Silverius č. 2/2024

Silverius

ZELENÁ CESTA 2/2024

Projekt RUR

Silverius 2/2024

Časopis, který pro Vás připravujeme na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.

Adresa redakce:

Pasteurova 1

400 96 Ústí nad Labem

Jsme registrováni na Ministerstvu kultury ČR pod číslem E 22417.

Redakce

Anna Hrochová šéfredaktorka

Michaela Fischerová redaktorka

Michaela Hnidová redaktorka

Jana Kasaničová redaktorka

Kristina Koudelková redaktorka

Josef Růžička fotograf

Jan Štok

grafik

Redakční rada

Pavel Raška

Jana Kasaničová

Ondřej Kounovský

Kontakt

e-mail: redakce@ujep.cz web: www.ujep.cz

Titulní fotografie

Autor: Anna Hrochová

Obsah

Nový projekt na UJEP řeší bezpečnost lithiových baterií

Slovo prorektora

Milí přátelé,

naše univerzita v minulém roce zdárně ukončila celou řadu projektů v rámci dotačních titulů programovacího období EU. V souhrnu se jednalo o více než 2 mld. Kč, které vidíte jak v budovách kampusu jako takovém, tak ve vašich učebnách, pracovnách, studovnách nebo laboratořích. Ve srovnání s ostatními univerzitami jsme byli velmi úspěšní. Chtěl bych vám proto všem poděkovat za skvělou práci, a to jak akademickým, tak i neakademickým pracovníkům. Projekty již prošly také audity a ty byly opět, s ohledem na čerpanou částku, v pořádku. Ještě jednou díky vám moc za dobrou práci, díky, že posouváte naši univerzitu dopředu.

Aniž bychom si ale mohli na nějaký čas vydechnout, již v průběhu řešení starých jsme začali připravovat projekty nové, které jsou a budou pro nás opět velkou výzvou. A tentokrát nejen z dotačních titulů z MŠMT (OP JAK), ale novou příležitostí je pro nás tzv. Operační program Spravedlivá transformace. Po třech letech příprav jsou na konci hodnotícího procesu dva strategické projekty Ústeckého kraje, které vede naše univerzita, RUR a GET, jejichž rozpočet dohromady je za více než 2 mld. Kč. Navíc budeme stále doufat, že úspěšný bude i třetí projekt – MATECH. Čeká nás tak další posun UJEP jako takové? To už bude záležet zase jenom na nás, na kvalitě našich aktivit, na naší dobré práci s lidmi v našem kraji, bude záležet na našich výstupech, které v rámci těchto projektů uskutečníme. Akcent totiž tentokrát není na nové budovy, ale právě na práci s lidmi a na náš příspěvek k transformaci Ústeckého kraje, z kraje uhelného, na kraj kreativní.

A proč jsme do tak velkých projektů šli? Protože si myslíme, že na to máme, protože chceme být aktivními hybateli pozitivních změn v našem kraji. Chceme využít příležitosti a ujmout se role jednoho z lídrů, který bude zároveň příkladem ostatním institucím v kraji. Nebudeme sedět s rukama v klíně, přihlížet a jen kritizovat. Jsme přesvědčeni, že jsou mezi námi skvělí a šikovní lidé, akademici, neakademici i studentky a studenti, kteří mají co našemu kraji nabídnout a chtějí mu pomoci s nutnými změnami. V tomto ne zcela snadném období hodláme depresi a skepsi nahradit intenzivní prací pro Ústecký kraj, chceme zde měnit svět k lepšímu, protože i náš život tím bude lepší. S přesvědčením se společně budeme podílet na dění kolem nás, na dění v obcích, městech, školách, v různých komunitách… Budeme rádi, když spolu s námi budete chtít být pro ostatní vzorem, neboť takové chceme studenty i zaměstnance, takovou chceme celou UJEP.

Martin Balej

prorektor pro projekty Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF)

Dále:

autoři: Martin Balej, Jana Kasaničová

Region univerzitě, univerzita regionu

Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem uspěla s projektem RUR – Region univerzitě, univerzita regionu. Rozsáhlý strategický projekt UJEP zaměřený na vytvoření komplexu systémových změn vedoucích k transformaci ústeckého regionu byl

připravován více než tři roky. V Operačním programu Spravedlivá transformace získal v Ústeckém kraji dotaci z EU a z národních zdrojů ve výši 1,2 mld. Kč.

Svým odkazem a vizí se univerzitní projekt ztotožňuje s přelomovým románem Karla Čapka R.U.R. „Rozvalí se domy a stroje, rozpadnou se systémy; jen ty, lásko, vykveteš na rumišti a svěříš větrům semínko života.“

Projekt RUR je systémovým souborem aktivit, které cílí na zlepšení kvality vzdělávání, rozhodování a života obyvatel regionu, a díky svému transformačnímu potenciálu povedou k rozvoji sociálního a lidského kapitálu a technologického i inovačního potenciálu území Ústeckého kraje. Do naplňování tohoto cíle se zapojuje všech osm fakult UJEP, a prostřednictvím projektu se spojují důležití aktéři spolupůsobící v regionu (KHK, HSR, ICUK, DDM a ČZU) s UJEP na řadě témat a se svými úspěšnými aktivitami. Projekt umožní v Ústeckém kraji daleko intenzivněji společně naplňovat především tzv. třetí roli univerzity, která není ze strany státu centrálně podporována, a to ani v takovém regionu, jakým je Ústecký kraj.

Projekt je připraven tak, aby byly do konce roku 2027 v řešených oblastech nastaveny

udržitelné mechanismy, které díky svému transformačnímu potenciálu povedou k systémovým změnám. To znamená nastavit dlouhodobý systém generování a aplikace odborných výstupů explicitně zaměřených na transformaci regionu. Projekt tak cílí na kvalitu vzdělávání, kvalitu rozhodování a kvalitu života obyvatel regionu.

Kreativní lidé

Cílem je zvýšit vzdělanostní úroveň v kraji, a to od předškolního, přes základní a střední, až po celoživotní vzdělávání, dále vytvořit robustní systém podpory pro školy, učitele, žáky i další zájemce o vzdělávání. Budeme nabízet vzdělávací intervence pro talentované žáky i pro ty, co potřebují významnější pomoc, sociálně znevýhodněné; dále cílíme na další vzdělávání oborových učitelů; neučitelských profesí i veřejnosti obecně; posílíme aprobovanost učitelů v regionálním školství. Intenzivnější prací s učiteli i neučitelskými profesemi i s žáky usilujeme o komplexní proměnu vzdělávání v kraji, tj. kvalitativní změnu ve vzdělávací soustavě s potenciálem následně změnit region. Podaktivity:

A1 Vzdělávání pro veřejnost (Centrum celoživotního vzdělávání UJEP – kurzy);

A2 Kreativní děti (stáže, soutěže, letní školy, olympiády); B1 P.E.A.R.S (Centrum

pro sociální inovace a inkluzi ve vzdělávání); B2 Strategický rozvoj inkluzivního prostředí školy a podpora ŠPP (doučovací platforma, studenti/tutoři); B3 Kreativní učitel (Centrum podpory přírodovědného vzdělávání, Centrum oborových didaktik a praxí, kulaté stoly, lesson studies); C Centrum pracovního uplatnění (KHK ÚK); D Elitní vědci pro udržitelný rozvoj (posílení VaV činnosti v prioritních oborech kraje, head hunting).

Kreativní společnost

Excelentními odbornými, výzkumnými a vzdělávacími aktivitami podpoříme společenskou a ekonomickou transformaci, a to zejména v podobě posílení soudržnosti společnosti, ekonomické restrukturalizace a zvýšením schopnosti lidí reagovat na proměny trhů práce a nové ekonomické činnosti, a v oblasti zvýšení celkové kvality života lidí v území. Zaměřujeme se na proměnu společnosti a ekonomiky kraje v perspektivě komunity a správy území. Tento cíl se pak promítá v nastavení udržitelnosti jednotlivých podaktivit: A1 Analýza identity obyvatelstva a vnější i vnitřní image regionu; A2 Podpora znalostí a sounáležitosti prostřednictvím zpřístupnění průmyslového a kulturního dědictví (výstavy, exkurze, virtuální stezky, virtuální prohlídky); A3 Vzdělávací programy stimulující vztah obyvatel k regionu (Centrum dokumentace a digitalizace kulturního dědictví); B1 Centrum výzkumu a podpory kulturních a kreativních odvětví; B2 Výzkumné a artistic research výstupy zaměřené do oblasti KKO; B3 Programy a projekty živé kultury v Domě umění Ústí nad Labem (Centrum výzkumu a podpory kulturních a kreativních odvětví – nově); C Znalostní hub pro transformaci ÚK (nově založený).

Kreativní prostředí

Vývojem a ověřením nových postupů, systematizací rozvoje expertních kapacit pomůžeme v řešení environmentálně udržitelné regenerace území v kontextu výzev klimatické změny, znalostně založené diverzifikované ekonomiky a sociální koheze. Vytvoříme, otestujeme a implementujeme nové postupy pro regeneraci

a diverzifikované využití krajiny po ukončení těžby uhlí s důrazem na kvalitu života a adaptaci na probíhající klimatickou změnu. Podaktivity: A1 Explorativní výzkum, prioritizace a výzkum nástrojů pro regeneraci sídelních lokalit; A2 Pilotní výzkum a testování plánovacích nástrojů v různých typech sídelních lokalit; A3 Implementace a diseminace výstupů v oblasti regenerace sídelních a průmyslových lokalit; B1 Explorativní výzkum, analýza dat o krajině a výzkum postupů pro adaptivní management krajiny; B2 Pilotní výzkum a testování plánovacích nástrojů v různých typech extravilánu; B3 Implementace a diseminace výstupů v oblasti adaptivního managementu krajiny (Centrum virtuální reality a modelování krajiny); C1 Explorativní výzkum, prioritizace a výzkum postupů pro dokumentaci paměti krajiny; C2 Pilotní výzkum znovuvyužití krajinného dědictví v posttěžebních

a mimotěžebních lokalitách; C3 Implementace a diseminace výstupů v oblasti znovuvyužití krajinného dědictví (Centrum dokumentace a digitalizace kulturního dědictví); D Smart Landscape (ČZU).

Kreativní instituce

Prostřednictvím realizace ověřených inovativních řešení v areálu Kampusu UJEP

chceme demonstrovat na konkrétních příkladech udržitelné a SMART přístupy v oblasti energetiky, změny klimatu, ochrany biodiverzity a udržitelné mobility. Podaktivity: A1 Systémový přístup –přijetí ESG principů na UJEP; A2 Krajinářská koncepce a studie všech ploch v Kampusu UJEP v rámci adaptace na změnu klimatu; A3 Modrozelená infrastruktura; B1 Living lab pro udržitelnou

mobilitu; B2 Infrastruktura pro bezpečný pohyb na kole/koloběžce po kampusu a ke kolejím (Centrum environmentálního vzdělávání – nově založené).

Zmíněná výzkumně vzdělávací centra jsou základní stavební jednotkou udržitelnosti projektu a budou hrát významnou roli v dosažení předpokládaných systémových změn v kraji. Centra budou na UJEP nadále funkční i po ukončení realizace projektu a budou koordinovat aktivity v oblasti jejich působení. V době udržitelnosti budou centra díky realizační fázi projektu schopna ještě více svoji činnost podpořit z externích zdrojů (projektů a grantů).

