Studák 04-05

no v ý česko -slo vensk ý

5-6

PROČKOVNEOJVLĚTŠITÍ PROBLÉM

CO VIDÍ JA NAŠÍ POLITICKÉ SCÉNY STUDENTI vš

prázdniny po australsku

letní festivaly

Rozhovor s filosofem Jaroslavem Peregrinem

Akademické podvody inzerce

Studak PODVAL 2 indd 1

12 4 2010 16:34:27

Předplaťte si Respekt se slevou 49 % Týdeník Respekt nabízí všem studentům roční předplatné jenom za 1015 Kč.

Objednávejte na predplatne@economia.cz, jako kód prosím uveďte „Študák.“ Objednávat můžete také na bezplatné lince 800 11 00 22.

Nabízíme i možnost předplatného na kratší dobu (3 měsíce, 6 měsíců).

Váš týdeník Respekt

Zajímá Vás Respekt? Zavolejte si o bezplatný výtisk zdarma. 800 11 00 22 Respekt Studak.indd 1

14.4.2010 7:29:19

Tento úvodník bych ale ráda zasvětila něčemu jinému. Chtěla bych poděkovat lidem, kteří celé redakci dávají najevo, že jejich práce má smysl.

Děkuji všem rejpalům, kteří nám s neuvěřitelnou vytrvalostí píší, jakých chyb jsme se dopustili, děkuji každému, komu není líno zakliknout hvězdičku u článku, který se mu na www.studak.cz líbil, kdo si našel půl minuty na vyplnění ankety. Děkuji za každou reakci na facebooku.

A konečně, mé poděkování patří i všem, kteří Študáka podporují, a to jak firmám, tak jednotlivým lidem na vysokých školách.

Teď už se ale vrhněte do čtení tohoto čísla a nashledanou v příštím akademickém roce!

K. D.

TIRÁ Ž Časopis Študák Ročník III, číslo 3-4/2010 Šéfredaktor: Kamila Dufková Redakce: Petra Dočkalová, Zbyněk Smetana, Vanda Bukovská, Kamila Dufková Obchodní oddělení: Kamila Dufková, Petra Dočkalová Grafika: DTP Tribun Vydavatel: TRIBUN EU, Gorkého 41, 602 00 Brno E-mail: studak@tribun.cz www.tribun.info Náklad: 85.000 ks ISSN: 1802-6257 Časopis je neprodejný, určený zdarma studentům VŠ na akademické půdě v ČR a SR.

ŽSKÁ VYSOK Á

Všiměte si, jak ja jsou úvodníky nevděčné. Přirovnala bych to k rozhovoru, který vedete s člověm kt kem, kterého jste roky neviděli, a nemáte si co říct. Na řadu pak přicházejí obligátní témata – počasí, co děláš, jak se máš, jaké jsou novinky a pokud možno připojení nějaké té senzace, kdo, s kým, co a proč.

Některé úvodníky jsou podobné. První věta začíná „máme tu jaro“(i když za okny prší, fouká, div nemrzne), pak přichází konstatování, že nadchází těžké zkouškové období a obvykle na závěr přijde nějaká zaručená bomba v podobě lákavého titulku.

aktuality A PR

ÚVODNÍK

O ŠK

L A PS Y C H O SO

JS

JR

NÍCH STUD ÁL IÍ CI

:19

Študák 5 – 6 2010

35. ročník Skálova lesního běhu na PVŠPS

Pražská vysoká škola psychosociálních studií zve všechny milovníky jarního pohybu na 35. ročník Skálova lesního běhu, který se uskuteční 1. května 2010 v hostivařském lesoparku. Tento běh má již dlouholetou tradici a jeho zakladatelem je Doc. MUDr. Jaroslav Skála, CSc., přední odborník na léčbu závislosti na alkoholu.

Registrace účastníků bude 8.45 – 9.30 v areálu vysoké školy. Více informací na www.pvsps.cz ZA L.

ROKU 20

01

Z dění na našich univerzitách

Nepropásněte konferenci Práce pomáhajících profesí Evropské vzdělávací centrum Praha s.r.o s garancí Vysoké školy zdravotnictví a sociální práce sv. Alžběty v Bratislavě pořádá vědeckou konferenci s mezinárodní účastí.

Konference Práce pomáhajících profesí v oblasti zdravotnictví a sociální péče se koná 5. 6. 2010 v kulturním domě v Loděnici.

FAMO slaví úspěch studentských filmů

Odměna za studium na VŠPJ Vysoká škola polytechnická Jihlava se rozhodla podpořit studium technických oborů mimořádným stipendiem. Stávající studenti prezenční formy oborů Počítačové systémy a Aplikovaná informatika, kteří úspěšně postoupí do 3. semestru studia, obdrží jednorázovou odměnu ve výši 2 000,- Kč. Studenti, kteří postoupí do 5. semestru, obdrží 5 000,- Kč. Stipendia se budou vyplácet na podzim po p zahájení akademického roku 2010/2011.

MoodleMoot.cz 2010 V prostorách VUT v Brně se ve dnech 10. – 11. 6. 2010 uskuteční konference MoodleMoot.cz 2010. Hlavním heslem je „Moodle jako technologie efektivních a úsporných řešení“. Více na http://moodlemoot.cz

Súťaž o najlepšiu študentskú esej Pri príležitosti 10. výročia vzniku Európskeho dohovoru o krajine pre vysokoškolákov z Česka a Slovenska vyhlasuje Geografický ústav SAV v spolupráci s ďalšími organizáciami súťaž o najlepšiu študentskú esej so zameraním na problematiku ochrany hodnôt kultúrnej krajiny a udržateľného spôsobu nášho života v nej. Uzávierka súťaže je 31. 7. 2010.

Na festivalu Mladá kamera Uničov 2010 získal film „Adam“ režiséra Tomáše Elšíka 1. cenu v soutěžní kategorii III. - neamatérský film, tvůrce do 30 let. Zároveň se tento film dostal na prestižní festival Jeden svět 2010.

Naši studenti se účastnili také 13. mezinárodního filmového festivalu „ZOOM - ZBLIŻENIA 2010“ v Jelenje Gore v Polsku.

Jan Chramosta získal mezi 82 filmy z celého světa hned dvě ceny za svůj film Malá pražská víla: Cenu publika a Zvláštní cenu poroty.

Soutěž pro mladé umělce do 30 let

Nitrianske univerzitné dni 2010

Žilina a Košice hostí unikátnu multimediálnu výstavu o CERN, LHC, o slovenskej účasti na fyzikálnom výskume na LHC a o objavovaní nových elementárnych častíc a skúmaní hmoty v stave, v akom existovala na počiatku vesmíru. Výstava bude sprístupnená do 7. 5. 2010. V Krajskej knižnici sa budú konať 15. 4., 22. 4., 29. 4. a 6. 5. vedecko-popularizačné prednášky.

Ôsmy ročník Nitrianskych univerzitných dní odštartuje už koncom apríla. Študenti môžu vyberať z komplexu vedecko-odborných, športových, umeleckých a spoločenských podujatí na Univerzite Konštantína Filozofa, Slovenskej poľnohospodárskej univerzite a v uliciach mesta Nitry.

Do 31. 7. 2010 se můžete hlásit do Soutěže pro mladé umělce do 30 let v kategorii literárně dramatické umění, výtvarné a užité umění, hudba a multimediální dílo. Tři nejlépe ocenění si rozdělí celkem 125 000 Kč. Veškeré informace najdete na www.praha1.cz v sekci „Kultura“.

Slovenská cesta do mikrokozmu

inzerce

Študák 5–6 2010

Nadcházející květen bude nejen měsícem lásky, ale také měsícem volebného klání, které rozhodne o rozložení sil v Poslanecké směmovně a složení nové vlády na příští – doufejme, že celé – čtyři roky. Většinu z nás prozatím tento fakt nijak nevzrušuje a spíše nás zajímá, jestli bude v květnu pěkně, abychom cestou k nejbližší rozkvetlé třešni nezmokli nebo nezmrzli.

Následující článek se přesto pokusí nenáročnou a místy snad i zábavnou formou najít pár důvodů, proč obětovat celých 5 až 10 minut z pátečného odpoledne či sobotního dopoledne a vydat se – třeba cestou na večerní pivko – volit.

Politika je svinstvo, nuda, nezajímavá hádka nezajímavých lidí o nezajímavých věcech.

I takovou charaktersitiku politiky je v našich končinách možné slýchat a nutno podotknout, že to občas není daleko od pravdy.

Nezajímavých hádek nezajímavých lidí můžeme vidět a slyšet každý den nepřeberné množství. Jediné, s čím bychom neměli souhlasit, je často akceptovaný názor, že v politice jde o nezajímavé věci, které jdou mimo nás. Politika totiž většinou vůbec není nezajímavá a už vůbec není o nedůležitých věcech, i když řada politiků to interpretuje jinak, aby snížili naši pozornsot a prosadili zájmy svých příznivců.

Skutečnost, že politika často není o nepodstatných věcech, si většina z nás však uvědomí až když na výplatní pásce uvidí, že sice vydělali 10 tisíc, ale 4 900 Kč z toho jde na daně a různé odvody. Pak se sice začneme aktivně zajímat, ale většinou už je příliš pozdě. Minimálně pro aktuální „poloviční“ výplatu.

Kdo za to může?

Kdybyste přišli o polovinu platu, začnete se nejspíše ptát, kdo za to může. Odpověď je až nečekaně prostá. Můžeme za to my.

Slovem „my“ myslím mě, vás, vašeho plnoletého kamaráda, babičku s děděčkem, zkrátka nás všechny. Na této prosté pravdě se nic nezmění, i když Vám někdo jiný – zejména s oranžovým pozadím na bilboardu – bude tvrdit něco jiného – nejčastěji, že za to nemůžete vy, ale oni.

Můžete namítnout, že vy za to nemůžete, protože nechodíte volit. Jenže chyba lávky.

Pokud nejdeme volit, znamená to, že podle nás všechno funguje tak skvěle, že není potřeba cokoliv měnit, jakkoliv se vyjadřovat a stačí pouze souhlasně mlčet. K tomuto negativnímu charakteru demokracie, tj. že mlčení znamená souhlas, se dostaneme níže. Teďka se ale podívejme, co to vlastně ona často zmiňovaná demokracie je.

Demokracie jako nejmenší zlo Na začátek si dovolím malou odbočku.

Demokracie je systém vlády – nic víc, nic míň. Demokacie nemá – jak často zcela 4

Proč volit ?!?

mylně slýcháme – nic společného s tím, že někdo krade, podvádí, lidé jsou k sobě ošliví, sobečtí a tak dále. To jsou věci zvyků, morálky a výchovy, nikoliv však demokracie. Ta je totiž sama o sobě hodnotově neutrální, což znamená, že není ani dobrá, ani špatná. Můžeme ji přirovnat k automobilu, který sám o sobě nejezdí dobře nebo špatně – to zaleží na řidiči.

Podobně i u demokracie záleží, jak s ní naložíme, jaký jí dáme obsah, zkrátka zdali s ní budeme „jezdit“ dobře nebo špatně.

Demokracie je nástrojem k výběru vlády.

Tak jako v království se vládce vybírá z králových následníků, v demokracii se vláda volí. Jde tedy o nástroj, jak vybrat někoho, kdo bude řídit a spravovat stát.

To však neznamená, že demokracie zaručuje dobrou a řádnou vládu. Winston Churchill dokonce o demokracii řekl, že jde o nejhorší způsob vlády. Záhy ovšem dodal, že tato teze platí, pokud pomineme všechny ostatní způsoby vlády.

