Virtuální prohlídky

Víte, že se můžete projít budovami univerzity i z pohodlí domova? Slouží k tomu virtuální prohlídky, které jsou k dispozici na webových stránkách univerzity i jednotlivých fakut (zatím FŽP, PřF a FSE). Po úspěšném pilotním naskenování probíhá nyní snímkování přímo v naší režii.

Pohled na podlaží Takto vypadají všechna podlaží CPTO z pohledu shora.

Filtr Praktičtější je vybrat si jedno podlaží, které vás zajímá, v tomto případě čtvrté.

Pohled chodce U všech významných bodů jsou popisky, přibývají odkazy na jednotlivé kanceláře. Za zamčené dveře se ale ani ve virtuální prohlídce nedostanete.

Další funkce V tomto pohledu si můžete vybrat další funkce, třeba měření vzdálenosti. Schválně, jak daleko je konec chodby? Svůj tip si můžete ověřit přímo v aplikaci na webu.

CPTO Nové sídlo přírodovědecké fakulty a fakulty životního prostředí zvenku a zevnitř.

Kam dál? Z celkového náhledu si snadno vyberete podlaží, jednotlivou místnost, nebo aktivujete animovanou virtuální prohlídku.

Noc vědců 2020

3D skenování budovy CPTO proběhlo v rámci loňského ročníku Noci vědců.

Odkazy na všechny virtuální prohlídky naleznete ve fotogalerii na stránkách univerzity:

www.ujep.cz/cs/fotogalerie

Budova FSE Naskenována je i budova fakulty sociálně ekonomické v Moskevské ulici.

Budova VIKS A také tzv. VIKS. Další jsou na řadě.

Dříve bylo městské zemědělství a zahradničení zcela běžnou aktivitou. Po významném porevolučním útlumu nyní zažívá v České republice renesanci a opětovný zájem ze strany obyvatel. Na jeho popularitě má vliv nejen tradice, ale i narůstající zájem o zdravý životní styl a stravu, udržitelnost a ekologicky šetrné přístupy. Vedle tradičních zahrad a zahrádek u domů, zahrádkových osad, pěstování na balkoně, na chatě nebo u babiček se v posledních 5 letech stále častěji můžeme setkat i s komunitními zahradami, které v často hustě zastavěném městě poskytují sdílený prostor pro pěstování plodin. Zkoumání fenoménu komunitních zahrad z různých perspektiv se věnuje na Fakultě sociálně ekonomické UJEP (FSE) již několik let tým výzkumníků okolo Jana Macháče. Téma je oblíbené i u studentů, kteří si ho stále častěji volí za téma své bakalářské nebo diplomové práce. Od května tohoto roku pak řeší na FSE nový výzkumný projekt podpořený Technologickou agenturou ČR, který má pomoci s rozvojem zahrad i do menších měst a zároveň i ověřit dopad pandemie covid19 na jejich fungování.

Komunitní zahrady

Místo pro pěstování plodin i sousedských vztahů

Co se skrývá pod pojmem komunitní zahrada?

Komunitní zahrady jsou místem, kde lidé z různých rodin pěstují vlastní plodiny v rámci pozemku, který sdílí s ostatními. Základ komunity obvykle tvoří obyvatelé měst, kteří nemají možnost pěstovat na vlastním pozemku. Zahradu ale navštěvují často i lidé, kteří zde sami nepěstují, ale chodí sem trávit čas nebo pomáhat ostatním členům komunity s fungováním zahrady a její údržbou. Pěstování a produkce jsou sice primární funkcí, která členy spojuje a do zahrady obvykle přivádí, důležitější však obvykle bývá samotný společenský aspekt setkávání se a nalezení prostoru pro trávení volného času. Část členů tvoří rodiny s malými dětmi, které zde nachází možnost nejen pěstovat a trávit volný čas, ale zároveň ukázat dětem, že potraviny (zejména ovoce a zelenina) nerostou v supermarketu.

Na rozdíl od zahrádkových osad nemá každý člen komunitní zahrady vyhrazenou a oplocenou vlastní parcelu pro pěstování, ale naopak se jedná o jedno sdílené území s jednotlivými záhonky všech členů. Členové si navzájem pomáhají například se zálivkou záhonků v době dovolených. Zahrady se také vyskytují zpravidla blíže domovům jejich členů oproti zahrádkovým osadám, které se rozkládají často až na okrajích měst. Členové si pěstují vlastní plodiny za členský poplatek, nejčastěji na vlastním či společném záhonku. Dále mají možnost si pro svou spotřebu natrhat společně pěstované bylinky. V řadě zahrad pak nechybí ani ovocné stromy a keře, o jejichž úrodu se členové taktéž dělí. Vedle pěstování jsou zde organizovány workshopy, dny otevřených dveří či jiné akce pro širokou veřejnost, nebo naopak úzce zaměřené akce pro školy a školky.

