HRAD ROŽNOV A JEHO NÁLEZ POZDNĚ GOTICKÝCH A RANĚ RENESANČNÍCH KACHLŮ Soubor gotických a renesančních kachlů z hradu Rožnova je rozsáhlý, a zároveň bohatý na motivy, ale i přesto širší veřejnosti téměř neznámý. Pravdou je, že málokterý obyvatel Rožnova pod Radhoštěm ví, že nad městem stával významný gotický hrad valašské oblasti, v jehož sutinách se našly exponáty, natož pak nádherná kolekce pozdně gotických a raně renesančních kachlů. Příčinou může být i fakt, že exponáty, až na pár kusů ve stálých expozicích, nejsou nikde vystaveny a zůstávají uloženy v depozitářích veřejných muzeí.1 HISTORIE VZNIKU HRADU A MĚSTEČKA ROŽNOVA Samotný hrad bychom na svém místě již nenašli. Zůstala po něm zřícenina nacházející se na kopci jménem Hradisko jihozápadně od města Rožnova pod Radhoštěm. Pro hrad bylo vybráno dominantní místo na levém břehu Rožnovské Bečvy ve výšce 522 m n. m. Ze severu, západu i východu je chráněno příkrými svahy, a tak přístupno pouze ze strany jižní, kde na jihozápadě stojí bývalý panský dvůr. O skutečnostech a letopočtu vzniku hradu a přilehlého městečka Rožnova se vedou spekulace. Jedna z prvních zmínek podává informaci o založení vsi Rosenowe roku 1267 biskupem Brunem ze Schauenburku, který následně pro jeho potřebu nechal postavit na úpatí vsi hrad. Je tak patrno z jeho listiny z 29. listopadu 1267, jež měla sloužit jako poslední vůle, kdyby se nevrátil z plánované křížové výpravy do Pobaltí: „Na třetí straně pak Rozenowe
Obr. 1: Půdorys lokality, reprofoto: Dalibor Janiš, Hrad a město Rožnov v časech středověku, Rožnov pod Radhoštěm 2011, s. 49.
a Grabowe, které patří odedávna k území našeho kostela, ale jsou to vsi námi vysazené.“2 Daného názoru se držela v pozdějších letech řada historiků.3 Tvrzení ◆5◆
vyvrátil až Tomáš Baletka, který poukázal na to, že název „Rosenowe“ zmíněný v závěti není totožný s Rožnovem. Ve starších pramenech4 se „Grabowe“