Jinými slovy, jde sice o špatný systém, ale všechny ostatní (fašismus, komunismus, teokracie, absolutismus,…) jsou ještě horší. V čem spočívá ona výhoda demokracie? Paradoxně v jejím negativním charakteru. Demokracie totiž nezaručuje, že vybereme nejlepší možnou vládu, ale zaručuje, že pokud bude špatná, tak ji odvoláme v dalších volbách. Ukažme si to na příkladu.

Pokud žijete v králosvství a následník trůnu se rozhodne, že všem poddaným uřeže uši, čeká vás několik zajímavých a napínavých let vlády a malá naděje, že příští král tyto choutky sdílet nebude. Jinak ale nemůžete dělat vůbec nic. Tedy krom toho, že krále zabijete a budete žít v anarchii. (Pro ilustraci anarchie a bezvládí lze doporučit film Černý jestřáb sestřelen.)

Pokud však žijete v demokracii a zdá se vám, že vláda dělá špatnou politiku, zvolíte prostě v příštích volbách někoho jiného.

Podstata demokracie tedy není v tom, že na první pokus vybereme někoho dokonalého, ale že ho případně odvoláme a dáme šanci někomu jinému. Jak se to projevu v praxi? Jednoduše tak, že vláda zamýšlí něco podniknout, ale poradci jim sdělí, že lidé jsou proti, a pokud to vláda provede, tak končí, protože už ji nikdo nikdy nezvolí.

Toho se vláda bojí, a proto od svého záměru ustoupí. Tomu se říká demokratická kontrola.

Proč to v Čechách nefunguje?

V České republice má politika bezpochyby špatnou pověst. Proč je to však u nás s politikou a politiky tak špatné? Důvodů by se našla celá řada, ale všechny lze shrnout pod jeden hlavní – náš totální nezájem. V Čechách se o politiku ve větší míře, než je zběžné čtení bilboardů a headlines v Blesku zajímá asi 5 % z nás. Nemalá část z těchto pěti procent tak navíc činí z profesních důvodů. Není pak divu, že pojímaní politiky jako hry na jednu dobrou – tj. politik je zvolen, udělá chybu a následně odchází, respektive už není zvolen – tu vůbec nefunguje. Politik je u nás zvolen, dělá chyby, ale k jeho odstranění už nedojde. Prostě jen řekne, že nic špatného neudělal, a neznalý volič ho klidně volí znovu a znovu, případně k volbám nejde a nechá ho zvolit znovu a znovu.

Asi se tu projevuje i zcela nepochopitelný český předsudek o dělbě práce. Franta je elektřikář, Jirka je politik – tak to bylo, je a bude.

Nikoho ani nenapadne, že když Jirka dělá hlouposti, tak by tím politikem taky být nemusel a mohli bychom si zvolit někoho jiného. Je totiž vždycky lepší dát šanci někomu novému než opakovaně volit někoho, kdo již selhal.

Zcela komicky v tomhle ohledu působí různé výzvy a iniciativy k reformě naší politiky. Valná většina těchto povětšinou studentských iniciativ vůbec nechápe fungování politiky a usiluje o to, aby ti, co to dělají špatně, začali pracovat dobře, protože tak je to správné. Ukažme si to opět na příkladu. Studentské sdružení přijde za politikem, který se nechá korumpovat při zadávání veřejných zakázek, a řeknu mu, že by to něměl dělat. Proč? Protože je politik a měl by sloužit veřejnosti. Taky se Vám na tomto místě chce zasmát? Pokud se někdo podílí na korupci, težko na něj lze apelovat morálkou, protože tenhle člověk ji očividně nemá. Z jiného soudku by bylo sdělění – tento člověk se podílí na korupci, a proto ho nevolte.

Odstavte ho od moci a dejte šanci někomu jinému. A toho pečlivě kontrolujme a pokud se také neosvědčí, pryč s ním. Možná to vypadá poněkud beznadějně, ale lépe dát šanci deseti novým, než dál podporovat někoho, kdo selhal.

Tento přístup vedoucí k fungující veřejné správě má však jeden háček – vyžaduje minimálně zainteresovanou veřejnost, která chodí volit. Když si řekneme, že nás to nezajímá, protože jsou všichni zkažení, a nejdeme volit, podporujeme tak další setrvání těchto lidí v politice. A taky mimochodem připouštíme, že nikdo z nás by to stejně nedělal lépe.

Let´s make things better K tomu, aby člověk mohl volit, potřebuje tři jednoduché věci – paměť, informace a trochu rozumu. Paměť potřebujeme k tomu, abzchom si pamatovali, kdo kdy selhal, neboť 4 roky jsou docela dlouhá doba. Pro českého voliče je však bohužel příliš vzdálené i to, co se stalo včera, protože jinak by na volební vítězství nemohl aspirovat člověk, který brutálně zasáhl proti Czechteku, připustil možnost vlády s komunisty, svrhl vládu uprostřed předsednictví, aniž by měl záložní plán, či bezostyšně fabuloval v kampani ve volbách do EP. Informace potřebujeme k tomu, abychom si nenechali všechno nabulíkovat. Ačkoliv to může být pro některé z nás šokující překvapení, politici neříkají pravdu, ale přinejmenším silně manipulují s informacemi tak, jak se jim to hodí. Zkrátka podle někoho je láhev ještě z půli prázdná a ve skutečnosti láhev třeba ani neexistuje. Konečně za třetí je potřeba trochu toho rozumu. Přemýšlení sice někdy bolí, ale když vám někdo tvrdí, že v době, kdy krachují firmy (a tudíž neplatí daně) a lidé přicházejí o práci (a tudíž neplatí daně), tu jsou dostatečné zdroje nejen pro pro štedré předvolební sliby, ale i snižování státního dluhu, je dobré zeptat se, kde tyto nevyčerpatelné zdroje jsou? Osobně totiž krom pěněz ve svojí a vaší peněžence moc jiných zdrojů nevidím. Podobně je tomu se slibem bezplatného zdravotnictví. Nebo vám už někdy dali něco zadarmo? Kde se tedy vezmou peníze, které se vybírají na poplatcích?

Dobrá otázka na níž se socialistům nechce odpovídat, protože kalkulují s tím, že když zaplatíte 30 korun z peněženky, tak si toto všimnete. Když Vám ale stát strhne o stovku víc z výplaty každý měsíc v rámci zdravotních odvodů bez ohledu na to, zda li k lékaři jdete či ne, tak si toho bohužel většina lidí nevšime.

A proto přemýšlejme o tom, co nám politici slibují, ptejme se, jak to chtějí realizovat a hlavně nezapomeňme, poté co se cestou do hospůdky stavíme vhodit volební lístek, pořádně zkontrolovat i jestli námi zvolení zástupci dělají, co slíbili. Jinak si totiž přístě vybereme jiné.

Zbyněk Smetana autor je studentem Fakulty sociálních studií v Brně a šéfredaktorem blogu Politika v souvislostech (http://politikavsouvislostech. blogspot.com)

Študák 5 – 6 2010

Anketa

Co vidí jako největší problém naší politické scény studenti VŠ?

VOLEBNÍ SYSTÉMY Troufám si říci, že většina voličů, kteří přijdou v květnových volbách, nedokáže na tuto otázku odpovědět. Většině z nás je známo, že náš systém je poměrný a že se nějak liší například od toho, kterým se volí ve Velké Británii. Ano, je to tak – náš volební systém se nazývá listinný poměrný, zatímco v případě Velké Británii jde o většinový volební systém, který se označuje přejatým slovním spojením z (jak jinak v Británii) dostihového sportu – systém prvního v cíli (first past the post).

Naši výpravu za poznáním začneme několika základními informacemi. Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR se skládá z 200 poslanců, kteří jsou voleni na dobu čtyř let. Občan, který chce volit (aktivní volební právo), musí dosáhnout 18. roku života, naproti tomu občan, který chce být zvolen (pasivní volební právo), musí být minimálně o tři roky starší. Před volbami k Vám jistě dorazila objemná obálka kandidátních listin, kde jsou vypsány všechny politické strany a kandidáti, kteří jimi byli nominování ve vašem kraji. Strany seřadily kandidáty do pořadí, se kterým však jako volič můžete (i když omezeně) manipulovat – stačí, když dáte maximálně dva tzv. preferenční hlasy, tj. zakroužkujete své vybranné kandidáty. Pokud tito vámi vybraní jedinci

soutěž O LÍSTKY DO AQUAPARKU: inzerce

Jak se z Vašeho hlasu stane něčí mandát? získají minimálně 7 % ze všech preferenčních hlasů udělěných v rámci jedné kandidátky, přeskočí své kolegy a kolegyně (tedy pokud nějaké jsou) a dostanou se na volitelná místa. Pokud žádné preferenční hlasy nevyznačíte, souhlasíte s pořadím, jak Vám ho ta či ona strana připravila.

Pro nás běžné občany volby končí vhozením vybraného volebního lístku do volební urny. Z hlediska volebních výsledků však teprve nyní nastává shon, kdy komise musí přepočítat všechny hlasy, vyřadit neplatné a hlavně přepočítat hlasy na mandáty. Česká republika je pro volby rozdělena do 14 volebních krajů, které se kryjí s vyššími územně správními celky. Přesný počet mandátů (tedy křesel ve sněmovně), který budou kraje obsazovat, se vypočítá až pomocí tzv. republikového mandátového čísla. Nelekejte se složitějšího pojmu, jde vlastně o to, že se sečtou všechny platné hlasy v republice a vydělí se počtem volených poslanců (tedy 200). Výsledkem je pak počet poslanců volených v jednotlivých krajích. V minulých volbách se jejich počet pohyboval od 5 u Karlovarského kraje do 25 v případě hlavního města Prahy. Počet platných hlasů, republikové mandátové číslo a počty krajských mandátů v minulých volbách si můžete najít na http://volby.cz.

Když už víme, kolik mandátů bude rozděleno v rámci kraje, přichází další krok, kdy přidělíme mandáty jednotlivým stranám v daných krajích. První věcí, která přichází na řadu, je aplikace klausule, o níž většina z nás jistě slyšela mandát nemohou získat strany, které obdržely méně než 5 % hlasů. Pro všechny ostatní strany pak náš volební systém operuje s tzv. d’Hondtovým dělitelem. Při jeho aplikaci se na úrovni každého kraje postupuje tak, že se vezmou počty hlasů pro jednotlivé strany a jsou postupně děleny řadou přirozených čísel 1, 2, 3, 4 atd. Pro ilustraci si vezmeme například náš nejmenší volební kraj – Karlovarský, kde se při minulých volbách rozdělovalo celkem 5 mandátů. Průběh výpočtu vidíme v tabulce, kdy v závorce je zapsáno pořadí, v jakém byl mandát straně připsán. Tento příklad byl vybrán záměrně, protože ukazuje ještě jednu skutečnost. Ačkoliv máme poměrný systém s 5% klausulí, neznamená to, že strana, která v nějakém kraji překročí tuto hranici, má mandát jistý. Například Strana zelených měla v Karlovarském kraji smůlu – i s 6,71 % hlasů vůbec nedosáhla na mandát.

Jelikož Študák je časopisem česko-slovenským, podíváme se také, jak se volí na Slovensku. Z hlediska počtu obvodů je situ-

ace jednodušší než u nás, protože celé Slovensko je jediným obvodem, kde se volí všech 150 poslanců. Je možnost použít až čtyři preferenční hlasy a strany se ziskem nižším, než je těch 5 % nezískávají žádná křesla. Výpočet pro rozdělení mandátů připomíná výpočet výše uvedeného republikového čísla u nás – jde o kvótu (přesněji Hagenbach-Bischoffovu), kdy se celkový počet platných hlasů vydělí počtem rozdělovaných mandátů zvýšeným o jedničku (150+1). Strany pak dostanou tolik mandátů, kolikrát naplnily kvótu. Zpravidla zůstanou nějaké mandáty po tomto výpočtu nerozdělené (jejich počet se snižuje právě tou jedničkou), ty se pak přidělují stranám, které měly ke kvótě nejblíže – měly tedy nejvyšší zbytky hlasů. Celkově vzato je však slovenský systém mnohem poměrnější, tj. dává větší šanci malým stranám než český, který silně upřednostňuje strany velké.

