䬀漀猀琀攀氀 䈀漀縁栀漀 琀ᬁ氀愀
Vedoucí práce: Ing. arch. Jan Mléčka, Ph.D Vypracovala: Táňa Hronovská
Vezměte a jezte, toto jest tělo mé, které se za vás vydává na odpuštění hříchův, vezměte a pijte, toť jest krev má, která se za vás vylévá na odpuštění hříchův. (obraz Poslední večeře v kostele Božího těla - Guty)
04
V noci 2.srpna 2017 došlo k požáru dřevěného kostela ze 16.století v Gutech. Jeho připomínkou jsou zuhelnatělé trámy, roztavený zvon a několik kovových součástí. Přežil jen dřevěný kříž před kostelem. 1563 - 2017
05
Autoři fotografií: Sznapka Petr a Ožana Jaroslav
Autoři fotografií: Sznapka Petr a Ožana Jaroslav
stabilnĂ katastr
08
Smilovice Nebory
KOSTEL BOŽÍHO TĚLA
širší vztahy 1:5000
centrum Guty
09
vzpomínky
Pamatuji si jak jsme k němu každé prázdniny chodili. Přes svátky obvzlášť, protože v zimní krajině vypadal úplně jinak. Ještě větší než opravdu byl. Kousek od něj teče potok. Lovili jsme v něm raky. Tak nějak jsme věděli, že je kousek od nás. My lovili a rodiče se procházeli kolem něj. Když jsme běhali po cestičce, která ho lemovala, rodiče nám vysvětlili, že tady se to nemůžu. Ale proč vlastně? Sledoval nás. A my sledovali jeho. Jak se mění v průběhu let, v průběhu ročních období. Byl pro nás jistotou. Byl něčím, kde jsme chodili, trávili čas. Vyrůstali jsme s vědomím, že až budeme dospělí, budeme se kolem něj stejně procházet jako naši rodiče. A možná budou naše děti v potoce taky chytat raky... Ale odešel...
10
Jรก se sestrou na schodech ve zvonici kostela
11
12
13
14
15
historie Kostel Božího Těla v Gutech byl nejstarším dřevěným kostelem na Těšínsku, založen v 16.století. Svědčil o tom letopočet 1563 na portálu dveří v interiéru a letopočet 1565 na zvonu. Kostel byl původně postaven 13 muži, kteří žili v této maličké vesnici. V té době bylo obyvatelstvo v Gutech převážně protestantského vyznání, proto byl kostel určen pro evangelíky. V roce 1653 dochází k rekatolizaci a kostel je evangelíkům odňat. Jednalo se pouze o filiální kostel - „kostel vedlejší“. V roce 1781 došlo ke spojení zvonice a kostelní lodi. V letech 2011-2012 prošel kostel náročnou rekonstrukcí. Jednalo se o opravu střechy a krovu. Došlo ke kompletní výměne krytiny - dřevěných šindelů, a také valné části prohnilých krovů. Zvonice byla úplně rozebrána a ze 70% byla nahrazena novým trámy..
16
17
archeologický průzkum Když jsem poprvé navštivila místo, kde kostel stál, měla jsem pocit jako bych o něco přisla. Prázdný prostor před mýma očima. Ohořelé stromy, ohořelé trámy, poničné hroby. Všude kolem byly svíčky a kytice. Na kraji silnice stálo plno aut, i navzdory tomu, že uběhl týden od požáru. Procházela jsem se po cestičce, která obíhala kolem kostela. Přes to velké ticho jsem slyšela své kroky. Během několik hodin byl kostel pryč. Pohřben. Když opouštím prostor, všimnu si, že na plotě jsou texty od farařů z okolí, fotografie, ale i zafóliovaný arch papíru, na kterém je napsáno: HLEDÁME BRIGÁDNÍKY NA ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM. Je pravda, že jsem si nedokázala představit, že bych do toho šla. Ale jak někdo řekl: „Kdy budete mít lepší možnost než teď?!“ A tak jsem se přihlásila..
18
moje nohy vypadaly nějak tahle..
ruce asi takhle...
19
vlastně jsem celá vypadala nějak takhle.... všude BAHNO! HLÍNA!
