Home and family by Táňa Kantor

DOMOV A RODINA Kapitola 1 - analytická část Diplomová práce Vysoké učení technické v Brně Táňa Kantor I 2018/2019 Vedoucí práce: Ing. arch Jan Mléčka, Ph.D.

„Oženit se, založit rodinu, přijmout všechny děti, jež přijdou, zachovat je na tomto nejistém světě, a dokonce, bude-li to možné, je trochu vést, to je podle mého přesvědčení nejzazší meta, jíž může člověk dosáhnout“ Franz Kafka

ABSTRAKT Člověk je prakticky celý svůj život spjat s rodinou. Jeho život zde začíná, nabývá neskutečných barev a možností, a také zde končí. Rodina je zřejmě základní institucí, která člověka formuje, učí ho základním dovednostem, přináší pocit bezpečí, naplňuje ho láskou a připravuje na cestu k samostatnosti. Jak disfunkční rodina dokáže ovlivnit vývoj dítěte a kde mohou tyto ohrožené děti najít útočiště? Pokud je rodina základem nás samých, kdo je vzorem či idolem těchto dětí? Jsou zařízení ústavní výchovy skutečným domovem? Systém péče o ohrožené děti se v průběhu času měnil a s ním i zařízení, která byla a jsou určena pro ohrožené děti. Dnes se objevuje silná závislost na sociálních pracovnících a hrozba syndromem tzv. ústavní závislosti. Dokáže architektura bojovat proti těmto problémům? Jaký vliv by mělo snížení počtu dětí v zařízeních pro institucionální výchovu a jak by na tyto následky reagovala architektura? Co přijde, když budou tyto budovy téměř prázdné? Je vůbec nutné tato zařízení budovat? Možná je na čase přemýšlet jiným způsobem, kdy by tato architektura mohla být novým začátkem. Cílem práce je efektivní a variabilní řešení zařízení pro výkon institucionální výchovy, které hledá vztah mezi rodinným prostředím, specifickými potřebami dětí či také nutnými požadavky na architekturu, které jsou důležité při vnímání prostoru, ve kterém děti vyrůstají. Dokáže architektura pomáhat v rozvoji osobnosti lidí a rozšířit sociální interakci, která by mohla být účinným nástrojem při lepším začlenění ohrožených dětí? Práce se také věnuje vztahu mezi ústavní výchovou a náhradní výchovnou péčí, které by měly být vnímány jako jeden celek, a ne jako dva samostatné izolované “tábory”.

My, kteří jsme vyrůstali v běžné rodině, častokrát zapomínáme na to, co za privilegia se nám dostalo. Mít rodinu, na kterou se můžeme vždy spolehnout. Mít kolem sebe lidi, kteří v nás budují důvěru ve svět, ale především v nás samotné. Mít možnost se seberozvíjet, rozhodovat se na základě svých názorů a vyhodnocovat situace. Studovat a dělat to, co nás baví. Hodnota rodiny je nevyčíslitelná. Přináší s sebou to pozitivní i to negativní. Ale především nám dává pocit bezpečí, naděje a porozumění. Važme si toho, kde jsme celý svůj život vyrůstali. Važme si toho, že jsme měli domov a rodiče, kteří nás vychovali.

Ne všichni z nás mají takové štěstí, aby mohli říct: Vyrůstal/a jsem doma. Děti, které musely své rodiny opustit, aby jim nebylo ublíženo. Děti, které se musely vzdát domova, který je pro ně tím nejcennějším. Děti vyrůstající mimo domov jsou v dnešní době velkým tématem. Jejich počet se nedaří snižovat, a přitom se stále před tímto problémem zavírají oči. Sejde z očí, sejde z mysli, říká se. A přitom se jedná o bytosti, které se nijak neliší od ostatních. I my jsme kdysi bývali stejnými dětmi jako jsou oni. Bez rozdílu.

V Česku přibývá dětí, které vyrůstají mimo svou vlastní rodinu. Za posledních deset let se více než zdvojnásobil počet chlapců a děvčat, o které se starají pěstouni. V ústavní péči se přitom počty dětí snižují jen minimálně. Nejde pouze o vytvoření nového systému péče o ohrožené děti, ale i o efektivní poskytnutí rodinného prostředí dětem, které nemohou vyrůstat ve své rodině. Naplnění individuálních potřeb dítěte nemůže být docíleno ve velkých ústavních zařízeních. Je potřeba změnit charakter zařízení a celou jejich filozofii. Mít domov a rodinu.

„Nevím třeba vůbec, jak se bavit o sexu, drogách nebo i o alkoholu. Když o něčem z toho začnu, tak se se mnou v domově nikdo bavit nechce. Myslím ale, že v rodině to bývá spíš normální. Pamatuju si, že moje starší ségra s mámou o takových věcech mluvila. Já se tenkrát ještě dost styděla.“ „Když jsem byl mladší, vycházky byly pro mne tabu. Neměl jsem kam chodit, neměl jsem kamarády. Když jsem si pár kamarádů našel a chtěl jsem jít na vycházku, tak jsem dostal zákaz, protože jsem dostal pětku z matematiky, která mi opravdu nešla.“ „Pamatuji si, jak každým rokem za mnou jezdívala sociálka a vždy mi pokládala tu samou otázku: „Jak se máš?“ a nadále pak ještě rozvinula své dotazy o další otázky typu: Co škola? Máš nějaké zájmy? Odpověděl jsem jí obyčejnou frází: Dobře.“

KDYSI A TEÄ&#x17D;

1 ANALÝZA PÉČE O OHROŽENÉ DĚTI Problematika opuštěných, odložených či osiřelých dětí prostupuje skrz celé lidské dějiny. Dá se říct, že jednotlivé země k ní přistupovaly zcela odlišně. Zařízení, která byla pro tyto děti vyhrazována a nebo budována, měla různé podoby a někdy i nepopsatelné podmínky pro život. Důvodem bylo také samotné vnímání dítěte a jeho význam ve společnosti.

A / HISTORICKÝ VÝVOJ PÉČE O OHROŽENÉ DĚTI V EVROPĚ A U NÁS B / SOUČASNÝ SYSTÉM PÉČE O OHROŽENÉ DĚTI V ČR

C / ANALÝZA DĚTSKÝCH DOMOVŮ V ČR

1A HISTORICKÝ VÝVOJ PÉČE O OHROŽENÉ DĚTI V EVROPĚ A U NÁS STAROVĚK - 3500 PŘ.N.L. - 6/7. STOLETÍ N.L. STŘEDOVĚK- 6. STOLETÍ - 15/16. STOLETÍ NOVOVĚK- 15/16. STOLETÍ - 19. STOLETÍ NOVOVĚK - 20. STOLETÍ - SOUČASNOST HISTORICKÁ „LINIE“ DĚTSKÝCH DOMOVŮ U NÁS

STAROVĚK I 3500 př.n.l. - 6/7.století n.l.

Období starověku je spojováno s usmrcením, případným odložením všech „přespočetných“ nebo nechtěných dětí. Pokud je někdo našel a vychoval, mohl je prohlásit za své potomky nebo se z nich stali otroci. Děti byly usmrcovány ze msty, ze strachu o mocenské postavení, ze žárlivosti, ze studu nebo z obavy o ztrátu vlastní identity před společností. Objevují se i první znaky adopce - zákon ve starém Římě stanovoval, že vztah mezi osvojencem a jeho osvojiteli byl na stejné úrovni jako rodič a dítě (adopce se odehrávala ve vyšších společenských kruzích). Příkladem mohou být samotní bratři Romulus a Remus, kteří byli vhozeni do řeky Tibery. Dvojčata byla vychována pastýřem a jeho manželkou, kteří je pojali za své syny atd. „Na počátku vzniku zařízení pro ústavní výchovu v hluboké minulosti stálo náboženství a altruismus. Péče o odložené děti začala ve 4. století, kde byl v Cařihradě zřízený útulek pro opuštěné děti. První nalezinec byl založen v Miláně roku 787. Péče o odložené děti či sirotky byla prováděná formou útulku a azylu, specifičnost zařízení se začala rozvíjet na konci středověku.“

Historický vývoj systému péče o ohrožené děti

Romulus a Remus The Capitoline Wolf

EVROPA STŘEDOVĚK I 6. – 15./16. století

18 Církev začala zakládat nalezince a útulky pro hendikepované lidi a děti bez rodin. První útulek pro opuštěnou mládež byl patrně zřízen v Konstantinopoli již roku 335. V Miláně byl první nalezinec zřízen na popud biskupa Dattea roku 787. Postupně pak byly zřizovány další, zejména v Itálii a Francii. Nejznámější nalezinec byl v Římě, založený roku 1198 papežem Inocencem III. Tento ústav se stal na dlouhá staletí základem a vzorem péče o opuštěné a odložené děti (včetně možnosti anonymního odkládání dětí do jakéhosi otáčela – torna u vchodu do každého ústavu). Zakladatelé nalezinců v této době byli většinou vedeni ušlechtilou snahou zachránit dítě od smrti, pokoutního obchodu, zneužívání či mrzačení za účelem žebroty. Nalezince byly trvalou a vydatnou zásobárnou dětí pro adopci a později i pro pěstounskou péči. Křesťanství vneslo do postoje k dětem zásadní obrat. Matoušek (1999) upozorňuje, že teprve první církevní koncily odsuzují odkládání dětí jako vraždu a dovolávají se pro ně milosrdenství. Snaha uvést tuto zásadu, založenou na ideálu křesťanské lásky k bližnímu, do společenské praxe trvá celá staletí.

