem byly evropské prostorové datové infrastruktury se zvláštním důrazem na směrnici INSPIRE (ESDI: From Inspiration to Implementation). Workshopu předcházelo setkání skupiny expertů INSPIRE a národních reprezentantů jednotlivých členských zemí. Úvodní den pracovního setkání byl zaměřen na prezentaci současného stavu směrnice INSPIRE, jak v rovině politické, tak v oblasti technologické. Prezentovaly se všechny koncepční týmy, zodpovědné za přípravu implementačních pravidel pro metadata, datové speciﬁkace, síťové služby, sdílení dat a služeb a monitorování stavu a průběhu naplňování směrnice. Následná rozsáhlá diskuze probíhala u kulatého stolu. Důraz byl mimo jiné kladen na potřebu dalšího vzdělávání a přípravy nových odborníků. Z několika stran zazněla také nutnost důkladné analýzy požadavků na řešení přeshraničních geodat INSPIRE. V následujících dnech probíhalo jednání paralelně ve dvou sekcích. Jedna byla zaměřena na existující řešení v oblasti prostorových datových infrastruktur od národní po regionální úroveň. Druhá sekce se zabývala převážně technologickými aspekty implementace směrnice a dosavadními zkušenostmi.

před rozsáhlou technologickou harmonizací. Pro zviditelnění a vyšší efektivnost směrnice je důležitá úzká integrace s aktivitami kolem e-governmentu.

Česká republika nechyběla

Detailní program semináře včetně abstraktů příspěvků a sborníku naleznete na www.ec-gis.org/ Workshops/12ec-gis/

Výjimku tvořila první sekce skupiny agentur životního prostředí s názvem Peer (www. peer-initiative.org), která byla výrazně tematicky zaměřená a prezentovala mimo jiné stav a budoucí plány informačních služeb Evropské agentury pro životní prostředí (EEA).

Česká republika byla zastoupena na setkání expertů, kterého se zúčastnil Milan Konečný z Masarykovy univerzity a zástupci CENIA, a rovněž v koncepčních týmech (Štěpán Kafka, ﬁrma Help Service Remote Sensing). Eva Pauknerová ukázala výsledky průzkumu mezi subjekty zapojenými do INSPIRE v ČR. Distribuci geodat na příkladu geoportálu Zeměměřického úřadu předvedl Robert Widz z polské pobočky Intergraphu. Na posterové sekci se prezentovalo Nemoforum, Česká asociace pro geoinformace. Vystaveny byly přeshraniční aktivity CAGI ve spolupráci se saskou agenturou IGN.

Harmonizace a sjednocení Mluvilo se o možnostech různých obchodních modelů/přístupů při zachování základní myšlenky většího sdílení a dostupnosti geodat. V oblasti technologické zaznělo, že pro naplnění základních myšlenek INSPIRE lze využít také open source nástroje. Z hlediska kartograﬁckého poprvé zaznělo volání o vytvoření registrů kartograﬁcké symboliky pro sjednocení vzhledu webových map. V oblasti harmonizace geodat byla dávána přednost využití stávajících datových zdrojů

Různé výklady INSPIRE Příspěvky na semináři prokázaly, že směrnice INSPIRE je v jednotlivých členských státech chápána odlišně a kromě jejího budování odshora existuje řada následování hodných příkladů její tvorby zezdola jednotlivými regionálně či tematicky zaměřenými uživateli. Ani v této oblasti nezůstává Česká republika pozadu a drží krok se zbytkem Evropy. µ podle cestovní zprávy Petra Kubíčka a Jiřího Hiesse pro CAGI

Územní plánování na Bítově U Vranovské přehrady se po roce na tři dny sešli všichni, kdo mají zájem o rozvoj územního plánování. Odborný seminář pořádala Česká asociace pro geoinformace, resp. Jiří Hiess a Drahomíra Zedníčková. Organizátoři rovněž pozvali i zahraniční odborníky. Peter Bartz mluvil o zkušenostech s projektem eTrails.info, který slouží jako plánovací nástroj pro cestování individuálním turistům. Manfred Schrenk představil dva projekty. Prvním z nich byl přes-hraniční prostorový informační systém CROSS-SIS (www.cross-sis.com), do kterého je zapojeno 25 hraničních regionů z 15 zemí Evropy. Následovaly informace o CENTROPE (http://pgo.centropemap.org), který pomá-