Povinné

indikátory

• pracovní místa vytvořená v podpořených subjektech

• uživatelé nových a aktualizovaných veřejných digitálních služeb a aplikací

• celkový počet účastníků

• účastníci, kteří získali kvalifikaci v době ukončení své účasti

Specifické výkonnostní parametry

• Organizace, které byly ovlivněny systémovou intervencí

• Podané projekty ve spolupráci s veřejnou správou

• Strategické dokumenty s propsanými intervencemi projektu RUR

• Publikované otevřené datové sady

• Odborné publikace na WoS

• Instituce s implementovanými ESG principy

Desatero RUR

aneb „Co bude díky projektu?!“

1. Kompetentnější a motivovanější učitelé na ZŠ a SŠ – vědí, jak rozvinout potenciál každého žáka.

2. Úspěšnější žáci na ZŠ a SŠ – vědí, kam s přebytečnou energií, vědí si rady i ve složitých situacích.

3. Aktivní a informovaná veřejnost – pružněji se přizpůsobí změnám na trhu práce.

4. Veřejnost hrdější a znalejší historie a specifik svého kraje.

5. Úspěšně se rozvíjející kulturně kreativní odvětví – společně sdílí příklady dobré praxe.

6. Inspirovaná rozhodovací sféra – využívá současné vědecké poznatky i dosavadní zkušenosti.

7. Územní návrhy představující příležitosti k rozvoji – s respektem k potenciálu i bariérám v krajině.

8. Environmentálně i společensky odpovědné instituce – přispívají k udržitelnému rozvoji kraje.

9. Pevná síť klíčových institucí – společně pracuje na transformaci kraje.

10. Silnější univerzita – klíčová vzdělávací, vědeckovýzkumná a umělecká instituce v kraji.

Projekt RUR – Region univerzitě, univerzita regionu, reg. č. CZ.10.02.01/00/22_002/0000210 – je spolufinancován Evropskou unií a Státním rozpočtem ČR.

Nový projekt na UJEP řeší bezpečnost lithiových baterií

V květnu 2024 oficiálně odstartoval nový mezinárodní projekt INERRANT – „Integrace nových materiálů se škálovatelnými procesy pro bezpečnější a recyklovatelné lithium-iontové baterie“, do jehož řešení jsou zapojeny výzkumné týmy z FŽP a PřF. Projekt představují dva z klíčových členů týmu UJEP doc. Jiří Orava a prof. Pavel Janoš z FŽP.

Váš projekt se týká vývoje nových materiálů a postupů pro baterie určené pro elektromobily. Jaké jsou hlavní nedostatky těch stávajících a proč je tahle inovace potřebná?

JO: V současné době je elektromobilita, což nejsou pouze automobily, ale i vlaky, autobusy, koloběžky aj., rychle se rozvíjejícím, zvláště pak komunitním způsobem dopravy. Zásadním problémem lithiových baterií s kapalným elektrolytem je jejich bezpečnost, např. při mechanickém porušení, nekontrolovatelné chemické reakci uvnitř článku, jeho přehřátí apod. Snad každý viděl záběry hořícího elektroauta a slyšel o problémech s jejich hašením. Lithium je velice reaktivní, při kontaktu

s vodou dochází ke vzniku vodíku, který tvoří se vzduchem výbušnou směs. Při probíhající reakci se navíc uvolňuje velké množství tepla, které dále podporuje teplotní nestabilitu baterie. Lithiová baterie se skládá ze čtyř základních části, tj. dvou pevných elektrod, kapalného elektrolytu a polymerního separátoru oddělujícího elektrodový prostor. V našem projektu se budeme zabývat vývojem nových materiálů pro všechny tyto součásti baterií s důrazem na zvýšenou bezpečnost, udržitelnost výroby a jejich následnou recyklaci.

Recyklace lithiových baterií není na naší fakultě úplně nové téma. Můžete krátce shrnout, čeho už jsme v tomhle směru dosáhli v předchozích letech?

PJ: Žádná baterie nevydrží věčně a dříve či později ztratí schopnost produkovat elektrickou energii. Naším úkolem je získat z vyřazených baterií co nejvíce kritických materiálů, a buď je vrátit do procesu výroby baterií, nebo je využít jiným způsobem. Je

jasné, že tento proces není jednoduchý už proto, že na trh neustále přicházejí nové typy baterií, a na to bude muset reagovat i vývoj recyklačních technologií. Jsem rád, že se nám podařilo najít partnery, kteří mají pro tento přístup porozumění a počítají s tím ve svých podnikatelských záměrech. Podařilo se nám vybudovat tým (nejen z řad pracovníků/ic UJEP), který je schopen pokrýt aktivity týkající se recyklace lithiových baterií od základního výzkumu po návrh technologické linky a stavbu demonstrační jednotky. Můžeme tomu říkat mezisektorová spolupráce či jinak, ale rozhodně je to věc, která není na akademické půdě běžná.

A teď už k novému projektu INERRANT. V čem je tak odlišný od projektů, které jsme na fakultě řešili dosud?

JO: Projekt INERRANT patří do akce typu Horizon-RIA, tj. výzev zaměřených na výzkum a inovace, které jsou ve výzkumném prostředí velice prestižní. Jedná se o největší typ podpory výzkumu s celkovým rozpočtem cca 95,5 miliard EUR, které se rozdělí v letech 2021–2027. Kromě samotné vědecké myšlenky je při posuzování návrhů kladen velký důraz na propojení akademického světa a soukromé sféry, zvláště pak s malými a středními podniky, a vytvoření mezinárodního konsorcia se vzájemně se doplňujícími znalostmi a kompetencemi. Proto je v projektu celkem 11 partnerů ze 6 zemí EU a 1 partner z USA. Za Českou republiku se na projektu, kromě

naší univerzity, podílí firmy NanoSPACE Technology, s. r. o., a IBG Česko, s. r. o. Důraz je také kladen na výchovu mladých vědců/kyň v rámci realizovaných projektů, a v neposlední řádě na diseminaci výsledků mezi odbornou a laickou veřejnost. Ve vysoké konkurenci byl náš projekt hodnocen jako druhý nejlepší.

Jaké jsou hlavní cíle celého projektu a na kterých aktivitách se budeme podílet my na UJEP?

JO: Hlavním úkolem projektu je vývoj výkonnějších a bezpečnějších lithiových baterií. Každý z partnerů zodpovídá za určitou část technologie – UJEP se bude podílet zejména na vývoji separátoru a na vývoji recyklačních technologií kompatibilních s nově vyvinutými typy baterií. V projektu je kladen velký důraz na

udržitelnost navržených technologií a materiálů, a dále pak na budoucí kompatibilitu vyvinutých procesů s principy „Gigafactory“. Samozřejmě nás čeká řada testů hořlavosti, na které se osobně jako chemik velice těším.

Takový projekt přináší jistě příležitosti i pro rozvoj výzkumných týmů. Můžeme se těšit, že budeme potkávat na našich fakultách nějaké nové tváře?

JO/PJ: Řešitelský tým projektu tvoří odborníci/ice na materiálový výzkum, recyklační technologie a nanotechnologie, kteří se úspěšně podíleli na řešení řady tuzemských i zahraničních projektů (jinak bychom se o takový projekt nemohli ani ucházet). Vesměs jde o špičkové pracovníky/ice FŽP a PřF. Evropské projekty, jako je INERRANT, kladou velký důraz na profesní rozvoj a výchovu mladých odborníků/ic, poskytují příležitosti pro výměnné pobyty a stáže, což je dnes nezbytnou součástí jejich profesního rozvoje. Předpokládáme zapojení studentů/ek stávajících doktorských programů a zejména nového studijního programu „Environmental and Biomaterial Sciences“. Po dokončení studia INERRANT nabízí možnost zahraničních pracovních příležitostí formou „postdoc“. Určitě tedy budeme potkávat nové tváře, ať už našich nových studentů/ek, nebo studentů/ek zahraničních přijíždějících na stáž na některé z našich špičkových pracovišť.

Studenti FSE UJEP se zaměřili na veřejný prostor. Hledali možnosti jeho proměn

Revitalizace Mírového náměstí, sdílená kola i koloběžky, méně odpadu díky kompostérům i přeměna vyloučených lokalit. To jsou semestrální práce studentů Fakulty sociálně ekonomické UJEP.

Veřejná služba. Spojení dvou obyčejných slov, která mají nejen v českém státě nebývale široký význam. Přemýšleli jste ale někdy nad tím, co toto sousloví doopravdy znamená? Na jedné straně je definice text: Eliška Štádlerová, autoři uvedených projektů

veřejného prostoru a veřejných služeb, na straně druhé pravá podstata věci. A tou se zabývají studenti oboru Ekonomika a management veřejného sektoru (FSE UJEP) v předmětu Management veřejných

služeb pod vedením doc. Ing Jana Slavíka, Ph.D., a Ing. Mgr. Hany Brůhové-Foltýnové, Ph.D.

Ve svých semestrálních pracích se studenti zaměřili na následující témata. K dané problematice rovněž navrhli vhodnou komunikační kampaň včetně informačních letáků.

Zelená infrastruktura ve městě Ústí nad Labem – revitalizace Mírového náměstí

• Kamila Dvořáková

• Bára Fialová

• Sabina Rothová

• Adéla Stiborová

• Michaela Vaňková

Stěžejním cílem zde bylo zlepšit úroveň veřejných zelených ploch ve městě Ústí nad Labem, podpořit ekosystém a zvýšit kvalitu života a zdraví obyvatel. Studentky proto nejprve identifikovaly hlavní problémy spojené s městskou zelení v centrální části města, a následně se občanů dotazovaly, jak vnímají současný stav. Z jednoduchého průzkumu vyplynulo, že

by Ústečané revitalizaci jednoznačně přivítali, a to kvůli zvýšení atraktivity města i dostatku odpočinkových zón. Trnem v oku jim bylo Mírové náměstí, kvůli jeho „kamennosti“, absenci více stromů i stinných ploch. Pro ústecké náměstí studenti navrhly několik variant. Podle jedné z nich

by Mírové náměstí mělo být po své levé straně osazeno stromy s ostrovy s posezením, součástí navržené revitalizace jsou i záhony s květinami. Střed náměstí by si tak stále zachoval prostor pro již tak tradiční jarmarky a trhy. Obyvatelé města by, podle studentek, tuto variantu více než ocenili,

rozhodně by přispěla ke zlepšení sociální pohody a zvýšení atraktivity prostředí.

Sociálně vyloučená lokalita Předlice – Rosteme společně

• Nizar Alsanabani

• Klára Nováková

• Nikol Protivínská

ZLEPŠOVÁNÍ SOCIÁLNÍ

POHODY

Prostor pro odpočinek a relaxaci Zvyšuje blahobyt obyvatel přispívá ke zlepšení celkového duševního zdraví či snížení možnosti onemocnění člověka

• Jakub Vavřička

PROSPĚCH LIDEM, ŽIVOČICHŮM I ROSTLINÁM

Zachování biodiverzity, regulace mikroklimatu, absorpce škodlivých látek a zlepšování kvality ovzduší

PRVKY ZELENĚ

Nové výsadby

stromů, trávníky, květináče s trvalkami

ZVÝŠENÍ

CENTRUM MÍROVÉ NÁMĚSTÍ

ATRAKTIVITY

PROSTŘEDÍ

Přidáním zeleně do veřejného prostoru centra v podobě stromů, keřů, trávníku či květin vytváří příjemné prostředí, které přispívá k spokojenosti lidí a větší návštěvnosti

Sociálně vyloučená lokalita Předlice přitahuje pozornost. Není proto divu, že si ji jako ústřední téma svého projektu vybrali právě studenti Managementu veřejných služeb. Problémy ve vyloučených lokalitách obecně, nejen v Ústí nad Labem, povětšinou vykazují dlouhodobé trendy a mají základ v rodině, historii, ekonomické situaci a kulturních rozdílech. Konkrétně v Předlicích jsou např. ekonomické důsledky více než patrné a neovlivňují jen jednu městskou čtvrť, ale potažmo celý region. Dle zjištění studentů toto ale není důvod si daných lokalit nevšímat, ba naopak.