OSPEDALE DEGLI INNOCENTI Florencie, Itálie, 1419

Ospedale degli Innocenti nebo-li Nalezinec neviňátek je jedním z prvních nalezinců v Evropě. Samotný název byl inspirován biblickým příběhem o zabíjení neviňátek. Instituce byla vybudována v rámci rozsáhlého komplexu lázní, které se tehdy stavěly ve Florencii. Mělo prý jít o zlepšení kvalita života obyvatel, ale taky zlepšení statusu sociální a zdravotní péče. Tato renesanční stavba byla postavena známým architektem tohoto architektonického stylu - Filippem Brunelleschim. Ten vypracoval půdorys stavby. jehož centrální část tvoří osmiúhelníkové nádvoří. Brunelleschi se nechal hodně inspirovat tehdejší architekturou špitálů, a tak vytvořil podloubí na průčelí. V ústavech se od počátku svého založení objevovaly mnohé problémy jako byla vysoká úmrtnost dětí (v nalezinci ve Florencii na počátku 17. století byla úmrtnost až 97 %) a financování ústavů, které bylo kryto zejména z milodarů a dobročinných akcí. Podle tradice v péči o děti, nabízí všechno pod jednou střechou: dvoje jeslí, jednu školku, tři rodinné domky určené pro svěřené děti a matky v nouzi a pobočky Unicefu. Kromě toho, zákonem 451/97 se institut stal Národním centrem dokumentace a analýzy dětí a dorostu, národním a evropským úřadem pro zvyšování péče a ochranu dětských práv.

Ospedale degli Innocenti pohled na budovu

ČESKÁ REPUBLIKA STŘEDOVĚK I 6. – 15./16. století

20 Pokud bychom měli hledat přesnou dobu, kdy se v český zemích začla rozvíjet náhradní péče a ústavní výchova, tak je to nejspíš období po třicetileté válce (tedy po roce 1618-1648). Tato válka měla neblahý vliv na zvýšení počtu sirotků. V době před třicetiletou válkou se v Praze sdružují do italské kongregace tzv. Vlaši. Jejich myšlenky o pomoci ostatním se naplnily, když v roce 1602 byl koupen dům ve Vlašské ulici pod Jánským vrškem. Tento dům byl zbourán a na jeho místě byl vybudován špitál. Aby se mohl špitál rozrůstat, tak bylo Vlachům povoleno vykupovat další okolní nemovitosti. A tak vznikl rozsáhlý komplex Vlašského špitálu. Nejednalo se pouze o sirotčinec, ale i zdravotní zařízení, které v sobě mělo několik funkcí. Ve sklepu špitálu se vařilo pivo, dokonce se zde nacházela i přádelní škola. V posledním čtvrtstoletí před svým zrušením v roce 1789 patřil špitál k nejbohatším a nejvýznamnějším ústavům svého druhu v Čechách Vlašský špitál, zpočátku jen nemocnice a útulek pro chudé, fungoval velmi brzy jako nalezinec a sirotčinec.

Vlašský špitál pohled ze dvora

EVROPA

NOVOVĚK I 15./16.století - 1/2 19.století

V období novověku se prosazuje kvalitativně nový princip v péči o sociálně hendikepované lidi tzv. domovské právo. Obce se, vedle církve, staly od 16. století dalšími zřizovateli „ústavů“ pro lidi bez rodinného zázemí a základních prostředků k udržení života. OSVÍCENSTVÍ - nalezince jsou nutnou potřebou. Nejznámější osobností 18.století se stal J. H. Pestalozzi, který se zasloužil o zásadní změny v systému péče o opuštěné děti. Odmítl dosavadní systém péče ve velkých ústavech, zdůraznil význam rodinné výchovy a nutnost svěřovat opuštěné děti do náhradních rodin PREROMANTISMUS A ROMANTISMUS - nový příliv citovosti. Na jedné straně představuje rodina místo citové intimity a bezpečí, na druhé straně přitahuje básníky a romanopisce tajemství nemanželského dítěte, osvojeného vlastním otcem nebo cizí rodinou. Ozývají se hlasy burcující veřejnost k pomoci opuštěným dětem, a to ve jménu národního cítění a vlastenectví 19.STOLETÍ - v průběhu 19.století dochází ke zlepšování hygienických podmínek v zařízeních, což má i za následek snížení úmrtnosti dětí v nalezincích, sirotčincích apod.

L‘HÔPITAL DES ENFANTS-TROUVÉS Paříž, Francie, 1670

Kdysi v dávných dobách ve Francii byla opuštěnost dětí reálným faktem každodenního života. Svatý Vincent-de-Paul se vydal do Paříže kolem roku 1630, aby pomohl těmto nešťastníkům. Během několika let položil základy institucím, které se věnovaly opuštěných dětem. Práce Svatého Vincenta de Paula byla uznána v roce 1670 královským výnosem, který založil l‘Hôpital des Enfants-Trouvés (Nemocnice pro děti). Během prvních let byly opuštěné děti a starší děti shromážděny do několika stávajících domů roztroušených po celém městě. Kolem roku 1748 byla v blízkosti katedrály Notre Dame založena budova, která byla věnována péči nalezeným dětem a navštěvovali ji pravidelně lékaři a chirurgové.Starší děti byly ubytovány v zařízeních Enfants-Rouges, Enfants-Bleus a v domě St. Antoine na jiných místech ve městě. I přes tato úsilí byla úmrtnost v domovech obrovská a odhaduje se, že pouze 10% opuštěných dětí dosáhlo věku 5 let.

ČESKÁ REPUBLIKA NOVOVĚK I 15./16. století - 1/2 19.století

Za vlády Josefa II dochází k reformě zdravotnictví a v roce 1789 dochází ke zrušení špitálu a sirotčince Vlašský špitál. Císař stanovil jednotné zásady pro vybudování centrálních zemských zdravotních ústavů v monarchii. V 18. století se tedy pod vlivem osvícenství setkáváme poprvé se specializovanou ústavní výchovou (velké špitály, církevní i vládní zařízení), 1/2 19. století Jednou z forem péče o opuštěné děti byla pěstounská péče. Zatímco historie adopce má své kořeny ve snaze řešit problém odložených a nežádoucích dětí, za předchůdce placené pěstounské péče lze považovat instituci kojných. Co se týče ústavní výchovy, tak zde spatřujeme nárůst počtu a zároveň specializaci ústavních zařízení. Se smrtí Josefa II reformy ustály, finanční prostředky státu se zaměřovaly pouze na válečné konflikty a proto nedocházelo k budování nových ústavů a to i z toho důvodu, že se počet ústavů vzniklých za Josefa II považoval za dostačující. V roce 1868 byl vydán v Čechách zemský chudinský zákon č. 59, který měl zajišťovat právo na veřejnou pomoc a péči potřebným osobám bez ohledu na věk.

ZAOPATŘOVACÍ ÚSTAV V JAVORNÍKU Javorník, Česká republika, 1898

Také Javorník měl svůj sociální ústav už v poměrně dávné minulosti. Je připomínán v roce 1555, týkala se ho ustanovení v závěti faráře Valentina Brüntzela. Ten ustanovil nadaci, z jejíž výtěžků měl být špitál provozován. Špitál se nacházel v Javorníku – vsi, tedy někde kolem dnešního hřbitovního kostela sv. Kříže, kde se tehdy nacházelo i tehdejší fojtství. V nejstarších dobách zde bylo ubytováno 6 lidí, kteří se živili almužnami a drobnou rukodělnou prací. V roce 1851 zakoupil vratislavský biskup Melchior von Diepenbrock měšťanský dům čp. 144, jehož budovy ve dvoře sloužily jako ubytování. Ty nechal farář Filip Ditrich zařídit jako špitál. U vstupu do něj, z Nádražní ulice, nechalo vystavět městské představenstvo v roce 1898 na paměť padesátiletého panování císaře Františka Josefa I. nový městský zaopatřovací ústav, který sloužil i jako chudobinec pro nemajetné občany Javorníku.

EVROPA NOVOVĚK I 2/2 19.století - 20.století

Druhá polovina 19.století je spojena s počátkem vědeckého zkoumání otázky psychické a citové deprivace, do kterého se zapojili významní pediatři, psychologové a lékaři. Zejména praktické studie, na nichž se pracovalo v průběhu celého 20. století, pak prokázaly neblahý vliv života v ústavu na osobnost dítěte a daly podnět k předefinování péče o nezaopatřené děti. Příkladem mohou být nově vzniklé postupy práce s ohroženou rodinou a dítětem v zahraniční. Mezi dva základní principy patří: systém ochrany dítěte, kdy je dítě považováno za nezávislou entitu s právy na ochranu, také před jeho vlastními rodiči. Intervence jsou zaměřeny na vztah mezi dítětem a jeho rodiči, orientují se na nápravu problémů v rodičovství. Systém spoléhá na expertní, profesionální pracovníky v systému, především na sociální pracovníky. Druhý principem je tzv. Systém podpory. Ten využívá intervence zaměřené na celou rodinu. Klade důraz na to, aby rodiny vstupovaly do systému služeb dobrovolně a nemusely tak svou situaci řešit soudní cestou. Ve Francii a Belgii se zdůrazňuje prevence umísťování dětí mimo rodinu pomocí včasné, někdy i dlouhodobé sociální intervence, podpory rodiny a jejího doprovázení.