Bc. Jaromír Vojtaj autor je studentem politologie na Fakultě sociálních studií v Brně, specializuje se na volební studia a politický marketing

Chcete vyrazit na výlet do největšího aquaparku ve střední Evropě a užít si celodenní koupání a saunování?

Tak se zúčastněte soutěže o lístky do Aquapalace Praha! Stačí jen poslat správnou odpověď.

Na nových webových stránkách Študáka můžu: a) pročítat články z předchozích čísel, stahovat hudbu, hlasovat pro nejlepší písničku b) pročítat články z předchozích čísel, hodnotit a komentovat články, účastnit se ankety c) pročítat články z předchozích čísel, sledovat videa, hrát piškvorky Odpověď společně s adresou nám zasílejte e-mailem do 23. května na adresu studak@tribun.cz. Do předmětu napište „Soutěž – Aquapalace“.

Študák 5–6 2010

Jak zatraceně daleko je od 4,99 k 5,01% ve volbách Letošní rojení malých stran Minulé volby před čtyřmi lety pomohly tuzemskou politickou scénu obohatit o nového hráče. Stranu zelených.

Pravidelně totiž v průzkumech veřejného mínění dostávala optimistické vyhlídky na překročení pěti procent. Dostávala díky tomu i hodně prostoru v médiích, díky čemuž se jí nakonec do sněmovny podařilo dostat.

Tehdy to byla jediná alternativa mezi již zavedenými parlamentními stranami. Letos je to ale už zase o krok jinde. Politika velkých stran se zdá být fádní, zkorumpovaná, obsah jejich volebních programů se omezil na obecné fráze a vzájemné negativní vymezování. I voliči pochopili, že tuzemská politika potřebuje trochu čerstvého vzduchu a chtějí změnu. Ta otvírá více než jindy prostor malým stranám. Poprvé má ze sedmadvaceti kandidujících stran reálnou šanci na nějaký ten mandát mimo stálice české politiky (ODS, ČSSD, KSČM) dalších pět stran. Hovoří se o šancích TOP 09, Strany Zelených, Věcí Veřejných, Strany práv občanů – Zemanovců a o KDU-ČSL.

vých politiků, kteří posílají své pozvánky na přátelství zvláště před volbami opravdu každému, až po videa, tzv. „eventy“ a odkliky na kampaňové stránky. Tam můžeme opět v internetovém a svižném duchu najít jednotlivé „výkřiky“ a hesla typu: Jsme proti zavedení školného, jsme proti poplatkům, jsme proti... V používání předložky proti vede ČSSD, která ji ve svém programu užívá pětatřicetkrát. Masivní bilboardy ve městěch a podél silnic ve velkém praktikují v podstatě jen sociální demokraté, kteří si na tuto taškařici půjčili ze záložny 190 miliónů. Ostatní vsází na poslední týdny těsně před kampaní a nebo na již zmiňovaný Facebook, který letos překročil dva miliony uživatelů v České republice. Česko je navíc na této sociální síti desátou nejrychleji rostoucí zemí na světě.

Z toho asi dvě třetiny jsou pod 35 let, tedy v zásadě více nerozhodnutých, na které se potřebují strany upřít. Podle březnového průzkumu společnosti eMerite, která monitoruje internetová média, se na Facebooku mluví ze všech politických stran nejčastěji o ČSSD (48 %, a to spíše negativně), dále o ODS (25 %), s odstupem následovaly TOP 09 a Strana zelených.

Čím na to strany jdou? Facebookem...

Jak těžké je přehoupnout se přes pětiprocentní laťku?

Negativní kampaň, rychlé odsudky a Facebook, to jsou hlavní symptony kampaně. Právě na Facebooku se odehrávají politická klání i díky tomu, že tam dnes nechybí žádná politická strana, snad s výjimkou technicky nejzaostalejších komunistů. Politiku tu můžeme sledovat od aplikací on-line voleb přes profily jednotli-

Letošním dalším fenoménem je vedle facebooku i to, že se vyrojila spousta různých agentur veřejného mínění, které poskytují své průzkumy. Jejich data jsou sbírána podle různých kritérií a ověřitelnost je pak mnohdy problematičtější. Pro leckteré strany to ale znamená, že i díky okrajovým výzkumům se mohou objevit v centru dění

a probudit tak zájem váhavého a nespokojeného voliče. U malých stran je hlavní riziko spojené s mírou nejistoty, kterou volič má, ve chvíli, kdy si není jist, zda li jeho hlas nepropadne a zda li jeho strana nakonec mandát dostane. Hlavním ukazatelem je i to, nakolik je daná strana vidět v různých předvolebních debatách a kolik prostoru se jí dostane i v ostatních médiích. Fakt, že je strana lidem na očích a upozorňuje na sebe je dost důležitý i pro případné volební chování. Co se týče obsahu politiky a procesů, které se v ní odehrávají, těm rozumí cca 10-15 % voličstva. Ostatní se rozhodují na základě svého přesvědčení, zvyků, rodinné tradice nebo vlivu emocí a dalších faktorů.

Obecně platí, že aby měla strana šanci proniknout tah na branku (rozuměj: dosáhnout do poslaneckých lavic), tak je pro to potřeba aspoň tří po sobě jdoucích pozitivních výsledků veřejného mínění. Mnoho voličů o malých stranách přemýšlí, váhá, ale jejich hlasy nakonec propadnou, protože si sám volič nevěří a hodi hlas tzv. “na jistotu“, čímž však vytvoří nejistotu pro malé strany. Proto, pokud chcete změnit politické prostředí v naší zemi, nebojte se volit malé strany. Tomu by měl teoreticky pomáhat i současný poměrný systém, který je založen na pluralitním svobodném boji demokratických stran.

Jak z toho ven - změna volebního systému Nakolik to ale funguje prakticky, je otázkou objevující se vždy kolem voleb. Už padl návrh na změnu počtu poslanců na lichý počet. To má ale své problémy: stačí jeden

nepřítomný poslanec a neochota opozice či koalice jej vypárovat. Navíc v situacích, kdy hlasují Poslanecká sněmovna a Senát společně (ty jsou ústavně závažnější než „běžný provoz“), bychom tu opět měli sudý počet hlasujících. Otázkou je pro nás způsob, jak zpracovat hlasy pro strany, které překonaly 5% bariéru pro vstup do Poslanecké sněmovny. Mnohem důležitější je ale otázka, kolik těchto hlasů je a jak jsou rozloženy. Mířím k těm voličům, jejichž hlasy propadnou, neboť volili jiné strany, které zmíněnou bariéru nepřekonaly. Ve volbách v roce 2006 jich bylo cca 6 %. Koho by tito voliči volili, pokud by si mohli vybrat pouze mezi těmi, kteří již do sněmovny prošli? Stačí se voliče zeptat, tj. dát mu možnost označit svoji „druhou“, klidně i „třetí“, „čtvrtou“ volbu. Zkrátka umožnit mu seřadit kandidující strany do pořadí, v němž je preferuje. Nejprve by byla zpracována – stejně jako dnes – pouze informace, kterou stranu volič volil jako první. Následně by byly vzaty v potaz lístky těch voličů, jejichž hlasy propadly, a konkrétní hlas by připadl té (parlamentní) straně, která by na příslušném volebním lístku byla zařazena nejvýše. Tak by žádný hlas voliče, který už se jednou k urně dostavil, nemusel propadnout. Takto by mohli mít lidé i větší občanskou radost ze své účasti a naučili by se o volbách nepřemýštel konfrontačně, ale v souvislostech. K nevýhodám takového způsobu patří snad jen trochu složitější zpracování.

To by to znamenalo, že bychom si na výsledek volebního klání počkali řádově o několik hodin déle, nejspíše do následujícího dne.

Pětiprocentní laťka by pak nebyla takovou ý bariérou, ale spíše výzvou politické soutěži. ýt, ne?

A tak to má přece být, Jan Duda

inzerce

tossttí žito íleži přříle hp nícch ovvní acco prra og p allo Katta

Do práceOdOd!dduu2bbnna0veve1VaV0 h..... ách. olác škol c šk šich aši

Študák 5 – 6 2010

Akademické podvody Závažný vliv na dobré jméno vzdělávacího institutu. Pokles kvality znalostí a dovedností studenta, snížená efektivita vyučování i celého studia. Zvyšování kriminality, postihy, aféry. Co tyto jevy spojuje? Podvádění na akademické půdě.

O co jde?

Akademické podvádění má mnoho svých podob. Všechny však mají několik společných faktorů. Student nebo skupina studentů svým chováním vždy porušuje pravidla a řád školy za účelem usnadnit si splnění určitého úkolu. K nejběžnějším typům podvádění patří napovídání, taháky, plagiátorství a vydávání se za někoho jiného . Důvodů k podvodu je mnoho, od školního klimatu a výkonu učitele po studentovu motivaci a přesvědčení. Proč zbytečně plýtvat energií na předmět, který je nepotřebný či nezajímavý, ať už za to může obsah nebo vyučující.

Proč se trápit, když se prostě nechce nebo se nestíhá? Může se sice stát, že dotyčný si není vědom svého podvodu, ať už nezná pravidla nebo se jiným nedopatřením porušení pravidel dopustí. Neznalost však neomlouvá a podvádění je trestné, ať již je hříšník dopaden či nikoliv.

Těžké kalibry Napovídání, opisování a další „pomocná spolupráce“ při testech a zkoušení jsme určitě všichni zažili, ať už z pozice pozorovatele nebo účastníka. To jsou však poměrně

lehké kalibry oproti elektronickému podvádění (prostřednictvím informačních a komunikačních technologií – ICT). E-cheating nebo cyber-cheating, jak se také elektronickému podvádění říká, je součástí stále se rozvíjejících technologií a, stejně jako ony, se stále zdokonaluje. Dnešní generace mladých lidí, pro které je využívání ICT zcela běžnou záležitostí, nemají problém ani s technologiemi, které je možné využít při e-cheatingu. Pozitivem pro „lovce hříšníků“ je však fakt, že stejně jako vznikají nové technologie pro podvádění, vznikají i technologie pro jejich odhalování .

A jaké jsou tedy techniky e-cheatingu?

Jednou z nich je metoda Cut‘n Paste.

Pracujete někdy tak, že smícháte několik textů dohromady, promažete je, některé formulace přepíšete svými slovy a voila, máte hotovou seminárku? Tak pozor! Pokud neuvedete správně citace a zdroje, jedná se o podvod.

Zažili jste, třeba už na základní škole, že k vám přišel spolužák s výsledky testu ještě před jeho napsáním? Podívali jste se na ně?

To taky asi nebude moc košer, že?

Narazili jste už na nabídky zhotovení referátu? Stačí zaplatit pár stovek a práci za vás vypracuje někdo jiný. Pohrávali jste si někdy s touto myšlenkou? Tak se jí rychle vzdejte, jde o podvod, za který budete přednostně potrestáni vy!

A co nejskloňovanější pojem světa akademických podvodů? Plagiátorství, neboli pou-

žití a vydávání cizí myšlenky, výsledku či práce za vlastní, je trestáno na vysokých školách nejčastěji. Není divu, porušujete tak autorská práva, ať už záměrně či nevědomky.

