Silverius č. 4/2024

Silv ius

VÍTĚZSTVÍ 4/2024

Rozhovor s mistryní Evropy

Kristýnou Horskou

Ceny rektora Rozhovor bez taláru: Michal Čupr

Časopis, který pro Vás připravujeme na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.

Adresa redakce:

Pasteurova 1, 400 96 Ústí nad Labem Jsme registrováni na Ministerstvu kultury ČR pod číslem E 22417.

Redakce

Anna Hrochová šéfredaktorka

Michaela Fischerová redaktorka

Michaela Hnidová redaktorka

Jana Kasaničová redaktorka

Kristina Koudelková redaktorka

Josef Růžička fotograf

Jan Štok

grafik

Redakční rada

Pavel Raška

Jana Kasaničová

Ondřej Kounovský

Kontakt

e-mail: redakce@ujep.cz / web: www.ujep.cz

Titulní ilustrace

Autorem úvodní ilustrace je Lukáš Eršil, absolvent FSE a manažer pro digitalizaci v ICUK, především však úspěšný tvůrce využívající umělou inteligenci, který se o své zážitky vítězství podělil v rozhovoru uvnitř listu.

Časopis připravujeme pro všechny čtenářky a čtenáře, avšak v textu reflektujeme specifika českého jazyka a autorství, která mohou vést k užívání generického maskulina.

Obsah

Velká a malá vítězství sportovní reprezentace 16

Tadeáš Strašík:

„Žiju tak, jak žít chci“

Ohlédnutí za Nocí vědců 20 18

Vážené kolegyně, vážení kolegové, studentky a studenti, s blížícím se koncem roku se již tradičně ohlížíme za uplynulými měsíci a těšíme se z úspěchů, kterých naši zaměstnanci a studenti v tomto období dosáhli. Těmito úspěchy se také chlubíme a s patřičnou hrdostí je sdílíme nejen v rámci naší akademické obce a prostředí univerzity, ale i mezi našimi partnery a přáteli.

Část z těchto úspěchů si připomínáme také v tomto prosincovém čísle Silveria, které vydáváme při příležitosti udílení Cen rektora a dalších mimořádných ocenění našim zaměstnancům, studentům a absolventům. Činíme tak nejen pro připomenutí úspěchů samých, ale zejména jako projev uznání všem, kteří se na těchto úspěších podíleli a kteří se o ně zasloužili.

Naše uznání si samozřejmě zaslouží i mnozí další naši kolegové a studenti, o jejichž pozoruhodných výsledcích a úspěších v oblasti vědy, výzkumu, umění nebo vzdělávání jsme informovali již během roku, v tiskových zprávách nebo na webech a sociálních sítích. I jim patří náš obdiv a poděkování, i jejich úsilí si nesmírně vážíme.

Vedle těchto individuálních úspěchů se ovšem můžeme těšit i z těch, kterých jsme dosáhli společně – v rámci univerzity, na fakultách, katedrách, v ústavech, centrech či ateliérech. Takových výsledků jistě dokážeme vzpomenout celou řadu, ale z pozice prorektorky pro studium si dovolím zmínit alespoň jeden, který mě osobně velmi těší.

Jde o postupný nárůst počtu absolventů a postupné navyšování počtu těch, kteří úspěšně dokončují svá započatá studia. Jen pro srovnání – v letošním roce jsme předali již 1 520 vysokoškolských diplomů, tedy o 200 více než za stejné období před rokem. A to se na své letošní absolutorium další studenti ještě chystají!

Samozřejmě víme, že se na tomto výsledku významně podílejí i poslední absolventi desítek studijních oborů, kterým právě letos dobíhá akreditace, ale nutno dodat, že se k nim připojují i absolventi nových studijních programů, které jsme akreditovali teprve v posledních letech. Téměř na každé fakultě najdeme absolventy, pro které jsme právě letos poprvé vypisovali státní závěrečné zkoušky a které jsme také poprvé dovedli ke slavnostním promocím. Návrat k vyšším počtům promovaných tak, jak jsme je znali v minulém desetiletí, je tedy reálný. A to rozhodně není špatná zpráva.

Je radostí předávat dobré zprávy, ať i Vám se to v tomto adventním čase poštěstí.

Dále:

Alena Chvátalová prorektorka pro studium UJEP

text: Jana Kasaničová

Ceny rektora UJEP za rok

CENA REKTORA UJEP ZA ŠPIČKOVÉ A EXCELENTNÍ VÝSLEDKY V OBLASTI TECHNICKÝCH A PŘÍRODNÍCH VĚD

Cenu rektora a ocenění ve výši 25 000 Kč získává prof. Ing. Zdeňka Kolská, Ph.D., pracovnice Centra nanomateriálů a biotechnologií PřF UJEP.

Prof. Zdeňka Kolská vyvíjí intenzivní projektovou a publikační činnost v oborech nanotechnologie, materiálové vědy a fyzikální chemie. Aktuálně stojí v čele týmu odborníků z PřF UJEP, který se bude,

v konsorciu osmi dalších členů podílet na řešení prestižního projektu získaného ve výzvě OP JAK Špičkový výzkum. Stejným úspěchem je také její zapojení do partnerského projektu TA ČR.

CENY REKTORA UJEP ZA ŠPIČKOVÉ A EXCELENTNÍ VÝSLEDKY V OBLASTI HUMANITNÍCH A SPOLEČENSKÝCH VĚD

Cenu rektora a ocenění ve výši 25 000 Kč získává Mgr. Ondřej Pešout, Ph.D., odborný asistent katedry psychologie PF UJEP.

Mgr. Pešout pravidelně publikuje ve špičkových vědeckých časopisech zaměřených na výzkum ve vzdělávání a na pedagogickou psychologii. Po absolvování doktorského studia na North Carolina State University zůstal v kontaktu se zahraničními kolegy a v mezinárodních týmech se věnuje gamikaci vzdělávání, metakognici, kreativitě a dopadům pandemie covid-19.

Cenu rektora pro pracovníka do 35 let a ocenění ve výši 15 000 Kč získává Ing. Lenka Dubová, Ph.D., odborná asistentka katedry regionálního rozvoje a veřejné zprávy FSE UJEP.

Dr. Lenka Dubová je mladou perspektivní vědkyní v oblasti environmentální a institucionální ekonomie. V roce 2023 dokončila doktorát a stran výuky i bohaté

tvůrčí činnosti je stabilní podporou fakulty sociálně ekonomické. Cenu získává za přípravu a úspěšné získání mezinárodních projektů v rámci širšího řešitelského týmu a za excelentní článek v kolektivu autorů z roku 2023.

CENY REKTORA UJEP ZA MIMOŘÁDNÝ

UMĚLECKÝ POČIN

Cenu rektora a ocenění ve výši 25 000 Kč získává prof. akad. mal. Mgr. Martin Velíšek, Ph.D., vedoucí doktorského studia katedry výtvarné kultury PF UJEP.

Prof. Velíšek je významným představitelem současné české malby a gra ky. V letošním roce se v silné konkurenci 408 autorů z celého světa dostal mezi 45 grafiků, které vybrala mezinárodní porota do přehlídky trienále gra ky v belgickém Liège. V Čechách vyšla v září 2024, v nakladatelství Euromedia group/Pikola, jeho kniha textů a ilustrací „To musíte vidět!“ určená dětským čtenářům.

Cenu rektora a ocenění ve výši 25 000 Kč získává MgA. Marcel Mochal, vedoucí Ateliéru Sklo FUD UJEP.

Marcel Mochal je kromě svého působení na fakultě také designérem studia LLEV, které založil spolu se svou ženou Evou. V roce 2024 získalo studio LLEV prestižní ocenění, mezi které patří DESIGNBLOK AWARDS 2024 v kategorii Impakt, prvenství ELLE DECORATION INTERNATIONAL DESIGN AWARD 2024 v kategorii Udržitelný design, včetně nominace na Cenu Designér roku zaštítěné MK ČR v rámci ocenění CZECH GRAND DESIGN 23. V roce 2024 dále vytvořilo produktové kolekce pro sklárnu Harrachov z pozice Head of Design. Pro výrobce perličkových vánočních ozdob z Poniklé – Rautis navrhlo studio LLEV kolekce vánočních ozdob Random Collection, které taktéž ocenila mezinárodní porota Designbloku cenou Impakt.

Cenu rektora pro pracovníka do 35 let a ocenění ve výši 15 000 Kč získává MgA. Přemysl Zajíček, odborný asistent katedry vizuální komunikace FUD UJEP.

Cenu rektora získává MgA. Zajíček za vizuální styl pro 29. ročník Mezinárodního divadelního festivalu Regiony v Hradci Králové patřícího návštěvností mezi nejvýznamnější místní kulturní události. Pro osmidenní festival vytvořil kompletní propagační gra ku a inzerci zahrnující katalog, informační systém včetně označení míst všech probíhajících aktivit a produkcí.

CENY REKTORA UJEP ZA APLIKOVANÝ VÝZKUM

Cenu rektora a ocenění ve výši 25 000 Kč získává doc. PhDr. Jan Novotný, Ph.D., pracovník Ústavu technologií a materiálů FSI UJEP.