ALTERNATIVA DĚTSKÉHO DOMVA Švédsko

Příkladem nové koncepe zařízení pro ohrožené děti může být např. tento „dětský domov“ ve Švédsku. V této jedné ze skandinávských zemí funguje systém péče o ohrožené děti zcela jinak. A tomu odpovídají i zařízení, do kterých jsou děti umis‘továny. Jedná se o dětský domv, který se řadí svou kaapcitou mezi jedny z největších. A přitom je jeho kapacita pouhých 24 míst. 16 míst je rozděleno do dvou přízemních domečků, kteér slouží pro děti bez rodičů. Zbývajících 8 míst je v posledním rodinném domě, který je patří čtyřem mladým matkám a jejich potomkům. Matkám, které nedávno prohrály svůj souboj s drogami či alkoholem a vlastní mateřství nezvládají vlastními silami. Nejedná se tedy o klasický dětský domv, ale jde spíš o přechodný domov, kde se pracuje na tom, aby se dítě dostalo co nejdřív ( max. doba pobytu je 1 rok) k náhradní rodině.

ČESKÁ REPUBLIKA NOVOVĚK I 2/2 19.století - 20.století

V období těsně před válkou a po první světové válce se ujaly péče o tuto kategorii dětí Okresní péče o mládež. Vznikaly postupně od roku 1908 jako dobrovolné spolky a byly v roce 1921 reorganizovány jako instituce poloveřejné. Okresní péče o mládež začaly postupně a soustavně budovat síť okresních dětských domovů na pokrokovější základně, než byly staré sirotčince, což měl vyjadřovat také nový název - dětské domovy. Do roku 1948, kdy činnost okresních péčí o mládež zanikla, byly vybudovány okresní dětské domovy ve velké většině okresů. Tak například na Moravě bylo v roce 1921 jen 12 okresních dětských domovů, v roce 1926 již 31. Za dalších deset let vzrostl tento počet na 60 a v roce 1946 byl v bývalých 83 soudních okresech moravských celkem 70 okresních dětských domovů. Dětské domovy v tomto období byly budovány jako malé ústavy rodinného typu pro 15-25 dětí. Život v nich v podstatě odpovídal situaci velké rodiny.

Okresní péče o mládež sehrála v historii vzniku dětských domovů na území České republiky obrovskou roli. Díky ní se poprvé prolomilo tabu ohledně ohrožených či osiřelých dětí.

„Dětské domovy byly pouze přechodnými zařízeními v naléhavých případech. Zde se měly ohrožené děti především tělesně a duševně zotavit a osvojit si chybějící základní hygienické návyky. Status přechodného zařízení byl dětským domovům přiřazen především proto, že si pracovníci v této oblasti uvědomovali, že nejvhodnějším prostředím pro zdravý vývoj dítěte není ústav na způsob sirotčince, ale náhradní rodinné prostředí. Po krátkodobém pobytu dětí v dětském domově a vyřízení soudních formalit bylo možné buď vrátit dítě zpět do rodiny, v níž se mezitím urovnala a zlepšila situace, nebo nalézt pro dítě novou pěstounskou či adoptivní rodinu. V nejhorším případě bylo dítě předáno zpět do ústavu. Kapacita dětského domova nesměla překročit 20 míst, aby si ústav zachoval rodinný charakter.“

OTTŮV NAUČNÝ SLOVNÍ HESLO OPATROVNA

“Opatrovna jest ústav pro dítky školou ješt nepovinné (od 3-6 let), jež zde zůstávají od rá do večera pod dozorem pěstounek, přiměřen zaměstnávající hrami, zpěvem, vypravováním a A jsouce zde i stravovány. Opatrovny určeny obzvláště pro dítky chudých rodičů, kteří při s zaneprázdnění nemohou dítky stále míti na oč

OPATROVNA NA HRÁDKU Vznik opatrovny Na Hrádku 8. října 1832 po ukončení stavebních úprav v nově adaptované budově, v jejímž 1. patře byla triviální škola pro 600 dětí a přízemí bylo vyhrazeno opatrovně pro 300 dětí. Jedná se o zcela první opatrovnu zřízenou v Praze.

1832

19.století

Ve škole působil známý vychovatel a učitel Josef Vladimír Svoboda, jemuž nešlo pouze o výchovu k práci a poslušnosti, ale i zapojování dětí do světa přírody, estetiky, vzdělání. „Opatrovna se měla se stát vzorem, podle které budou zřizovány 30 další české opatrovny, a zároveň místem, kde se kandidáti učitelství budou soustavně připravovat na práci s nejmenšími.“

1871

SIROTČINEC V JESENÍKU Ženský dobročinný spolek se zaslo prvního sirotčince v obci Jeseník. B knězem, ale podporovalo jej mnoho onoho spolku. Působnost spolku by že vybudovali v Jeseníku i první nem funguje dodnes.

„Sirotčinec spravovaly sestry borom přestal vyhovovat i po hygienické s spolek hledal nové prostory a ko sousedství jednopatrový dům čp. 291 Alexandr Nitsche adaptoval. Nový s otevřen 17. 8. 1912 a původní dům fondem předán nemocnici.“

ÍK

tě rána ně se a pod. jsou svém čích.“

ZAOPATŘOVACÍ ÚSTAV/CHUDOBINEC V JAVORNÍKU Vratislavský biskup Melchior von Diepenbrock se v roce 1851 rozhodl koupit měšťanský dům čp. 144 na Puškinově ulici v Javorníku. Uvnitř dvora se nacházely byty a směrem do ulice byl umístěn špitál. V roce 1898 se představenstvo města rozhodlo pro vybudování zaopatřovacího ústavu, který zároveň fungoval jako chudobinec. „Sociálním účelům dodnes slouží někdejší sirotčinec. Dnes zde sídlí charitní centrum, ale kdysi zde boromejky pečovaly o sirotky z celého javornického panství.“

1898

oužil o vznik Byl spravován o členek právě yla tak velká, mocnici, která

mejky, ale brzy stránce. Proto oupil hned v 1, který stavitel sirotčinec byl m byl sirotčím

1908

1911

20.století

vznik dobrovolných institucí (později poloveřejné) Okresní péče o mládež

1888

ÚTULEK SV.JOSEFA V ČERVENÉM KOSTELCI Domov sv. Josefa vznikl jako páté středisko Oblastní charity Červený Kostelec v krásném areálu bývalého jezuitského kláštera v těsném sousedství Kuksu. Domov sloužil od šedesátých let do roku 2000 jako Domov důchodců.

ZVLÁŠTNÍ INTERNÁTNÍ ŠKOLA Tento dětský domov stojí ve městě Dubá-Deštná dodnes. V roce 1930 byl vybudován pro účely vranovské zotavovny, kterou v roce 1954 nahradil stávající dětský domov. V roce 1945 sloužil tento objekt jako škola okresního výboru.

DĚTS Na m dvůr, Ovčíh vybud fungo

„V roce 1982 zde byl zřízen dětský domov s internátní školou a v současné době je objekt využíván jako dětský domov s kapacitou 40 dětí a 5 rodinných skupin.“

„V ma Notre opatro

20.století

1930

1945

DĚTSKÝ DOMOV HODONÍN V období těsně před válkou a po první světové válce se ujala péče o ohrožené děti tzv. okresní péče o mládež. Vznikaly postupně od roku 1908 jako dobrovolné spolky a byly v roce 1921 reorganizovány jako instituce poloveřejné. tyto spolky budovaly nová zařízení, která díky svým lepším podmínkám pro děti začly používat nové označení „Dětský domov“. „Koncem roku 1931 byla postavena samostatná budova Okresního dětského domova. Kapacita domova byla 30 míst a o děti se staralo 14 pracovnic, z toho 6 kvalifikovaných vychovatelek, které zde měly nepřetržitou službu.“

DĚTSKÝ DOMOV KAŠPERSKÉ HORY V období 2.světové války zde byla německá š války sloužila budova jako ubytovna pro r Němců. Když válka skončila, objekt slou americké armády, později jako škola SNB a muzeum. Až v roce 1956 se na základě rozho zřizuje dětský domov.

„Do dětského domova v Kašperských Horách převezeno 61 dětí ze zrušeného dětského dom 14 dětí ze záchytného domova v Trpistec vzdálených obcí Šumavy, které by jinak vzhled bydlišť nemohly navštěvovat školu.“

SKÁ OPATROVNA MARIÁNSKÉ LÁZNĚ místě dnešního dětského domova kdysi stál starý Ovčí který v roce 1909 vyhořel. Pozemky později od majitele ho dvora odkoupil premonstrátský klášter Teplá a došlo k dování mateřské školy. V roce 1912 byla škola otevřena a ovala zde až do roku 1945.

“ zestátnění“ péče o děti zručení samostatnosti územních orgánů + charitativní péče

ateřské školce jako majitelky zůstávají školské sestry von e Dame. Po roce 1945 byla budova uváděna jako „Dětská ovna“, později se stal majitelem Západočeský KNV.“

1949

33 1956

škola. Po skončení rodiny uprchlých užil jako kasárna a nebo také jako odnutí KNV v Plzni

h bylo v září 1956 mova v Běhařově, ch a 11 dětí ze dem k vzdálenosti

2004 DĚTSKÝ DOMOV FRÝDEK-MÍSTEK Historie dětského domova ve Frýdku-Místku Na Hrázi se datuje už k roku 1955, kdy se do Brušperku přestěhoval záchytný dětský domov z Bohumína. V roce 1966 vzniká nová koncepce fungování dětských domovů. Snižoval se počet dětí v tomto dětském domově a zlepšovaly se podmínky. V červenci roku 2004 se zařízení z Brušperku přestěhovalo do zrekonstruované budovy ve Frýdku-Místku Na Hrázi, jehož kapacita je v současné době 56 míst.