Rozsah sdílení je u každé zahrady jiný. Obvyklé bývá u nářadí, méně časté u výsledků práce

Většina obyvatel si uvědomuje přínosy komunitní zahrady, i když ji sama neužívá

Přínosy komunitní zahrady nejen pro komunitu, ale i pro celé město

Komunitní zahrady začal zkoumat výzkumný tým UJEP jako jedno z možných adaptačních opatření na změnu klimatu ve městě. Nyní se o nich už i vyučuje, například v rámci předmětu Management životního prostředí. Jak uvádí Jiří Louda, environmentální ekonom z FSE, komunitní zahrady poskytují městu řadu přínosů, které se označují jako ekosystémové služby. Jedná se o služby, které zeleň na pozemku zahrady přináší obyvatelům měst a které mají za následek zvyšování kvalita života ve městě. Vedle produkce plodin se jedná o zadržování dešťové vody, snižování efektu tepelného ostrova, zachytávání škodlivých látek nebo o podporu biodiverzity. Nemalý význam má i výše zmíněné vzdělávání i vytvoření místa pro relaxaci a odpočinek. Zahrady také pomáhají zlepšovat

Jaké jsou motivace stát se členem komunitní zahrady?

radost ze zahradničení

společenská interakce

trávení volného času

předání znalostí a dovedností dětem o pěstování relaxace

4,3 %

známý původ plodin

kvalita potravin

nedostatečný prostor pro pěstování na balkonu potravinová soběstačnost

2,2 %

finanční úspora za nákup plodin jiné

0,4 % 0 % 0,4 %

2,2 % 6,5 % 8,6 %

6,5 % 8,6 %

7,6 %

4,3 % 4,3 % 12,7 %

12,5%

11 % 15,7 % 18,2 % 18,3 %

19,4 %

16,1 %

20,4 %

Oslovování veřejnosti během plánování nově budované zahrady v ústecké čtvrti Krásné Březno

vzhled měst. Často jsou totiž zakládány na místech, která do té doby byla zanedbaná. Na počátku výzkumu si tým dal za cíl co nejvíce těchto ekosystémových služeb identifikovat, analyzovat a vyhodnotit z pohledu ekonomie. Nejprve se hodnotily zavedené pražské komunitní zahrady, později neunikly pozornosti ani ty dvě současné v Ústí. Jak se ukázalo, z pohledu celé společnosti se jedná o ekonomicky velmi efektivní opatření. Pokud se provede finanční ocenění poskytovaných přínosů a nákladů na vznik a provoz, návratnost vynaložených prostředků z pohledu společnosti může být dokonce již po druhém roce fungování. Protože řada ze zmiňovaných služeb není vidět a nemá přímý finanční dopad, může ekonomické hodnocení vést k jejich zviditelnění a ukázání, že opatření, jako jsou komunitní zahrady, mají přínos pro všechny, nejen pro své členy. Jak vyplývá z čerstvě obhájené diplomové práce Zuzany Štorkové zaměřené na vnímání komunitní zahrady na Severní Terase, mnoho obyvatel z okolí zahrad, kteří nejsou členy, si přínosy uvědomuje. Většina obyvatel, respektive respondentů výzkumu (73 %), dokonce podporuje vznik dalších zahrad v Ústí.

Skoro nikdo nepěstuje na komunitní zahradě zeleninu kvůli úsporám

Motivace stát se členem komunitní zahrady

Od přínosů a nákladů zahrad už byl jen krůček k tomu zkoumat, co vede obyvatele měst stát se členy komunitní zahrady. Pro zjištění motivací členů bylo v letech 2018 a 2019 dotazováno přes 200 z nich z 28 komunitních zahrad napříč Českou republikou. Nejčastější motivací pro členy je radost ze zahradničení, společenská interakce, trávení volného času, předávání zkušeností ze zahradničení dětem a relaxace. Naopak méně významným faktorem je kvalita potravin, známost jejich původu, nedostatek jiného prostoru pro pěstování a potravinová soběstačnost. Zcela nejméně významná pak byla úspora financí za nákup vypěstovaných plodin.