Pedagog alias Sherlock Holmes Pozorný vyučující si podvodu v práci studenta může všimnout už na první pohled, vetšinou tak, že se práce výrazně liší od prací předchozích.

Vynalezeny byly také různé detekční softwary.

Fungují poměrně spolehlivě a disponuje jimi většina vysokých škol. Hlavní váha však zůstává na učiteli, neboť on většinou rozhoduje o podrobnějším prozkoumání práce a hledání plagiátů.

Kde hledat „vzor“ aneb smutná realita

bránit studentským podvodům zejména při zkoušení a testování dosažených znalostí.

Zdůrazňují především myšlenku rovnosti při zkoušení zajištěnou systemizovaným a předem časově stanoveným zkoušením.

Zároveň připomínají důležitost informování studentů, jak o správném postupu při plnění úkolů a o průběhu zkoušení, tak o postizích za podvádění. Víceméně se tak shodují s odborníky. Řešením, jak zmírnit, když už ne úplně vymýtit podvádění, je prevence.

Považovat podvádění za běžný jev, který je součástí studia nebo zavrženíhodný úkaz, který je nutno trestat a vymýtit? Je vám to jedno? A co kvalita vaší školy, vašeho vzdělání, vaše? To vám je taky jedno? Věřím, že ne. Hlavním aktérem je sice vyučující. Ale záleží i na nás, jak přispějeme ke kvalitě našeho vzdělání.

Průběh i podoba postihu se však liší případ od případu. Jednou je student vyloučen ze studia, podruhé je mu snížena známka. Často pachatel ani není dopaden, což ho nabádá podvádět opakovaně. A co je možná nejsmutnější, nepodvádí pouze studenti. Stačí vzpomenout na několik nedávných afér s „rychlostudenty“, opsanými disertačními pracemi a korupcí na akademické půdě. Proč by studenti měli sekat latinu, když jejich učitelé bezostyšně podvádí? A kde hledat řešení?

Homo-technicus.org. Studentské podvádění pomocí elektronických prostředků (online; 2008-02-02, použito 2010-4-15). Dostupné z: http://homo-technicus.org/ download/muvs_1.semestr/psy/studentske_podvadeni. pdf

Je to v našich rukách

Benda, M. Jak chtějí studenti IMS omezit podvádění (online; 2005-5-30, použito 2010-4-15). Dostupné z: http://social.ukmedia.cz/jak-chteji-studenti-ims-omezitpodvadeni

Výkřikem do tmy byl pokus studentů Institutu mezinárodních studií bojovat s akademickým podváděním formou dokumentu - Jak omezit podvádění . Studenti zde mimo jiné navrhují, jak

PD Zdroje:

Wikipedia.org. Elektronické podvádění (online; 2010-4-10, použito 2010-4-15). Dostupné z: http:// cs.wikipedia.org/wiki/Elektronick%C3%A9_ podv%C3%A1d%C4%9Bn%C3%AD

Šůra, A. Vzniká zákon na odebírání titulů (online; 200910-20, použito 2010-4-15). Dostupné z: http://respekt. ihned.cz/analyza/c1-38717980-vznika-zakon-na-odebirani-titulu

inzerce

Zdokonaľ si svoje znalosti z obchodnej angličtiny potrebné pre tvoju medzinárodnú kariéru.

BEC Vantage – rozvrh na rok 2010 BEC Vantage

12 týždňov

28. júna – 17. septembra (oficiálny skúškový týždeň: 20. – 24. septembra)

BEC Vantage

12 týždňov

13. septembra – 2. decembra (oficiálne skúškové dni: 3. – 4. decembra)

Intercultural Communications College 810 Richards Street, Suite 200, Honolulu, HI 96813, USA Email: info@icchawaii.edu Tel: +1 808 946-2445 www.icchawaii.edu

Študák 5-6 2010

EUROPASS ÚČINNÁ POMOC PŘI HLEDÁNÍ PRÁCE A STUDIA V EVROPSKÉ UNII Toužíte vyrazit za prací do ciziny, ale bojíte se, že vám neuznají vzdělání nebo kvalifikaci? Nevíte si rady se sestavením životopisu, protože se sice cizím jazykem domluvíte, ale s psaním je to horší? Chtěli byste pokračovat ve studiu v některé zemi Evropské unie? Problémy za vás vyřeší Europass.

Europass je soubor pěti dokumentů, které poskytují o jejich držiteli přehledné, srozumitelné a vyčerpávající informace, pokud žádá o zaměstnání nebo další studium v zemích Evropské unie, EHP a přistupujících státech. Popisují jeho kvalifikaci, kompetence, vzdělávací program, kterým prošel, a pracovní zkušenosti. Dokumenty Europassu jsou v celé Evropě jednotné a jsou k dispozici ve všech jazycích výše jmenovaných zemí. Jejich získání je dobrovolné a každý je může získat zdarma.

Rozhodnutí o využívání Europassu nabylo účinnosti 1. ledna 2005 a je závazné pro všechny členské státy EU. Pro tyto účely také vzniklo jednotné evropské logo Europassu.

NÁRODNÍ CENTRUM EUROPASS ČR V každé členské zemi EU, EHP, přistupujících a kandidátských zemích byla od počátku roku 2005 postupně ustavována národní centra Europass (National Europass

Centre), která začala realizovat a koordinovat všechny požadované činnosti. Úkoly všech národních center Europassu jsou jednotné. Jejich plnění je na české národní úrovni řízeno Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR prostřednictvím Národního centra Europass ČR (NCE ČR).

DOKUMENTY EUROPASSU Národní centrum Europass ČR koordinuje vydávání všech pěti dokumentů Europassu již od roku 2005, což není v ostatních výše jmenovaných zemích ještě zcela běžné.

K tomuto souboru dokumentů poskytuje NCE ČR desky Europassu, které jsou jednotné v celé EU. 1. Europass – životopis Umožňuje systematicky, chronologicky a přehledně uvést všechny údaje o držitelově vzdělání, kvalifikacích, kompetencích, předchozích zaměstnáních či jazykových znalostech. Je připraven přednostně pro elektronické vyplňování. K dispozici jsou formuláře ve všech jazycích EU na webových stránkách NCE ČR www.europass.cz.

2. Europass – jazykové portfolio

5. Europass – dodatek k diplomu

Popisuje jazykové dovednosti a znalosti, a to bez ohledu na to, zda je držitel získal během studia či jinak. Formuláře jsou k dispozici ve všech jazycích EU na výše jmenovaných webových stránkách.

Informuje o obsahu vyššího odborného a vysokoškolského studia. Je vydáván v češtině a angličtině vyššími odbornými a vysokými školami.

3. Europass – mobilita

Od roku 2005 si občané České republiky pořídili téměř 704 000 dokumentů Europassu.

Dokument informuje o zahraniční stáži, výměnném studijním pobytu, odborné praxi nebo dobrovolnické službě v zahraničí z hlediska toho, co se tam držitel naučil. Je možné jej získat ve všech jazycích EU. Pro vydání tohoto dokumentu je třeba kontaktovat NCE ČR a požádat o jeho vydání.

4. Europass – dodatek k osvědčení Popisuje střední vzdělání tak, aby bylo srozumitelné především v zahraničí. Může jej získat každý, kdo absolvoval středoškolské studium po roce 1969, a to v češtině, angličtině, němčině nebo francouzštině. Jednotliví žadatelé mohou najít žádost o vydání tohoto dokumentu na webových stránkách NCE ČR, školy poskytující střední vzdělání mohou žádat pro své absolventy o tento dokument hromadně.

Další informace je možné najít na webových stránkách: www.europass.cz Klientské centrum Národního centra Europass ČR je otevřeno v pracovních dnech od 9:00 do 15:00 hod. na adrese: Weilova 1271/6, 102 00 Praha 10 tel.: +420 274 022 347

Zápisky prostého studenta aneb prázdniny po australsku Austrálie. Pro našince bezesporu synonymum esence dálek a cestovatelsky vzrušujícího snění, navíc obohaceného možností být obklopen atraktivním cizojazyčným prostředím. Opuštěním ohraného pole každodenních všedností se vám převrátí svět vzhůru nohama a vy tak máte možnost spatřit vlastní život v poněkud jiných souvislostech.

Ať už jste po škole, či máte-li už jen prostě plné zuby svého šéfa, jde o skvělou volbu, jak si prohloubit lingvistické dovednosti a nasát do plic omamnou vůni širého světa.

Učit se cizímu jazyku znamená jím mluvit.

Používat jej tak často, až se vám vpije do morku kostí. Tohle se mi doma v Čechách za celé ty roky biflování slovíček na základní a střední škole nestalo. Hodina angličtiny, kde se gramatika probírá česky, vás ani po letech soustavné docházky o moc dál neposune. Vše se změní, jakmile zanecháte svůj rodný jazyk za dveřmi vašeho bytu a vyrazíte do sydneyských ulic. Třeba si založit bankovní účet, a nebo jen tak v pantoflích přes silnici pro hlávku salátu ke krásné zelinářce.

An Angličtina tu sákne odevšad a mozek jí na nasává natolik, že se vám po několika mě měsících pod Jižním Křížem začnou i sny

www.australiaonline.cz w

zdát anglicky {s výrazným australským dialektem}. Podhoubí anglické lingvistiky vámi zvolna prorůstá, až s překvapením zjistíte, že aby jste mohli něco říct, nemusíte si už dopředu připravovat zásobu slovíček a dopředu přemýšlet, jak to asi bude se slovosledem.

Dle mého názoru není špatnou volbou začít svou kariéru protinožce právě v Sydney.

Spousta škol a pracovních příležitostí - to jsou výhody, které se počítají. Bez debat zde budete mít nezanedbatelnou výhodou oproti jiným, pomenším městům kontinentu.

V Sydney ale vyjma toho najdete multikulturní atmosféru, vykouzlenou ve slunném ráji pláží a odpoledních bárbekjů, kde vás nesmí překvapit, že vám řidič autobusu na konečné popřeje příjemný den a poděkuje, že vás mohl svézt. Potkáváte lidi. V práci, ve škole, ve vlaku, na ulici. Národnostní směsice, která vás donutí komunikovat. Pochopíte co je tolerance, nahlížíte do vidění světa jiných kultur. A dozvídáte se o nich. Rozkrýváte roztomilá zákoutí australského slangu, který nadto po několika měsících začnete i maličko ovládat.

Jak už to tak ale v životě chodí, každý krajíc má dvě kůrky a to tady velice rychle zjistíte.

Jakmile se jednou svezete vlakem a koupíte si pár banánů, začne vám být jasné, že najít si práci bude prioritou číslo jedna.

Shánění práce je skvělá škola {navíc úplně zadarmo}. Obcházíte se svými {mnohdy notně přibarvenými } referencemi jednu restauraci za druhou, obrážíte kafíčka na periferiích, pročesáváte ulice, lovíte v inzerátech a večer, když vysušeni nevybíravým jižním sluníčkem dorazíte ke svému uzlíčku těch několika věcí, co tu s sebou máte, dojde vám, že ta vaše angličtina nebude zase tak prabídná, jak to zkraje vypadalo.

Do měsíce si ale člověk nějaké to živobytí najde a nežli se rozkoukáte, zjistíte, že máte dvě nebo i tři prácičky, které se všemožně snažíte kombinovat s chozením do školy a na pláž, což bývá občas poněkud psychicky náročným procesem. A tak se vám klidně může stát, že se celý dlouhý týden těšíte, až to všechno utichne a vy se budete moci v sobotu dosyta vyspat a nechat odpočinout zchromlé tělo opotřebované v celotýdenním zápřahu.