Jan Novotný přispívá k rozvoji aplikovaného výzkumu v propojení s potřebami průmyslu. Pro podniky z aplikační sféry realizoval 5 závěrečných zpráv a je autorem 13 patentů, z nichž 5 získalo mezinárodní uznání. Jeho výzkum taktéž podporuje cirkulární ekonomiku v Ústeckém kraji s pozitivním dopadem na regionální udržitelnost a inovace. Pod jeho vedením se podařilo v technické praxi implementovat také výzkum v oblasti nanokompozitů a nanopovlaků.

Cenu rektora a ocenění ve výši 25 000 Kč získává Ing. Jiří Štojdl, asistent katedry environmentální chemie a technologie FŽP UJEP.

Ing. Štojdl v roce 2024 vedl výzkumný tým pracovníků FŽP UJEP, který se zaměřil na získávání cenných prvků a dalších látek obsažených v lithiových bateriích. Výsledky řešení projektu jsou odbornou veřejností považovány za vynikající s vysokým aplikačním potenciálem i v mezinárodním kontextu. Výzkumný tým je nyní schopen realizovat komplexní řešení recyklace baterií od laboratorního výzkumu přes zpracování projektové dokumentace po realizaci v souladu se speci ckými požadavky zákazníků.

Ceny rektora UJEP 2024

12.prosince 2024 od 15:00 h

Přijměte srdečné pozvání na předávání stipendií a Cen rektora UJEP 2024

Červená aula MFC UJEP, Pasteurova 1, Ústí nad Labem

CENA REKTORA UJEP ZA VĚDECKOU MONOGRAFII V OBLASTI SPOLEČENSKÉ, HUMANITNÍ

A UMĚLECKÉ

Cenu rektora a ocenění ve výši 25 000 Kč získává tým autorů doc. Mgr. Pavel Maškarinec, Ph.D., Mgr. Petr Bláha, Ph.D., a Mgr. Jakub Charvát, Ph.D., z FF UJEP za publikaci „Volby a kvalita demokracie v českých krajích: participace, soutěživost, reprezentace“.

Kniha se zabývá analýzou kvality demokracie v českých regionech od ustavení českých krajů do současnosti. Její hlavní přínos spočívá v představení výzkumného rámce pro hodnocení kvality demokracie, který ji umožňuje hodnotit jak na národní, tak regionální úrovni vládnutí, a v následné aplikaci tohoto výzkumného rámce v prostředí českých krajů.

CENA

REKTORA UJEP ZA POPULARI-

ZAČNÍ MONOGRAFII V OBLASTI SPOLEČENSKÉ, HUMANITNÍ A UMĚLECKÉ

Cenu rektora a ocenění ve výši 25 000 Kč získává doc. Mgr. Jaroslav Říčan, Ph.D., z katedry pedagogiky a aplikovaných disciplín PF UJEP za knihu „Rozvoj mediální gramotnosti (nejen) ve výuce dějepisu“.

Publikace poskytuje experimentálně ověřené metodické postupy podporující mediální gramotnost. Dezinformace, fake

news nebo víra v konspirační teorie dopadají i na společnost (polarizace, verbální i fyzické útoky). Hlavní osou publikace tak jsou praktické materiály a návody, jak kultivovat kritické myšlení žáků v digitálním světě prostřednictvím posouzení relativní míry spolehlivosti informačního zdroje.

CENA REKTORA ZA VYNIKAJÍCÍ PEDAGOGICKOU ČINNOST V OBLASTI TECHNICKÝCH A PŘÍRODNÍCH VĚD

Cenu rektora a ocenění ve výši 25 000 Kč získává Ing. Jan Štěrba, Ph.D., proděkan pro rozvoj a kvalitu FSI UJEP.

Dr. Jan Štěrba působí na FSI UJEP od roku 2012 a za tu dobu si získal respekt i srdce mnoha studentů. Spojení teorie s praxí aplikuje nejenom ve výuce, ale také ve volném čase vedením „kroužků techniků“, kdy se svými studenty pracuje na jejich nápadech a přitom rozvíjí jejich zápal pro obor. Jako průkopník spolupráce se středními školami také inspiruje mladé talenty k volbě technického oboru.

CENA REKTORA ZA VYNIKAJÍCÍ

PEDA-

GOGICKOU ČINNOST V OBLASTI HUMANITNÍCH A SPOLEČENSKÝCH VĚD

Cenu rektora a ocenění ve výši 25 000 Kč získává PhDr. Jakub Kacar, DiS., Ph.D., odborný asistent katedry hudební výchovy PF UJEP.

Jakub Kacar je představitel nové vlny vysokoškolských pedagogů, která aktivně reflektuje svou pedagogickou činnost, inovuje vyučované předměty a zařazuje do nich aktivizační metody. Své studenty motivuje neotřelou metodikou, která vychází z vlastní pedagogické praxe a akceptuje současné i budoucí trendy v hudební pedagogice.

CENA REKTORA UJEP PRO STUDENTY ZA MIMOŘÁDNÉ VÝSLEDKY V OBLASTI

ČINNOSTI TECHNICKÉ, PŘÍRODOVĚDECKÉ A EKONOMICKÉ

Cenu rektora a ocenění ve výši 15 000 Kč získává Mgr. Eva Štěpanovská, studentka doktorského studijního programu Aplikované iontové technologie PřF UJEP.

Mgr. Eva Štěpanovská se zabývá modifikacemi grafenu-podobných materiálů pro aplikace v oblasti lithiových baterií. Zapojila se do významných výzkumných projektů OP JAK a GA ČR, účastní se i japonského projektu s Technickou univerzitou v Nagaoce. Dosavadní výsledky její práce se promítly do šesti odborných publikací, ve dvou je první autorkou. Za svou práci získala také Cenu J. Hlávky pro talentované mladé vědce a vědkyně.

CENA REKTORA UJEP PRO STUDENTY ZA MIMOŘÁDNÉ VÝSLEDKY V OBLASTI TVŮRČÍ ČINNOSTI

SPOLEČENSKÉ, HUMANITNÍ A UMĚLECKÉ

Cenu rektora a ocenění ve výši 15 000 Kč získává Mgr. Jakub Doležel, student navazujícího magisterského studijního programu Kulturně historická regionalistika FF UJEP.

Mgr. Jakub Doležel se dlouhodobě věnuje problematice historie výroby skla v regionu severozápadních Čech. Je ohodnocen za velmi zdařilou muzejní prezentaci výstavy Flaška, která byla realizována v Muzeu města Ústí nad Labem, a stejnojmennou

monogra e i následně úspěšně obhájenou diplomovou práci „Ústecká sklárna očima muzejníka aneb výstava Flaška: příprava, realizace a muzejní pedagogika“.

CENY REKTORA UJEP PRO STUDENTY ZA NEJLEPŠÍ SPORTOVNÍ VÝSLEDKY

Cenu rektora a ocenění za 1. místo ve výši 15 000 Kč získává Veronika Bártová, studentka bakalářského studijního programu Fyzioterapie FZS UJEP.

Studentka je úspěšnou závodnicí v biatlonu a interní členkou VSC na UJEP. V letošním roce dokázala zvítězit na letním mistrovství ČR a letním Českém poháru v biatlonu. V loňském roce dokonce ovládla hodnocení žebříčku Českého poháru.

Cenu rektora a ocenění za 2. místo ve výši 10 000 Kč získává Robin Ivančo, student navazujícího magisterského studijního programu Energetika FSI UJEP.

Disciplínou Robina Ivančo je šerm. V minulé sezóně 2023/24 se zúčastnil čtyř kol Univerzitní šermířské ligy, kde jednou vyhrál a třikrát skončil na 2. místě. V červnu 2024 se mu na Akademických hrách podařilo v kategorii Šerm (muži) – kord zvítězit. Díky těmto výsledkům se zároveň stal neúspěšnějším šermířem v celkovém bodování Univerzitní šermířské ligy.

Cenu rektora a ocenění ve výši 5 000 Kč získává Michaela Malinová, studentka bakalářského studijního programu Speciální pedagogika – intervence PF UJEP.

Michaela Malinová v tomto roce vzorně reprezentovala UJEP na akademických soutěžích v závodním plavání. Na Českých akademických hrách 2024 vybojovala 1. místo na trati 100 m prsa, 2. místo v závodě na 50 m prsa a dvě 3. místa na tratích 4 x 50 m polohová štafeta mix a 4 x 50 m volný způsob mix.

CENA REKTORA UJEP ZA PŘÍKLADNOU

Cenu rektora a ocenění ve výši 50 000 Kč získává prof. RNDr. Ivo Nezbeda, DrSc., z katedry chemie PřF UJEP.

Prof. Ivo Nezbeda je světově uznávaný odborník v oblasti statistické fyziky kapalin. Cenu rektora získal za celoživotní přínos k rozvoji molekulární fyziky kapalin a její aplikaci v chemickém inženýrství, stejně jako za své originální výsledky a za vybudování české školy statistické fyziky kapalin a molekulárních simulací. Je spoluautorem Boublíkovy-Nezbedovy stavové rovnice a Smith-Nezbedova modelu, který se stal základem pro moderní přístupy k modelování kapalin a koloidních částic. Svou průkopnickou prací v oblasti molekulárních simulací a inovativními přístupy významně posílil českou vědu na mezinárodní scéně.

CENY REKTORA PRO TECHNICKOHOSPODÁŘSKÉ PRACOVNICE A PRACOVNÍKY

Cenu rektora a ocenění ve výši 25 000 Kč získává Soňa Olivová, pracovnice studijního oddělení FSI UJEP.