Motivace se lišily nejen dle pohlaví, ale také dle toho, zda mají respondenti děti. Podle Lenky Dubové z FSE má na motivace významný vliv předchozí zkušenost s pěstováním. Lidé bez zkušeností (oproti těm se zkušenostmi) považují ve větší míře za významný motivátor relaxaci a společenskou interakci. Naopak lidé s předchozími zkušenostmi oproti těm bez nich jsou častěji motivování předávat znalosti a dovednosti dětem. Pro všechny členy je velmi významná samotná radost z pěstování.

Komunitní zahrady, COVID a zvyšování odolnosti společnosti vůči dopadům krize

Další směřování výzkumu komunitních zahrad velmi výrazně ovlivnila pandemie covid-19 a obava z další možné hospodářské krize. Jelikož jsou komunitní zahrady venkovní aktivitou, protiepidemická opatření návštěvám zahrad jejich členům fakticky nebránila. V některých obdobích to tak byla jedna z mála míst, kam se dalo vyrazit mimo domov. Jak se ukazuje z aktuálního šetření, přesto byl provoz zahrad utlumen a veškeré komunitní aktivity (brigády na údržbu společných částí, slavnosti, workshopy apod.) byly nahrazeny individuálními návštěvami zahrad a zde prováděnými činnostmi. V řadě komunit došlo k vzájemné solidaritě a pomoci (šití roušek pro ostatní členy i obyvatele z okolí, zajišťování nákupů starším obyvatelům apod.).

Na komunitní zahrady tak najednou mohlo být nahlíženo i trochu jinak. Navíc výzkumný tým díky odborným článkům věděl, že v Portugalsku i v jiných zemích během hospodářské krize (2008–2015) úspěšně města zakládala obecní komunitní zahrady pro své obyvatele, které postihla vlivem krize nezaměstnanost. Takto dotčení obyvatelé si na zahradách byli schopni vypěstovat plodiny nejen pro sebe, ale třeba si i jejich prodejem přivydělat. O zahrady byl v řadě měst neobvyklý zájem, i proto města tyto zahrady pro pěstování nabízí obyvatelům jako jednu z forem nefinanční sociální pomoci až do současnosti.

Covid-19 a využití zahrad pro podporu krizí postižených obyvatel se tak staly novými směry ve výzkumu, který zastřešuje projekt s název „PotravSOS: Zvýšením potravinové soběstačnosti k odolnosti společnosti vůči dopadům krize“ řešený od počátku května na FSE. Ve spolupráci se společností KOKOZA se v prvním roce řešení zkoumá dopad pandemie na komunitní zahrady a jejich komunity napříč ČR z pohledu koordinátorů i členů samotných. Za pomoci členů se také prostřednictvím pěstebních deníků sleduje produkce na záhoncích v komunitních zahradách. Jak vysvětluje Marek Hekrle z FSE, cílem je empiricky ověřit, kolik je běžně možné na záhonku vypěstovat. Následně pak bude možné říci, jaké výdaje na potraviny lze díky samopěstování na 1 m2 na komunitní zahradě ušetřit.

V dalších dvou letech se projekt zaměří na několik pilotních měst a jeho obyvatele. Budou zkoumány možné bariéry pro zakládání zahrad, zároveň budou sestavena doporučení, jak města mohou najít pozemky vhodné pro založení nových obecních komunitních zahrad. Současně dojde i k ověření zájmu obyvatel o případné založení komunitní zahrady na nejvhodnějších vytipovaných pozemcích v každém z pilotních měst. Významnou roli má v každé komunitě její koordinátor, proto budou zkoumány i podmínky, které motivují koordinátory vykonávat funkci dlouhodobě. Cílem týmu je pak během projektu pomoci v několika městech nové komunitní zahrady založit.

Zaujala vás tato forma pěstování? Zkuste to taky a najděte si nejbližší komunitní zahradu ve Vašem bydlišti na mapko.cz nebo rozšiřte řady studentů, kteří se rozhodli studovat tento fenomén ve své absolventské práci.

Zahrady mohou být skutečnými oázami klidu a relaxace mezi zástavbou ve městech. Během pandemie ale i tak většina komunit utlumila svoji činnost, komunitní akce nebyly žádoucí

Nová kolekce je na světě

Univerzita si k třicetiletému výročí nadělila, mimo jiné, i novou kolekci univerzitního oblečení. Dostupné bude v univerzálních i fakultních variantách, a to již během září. Jednotlivé kusy můžete objednávat na webových stránkách www.ujep.cz. Ať vám slouží!