KONTAKT:

TEL : +420222414241

EMAIL: zelen@usti.cz

O PROJEKTU

Město Ústí nad Labem se potýká s několika problémy spojenými s veřejnou zelení, kdy klíčovým problémem je nedostatek veřejné zeleně v centru města, konkrétně se jedná o nedostatek veřejné zeleně ve veřejných prostorách

Projekt obsahuje návrhy pro implementaci zeleně a rozšíření zeleně a odpočinkových zón v centru města

ODPOČINKOVÉ ZÓNY

PARTICIPACE

Stinná místa doplněná o houpací sítě, lehátka, lavičky v podobě dřevěných bloků, knihobudka apod

Návrhy zohledňují názor široké veřejnosti i odborných pracovníků z oboru

WWW.ZelenVUsti.cz

Ústecké Předlice vyžadují pozornost a aktivní přístup města i obyvatel samotných. A to formou vhodně zvolených opatření. Jedním z klíčových faktorů pro zlepšení situace je podle studentů zapojení místní komunity, zejména žáků základních škol. Jako nejvhodnější je podle nich jejich podpora a aktivní začlenění rodin, a to například zavedením tzv. snídaňových klubů ve školách. Takové akce by mohly novou generaci motivovat, a přispět tak k tolik očekávané změně.

Komunikačně studenti podpořili tuto implementaci kampaní „Rosteme společně“, jejímž cílem je změna postoje veřejnosti vůči žákům z vyloučených lokalit. Při zapojení všech aktérů (žáků, rodin, veřejnosti i představitelů města) by tak podle studentů mohlo být v Předlicích dosaženo kýžených změn.

ročníkové práce

Sdílená mobilita – ke kampusu a zpět

• Eliška Braunová

• Jana Burešová

• Johan Haiblík

• Adéla Marešová

• Oskar Žižka

Nedostatek parkovacích míst, přeplněnost ulic automobily, znečišťování ovzduší, cenová dostupnost. Přesně tyto faktory lze podle semestrální práce studentů FSE ovlivnit zavedením sdílené mobility. Ta obecně představuje kolektivní využívání dopravních prostředků, nejen automobilů. Počítají se také kola, skútry nebo koloběžky.

Sdílená mobilita je moderním přístupem k využívání dopravních prostředků dle aktuální potřeby. Ve vlastním projektu, a pravděpodobně také z vlastní zkušenosti, se autoři této práce zaměřili na studenty naší univerzity a navrhli trasu od vlakových nádraží ke kampusu a zpět. V jejich návrhu předpokládají,

že poskytovatele sdílené mobility by na základě výběrového řízení vybralo město, byly by vytvořeny dobíjecí stanice a dodána kola i koloběžky. Motivací pro studenty k využívání takové služby by pak byla dotace z veřejných prostředků.

Jak na bioodpady z domácností – komunitní kompostování

• Tereza Fabíková

• Kateřina Vojtková

• Dominik Váňa

Odpadové hospodářství je jedním z hojně diskutovaných témat ve veřejném prostoru. Studenti se ve své práci zaměřili na nakládání s bioodpadem, a to konkrétně z domácností ve městě Ústí nad Labem. Dle zjištění město již řadu let aplikuje oddělený sběr bioodpadu. Jeho efektivní zpracování a následný vliv na životní prostředí vnímají studenti jako jednu z velmi důležitých služeb nejen pro občany, ale také pro návštěvníky severočeského města. V minulosti tak město rozmístilo sběrné nádoby na bioodpad v okolí sídlišť (vzhledem k vandalismu byly staženy) nebo bezplatně zapůjčovalo kompostéry a vermikompostéry.

Studenti si jako jednu z priorit svého projektu vybrali komunitní kompostování. Díky analýze současného stavu a v kontextu rešerše české a zahraniční literatury dospěli k možnosti zavedení komunitních kompostérů v sídlištích Severní Terasa, Dobětice, Skalka, Skřivánek a Stříbrníky. Na každé sídliště by pak připadlo cca pět kompostérů, které by byly opatřeny informačními prvky včetně oznámení o monitorování kamerovým systémem, což je způsob, jak předejít možnému vandalismu, s nímž se Ústí nad Labem pravidelně potýká. Nutno podotknout, že navrhovaná varianta není jediným novým řešením, ale spíše doplněním existujícího a fungujícího systému. Jedná se o vylepšení služeb pro občany, kteří by tak měli možnost volby a vlastního rozhodnutí, jak s bioodpadem naloží.

Právě možnost volby je pro veřejnou službu důležitá. Nesmíme totiž zapomínat, že klíčovým aktérem ve veřejném sektoru jsou právě občané. Od jejich spokojenosti nebo zklamání se obraz veřejnosti může odvíjet.

ročníkové

Udržitelný kampus aneb cestou necestou po „zelených” stopách na UJEP

Fakulta životního prostředí připravila pro širokou veřejnost komentovanou „procházku Zeleným kampusem“, kterou provázeli vybraní odborníci z FŽP, FSE a FSI. Poučnou mini-exkurzi odkrývající svět udržitelnosti v univerzitním veřejném prostoru zorganizovala dr. Diana Polanská Nebeská (FŽP).

Zastavení první: kompostéry

Naše skromná výprava se srazila u FUD, odkud ušla ke své první zastávce sotva pár kroků. Kompostérové flotily jsou v kampusu dvě, nad FUD a pod CPTO. Obě jsou schovány ve stínu stromů, a tím možná trochu unikají oku veřejnosti, což je škoda – jsou totiž určeny k užívání všem jak v kampusu, tak mimo něj.

Doc. Trögl ve svém odborném úvodu do světa mikroorganismů podílejících se na vzniku kompostu mj. upozornil, že dobrý

kompost by se měl svépomocí zahřát asi na 70 °C, díky čemuž vymřou patogeny. Pak už se slova chopila Ing. Veronika Fialová, která komunitní kompostéry v rámci své diplomové práce v kampusu zavedla (nejen) pro ty, kterým v Ústí schází popelnice na bioodpad. Zmínila úskalí péče o kompost a osvětlila význam třídění bioodpadu pro vznik kvalitního substrátu.

Zajímá vás kompost? Přidejte se k FB skupině Kompostování v kampusu!

Zastavení druhé:

zelené střechy

Od kompostérů jsme pokračovali k PF, jejíž nová budova má zelenou střechu (tj. střechu zarostlou vegetací) určenou k výzkumu.

Dr. Macháč osvětlil jednu z hlavních funkcí zelené střechy, zadržování srážkové vody, které je v rámci zelených střech hojně zkoumáno. Tým dr. Macháče se ale zaměřuje na výzkum tepelné izolace. Díky tomu, že je

část střechy budovy PF pokryta vegetací, zatímco zbytek zůstal betonový, vznikl prostor pro měření teplotního rozdílu mezi zelenou a nezelenou částí, který je markantní – v létě až 20 °C! Je tedy jasné, že zelená střecha slouží jako výkonná přírodní klimatizace. Jen není samoúdržná –musí se plít alespoň 2× ročně a potřebuje speciálně připravené podloží z geotextilií, drenážních fólií aj.

Zastavení třetí: biodiverzita v kampusu

Od PF jsme sešli k hmyzímu domečku pod FF, druhý je pod CPTO. Ukazují podporu biodiverzity, tedy druhové rozmanitosti rostlin a živočichů, v kampusu.

Ing. Mgr. Kolenatý nejprve mluvil o absenci strategie udržitelnosti na UJEP, jejíž zpracování ale bude jedním z prvních úkolů manažera/ky udržitelnosti, což je funkce, která vznikne v rámci projektu RUR (str. 4). Jedním z dalších úkolů bude vypracovat doporučení, jak poskytnout živým organismům v kampusu lepší prostředí pro život. To by mělo mít co nejvíce

tzv. mikrohabitatů, tedy útočišť pro tyto živé organismy.

V rámci RUR se také plánuje vystavění nové „zelené“ budovy Envicentra s přilehlou zahradou, sadem a přírodním jezírkem, která poslouží k demonstraci i výzkumu podpory biodiverzity aj. environmentálních témat.

Zastavení čtvrté:

ekosystémové služby

Pokračovali jsme pod CPTO, kde dr. Macháč krátce vysvětlil ekosystémové funkce a služby. Ekosystémových funkcí je několik: regulační (např. tepelně-izolační aspekt vegetace – viz zelené střechy), produkční (např. těžba dřeva) a kulturní (např. estetika – budování zahrad). Ekosystémovou službou se pak rozumí přínos, resp. dopad těchto funkcí na člověka.

V kampusu můžu vyjmenovat ekosystémových služeb hned několik: živý plot pod CPTO tvoří bariéru proti prachu; miscanthus vysázený pod CPTO lze využít jako biopalivo; do nádrží pod kampusem se

sbírá dešťová voda, která se pak využívá při zavlažování kampusu; atd.

Zastavení

páté: fotovoltaika

Závěrem směřovaly naše kroky na střechu FSI, kam nás Ing. Růžička pozval obhlédnout lokální fotovoltaiku.

FSI používá solární kolektory k ohřevu vody, ale na to, aby mohla dát navždy sbohem ČEZu, jejich kapacita nestačí. Zajímavou komplikací je fakt, že fotovoltaika vyrábí energii nepřetržitě, což v případě

požáru hasiči jistě neocení; na hašení FSI snad ale nikdy nedojde. A konečně: na to, jak moc je fotovoltaika EKO, má problematickou recyklaci. Dílčí části (např. kovové rámy) se recyklovat dají, ale rozemletím samotných fotovoltaických destiček vzniknou nebezpečné materiály, a tak nezbývá, než je skladovat kdesi mimo zraky prvního světa.

To bylo vše, co jsme stačili vyposlechnout, než nás nepřejícné aprílové počasí zahnalo zpátky do budovy. Osobně se ale už teď těším na další akci, kterou FŽP připraví.

Procházkou provázeli:

doc. Ing. Josef Trögl, Ph.D. (FŽP) –zabývá se aplikovanou mikrobiologií a biotechnologií, bio- a fytoremediací, půdními mikrobními společenstvy, ekotoxikologií a QSAR.

Ing. Jan Macháč, Ph.D. (FSE) – zaměřuje se na ekonomické aspekty ochrany ŽP s důrazem na problematiku oceňování přírodních statků, zejm. ekonomické hodnocení prvků modré a zelené infrastruktury a přírodě blízkých opatření.

Ing. Mgr. Miloslav Kolenatý (FŽP) –věnuje se ekologii, environmentální výchově a výuce odborného jazyka se zaměřením na environmentální oblast.

Ing. Zdeněk Růžička (FSI) – specializuje se na průmyslovou automatizaci, PLC a HMI/SCADA systémy, pohony a řízení technologických celků.

REkrabičky a REkelímky již brzy na UJEP!

Slyšeli jste někdy pojem REkrabičky či REkelímky? Fungují na principu vratných krabiček a kelímků nahrazujících obyčejné plastové nádobí, které po konzumaci jídla a pití často skončí v odpadkovém koši. Jaké tyto obaly čítají výhody?

Funkčnost. Vylité pití či polévka v tašce?

Takovou situaci zažil jistě každý z nás. REkrabičky i REkelímky mají uzavíratelná pevná víčka, která výborně těsní. Jídlo v nich můžete v klidu přenést, navíc jsou vhodné jak do mikrovlnné trouby, tak do myčky.

