Úvodní slovo k vystoupením zahraničních hostů

MILOŠ KODEJŠKA

Vážené kolegyně a kolegové, přátelé! Všechny vás srdečně zdravím a dovolte mi, abych vyjádřil několik myšlenek jako vedoucí Visegrádského hudebního týmu. Vznikl velmi brzo po důležité konferenci Evropské asociace pro školní hudební výchovu (EAS) v Praze v roce 2005 s názvem „Na dobrém počátku všechno záleží –J. A. Komenský“. Tato organizace může svou autoritou velmi pomáhat jednotlivým národním – a to například „Chartou EAS o hudební výchově ve všeobecně vzdělávacích školách v Evropě“. Děkuji také za důvěru organizátorům této ústecké konference, když mě požádali, abych vám zprostředkoval zahraniční zkušenosti. Proto jsem poprosil novou prezidentku EAS paní prof. Isoldu Malmberg a některé členy svého Visegrádského hudebního týmu, aby vás všechny, kteří jste nyní na příjmu, oslovili. Mají co říci, protože zažili ve svých zemích, konkrétně v Polsku, Maďarsku a Slovensku nejrůznější politické tlaky, které někdy šly skutečně proti logice hudebního, kulturního a společenského vzdělávání a ve svých důsledcích snižovaly význam hudby a umění v životě člověka. Vyslechněme si je a vezměme si z jejich svědectví ponaučení. Budou například hovořit o spojování různých uměleckých druhů do vícespektrálních školních předmětů, o neblahém snižováním hodin nebo o likvidaci hudební výchovy v některých ročnících všeobecného vzdělávání. Já se dívám na vývoj hudební výchovy v České republice s optimismem. Vždyť se můžeme opřít o velké zkušenosti našich předchůdců! Na základě výzkumů Zoltána Kodályho v Maďarsku (o tom bude hovořit maďarská koordinátorka) a dle soudobých výzkumů zveřejněných například v „Marseillské deklaraci“ hudebních vědců, lékařů, neurofyziologů a kulturních pracovníků má hudba pro člověka nesmírný význam. Hudba má vlastní řeč a především propojuje tělesnou, duševní a duchovní integritu utvářející se osobnosti. Částečně se i brání systémovému začleňování, stejně jako proces tvořivosti. Z těch vědeckých důkazů i mimohudebních vyplývá, že do společnosti, která chce být kulturní, je třeba vnést klíčovou kompetenci, která by se u nás mohla nazývat například kulturně umělecká. Evropská komise vymezila v rámci celoživotního vzdělávání klíčové kompetence a doporučuje národním státům, aby je přijaly do svých vzdělávacích programů. A právě jedna z nich se nazývá Kompetence kulturního povědomí a vyjadřování (také o ní bude hovořit paní prezidentka EAS), je osmá v pořadí, ale nikoli svým významem. Proč by byla tato kompetence důležitá? Protože je podle mého názoru situace v komplexním kulturním projevu, tedy i v hudebním u dnešních dětí natolik špatná, že není možné dále „rozpouštět“ uměleckou oblast do jiných klíčových kompetencí. Toto je ale nesmírně podstatná záležitost při tvorbě státních vzdělávacích programů – totiž hudebně zprostředkovat prožitky vyjádřené slovy prof. Zdeňka Heluse, k dobru, kráse, pravdě, řádu a setkávání člověka s člověkem. To vše hudba dokáže. Ona je poselstvím mravní krásy tohoto světa. To jsme ale nyní v oblasti navýsost etického rozměru hudební edukace a výchovy, tedy kognitivních a emocionálních faktorů

v osobnostním rozvoji dětí a mládeže… Nemůže nám jít jenom o rozvoj hudebních schopností a dovedností v hudebních činnostech. Důležité je propojit odborné kompetence s něčím vyšším, tedy s osobnostní klíčovou kompetencí – a to já do jisté míry v současných rámcově vzdělávacích programech postrádám. Ataké budoucí odborníci, tedy i studenti doktorských programů, musí pomoci – a to tak, že svá bádání více zaměří pro potřeby naší hudebně výchovné praxe – pro ty miliony dětí v našich školách. V tomto smyslu budeme mít na PedF UK ve dnech 11. a 12. 11. 2021 visegrádskou doktorandskou konferenci. Jmenuje se Teorie a praxe hudební výchovy a založil ji v roce 2009 prof. Jaroslav Herden. Bude už sedmá v pořadí. Na závěr: Věřím, že až se bude o rámcově vzdělávacích programech detailně jednat, že se všichni domluvíme. A hlavní jsou

přece ti, kteří hudební výchovu v praxi dělají. Těm je třeba naslouchat. A jistěže je třeba mít na mysli vědecké přístupy. Ale dobří učitelé hudby z praxe a dobří vědci (hudební nebo i ti ostatní) se vždy domluví. A pojďme si nyní vyslechnout důležité zkušenosti zahraničních osobností. Po slovu paní prezidentky EAS prof. Isoldy Malmberg uslyšíme příspěvek maďarské koordinátorky EAS prof. Noemi Maczelky z univerzity ze Szegedu, máme k dispozici vyjádření polské koordinátorky EAS Dr. Gabriela Konkol z gdaňské akademie hudby a děkana z Hudebně umělecké fakulty Rzesowské univerzity prof. Miroslawa Dymona. Za Slovensko vystoupí vedoucí katedry HV PdF Univerzity Komenského Dr. Lenka Kaščáková a prof. Belo Felix z PedF UMB z B. Bystrice. Popřejme si hodně inspirací, vytrvalosti a do jisté míry i statečnosti! Hudební výchova v duchu českých tradic si to zaslouží! doc. PaedDr. Miloš Kodejška, CSc., katedra hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, vedoucí Visegrádského hudebního týmu