Soňa Olivová je s ústeckou univerzitou, potažmo Pedagogickou fakultou v Ústí nad Labem, spjata od 1. března 1983. Na Fakultě strojního inženýrství UJEP pracuje již z období ústavu techniky a řízení výroby. Rukama jí doslova prošly tisíce studentů. Nejen oni mohli ocenit její maximální nasazení a obětavost, o čemž svědčí časté vzpomínky absolventů na její působení na fakultě i mnoho let po ukončení studia. Zároveň ve své každodenní práci prokazuje nepřehlédnutelnou ochotu řešit individuálně problémy každého studenta vždy s úsměvem a značnou mírou lidskosti.

Cenu rektora a ocenění ve výši 25 000 Kč získává Mgr. Miroslav Matoušek, dlouholetý tajemník FUD UJEP.

Miroslav Matoušek je s historií FUUD a posléze FUD bytostně spjatý již od roku 1996 a je dlouhodobě výraznou osobností fakulty. Až na výjimky stále pozitivně naladěný tajemník je zároveň po pracovní době vášnivý profesionální hudebník kapely Průdušky, a představuje tak ve zdánlivě neslučitelných životních rolích umělce, přísného správce budov a majetku i bdělého dohlížitele nad dodržováním pořádku. Tím je jednou z charakteristických, nepřehlédnutelných a vlídných tváří Akademické obce UJEP.

ptala se: Anna Hrochová foto: archiv Kristýny Horské

Kristýna Horská: „Hlavní je vše dělat s láskou.“

Mistryně v plavání Evropy a dvojnásobná semifinalistka Olympijských her v letech 2020 a 2024, to jsou největší sportovní úspěchy studentky Kristýny Horské. Možná jste jí při sledování olympijských her fandili i vy, možná ji znáte nejen z televizní obrazovky, ale i jako svou spolužačku, studentku Pedagogické fakulty UJEP. Kristýna má na svém kontě mnohá vítězství a my jsme se jí proto ptali, jaká jsou pro ni ta nejdůležitější…

Děkujeme, že jste si ve svém nabitém programu udělala čas pro rozhovor na téma vítězství. Začnu takovou nevinnou otázkou: Jak se vám daří?

Daří se mi dobře, děkuji.

Jaké pro vás bylo účastnit se olympiády? Mně osobně přijde samotná účast jako velké vítězství…

Splněný sen. Vždycky jsem si přála účastnit se olympijských her. Už jako malá jsem je sledovala v TV, ale nikdy by mě nenapadlo, že se jich opravdu zůčastním, a to dvakrát. Mohla jsem i třikrát, protože jsem se kvali kovala i do Ria v roce 2016, ale v jedné disciplíně mohou startovat pouze dvě plavkyně za stát a já byla v tu dobu třetí, o pouhých 7 setin. Na druhou stranu mě to posílilo a motivovalo k tomu to dokázat znovu. A povedlo se to – dvakrát. (úsměv)

Ano, bylo to pro mě vítězství. Obě olympiá–dy jsem si chtěla hlavně užít. To, že jsem se tam dostala, je pro mě stejně pořád trochu neuvěřitelné. Mám zážitky na celý život.

Co pro vás „vítězství” vlastně znamená?

Vítězství pro mě znamená překonat sám sebe a dosáhnout svých cílů. Je to odměna za veškerou dřinu, kterou do toho sportu dávám. Upřímně, pro mě bylo

Děkujeme, že jste si ve svém nabitém programu udělala čas pro rozhovor na téma vítězství. Začnu takovou nevinnou otázkou: Jak se vám daří?

Daří se mi dobře, děkuji.

Jaké pro vás bylo účastnit se olympiády?

Mně osobně přijde samotná účast jako velké vítězství…

Splněný sen. Vždycky jsem si přála účastnit se olympijských her. Už jako malá jsem je sledovala v TV, ale nikdy by mě nenapadlo,

že se jich opravdu zůčastním, a to dvakrát. Mohla jsem i třikrát, protože jsem se kvali kovala i do Ria v roce 2016, ale v jedné disciplíně mohou startovat pouze dvě plavkyně za stát a já byla v tu dobu třetí, o pouhých 7 setin. Na druhou stranu mě to posílilo a motivovalo k tomu to dokázat znovu. A povedlo se to – dvakrát. (úsměv)

Ano, bylo to pro mě vítězství. Obě olympiá–dy jsem si chtěla hlavně užít. To, že jsem se tam dostala, je pro mě stejně pořád trochu neuvěřitelné. Mám zážitky na celý život.

Co pro vás „vítězství” vlastně znamená?

Vítězství pro mě znamená překonat sám sebe a dosáhnout svých cílů. Je to odměna za veškerou dřinu, kterou do toho sportu dávám. Upřímně, pro mě bylo větší vítězství splněný limit na mistrovství Evropy než samotný titul mistryně Evropy. To byl takový bonus. Medaile pro mě byla vysněná, ale jela jsem si tam hlavně pro limit. Takže to byla taková třešnička na dortu za všechno.

Vzpomenete si na své první vítězství? Jaké to bylo?

Moje první vítězství bylo někdy kolem 12. roku, na poháru pro dvanáctileté, mistrovství republiky pro 12leté plavce. A byl to nádherný pocit. Pak, když jsem vyhrávala pravidelně, jsem si řekla, že jsem asi dobrá. (smích)

Jaké nejčerstvější vítězství máte za sebou?

Vyhrála jsem mistrovství Evropy.

A jaké nejcennější?

Titul mistryně Evropy je pro mě zároveň nejcennější. V podstatě jsem první česká plavkyně, která získala medaili na mistrovství Evropy až v takto „pozdním věku”, tedy ve dvaceti sedmi letech. Všechny dosavadní medaile byly pro Českou republiku získány vždy okolo 20.–22. roku plavkyň. Těší mě, že je vidět, že se dá takto vysokých úspěchů dosáhnout i v pozdějším věku.

Máte nějaký sen?

Své sportovní sny už jsem si splnila. Jediné, co mi k stoprocentnímu naplnění chybí, je medaile na mistrovství světa. Ale to je takovým snem až posledního půl roku, kdy se mi povedla získat medaile na mistrovství Evropy. Do té doby jsem na medaili z mistrovství světa neměla ani pomyšlení.

Představme si, že před námi stojí člověk, dítě, kdokoliv, kdo má velký sen, a stojí teprve na samém začátku svého snažení. Cesta je dlouhá a začátek náročný, někdy to chce vzdát… Kdybyste mohla tomuto člověku cokoliv říct, poradit, co by to bylo?

Určitě se nikdy nevzdávej. Vždycky je to cesta bolavá a není konstantní. Všechno se střídá nahoru a dolu. Proto si myslím, že je důležité mít jeden velký sen, ke kterému vedou cesty přes sny malé. Protože každý malý splněný sen je přiblížení k tomu

velkému. A vytrvat se vyplatí. Sama vím, o čem mluvím.

Co drží vás samotnou na vaší cestě za pomyslným vítězstvím, ať už sportovním nebo životním?

Přistupovat ke všemu s pokorou. Užívat si každou cestu. I z té špatné si vždy vzít

to nejlepší, poučit se z ní a v budoucnu tu chybu přeměnit v úspěch. Hlavní je vše dělat s láskou.

Děkuji za rozhovor!

Já moc děkuji.

Pod vedením UJEP vzniká unikátní výzkumné centrum

CESMOD

Experti a expertky z oblasti Smart Cities, Smart Villages a Smart Regions (zkráceně konceptu SMART), vysokých škol a inovačních center se prostřednictvím Technologické agentury ČR (TA ČR), Programu na podporu aplikovaného výzkumu a inovací SIGMA, sdružili v Centru výzkumu pro odolnou, smart, inovativní a udržitelnou společnost (CESMOD). Interdisciplinární centrum posílí odborné kompetence a znalosti veřejné správy a vytvoří výzkumné zázemí pro kvalitnější naplňování národní Koncepce Smart City z roku 2021 i dalších politik a strategií.

Obrovským úspěchem ústecké univerzity a jejích partnerů v silné národní konkurenci je získání čerstvě zahájeného více než pětiletého projektu CESMOD, který komplexně řeší problematiku rozvoje konceptu SMART. Jeho hlavním řešitelem je Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem při zapojení dalších vysokých škol a expertních organizací.

„Projekt je unikátní mimo jiné tím, že v rámci jednoho centra budou společně řešena témata, kterými se v minulosti zabývaly různé instituce v rámci desítek izolovaných projektů,“ vyzdvihuje komplexnost CESMOD hlavní řešitelka projektu dr. Hana Brůhová Foltýnová z FSE UJEP.

V České republice jedinečné výzkumné centrum CESMOD společně utvořilo deset institucí za nanční pomoci Programu na podporu aplikovaného výzkumu a inovací SIGMA, 5. veřejné soutěže – dílčí cíl 5: Průřezová podpora v opatření Dlouhodobé výzkumné záměry a Řešení aktuálních potřeb VaVaI. Toto interdisciplinární centrum sdružuje experty z organizací v oblasti Smart Cities, Smart Villages a Smart Regions, vysokých škol a inovačních center, a disponuje špičkovým vybavením a infrastrukturou mateřských institucí.