Design. I obaly na potraviny mohou vypadat stylově, proto jsou REkrabičky a REkelímky dostupné v několika barevných variantách.

Ekologie. Třídíte materiál a zajímáte se alespoň z části o životní prostředí? Během výroby vratných kelímků a krabiček jsou využívány 100% recyklované materiály, a tak nevzniká další odpad zatěžující naši planetu. Oproti jednorázovému obalu lze REkrabičku či REkelímek využít až 400×.

Variabilní rozměry. Obaly se vyrábí v různých velikostech, proto lze výběr krabičky a kelímku přizpůsobit aktuálnímu jídlu či pití.

S REkrabičkami a REkelímky se budete moci v blízké době setkat i v univerzitní menze v CPTO, kde bude umístěn návratový automat. Pro bližší informace o tom, na jakém principu vratné obaly budou fungovat, sledujte webové stránky www.ujep.cz a sociální sítě UJEP. text: Michaela Fischerová

Výroba v Česku. Využíváním REkelímků a REkrabiček vyrobených v České republice

dochází k podpoře místní ekonomiky. Zároveň se nenavyšuje uhlíková stopa vlivem dopravy na velké vzdálenosti.

BPA Free. Každodenní používání těchto vratných obalů je zdravotně nezávadné vzhledem k absenci chemické sloučeniny Bisfenol A (BPA), která může být příčinou řady onemocnění.

Zelená knihovna

Každý z nás už někdy procházel přírodou. AŤ už to byl les, louka, pole, vždycky jsme se mohli zaposlouchat do příjemného ševelení stébel trávy, klidného šustění listů a zpěvu ptáků. Příroda nám, lidem, přináší mnoho věcí. Od voŇavých květin hrajících barvami až po plodiny, které se dají jíst. Dává nám také materiál pro výrobu nejrůznějších nástrojů a věcí. Poskytuje nám pocit bezpečí a harmonie. Bez rostlin bychom také nemohli dýchat, jejich zeleŇ totiž produkuje kyslík. Příroda je pro člověka velkým dárcem, ale co je člověk pro ni?

V posledních letech je ekologie ve společnosti velkým tématem. Řeší se, co vše se dá třídit, kde se dá ušetřit nebo jaké přírodní zdroje jsou obnovitelné a které nejsou. Lidé začali daleko více přemýšlet nad svými rozhodnutími. V obchodech se objevily udržitelné varianty nejrůznějších produktů a pořádají se protesty proti neekologickým praktikám. Všechno tohle lidé podnikají proto, aby ochránili krásu a čistotu přírody nejen pro sebe, ale i pro další generace. Protože čím bychom byli bez přírody?

Jak s tímto vším souvisí knihovny? Budu vám vyprávět krátký příběh. Vše začíná

malým semínkem. Toto semínko se zakořenilo v kypré hlíně lesa a po mnoha dlouhých letech z něj vyrostl krásný zdravý strom. Na jaře se odíval do květů, v létě ho obalila koruna zeleně, na podzim hrál teplými barvami a v zimě odpočíval. Tento strom se stal domovem pro různá zvířata, která v jeho koruně našla bezpečné útočiště. Jednoho dne se strom zalíbil dřevorubci, který za několik dní dokázal tuto dlouholetou nádheru porazit, rozřezat a prodat na výrobu papíru. Z majestátního stromu, který dokázal ustát i tu nejdrsnější bouři, se nyní jako mrknutím oka stal hebký bílý papír. Listy papíru jako by se

vysmívaly svou bělostí listům zeleným. Bělost papíru se posléze otiskne černými písmeny. Potištěné stránky se poté sešijí v pevný svazek a kniha je na světě. Kniha, která má za sebou dlouhý příběh svého zrodu.

Až tedy jednou budete držet v ruce nějakou knihu, všimněte si její vůně, dotkněte se jejích stránek a pomyslete na to, odkud asi pochází, jaký příběh už jen její fyzická podoba vypráví.

Tradice knihoven sahá daleko do minulosti. Lidé si zde mohou půjčovat výtisky

Barbora Hubková

mnoha knih, které ke konci výpůjční lhůty zase vrátí. Jedna kniha může za několik let projít rukama desítek, ne-li stovek lidí.

Když vkročíte do Vědecké knihovny UJEP, můžete si všimnout mnoha řad polic s nejrůznějšími knihami, časopisy, odbornými pracemi. Nejenže překypuje moudrostí knih, ale také se snaží zmenšit uhlíkovou stopu svých čtenářů. Můžete si zde půjčit jak knihy papírové, tak i knihy elektronické. Také provozuje automat na pitnou vodu, díky kterému si nemusíte kupovat plastové lahve. U vchodu do knihovny si povšimněte knižního bazárku, kde můžete odložit knihy, které již nepotřebujete nebo je chcete poslat dál. Tyto odložené

knihy poté mohou udělat radost někomu dalšímu.

To ale není vše, čím se knihovna snaží šetřit přírodu. Své prostory poskytuje lidem se zajímavými nápady, kteří jsou inspirací pro své posluchače. V březnu se na půdě Vědecké knihovny UJEP uskutečnila přednáška na počest knihy Klima je příležitost od Petra Daniše. Tato kniha báječně shrnuje problémy dnešního světa a návrhy na jejich řešení.

Je nám také velkou ctí, že v knihovně každý měsíc proběhne workshop Anety Bendákové, který je zaměřený na upcyklaci různých materiálů. Z nevyužitého papíru

jsme vyráběli například masopustní masky, papírová přání nebo japonské vazby.

Při hovorech o ekologii a životním prostředí se lidé čím dál více soustředí na katastrofické scénáře. Mohou vám popisovat hrozby globálního oteplování, plastových ostrovů v oceánech a dalších seriózních problémů. Důležité je uvědomit si, že tyto problémy nezmizí ze dne na den, budou tu s námi, ať již chceme, nebo ne. Pokud se ale dnes rozhodnete, že si začnete půjčovat knihy z knihoven, zajdete si koupit oblečení do second handu nebo si koupíte skleněnou lahev, kterou můžete využívat do nekonečna, místo často jednorázových plastových lahví, životnímu prostředí prospějete svým vlastním způsobem. Pokud každý z nás podnikne i sebemenší krok k ochraně životního prostředí, společně zvládneme přírodě ulehčit.

Pokud vás téma ochrany přírody a ekologie zaujalo, máme zde pro vás několik tipů na knihy, které se tohoto tématu dotýkají a které můžete najít u nás ve Vědecké knihovně UJEP. Prvním titulem je Než stromům dojde dech od Petera Wohllebena. Jako další tu máme knihu Zelená planeta od Simona Barnese. Posledním titulem je Velká zelená kniha od Johna Bigwooda, která je navíc krásně ilustrovaná.

Na závěr mějte na paměti, že každá kniha vypráví dva příběhy. Jeden napsal její autor a druhý sama příroda.

vědecká

knihovna

Zelená UJEP žije!

Na UJEP řešíme hned několik témat z oblasti životního prostředí, a to hlavně díky našim fakultám životního prostředí, přírodovědecké a sociálně ekonomické. Podívejte se na některé z našich „zelených“ výzkumů, které žijí nejen na UJEP, ale i v médiích.

Komunitní zahrady

Nejen ve velkých městech vzrůstá obliba tzv. komunitních zahrad, které poskytují možnost zahradničení lidem bez vlastní zahrady. Kromě zeleniny se v komunitních zahradách pěstují především sousedské vztahy, alespoň podle výzkumníků z FSE.

KNIHA PROČ A KDE

ZAKLÁDAT NOVÉ ZAHRADY VE MĚSTECH?

PODCAST OBLIBA

KOMUNITNÍCH ZAHRAD

POŘÁD ROSTE

ČLÁNEK JAN VÁVRA

A MAREK HEKRLE:

KOMUNITNÍ ZAHRADY

Modrozelená města

Tzv. modrozelená infrastruktura označuje zelené a vodní prvky, které jsou a priori zakomponovány do architektury tak, aby pomáhaly zlepšovat klimatické podmínky ve městech – např. zádrží vody nebo tepelnou izolací.

ČLÁNEK JAK VYSVĚTLIT

LIDEM PŘÍNOSY ZADRŽENÍ VODY VE MĚSTĚ?

ČLÁNEK MĚSTA SE BEZ ZELENÝCH STŘECH UVAŘÍ, VARUJÍ VĚDCI

KNIHA MODROZELENÁ MĚSTA

Zelený kampus (projekt Unilead)

V letech 2022 a 2023 byl realizován projekt Unilead, který podpořil implementaci cílů udržitelného rozvoje v rámci provozu univerzit. Do projektu bylo zapojeno 24 českých vysokých škol, UJEP byla garantem pro oblast biodiverzity.

ROZHOVOR S MILOSLAVEM KOLENATÝM

ČESKÉ UNIVERZITY SE SPOJILY VE SNAZE O PROSAZOVÁNÍ UDRŽITELNOSTI

Silverius

Odstranění léčiv z vody

Zbytky léčiv jsou nezachytitelné čističkou odpadních vod, proto putují dál do přírody, kde ovlivňují chování a život živočichů a ve výsledku i životní prostředí jako celek. FŽP ale dokázala vyvinout technologii, která léčiva z vody odstraní.

ČLÁNEK O UJEP

NA WEBU

ČESKÉHO ROZHLASU

ČLÁNEK O UJEP

NA WEBU

NASE-VODA.CZ

ČLÁNEK O UJEP

NA WEBU

USTECKY.DENIK.CZ

Zádrž vody v krajině

Hydrometeorologickými extrémy v krajině a možnostmi, jak jim předcházet, ale i problematikou hospodaření s vodou na lokální úrovni se na UJEP zabývá tým autorů z PřF a FSE.

EDUKATIVNÍ VIDEO

OD FŽP: JAK PŮDA

ZADRŽUJE VODU

ČLÁNEK STUDIE SE ZAMĚŘILA NA VODU V KRAJINĚ

NA ŠLUKNOVSKU

TIŠTĚNÝ ČLÁNEK

V

Voda ve městě

Kvůli nevyzpytatelným obdobím sucha v důsledku aktuálních klimatických změn je (nejen) pro města výhodné naučit se hospodařit s dešťovou vodou. Na plánování, realizaci i údržbu opatření pro vodohospodárnost se specializují vědci z FSE.

PŘEDNÁŠKA: VODA VE

MĚSTĚ ANEB JAK HOSPODAŘIT S DEŠŤOVOU VODOU

KNIHA

VODA VE MĚSTĚ

EDUKATIVNÍ VIDEO

OD FSE: ZELEŇ A VODA

VE MĚSTĚ

Vodík jako palivo budoucnosti

Vodík má mezi palivy výhodu nízkých emisí a takřka nevyčerpatelného zdroje. Odborníci z PřF vyvíjí nové materiály, které umožní získaný vodík připravit, skladovat i využít.

ČLÁNEK O UJEP

NA WEBU

IDNES.CZ

ČLÁNEK O UJEP

NA WEBU

EPOCHAPLUS.CZ

ČLÁNEK NEJEN

UJEP

Nakládání s odpady

Evergreenem problémů životního prostředí je odpad obecně, obzvlášť v místech, kam nepatří. Littering, tj. odhazování odpadků, i nové možnosti zpracování a využití odpadů jsou další z témat, kterými se zabývají odborníci na UJEP.