20
Příchod na „šichtu“ byl klasicky na devátou. Dřív totiž z Opavy šéf přijet nemohl. Je to daleko a ráno byla hodně velká ledovka. Všude bahno. Kamenná podlaha kostela celá rozkopaná, hozená na jedné kupě. Na místě, kde kdysi stál oltář, stojí stany. A pod nimi leží On - kostel Božího těla. „Tady se nacházel oltář a podle kamenů tady je vidět, že zde byla malá sakristie. Oltář nám bohužel shodil bagr.“ Jediná zmínka, která po kostele zbyla byla v čudu. Zatím je mým úkolem obkopávat základní kameny kostela a srovnávat plochu zeminy na kontrolní den. „ Tohle se už dělo ve středověku. Nebyla žádná archeologie. Shrábli hlínu, rozprostřeli trosky a zasypali. A všechno bylo pryč.“ To stejné se teď děje s tímhle místem. Vykopat, vyfotit, rozebrat, zakopat. Postavit nové. Jedny dveře se zavřely a nové se otvírají. Příroda kolem je jiná. Při pohledu od oltáře na vstupní branku mám pocit, že svět ja za nimi. Kam vůbec směřují? Kam se otevírají? „ Včera jsem si šla umýt nohy do tady toho potoka. Vůbec jsem netušila, že je tak krásný! Ty meandry jsou nádherné.“
21
„Ptala jsem se faráře (evangelického), jestli by chtěli, aby ta replika byla jejich. Říkal, že ne. Prý mají svůj zděný ve vsi.“ Příběh tohoto kostela skončil. Neměli bychom napsat nový? „Ta rakev je dle mých odhadů z 18.století.“ - „Tybrďo, to jsme ani nevěděli, že tady máme takový poklad! Co si z toho budou pamatovat naše děti?“ Místo nahoru se teď díváme dolů. Odnášíme kýble hlíny z hrobů, které se nacházely pod oltářem a sakristií. Ta hlna se pak použije na zasypání. Vykopáváme a zasypáváme. „Co byste tady postavili?“ „Je to posvátné místo. Taže by bylo adekvátní tady postavit repliku. Ale už to nebude ono.“ „A nebo nějaký pomníček. Upomíku. Teda spíš připomínku.“
22
23
CO ZNAMENÁ ZTRÁTA KOSTELA PRO MRTVÉ? - pohřbeni za jeho přítomnosti - společně leží u nohou kdysi krásného dřevěného kostela
CO ZNAMENÁ ZTRÁTA KOSTELA PRO ŽIVÉ? - ztráta společného místa pro společnou modlitbu - skutečná přítomnost Boha
24
Kostel není v Bibli popisován jako: KATOLICKÝ, PROTESTATNSKÝ, ŽIDOVSKÝ... STRANICKÝ MEZINÁRODNĚ STRANICKÝ POLITICKÁ ORGANIZACE BUDOVA, KATEDRÁLA MATERIÁLNÍ KOMUNITNÍ CENTRUM
25
KOSTEL JE TĚLO LIDÍ SPIRITUÁLNÍ TĚLO BOHA SKUTEČNÁ PŘÍTOMNOST BOHA
26
Vždy, když jsem byla uvnitř kostela, nejlepší věc na něm byla zvonice a ochoz. Při pohledu na tu výšku, která se nademnou vznáší, tu sílu, kterou dřevo neslo... Zároveň bylo úžasné, že jste mohli jen tak sedět na lavičce, koukat ven, ale věděli jste, že jste v kostele. Hroby směřují k místu, kde kdysi stál. Jsou zmínkou po tom, kde a jak důležitý pro místo byl. Směřují k jeho podstatě. Proto je místo pro nový kostel přesně určen. Lidé, kteří leží u jeho nohou jsou součástí místa, které bylo jedním tělem. My, lidé, k tomuto místu směřujeme z důvodu spojení s Pánem Bohem. Kostel zůstal v našich vzpomínkách. Stále cítíme jeho přítomnost. Místo neztratilo svého ducha. Protože my ho vnímáme, slyšíme, vidíme. My lidé jsme kostelem. My jsme tím tělem. Kostel jako tělo lidí.
27
28
KOSTEL BOŽÍHO TĚLA = SLAVNOST TĚLA A KRVE PÁNĚ EUCHARISTIE POSLEDNÍ VEČEŘE SHROMÁŽDĚNÍ U JEDNOHO STOLU SPOLEČNÁ MODLITBA
29
30
Pokud se zamyslíme nad smyslem křesťanského chrámu, tak je to určitě shromáždění. Shromáždění lidí, kteří se modlí k Pánu Bohu, všichni jsou si rovni. Ve světe se nachází mnoho příkladů církevních staveb, které se stavěly ve tvaru kruhu, oktagonu a nebo kříže. Jednalo se o dokonalý prostor, který měl uprostřed ambon s oltářem a účastníci bohuslužeb seděli kolem dokola. Dobrým příkladem může být bazilika sv. Petra a Pavla v Římě. Stavba byla nejdřív postavena jako longitudiální, poté se však navrhla nová, kde Bramante a Michelangelo vnímali důležitost společného setkání s Bohem a vzdávání díků. Tato skutečnost se odrazila i v mém návrhu nového kostela Božího těla.
