Světová premiéra Porsche 718 Cayman GT4 RS

6 7

8

eRoadster, elektrická replika otevřeného Porsche 356 Speedster. Pokud je vám jméno společnosti povědomé, tak se nemýlíte. ElectraMeccanica je spojena s firmou Intermeccanica, kterou původně v Itálii založil maďarský emigrant Frank Reisner se svou českou manželkou Pavlou, dcerou Jaroslava Freie (z Jawy!), přestěhoval do Kalifornie a pak do Kanady, kde pod vedením syna Henryho Reisnera (spoluzakladatele ElectraMeccanica) pokračuje výroba replik Porsche 356 a VW 82 Kübelwagen. Řada různých startupů, navrátilců a pošetilců se snaží přiživit na éře elektromobility. Nejinak tomu bylo v Los Angeles, kde jsme třeba v roce 2011 viděli stánek společnosti Coda Automotive, která v Kalifornii montovala elektromobily Coda EV Sedan na základě levných a zastaralých čínských sedanů Hafei Saibao. Dnes už si na ně nikdo nevzpomene, ale jaký bude osud dalších tvůrců, kteří se představili v jiné době nekritické podpory elektromobilitě v čase světového lockdownu pro čínský virus? Zajímavé jistě je, že na řadě projektů představených v USA se podílejí právě různé čínské společnosti. Patří k nim například EdisonFuture s koncepty spřízněných pickupů EF1T a skříňových vozů EF1V, která vyhlašuje dynamické parametry srovnatelné s vozy Tesla (firma Elona Muska na autosalonu tradičně chyběla). Za kanadskou Imperium Motors také jsou Číňané, kteří by rádi v Severní Americe uplatnili svoje elektrická SUV (Imperium SEV ET5 Skywell), ale také různá jiná vozidla od elektrických kol až po elektrické autobusy; ostatně Bob Silzer z holdingu DSG Global (majitel Imperium Motors) už v roce 2019 za tím účelem navázal spolupráci s čínskou Jonway Automotive (mj. velký elektrický pickup Jonway TerraE). Jistý Storm Sondors už údajně prodal 200 tisíc ebikes, a tak by rád uspěl s třímístnou elektrickou tříkolkou Sondors EV (pro realizaci projektu využívá crowdfunding). Zájemce, kterým se líbí asijské tuktuky, by jistě potěšil stánek Biliti Electric z Los Angeles, nabízejí jejich elektrické provedení GMW Taskman z indické produkce, se solárními panely pro zlepšení energetické bilance, ale také s rychlou výměnou akumulátorů SmartSwapp. Svůj vůz na salonu měla i Barbie, výrobce hraček Mattel předvedl otevřený Barbie Extra Car na elektrické platformě Fiat 500. A nakonec americká pobočka Bremachu, který v Itálii skončil, uvedla ruský UAZ Patriot pod označením Bremach 4x4 SUV. ■

6 EdisonFuture EF1-T (Truck), dvoumotorový elektromobil se zrychlením 0 – 96 km/h do 4,5 sekundy 7 Mullen Five, elektrický SUV amerického tvůrce s německým pohonem Hofer Powertrain 8 Biliti Electric v USA nabízí indické tříkolky GMW Taskman

Měsíčník pro všechny staromilce, které zajímá historie motorismu

Nestranný a nezávislý měsíčník všech automobilistů a motocyklistů orientovan ý na historii motorismu Foto: Archiv Iveco Czech Republic

1

Leden 2022

Ročník XXII.číslo 237 130•Kč

Adolf Raška

Giulio Ramponi

MJ_2022_01.indd 1

Orion F 58 A Sobiesław Zasada

15.12.2021 22:27

Právě vyšlo lednové číslo plné zajímavého čtení

Čerstvě dokončený Karlštejnbus pózoval i na Hradčanském náměstí v Praze

Giulio Ramponi se narodil v Miláně 8. ledna 1902. Otec mu zemřel, když byl ještě kluk. Zájem o mechaniku Giulio vykazoval odmalička, a začal proto navště‑ vovat pověstnou milánskou školu Arti e Mestieri na via Santa Maria. Po jejím absolvování začal pracovat v malé automo‑ bilce Florentia a v roce 1918 krátce také u firmy Pelizzola. Giulia si tehdy všiml Giuseppe Campari, který sháněl mecha‑ nika pro závody do vrchu Parma ‑Poggio di Berceto. Campari byl již známým