ČLÁNEK O UJEP

NA WEBU

USTECKY.DENIK.CZ

ČLÁNEK LENOŠI ZNEČIŠŤUJÍ ČESKO, NEJVÍC TRPÍ ZASTÁVKY

ČLÁNEK ÚKLID

POHOZENÝCH ODPADKŮ ZAPLATÍ VÝROBCI OBALŮ

text: Kamila Skřivanová

�0 úspěchů k desátému výročí

Erasmus Student Network Ústí nad Labem

Ústecká sekce organizace, která je největší neziskovkou složenou výhradně ze studentů, tímto rokem oslavuje desetileté výročí svého působení na UJEP, kde vyniká jako samostatný celek mezi dalšími 19 sekcemi v ČR a mnoha dalšími ve 44 jiných zemích světa. Jak se za tu dekádu zvládla vypořádat s výzvami, které pro ni dynamicky se měnící doba nachystala?

1.ZPLNOMOCNĚNÍ ESN USTI (2014) – Sny jedné cestovatelky Lenky Vlkové přerostly v realitu a k roku 2014 se z aspirací zakládajících členů ISC stala plnohodnotná součást ESN.

2. UKOŘISTĚNÍ VLASTNÍHO SÍDLA – Sice to není zlatem vykládaný palác s 2 143 okny, jako má Versailles, ale larvě se dostalo motýlího domova v budově studentských kolejích K1/K2, kde dál rozvíjí svůj nevyčerpatelný potenciál.

3.1500+ ERASMÁKŮ – Sloužíme jako GPS pro lepší orientaci zahraničním studentům, a zpříjemňujeme tak výměnu nejen jim, ale i kolejnímu štábu či vedení univerzity, která na oplátku umožňuje konání našich vyhlášených eventů.

4.USPOŘÁDÁNÍ 600+ EVENTŮ , mezi něž patří rozmanité kulturní a sportovní akce, párty a výlety po celé ČR i zahraničí. Nabízíme tak Erasmákům neobjevený kus Ústí, aby na něj mohli intenzivně vzpomínat jako na ten nejdivočejší prožitek.

5. ZVOLENÍ OSMI PREZIDENTŮ – Protože každý člen potřebuje svého náčelníka. Ve více se to však lépe táhne, proto by se ESN neobešlo ani bez Boardu, který za 10 let nastartoval kariéru více než 70 studentům UJEP.

6. MASKOT ESN USTI – Stejně ospalý a rozkošný jako náš prezident je i náš lenochod Ondra, který se v sekci zrodil k roku 2016 a váže se k němu i konkrétní osoba a příběh. Většina členů s náturou lenochoda souzní.

7.OCENĚNÍ NAŠÍ NÁMAHY – K našim úspěchům se řadí mimo jiné i ceny. Dvě z toho jsme získali dokonce od ESN International, na národní frontě jich máme už šest a potřebu uznat náš přínos mělo v rámci regionu dvakrát i město Ústí nad Labem.

8.MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE – Nejenom v Česku, ale i v Německu, Polsku a Rakousku jsou delegáti ESN díky navázané spolupráci vždy vítanými hosty.

9.MERCHANDISING & SECTION DRINK (2018) – Poznáš nás podle tváře lenochoda Ondry, který zdobí naše oblečení, tašky a jiné doplňky, nebo podle sekčního drinku s výstižným označením „Severní Vítr“. (spoiler alert: po 10 letech odvanul)

10.VLASTNÍ KNIHA – Pokud toužíte vědět o ESN více, existuje kniha, která všechno toto vědění obsahuje a je zapečetěná v naší kanceláři. Ta vám slovy bývalých členů odhalí, proč zrovna ESN vám změní život, a potom možná pochopíte, proč většina z nás své členství vnímá spíše jako „životní styl“.

Deset let plných nezapomenutelných zážitků. Deset let, kdy jsme společně budovali mosty mezi kulturami a naplňovali svá srdce radostí ze sdílení. Deset let, během nichž jsme se stali nedílnou součástí studentského života na naší univerzitě a v našem městě. Přečtením článku jste se i vy stali svědky dalšího milníku naší nikdy nekončící cesty! Více informací na webu www.esn-usti.cz, instagramu esn_usti nebo FB ESN Usti.

Michaela Fischerová

Den kariéry na UJEP

Popovídat si s desítkami zástupců firem z rozmanitých oborů a navázat cenné kontakty? Takovou možnost měli studenti a studentky v úterý 16. dubna při příležitosti konání prvního ročníku celouniverzitní akce Den kariéry na UJEP. Více než 40 vystavovatelů se přijelo prezentovat na univerzitní půdu s vidinou získání nových budoucích zaměstnanců. Stánky bylo možné najít v budově Multifunkčního informačního a vzdělávacího centra (MFC) i v budově Centra přírodovědných a technických oborů (CPTO). Prezentující zde rozdávali své propagační předměty a odpovídali na dotazy zvídavých studujících. Mimo to po celý den probíhaly firemní přednášky, sdílené příběhy absolventů a absolventek nebo workshopy univerzitního zaměstnaneckého oddělení.

text: Anežka Koláčková, SU UJEP

Majáles

Studentský Majáles proběhl v kampusu naší univerzity 16. května. Tento den byl věnován především studujícím, ale i široké veřejnosti. Vystoupily zde hudební hvězdy, jako jsou Sebastian, Pavel Callta, Smack One, Rohony nebo místní rodák Robin Zoot. Na majálesu zazněly proslovy zástupců univerzity, prorektora doc. PhDr. Vlastimila Chytrého, Ph.D., proděkanky PF Mgr. Jaroslavy Jelínkové, Ph.D., a v neposlední řadě prezidenta Studentské unie UJEP Michala Kuby. Účast byla opravdu veliká a celý den se vydařil.

International corner

Artúr Nagy

I am Artúr Nagy, a Master‘s degree student in History. I came to Erasmus+ seeking new experiences, but my time in Czechia and Ústí has provided me with far more than I anticipated. My career took a turn when I served in the Hungarian Defence Forces as a military teacher. I now find myself more inclined towards military analysis than pure historical study, having published several articles on the Soviet army and the ongoing Russo-Ukrainian War, and delving into the experiences of soldiers at the level of small military units. My time here in Czechia has played a significant role in my research. In addition to collaborating with Czech experts, I have

had the opportunity to interview numerous refugees about their firsthand experiences of the horrors of war. I have nothing but praise for the Czech people; they are friendly, conversational, and in just a few months, I have managed to forge many meaningful friendships. My experience at UJEP has been overwhelmingly positive; the university and its students organize numerous programs and events, and I am eager to pursue my PhD studies here as well. All of these experiences have led me to resonate with the lines of the Czech anthem: “země česká, domov můj!”

Maria Cristina Clorinda Vendra

I am Maria Cristina Vendra and I currently work as an Assistant Professor at the Faculty of Arts at UJEP. Since joining the department of philosophy in September 2022, I have been teaching courses in English in the field of contemporary philosophy for undergraduate and graduate students. My research interests include phenomenology, hermeneutics, and environmental ethics, but I have also done work on social philosophy, philosophy of memory, feminism and gender studies. At the moment, I am most interested in questions about responsibility for the future of the natural environment and about care in the context of the relationship between human beings and animals. My enthusiasm and creativity have always been supported by the Head of the department and my colleagues, making

me feel welcomed in my workplace. I have good students, who are interested in the proposed topics of my lessons and with strong English language skills. I believe that studying philosophy in English can increase the students’ ability to develop critical and creative thinking, and to explore life’s big questions through an interdisciplinary understanding. This opportunity requires strong promotion. Given my fluency in English, French, German, Spanish, and Italian, I aim at being the key person for the internationalization of my faculty. I recently attended a Blended Intensive Programme (BIP, part of the Erasmus+ programme) at the University of Babes-Bolyai in Cluj-Napoca, Romania. Thanks to the activation of this programme, UJEP students will be offered the possibility to apply for a fellowship and to join the event with me in 2025.

Czech Women Scientists

From January to March 2024, the exhibition “Czech Women Scientists and Their Contribution to Czech Science” was on display in the free selection of the UJEP Research Library. The exhibition was lent to our university by the Academy of Sciences of the Czech Republic and its “aim was to spread awareness of Czech women scientists who had made significant discoveries in the world of science”, says the library’s director Martin Pečiva. The exhibition was created under the banner of the Open Science project of the Academy of Sciences of the Czech Republic and relied on the novel style and imaginative caricatures of cartoonist Přemek Ponáhlý.

Communication during space missions

The Faculty of Social and Economic Studies participated in a research project aimed at investigating crew communication during several isolation simulations of space missions. One area of analysis, published in the scientific journal Aerospace, highlights the crucial importance of communication for the success of space missions. The study, entitled “Mapping of Communication in Space Crews”, was led by a team of experts from the Faculty of Science of the University of Ljubljana, QED GROUP, a.s., and the Faculty of Arts of the Charles University.

Czech-Saxon materialS research

Since the end of last year, UJEP and the Technical University of Dresden have been working together on a project focused on materials science, comprising a team

of experts and students in applied nanotechnology, physics, chemistry and other fields at both universities. The project acronym MATun stands for “World of Materials – Universities Together” approved by the Monitoring Committee of the EU Interreg Programme.

Students’ science conference

The purely academic name of the conference hides a spectacular presentation of projects that were solved in 2023 by university talents from among PhD students with the financial support of the Internal Grant Agency of UJEP. The Student Science Conference was a comprehensive programme of eight competitive presentations presenting the best research projects that succeeded in the competition of eighty projects implemented in last year‘s UJEP Student Grant Competition.

Forthcoming conferences

September will be a conference month at UJEP! Hundreds of colleagues from Czechia and abroad will meet at three scientific conferences concentrated in the first weeks of September. The conference of Czech geographers on the 130th anniversary of the Czech Geographical society will be followed by the 15th International Conference on Solid State Chemistry, and the 42nd Conference on Mathematical methods in economy.

Equal opportunities at UJEP

Results of the audit of equal opportunities at UJEP were presented and discussed in April 2024 in the main auditorium. The event aimed at improving equal opportunities at our university, and was an important moment for discussion and presentation of the measures that are being implemented at UJEP to promote equality and equity in all spheres of life at UJEP. Special attention was paid to the introduction of Lucie Tesařová, the new UJEP Ombudsperson. Her role and mission was discussed along with the possibilities of using her services and consultations.

Physical security at UJEP

AMOK, a tactical exercise against active shooter took place at UJEP. Almost a hundred of our colleagues took part in a tactical exercise against an active shooter attack on 23rd April 2024. The key goal of the exercise was to train the coordination among all components of the Integrated Rescue System during the simulated attack of an aggressor at the Faculty of Mechanical Engineering, where eighty university employees and students of the Faculty of Medical Studies played the roles of the injured, the dead, people with mental disorders, teachers or students. We thank them for representing our university in this large-scale exercise.

Events and exhibitions

text: Anna Hrochová

„Pajďák“ si připomíná 60 let své existence

Pedagogická fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně slaví 60 let. K výročí se přidává i 70 let od vzniku Učitelského institutu. Rok 2024 se proto na pedagogické fakultě nese v duchu oslav, které v květnu pomyslně odstartoval Festival PF UJEP.

„Jako pedagogická fakulta se snažíme propojovat praktické zkušenosti odborníků z praxe s vědeckými poznatky. Spolupracujeme s veřejnými institucemi i s neziskovými organizacemi. Jsme tu ale v první řadě sami jako instituce s jasným cílem, kterým je kvalitní vzdělání nové generace učitelů. A těch generací prošla našimi posluchárnami již celá řada,“ připomíná Mgr. Jaroslava Jelínková, Ph.D., proděkanka pro vnější vztahy a internacionalizaci PF UJEP.