„Projekt je zaměřen na vybudování dlouhodobé odborné kapacity pro socioekonomický výzkum v oblasti rozvoje odolné, SMART a udržitelné společnosti. Ta by měla posílit odborné kompetence a znalosti veřejné správy a vytvořit výzkumné zázemí pro kvalitnější naplňování státních politik a strategií, které jsou užitečné pro rozvoj inovativních řešení v území. Konečnými uživateli našich výsledků tedy budou například Ministerstvo pro místní rozvoj a další ministerstva řešící problematiku smart city, orgány státní správy, ale také krajské i místní samosprávy,“ upozorňuje hlavní řešitelka.

Význam tohoto projektu zdůrazňuje prorektor pro vědu a výzkum UJEP doc. Jan

Slavík, Ph.D.: „Naše ambice jsou vysoké. Tlakem na komplexní a interdisciplinární povahu výzkumu, aktivní spoluprací s aplikačními garanty a Ministerstvem pro místní rozvoj ČR chceme kultivovat institucionální prostředí v České republice, které umožní účinnější prosazování veřejných politik a povede ke zvyšování well-beingu jak obyvatel, tak dalších subjektů národního hospodářství.“

Spoluřešitelé

Exkluzivní řešitelský tým CESMOD tvoří spolu s UJEP: Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT v Praze, Vysoká škola ekonomická v Praze, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Masarykova univerzita, Jihomoravská agentura pro veřejné inovace JINAG, spolek, Národní síť Zdravých měst České republiky, Inovační centrum Ústeckého kraje, z. s., STEM/MARK, a. s., a Obce v datech, s. r. o.

Inovativní řešení pro ČR

Snahou projektu je podpořit kvalitativní rozvoj společnosti, aby mohla lépe a efektivněji využít inovativní řešení, tzn. zvýšit povědomí, akceptaci, koordinaci a efektivitu jejich zavádění u všech cílových skupin (státní správa a samospráva, univerzity,

firmy a občanská společnost). Koncept SMART bude definován ve specifických podmínkách ČR, budou zkoumány hlavní výzvy pro jeho další rozvoj, navrhovány úpravy legislativy a strategií, a poskytnuta metodická podpora pro plánování a efektivní realizaci SMART řešení zvláště pro města, venkovské obce a svazky obcí.

„Současně projekt významným způsobem upozorní na nutnost vzdělávání a zvyšování povědomí o SMART problematice mezi zájmovou veřejností. Zapojení univerzit nám umožňuje efektivně se věnovat i vzdělávání studentů a zaměstnanců vysokých škol,“ připomíná Hana Brůhová Foltýnová.

Transfer SMART znalostí a technologií

Transfer SMART znalostí a technologií do různých životních situací cílových skupin bude postaven na podpoře síťování, výměně zkušeností, sdílení dobré praxe a podpoře konkrétních subjektů při plánování a realizaci SMART opatření, příp. přímo living labs.

Zároveň bude vyvíjen speciální software, který bude s využitím aktuálních informací (v reálném čase) sloužit jako podpůrný nástroj pro aplikaci evidence-based policy a kvalitní evaluaci.

„Praktická realizace a implementace inovací proběhne na všech úrovních, národní, regionální i místní, aby byl podpořen rozvoj všech typů obcí a regionů i digitální a zelená tranzice,“ uzavírá Brůhová Foltýnová.

Projekt „CENTRUM VÝZKUMU PRO ODOLNOU, SMART, INOVATIVNÍ A UDRŽITELNOU SPOLEČNOST“ (CESMOD“ č. TQ12000017) je podpořen Technologickou agenturou ČR v rámci 5. veřejné soutěže Programu na podporu aplikovaného výzkumu a inovací SIGMA.

Lukáš Eršil: „Při procesu tvorby relaxuji.”

Absolvent FSE a manažer pro digitalizaci v Inovačním centru Ústeckého kraje Lukáš Eršil je ve světě známý především svou tvorbou za pomoci generativní umělé inteligence. Mezi jeho největší úspěchy patří vítězství v mezinárodní AI soutěži v grafice, které se zúčastnilo více než 130 zahraničních tvůrců. O umělé inteligenci toho ví hodně a s námi se podělil o to, jak ji vnímá on sám.

Vzpomenete si na vaše první setkání s umělou inteligencí „na vlastní kůži”? Jaké to bylo?

Hodně lidí se domnívá, že se umělá inteligence spustila ve chvíli, kdy OpenAI vydala svůj textový generátor, ale tak tomu není. Moje první setkání se so stikovanou umělou inteligencí bylo již před třinácti lety, kdy jsem si koupil svůj první dotykový telefon. Samozřejmě jsem byl nadšený, že nemusím klikat na číselná tlačítka při psaní SMSky, ale mám klasickou klávesnici na displeji.

Pokud se ale ptáte na první setkání s generativní umělou inteligencí, tak to bylo, když jsem zkoušel poprvé generovat obrázky, přibližně před dvěma lety. Zkoušel jsem si vygenerovat Trumpa s Putinem před Kremlem a ono se mi to vytvořilo. To bylo moje první wow, hned jsem věděl, že mě tyto nástroje budou bavit.

Jak s AI pracujete? Využíváte ji jen pro volný čas, nebo i pro jiné aktivity, např. pracovní…?

AI má pro mě zvláštní místo. Z ne pracovního hlediska mě baví tvořit obrázky a videa. Samotná tvorba má na mě terapeutický zážitek, kdy při procesu tvoření (psaní promptu) doopravdy relaxuji. V práci se samozřejmě dnes už bez AI neobejdu. Používám ji prakticky ke všemu: e-mailové komunikaci, tvorbě dokumentů, analýzám apod. Samozřejmě je třeba upozornit na to, že to, co vyprodukuje AI, není nálním výsledkem. U obrázků stejně jako u textu je nutný postprocessing. Takže další úpravy, kontrola, ověřování výsledků apod.

Co vás na tomto stylu tvorby uchvátilo nejvíc?

Nejvíc mě uchvátily možnosti, které generativní AI nabízí. Můžete si vytvořit jakýkoliv obrázek, který vás napadne, jen s pomocí

promptu. To samé platí pro tvorbu videí a textu. Druhá věc, která mě okouzlila, je AI komunita. Ta je známá tím, že si pomáhá, sdílí best practice, tvoří se návody zdarma. Všichni lidé, se kterými jsem v kontaktu a kteří se zabývají AI, jsou otevření k tomu

sdílet své zkušenosti, prompty, návody. To se mi na AI asi líbí nejvíc, ačkoli to AI není.

Máte rád sci- ? O AI jich je mnoho…

Sci- mám rád. Obzvláště apokalyptické lmy. A občas čtu na internetu různé články o tom, jak AI sebere lidem práci, a musím říct, že AI nenahradí lidi (v dohledné době). Lidé využívající AI ale nahradí lidi, kteří AI nevyužívají. A proč? Data mluví jasně. V reportu od Microsoftu stálo, že lidé využívající AI jsou o 37 % rychlejší a mají o více než 40 % lepší výsledky. A takový zaměstnanec bude pro každého cennější. Také umělci se nemusí bát, že kvůli generování obrázků přijdou o práci. Nepřijdou. AI je jenom nástrojem, stejně jako byl objev štětce, fotoaparátu apod. A tato nová oblast najde své zákazníky. Nicméně jde pouze o nástroj, nikoli o revoluci ve vizualizaci, která umělce připraví o práci.

A je stále kam se posouvat?

Ano. S otevřením generativní AI široké veřejnosti se začaly formovat nové obory, které generativní nástroje využívají ve svých každodenních aktivitách. Já osobně mám vytvořených několik agentů, kteří mi pomáhají s texty v různých spolu

nesouvisejících projektech. Před pár lety to pro mě nebylo vůbec představitelné, že mám svou imaginární asistentku, nebo dokonce že jich mám hned několik. Určitě je nutné se v těchto nástrojích vzdělávat. Hodně lidí si myslí, že investice několika hodin na práci s generováním se nevyplatí, ale opak je pravdou. Při správném používání se vám váš investovaný čas násobně vrátí.

Tématem vydání Silveria je vítězství. Jaká jsou ta vaše?

Vítězství v AI mám jenom pár. Je třeba zmínit, že se nejvíce soustředím na vizualizaci, tedy na obrázky a videa, s nimiž se poté účastním různých soutěží. Mám asi tři největší úspěchy. První z nich byl, že můj obrázek (karikaturu Putina) citoval švýcarský deník na svém webu s titulkem „17 kreseb, které se budou líbit těm, kteří se staví proti Putinovi”. Druhé mé cenné vítězství je z mezinárodní soutěže, které se zúčastnili tvůrci z celého světa. Cenou byla virtuální výstava vlastních děl kdekoliv na světě. Poslední nedávný úspěch byl takový, že jsem vystavoval tři různé obrázky na čtyřech výstavách v New Yorku (jeden u World Trade Center, tři v Brooklynu). Mé nejčerstvější vítězství bylo v soutěži HONOR200 Phone Wallpaper Open Call,

díky kterému bude můj obrázek tapetou telefonů HONOR200.

Jsou pro vás tato zmíněná vítězství v něčem důležitá?