Nicméně faktem je, že roznášením obědů, či krájením cibule si nejen vyděláte dost na pokrytí nejnutnějších režijních výdajů, jako je škola nájem, doprava a jídlo, ale rovněž

i něco ušetříte na časy pozdější, povětšinou cestovatelsky laděné. Záleží jen na vaší obratnosti a umu.

Odskočit si na dva týdny na Bali, prohánět rejnoky kolem Velkého bariérového útesu, a nebo jet na kole napříč Austrálií jsou jen tak namátkou ty nejotřepanější typy výletů, které si po jisté době strávené v kuchyni u dřezu {či v jakékoli jiné, třeba i více atraktivní práci} můžete beze všeho dopřát. Nu ono se ostatně není třeba kdovíjak daleko vydávat. Sama Austrálie je hřiště natolik velké, že zde opravdu jen málokdo nenajde prostor pro své vysněné cestovatelské hrátky. Vezmeme-li v úvahu, že v podstatě leží v sousedství Antarktidy a její nejsevernější části chybí k rovníku jen co by se za nehet vešlo, není mé tvrzení zase tolik překvapivé.

Navíc, jelikož se jedná o jednu jedinou zemi, jezdíte si tisíce kilometrů tím či oním směrem bez nutnosti vyndat z kapsy váš cestovní pas a už vůbec nemusíte shánět vízum pro výlet do sousedního města vzdáleného tři pouhé dny cesty autem.

Je to blahý a těžko popsatelný pocit, být tady, pod obratníkem Kozoroha a vědět, že se můžete podívat, kam se vám jen zachce.

Inu, proč ne, anglicky už umíte...

www.australiaonline.sk

Work&Study Největší pracovně-studijní veletrh pobytů v Austrálii

du Em it Su201m 0

VSTUP ZDARM A

Praha ~ 23. - 24. 4. 2010

Bratislava ~ 21. 4. 2010

Hotel Jalta ~ Václavské náměstí 45 Pátek ~ 23 dubna ~ 12:00 - 18:00 Sobota ~ 24. dubna ~ 10:00 - 17:00

Univerzitná knižnica v Bratislave ~ prednášková sála ~ Ventúrská 11 Streda ~ 21. apríla ~ 13:00 - 20:00

Brno ~ 20. 4. 2010 Právnická fakulta Masarykovy univerzity ~ Posluchárna 038 ~ Veveří 70 Úterý ~ 20. dubna ~ 14:00 - 17:00

V Š E

S E

T O Č Í

K O L E M

V Á S

Študák 5–6 2010

Jak skutečně vypadá “dělání” filosofie?

inem gr re Pe em av sl ro Ja m fe so lo fi Rozhovor s sofie se například tradičně zabývá lidskou myslí a vědomím: snaží se dobrat toho, co to mysl či vědomí vlastně je, jak to souvisí s organismem, jehož myslí nebo vědomím to je atd. A je naprosto nepochybné, že pro tyto diskuse je zásadní spousta věcí, které se dozvídáme od vědců: od neurofyziologů, psychologů, kybernetiků …

Jaký je vlastně vztah filosofie k jiným vědním oborům?

Filosofie má pověst nesrozumitelné a nepraktické činnosti, o někom, kdo lelkuje, lidé řeknou, že “filosofuje”. Jak ale tedy skutečně vypadá “dělání” filosofie? Jinými slovy, jak vypadá typický pracovní den profesionálního filosofa?

Jaroslav Peregrin: Mám pocit, že pracovní den filosofa se vůbec neliší od pracovního dne například matematika.

Obvykle nějaká ta přednáška či seminář někde na univerzitě, vyplňování spousty všemožných papírů, jehož prostřednictvím je dnes každý akademik nucen opodstatňovat své právo na existenci, a ve zbylém času to podstatné: čtení toho, co napsali jiní, přemýšlení (to tedy opravdu může vypadat jako “lelkování”) a sepisování vlastních textů.

Ale ještě k té “nepraktičnosti”: co vlastně znamená, že je něco “praktické”? Je vymýšlení atomové bomby nebo příprava oněch neuvěřitelně komplikovaných finančních produktů, které nás uvrhly do nedávné finanční krize, či vymýšlení léků na neexistující nemoci, které dnes, jak se mi zdá, tvoří nezanedbatelnou část činnosti farmaceutických firem, činnostmi, které jsou “praktické”?

Jsou nové technologie a fenomén internetu něčím zajímavým či inspirujícím pro filosofii?

JP: Samozřejmě. Tyhle věci s sebou nesou spoustu nových a často docela vzrušujících filosofických otázek. Někdy se tady setkáváme s termínem kyberfilosofie (viz např. http://www.suitel0l.com/article.cfm/philosophy/1887). Já jsem o tom napsal článek již více než před deseti lety (viz http://jarda.peregrin.cz/mybibl/PDFTxt/380.pdf).

Jsou nějaké aktuální objevy ve fyzice, biologii, či jiných vědních oborech inspirací nebo obecně něčím zajímavým pro filosofii?

JP: Jistěže ano. Já si myslím, že hranice mezi filosofií a vědou není nijak ostrá (stejně tak jako na druhé straně filosofie nemusí být ostrá hranice mezi ní a uměním). Filo-

10

JP: Já bych skoro vynechal to “jiným”, protože já si myslím, že filosofie není věda (To je, obávám se, velmi nepolitické vyjádření, neboť Filosofický ústav je samozřejmě součástí Akademie věd… ale snad si to nepřečte nikdo, kdo rozdává peníze na vědu …) Filosofie má samozřejmě, zejména v některých svých podobách, s vědou hodně společného (já sám se například na hranicích filosofie s různými vědami pohybuji hodně), nicméně jinak si myslím, že filosofie je charakterizována tím, že paběrkuje otázky, které se do žádné vědy nevejdou.

Bývají to ale často otázky, které s otázkami vědeckými úzce souvisí. Dnes se mnoho filosofů zabývá věcmi, u nichž jde vlastně hodně těžko rozlišit, zda jde o vědu nebo o filosofii. Na druhé straně tu však jsou i filosofové, kteří s vědou nepokrytě zápolí, třeba proto, že se domnívají, že filosofie může poskytnout ne jenom doplněk, ale nějakou alternativu vědeckého poznání. Ale to mi připadá scestné a o tom vám toho tedy nedokážu příliš povídat.

Má současná filosofie celosvětově uznávané osobnosti typu teoretického fyzika Stephena Hawkinga? Kdo je současnou “filosofickou celebritou”?

JP: Filosofie samozřejmě má své celebrity; i když jsou možná méně jednoznačné než v jiných oborech, protože významné výsledky ve filosofii nikdy nebývají takové, aby je uznali všichni filosofové. Když někdo objeví, řekněme, lék na AIDS, bude stěží nějaký spor o tom, že učinil převratný objev, protože tím zachrání život miliónům lidí. Nic, co může udělat filosof, žádný srovnatelný dopad mít nemůže; takže tady nikdy nebudou filosofové, na jejichž zásadním významu se shodnou úplně všichni; budou tu spíše lidé, kteří jsou hrdinové v rámci různých soupeřících filosofických škol. Pro mě osobně je klíčovou postavou současné filosofie Robert Brandom; a kdybych měl jmenovat nějaké další významné postavy z oněch oblastí filosofie, kde jsem já doma, pak by to mohli být například (omezím-li se na žijící filosofy a na ty, kteří současnou filosofií skutečně hýbou) třeba Hilary Putnam, Daniel Dennett nebo John McDowell. Na opačném konci filosofie, kde se já moc nevyznám, vyvolávají rozruch například lidé jako Slavoj Žižek či Alain Badiou, ale o nich bych rozhodně nebyl povolán hovořit.

Odehrávají se také ve filosofii nějaké dramatické objevy či revoluce, které by “přepisovaly učebnice”?

JP: To souvisí s tou předchozí otázkou – neobjevují se věci, které by všichni filosofové přijali jako převratné; objevují se ale samozřejmě věci, které vyvolají různé druhy pozdvižení či převratů. (Hovořit ve filosofii o “objevech” je ale ošidné; filosofii není dobré si představovat tak, že má – tak jako třeba biologie či sociologie – svou ohraničenou předmětnou oblast, kterou zkoumá a něco v ní objevuje. Filosofie spíše poněkud oportunisticky zkoumá vše, co se zdá být podstatné a k čemu se nehlásí žádná věda. A tyto otázky se nejčastěji nevztahují k ničemu, co by se dalo v pravém slova smyslu objevit, často jsou spíše věcí vyjasňování, kritiky a otevírání nových úhlů pohledu.) Takže revoluce ve filosofii obvykle nebývají opravdu globální. Poslední skutečně velká revoluční událost se odehrála v první polovině dvacátého století, kdy se zrodila tzv. analytická filosofie, která přišla se skutečně revolučními myšlenkami (čímž nechci říci, že všechny byly skutečně nosné…) a se snahou dělat filosofii úplně jinak než předtím. Ani ta ale nezasáhla celou filosofii; naopak v části filosofů vyvolala výrazný odpor a jistý protipohyb. Ale i tak se tím celá filosofická scéna totálně proměnila. V současné době žijeme ve filosoficky poklidnějším období.

Může filosofie nějakým způsobem přispět do diskuse na současná “hot” témata jako je euthanásie, globální oteplování, ekonomická krize..?

JP: Toho by samozřejmě schopná být měla. Nemůže ovšem chtít fušovat do řemesla empirickým vědcům a snažit se od zeleného stolu řešit problémy, které se týkají faktů empirických (což bohužel někteří filosofové také občas dělají…) Zda či do jaké míry se Země globálně otepluje, o tom vám filosof může něco říci jen stěží. Filosofové by ale měli napomoci k tomu, abychom si srovnali v hlavě, jaké otázky je třeba si klást a jakým způsobem na ně vůbec lze rozumně odpovídat. To vypadá jako docela zanedbatelný příspěvek, já si však myslím, že vůbec zanedbatelný není. (Více o tom, k čemu je nám dnes podle mne filosofie, viz http://jarda.peregrin.cz/mybibl/PDFTxt/537.pdf.)

V některých vědních oborech bývá v určité době vždy nějaké převažující paradigma, teorie, myšlenkový proud či škola, platí toto také pro filosofii? Pokud ano, jaký je ten současný převažující myšlenkový proud ve filosofii?

JP: Jistě, s tím rozdílem, že tady obvykle soupeří paradigmat několik. Ve dvacátém století tu například byly dva hlavní směry: na jedné straně ona už zmíněná

analytická filosofie, která vzhlížela k vědě, a na druhé straně filosofie, které se dnes někdy říká kontinentální a která má většinou blíže spíše k umění. (Ovšem pod tuto poslední hlavičku bývají zahrnovány natolik rozdílné filosofické školy, že by bylo asi rozumnější kontinentální filosofii vidět ne jako jedno paradigma, ale jako soubor několika různých paradigmat.) Na počátku jednadvacátého století ztrácí toto rozdělení poněkud na významu; možná se chystá zase nějaké paradigmatické přeskupování …

Proč se podle vás nedává Nobelova cena za filosofii?

JP: To se musíte zeptat ve Švédsku.

Kam v hledání odpovědi na otázku po smyslu lidského života došla filosofie?

JP: Podtitul závěrečné kapitoly mé knihy Filosofie pro normální lidi (http://www.dokoran.cz/index.php?&p=book.php&id=400) zní Ale moment, neměla by nám filosofie takhle náhodou říci, co je smyslem života? A moje odpověď je, že neměla. Ač je propojení filosofie s touto otázkou oblíbeným klišé (jak ostatně dosvědčuje i vaše otázka), já si myslím, že odpovídat na ni vlastně moc nejde – protože pod ní si každý představuje něco jiného.