Vyšší pedagogická škola zahájila svoji činnost s 50 posluchači prvního ročníku v září 1954. Původní budova (dnešní základní škola v ulici České mládeže) sloužila jak potřebám výuky, tak i jako ubytovací prostory pro posluchače a jejich učitele. V roce 1959 došlo k transformaci na pedagogický institut a až v roce 1964 byla vytvořena samostatná Pedagogická fakulta s více než 4 000 absolventy (v té době již v současné budově v ulici České mládeže 8).

Položení základního kamene nové vysokoškolské koleje o kapacitě 500 lůžek, 17. listopadu 1986

„Fakulta si v průběhu svého vývoje prošla mnoha zásadními změnami, které byly obvykle charakterizovány propojením celospolečenských událostí s personálním obsazením, strukturou pracovišť, skladbou studijních programů a úpravami plánů výuky realizované v rozličných prostorách areálu školy i mimo něj. K takovým patřily např. obrodný proces ve společnosti, který ale ani neměl šanci se rozvinout, a následné, na sebe navazující prověrky v letech 1970–1972, které vedly k odchodu

řady akademických pracovníků. Podobně tak rok 1989 nastartoval řadu závažných změn vedoucích postupně k založení univerzity a vzniku nových fakult, přičemž za některými stála právě fakulta pedagogická. Ta už v té době měla možnost, společně s dnešní PřF a FF, využívat novou budovu kateder, později také budovu v ulici Hoření a rovněž sportovní halu. Další zásadní momenty pro rozvoj fakulty vyplynuly z možností akreditovat široké spektrum studijních oborů a programů, dokonce

i mimo oblast učitelství. Udržet však tuto skladbu nabídky vysokoškolského vzdělání není jednoduchou záležitostí. I přes odchod některých pracovišť za účelem vzniku jiných fakult je PF stále největší součástí univerzity,“ přibližuje děkan fakulty doc. PaedDr. Ladislav Bláha, Ph.D.

Jako připomenutí svého působení v rámci Ústeckého kraje, ale především v rámci celostátního učitelského vzdělávání, vydá Pedagogická fakulta UJEP interaktivní almanach, který se vedle samotné fakulty zaměří i na její absolventy. Křest plánuje na listopad letošního roku.

„Naším cílem je, aby se k oslavám PF UJEP připojil každý, kdo naši fakultu vnímá jako součást tohoto města, místa, kraje. A to nejen jako student, absolvent, akademik, ale také jako obyvatel města Ústí nad Labem. Proto jsme vyhlásili na sociálních sítích fotosoutěž, ze které vzejde jakési ,retrookénko‘. To bude připomínat prostor PF UJEP v proměnách času,“ dodává Jaroslava Jelínková.

Na podzim chystá Pedagogická fakulta UJEP pokračování série veřejných

přednášek určených odborné i laické veřejnosti. „Téma přednášek zveřejníme na sociálních sítích, rozhodně je na co se těšit. Pedagogická fakulta navíc v nejbližší době převezme vedení Asociace děkanů pedagogických fakult. Mezi další podzimní akce patří slavnostní předávání Cen děkana PF a setkání fakultní vědecké rady, které bude vrcholem našich oslav,“ uzavírá proděkanka.

Přidejte se k oslavě našeho jubilea a podělte se o vaše vzpomínky v podobě fotografií

Provoz v nové aule PF zahájil svým vystoupením pěvecký sbor PF, 17. listopadu 1986

Nové bakalářské programy na FZS UJEP

Fakulta zdravotnických studií UJEP nabízí na bakalářském stupni pouze profesně zaměřené studijní programy. V akademickém roce 2024/2025 otevírá dva zbrusu nové: Biomedicínskou techniku v prezenční formě, s platností akreditace na deset let, a Ochranu a podporu veřejného zdraví v prezenční i kombinované formě, s platností akreditace do 9. ledna 2029. Na výuce Biomedicínské techniky se budou významnou měrou podílet i vyučující z Fakulty strojního inženýrství UJEP.

Biomedicínská technika je studijní program, který teoreticky a prakticky připravuje pro výkon nelékařského povolání biomedicínského technika. Poskytuje vzdělání v kombinaci zdravotnických, technických a souvisejících oborů. Praktické vyučování bude probíhat zejména v laboratořích FSI UJEP a na klinických pracovištích Krajské zdravotní, a. s., Masarykovy nemocnice, o. z. Absolventi programu budou připraveni se podílet na pořizování technických zdravotnických prostředků u poskytovatelů zdravotních služeb, na jejich kontrole a servisu. Budou moci také spolupracovat na vývoji nových diagnostických i terapeutických prostředků pro zajištění zdravotní péče.

Studijní program Ochrana a podpora zdraví je přípravou pro výkon nelékařského povolání asistent ochrany a podpory veřejného zdraví i státního zdravotního dozoru se zaměřením na prevenci. Jde o interdisciplinární obor, který zahrnuje spektrum zdravotnických oborů z oblasti epidemiologie a prevence infekčních a neinfekčních nemocí. Jeho absolventi se budou podílet na aktivitách formujících zdraví celé společnosti, provádět šetření v terénu včetně odběrů vzorků a biologického materiálu, sledovat zdravotní stav populace nebo provádět kontroly opatření k prevenci nemocničních nákaz. Uplatnění najdou v organizacích, jako jsou Krajská hygienická stanice, Zdravotní ústav, Státní zdravotní ústav, Česká inspekce životního prostředí, Státní zemědělská a potravinářská inspekce, ale také v organizacích jako WHO nebo ECDC. Příprava obou SP byla podpořena z projektu „Transformace formy a obsahu vzdělávání na UJEP“ NPO_UJEP_MSMT-16588/2022.

Na UJEP proběhlo taktické cvičení proti aktivnímu střelci AMOK

Téměř stovka našich fi gurantů se 23. dubna 2024 osobně zapojila do taktického cvičení proti útoku aktivního střelce AMOK. Na UJEP se cvičily všechny složky Integrovaného záchranného systému.

Agresor zaútočil na fakultě strojního inženýrství, kde 80 zaměstnanců univerzity a studenti fakulty zdravotnických studií sehráli role zraněných, mrtvých, psychicky narušených, učitelů či studentů. Děkujeme jim, že zastoupili naši univerzitu při tomto rozsáhlém cvičení.

Pevně věříme, že k reálné situaci takového charakteru na naší univerzitě nikdy nedojde.

Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (UJEP)

Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem

ujep.cz @ujepul ujep.official

UJEP PROPAGUJE TÉMA VODY

Celý květen si mohli studenti, akademici i široká veřejnost v areálu Kampusu UJEP prohlédnout výstavu „STAVBA A VODA“, která vznikla jako výstup konference VODA 2020. Na 20 posterech představuje vodu jako nezbytnou součást našeho života, sleduje její cestu v krajině a sídlech, mapuje setkání vody s člověkem a okolní neživou i živou přírodou i její vliv na stavební díla.

Voda je aktuálním tématem dnešní doby a v letošním roce se pro přírodovědeckou fakultu i fakultu životního prostředí stala jakousi tematickou nitkou. Výstava „STAVBA A VODA“ tak nahradila v budově CPTO neméně zajímavou expozici o ničivé síle vody „150 let od povodně na Blšance v roce 1872“. Dne 20. května proběhla k výstavě také doprovodná přednáška světoznámé krajinné architektky doc. Ing. Kláry Salzmann, Ph.D., konkrétně k tématu výstavního posteru „Krajinné plánování – nástroj adaptace krajiny na klimatické změny“.

PŘEDNÍ ČESKÝ KLIMATOLOG RADIM TOLASZ BYL HOSTEM OSLAVY DNE ZEMĚ NA UJEP

Ke Dnu Země se letos 22. dubna připojila ústecká univerzita prostřednictvím fakulty životního prostředí a přírodovědecké fakulty. Ty připravily bohatý program na téma „Země a klima“. Jeho součástí byla i přednáška předního českého klimatologa Radima Tolasze.

Dopady klimatické změny se promítají do různých sektorů našeho života a pociťujeme je stále častěji i u nás v Česku, i když si to možná ani neuvědomujeme. I proto byla právě klimatické změně věnována velká část Dne Země na UJEP v podobě čtyř hlavních témat:

• země (půda) – kontaminace půdy, zadržení vody v půdě, vermikompostování,

• země (státy) – klimatická změna v číslech na mapách světa,

• ze mě – osobní uhlíková stopa a jak ji snížit,

• Z emě – naše planeta očima klimatologa.

Přednášky odborníků z UJEP doplnil významný host, klimatolog RNDr. Radim Tolasz, Ph.D., z Českého hydrometeorologického ústavu. Nechyběl ani pestrý doprovodný program v podobě ukázek měření kontaminace půdy přímo v terénu, faktorů ovlivňujících schopnost půdy zadržovat vodu, informací o roli žížal při kompostování nebo důsledcích klimatické změny na mapách světa.

Součástí programu bylo také zahájení výstavy fotografií fotosoutěže na téma Země a klima, která byla u příležitosti Dne Země na UJEP vyhlášena.

Další stromy zasazené univerzitou porostou v Maxičkách

Již třetím rokem jsme se vydali do lesů, kde ve spolupráci s Lesy České republiky vysazujeme stromy za naše absolventy. Letos to bylo v Maxičkách na Děčínsku. Na místě jsme obdrželi pracovní pomůcky a zjistili, jak nejlépe zasadit malé zelenáče do jejich nových domovů. Ti byli pečlivě vybráni, aby se jim v dané oblasti dobře vedlo. Příležitost udělat něco dobrého pro přírodu byla okořeněna skvělým kolektivem a jedinečnou možností stát se součástí snahy o obnovu lesa v našem nedalekém okolí. V roce 2024 jsme vysadili 800 zelených absolventů a absolventek, abychom se zasadili o jejich zelenou budoucnost. Doufáme, že se malým stromkům bude v růstu dařit stejně dobře jako našim absolventům a absolventkám!

text: Michaela Fischerová

Studentská vědecká konference na UJEP

Objevujme. Inovujme. Inspirujme. Tato slova se stala hesly pro Studentskou vědeckou konferenci na UJEP, kterou bylo možné navštívit 13. března v odpoledních hodinách. Během této akademické události bylo odborné porotě a veřejnosti formou ústní prezentace představeno osm výzkumných projektů, z nichž každý zastupoval jednu fakultu. Témata výstupů byla různorodá, odvíjející se od zaměření dané fakulty a specializace autorů projektů.

Mezi prezentované výzkumné práce patřily:

• Vývoj gumárenské směsi na bázi gumového prachu z pneumatik na konci životního cyklu, prezentoval Ing. Jiří Brejcha z Fakulty strojního inženýrství UJEP,

• Modifikace grafen oxidových a polymerních filmů energetickými iontovými svazky pro jejich využití v lithiových bateriích, prezentoval Mgr. Josef Novák z Přírodovědecké fakulty UJEP,

• Využití koncentrací rizikových prvků v listech břízy k sestavení map acidifikace a znečištění lesních půd, prezentovala Gabriela Bílková z Fakulty životního prostředí UJEP,

• Fyzické omezení pacienta v pronační poloze a jeho vliv na dynamické soirometrické parametry a koncentraci end tidal C02 –pilotní studie, prezentoval PhDr. Mgr. et. Mgr. Patrik Christian Cmorej, Ph.D., z Fakulty zdravotnických studií UJEP,

• Zodpovědnost designéra – s důrazem na inovace, komplexitu, materiál, zpracování, technologie, vztah, řemeslo a tradice, prezentoval MgA. Filip Krampla z Fakulty umění a designu UJEP,

• Frazeologická kompetence ve výuce němčiny jako cizího jazyka, prezentovala Mgr. Andrea Frydrychová z Filozofické fakulty UJEP,

• Socioekonomické vnímání soukromých a společenských přínosů přírodě blízkých opatření ve městech, prezentoval Ing. Marek Hekrle z Fakulty sociálně ekonomické UJEP,

• Kritické myšlení, mediální gramotnost a kooperace: Kompetence pro 21. století, prezentovali Mgr. Barbora Lanková, Ph.D., a Mgr. Jan Musil z Pedagogické fakulty UJEP.