GEOinformace | 3/2006

há prosazovat společné zájmy při přeshraničním územním plánování. Uskutečnila se rovněž tradiční soutěž o nejlepší poster. Vidět byly kvalitní práce

Manfred Schrenk z Rakouska právě referuje o přeshraniční spolupráci v rámci projektu CENTROPE

a rozhodování mezi nimi bylo těžké. Přesto s převahou 62 bodů zvítězil „Geoportál ÚP JMK“ od Milana Pachty z Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Na druhém místě se umístil Karlovarský kraj s posterem „Jezero Medard - krajina rovných příležitostí“. Na třetím s 27 body bylo Statutární Město Most a na 4. s 25 body Arch.Design s ÚAP pro ORP Kyjov a Litovel. Během semináře se dostalo na řadu témat, často byl zmiňován nový stavební zákon a jeho vliv na tvorbu digitálních územních podkladů a dokumentace. Všechny příspěvky byly prakticky zaměřené a věřím, že se všichni domů rozjížděli s hlavami plnými podnětů a námětů. µ (red) www.geoinformace.cz

FOTO: ARCHIV REDAKCE, ARCHIV J. HIESSE

Odborný seminář CAGI byl plný podnětů a námětů k diskuzi

akce

FOTO: 3X R. KUTTELWASCHER

Po konferenci ESRI je už jasno

Jack Dangermond předává ocenění Vanesse Lawrence, ředitelce britské Ordnance Survey

Ledový masakr motorovou pilou

Třetí místo za nejlepší kartografickou úpravu putoval do ČR do České geologické služby

Pokud jste neměli někdy úplně jasno v jednotlivých ESRI produktech, jak se jmenují a co který dělá, po letošní konferenci se zdá, že to bude o mnoho jednodušší. Řešení ESRI se jmenuje ArcGIS. Stačí jen zvážit, zdali je pro vaši organizaci vhodné ryze serverové řešení, tedy ArcGIS Server, nebo desktopové, tedy ArcGIS Desktop anebo jejich kombinace. A to je vlastně celé. Většina uživatelů dobře ví, co je ArcGIS Desktop, letošní konference se proto věnovala především ArcGIS Serveru. ESRI jej

představila jako ucelené serverové řešení GIS pro správu a aktualizaci dat, publikaci 2D a 3D map, analýzu a geoprocessing, pro desktop, internetové i mobilní klienty. Velká část hlavního bloku se věnovala ukázkám serverových technologií včetně předvedení ArcGIS Exploreru, očekávaného volného klienta GISových serverových služeb. V hlavním bloku Jack Dangermond předal cenu prezidenta ESRI Vanesse Lawrence, ředitelce britské mapovací agentury Ordnance Survey.

Konference se letos zúčastnilo asi 14 tisíc lidí, z toho českých uživatelů přijelo dokonce 18. Česká geologická služba, která se konference účastní pravidelně, si odvezla i třetí cenu za poster v kategorii „nejlepší kartograﬁcká úprava“. Závěrem konference byla tradičně čtvrteční párty. Tam zaujala slečna, která všem předváděla své umění v zacházení s motorovou pilou. Objektem jejího zájmu byly naštěstí pouze ledové kvádry. µ (rk)

INZERCE

Chcete spravovat 35 000 objektÛ jedin˘m fie‰ením? Se spoleãností GEOS Litomûfiice to v Terezínû dokáÏí Mûsto Terezín s 2 950 obyvateli spravuje v programovém systému MISYS témûfi 3 650 parcel a bezmála 35 000 objektÛ. S vyuÏitím systému MISYS zv˘‰il mûstsk˘ úfiad kvalitu a rychlost sluÏeb poskytovan˘ch obãanÛm. Efektivnûj‰ímu fiízení operací pfii krizov˘ch situacích napomáhá systém MISYS Povodnû. Mezi obce vyuÏívající na‰e sluÏby a systém MISYS patfií napfi.: • Terezín • Travãice • Dûãany • Libû‰ice • Libochovany • Michalovice • Velké Îernoseky • Krabãice Dal‰í informace získáte na www.geos.cz, na emailu: janovsky@geos.cz nebo tel.: 602 403 828.