V té knize píšu, že když si takovou otázku kladu já sám, pak, zdá se mi, chci slyšet nějaký příběh, příběh, který mi dává smysl a kterého jsem součástí. A od produkování příběhů tady jsou spíše romanopisci než filosofové. Zdá se mi tedy, že otázka po smyslu života, alespoň jak ji vnímám já, není otázkou v pravém slova smyslu – to jest otázkou, která by byla zodpověditelná konstatováním nějakých faktů. A filosofie, alespoň ta akademická, by podle mne měla o faktech být.

Jedna z otázek, kterou si také řada lidí někdy položila, souvisí s naším vědomím – co to vlastně je? Žijeme v reálném vesmíru a ve své hlavě si vytváříme obraz tohoto vesmíru, respektive světa kolem nás, nebo je to vše jen nekonečný sen?

JP: Kdybychom si vytvářeli jenom obrazy, bylo by to jednoduché. My si ale vytváříme něco nesrovnatelně složitějšího: nesmírně komplikované a všelijak provázané teorie formulované v našem jazyce. Tím se my lidé lišíme od všech našich zvířecích bratranců. (A rozebrat, jak tohle dokážeme, to jest jak funguje náš jazyk a jak jeho pomocí dokážeme vytvářet neuvěřitelně komplikované “obrázky” světa, které vlastně žádnými obrázky nejsou, je pro filosofii velké téma.) Také o tom, co to je vědomí, se ve filosofii hodně diskutuje. A pokud jde o odvěkou diskusi o tom, jak můžeme vědět, že náš život v našem světě není jenom sen či jenom mámení nějakého démona či nějakého šíleného vědce, který si naše mozky pěstuje v kádi a pouští do nich různé stimuly, zájemci o její současný stav si o tom mohou přečíst v online Stanfordské filosofické encyklopedii (http://plato. stanford.edulentries/brain-vat/).

Lukáš Soukup Zdroj: sciencecafe.cz

Študák 5–6 2010

FEJETON

, O období plnom depresie í, ale voľnossttii! an ot sk ro st h ýc ob od tk krá Tak ako by povedal každý študent : „Radšej prežijem 2 maximálne 3 týždne skúšania, než 2 maximálne 3 mesiace vstávania!“

Zápočty, skúšky a do tretice všetko dobré.

Bolo by asi na čase začať si zháňať skriptá, kopírovať si poznámky od spolužiakov, ktorí aspoň sem-tam na prednáškach nezaspali, a pustiť sa čím skôr do učenia, aby sme si mohli naše voľno vychutnávať o niečo dlhšie!

Nech si každý vraví, čo chce, urobiť zápočet možno nie je ľahké, ale vždy sa urobiť dá. Zo zápočtov nikto nerobí veľkú vedu, sem-tam si ho zopakuješ, sem-tam sa na vyučujúceho po usmievaš, nech nerobí problémy a niekedy si povieš, že s ťahákom dáš všetko. Ako vravím, zápočty sú len ako party na intráku. Prídu naň všetci, všetci ju absolvujú. Niektorí lepšie, iní o niečo ťažšie a horšie, ale absolvujú...

Samozrejme, klobúk dole pred tými, ktorí sa učili pravideľne, ktorí majú skvelú pamäť a stačí im hodinka na jednu skúšku, ale aj pred tými, ktorí sú tak optimistickí, že jednoducho prídu a urobia ju.

Pre každého z nás sa to čoskoro začne. Formulka výrazu - pomaly ale isto - je síce otrepaná, no v tomto prípade ma nič originálnejšie a výstižnejšie nenapadá. Začína sa to mierumilovnými zápočtami pri ktorých existujú dve skupinky ľudí. Jedna si povie, skvelé, spravila som, len strašia a skúška bude aj tak v pohode. Druhí si povedia, dokelu, Ečko? To aby som sa mesiac pred skúškou začala učiť. Ospravedlňujem sa, existuje aj tretia skupinka, ktorá si povie na všetko: „Pohodička!“

inzerce

cd

A teraz príde na rad skúška. Čo dodať? Učiť sa predsa len treba. Najhoršie je asi prvé skúškové - neviete čo vás čaká, aké testy budú, rozpisovanie alebo krúžkovanie? Podrobne? Alebo stačí to len obkecať? Áno, prvé skúškové nie je zvládnuteľne ľavou zadnou... a ak ho nespravíte na prvýkrát, no a? Pár opravných termínov máte v zálohe. Ak ani to, je tu ďalší ročník.

Strašidelná predstava prenášania si predmetov nie je určite príjemná, ale vždy je lepšie mať pocit, že ešte máme ďalšie možnosti. Samozrejme urobiť skúšku na prvý pokus a zvládnuť ju bravúrne na stupnici od A-E je tým najlepším riešením.

Tak čo dodať na záver.

+ obaly

Vylihovanie doma, naplánovanie si svojho času podľa seba, učenie sa vtedy kedy vy chcete, žiadne pípanie budíka o 7 ráno, to je skúškové obdobie!

výroba od 10 ks

Zábava, kamaráti, izbovice, intrákovice a rôzne podujatia s touto príponou a potom pár chvíľ voľno-časového učenia s víťazným koncom buď na prvý pokus, alebo „opakovanie je matkou múdrosti“.

Nina Pavlovová

inzerce

VoZP ČR O mé zdraví se staráme společně!

Program „Student“ 12 - 26 let .............................. 1 000,-/1 000,-/700,-/350,-Kč na fixní (nesnímatelná) zubní rovnátka............................................ 2400-Kč na očkování proti rakovině děložního čípku................................. 2500,-Kč informace na www.vozp.cz

Študåk 5–6 2010

EXOTICKÉ DESTINACE V EVROPĚ

ovÊÊ nie, ale jako student nemåť na takov Peru, Mexiko, Kuba, Thajsko nebo Tanzå měsměa mnoh v jsou o přest ě, Låkají tě dalekÊ exotickÊ destinace jako leŞí v Evrop zajímavých zemí, kterÊ sice geograficky vyrazit? cestovåní moc peněz? Existuje několik eť såm nebo s cestovkou. A kam bys mohl pojed uŞ aż nt, majla ståt de nebu to tě rech exotickÊ. Přitom

BOSNA A HERCEGOVINA

ALBĂ NIE AlbĂĄnie je zemĂ­ kontrastĹŻ.

HlavnÄ› na severu a obecnÄ› na venkovÄ› jsou lidĂŠ chudĂ­.

Na druhou stranu moĹžnĂĄ Ä?tvrtina aut, kterĂŠ brĂĄzdĂ­ stĂĄle nekvalitnĂ­ albĂĄnskĂŠ silnice, jsou ojetĂŠ merceu. desy, kterĂŠ jsou uznĂĄvanĂ˝m symbolem status rozdĂ­l tĹ™eba od na lnĂŠ pĹ™ijate velmi stĂĄle Ceny jsou v AlbĂĄnii riviĂŠry“ se ti bude lĂ­bit, sousednĂ­ho Ĺ˜ecka. Na plåŞích „AlbĂĄnskĂŠ jako na plåŞích ostrova pĹ™itom tam rozhodnÄ› nebude tolik lidĂ­ jsou tzv. AlbĂĄnskĂŠ Alpy Korfu leŞícĂ­ho hned naproti. NĂĄdhernĂŠ i na ĂşzemĂ­ ÄŒernĂŠ Hory), na severu (pohoří Prokletije zasahujĂ­cĂ­ cĂ­lem pĹ™i cestÄ› do tĂŠto kterĂŠ jsou pro nÄ›kterĂŠ horaly jedinĂ˝m balkĂĄnskĂŠ zemÄ›. k nejzajĂ­mavÄ›jĹĄĂ­m patří PamĂĄtek je tady ale taky nepĹ™ebernÄ›, Ä?ka. NejbizarnÄ›ji ti ale stĹ™edovÄ›kĂŠ pevnosti a kamennĂĄ mÄ›ste l vybudovat komubudou pĹ™ipadat statisĂ­ce bunkrĹŻ, kterĂŠ necha teÄ? neodmyslitelnou nistickĂ˝ diktĂĄtor Enver HodĹža a kterĂŠ jsou h, na hĹ™bitovech, prostÄ› souÄ?ĂĄstĂ­ krajiny – stojĂ­ dokonce na plåŞíc prochĂĄzka rĹŻĹžovĂ˝m vĹĄude. VĹŻbec komunismus u nĂĄs byla Mj. bylo zakĂĄzĂĄno sousadem proti tomu, co proŞívali AlbĂĄnci. nĂĄboĹženstvĂ­! kromÄ› vlastnit auto a zcela zakĂĄzĂĄno bylo

Jako mĹŻĹžeme srovnĂĄvat AlbĂĄnii s Ĺ˜eckem, mĹŻĹžeme srovnĂĄvat Bosnu s Chorvatskem. Pro mÄ› vĂ­tÄ›zĂ­ Bosna. Je tam mnohonĂĄsobnÄ› mĂŠnÄ› turistĹŻ, nÄ›kolikanĂĄsobnÄ› levnÄ›ji a přírodnĂ­ i kulturnĂ­ krĂĄsy bych hodnotil takĂŠ výť neĹž ty chorvatskĂŠ.

Bosna a Hercegovina je totiŞ nefalťovaným orientem uprostřed Evropy.

Je to danĂŠ tĂ­m, Ĺže tu ĹžijĂ­ muslimovĂŠ, pravoslavnĂ­ i katoliÄ?tĂ­ kĹ™esĹĽanĂŠ, takĹže tĹ™eba v Sarajevu stojĂ­ v jedinĂŠ Ä?tvrti meĹĄita, pravoslavnĂ˝ kostel, katolickĂ˝ kostel i synagoga. NÄ›kolikasetletĂĄ nadvlĂĄda TurkĹŻ zmÄ›nila tvĂĄĹ™ bosenskĂ˝ch mÄ›st, takĹže v nich najdete medresy, hodinovĂŠ věŞe, krytĂŠ bazary a karavanserĂĄje. NejkrĂĄsnÄ›jĹĄĂ­mi mÄ›sty jsou asi Sarajevo (starĂĄ Ä?tvrĹĽ BaĹĄÄ?arĹĄija), Mostar (tam je ale turistĹŻ aĹž moc), Travnik a PoÄ?itelj.

MoĹžnĂĄ jeĹĄtÄ› vĂ­ce budou v BosnÄ› a HercegovinÄ› nadĹĄenĂ­ milovnĂ­ci hor, protoĹže ty jsou divokĂŠ a Ä?asto liduprĂĄzdnĂŠ.

ProblĂŠmem Bosny jsou minovĂĄ pole, kterĂĄ jsou pozĹŻstatkem vĂĄlky 90. let. Toto nebezpeÄ?Ă­ nelze podceĹˆovat, ale pravdou je, Ĺže pokud se drŞíť běŞnÄ› pouŞívanĂ˝ch cest, jsi v naprostĂŠm bezpeÄ?Ă­.