Porota ocenila tři nejlepší projekty. Vítězi se stali Barbora Lanková a Jan Musil z pedagogické fakulty, cenu za druhé místo převzal Patrik Christian Cmorej z fakulty zdravotnických studií a třetím oceněným byl Marek Hekrle z fakulty sociálně ekonomické. Hlasovat mohli i účastníci konference, kteří vybrali vítěze Ceny veřejnosti. Zde se výsledky hlasování shodly s odbornou porotou, a tak cenu podruhé převzali Barbora Lanková a Jan Musil z pedagogické fakulty.

Všeho moc škodí

Během studia i v zaměstnání často přichází chvíle, kdy se potřebujeme před ostatními ukázat – zapůsobit na pohovoru, zaujmout prezentací, oslnit při zkoušce nebo uspět ustátnic. Stejně jako si pro tyto příležitosti vybíráme vhodný outfit, je fajn vybrat i vhodný jazyk. Právě tady je ale třeba připomenout, že všeho moc škodí. Tím nechci říct, že se nemáme snažit o kultivovaný projev, jen vás chci v tomto článku upozornit na hyperkorektní výrazy, které mluvčí občas použijí, když se snaží o co největší spisovnost. Tyto výrazy se sice tváří jako spisovné, ale je to právě naopak.

Že je podmiňovací způsob slovesa být jedním z nejčastějších zdrojů chyb, to už jste možná zjistili. Připomeňme si, že

i když tvar byste může někomu znít jako hovorový, nebo dokonce nespisovný, je to jediná spisovná varianta. Na by jste zapomeňte!

Uživatelé jazyka často chybují v číslovkách (a dost možná to ani sami netuší).

Největší zrádkyní bývá číslovka dvě –v 7. pádě je spisovný pouze tvar dvěma. Se dvěmi to ani nezkoušejte! A když už jsme utoho, hodí se připomenout i spisovné tvary rukama a nohama (platí v případě, že se bavíme o částech těla).

Pokud byste se někdy dostali před soud, vězte, že ani oslovení pane soudče není spisovné. Všechna jména skloňovaná podle vzoru soudce mají 5. pád (tedy oslovení)

shodný s 1. pádem, takže spisovně oslovujeme pane soudce, zákonodárce, obhájce apod.

Ve snaze o spisovný projev často saháme i po slově přeci, které je považováno za obecněčeské (dle SSJČ), tedy nespisovné. Spisovnou variantou je výraz přece.

Ať už se o kultivovaný projev budete snažit v jakékoliv situaci, je důležité si uvědomit, že spisovnost a jazyková správnost není vše. Stejně důležitý je obsah sdělení, výslovnost, vystupování, celkový dojem… Takže pokud vám někde něco ujede, není nutné se kvůli tomu hroutit. Hodně štěstí!

Zeptali jsme se Vás na Instagramu

Pokud nás ještě nesledujete na Instagramu, měli byste! Najdete nás tam jako @ujepul. Neuniknou vám žádné novinky z prostředí univerzity a kromě toho získáte i možnost zapojit se do našich anket, a podílet se tak na obsahu Silveria. Tentokrát nás zajímalo, jak jste na tom s udržitelností...

Udržitelná móda: Když cestuji: Co vy a udržitelnost?

Nákupy z druhé ruky: Jednorázové plasty:

Miloslav Kolenatý:

Do projektu RUR vkládám velké naděje

Projekt RUR – Region univerzitě, univerzita regionu – se ve svém čtvrtém balíčku zaměřuje na realizaci inovativních řešení a přístupů v oblasti energetiky, změny klimatu, ochrany biodiverzity a udržitelné mobility přímo v Kampusu UJEP. Jedním z jeho tvůrců je Mgr. Ing. Miloslav Kolenatý z Fakulty životního prostředí UJEP. Další rozhovor bez taláru bude s ním, o udržitelnosti.

Mílo, dlouhodobě pracuješ na naší fakultě životního prostředí, věnuješ se tématu udržitelnosti odborně, ale i v občanském každodenním životě. Považuji tě za odborníka na to téma. Proto tě hned na začátku požádám ovysvětlení pojmu udržitelnost, jak mu rozumíš ty a jak mu může rozumět běžný člověk.

Když se mluví o udržitelnosti, většinou jde otři pilíře, a to environmentální, sociální a ekonomický. Zjednodušeně řečeno udržitelnost znamená jejich sladění ve fungování lidské společnosti, aby dohromady vytvořily společnost, která nebude generovat nějaký dluh nebo zátěž pro budoucí generace a zajistí fungování lidské civilizace do budoucnosti.

Dneska se budeme bavit hlavně v rovině institucionální nebo společenské, ale celá problematika má, samozřejmě, zásadní rovinu individuální. V podstatě každý z nás má možnost k tomu tématu nějakým způsobem přistoupit. Do jaké míry vnímáš důležitost té individuální roviny, řekněme odpovědnosti jedince za svět okolo sebe?

O tomhle se třeba hodně mluví v souvislosti s mitigací klimatické změny… jak by měl jednotlivec přispívat k tomuto procesu, nebo jestli to má vůbec smysl, a neměly by to spíše řešit vlády v globálním měřítku. Já si myslím, že zmírňování klimatické změny zvládneme jenom tehdy, když se tyhle obě dvě roviny prolnou. Tím, že budou jednotlivci měnit svůj život, budou tím i vytvářet tlak na systémové fungování. Ta systémová

změna pak, samozřejmě, musí přijít, aby se nám povedlo udržet klimatickou změnu pod bezpečnou hranicí.

Téma udržitelnosti je ve společnosti poměrně dráždivé, ne všichni ho sdílí se stejným naladěním. Často kolem něj kolují neskutečné mýty, fake news a neodborně podložené domněnky. Jak toto vnímáš? Mrzí tě, že to „tvoje“ důležité téma je opředeno, řekněme, společenským konfliktem?

Mě to rozhodně mrzí, v kontextu České republiky. České prostředí je hodně specifické v tom, jak jsou obecně témata ekologie, ekologické transformace, aktuálně třeba Green Deal, stigmatizována a diskutována. Tím se vlastně vytváří jejich zcela pokřivený obraz pro veřejnost, která takto

podanou prezentaci přijímá. Samozřejmě je a byl zde také vliv některých politiků se silným slovem v naší společnosti, kteří tato témata odmítali nebo je dehonestovali.

Já byl v té době ještě dítě, ale mám pocit, že společenské naladění pro ekologickou změnu bylo v první polovině 90. letech poměrně masivní. A teď, jako kdyby se zhoršovalo. Konkrétně, když se bavíme třeba o Green Deal, tak aby se člověk úplně bál zmínit to na ulici, že ho někdo napadne… je mi to líto.

Ano, vnímám to stejně, protože tato situace brání jakékoliv konstruktivní diskuzi. Tato témata už jsou opravdu natolik za hranou, že vzbuzují zbytečně vyhrocené emoce a racionální základ debaty se úplně vytratil.

Pojďme tedy k tomu bližšímu, co můžeme ovlivnit ve svém okolí, k univerzitě, k našemu prostředí, ke kampusu. Ty jsi již univerzitní pamětník, znáš její vývoj i rozvoj infrastruktury, změny způsobu chování univerzity v posledních dekádách. Jak bys tento vývoj hodnotil, ve vztahu k udržitelnosti?

Protože jsem byl řešitelem Centrálního rozvojového projektu, který sdružil všechny

veřejné vysoké školy v tématu udržitelnosti, měl jsem možnost sledovat jeho propisování do života českých univerzit a porovnávat. Rozhodně na tom, ve srovnání s jinými univerzitami, nejsme vůbec špatně, rozhodně nezaostáváme. Většina českých vysokých škol toto téma zatím systémově nebo komplexně neřeší, až na výjimky, jako jsou třeba Česká zemědělská univerzita v Praze, Univerzita Palackého v Olomouci nebo Masarykova univerzita. U nás se, řekněme na institucionální nebo exekutivní úrovni, zatím moc neprojevilo, ale již zde máme určité aktivity, které vznikly grassrootsovým způsobem. Já jsem za to hrozně rád. Není jich málo a vznikly vždycky díky iniciativě nějaké osoby nebo týmu, například zelená střecha, solární systém a podobně. Takže prvky udržitelnosti na univerzitě rozhodně máme, ale teď jde o to, abychom udržitelnost propsali do celkového fungování univerzity, do všech jejích aktivit, plánování, strategií i provozu.

Když se procházíš kampusem, jakou vidíš aktuálně naši největší slabinu, nedostatek?

Já nevidím nějaký nedostatek, ale vidím nevyužitý potenciál, který tady máme

přímo před očima. Je to současně i trochu výhoda, kterou si možná ani neuvědomujeme, protože hodně vysokých škol má svoje areály už v podstatě vybudované do posledního místečka. My máme v kampusu spoustu volných ploch, které teprve čekají na svoje uplatnění. To je nevyužitý potenciál, který je, podle mě, někdy nesystémovými prvky trochu mařen.

Ty jsi byl na studijním pobytu ve Vídni, mám pocit, že toto město a jeho instituce jsou v podstatě lídrem v tématu udržitelnosti, což se promítá do různých aspektů fungování města. Jaká byla tato tvoje životní zkušenost? Inspirovalo tě, je něco přenositelné do našeho prostoru?

Shodou okolností jsem byl ve Vídni zrovna v době, když byl zveřejněn žebříček nejlepších měst k žití. A Vídeň byla na prvním místě. Tak jsem se ptal, čím to tedy je, proč je Vídeň takhle pozitivně hodnocená… a měl jsem možnost tam tři měsíce pobýt a pochopit. Zejména jsem to vnímal v rovině, co město nabízí svým občanům za služby, ve veřejném prostoru, jak lidem usnadňuje život a zlepšuje jeho kvalitu. Když ráno vyjdete před dům, máte pocit, že je o vás, jako o občana, postaráno, že je vám poskytováno to nejlepší, že se na vás myslí jako na obyvatele té dané části města nebo zaměstnance té konkrétní instituce. Úplně všude je cítit péče, zaměření na kvalitu života, čemuž se podřizují všechny aktivity ve Vídni.

A co se týče vídeňské univerzity, tak je to podobné. Nenápadným a nenuceným způsobem univerzita ovlivňuje život svých studentů i zaměstnanců. Studenti například doslova zakopávají o stojany na kola, čímž jsou motivováni, aby se dopravovali tímhle způsobem do školy.

Setkal jsi se tam s nějakým, třeba malým, detailem, drobností, u kterého sis řekl: „To by bylo fajn udělat u nás v kampusu“?

Jasně, tak právě třeba ty stojany na kola mě napadly jako první. Například na katedře, kde jsem byl, je kávovar energeticky úsporný, používají jenom fair trade kávu, sedlinu odnáší do bioodpadu, který putuje

do speciálního kontejneru. Takových detailů bych mohl jmenovat celou řadu. A často, když nefungují ty detaily, nemůže fungovat ani uměle vytvořené komplexní řešení.

Pojďme teda zpátky k nám. Univerzita je na samém začátku realizace velkého projektu RUR. Ten má vícero dimenzí, ale jedna z nich míří, mimo jiné, také k posílení udržitelnosti našeho kampusu, aby se stal inspirativním místem pro další veřejné nebo i privátní instituce. Ty jsi byl jedním z duchovních otců přípravy tohoto konceptu. Jak vnímáš důležitost této části projektu a co očekáváš?