Tento inzerát získala spoleãnost GEOS Litomûfiice za vítûzství v kategorii »Inzerenti ãasopisÛ GEOinformace a Zemûmûfiiã« bûhem 41. Geodesia rallye âR v okolí Litomûfiic. www.geoinformace.cz

42. Geodesia Rallye probûhne 7. ﬁíjna 2006. Pﬁijeìte si zasoutûÏit i vy. Více na www.geos.cz

GEOinformace | 3/2006

GEOS, geodetické sluÏby, v.o.s. P.O.BOX 149, Nerudova 6, 412 01 Litomûﬁice

kalendáĥ

AKCE DO KONCE ROKU 2006 » 21. – 22. září Setkání uživatelů firmy T-MAPY www.tmapy.cz 26. – 29. září URISA’s 44th Annual Conference & Exposition Vancouver, Kanada www.urisa.org 4. – 6. října » IS pro územní management a správu infrastrukturního majetku Praha www.sitewell.cz 7. října » 42. GEODESIA RALLYE ČR Litoměřice www.geos.cz

» 1. – 2. listopadu 15. konference uživatelů GIS ESRI a Leica Geosystems v ČR Praha www.arcdata.cz » 1. – 2. listopadu 12. ročník setkání uživatelů produktů a služeb společností GEPRO a ATLAS Olomouc www.gepro.cz 14. listopadu GIS vo vodnom hospodárstvu Bratislava www.sagi.sk 15. listopadu GIS Day 2006 celosvětově www.gisday.com

LEDEN ÚNOR BŘEZEN 2007 » 28. – 31. ledna 2007 GIS Ostrava... 2007 gis.vsb.cz

DUBEN KVĚTEN ČERVEN 2007 » 2. – 3. dubna 2007 ISSS 2007 Hradec Králové www.isss.cz

1. – 2. března 2007 INTERGEO EAST Sofie, Bulharsko www.intergeo-east.com

Pořádáte akci (konferenci, seminář, setkání, sportovní turnaj) a chcete, aby o tom věděli ti, které chcete pozvat? Napište nám. V kalendáři se vaše akce objeví již v dalším čísle. Na webu geoinformace.cz se pozvánka objeví téměř okamžitě poté, co nám od vás přijde e-mail. Naše adresa je redakce@geoinformace.cz

8. – 12. října INTERGEO 2006 + 23. světový kongres FIG Mnichov, Německo www.intergeo.de » 23. – 27. října INVEX + Digitex 2006 Brno www.invex.cz » 30. října Digitální technické mapy měst Novotného lávka, Praha www.csvts.cz/csgk

» 21. listopadu Intergraph GeoForum 2006 Praha www.intergraph.cz 28. listopadu – 1. prosince Autodesk University 2006 Las Vegas, USA www.autodeskevents.com

» Oranžovou hvězdičkou

jsou označené tuzemské akce.

Pište stručně a strukturovaně: Do e-mailu napište, co a kde budete pořádat, kdo to bude pořádat, kdy se akce bude konat. A připište, kde se zájemci dozvědí další informace.

Kompletní seznam konferencí, workshopů a seminářů je vám vždy on-line k dispozici na www.geoinformace.cz

GIS... Ostrava 2007 – 14. roþník mezinárodního sympozia se bude konat ve dnech 28. – 31. ledna 2007 v porubském areálu VŠB - TU Ostrava Program a další informace najdete na http://gis.vsb.cz 58

GEOinformace | 3/2006

www.geoinformace.cz

Vy ještě váháte? Přečtěte si 8 důvodů, proč si předplatit GEOinformace a jestli souhlasíte, tak neváhejte...

zprávy a zajímavosti z domova i ze světa

reportáže z konferencí a seminářů

informace z firem a jejich novinky

Kompendium geoinformatiky zdarma

rozhovory se zajímavými lidmi o zajímavých tématech

výroční CD-ROM předplatitelům zdarma

doručení časopisu až k vám do kanceláře nebo domů

analýzy, přehledy trhu, porovnání, recenze

nepřijdete o žádné číslo časopisu

Předplatné se vám vyplatí! Ročně jen za 356 Kč, studenti za 178 Kč* Jak objednat? x @

¬ }

na webu www.geoinformace.cz najdete formulář na předplatné e-mailem: redakce@geoinformace.cz telefonicky: 251 565 572, 603 787 118 faxem: 251 565 572 poštou: Klaudian Praha, s.r.o. Ostrovského 3, 150 00 Praha 5 Na základě objednávky vám zašleme zálohovou fakturu na uhrazení předplatného. * Od studentů požadujeme potvrzení o studiu. Informace o předplatném pro čtenáře ze Slovenské republiky naleznete na našem webu www.GEOinformace.cz