„Po druhé světové válce se systém náhradní výchovné péče radikálně změnil. V roce 1949 byl zrušen status nalezinců (přejmenovaných na Ústavy péče o dítě) a jim příbuzných zařízení. Došlo ke zrušení Zemského ústředí péče o mládež a Okresních komisí péče o mládež. Veškerá péče o ohrožené děti přešla do pravomoci státních orgánů – ministerstev – a sociálních odborů při okresních národních výborech.“

V době nástupu socialismu a později komunismu došlo k radikální změně péče o ohrožené děti. určité nedostatky pěstounské péče, které byly kritizovány, byly důvodem k jejímu totální zrušení, bez ohledu na některé důležité výhody, které nabízely možnosti pro čím dál tím lepší vývoj. Dochází k aplikaci sovětského systému péče o ohrožené děti - umístění co největšího počtu dětí do jednoho zařízení, umístěných v opuštěných lokalitách měst, většinou v historických objektech. „O tyto vědomosti se naše péče o opuštěné děti za 1. republiky opírala. Politická orientace naší společnosti po roce 1948 však zamezila dalšímu rozvoji systému péče o opuštěné děti, který měl všechny předpoklady rozvíjet se podobným směrem, kterým se vydaly vyspělé evropské sociální systémy.“

Z historického přehledu vyplývá hned několik bodů. Pokud uvažujeme nad systémem péče o ohrožené děti a jeho změně, nenabízí se pouze inspirace zahraničními zeměmi, ale i inspirace na území České republiky v použití dobře ověřených metod v době před a po druhé světové válce.

1B SOUČASNÝ SYSTÉM PÉČE O OHROŽENÉ DĚTI V ČESKÉ REPUBLICE LEGISLATIVNÍ NASTAVENÍ SOUČASNÉHO SYSTÉMU ÚSTAVNÍ VÝCHOVA x NÁHRADNÍ RODINNÁ PÉČE ZÁVĚR

RESORTY, KTERÉ ZAJIŠTUJÍ V ČR PÉČI O OHROŽENÉ DĚTI

A OBECNÍ ÚŘADY OBCÍ S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ

ÚŘAD PRÁCE ČR krajské pobočky MINISTERSTVO MLÁDEŽE, ŠKOLSTVÍ A TĚLOVÝCHOVY 38

MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ

D ÚŘAD PRO MEZINÁRODNĚPRÁVNÍ OCHRANU DĚTÍ

MINISTERSTVO VNITRA

A - OBECNÍ ÚŘADY OBCÍ S ROZŠÍŘENOU P. II.

B OBECNÍ ÚŘADY A ÚJEZDNÍ ÚŘADY MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI

• obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen poskytnout rodiči pomoc při umístění dítěte do zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc • pomoc obecního úřadu obce s rozšířenou působností spočívá především v uspořádání situace v rodině, které by umožnily návrat dítěte do rodiny • v rámci poradenské činnosti pořádá přednášky a kurzy zaměřené na řešení výchovných, sociálních a jiných problémů souvisejících s péčí o dítě a jeho výchovou

B - OBECNÍ ÚŘADY A ÚJEZDNÍ ÚŘADY • obecní úřad vyhledává děti, na která se zaměřuje sociálně-právní ochrana dětí. Pomocí terenních pracovníků a společnou spoluprácí s dalšími subjekty by měl nalézat ohrožené děti • projednává s rodiči odstranění nedostatků ve výchově dítěte, projednává s dítětem nedostatky v jeho chování • sleduje, zda se děti nenacházejí nebo nevracejí do prostředí, ktré je ohrožující

C - KRAJSKÉ ÚŘADY

C KRAJSKÉ ÚŘADY

• činnosti koordinační, metodické, kontrolní • poskytování náhradní rodinné péče, především v přípravě osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny a v poskytování poradenské pomoci pro tyto osoby • rozhodují o udělení pověření k výkonu sociálněprávní ochrany dětí pro fyzické a právnické osoby a o přidělení státního příspěvku pro zřizovatele zařízení určených pro děti vyžadující okamžitou pomoc

ANALÝZA SÍTĚ SLUŽEB PRO PRÁCI S RODINAMI A DĚTMI ŠKOLSKÁ ZAŘÍZENÍ

NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE ZDVOP

POVĚŘENÉ OSOBY, KTERÉ POSKYTUJÍ SS (důležité pro náhradní rodinnou péči)

ÚŘAD PRÁCE ČR

D PR

OSPOD

POVĚŘENÉ OSOBY, KTERÉ NEPOSKYTUJÍ SS

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÉ PORADNY

OCH

REGISTROVANÉ SOCIÁLNÍ SLUŽBY pobytové ambulatní terénní

ZDRAVOTNICKÉ ZAŘÍZENÍ

Schéma Analýza sítě služeb pro práci s rodinami a s dětmi je převzaté z publikace MPSV, vytvořené Topinkou et al. (2014), Jedná se o schéma, které se skláda z nejdůležitějších aktérů sehrávajících v systému péče o ohrožené děti nemalou část. Všechny tyto subjekty by měly spolupracovat a dosáhnout nejlepšího řešení pro zajištění blaha dítěte. Všechny tyto subjekty by měly vytvořit sít služeb, která je schopna zachytit a ochránit ohrožené děti.

POLICIE ČR

OSPOD orgány soicálně-právní ochrany dětí mají v tomto systému velmi klíčovou roli. Kooperují s dalšími zainteresovanými subjekty a mají společně dojít k nápravě situace mezi dítětem a jeho rodinou.

DĚTSKÉ DOMOVY RO DĚTI DO 3 LET

RODINA A BLÍZKÉ OSOBY

ÚSTAVNÍ A HRANNÁ VÝCHOVA MŠMT

STÁTNÍ SPRÁVA A SAMOSPRÁVA

Za OSPOD jsou označovány oddělení sociálně-právní ochrany děti OBECNÍ ÚŘADY A OBECNÍ ÚŘADY S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ, které se na úrovni místní a krajské dostávají nejčastěji do kontaktu právě s ohroženými dětmi. Nezbytnou roli v celém systému dále zaopatřují osoby, které plní výkon sociálněprávní ochrany dětí tzv, POVĚŘENÉ OSOBY, REGISTROVANÉ SCOIÁLNÍ SLUŽBY A AKTÉŘI V SÍTI INSTITUCIONÁLNÍ PÉČE. Školská zařízení, Policie ČR, soudy, státní správa a samospráva, zdravotnická zařízení, pedagogicko-psychologické poradny, Úřad práce ČR, nestátní neziskové organizace, rodina a jiné blízké osoby atd. úzce spolupracují s místními a krajskými úřady a poskytují důležité informace o situaci ohrožených dětí.

organizuje náhradní rodinnou péči, participuje na poskytování poradenství ohroženým rodinám, vede celostátní evidenci fyzických a právnických osob pověřených výkonem sociálně-právní ochrany dětí, zpracovává právní předpisy a směrnice na úseku sociálněprávní ochrany dětí, programy na ochranu práv

MSPV

STÁT stabilní zázemí socializační a výchovná rozvíjení osobnosti pocit bezpečí

MÍSTNÍ ÚŘADY

RODINA 42 42

NEFUNKČNÍ týrání dítěte zneužívání dítěte zanedbávání dítěte jsem doma psychická deprivace dítěte

kdokoliv, kdo má nějaký podnět ŠKOLA, PEDIATR, POLICIE, LOGOPEDI NEZISKOVÉ ORGANIZACE

Přestože se oficiálně hovoří o systému, nemá tento konglomerát institucí s podstatou pojmu „systém“ mnoho společného

neziskové organizace

SOUDNÍ ŘÍZENÍ předběžné opatření

ochranná výchova

ústavní výchova

UMÍSTĚNÍ DOČASNÉ (předběžné opatření)

UMÍSTĚNÍ DLOUHODOBÉ (trvalé)

DĚTSKÉ CENTRUM

návrat

NÁHRADNÍ RODINNÁ PÉČE

ZDVOP

MOŽNÝ NÁVRAT?

ANO

ÚSTAVNÍ VÝCHOVA

PRÁCE S RODINOU

PÉČE JINÉ OSOBY svěření dítěte do jiné péče PŘEDPĚSTOUNSKÁ PÉČE PPPD Pěstounská péče na přechodnou dobu PÉČE PŘECHÁZEJÍCÍ OSVOJENÍ

návrat NE

VÝCHOVNÝ ÚSTAV

hrozí syndrom ústavní závislosti

DOMOV PRO OSOBY SE ZP

DIAGNOSTICKÝ ÚSTAV

DĚTSKÝ DOMOV

PP PŘÍBUZENSKÁ Pěstounská péče příbuzenská

FUNKČNÍ RODINA

PORUČENSTVÍ OPATROVNICTVÍ PP DLOUHODOBÁ Pěstounská péče dlouhodobá

43 43

ÚSTAVNÍ VÝCHOVA

NÁHRADNÍ RODINNÁ PÉČE

„Jsou-li výchova dítěte nebo jeho tělesný, rozumový či duševní stav, anebo jeho řádný vývoj vážně ohroženy nebo narušeny do té míry, že je to v rozporu se zájmem dítěte, anebo jsou-li tu vážné důvody, pro které rodiče dítěte nemohou jeho výchovu zabezpečit, může soud jako nezbytné opatření také nařídit ústavní výchovu. Učiní tak zejména tehdy, kdy dříve učiněná opatření nevedla k nápravě. Soud přitom vždy zvažuje, zda není na místě dát přednost svěření dítěte do péče fyzické osoby.“

ÚSTAVNÍ VÝCHOVA

Výchova dětí a péče o jejich příznivý vývoj je především právem a povinností obou rodičů. Ne všichni rodiče se však chtějí nebo mohou o své děti starat. V situacích, kdy děti nemohou z nejrůznějších důvodů vyrůstat ve vlastní rodině, je třeba hledat optimální formu náhradní výchovy, která je také obsahem činnosti orgánů sociálně-právní ochrany dětí. „Stále je u nás mnoho dětí, které byly z nejrůznějších důvodů svými rodiči opuštěny. Jsou to děti, které se ocitly bez vlastní rodiny, a není naděje na změnu poměrů v biologické rodině. Je proto žádoucí, aby společnost nalezla nejvhodnější způsob řešení jejich situace.“