MOLDAVSKO Tohle je zase nÄ›co ĂşplnÄ› jinĂŠho. Sem se vydej, pokud chceĹĄ poznat nejchudĹĄĂ­ zemi Evropy (na Ăşrovni Ĺ™ady africkĂ˝ch zemĂ­), zemi nejmĂŠnÄ› znĂĄmou, nejmĂŠnÄ› prozkoumanou a navĹĄtÄ› Po pravdÄ› Moldavsko vovanou turisty, zemi nejvĂ­ce izolovanou. acĂ­, hory tu tĂŠměř nejsou nenĂ­ extra zajĂ­mavou turistickou destin za nĂĄvĹĄtÄ›vu nejrozsĂĄhlejĹĄĂ­ a pamĂĄtek takĂŠ nenĂ­ mnoho. NejvĂ­c stojĂ­ klĂĄĹĄter Orcheiul Vecchi. vinnĂŠ sklepy na svÄ›tÄ› a takĂŠ tĹ™eba skalnĂ­ k dnĂ­. Pro Ĺ™adu lidĂ­ nÄ›koli Suma sumĂĄrum pro pobyt v zemi staÄ?Ă­ SovÄ›tskĂŠho svazu, kde je ale zajĂ­mavĂŠ vidÄ›t skuteÄ?nĂ˝ skanzen istĂŠ, kde jsou ulice i ve svobodnĂ˝ch volbĂĄch dĂĄle vĂ­tÄ›zĂ­ komun ĂĄrech a sochy Lenina jsou pojmenovanĂŠ po komunistickĂ˝ch pohlav běŞnou zĂĄleĹžitostĂ­.

krym Jako turistickå destinace je Krym mnohem znåmějťí, zejmÊna lidÊ ze zemí bývalÊho SovětskÊho svazu sem hodně jezdí.

Důvodem je příjemnÊ subtropickÊ klima, moře, hory i pamåtky, coŞ je ideålní kombinace.

Krym je autonomnĂ­ oblastĂ­ Ukrajiny, ale Ĺžije tu drtivĂĄ vÄ›tĹĄina RusĹŻ a jako jazyk se pouŞívĂĄ tĂŠměř vĂ˝hradnÄ› ruĹĄtina. TvojĂ­ pozornosti by nemÄ›ly uniknout zdejĹĄĂ­ krĂĄsnĂŠ hory s travnatĂ˝mi plĂĄnÄ›mi a skalnatĂ˝mi vrcholy (zmiĹˆovanĂ­ turistĂŠ z vĂ˝chodu sem skoro nechodĂ­, ti jezdĂ­ hlavnÄ› k moĹ™i). RozhodnÄ› si nenech ujĂ­t taky Ä?etnĂĄ skalnĂ­ mÄ›sta.

Z kulturnĂ­ch pamĂĄtek patří k nejzajĂ­mavÄ›jĹĄĂ­m ty, kterĂŠ jsou spojenĂŠ s tatarskou nadvlĂĄdou jako napĹ™. ChĂĄnĹŻv palĂĄc v BachÄ?isaraj, ale k vidÄ›nĂ­ je tu tĹ™eba taky palĂĄc Livadia, kde se za vĂĄlky konala JaltskĂĄ konference, na nĂ­Ĺž Stalin, Churchill a Roosevelt rozhodovali o osudu svÄ›ta. Negativem je nulovĂ˝ vztah zdejĹĄĂ­ch lidĂ­ k hygienÄ›, kterĂ˝ je na vĂ˝chodÄ› obecnÄ› běŞnĂ˝.

Autor: Petr Želiezko, majitel cestovní kancelåře Mundo

í id l ˇ ch ý d a l m ˇ e t r a p v e n v cestujte le

38729Ăˆ1Ă‹ 3ěË52'28 32=1Ăˆ1Ă‹ 3$0Ăˆ7(. 35,0$ 3$57$ 32+2'$

Cestovní kancelåř MUNDO Petra Želiezka a jeho přåtel pořådå letos jiŞ 13. rokem zåjezdy pro mladÊ lidi a studenty:

PĚŠ� Zà JEZDY

CYKLOZĂ JEZDY

MajestĂĄtnĂ­ hory a kulturnĂ­ skvosty:

Alpy, ledovce, sĂ˝ry, Ä?okolĂĄda:

PYRENEJE .Ăž Ĺ VĂ?CARSKO

.Ăž

ZapomenutĂŠ kouty BalkĂĄnu:

ALBĂ NIE

.Ăž

Kreml, Lenin, pravoslavĂ­...

RUSKO A POBALTĂ?

.Ăž

JulskĂŠ Alpy, jeskynÄ› a LublaĹˆ:

DunajskĂĄ delta, hrady a zemÄ› vĂ­na:

RUMUNSKO a Moldavsko

.Ăž

SLOVINSKO

.Ăž

Fjordy a ledovce:

ZemÄ› ohnÄ› a ledu:

NORSKO

.Ăž

ISLAND

.Ăž

Poloniny a Nikola Ĺ uhaj:

NeznĂĄmĂĄ Ukrajina:

ZAKARP. UKRAJINA

.Ăž

KRYM

.Ăž

ZelenĂ˝ ostrov KeltĹŻ: MeĹĄity, vodopĂĄdy, divokĂŠ hory:

IRSKO Olymp, moře, antika:

Ĺ˜ECKO Jadran, příroda, pevnosti:

ÄŒERNĂ HORA

.Ăž

.Ăž

.Ăž

BOSNA a Hercegovina Moře, hory, vendeta:

KORSIKA

.Ăž

.Ăž

JeruzalĂŠm a SvatĂĄ zemÄ›:

IZRAEL (letecky)

.Ăž

(

cena vÄ?etnÄ› letenky i letiĹĄtnĂ­ch poplatkĹŻ)

P R OV E NC E TERMĂ?N:

22. 8. – 5. 9.

(15 dnĂ­)

V sedle kola slunnou Provence mezi vinicemi a levandulovĂ˝mi poli, pĹ™es rĂĄzovitĂŠ vesniÄ?ky, nad kaĹˆonem Verdon, kolem jezera St. Croix, podhůřím Luberonu, podĂŠl RhĂ´ny k jejĂ­ deltÄ› i po moĹ™skĂŠm pobĹ™eŞí. StĹ™edovÄ›kĂĄ mÄ›sta a hradby, antickĂŠ pamĂĄtky (Arles, vĂ­tÄ›znĂ˝ oblouk v Orange, akvadukt Pont du Gard), provensĂĄlskĂŠ fjordy calanques, skalnĂ­ mÄ›sto Baux de Provence, delta RhĂ´ny - rezervace Camargue, skalnĂ­ hrad Cotignac, přístav Cassis...

H O L AN DS K O TERMĂ?N:

2. – 12. 7.

(11 dnĂ­)

mundo@mundo.cz

Vyřizovåní přihlåťek, rezervace: Info o zåjezdech, rezervace:

7 980 KÄ?

ZemÄ› sĂ˝rĹŻ, tulipĂĄnĹŻ, vÄ›trnĂ˝ch mlĂ˝nĹŻ, polderĹŻ, hrĂĄzĂ­ i vodnĂ­ch kanĂĄlĹŻ s hustou sĂ­tĂ­ cyklostezek. ĂšzkĂŠ domky Amsterdamu, sĂ˝rovĂ˝ trh v GoudÄ›, Van Goghova galerie pod ĹĄirĂ˝m nebem v NP HĂśge Veluwe, pĂ­seÄ?nĂŠ duny, vĹ™esoviĹĄtÄ› a plĂĄĹže SevernĂ­ho moĹ™e, letovisko Scheveningen, rybĂĄĹ™skĂŠ vesniÄ?ky, Rotterdam, porcelĂĄnka Delft, historickĂ˝ Haarlem, univerzitnĂ­ Leiden, skanzen Zaanse Schans, Alkmaar, hrad Muiden, KomenskĂŠho Naarden.

KO R S I KA TERMĂ?N:

11. – 25. 9.

(15 dnĂ­)

11 280 KÄ?

V sedle kola po klikatĂ˝ch silniÄ?kĂĄch nad srĂĄzy s vĂ˝hledy na azurovĂŠ moĹ™e, pod ĹĄtĂ­ty hor i skalnĂ­mi věŞemi, kolem opuĹĄtÄ›nĂ˝ch plåŞí, trnitĂ˝ch porostĹŻ macchie i kaĹĄtanovĂ˝ch lesĹŻ, stĹ™edovÄ›kĂ˝mi mÄ›steÄ?ky stejnÄ› jako rĂĄzovitĂ˝mi vesnicemi. AlternativnĂ­ odpoÄ?inkovĂŠ dny s relaxacĂ­ na plĂĄĹži. KřídovĂŠ Ăştesy v Bonifaciu, ĂşdolĂ­ Restonica, letovisko St. Florent, přístav Porto, megality Filitosa, skalnĂ­ Ăştvary Calanche, kamennĂŠ mÄ›sto Sartène, mys Cap Corse, Corte‌

DETAILNĂ? PROGRAM ZĂ JEZDĹŽ A MNOHO DALĹ Ă?CH INFORMACĂ? NAJDETE NA WEBU:

www.mundo.cz

9 660 KÄ?

www.facebook.com/ckmundo

SoĹˆa VinopalovĂĄ – tel. 773 / 10 40 10 Petr Ĺ˝eliezko – tel. 604 / 35 65 64 nebo 724 / 17 59 70

č

č

foto: foto o: Jiří Jiří Mikulášek M Mikuláš ik áššek e

Študák 5–6 2010

knihovnička Rakytník – jeho pěstování a využití Jiří Bajer

Rakytník, jedinečná rostlina, s nejvyšším obsahem vitaminů na planetě. Plody obsahují též flavonoidy a hlavně olej s vysokým podílem vzácných, nenasycených mastných kyselin, Omega 3, Omega 6, Omega 7. Rakytníkový olej je účinný v prevenci i léčení žal. vředů, omezením vlivu Helicobacter pylori brání vzniku rakoviny. Více než 50 receptů obohatí protichřipkový jdelníček. Je to nejen užitečný, ale i krásný keř.

A5, 52 s, 83 Kč č

Země labyrintu snů

Ester Forštová Anderson V Zemi labyrintu snů panují čtyři sourozenci. Tři mladíci, králové, jenž se jmenují stejně jako bájní ní Bohové starých Slovanů. Také se jim dosti podobají. Král měsíce Chorse, král větrů Stribog a král slunnce Svarožic. Jejich malá sestřička, princezna Lucie, je jimi chráněna a milována nade vše. Vždy udělají ají vše proto, aby se jí nic zlého nepřihodilo.

Zato Janu Provenovi, přezdívanému Jack, se toho děje až moc. Nejdříve se v Praze zaplete do únosu prezidentovy dcery ry a od toho okamžiku se jeho cesta vine jako jedna šílená klouzačka, plná nesnází a dobrodružství. Jak se ocitl v Zemi laabyrintu snů nemá ponětí. Vše je zahaleno hustou mlhou zapomnění. Naštěstí si najde přátele na celý život, vlčí dívku Taluu a malého mluvícího psa Luckyho. Aby opravdu přežil, musí mít notnou dávku štěstí a důvtipu, neboť v Zemi labyrintu snůů mu jde po krku kde kdo. A ti nejhorší čekají za hranicemi této země.

Jackova cesta je protkána magií a vlčím vytím. Mnoho čarodějů a všelijakých bytostí mu zkříží cestu. Nejhorší bude však ak ten, komu se on musí, i když velmi nerad, postavit. Někdo, kdo se zdá děsivější nežli smrt sama. V Zemi labyrintů snůů ožívají pohádky, sny a naše slovanské tradice, jenž nás doprovází našim životem. Každý z nás máme Zemi labyrintu snůů a každý se do ní vracíme. Je nám jí třeba jako soli a ta je přeci nad zlato.