Vítězství jsou důležitá v několika směrech. Zaprvé to je udržení se v kruhu top tvůrců na světě, kde je konkurence vysoká. 14denní výpadek se těžko dohání a k tomu, aby se člověk udržel na špici, je potřeba být neustále aktivní a vzdělávat se. Druhá věc, ve které shledávám důležitost, je komunita, o které jsem již psal. Komunita, ve které se nacházím, je plně podporující, sdílná, přeje ostatním úspěch a dělá všechno proto, aby i ostatní byli úspěšní (podpora ostatním tvůrcům). Protože úspěch jednoho člena komunity je úspěchem komunity celé.

To jsou skvělé výsledky. Zajímalo by mě, zda máte v tomto oboru ještě nějaký sen?

Já osobně to nechávám tak nějak plynout. Mým snem v oblasti AI je samozřejmě být uznávaným tvůrcem AI obrázků, což se zatím asi daří, ale že bych měl nějaký impozantní sen, to asi ne. Ale mám cíl, na který se nyní orientuji. Chci vystavovat v Dubaji.

Děkuji za rozhovor a spolu s redakcí přejeme štěstí na cestě za tímto cílem.

Velká a malá vítězství

univerzitní sportovní reprezentace

Akademické hry a další sportovní úspěchy na UJEP v roce

Ve druhé polovině roku 2024 se sportovní reprezentace Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem zapsala do historie Akademických her v Liberci i dalších sportovních soutěží. V duchu hesla „Vítězství“ studenti přinesli nejen cenné kovy, ale také inspirativní příběhy vytrvalosti a odhodlání.

Sportovních vítězství – od individuálních triumfů přes úspěchy týmů až po důstojné reprezentování univerzity v mezinárodním měřítku – bylo mnoho.

Akademické hry a mistrovství

Přímo na Akademických hrách v Liberci získalo jedenáct atletů UJEP hned šest medailí, často se umístili v první desítce závodníků. Mezi nejzářivějšími byly zlaté kovy Samuela Camary v hodu kladivem a Stanislava Jíry v běhu na 100 metrů. Stříbrné medaile vybojovali například Jakub Spišjak ve sprintu na 200 metrů nebo Patrik Ďurčo v běhu na 400 metrů. V týmových sportech stála ústecká univerzita, díky parádním výkonům našich basketbalistů a házenkářek, také na nejvyšším stupni vítězů a domů přivezla cenné zlaté medaile.

Zlatý medailista Samuel Camara studuje Fakultu zdravotnických studií UJEP. V Liberci se mu podařilo zvítězit hodem kladivem na metu 71 metrů, což bylo silnou inspirací pro ostatní studenty.

Dobře se vedlo našim běžcům. Stanislav Jíra z Pedagogické fakulty UJEP si svoji

zlatou medaili vyběhl na stometrové trati časem 10,47. Na stejné trati získal bronz opět student PF UJEP, Armin Ntemo, časem 10,68. Jakub Spišjak z Přírodovědecké fakulty UJEP vybojoval stříbro ve sprintu na 200 metrů s časem 21,51, zatímco Patrik Ďurčo z PF UJEP byl druhý v běhu na 400 metrů s časem 48,50.

Stříbrná atletka a studentka Fakulty zdravotnických studií UJEP, Venuše Žitná, brala v Liberci druhý nejcennější kov hodem oštěpem dlouhým 42,67 metru.

Významný podíl na úspěších univerzity na letošních „akademičkách“ měly také týmové sporty. Basketbalisté UJEP si v Liberci doslova vybojovali zlato a stali se mistry Akademických her. Naše házenkářky se nenechaly zahanbit a ziskem taktéž prvního místa potvrdily svou dominanci v této kategorii. Tým futsalistek se probojoval do cenného nále a z libereckých her si odvážel hodnotné stříbrné medaile.

Kromě Akademických her zaznamenali studenti UJEP také několik úspěchů na Akademických mistrovstvích České republiky. Robin Ivančo z Fakulty strojního inženýrství UJEP si na mistrovství v šermu vybojoval zlatou medaili, což svědčí o jeho precizní technice a vytrvalosti v tomto speci ckém sportu. V gymnastických disciplínách se studenti dvouoborové kombinace umístili na druhém místě, čímž přispěli do medailové sbírky univerzity.

Olympiáda a Paralympiáda

Olympijské hry představují v kariéře sportovce jeden z nejvyšších možných cílů a symbolizují vrchol jeho sportovních

ambicí a úsilí. Na Olympijských hrách 2024 v Paříži měla UJEP dokonce dva své studenty. Plavkyně Kíťa Horská z PF UJEP se zde zúčastnila dvou plaveckých disciplín. Na své hlavní trati, v závodě na 200 metrů prsa, se umístila na 15. místě s časem 2:26,28. V závodě na 100 metrů prsa obsadila 28. místo. Olympijský limit splnila na mistrovství Evropy v Bělehradě, kde v závodě na 200 metrů prsa vybojovala zlatou medaili. Tyto výkony jsou příkladnou ukázkou důstojné reprezentace školy na světové úrovni.

Neméně inspirativní byl výkon Tadeáše Strašíka z Filozofické fakulty UJEP na letošní Paralympiádě. Na tratích 100 metrů motýlek a 200 metrů polohový závod skočil na 13. místě, v závodu na 100 metrů prsa doplaval na 14. místě. Jeho výkony doka-

zují, že ani handicap nemusí být překážkou na cestě za sportovními sny.

UJEP svým studentům poskytuje prostor k rozvoji, což mimo jiného také umožňuje, aby jejich úspěchy inspirovaly ostatní. Sportovní reprezentace univerzity není jen o medailích, ale hlavně o osobním růstu, disciplíně a nezapomenutelných zážitcích, které studenty formují do budoucna.

akademický sport

autor: Jana Kasaničová

Žiju tak, jak žít chci

Čtyřiadvacetiletý student Politologie na FF UJEP Tadeáš Strašík nemá v životě na růžích ustláno. Po prodělané dětské mozkové obrně má porušenou hybnost, nadměrně spastické svaly a končetiny, které kladou odpor při pohybu. K tomu se potýká s částečnou ztrátou sluchu (zhruba na 70 %) a Crohnovou chorobou. Přesto tento muž skáče do olympijských bazénů v dresech České republiky. Paralympionik Tadeáš Strašík je dalším vítězem prosincového Silveria. Metu nejvyšší přitom pro něho nepředstavují stupně vítězů, ale cesta, kterou si ve směru k nim zvolil, a rozhodnutí, která ve svém životě přijal.

Původně pro něho bylo plavání formou rehabilitace. Živlu, ve kterém by se měl člověk se spastickými končetinami spíše topit, Tadeáš vzdoroval natolik, až si ho paradoxně zamiloval. „Obrna mi ovlivňuje všechny končetiny, ve vodě jsem se proto musel naučit kompletně ovládat tělo, koordinovat pohyby, a vlastně tu vodu vůbec cítit,“ uvedl v rozhovoru pro deník.cz.

Téměř neslyšící chlapec začal v paraplaveckém středisku v Praze statečně závodit. V deseti letech, po přestupu do Ústí nad Labem, už trénoval i se zdravými sportovci. Pak mu do života vstoupila další nemoc. V patnácti letech u něho zjistili Crohnovu chorobu, která je doposud jeho

nejzávažnějším hendikepem. Nutnost naučit se s ní žít ho vyhnala na deset měsíců z bazénu, brala mu energii a převedla na přísnou dietu. Tehdy se proti osudu vzbouřil podruhé. Bez pravidelného tréninku pochopil, čím pro něho plavání je, jak naplňuje jeho život a jak mu pomáhá. „Myslím, že tehdy jsem naplno začal makat, posouval vědomě svoje limity, a nastartoval tak cestu do Tokia,“ vzpomíná na rok 2015, kdy by mu asi myšlenka na vlastní účast na Paralympijských hrách v Tokiu 2021 přišla jako neskutečné science ction.

Jeho hlavní plavecké disciplíny jsou prsa, motýlek a polohový závod. Od roku 2015 závodí za Ústeckou akademii plaveckých

sportů, sbíral medaile na Světových hrách juniorů, Evropských paralympijských hrách mládeže a Světovém poháru. Opakovaně posouvá české rekordy a je několikanásobným mistrem ČR. Dále je pak pravidelným nalistou na velkých akcích, jako jsou Světový pohár, ME nebo MS. Vyvrcholením jeho sportovních úspěchů byla účast na letních paralympijských hrách v Tokiu v roce 2021, kde se probojoval dvakrát do nále a z Japonska si nakonec přivezl sedmé místo v závodě na 100 metrů prsa a osmé místo v polohovém závodě na 200 metrů. O rok později skončil na MS čtvrtý ve své hlavní disciplíně 100P, kdy ho od bronzové medaile dělily desetiny.

Civilní život ho mezitím přivedl na ústeckou univerzitu, kde do dnešních dnů získal bakalářský titul a aktuálně studuje magisterské studium na FF. Z roku 2021 je držitelem Ceny rektora za 2. místo v soutěži pro studenty o nejlepší sportovní výsledky roku (1. místo tehdy získala plavkyně Kristýna Horská, rozhovor s ní naleznete na str. 10). Tadeáš je na UJEP členem Viktoria Vysokoškolského sportovního centra MŠMT pod projektem UNIversitního Sportu (UNIS), které ho, jako výjimečného sportovce s vysokou výkonností, podporuje a zajišťuje mu podmínky pro sladění sportovní přípravy i studia.