NÁHRADNÍ RODINNÁ PÉČE

CO VŠECHNO JE ÚSTAVNÍ VÝCHOVA? Dětský domov pro děti do 3 let Diagnostický ústav

Výchovný ústav

Středisko výchovné péče

Dětský domov rodinného typu

Dětský domov internátního typu

Dětský domov se školou

Ústav sociální péče

Pokud se dítě nachází v situaci, kdy je ohroženo jeho zdraví a nebo život, je nutno zasáhnout. Jednou z možností je zajištění ústavní výchovy. Jedná se vždy o poslední možnost, ke které soud přistupuje. Vždy se hledá náhradní péče, která by dítěti přinesla bezpečnější místo k životu. Ústavní výchova je opatření nařizované soudem v občanskoprávním řízení podle zákona o rodině nezletilým do osmnácti let. Nařizuje se v případech, kdy jiné předcházející výchovné opatření, jako například napomenutí, dohled nad výchovou, svěření dítěte do péče jiného občana atd., nevedlo k nápravě, nebo jestliže z jiných závažných důvodů nemohou rodiče výchovu dítěte zabezpečit.. Zařízení, která spadají pod ústavní výchovu je hned několik. Dělí se ještě podle toho, pod jakého zřizovatele státu patří (tedy pod jaké ministerstvo). V resortu Ministerstva zdravotnictví České republiky se nacházejí tzv. zvláštní dětská zařízení. Tím jsou dětské domovy pro děti do 3 let. Zařízeními v resortu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky jsou dětské domovy, diagnostické ústavy, dětské domovy se školou a výchovný ústav společně s střediskem výchovné péče. Posledním zařízením je Ústav sociální péče, které spadá pod MInisterstvo práce a sociálních věcí.

ÚSTAVNÍ VÝCHOVA

CO VŠECHNO JE NÁHRADNÍ RODINNÁ PÉČE? Svěření dítěte příbuzným

Pěstounská péče

Osvojení adopce

Poručenství

Další možností jak dítěti pomoct je tzv. náhradní rodinná péče. Ta je vždy preferována před ústavní výchovou. Jedná se o přesun dítěte do jiného rodinného prostředí. Pobyt dítěte u náhradní rodiny, která dítěti poskytuje vše potřebné a bylo v bezpečí je nejzásadnějším cílem, které se snaží náhradní péče dosáhnout. Systém náhradní rodinné péče umožňuje v ČR následující možnosti: osvojení, pěstounská péče, poručnictví či svěření. Ve spolupráci se zahraničím je možné i mezinárodní osvojení. Pěstounská péče je nejdůležitějším druhem náhradní rodinné péče, pokud si pěstouni nepřejí být rodiči dítěte, ale chtějí mu v těžké situaci pomoci. Jedná se o zvláštní formu péče, která je řízena a kontrolována státem. Pěstoun nemá žádnou vyživovací povinnost. Toto stále náleží biologickým rodičům. Podstaným rozdílem mezi osvojením a pěstounskou péčí je ten, že pěstoun má nárok na přiměřenou doměnu. Dalším podstatným znakem je, že pěstounská rodina nežije v anonymitě, ale je biologickým rodičům dítěte známa. Není tedy vyloučen styk dítěte se svými biologickými rodiči. Při výběru rodiny pro dítě se na tuto okolnost pohlíží a vzdálenost těchto rodin se odvíjí dle toho, zda je žádoucí tento vztah posilovat či naopak. Poručenství je institut, který byl obnoven v roce 1998. Úkolem poručníka je vychovávat, zastupovat a spravovat majetek nezletilého dítěte. Poslední možností je tzv. svěření. Jedná se o svěření dítěte do péče jiné fyzické osoby než rodiče, o kterém může soud rozhodnout.

NÁHRADNÍ RODINNÁ PÉČE

POČET DĚTÍ V JEDNOTLIVÝCH ZAŘÍZENÍCH ÚSTAVNÍ VÝCHOVY 2003 - 2017 (zdroj: Statistické ročenky školství výkonové ukazatele)

POČET DĚTÍ V DĚTSKÝCH DOMOVECH 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017

4 657 4 867 4 869 4 815 4 618 4 739 4704 4628 4451 4442 4253 4314 4260 4270 4262

POČET DĚTÍ VE VÝCHOVNÝCH ÚSTAVECH 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017

1589 1479 1420 1404 1430 1546 1534 1445 1395 1269 1146 1081 1089 1096 1004

POČET DĚTÍ V DĚTSKÉM DOMOVĚ SE ŠKOLOU 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017

555 743 795 724 674 742 787 760 761 713 697 679 741 730 696

POČET DĚTÍ V DIAGNOSTICKÝCH ÚSTAVECH 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017

494 501 537 516 705 793 853 564 543 517 453 421 392 404 383

Přestože se počet dětí v dětských domovech každým rokem snižuje, státu se nedaří tento počet dostatečně snižovat, aby splnil požadavky Úmluvy o právech dětí, ke které se naše země zavázala. Českou republiku za to kritizují mezinárodní organizace v čele s Výborem OSN pro práva dítěte.

ÚSTAVNÍ VÝCHOVA

POČET DĚTÍ V RŮZNÝCH FORMÁCH NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE 2003 - 2017 (zdroj: Statistické ročenky školství výkonové ukazatele)

POČET DĚTÍ V PĚSTOUNSKÉ PÉČI 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017

4613 4884 5174 5727 6722 7021 7 170 7 448 7 595 9 771 10 380 10 922 11 362

POČET DĚTÍ V PORUČENSTVÍ 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017

2287 2265 2409 2432 2514 2641 2 648 2 766 2 764 3 005 3076 3013 3032

POČET DĚTÍ V PĚSTOUNSKÉ PÉČI NA PŘECHODNOU DOBU 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017

4 26 33 0 1 15 33 302 543 540 605

POČET DĚTÍ SVĚŘENÝCH DO PÉČE JINÉ OSOBY 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017

734 4 738 4 941 4 901 4 452 4152 4161 4263

Počet ohrožených dětí, které našly místo u náhradních rodin se každým rokem zlepšuje. I samotní pěstouni vidí v tomto směru velký posun. Avšak OSPOD uvádí, že proces nabytí statusu „pěstouna“ je velice zdlouhavý a navázání kontaktu např. s dětmi z dětských domovů není někdy na dostatečné úrovni.

NÁHRADNÍ RODINNÁ PÉČE

Kč

Kapacita

Celkové náklady (tis. Kč)

Náklady na lůžko/rok

Náklady na lůžko/měsíc

4 998

2 117 752

423 720

35 310

906

483 640

533 819

44 484

Výchovný ústav

1 168

867 512

742 732

61 894

Dětský domov pro děti do 3 let

1 396

780 000

558 739

46 561

Domovy pro osoby se zdr. postižením

Dětský domov Dětský domov se školou

12 402

5 372 126

433 173

36 097

Zařízení pro děti vyž. okamžitou pomoc

517

127 716

247 033

20 586

Diagnostický ústav

478

534 325

670 700

55 891

„Náklady na institucionální péči jsou zpravidla vyčíslovány v nákladech na lůžko. Pro porovnání s ostatními typy intervencí je však nutno stanovit rovněž náklady na dítě umístěné v jednotlivých typech zařízení. Průměrné náklady na lůžko ve všech typech pobytových zařízení, do nichž jsou umisťovány děti, činily v roce 2016 celkem 438 191 Kč ročně, tj. 36 515 Kč měsíčně. Nejvyšší náklady přitom byly ve výchovných ústavech (61 894 Kč na lůžko měsíčně) a v diagnostických ústavech (při zohlednění výkonů středisek výchovné péče jde o 55 890 Kč měsíčně). U dětských domovů se školou činí měsíční náklady na lůžko 44 484 Kč. V případě těchto zařízení naprostou většinu nákladů hradily veřejné rozpočty. Okolo 30 tis. Kč měsíčně se pohybují náklady na lůžko u dětských domovů. Domovy pro osoby se zdravotním postižením, u nichž však významnou část nákladů pokrývají úhrady klientů se měsíční náklady na lůžko pohybují kolem 36 tis. Kč měsíčně.“

ÚSTAVNÍ VÝCHOVA

Kč

do 6 let

od 6 - 12 let

od 12 - 18 let

od 18 - 26 let

Příspěvek na úhradu potřeb dítěte

4950

6105

6985

7260

Příspěvek při převzetí dítěte

8000

9000

10 000

1 dítě

2 děti

3 děti a více

aspoň 1 handicapované

Odměna pěstouna

12 000

18 000

30 000

30 000 + 6000 za další dítě

Příspěvek na zakoupení mot.vozidla

100 000

Rodičovský příspěvěk

Příspěvěk při ukončení PP

25 000

Finanční ohodnocení pěstouna: max. 51 780Kč/měs min. 44 850Kč/měs reální částka, která jde pěstounovi: 22 740Kč

„V roce 2016 vyrůstalo v náhradní rodinné péči průměrně 15 941 dětí. Celkové náklady veřejných rozpočtů v oblasti náhradní rodinné péče (dávky pěstounské péče, státní příspěvek na výkon pěstounské péče a další související náklady) činily v roce 3 822 916 tis. Kč. Při prostém přepočtu vychází roční náklady na jedno dítě umístěné v péči osob pečujících a osob v evidenci na 239 816 Kč, tj. 19 984,6 Kč měsíčně.“