B5, 378 s, 250 Kčč

Tabák a tabákové výrobky Ing. Vladimír Kubánek

Dosud nejkomplexnější publikace o tabáku a tabákových výrobcích. Vznikla po zjištění, že u nás a tééměř s jistotou ani v zahraničí neexistuje kniha, která by podávala úplný obraz o tabáku, tj. od jehoo pěstování až po tabákové výrobky, včetně legislativy. Knihy, které byly dosud vydány, jsou buď knihy hy odborné, zabývající se jen částí problematiky, nebo populární, „o doutnících“, „o dýmkách“, dokonce i „o tabáku“, které ré v plné hloubce nedávají představu o této komoditě. Většinou v nich bývají jen všeobecné informace, často i omyly. Cílem m bylo dát dohromady populárně-odbornou publikaci, která by nejen jasně a srozumitelně dala kompletní obraz o této koomoditě tj. o historii tabáku, jeho zpracování, výrobě cigaret, legislativě, ale třeba i připomněla starším kuřákům cigarety, y, které v mládí kouřili.

A5, 162s, 235 Kč č

inzerce

Typografický sloupek 5 Sotva začínáme a už abychom se bavili o konci… Ve Wordu je konců totiž hned několik typů a každý z nich může být dobrou pomůckou pro formátování dokumentu.

Asi nejznámějším je Konec stránky. Ve Wordu 2007 Vložení → Konec stránky, ve starších verzích pak Vložit → Konec → Konec stránky. Měli bychom ho používat vždy, když má nový text začínat na další straně, tedy na konci titulní strany, za obsahem, na koncích kapitol. Pokud budeme později hýbat s vlastním textem, nemusíme se starat o ruční odsazování jednotlivých částí, Konec stránky se bude sám posouvat. Jenom je třeba si pohlídat, kam přesně ho vložíme. Vkládá se na pozici kurzoru, většinou za poslední řádek na stránce. Problém nastane, pokud je poslední řádek až úplně dole, Konec stránky pak může přeskočit na další stranu a vznikne nám prázdný list. Jednoduše dáme kurzor na konec textu a stikneme Delete, Konec strany přeskočí na konec posledního řádku a prázdná strana zmizí.

O něco méně známý je Konec oddílu. Každý dokument můžeme rozdělit na libovolný počet oddílů. Každý oddíl může mít vlastní formátování, pokud ho „odřízneme“ od ostatních. Abychom vytvořili oddíl, vybereme si daný úsek textu a dáme Rozložení stránky → Konce → Konce oddílů.

Tam nastavíme požadovaný typ. Optimální je varianta Další stránka. Takovýto Konec se chová stejně jako Konec stránky plus nám ještě dokument rozdělí na dva oddíly. U starších verzí Wordu je to na kartě Vložit → Konec → Typy konců oddílů. V textu můžeme mít libovolný počet oddílů, ovšem někdy méně je více. V základu jsou všechny oddíly spolu propojeny, takže jak naformátujete jeden, tak budou všechny.

Oddílů se využívá pro číslování stran ve studentských pracích, ve kterých nemají být první strany číslované. Na konec části, která nemá být očíslovaná, vložíte Konec oddílu. Pak celý dokument očíslujete (Vložení → Číslo stránky). Čísla by měla být ve stejném fontu jako zbytek textu a asi o dva body menší. Bývají většinou uprostřed dole či na vnějších okrajích, aby byla i po svázání práce dobře čitelná. Upravit je můžete v zápatí. To si zobrazíte tak, že na něj dvakrát poklepete, či na kartě Vložení máte odkaz Záhlaví a Zápatí.

Ve starších verzích Zobrazit → Záhlaví a zápatí. Abyste se zbavili nechtěného číslování, potřebujete „odříznout“ oba oddíly od sebe. Zobrazíte si záhlaví a zápatí a kliknete na druhý oddíl. Nahoře v liště si projděte jednotlivá tlačítka, svítí mezi nimi zakliknuté Propojit s předchozím. To odkliknete a pak čísla v prvním oddílu jednoduše smažete. V druhém zůstanou netknutá. Stejně můžeme odstranit čísla kdekoliv v textu. Stačí daný úsek „odříznout“. Pamatujte, že oddíly jsou vždy propojeny s předchozím, takže je musíte oddělovat z obou stran.

Tolik pro začátek ke koncům… Nechť jsou vám tyto informace k užitku.

Lucie Horová

inzerce

ŠT

inzerce

čky, bakalářky, dizerta

DIPLOMKY

Možnost expresního dodání

Ceny si spočítejte na www.knihovnicka.cz, podklady přijímáme i emailem diplomky@knihovnicka.cz.

Při 2 ks, dodání do 3 dnů: vazba 99 Kč, tisk ČB stran 0,79 Kč/A4, Tisk barevných stran 2,99 Kč/A4

Letní festivaly české

DUBEN DUB

23. 4.

23. 4.

24. 4. do 27. 4.

30. 4.

30. 4.

KVĚTEN KVĚT

1. 5.

4. 5.

7. 5.

14. 5.

14.–15 5.

14.–15.

21.–23 5.

21.–23.

22. 5.

29. 5.

29. 5.

29. 5.

Majáles 2010, Hradec Králové Majáles 2010, Plzeň Jarní Sázavafest Morava 2010, Zábřeh JazzFestBrno 2010, Brno Majáles 2010, Praha Čarodějáles 2010, Brno Plaský Majáles 2010, Plasy SVŠ Majáles UTB 2010, Zlín Majáles 2010, Brno Majáles 2010, Zábřeh Oslavy Prahy, Praha Metalfest 2010, Plzeň Mezi Ploty 2010, Dobřany u Plzně Iný Fest 2010, Praha Mezi Ploty 2010, Brno Okoř se šťávou 2010, Okoř

ČERVEN ČE ERV 3.––5. 6.

3.–5.

4.– –5. 6.

4.–5.

JamRock 2010, Žamberk Pamětnický šutr 2010, Chlumec nad Cidlinou 4.––5. 6.

4.–5.

Zámostí 2010, Třebíč 5.– –6. 6. Mezi Ploty 2010, Praha 5.–6.

5. 6.

6 Rocková Ostrava 201011.–13. 6.

Votvírák 2010, Milovice 12.– –13 6. Cultural Reggae Vibez 2010, Hořice 12.–13.

18.–19 6. Respekt world music festival 2010, 18.–19.

Praha 19. 6.

Sonisphere Festival 2010, Mimoň 24.–2 6. United Islands 2010, Praha 24.–26.

ČERVENEC ČE ERV 1.–3. 7.

1.–3.

3.– –6. 7.

3.–6.

Real Beat 2010, Česká Lípa Rock for People 2010, Hradec Králové

inzerce

8.–11. 7.

9.–10. 7.

15.–18. 7.

15.–18. 7.

17. 7.

Boskovice 2010, Boskovice České hrady 2010, Točník Colours of Ostrava 2010, Ostrava Masters Of Rock 2010, Vizovice Rocková Lipnice 2010, Lipnice nad Sázavou 30. 7.–1. 8. Benátská Noc 2010, Malá Skála

SRPEN

5.–7. 8.

6.–7. 8.

6. 8.

12.–14. 8.

13.–14. 8.

13.–14. 8.

Sázava Fest 2010, Kácov České hrady 2010, Bezděz Hradhouse 2010, Boskovice Brutal Assault 2010, Jaroměř Moravské hrady 2010, Bouzov Open Air Festival 2010, Panenský Týnec 19.–21. 8. Hip Hop Kemp 2010, Hradec Králové 27.–28. 8. Moravské hrady 2010, Hukvaldy

ZÁŘÍ 26. 9.

Heidenfest, Praha

slovenské APRÍL 23. 4.

24. 4.

30. 4.

MÁJ 22. 5.

29. 5.

JÚN

5. 6.

11.–12. 6.

18.–19. 6.

19. 6.

T–Mobile Music City, Žilina Orava Rockfest Spring, Nižná Punk Show, Moravany nad Váhom Bratislavský undergroundový majáles 2010, Bratislava Tonafest 2010, Šurany Kartel Amfik Fest, Nitra Dobrofest, Trnava Rádio Expres Festival 2010, Bratislava Sunrise Open Air, Nové Zámky

23.–26. 6.

25.–26. 6.

25.–26. 6.

25.–26. 6.

25.–26. 6.

25.–26. 6.

26. 6.

Cassovia folkfest, Košice f lkf t K ši Staropramen Tajvan Leto 2010, Košice Papuča 2010, Beluša Festival Mlyn 2010, Malacky Live On The Ground, Turzovka Cibula fest 2010, Holíč Rockový záber, Veličná

Študák 5–6 2010

HULA EVOLUCE 2010!

Je čas začít plánovat letní radovánky

JÚL

2. 7.

2.–3. 7.

2.–4. 7.

3.–4. 7.

8.–10. 7.

8.–11. 7.

8.–11. 7.

16.–17. 7.

16.–18. 7.

18.–20. 7.

22.–24. 7.

23.–25. 7.

23.–25. 7.

23.–24. 7.

RockstoneFest 2010, Bytča Topfest 2010, Nové město nad Váhom Toto je Hip Hop, Horná Streda ov Dobrý festival 2010, Prešov nčín Bažant Pohoda 2010, Trenčín Festival Doda Šošoku, Piešťany ešťany Semfest 2010, Zárečie hájska Podhájskafest 2010, Podhájska e, Čadca FOC – Freedom Of Choice, Truck Aréna, Piešťany Dunafest 2010, Dunajská Streda Summerbeach Rudava 2010, 010, Rudava šťany Punkáči deťom 2010, Piešťany Kozel Žákovic Open 2010,, Trenčianske Bohuslavice 24. 7.

Elektronic Music Marathon, n, Žilina 30.–31. 7. OpenJazzFest 2010, Novéé mesto nad Váhom 30. 7.–1. 8. FestDobréBohunice 2010,, Jaslovské Bohunice

AUGUST 13.–14.8.

13.–14. 8.

19.–21. 8.

26.–28. 8.

26.–29. 8.

27.–28. 8.

Podle Darwina se pomocí přirozeného výběru z rybiček vyvinuli opičky. Podle teorie Hula girls se v praxi z wakeboardových analfabetek stavají profesionálky. Přijeďte si otestovat Hula toerii na HULA GIRLS WAKEBOARD & WAKESKATE KEMP 2010, tento rok v evolučních dvou termínech!

4.–6.7.2010 – 1. HULA GIRLS KEMP 18.–20.8 2010 – 2. HULA GIRLS KEMP Pokrok je tu a pokrok je s námi! Ty nejlepší riderky se stanou teamovými riderkami a budou reprezentovat Hula girls na závodě českého poháru.

Pro začátečnice máme připravenou výbavu k zapujčení, pro pokročilé máme zkušené instruktory. A pro všechny večerní party!

Grape Festival, Pezinok 10, Terchová Terchovský Budzogáň 2010, Minikvas 2010, Buková Lodenica 2010, Piešťany Kremnické gagy, Kremnicaa Uprising Reggae Festival, Bratislava

SEPTEMBER

9.–15. 9. Cinematik, Piešťany 29.9.–2.10. Etnofilm, Čadca

A to samozřejmě není vše! Mrkněte na www.studak.cz, kde najdete mnohem víc letních akcí!

inzerce

www.oslavyprahy.cz hlavní partner

hlavní partner

oficiální partner

hlavní mediální partner

14.-15.5.2010 vstup zdarma

www.praha.eu NedomYsleno ČR ve spolupořadatelství s hlavním městem Prahou uvádí

Oslavy hlavního města České republiky ŠTUDÁK 210 x 47.indd 1

SOUTĚŽ s KARTOU ISIC Pošli správnou odpověď na následující otázku mailem na soutez@studak.cz a vyhraj tričko, peněženku nebo ponožky značky LOAP od www.isic.cz!

Kde najdeš nejširší nabídku dovolených (u moře i na horách) za studentské ceny? a) www.leto.chytrepalice.cz b) www.studentskytabor.cz

23.3.2010 11:51:10