SHROMÁŽDĚNÍ - CENTRÁLA - ČLOVĚK - BŮH
31
CENTRÁLA Vytvořit místo, které bude pro všechny. Místo, kde se budou lidé společně modlit a vzdávat své díky Pánu Bohu. Pro obyvatele Gut a místní je důležité, aby měli cíl... Prostor, kde mrtví budou ležet u nohou kdysi krásného dřevěného kostela pod branami nebe. Prostor, kde účastníky bohoslužeb nebudeme jen my, ale i naši zesnulí. Prostor, který se opět sjednotí a budeme moct být spolu. Pod jeho křídly. Na místě kostela, který pro nás tolik znamenal. Na místě kostela, který zůstane už navždy v našich srdcích. Spojení Nebe a Země Spojení Boha a člověka JEDEN PROSTOR
32
33
VERTIKÁLA Zvonice je brána jako brána do nebe. Symbol ochrany, určování času apod. Jakou nejvyšší zvnici jsme schopni postavit? Asi takovou, kterou nepostavíme. Člověk pod širým nebem. Přímo pod branami božími. Když se dveře kostela otevřou, lidé můžou stát venku a naslouchat. Jak přírodě, tak i bohoslužbě. Lidé pohřbeni u jeho nohou, u základů kostela. Hřbitov, kde leží zesnulí rodin z Gutů. Pořhbeni u něj, protože budou v nejbližším spojení s Bohem. Na cestě do Nebeského ráje. My lidé, kteří kráčíme po zemi a živíme své nadpřirozeno, chodíme na toto místo, protože zde je přímé spojení s Bohem. Můžeme mu vzdávat své díky. Říkat svá přání, ale i utrpení. Dáváme se na cestu k Bohu. Jeden cíl. Jedna stejná cesta. Být s Ním. Stoupat ve svých myšlenkách do výšin. Být součástí brány do nebe.
34
35
Bůh
OTEVŘENOST Spojení se samotným Stvořitelem. Být na daném místě, v daný okamžik. Otevřenost jak vizuální, pomocí posuvných dveří, které umožní vnímat přírodu kolem nás. Nebýt uzavřen uvnitř kostela, který nám neumožní vnímat všechno kolem nás. Otevřít dveře do světa, který je za branami. Otevřít svá srdce našim zesnulým, kteří budou pořád s námi. Otevřenost do všech stran. Prostor, který je otevřen jak horizontálně, tak i vertikálně.
36
člověk
37
NÁVRH KOSTELA
situace -pĹŻvodnĂ stav 1:500
40
situace - nรกvrh 1:500
41
A
B
A
B
42
Kostel je tvořen z jedné celkové hmoty kruhového průřezu. Nejdůležitějším prvkem celého prostoru se stává ambon s oltářem. Oltář je umístěn na hranici původního oltáře, který se nacházel v kostele Božího těla. Důležitým prvkem jsou také posuvné dveře. Jelikož se jedná o centrální stavbu, u které pro mě byla důležitá i otevřenost (jak spirituální tak i vizuální), navrhla jsem posuvné dveře, díky kterým se může vnitřní prostor měnit. Spolu s ním se mění i atmosféra a průnik světla do kostela. Kostel má sloužit jak k malým shromážděním, ale i pro velká shromáždění, která jsou o naslouchání Božího Slova. Pokud by se v kostele odehrávalo malé shromáždění, byl by využit pouze velký oltářní stůl, u kterého by se lidé scházeli. Příkladem by mohla být konfirmace. Při velkých shromážděních by se posuvné dveře otevřely dokořán a tím by se zvětšil celkový prostor pro bohoslužbu. Současně se za oltářem nacházejí další posuvné dveře, které by prostor bohoslužeb ještě zvětšili a zároveň by vzniklo propojení s přírodou - být v přítomnosti Stvořitele.
PŮDORYS 1:50
Člověk pod širým nebem. Přímo pod branami božími. Když se dveře kostela otevřou, lidé můžou stát venku a naslouchat. Jak přírodě, tak i Knězi. Proto je ve venkovním prostoru navržen kruh, který by byl v odlišném materiálu než okolí. Kruhová cestička vytváří přechod od toho co je „vně kostela“ a co je „uvnitř kostela“. Po obvodu této cestičky jsou umístěny lavice z dubového dřeva, které slouží k sezení při bohoslužbách. Zbývající počet lidí může me sedět uvnitř kostela a nebo stát venku.
43 03
ŘEZOPOHLED AA
ŘEZOPOHLED BB
44
Dřevěný trámový strop - tl.300m
Provětrávaná fasáda - upevnění na nerezové uhelníky tl. 120mm
Dřevěný obvodový plášť z dřevěných panelů - uvnitř tepelná izolace tl. 200mm
Posuvné dveře navrženy z ocelového rámu, na který jsou upevněny dřevěné latě o rozměru 70mm
Nosná konstrukce střechy - lepená vazníky Vazník složen ze tří částí - 2ks 75x300mm, 1x150x300mm
45
POHLED ZÁPADNÍ, kostel Božího Těla v Gutech 1:100
46
POHLED VÝCHODNÍ, kostel Božího Těla v Gutech 1:100
47
INTERIÉR kostel Božího Těla v Gutech
48
VSTUP S OTEVŘENÝMI DVEŘMI KOSTELA kostel Božího Těla v Gutech
49
TH