NÁHRADNÍ RODINNÁ PÉČE

+ diagnostická a terapeutická možnost 54

některé děti mají problém s umístěním do náhradní rodinné péče - vhodná alternativa je zařízení pro ústavní výchovu zaměstnanci jsou odborní pedagogičtí pracovníci - specifické metody práce s dětmi může být použita k přechodnému umístění dítěte mezi ústavem a návratem do rodiny, nebo odchodem do pěstounské péče

ÚSTAVNÍ VÝCHOVA

+ méně finančně náročné řešení poskytnutí náhradního domova pro ohrožené děti poskytnutí ochrany dítěte před možnou deprivací - navázání okamžitého vztahu mezi matkou (pěstounkou) a dítětem vytvoření pozitivního vztahu k náhradním rodičům bezpečná vazba dítě se nachází v běžné rodinném prostředí individuální péče práce náhradní rodiny s biologickou rodinou i v rámci kurzů zajištění pravého blaha dítěte - být doma s rodinou

NÁHRADNÍ RODINNÁ PÉČE

–

přemístění dítěte do ústavu ve větší či menší vzdálenosti od rodného místa a známého prostředí v některých typech zařízení/ústavů se děti nedostanou ani ven pokud je součástí ústavu jídelna, hřiště, škola, tělocvična apod. vycházky jsou v některých zařízeních udělovány formou odměn - jsou ale časově a prostorově omezeny

dítě je v ústavu odkázáno na vychovatele, sociálního pracovníka, psychology a další odborníky, které si však nemůže ani vybrat samo. Děti jsou často traumatizované, nemají možnost volby, není péče zajištěna včas a nebo dostatečná k jejich traumatu děti jsou často sociálně odtrženy od společnosti - pokud chodí do školy, tak mají pouze spolužáky a v některých zařízeních se nemohou ani s nikým stýkat kvůli vnitřnímu řádu zařízení(týká se to i návštěv vrstevníků) dětí a mladí se musí přizpůsobit vnitřnímu řádu a tím ztrácejí možnost se rozhodovat samostatně o svých aktivitách - neví jak si poradit se složitými situacemi a nebo si mnohé věci nedokáží naplánovat děti v ústavní péči mají omezený přístup k informacím zvlášť v režimových zařízeních, kdy mají omezený přístup k internetů a médiím děti se mohou jen částečně rozhodovat - jsou závislí na dalších osob v zařízení

ÚSTAVNÍ VÝCHOVA

– přerušení citové vazby mezi dítětem a náhradními rodiči počty vhodných pěstounů na přechodnou dobu a osvojitelů - pokud se nenajde vhodý pěstoun či jeho pobyt u náhradní rodiny překoná jeden rok - ústavní péče nedostatečné hmotné zajištění náhradních rodin nedostatečná motivace pěstounské péče na přechodnou dobu nedostatečné ztotožnění všech členů náhradní rodiny s přijmutím dítěte z dětského domova nedostatečná informovanost žadatelů, tak i jejich příprava formou kurzů nedostatek kvalitních a profesionálních terapeutů, kteří by pěstounské rodiny byli schopni náležitě doprovázet

NÁHRADNÍ RODINNÁ PÉČE

Důsledkem nedostatečné spolupráce stávajících institucí v oblasti práce s ohroženým dítětem a jeho rodinou je často dlouhodobé umístění dítěte do zařízení pro výkon ústavní výchovy. Proto došlo k vytvoření tzv. Národního akčního plánu, který prezentuje změnu celého systému a doporučuje vytvořit zcela nové formy objektů podporující sanaci celé rodiny.

Významnou složkou je také primární, sekundární a terciární prevence a podpora náhradní rodinné péče.

Právě na konstrukci národního akčního plánu by se měla stavět i další podoba současných zařízení ústavní výchovy.

1C ANALÝZA DĚTSKÝCH DOMOVŮ Zařízení, která spadají pod ústavní péči je hned několik: dětské domovy, dětské domovy se školou, dětská centra, výchovné ústavy, diagnostické ústavy, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a SOS vesničky. Práce se soustředí především na dětské domovy z důvodu jejich velkého počtu na území České republiky a zkoumá podrobně jejich charakter v rámci urbanismu a architektonické formy.

JEDNOTLIVÉ DRUHY ZAŘÍZENÍ PRO OHROŽENÉ DĚTI mapové podklady a data

URBANISTICKÁ ANALÝZA DĚTSKÝCH DOMOVŮ

ARCHITEKTONICKÁ ANALÝZA DĚTSKÝCH DOMOVŮ

D / ANALÝZA ZELENĚ PŘI DĚTSKÝCH DOMOVECH

Důvody umístění dítěte do dětského domova

Hlavním důvodem je vždy selhání a nebo neplnění základních funkcí rodiny. Pokud rodina nedokáže zajistit potřeby a výchovu dítěte tak, aby nebyl ohrožen jeho psychický vývoj, rozvoj osobnosti a plnohodnotné začlenění do společnosti je nutné, aby stát pomocí zákonných nařízení odebral dítě z rodiny a umístil jej do vybraného typu náhradní rodinné péče. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy definovalo šest příčin selhání rodiny, které vedou k umístění dítěte do dětského domova 1. Alkoholismus a další návykové látky 2. Prostituce 3. Zneužití a týrání dětí 4. Nezvládnutá výchova 5. Nízká sociální úroveň rodiny 6. Trestná činnost Dalšími mohou být např. úmrtí rodičů, dlouhodobá nemoc, úraz.

dětský domov vybrané dětské domovy

147 dětských domovů vykonávající ústavní výchovu Praha Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Středočeský kraj Ústecký kraj Vysočina Zlínský kraj

3 domovy 9 domovů 13 domovů 4 domovy 7 domovů 7 domovů 18 domovů 12 domovů 6 domovů 7 domovů 18 domovů 17 domovů 9 domovů 12 domovů

dětská centra (pro děti do 3 let)

27 dětských center

vykonávající ústavní výchovu Praha Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Středočeský kraj Ústecký kraj Vysočina

2 dětské centra 4 dětská centra 1 dětské centrum 1 dětské centrum 1 dětské centrum 4 dětská centra 1 dětské centrum 3 dětská centra 2 dětská centra 5 dětských center 1 dětské centrum 2 dětská centra

ZDVOP + SOS vesničky

67 ZDVOP + SOS vesničky vykonávající ústavní výchovu Praha Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Středočeský kraj Ústecký kraj Vysočina Zlínský kraj

8 zařízení 2 zařízení 4 zařízení 1 zařízení 2 zařízení 2 zařízení 8 zařízení 4 zařízení 5 zařzení 6 zařízení 3 zařízení 8 zařízení 5 zařízení 3 zařízení

28 vybraných dětských domovů 01 I Dětský domov I Praha Počernice 02 I Dětský domov Radost I Praha 03 I Dětský domov Pepa I Příbram 04 I Dětský domov Unhošť I Unhošť 05 I Dětský domov Semily I Semily 06 I Dětský domov Jablonné v podještědí I Česká Lípa 07 I Dětský domov a ŠJ Krupka I Libušín 08 I Dětský domov a Školní jídelna I Hora Svaté Kateřiny 09 I Dětský domov Plesná I Plesná

4 70

12 13

10 I Dětský domov Mariánské Lázně I Úšovice 11 I Dětský domov I Tachov 12 I Dětský domov Kašperské hory I Kašperské hory 13 I Soukromý dětský domov Zbytiny-Koryto I Prachatice 14 I Dětský domov, ZŠ a ŠJ I Radenín

15 I Dětský domov Hrotovice I Hrotovice 16 I Dětský domov Jemnice I Jemnice 17 I Dětský domov Znojmo I Znojmo 18 I MŠ, ZŠ a Dětský domov Ivančice I Ivančice 19 I Dětský domov a ZŠ Vizovice I Vizovice 20 I Dětský domov a ZŠ Liptál I Liptál 21 I Dětský domov a ŠJ Frýdek-Místek I Frýdek-Místek 22 I Dětský domov bl. Marie Antoníny Kratochvílové I 23 I Dětský domov a Školní jídelna I Konice 24 I SŠ, ZŠ, MŠ a Dětský domov I Zábřeh 25 I Dětský domov Dolní Čermná I Dolní a Horní Čermná 26 I Sokroumý dětský domov Markéta I Radhošť 27 I Dětský domov Potštejn I Potštejn 28 I Dětský domov, MŠ A ZŠ Broumov I Broumov

28 27 26

22 21 23

20 16

19 18

dětský domov

vybrané dětské domovy

Stávající kapacity vybraných dětských domovů 01 I Dětský domov I Praha Počernice I 57 dětí 02 I Dětský domov Radost I Praha I 16 dětí 03 I Dětský domov Pepa I Příbram I 14 dětí 04 I Dětský domov Unhošť I Unhošť I 42 dětí 05 I Dětský domov Semily I Semily I 16 dětí 06 I Dětský domov Jablonné v podještědí I Česká Lípa I 46 dětí 07 I Dětský domov a ŠJ Krupka I Libušín I 59 dětí 08 I Dětský domov a Školní jídelna I Hora Svaté Kateřiny I 20 dětí 09 I Dětský domov Plesná I Plesná I 35 dětí

4 72

10 I Dětský domov Mariánské Lázně I Úšovice I 62 dětí 11 I Dětský domov I Tachov I 25 dětí 12 I Dětský domov Kašperské hory I Kašperské hory I 59 dětí 13 I Soukromý dětský domov Zbytiny-Koryto I Prachatice I 15 dětí 14 I Dětský domov, ZŠ a ŠJ I Radenín I 42 dětí

Kapacita dětský domovů je definována tzv. rodinnou skupinkou. V dětském domově ji tvoří minimální 6 dětí a maximálně 8 dětí. V dětském domově lze v jedné budově či ve více budovách v jednom areálu zřídit nejméně 2 a nejvíce 6 rodinných skupin.