jezdcem automobilky Alfa Romeo a není zcela jasné, co jej na mladém Ramponim zaujalo. Snad to bylo jeho nadšení, nebo možná protože byl stále ještě hubený kluk, což byl důležitý parametr pro koho‑ koli, kdo měl sdílet kokpit závodního vozu s objemným Camparim. V polovině roku 1919 se tak Ramponi stal členem závod‑ ního týmu Alfa Romeo jako mechanik jednoho z nejlepších italských závodníků. V závodě do vrchu Poggio di Berceto star‑ tovali s Alfou Romeo 40/60 hp. „Potkal

30 Československá státní automobilová doprava neboli ČSAD měla tehdy mono‑pol na veřejnou autobusovou přepravu, a tak dostala za úkol vytvořit linku, jež by motori‑zované návštěvníky vozila od veřejného parko‑viště nahoru ke hradu a případně i zpět. Průjezd obcí Karlštejn už byl totiž v té době soukromým motorovým vozidlům zakázán. Vedení ČSAD KNV Praha, pod něž spa‑ daly dopravní závody ve Středočeském kraji, jsem tam Felice Nazzara! Potřásl mi rukou a blahopřál ke třetímu místu,“ vzpomínal ještě v osmdesátých letech Ramponi. U Alfy Romeo Giulio pracoval v oddělení testování motorů, dalších několik měsíců na montáži podvozků a nakonec ve zkušeb‑ ním oddělení. Ve stejné době dostával lekce v řízení automobilu od Attilia Marinoniho, hlavního testovacího řidiče automobilky. „Večer po páté, když už nás nikdo nerušil, mě Marinoni naučil spoustu věcí o závodních automobilech a motorech.“ Lepšího vzdě‑ lání v konstrukci výkonných automobilů se mu nemohlo dostat. V té době již jez‑ dil jako mechanik také s Enzem Ferrarim, Ugem Sivoccim, Giuliem Masettim nebo Antoniem Ascarim. Ramponi byl Ascariho mechanikem například na Targa Florio v dubnu 1923, kde startovali s vozem Alfa Romeo RLTF. Vypadalo to na jasné vítězství. Když však Giulio Ramponi Ascari, Campari, Caracciola, Fagioli, Ferrari, Chiron, Masetti, Nuvolari, Seaman, Straight – neúplný abecední seznam jmen slav‑ ných závodníků, kterým dělal mechanika Giulio Ramponi. Znal se se všemi významnými osobnostmi meziválečného automobilového sportu. Nebyl jen mechanikem, ale také talentovaným závodníkem, konstruktérem a člověkem, který obratně řešil problémy. Tovární tým Alfa Romeo pro Targa Florio v říjnu 1920. Vlevo Alfa Romeo 40/60hp (st. č. 2) Giuseppe Campariho s mechanikem Giuliem Ramponim. Zbývající vozy řídili Enzo Ferrari a Giuseppe Baldoni. Ferrari dojel druhý za Guidem Meregallim, Campari a Baldoni do cíle nedojeli Giulio Ramponi kolem roku 1930 Motor Journal 1/2022

rozhodlo, že Technický a zásobovací závod (TZZ) v Satalicích na severovýchodním okraji Prahy upraví pro tuto linku tři malé autobusy Robur LO 2500 východoněmecké provenience.Zadání obsahovalo tyto hlavní požadavky: snadný a rychlý nástup a výstup cestujících, dobrý výhled na hrad během jízdy a mož‑nost fotografování, v případě deště možnost rychle nasadit střechu.