Letos jste se podruhé ve své kariéře probojoval na paralympiádu. Muselo to být nesmírně těžké. Jak obtížné je studovat vysokou školu, a přitom usilovat o kvalifikaci mezi nejlepší handicapované plavce na světě?

Je to náročné. Neřekl bych vyloženě časově, ale spíš energeticky. Dvoufázové až třífázové tréninky denně a škola jsou těžkou kombinací. Nicméně je to o prioritách, hodnotově mám školu a sport na prvním místě. S tím se pojí, samozřejmě, odříkání v jiných oblastech života, jako jsou například kamarádi, ale mám štěstí, že mí nejbližší to chápou. Dalším důležitým článkem v této soustavě je rodina, bez ní bych nebyl tam, kde jsem.

Jak moc Vám pomáhá univerzitní UNIS?

Velmi. Upřímně, zejména nanční stránka Unisu je velká podpora v závodní kariéře, protože sportovní výkon něco stojí. S finančními prostředky a službami od univerzity (různá vyšetření, psycholog) se mohu odrazit k lepším výkonům. Důležitou pomocí je i možnost individuálního vzdělávacího plánu. V té souvislosti bych chtěl poděkovat katedře politologie, která mi vyšla vždy vstříc, když jsem potřeboval prodloužit termín či získat další na zkoušku.

Nemohu se nezeptat na Paříž. Jak se Vám tam závodilo? Kvali koval jste se do tří závodů…

Paralympiádu je pro mě zpětně stále obtížné hodnotit. Jsem strašně rád, že jsem měl možnost tam jet, protože ještě v lednu to vypadalo, že ne všichni, kteří jsme splnili limit, pojedeme. Kvali kační kritéria paralympiády jsou totiž nastavena mnohem přísněji než pro olympioniky. Chtěl jsem v Paříži zaplavat dobrý výsledek, mým cílem bylo obhájit dvě nálové účasti z Tokia. Bohužel mě nepodrželo zdraví. V tomto ohledu byla Paříž pro mě dost traumatizující. Celou přípravu jsem se potýkal se zdravotními problémy, toto léto se jakž takž zdravotně držel, ale poslední týdny před závodem tělo řeklo dost. Proto

jsem neodlétal v úplně ideálním rozpoložení. Zaplavaná 13. místa jsou hezká na takto velké akci, ale mrzí mě, že jsem nemohl předvést víc, než v tu chvíli zdravotní stránka dovolovala.

Co ve Vašem životě vlastně znamená hendikep a co vítězství?

Hendikep formoval celou mou životní dráhu. Samozřejmě tvoří překážky a spíše mi bere, než dává, ale také vrací i něco nazpět. Mnohému mě naučil, vždyť překovávání překážek je důležitá součást nejen sportu, ale zejména života. Díky svému hendikepu jsem tam, kde jsem, a troufám si říci, že překonávání překážek neformovalo pouze moji sportovní kariéru, ale i můj charakter a osobnost. Co tedy znamená hendikep pro můj život? Vlastně nic. To že mám nějakou překážku navíc, neznamená, že se nebudu snažit ji překonat nebo bojovat.

Vítězství je krásné, možná právě proto, že je s ním spojeno odříkání i prohry. Každého svého vítězství si moc vážím, ať už jde o drobnosti každodenního života, nebo „velkou“ výhru v bazéně. Důležité ale je, aby bylo spojené s dobrým pocitem a vědomím, že žiju tak, jak žít chci.

autorka: Michaela Fischerová

Noc vědců opět proměnila univerzitní kampus!

Dne 27. září se univerzitní kampus opět proměnil v místo plné vědeckých pokusů, zajímavých přednášek, výjimečných expozicí a lákavých chutí. Proběhla již tradiční Noc vědců, která se letos odvíjela od tématu Proměna připomínajícího 100leté výročí úmrtí spisovatele Franze Kafky.

V rámci doprovodného programu od 8:00 do 17:00 h navštívily desítky žáků ze základních a středních škol katedru biologie v areálu Za Válcovnou. Na devíti stanovištích se dozvěděli, mimo jiné, o vývoji buněk v lidském těle, proměně mikroskopických organismů nebo o tom, jak se změnilo využití užitkových plodin.

Od 17:00 h se návštěvníci začali shromažďovat v Kampusu UJEP. Počet těch, kteří si přišli užít Noc vědců do kampusu, je odhadován na rekordních 1 900. Navštívit mohli více než 60 programových položek, které se nově odehrávaly i v Amfiteátru

UJEP, lobby Multifunkčního informačního a vzdělávacího centra UJEP a na náměstí před budovou CPTO UJEP (Centrum přírodovědných a technických oborů). Na své si zajisté přišly všechny věkové kategorie. Novinkou letošního ročníku se stala živá

hudba na pódiu v podání kapely No Headache, kterou na prostranství před CPTO doplnily stánky plné skvělého jídla a pití. Děkujeme všem návštěvníkům a organizátorům akce. Těšíme se na další úspěšné ročníky!

autorka: Michaela Fischerová

Adéla Jagerová získala Cenu Henriho Becquerela za úspěchy v jaderné fyzice

Dne 28. června 2024 se na Francouzském velvyslanectví v Praze předávaly tradiční Vědecké ceny pro mladé vědce. Mezi nimi i Cena Henriho Becquerela, nositele Nobelovy ceny z roku 1903, v oblasti jaderného výzkumu, kterou každoročně získávají mladí vědci za své vědecké, ale i další úspěchy v průběhu doktorského studia. Toto ocenění a první místo obdržela v letošním roce RNDr. Adéla Jagerová, Ph.D., za svou doktorskou práci s názvem „Nanostructuring of monocrystalline ZnO with energetic ion beams for novel optical functional materials“.

Adéla Jagerová, která kromě katedry fyziky naší Přírodovědecké fakulty UJEP působí i v Ústavu Jaderné Fyziky AV ČR v Řeži, získala doktorát ve studijním programu Aplikované nanotechnologie. Svou dizertační práci vypracovala pod vedením prof. Anny Mackové právě na pracovišti v Řeži v laboratoři urychlovače částic Tandetron.

„Je to pro mě velká pocta a velkolepé zakončení více než pětiletého výzkumu. Chtěla bych poděkovat své vedoucí prof. Mackové a všem kolegům, díky kterým jsem získala mnoho zkušeností a jejichž připomínky a pomoc posunuly tuto práci na vyšší úroveň. Věřím, že můj úspěch by mohl motivovat i další studenty a mladší vědce, a zároveň ukázat, že se v našem ústavu zabýváme zajímavými a významnými projekty,“ uvedla k ocenění dr. Jagerová.

Ve své práci se zaměřovala na interakci iontových svazků s krystalem oxidu zinečnatého (ZnO) a na využití iontových svazků pro přípravu nanostruktur a následnou modi kaci funkčních vlastností.

„Se studiem interakcí iontových svazků s krystaly jsem začala už v rámci bakalářského studia. Už od malička nemám úplně dobrý zrak a výběr brýlí byl pro mě vždycky problémový, takže když se objevilo bakalářské téma zabývající se změnou optických vlastností materiálů, napadlo mne, že bych si mohla třeba vyrobit svoje čočky. To sice s daným výzkumem nakonec nemělo nic společného, ale byl to prvotní impulz pro to, abych se o danou problematiku začala zajímat. To mne přivedlo k profesorce Anně Mackové, která se zabývala právě změnou optických krystalů pomocí iontových svazků urychlených urychlovačem částic a následným studiem těchto krystalů iontovými metodami. Právě

paní profesorka mne přijala do svého týmu v Ústavu jaderné fyziky, kde jsme společně vypracovaly nejen bakalářskou práci, ale zabývaly se i dalšími zajímavými tématy, která vedla až k úspěšnému obhájení mé dizertační práce,“ odpověděla dr. Jagerová na otázku, co ji inspirovalo k tomu, aby se věnovala jaderné fyzice.

Paní doktorce za celou univerzitu gratulujeme a přejeme mnoho dalších úspěchů!

Přírodovědecká fakulta UJEP zahájila inovativní projekt MATBIOMED

Cílí na prevenci globálních

problémů

s fatálními dopady pro lidstvo

Přírodovědecká fakulta UJEP již 1. června 2024 zahájila ambiciózní projekt MATBIOMED –Materiály a technologie pro bioaplikace a medicínu. Projekt, koordinovaný fakultou pod vedením dr. Jana Malého, se zaměřuje na vývoj pokročilých nanomateriálů a biotechnologií s cílem řešit závažné problémy v humánní i veterinární medicíně.

Díky podpoře Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy prostřednictvím Operačního programu Jan Amos Komenský projekt přispěje nejen k vědeckému pokroku, ale i ke zvýšení konkurenceschopnosti Ústecko-chomutovské aglomerace. Realizace čtyřletého projektu bude probíhat do listopadu 2028.

MATBIOMED je příkladem strategického propojení výzkumných institucí a průmyslu. Vedle Přírodovědecké fakulty UJEP se na projektu podílí Krajská zdravotní, a. s., Biotechnologický ústav AV ČR, v. v. i., a biotechnologická rma Dyntec, s. r. o. Cílí na rozvoj nano(bio)technologií a nanomateriálů s aplikací v medicíně, diagnostice a veterinární péči.