15 I Dětský domov Hrotovice I Hrotovice I 14 dětí 16 I Dětský domov Jemnice I Jemnice I 59 dětí 17 I Dětský domov Znojmo I Znojmo I 48 dětí 18 I MŠ, ZŠ a Dětský domov Ivančice I Ivančice I 9 dětí 19 I Dětský domov a ZŠ Vizovice I Vizovice I 12 dětí 20 I Dětský domov a ZŠ Liptál I Liptál I 39 dětí 21 I Dětský domov a ŠJ Frýdek-Místek I Frýdek-Místek I 56 22 I Dětský domov bl. Marie Antoníny Kratochvílové I Řepiště I 12 dětí 23 I Dětský domov a Školní jídelna I Konice I 6 dětí 24 I SŠ, ZŠ, MŠ a Dětský domov I Zábřeh I 57 dětí 25 I Dětský domov Dolní Čermná I Dolní a Horní Čermná I 42 dětí 26 I Sokroumý dětský domov Markéta I Radhošť I 7 dětí 27 I Dětský domov Potštejn I Potštejn I 14 dětí 28 I Dětský domov, MŠ A ZŠ Broumov I Broumov I 51 dětí

28 27 26

22 21 23

20 16

19 18

Celkem dětí v dětských domovech: 4274 Celkem dětí ve vybraných dětských domovech: 875 20 dětí v dětském domově

Založení jednotlivých dětských domovů 01 I Dětský domov I Praha Počernice 02 I Dětský domov Radost I Praha 03 I Dětský domov Pepa I Příbram 04 I Dětský domov Unhošť I Unhošť 05 I Dětský domov Semily I Semily 06 I Dětský domov Jablonné v podještědí I Česká Lípa 07 I Dětský domov a ŠJ Krupka I Libušín 08 I Dětský domov a Školní jídelna I Hora Svaté Kateřiny 09 I Dětský domov Plesná I Plesná

*1920 7

*1963

*1949

*2005 9

*? 74

*1945

*1923

*2000

*2001

*2005 11

*1965 3

*1995

*1948

*1956 12 13

*1952 10 I Dětský domov Mariánské Lázně I Úšovice 11 I Dětský domov I Tachov 12 I Dětský domov Kašperské hory I Kašperské hory 13 I Soukromý dětský domov Zbytiny-Koryto I Prachatice 14 I Dětský domov, ZŠ a ŠJ I Radenín

*1949

*1951 *?

*2013 25

*1949 *2005

*2004

*1921 23

*1939 16

*1907 19

*1930

*? 17

*1930

označení dětského domova

rok založení

URBANISTICKÁ ANALÝZA DĚTSKÝCH DOMOVŮ

Z analýzy o historii zařízení ústavní péče a náhradní rodinné péče vyplývá, že vznik těchto budov byl často spojován s ryze charitativním základem. Nalezince a sirotčince byly součástí menších, ale i větších klášterních komplexů umístěných na okrajích vesnic nebo měst. Menší spolkové chudobince či sirotčince byly součástí města díky svému měřítku. Většinou se jednalo o menší domy bytového charakteru. Velkou změnou při budování nových zařízení byla doba před a po první světové válce, kdy se těchto zařízení začíná ujímat tzv. okresní péče o mládež. Tyto spolky začly postupně a soustavně budovat síť okresních dětských domovů na pokrokovější úrovni, než byly staré sirotčince. Tyto dětské domovy byly na konci roku 1948 vybudovány témeř v každém okrese. Dá se říct, že právě tato zařízení jsou z velké části předchůdci, ale i stále fungujícími domovy pro ohrožené děti v České republice. Důležitým aspektem ve fungování dětských domovů je co nejkratší docházková vzdálenost ke školským zařízením jakými jsou mateřské a základní či střední školy. Ty se liší podle toho, zda se jedná o městské prostředí nebo prostředí vesnické (tedy rurální). Tato skutečnost hraje velkou roli v začleňování či odtržení dětských domovů v rámci urbanistické struktury města/obce. Část Urbanistická analýza dětských domovů analyzuje lokaci těchto budov na území České republiky a jejich návaznost na další školská zařízení. Nejčastěji vyskytující se urbanistické kompozice jsou integrace a segregace.

Integrace

• Umístění k bližšímu centru města/obce a ke školskému zařízení • dobrá docházková a dopravní dostupnost 77

Segregace

• Umístění na okraji města bez jiných interakcí s okolím • občas špatná dostupnost do školskýchzařízeních

Integrace Dětský domov Jablonné v Podještědí I Česká Lípa Dětský domov Plesná I Plesná Dětský domov Kašperské hory I Kašperské hory Dětský domov, ZŠ a ŠJ I Radenín Dětský domov Jemnice I Jemnice Dětský domov Znojmo I Znojmo MŠ, ZŠ a Dětský domov Ivančice I Ivančice Dětský domov a ZŠ Liptál I Liptál Dětský domov a Školní jídelna I Konice Dětský domov, MŠ A ZŠ Broumov I Broumov

charakter městský městský městský rurální městský městský rurální rurální rurální městský

Segregace Dětský domov I Praha Počernice Dětský domov Radost I Praha Dětský domov Pepa I Příbram Dětský domov Unhošť I Unhošť Dětský domov Semily I Semily Dětský domov a ŠJ Krupka I Libušín Dětský domov a Školní jídelna I Hora Svaté Kateřiny Dětský domov Mariánské Lázně I Úšovice Dětský domov I Tachov Soukromý dětský domov Zbytiny-Koryto I Prachatice Dětský domov Hrotovice I Hrotovice Dětský domov a ZŠ Vizovice I Vizovice Dětský domov a ŠJ Frýdek-Místek I Frýdek-Místek Dětský domov bl. Marie Antoníny Kratochvílové I Řepiště Dětský domov, SŠ, ZŠ a MŠ I Zábřeh Dětský domov Dolní Čermná I Dolní a Horní Čermná Sokroumý dětský domov Markéta I Radhošť Dětský domov Potštejn I Potštejn

charakter městský městský rurální městský městský městský rurální městský městský rurální městský městský městský rurální městský rurální rurální rurální

Integrace

35%

Rurální

Segregace

65%

42%

Městský

58%

Integrace

Segregace

10 dětských domovů venkovský charakter - 4 dětských domovů městský charakter - 6 dětských domovů

18 dětských domovů venkovský charakter - 7 dětských domovů městský charakter - 11 dětských domovů

Integrace

Dětský domov, MŠ a ŠJ, Broumov - městský charakter

Integrace nebo-li začlenění dětského domova do městké či vesnické urbánní struktury je velmi pozitivním aspektem. Dětský domov nabývá většího významu díky zapojení do fungování města. Většina dětských domovů umístěných v těsné blízkosti centra města či obce mají dobré napojení na dopravní infraskturu, ale i dobrou dostupnost do školských zařízení jiného typu. Interakce dětského domova avšak nefunguje ve všech vrstvách, tak jak by měla. Většinou se jedná o problém uzavřenosti, který často neumožňuje kontakt dětí s ostatními obyvateli měst či obcí. Je také nutné zmínit i historickou stránku zařízení. V mnoha případech jsou dětské domovy zřizovány v historických objektech menšího či většího měřítka. Menší historické objekty byly v minulosti součástí spíše vilových čtvrtí. Urbanizace je však pohltila a staly se součástí města, které v dnešní době přináší takto

umístěným dětským domovům i velká negativa jako je hluk, městský ruch a také nedostatek zeleně, která je pro správný vývoj dětí zcela zásadní. Většinu takovýchto zařízení dokážeme zařadit do dětských domovů měřítkem totožným k rodinným nebo bytovým domům. Je však nutné vnímat i rozdíl mezi začleněním dětskýho domova v městském prostředí a rurálním prostředí. V rozdílných měřítcích urbánní struktury města se liší i měřítko intergace zařízení. Příkladem začleněného dětského domova do urbanního prostředí obce je Dětský domov v Broumově.

400m

ZŠ

DĚTSKÝ DOMOV BROUMOV

Segregace

Dětský domov Krupka, Libušín - městský charakter

Segregace je oddělení/odsunutí dětského domova na okraj urbánní struktury města či obce, kdy vznikají nedostatečné podmínky pro integraci. Důvodem pro segregaci dětských domovů bylo období socialismu, kdy u nás byla přijata koncepce vychovávat velké skupiny dětí ke kolektivnímu cítění ve velkých ústavech. Ty byly většinou izolovány od okolního světa v opuštěných lokalitách, často vzestátněných zámcích nebo klášterech. Takto organizované ústavy nebraly ohled na základní psychické potřeby dětí, ani na sourozenecké vztahy. Umístění zařízení na okraj zástavby je jakýmsi „kompromisem“. Zařízení se často nacházeji na hranici mezi městem a přírodou, v blízkosti velkých městských parků nebo lesů, které umožňují dětem pobývat v

přírodě. Na druhou stranu nedochází k dostatečnému propojení dětí se společností (svými vrstevníky, ale i dospělými jedinci). Rodiny si např. díky svým omezeným finančním prostředkům nemohou dovolit navštěvovat své děti tak často, jak by chtěli. Zároveň přímé odsunutí zařízení na okraj města je jakýmsi motivem separace od urbánní struktury města, ale i společnosti. Segregace dětských domovů je patrná většinou v městské struktuře. Příkladem segregace zařízení je Dětským domov Krupka v Libušíně. Jedná se o zařízení umístěné v bývalém zámečku, který byl později přestavěn na vilu. Původní zámek patřil saskému šlechtici Camilo Parodi, který budovu umístil v blízkosti lesa na kopečku, odkud měl výborný výhled na město. Postupně zde vznikl dětský domov s kapacitou 59 dětí.