Řešením byla výrazná přestavba karoserie: z osmnáctimístného uzavřeného autobusu se stal otevřený vyhlídkový vůz pro tři desítky pasažérů. Podvozek s rozvorem 3,27 m vyba‑vený vzduchem chlazeným benzinovým čtyř‑válcem OHV o objemu 3345 cm3 a výkonu 70 k (51,5 kW) spojeným s pětistupňovou převodovkou zůstal nezměněn, zato karose‑rie prošla radikálním řezem. Její délka 6,5 m se nezměnila, přišla však o střechu i boční a zadní okna, zůstala jen čelní stěna a kompletní spodní polovina levého boku i zádě. V pravém boku bylo vytvořeno šest svislých otvorů umožňují‑cích snadný přístup k šesti příčným prů‑běžným lavicím s opěradly a koženkovým čalouněním. Karlštejnbusy Vzhůru ke hradu!O Velikonocích roku 1967, které tehdy připadly na poslední březnový víkend, zažil městys Karlštejn pozoruhodnou událost. Od dolního parkoviště u Berounky nahoru ke hradu poprvé vyjel červeno ‑krémový otevřený autobus Robur LO 2500 s označením berounského dopravního závodu ČSAD. Před každou řadou bylo příčné trubkové madlo, jež se v případě potřeby dalo vysu‑nout nahoru a zajistit. Madla se tak pro‑měnila v oblouky nesoucí jednoduchou

První otevřený Robur LO 2500 alias Karlštejnbus na snímku z jara 1967

Na levém boku karoserie byly jen dveře pro řidiče, zde ještě bez rámu okna Rodinný snímek všech tří Karlštejnbusů pořízený patrně v létě roku 1967 MJ_2022_01.indd 30

15.12.2021 22:29

44Mechanik Giulio Ramponi opírající se o kapotu Alfy Romeo 24 HP v závodě Parma -Poggio di Berceto v roce 1919

MJ_2022_01.indd 44 Sobiesław Zasada se narodil 27. ledna 1930 ve vesnici Dąbrowa Górnicza. V letech 1945 až 1948 byl členem skautského spor‑ tovního týmu v Bielsko ‑Białe, kde se věnoval atletice. V roce 1946 získal cenu pro nejlep‑ šího sportovce na 1. atletickém mistrovství Polského svazu skautů v Krakově. Až do roku 1952 byl Zasada členem národního atletického týmu. Házel oštěpem (osobní rekord z roku 1951 je 55,65 m), vyhrával ve stolním tenise a jeho skautský sportovní oddíl byl také předním lyžařským týmem.

Jako šestnáctiletý získal řidičský průkaz u Mariana Rippera, bratra slavného závod‑ níka Jana. Od roku 1948 studoval vysokou školu ekonomickou v Krakově a s podpo‑ rou polského šampiona v rally Franciszka Postawky začal jezdit automobilové soutěže tzv. JJK, tedy jednodenní soutěžní jízdy. V únoru 1952 vyhrál první automobilovou rally „O modrou stuhu Ojcowa“. Spolu‑ jezdkyní v BMW byla Ewa Goworowska, bývalá spolužačka z gymnázia Adama Asnyka v Bielsko ‑Białe. V prosinci 1952 se

z Ewy stala paní Zasadová. V následujících letech byla mnohokrát také spolujezdkyní a vedoucí doprovodného týmu. V únoru 1953 startoval Zasada na lyžař‑ ských závodech FIS v Zakopaném. Při sjezdu spadl a utrpěl otevřenou zlomeninu pravé nohy. Rána se špatně hojila a Zasa‑ dovi dokonce hrozila amputace. Trvalo to dva roky, než se zcela zotavil. Místo atletiky v jeho životě zabraly automobily. V roce 1957 otevřel Zasada v Krakově auto‑ servis všech značek s velmi moderními dia‑ gnostickými přístroji. Startoval na městských okruzích s automobilem BMW 328 a potom také v oblastních automobilových soutěžích. V roce 1960 nemohl startovat na Dolnoslez‑ ské rally, za volant tehdy usedla paní Ewa s přítelem Czesławem Wodnickim a vyhráli. Díky tomu má z Dolnoslezských rally devět vítězství, zatímco její manžel jen osm. V roce 1961 se stal poprvé mistrem Polska s vozem BMW 700. Potom jezdil s Mini Cooperem a Fiatem Abarth 1000 a vydobyl si místo nej‑ lepšího polského soutěžního jezdce. Sobiesław Zasada Trojnásobný mistr Evropy v automobilových soutěžích Sobiesław Zasada je nejúspěšnějším polským závodníkem. Účastnil se ohrom‑ ného množství závodů za volantem nejrůznějších automobilů. Je jediným závodníkem nejen z Polska, ale ze všech států tzv. východ‑ ního bloku, který se v automobilových soutěžích stal továrním jezd‑ cem světových značek Steyr Puch, Porsche, BMW a Mercedes ‑Benz. Málokdo se mu mohl rovnat v těžkých dálkových soutěžích, kde kromě rychlosti hrála roli také vytrvalost. Celkem vyhrál 148 meziná‑ rodních rally. Automobilovým závodníkem se stal kvůli zlomené noze.