„Pro Ústecko-chomutovskou aglomeraci představuje MATBIOMED jedinečnou příležitost posílit výzkumnou základnu

a propojit regionální vědecké instituce s průmyslovými partnery. Naším cílem je nejen přinést inovace do medicíny, ale i podpořit konkurenceschopnost regionu v oblasti vysoce specializovaného výzkumu,“ uvádí Mgr. Jan Malý, Ph.D., garant projektu a vedoucí Centra nanomateriálů a biotechnologií Přírodovědecké fakulty UJEP.

Projekt MATBIOMED se zabývá několika klíčovými výzvami, kterým současná medicína a veterinární péče čelí:

1. vývojem nových léčebných postupů proti bakteriálním bio lmům s rezistencí vůči antibiotikům,

2. prevencí a léčbou moru včelího plodu, závažného bakteriálního onemocnění s fatálními dopady na včelstva,

3. inovativními metodami predikce a diagnostiky nádorových a akutních onemocnění centrální nervové soustavy a plic,

4. výzkumem nanonosičů léčiv pro průnik hematoencefalickou bariérou, který má potenciál přinést zásadní změny v léčbě nádorů centrální nervové soustavy.

Projekt je také výrazným impulzem pro podporu vzdělávání a rozvoj mladých vědeckých talentů. MATBIOMED umožní studentům a mladým vědcům podílet se na špičkovém výzkumu s přímými aplikacemi v praxi. Tím posílí interdisciplinární spolupráci a propojí vědecké vzdělávání s aktuálními výzvami medicínského výzkumu.

„MATBIOMED je projekt, který přináší naději na řešení závažných zdravotních problémů. Věříme, že výsledky výzkumu budou mít pozitivní dopad na širokou veřejnost a současně podpoří rozvoj regionální vědecké základny,“ dodává Jan Malý.

text: Blanka Vajrychová, Kristina Koudelková foto: archiv Terezy Sixtové

„Je důležité mít koně jako svého parťáka.“

Blanka Vajrychová zvítězila na Mistrovství Evropy 2024 (ME) v parkurovém skákání koní plemene hafling. Absolventka fyzioterapie na FZS a tělesné výchovy a sportu na PF UJEP se aktuálně věnuje jezdectví na profesionální úrovni. Začínala v Jezdeckém klubu Roudníky u Miloše Steina, pod jehož vedením trénuje dodnes, jejím domovským klubem je dnes ale Farma Sixta, s. r. o. S klisnou Amediana Obrok podaly na ME neuvěřitelný výkon, kdy jako jediná dvojice dokončily obě kola bez jediného trestného bodu.

Na ME, které se letos konalo v rakouském městě Stadl-Paura, se s Amedianou podívala už potřetí. Poprvé v roce 2018 v kategorii mladých koní, poté v roce 2021 v hlavní kategorii dospělých koní, kde dosáhla skvělého výsledku a získala titul evropské vicemistryně. Letos došlo oproti minulým letům ke ztížení celého ME, neboť se jelo ve formátu dvoukolové soutěže

na úrovni 110 cm oproti původnímu formátu 1. kolo 95 cm, 2. kolo 105 cm. Z tohoto důvodu se ztížila i samotná kvali kace na ME, kterou dvojice vyjezdila v rámci národních soutěží v České republice. „Koně plemene ha ing nedosahují výšky jako teplokrevní koně, mají kohoutkovou výšku 145–155 cm, a nedisponují takovým cvalem a silou. Skákat parkur na úrovni

110 cm je už pro ha ingera náročný výkon,“ vysvětluje Blanka Vajrychová. „Tato změna se výrazně projevila v počtu kvali kovaných dvojic, na ME jich bylo méně než v předchozích letech, nicméně kvalitně byly na hodně vysoké úrovni. Amediana je letos desetiletá klisna v majetku a chovu rodiny Sixtových. Jezdím ji už šestým

rokem, takže zkušenosti má a vím, co od ní očekávat,“ dodává.

Parkur je jezdecká disciplína, při které musí jezdec s koněm projet v kolbišti trasu s překážkami, a to co nejrychleji a co nejméně jich shodit. Součástí je penalizace za každou shozenou překážku a za neposlušnost koně (tzn. odmítne skočit, postaví se na zadní, zastaví se…). V rámci mezinárodních závodů (tedy i ME) dochází k vyloučení již po druhé neposlušnosti koně, na národních závodech až po třetí. Pád koně nebo jezdce znamená vyloučení ze soutěže také.

Je jezdectví náročný sport? Co obnáší, vyžaduje od jezdce?

Myslím, že je to jeden z nejnáročnějších sportů. Jde o souhru dvou živých bytostí, kdy ta čtyřnohá má 500–700 i více kilo, velkou sílu, vlastní hlavu a svůj charakter. Podstatná je samotná technika jízdy, velká práce je s těžištěm jezdce, koně vedete, ale zároveň byste ho neměli rušit svým těžištěm. Je také potřeba vnímat rozpoložení toho zvířete. Není možné přistupovat ke všem koním stejně, protože někteří jsou citlivější, jiní línější, a je potřeba najít způsob práce, který bude danému koni vyhovovat. Jste v podstatě dva sportovci a oba byste se měli udržovat v dobré kondici. Já se snažím jednou týdně chodit plavat

nebo na kolo a běhat. Tím, že koní mám na ježdění dost, mají na moji kondici zásadní vliv oni. Koním do tréninků zahrnujeme vyjížďky do terénu, aby se osvalili a měli „nadýchaný“ objem, a zároveň si vyčistili hlavu od jízdárenského „drilu“. Jízdárenská práce se v tréninku zahrnuje, aby byl kůň ohebný a dobře ovladatelný, protože to vám pak pomůže v parkuru jezdit krátké obraty, a krátit tak čas, který je jedním ze zásadních faktorů při konečném pořadí na závodech. Kůň také musí být pozorný a opatrný, pomocí různých gymnastických cvičení se při tréninku také pracuje na zlepšení stylu jeho skoku a rozvoji síly. Tedy, příprava koně a jezdce není jednoduchá. Velkou zásluhu na tom má trenér, protože ten ze země kolikrát vidí chyby, které jezdec na koni někdy nevnímá. Důležité je mít koně jako svého parťáka, pak se vám rád snaží vyhovět a kolikrát pomoci z krizových situací, do kterých se v parkuru někdy dostanete (blízký/daleký odskok, riskantní nájezd na překážku atd.).

ME jste vyhrála s Amedianou Obrok. Jezdíte jen s ní?

Momentálně mám v práci 7 koní, ale někteří jsou mladí, ty připravuji na to, aby byli vůbec schopni pracovat s jezdcem, pak je prezentuji na závodech. Kromě Amediany mám ještě ha ingerského plemenného hřebce, který měl také splněnou kvali kaci

na ME, ale pravidla dovolovala jezdci jen jednoho koně. Po domluvě s týmem jsme vybrali Amedianu, protože má víc zkušeností. Můj nejlepší velký kůň je devítiletý valach, Royal Banana Obrok, který má výkonnost ST** v parkuru (140 cm). Banán se letos zranil, takže od června nezávodil. Aktuálně je ve fázi rekonvalescence a doufám, že další závodní sezónu už opět vyrazíme na závody.

Jaká další vítězství máte na svém kontě?

S koněm Dita 11 mého trenéra, pana Steina, jsem startovala na MČR v parkurovém skákání v kategorii žen. Dita byla dlouhodobě můj nejúspěšnější kůň, podařilo se mi s ní vyhrát Oblastní mistrovství (OM) severních Čech v kategorii mladých jezdců a dost parkurů na úrovni S, ST**. Dita mě provázela od juniorské kategorie po seniorskou. Dále se mi podařilo s již zmíněným Royal Banana Obrok vyhrát OM v kategorii žen cca před třemi lety a loni vyhrát a ještě získat 4. místo s koňmi Benedico a Royal na závodech Champions Tour v Hradištku. Letos jsme s naším týmem vyhrály OM severních Čech v kategorii týmů. Kvůli Banánovu zranění jsem se letos spíš věnovala mladším koním, kteří podávali dobré výsledky na menších parkurech do 120 cm. Pro ha ingy byl cíl letošní sezony právě ME, které se podařilo nad očekávání. Na ME se kromě individuální medaile v soutěži jednotlivců ještě podařil Pohár národů, který se jel o den později. Náš tým ve složení Blanka Vajrychová – Amediana Obrok, Kristýna Mrzenová – Wunja a Renata Vajrychová (absolventka FSE UJEP) – Amelina Obrok zajel výborné jízdy bez trestných bodů a obsadil celkové 2. místo.

Jak jste oslavila vítězství ME?

V Rakousku jsme ten den šli do cukrárny. Nebyl moc čas na velké oslavy, museli jsme se dál chystat na Pohár národů a po návratu do Čech jsme chystali velké koně. Sezóna končí v půlce října a pak navazuji na osmitýdenní kurz instruktora jezdectví. Oslavy s celým týmem tak teprve budou.

International corner: Australian at UJEP

First of all, let me welcome you to our university. Strengthening international ties is a key priority here, and I hope you’ll receive all the support you need to collaborate with our colleagues. is leads me to my rst question. Being an Australian professor now at a medium-sized Czech university seems like a big jump. What made you decide to accept the invitation?