1000m

600m

DĚTSKÝ DOMOV KRUPKA

ZŠ GYMN.

ARCHITEKTONICKÁ ANALÝZA DĚTSKÝCH DOMOVŮ Architektonická analýza dětských domovů se věnuje podrobnému zkoumání a třídění jednotlivých zařízení podle architektonického formy a jeho celkového uspořádání. 84

Většina dětských domovů je v dnešní době zřizována státem. Samozřejmě jsou i výjimky soukromých spolků či dobrovolnických organizací. Proto důležitým bodem v definování jednotlivých architektonických typologií hrálo období, ve kterém byly budovy postaveny. Jaký mají původ, zda byl objekt pro tento účel vybudován už na svém počátku, a nebo měl funkci zcela odlišnou. Část Architektonická analýza dětských domovů analyzuje typovost dětských domovů na území České republiky. Analýza je dělí na tří základní typy: Solitér, Pavilón, Uzavřený komplex. Typovost dětských domovů závisí také na jejich velikosti nebo-li měřítku. Měřítko bývá často spojeno i s kapacitou jednotlivých zařízení. V analýze jsou rozděleny do tří kategorií: charakter rodinného domu, charakter bytového domů, charakter internátu. Architektura a její typologie ovlivňuje životy nás všech. Prostředí, které vytváří je jedním z činitelů našich emocí, ale i chování. Architektura samotná dokáže sehrát velkou roli při budování vztahu k místu.

FORMA

Solitér

Pavilón

Uzavřený komplex

• samostatně stojící objekt

• Seskupení několika budova tvořící jeden celek

• Uzavřený dvůr izolovanost

•charakter bytového domu

• charakter internátu

MĚŘÍTKO

• charakter rodinného domu

Solitér Dětský domov I Praha Počernice Dětský domov Radost I Praha Dětský domov a Školní jídelna I Hora Svaté Kateřiny Dětský domov Plesná I Plesná Dětský domov Mariánské Lázně I Úšovice Dětský domov I Tachov Dětský domov Hrotovice I Hrotovice Dětský domov Jemnice I Jemnice Dětský domov Znojmo I Znojmo MŠ, ZŠ a Dětský domov Ivančice I Ivančice Dětský domov a ŠJ Frýdek-Místek I Frýdek-Místek Dětský domov Marie Antoníny Kratochvílové I Řepiště Sokroumý dětský domov Markéta I Radhošť Dětský domov Potštejn I Potštejn Dětský domov, MŠ A ZŠ Broumov I Broumov

internát rodinný dům bytový dům internát bytový dům bytový dům rodinný dům internát bytový dům internát internát bytový dům rodinný dům rodinný dům bytový dům

historický obj. novostavba novostavba novostavba historický obj. novostavba novostavba novostavba novostavba novostavba novostavba novostavba novostavba novostavba historický obj.

rodinný dům internát internát internát bytový dům internát

novostavba novostavba historický obj. novostavba historický obj. novostavba

bytový dům rodinný dům internát internát bytový dům internát

novostavba novostavba novostavba novostavba novostavba historický obj.

Pavilón Dětský domov Pepa I Příbram Dětský domov Unhošť I Unhošť Dětský domov Semily I Semily Dětský domov a ŠJ Krupka I Libušín Dětský domov a Školní jídelna I Konice Dětský domov, SŠ, ZŠ a MŠ I Zábřeh

Uzavřený komplex Dětský domov Jablonné v Podještědí I Česká Lípa Soukromý dětský domov Zbytiny-Koryto I Prachatice Dětský domov a ZŠ Vizovice I Vizovice Dětský domov a ZŠ Liptál I Liptál Dětský domov Dolní Čermná I Dolní a Horní Čermná Dětský domov, ZŠ a ŠJ I Radenín

Solitér

Internát

53%

47% 87

Uzavřený k.

17%

Pavilón

21% BD

25%

32%

Solitér

Pavilón

Uzavřený komplex

15 dětských domovů charakter internátu - 5 dětských domovů charakter bytového domu - 6 dětských domovů charakter rodinného domu - 4 dětské domovy

6 dětských domovů charakter internátu - 4 dětské domovy charakter bytového domu - 1 dětský dům charakter rodinného domu - 1 dětský domov

6 dětských domovů charakter internátu - 3 dětské domovy charakter bytového domu - 2 dětské domovy charakter rodinného domu - 1 dětský domov

Solitér

Dětský domov Hora Svaté Kateřiny

Dětský domov architektonické formy Solitér je samostatně stojící jednotka. Její umístění je častokrát spojeno s historickým podtextem, jelikož se většinou jedná o šlechtická sídla, která kdysi sloužila majitelům jako místo pro odpočinek v přírodě (blízko lesa a nebo blízko městských parků) či hospodářská stavení umístěná v blízkosti polí a luk. Jedná se o dominantní budovu, která člověka častokrát upoutá svým vzhledem. Příkladem samostatně stojícího dětského domova je Dětský domov v obci Hora Sv. Kateřiny, který je příkladem venkovského typu. Tento dětšký domov je zcela na okraji obce, charakter služeb a velikost zařízení odpovídá jeho měřítku.

„Dětský domov v Hoře Svaté Kateřiny je domovem venkovského typu. Nacházíme se v jediné budově z první poloviny 20. století s přilehlou zahradou. Jsme vhodnou alternativou zejména pro děti, u kterých je z výchovných důvodů nutné změnit prostředí, školu, vztahy. Nabízíme jim možnost „nového začátku“. Zajišťujeme celodenní provoz, a jsme tedy schopni poskytnout péči a výchovu i dětem mladším tří let, zejména jde-li o dítě ze sourozenecké skupiny.“

Pavilón

Dětský domov Unhošť

Za pavilón je považován soubor staveb, které fungují jako samostatně stojící objekty, ale vytvářejí jeden propojený celek.

zařízení internátu. V současnosti v dětském domově žije 16 dětí což je vzhledem k dispozičnímu řešení objektu optimální.

Dětské domy tohoto typu byly většinou budovány před nebo po 2.světové válce. Okresní péče o mládež se snažila budovat nové dětské domovy s větší diferenciací služeb, které jsou v dětském domově poskytovány. Formu komplexu využívají především zařízení, která jsou součástí jiných školských zařízení jako jsou mateřské nebo základní školy, ale například i zdravotnická centra.

„V osmdesátých letech se domov přeměnil na koedukované zařízení, objevili se zde tedy chlapci společně s dívkami. Za 42 let existence dětského domova jím prošlo cca 400 dětí, které zde prožily mnohdy celé mládí a na domov nezapomínají. Děti, které domovem prošly, jsou zde vždy vítány a rády se sem vracejí.“

Dětský domov v Unhošti je ideálním příkladem komplexu. Jedná se o dětský domov, který se skládá z několika budov, které mají odlišné fuknce (dětský domov, domov s pečovatelskou službou apod.) Jeho velikost odpovídá

Uzavřený komplex

Dětský domov Radenín

Forma Uzavřeného komplexu je především definována budovami zřetelně vymezujícími prostor dvora. Zároveň dětský domov tohoto typu zcela zabraňuje jakékoliv komunikaci s okolím. Důvodem takovýchto zařízení je jejich historický základ, který je většinou spojen s církevními stavbami klášterů, šlechtickými sídly jako jsou zámky a v neposlední řadě se jedná i také o hospodářská stavení venkovského typu. Důvodem byl stejný důvod jako u zařízení typu Pavilón, tedy zestátnění zámeckých sídel nebo klášterů apod. Příkladem může být dětský domov v Radeníně, který je umístěn na okraji vesnice. Jeho měřítko je dáno historií, kdy původní středověká tvrz byla přestavěna na zámek. V současnosti zámek umožňuje pobyt 42

dětem. Uprostřed celého komplexu se nachází dvůr s dětským hřištěm, které děti využívají ve svém volném čase. Zároveň je součástí dětského domova přilehlá zahrada, která slouží jak veřejnosti, tak i obyvatelům dětského domova. „Náš DD se snaží, aby kroky dítěte v ústavní výchově byly stavěny na promyšleném, odborně podepřeném a lidsky i společensky hodnotném základě. Ve své výchově usilujeme o to, aby se dětský domov stal pro dítě místem, kde zažije mnoho radostí, získá potřebné zkušenosti, nabyde dovednosti, které se pro něj stanou zdrojem dobrých a spolehlivých základů do života.“

Celkové zrušení dětských domovů není řešením. Naše země není na takovouto změnu připravena. A nejspíš ani nikdy nebude. V ústavech je i v dnešní době velký potenciál. Odborníci jsou důležitým článkem k pochopení potřeb uživatelů těchto zařízení a měly by se využít k tomu, aby vznikly pro ohrožené děti a celé jejich rodiny taková místa, která umožní sanaci celé rodiny v co nejběžnějším rodinném prostředí. 94

Cílem práce je změnit celý charakter dětských domovů, které v současné době nemohou nahradit to, co buduje rodina. Je nutné změnit celý přístup a filozofii, do které budou nové domovy umisťovány. Tak aby byly jakousi „přestupní stanicí“, nikoliv trvalým pobytovým zařízením.

vyrĹŻstat doma

analytická část slouží jako podklad pro následné zpracování architektonického návrhu Táňa Kantor diplomová práce 2018/2019 Domov a rodina