Já očekávám strašně moc a do projektu vkládám velké naděje. Daleko dřív před CRP a RUR projekty již fungovala na univerzitě neformální platforma, která se nazývala Zelený kampus a sdružovala akademiky několika fakult. Jsem teď moc rád, že se díky RUR podařilo tyto aktivity sdružit a systematicky uchopit. V projektu jsme navrhli řešení, která posunou univerzitu směrem k udržitelnější instituci. Týkají se například mobility, energetiky, udržitelného stravování, úpravy některých ploch v kampusu apod. Velkým počinem projektu RUR bude vznik Environmentálního centra, které bude doplněno několika udržitelnými prvky, jako jsou třeba kořenová čistírna, jezírko, sad starých odrůd a podobně.

Sám osobně považuji za důležité zmínit ještě jeden aspekt, který RUR přináší, a to zřízení pozice pracovníka, který se bude u nás soustavně, na plný úvazek, věnovat koordinaci aktivit v oblasti udržitelnosti. Očekávám od této pracovní pozice výrazný posun dopředu napříč agendami UJEP.

Jsem rád, že jsi to zmínil, protože právě v již zmíněném CRP projektu jsem měl možnost sledovat, jak univerzity, které už tuto pozici mají obsazenou, to obrovsky posouvá dopředu a změny probíhají daleko rychleji. Kdybych to měl vyjádřit metaforicky, tak si myslím, že je při všech diskusích potřeba ten konkrétní hlas, který bude slyšet a bojovat za udržitelnost. Bude nabízet environmentální hlediska a přinášet nápady.

Až půjdeš na procházku naším kampusem v roce 2040, co bys tedy chtěl vidět?

Začal bych mobilitou, ta mě nejvíce trápí. Z výzkumu mobility, který dělala Hanka Brůhová z FSE, a také hodně studentů, vyplynulo, že drtivá většina zaměstnanců využívá k cestám do práce a z práce automobil, i když jsou místní. To je, podle mě, neudržitelné chování. Takže bych si přál, aby toto téma prošlo do roku 2040 velkou proměnou ze strany studentů i zaměstnanců. Do kampusu se budeme za 15–20 let dopravovat tím nejudržitelnějším

způsobem, jaký je možný, tedy pěšky, na kole, veřejnou hromadnou dopravou. Jenom ti, co opravdu bezpodmínečně musí využít osobní automobil, ho využijí.

V oblasti energetiky bude velká část energie, kterou univerzita spotřebuje, vyrobená z obnovitelných zdrojů. V odpadovém hospodářství budeme dokonale třídit a využívat využitelné části odpadu. Budeme mít vlastní kompostárnu, vlastní bioplynovou stanici, která bude zpracovávat gastro odpad z menzy. Venkovní plochy kampusu budou poskytovat relaxaci, ale také plnit různé ekosystémové funkce –zadržovat vodu, regulovat mikroklima, poskytovat útočiště pro živé organismy. Všechny tyhle funkce se podaří sladit a všem bude v kampusu dobře. Takhle já bych si to představoval.

Souhlasím. Musím férově říct, že já patřím k té skupině lidí, kteří potřebují na některé změny v uvažování více času. Na závěr bych tě chtěl, Mílo, posluchačům představit i jako člověka a kolegu. Mohu se zeptat na tvé koníčky a trávení volného času?

Ano. Pracuji na fakultě životního prostředí už skoro 25 let, což se do mě, jaksi, propsalo. Mám zahradu, kde si pěstuji vlastní zeleninu a další produkty. Taky jezdím na různé akce, které jsou zaměřené na udržitelnost, jezdím v létě kosit louky do Bílých Karpat nebo na různé pobyty od hnutí Duha, které jsou zaměřené na úpravy krajiny a její adaptaci na změnu klimatu. Nemám automobil, v podstatě nejezdím vůbec autem, pohybuji se výhradně pěšky nebo veřejnou dopravou, hrozně rád jezdím vlakem.

Děkuji ti za odpovědi a doufám, že se v roce 2040 společně projdeme kampusem tvých snů.

Já taky děkuji a na závěr bych chtěl poděkovat všem kolegům, kteří se na univerzitě v tomto tématu již delší dobu angažují: třeba Romanu Kroufkovi z pedagogické fakulty, Honzovi Macháčovi a Hance Brůhové z fakulty sociálně ekonomické, z naší fakulty životního prostředí zase Tomáši Lankovi nebo Pepovi Tröglovi a dalším.

text: Michaela Hnidová

Sportovní den rektora 2024

Skvělá atmosféra v kampusu a 28 sportovních aktivit, to byl Sportovní den rektora, který startoval 3. dubna 2024 a nabídl studentům i pracovníkům univerzity sportování o medaile nebo jen tak pro radost!

Sportovní aktivity byly odstartovány v 8:30 h a probíhaly do odpoledních hodin na sportovištích i v tělocvičnách UJEP, ale také v přilehlých pronajatých prostorách. Ve Sportovní hale PF UJEP se od rána rozběhl turnaj v badmintonu a kondiční box. Největší zájem tady byl o disciplíny jako lezení na horolezecké stěně, šerm, stolní tenis a badminton, vše pod dohledem zkušených profesionálů katedry tělesné výchovy a sportu.

Šerm a kondiční posilování, tzv. kruháč, probíhaly v renovované a nově vybavené posilovně. V úpolovém sále se uskutečnil turnaj ve stolním tenisu a učebny na ochozu sportovní haly byly využity pro eSports, tedy sportování ve virtuální realitě. V permanenci byly i laboratoře se

zaměřením na sportovní diagnostiku (kompletní funkční zátěžové vyšetření), kde bylo možné si nechat změřit tělesné složení, provést diagnostiku klenby nohy –footscan či dát změřit tlak.

Obsazena byla také venkovní sportoviště. Na „pískovém“ hřišti proběhly beachvolejbalový turnaj a americký fotbal. Vedle vchodu do sportovní haly si účastníci mohli vyzkoušet svojí rovnováhu na slack line.

V gymnastické tělocvičně PF se vystřídaly jóga, posilování s pomůckami, cvičení na pěnových válcích, body attack, aerobic a latinské tance. V propůjčené tělocvičně SPŠ Resslova se od 9:00 h rozehrál volejbalový turnaj, který v 11:30 h vystřídal

florbal. Na hřišti FZŠ České mládeže se hrál mikrofutsal a v plaveckém bazénu na Klíši se mohli UJEPáci věnovat od 8:00 h plavání a také freedivingu. Plně obsazen byl také Golfresort Terasy Ústí nad Labem, kde si mohli účastníci vyzkoušet základy golfu.

Sportovní den rektora každoročně nabízí také aktivity mimo Kampus UJEP, jako např. cyklo výlet, „výběh“ s ukázkou správné techniky běhu, orientační běh na Střižák a vlastivědnou výpravu.

Součástí Sportovního dne rektora byla také již tradiční a oblíbená soutěž Přehlídka pohybových skladeb.

Literární soutěž

Mentální zdraví je v dnešní době velmi diskutované téma. Pro někoho je jednoduché si ho udržet, pro jiného to může být velmi obtížné. Zajímalo nás, jak toto téma vnímají studenti naší univerzity, přičemž jsme je požádali, aby se vyjádřili uměleckou formou. Přečtěte si prózu i poezii nejúspěšnějších autorů a autorek naší literární soutěže na téma „Mentální zdraví“.

Čtyři životy

Lucie Svobodová, Filozofická fakulta

Kéž bychom mohli mít těch životů víc, takhle mi připadá, že nestíháme nic. Svůj první život svému dětskému snu odevzdat bych chtěla.

Ten druhý mým mladým touhám patřil by zcela.

Kéž bychom mohli mít těch životů víc, takhle mi připadá, že nestíháme nic. Ve svém třetím řečnila bych ve chvílích, kdy cítila se němá. A ten čtvrtý?

Ten bych si nechala schovaný pro chvíli, kdy dojde mi, že člověk víc, než jeden nemá.

Tramvaj plná touhy

Radek Hromuško, Fakulta sociálně-ekonomická

Po ránu, kdy jsem zpracovával agendu literární soutěže, jsem se odpoledne vykoupal a zaskočil do města. Odevzdaně jsem si sedl do tramvaje a nic nečekal. Ostatně, co by se v městské hromadné dopravě mohlo stát výjimečného?

Nějak jsem sice nechápal, co se to venku děje, a v tramvaji jsem si četl Fernauovo pojednání o římských císařích, ale vnímal jsem kolem sebe ty malé drobnosti, které dělají život zajímavým.

Předně jsem si všiml už doma u zrcadla, že skráně pomalinku mění barvu ve středněvěkou šeď. Pro normálního chlapa je to vyznamenání, ale pro buřiče a revolucionáře to je opravdový pád do hlubin.

Místo hrdé smrti na barikádách zestárnu jako nějaký stárnoucí a myšlenkově pomalý politik z vládnoucí strany. Pak jsem si v tramvaji uvědomil, že je krásné jaro a že mám svět rád. Rád stojím a pozoruji lidi kolem sebe. Už nepotřebuji třást kaštanem, abych zjistil, jestli je strom plný plodů, a nepotřebuji lézt do koruny, abych si dokázal, že jsem hrdina.

Nějak jsem prodal nároky na pravdu a vyměnil je za touhu pochopit sám sebe a smysl času pro jedince. Seděl jsem naproti babičce v tramvaji a ona najednou vyndala fotografii z tašky. Třesoucí se rukou mi ji podala a řekla: „Byl vám celý podobný…“

Nechápal jsem kdo, ale pak jsem se zadíval na fotografii. Tam stál hubený muž a usmíval se. Nevím, jestli mi byl podobný, ale marně jsem hledal slova. Stará paní seděla a pohled se jí mlžil. „Myslíte, že mi je podobný?“ Usmála se a na chvilku zamyslela. „Odešel jednou za války a už se nevrátil. Zemřel v Terezíně. Na stěně jsem tam od něj našla vzkaz.“

Hlavou mi proběhla vzpomínka na Terezín. Tísnivé ticho pietního místa. Všude plno bolesti. „To mě mrzí…“

„Mladíku, nemusí. Padesát let chodím po ulicích a hledám ten obličej. Víte, milovala jsem ho, moc jsem ho milovala. Vzala jsem si ho ve čtyřicátým, bylo mi osmnáct a tatínek nám vystrojil veselku, a za týden zmizel.“ Třesoucí se dlaní si utřela slzu. „Hrozná doba, ta válka…“ „Hrozná, mladý pane, hrozná. Ale celý život jsem litovala, že jsem ho nepolíbila, celý život…“

Stará paní seděla a plakala. Hlavou mi běžely miliony myšlenek. Vnímal jsem vítr venku na ulici. Cítil jsem plačící holčičku na chodníku a běžícího poslíčka za roh domu. Zvedl jsem se a pohladil starou paní po tváři. Pak jsem se naklonil a políbil ji na ústa. Cítil jsem její vůni a vnímal každý pór její zestárlé kůže. Po tvářích jí padala kapka za kapkou.

Otočil jsem se a vystoupil z tramvaje. Na ostrůvku pobíhalo splašeně několik lidí. Tramvaj chvilku stála a stará paní přilepila dlaň na sklo a najednou zabzučela kola na kolejích a tramvaj zmizela.

Dneska byl krásný jarní den.

Chcete si přečíst třetí vítězné dílo literární soutěže?

Báseň Život studenta od Štěpánky Zieglerové se vám zobrazí při naskenování QR kódu.