Sobiesław Zasada a Ewa Goworovská na lyžích v Zakopaném v březnu 1951 Gran Premio Brescia 11. září 1921. Baronka Antonietta d’Avanzo s mechanikem Giuliem Ramponim dojeli na třetím místě s vozem Alfa Romeo 20/30hp ES

Motor Journal 1/2022

15.12.2021 22:29

Veteránsalon Motor Journalu 1/2022

38První úspěchy sbíral Sobiesław Zasada na počátku padesátých let v jednodenních oblastních soutěžích za volantem BMW 328

MJ_2022_01.indd 38 Ewa Zasadová (1961)

Motor Journal 1/2022 15.12.2021 22:29

Motor Journal 1/2022 roku 1903, a za 30 let činnosti jich vyro‑bila na 1000. V letech po 1. světové válce se konstruktérem motocyklů stal syn zakla‑datele firmy Ing. Zdeněk Michl, který přišel nejprve se zajímavými stroji s dvoudobými motory v jedno‑ i dvouválcovém prove‑ dení a zdvihovými objemy 350 a 600 cm3 . V roce 1926 se objevily stroje Orion F 5 a F 6, což byly poněkud konvenčnější moto‑cykly se čtyřdobými motory 500 a 600 cm3 s ventilovým rozvodem SV. Vrcholem nabídky slánského podniku se stal sportovní model F 58 A z roku 1928. Poháněl jej motor s ventilovým rozvodem OHV o zdvihovém objemu 499 cm3 s udá‑vaným výkonem 20 hp. Motocykl si zachoval podvozek vycházející ze spodových modelů

Slánská firma Vilém Michl patřila k průkopníkům motorismu u nás. Výro‑bou motocyklů Orion se zabývala již od Orion F 58 A (1928)My, kteří máme tu čest čas od času psát na stránky Motor Journalu, si zakládáme na tom, že píšeme seriózní texty, že nevěšíme našim milým čtenářům bulíky na nos, případně jim nevyprávíme nějaké pohádky. V případě následujícího textu o motocyklu Orion F 58 A ze sbírek Národního technického muzea tomu nebude jinak. Historie motocyklu je však tak barvitá, že pohádkou, či snad dokonce horo‑rem to trochu zavání. No posuďte sami, vždyť do tohoto příběhu se zapletl kocourek Mikeš i s Pašíkem, mladý Indiana Jones a nakonec i pražský kat Alois Weiss. Zbraslav–Jíloviště 2021, oficiální premiéra zrestaurovaného motocyklu Orion F 58 A, v sedle vedoucí restaurátorských dílen NTM Jirka Doležal Reklama z roku 1905 Reklama z roku 1906 MJ_2022_01.indd 53 značky (jednoduchý dole otevřený rám s přední vidlicí systému Druid a podrámo‑ vou nádrží moderních hranatých tvarů). V kombinaci s mohutným vrchovým moto‑ rem tak vznikl celek, dle mého názoru, velmi hezkých proporcí. Vzhledem, ale ani výkonem si Orion F 58 A nezadal s nejlepšími – světovou, tedy především britskou konkurencí. Rodinná firma Viléma Michla však nemohla dlouho‑ době konkurovat velkým výrobcům. Nepříliš 53