I have collaborated with Dr. Marek Nalos who is an Intensive Care physician who has worked in Australia and the Czech Republic since 2014. Marek was born in Ústí and has worked at the Ústí Hospital. In 2014 Dr Nalos was working at the Nepean Hospital in Penrith in a suburb of Sydney. At that time I was working at Charles Sturt University, in the state of New South Wales (NSW). I moved to Queensland in 2016 to work at Queensland University of Technology. I approached several of my international colleagues in early 2023 seeking support for the research I am doing here while on my Long Service Leave. Marek replied with support based on his connections across each of UJEP and Charles University in Plzeň. Based on these connections, Michal Vostrý, the Dean of the Faculty of Health Studies here at UJEP, also supported the process for applying for government funding of an International Scholar.

Given the support shown by Dr. Vostrý, it was an honour to be able to come here and do this research. At the same time, I am writing and

sharing co-authorship on other research projects I have been doing in Australia to further raise the international recognition of the university and the Faculty of Health Studies.

Your CV notes that you studied Physical Education and Geography, which is one of the popular programs here in Ústí. As a geographer, I can‘t resist asking if geography has provided you with any insights that have been useful in your career in health studies.

Geography was my applied introduction to the sciences. During my time of undergraduate study, there were no separate studies of Natural or Earth Sciences. To

some extent, that came under the Geography broad curriculum. While I am most internationally known for my chemistry and biochemistry research, I think a background in geography equipped me well for understanding data, patterns, distributions, and methods of statistical reporting.

I taught physical education and geography in a High School in rural Australia for three years, and then I embarked on graduate education in Western Australia in exercise physiology, organic chemistry and pure physiology. After receiving numerous scholarships at multiple institutions, I studied the more basic sciences of biochemistry, molecular biology, biophysics, bioenergetics, physics, etc., during my

Masters and PhD education and training in the USA.

Have you ever had any experience with the Czech research environment, or is this your rst time?

is will be my rst time working in the Czech Republic. I spoke about the clinical applications of my research on the biochemistry of metabolic acidosis at the Colours of Sepsis conference in Ostrava in 2023. At that time, I also visited UJEP, the Department of Biochemistry and the Ústí Hospital, and the Faculty of Medicine at Charles University in Plzeň. e connections with the Faculty of Health Studies commenced with this trip and led to the completion of the administration tasks needed to acquire the Czech government funding, and the support material for the visiting scientist visa application.

A few months to a year is not a long time, but it can be enough to start various projects. What topics and activities would you like to develop with your colleagues during your stay in Usti?

I have already submitted two manuscripts based on my prior on-going research from within Australia. e rst is already published (Robergs et al. 2024, https://doi. org/10.32388/C0I8U0) and the second

is in peer review in the European Journal of Applied Physiology. I also intend to complete at least four more manuscripts with support of one of my PhD students who came here with me (Sam Torrens), and another of my PhD students who will visit for two weeks. I am currently already performing data collection with Sam Torrens for manuscripts that will all share a liations with UJEP. We plan on nishing the research in January, 2025, and I will do on-going data processing of this work during the time between now and then, and complete any remaining work on these tasks when back in Australia.

This biochemical research is important because it shows how chemical reactions that do not produce molecules that are classified as acids, directly alter the pH of biological solutions. For the last 30 years I have been researching and publishing on the errors of the assumption that cells produce lactic acid. Cells do not produce acids, but the ionic versions of molecules classi ed as acids. e acidosis of cellular metabolism is caused by more complex chemistry that has yet to be documented and explained. My research will provide the needed evidence to improve our understanding of cellular acid-base chemistry processes.

Here in Ústí, the city and its surroundings are often discussed, often in local pubs. If

The Czech President bestowed the Order of Tomáš Garrigue Masaryk, Third Class, upon our colleague Daniel Kroupa in recognition of his outstanding contributions to the advancement of democracy, humanity, and human rights.

The University hosted the International Conference on Sport, Health and Physical Education.

you‘ve had a chance to explore a bit, could you share your rst impressions?

As a visitor who has been in Ústí in the middle of winter, and through the autumn to present time, I have seen di erent seasonal faces of Ústí. e town is a lovely size, and you are lucky in Europe to have such a great public transport system (buses, trains, trams). I appreciate the history that I am now a part of, and as an Australian, who therefore comes from a much younger country, it is grounding to realize that I am in a region with multiple centuries (millennia) of history. It is also quite humbling to be aware of your last 75 years of history, and how far you have come since 1989.

Your local pubs are very different to Australia’s. Regardless, there some similarities. e Australian pub is generally a family location where people congregate to mingle, eat good food, drink a little (or for some too much!!) and take in the outdoor climate that is often infused with views and breezes from a nearby beach. For most Australians, life centres around sport, recreational travel, and a wide assortment of coastal living and water sports.

I have already enjoyed many hikes in the countryside surrounding Ústí and into Germany. Such outdoor adventure suits my Australian adventurous spirit, and I am looking forward to some good cross-country skiing once the snow has arrived.

The University and the Ústí Community Foundation are establishing the UJEP Endowment Fund as a new fundraising option for creative and educational activities.

The Erasmus Student Network and the Student Political Science Association organized discussions on university life and intercultural communication. More discussions are planned for the future.

Na slavnostním zasedání Vědecké rady PF UJEP děkan udělil výroční medaile

V prostorách Císařského sálu Muzea města Ústí nad Labem proběhlo 20. listopadu 2024 slavnostní zasedání Vědecké rady Pedagogické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (UJEP). Při této příležitosti předal děkan fakulty doc. Ladislav Bláha výroční medaile deseti významným osobnostem, jejichž práce a působení jsou spjaty s historií i současností pedagogické fakulty:

PhDr. Ilona Balkó, Ph.D., doc. PaedDr. Ivana Brtnová Čepičková, Ph.D., prof. PaedDr. Pavel Doulík, Ph.D., PhDr. Irmgard. Kolínská, Jaroslav Kraka, doc. PaedDr. Vladimír Kuželka, prof. PhDr. Dobrava Moldanová, CSc., doc. PhDr. Mgr. Zdeněk Radvanovský, CSc., prof. PhDr. Jiří Škoda, Ph.D., MBA, PaedDr. Ladislav Valter

Ocenění, která byla udělena, připomínají zásluhy jednotlivců a jejich dlouhodobý přínos pro rozvoj vzdělávání na Ústecku. Kromě členů Vědecké rady PF UJEP se slavnostního aktu zúčastnili také členové vedení univerzity i dalších fakult UJEP a zástupci pedagogických fakult z celé České republiky. Pozvání přijali rovněž zástupci Ústeckého kraje a fakultních škol.

Velmi milým momentem bylo setkání s paní Ludmilou Buriánovou, absolventkou prvního ročníku Vyšší pedagogické školy v Ústí nad Labem, která se ohlédla za svými studijními léty a podělila se o vzpomínky na začátky pedagogického vzdělávání v regionu.

FZS UJEP JAKO JEDNA Z PRVNÍCH V REPUBLICE VYUŽÍVÁ K VÝUCE PORODNÍ GAUČ

Dne 15. 10. 2024 předal Nadační fond Propolis 33 ústecké zdravotnické fakultě porodní gauč, fenomén v moderním porodnictví. Multifunkční porodnická pomůcku slouží ženám jak k relaxaci a využívání aktivních poloh v první době porodní, tak i jako bezpečný prostor pro porod samotný. Díky odnímatelným a polohovatelným částem lze porodní gauč během chvilky snadno uzpůsobit požadované pozici rodičky a aktuálním potřebám, včetně šití porodního poranění.

ujep.cz

S touto pomůckou mají v zahraničních porodnicích bohaté zkušenosti a teď, právě díky NF Propolis 33, se dostává i do českých. „Porodní gauč mají k dispozici už ve více než třiceti českých porodnicích. Stává se tak nepostradatelnou součástí porodnictví a je tedy nutné, aby s ním uměly pracovat i studentky, budoucí porodní asistentky. Proto jsme velmi rádi, že nám Nadační fond Propolis 33 jeho začlenění do výuky umožnil,“ říká proděkan pro rozvoj a kvalitu FZS UJEP dr. Karel Hrach.

Porodní multifunkční pomůcka výrobce LINDU medical je součástí jednoho ze tří špičkově vybavených simulačních center FZS UJEP. „Fakulta se tak stala průkopníkem využívání porodního gauče v praktické simulační výuce porodních asistentek,“ doplňuje asistentka katedry speci ckých zdravotnických disciplín Mgr. Kamila Bitalová.

Slavnostního předání porodního gauče se spolu s děkanem fakulty doc. Michalem Vostrým zúčastnili zástupce výrobce LINDU medical David Winkler a členky Nadačního fondu Propolis 33 v čele s jeho zakladatelkou Lilií Khousnoutdinovou. Součástí předání byla i ukázka simulovaného porodu vedená členkou katedry speci ckých zdravotnických disciplín Mgr. Kamilou Bitalovou. V praktickém semináři pak účinkovali v rolích moderátorů a gurantů Lilia Khousnoutdinova, absolventka FZS UJEP, porodní asistentka Bc. Eliška Pláničková a MUDr. Petr Holba, zástupce primářky CPA Litoměřice.

Univerzita Jana Evangelisty

Purkyně v Ústí nad Labem (UJEP)

Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem

@ujepul ujep.o cial

ÚSTECKÁ UNIVERZITA A ÚSTECKÁ KOMUNITNÍ

NADACE ZŘÍDILY FOND UJEP

Fond Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (Fond UJEP) je zbrusu novou možností pro fundraising darů poskytnutých ústecké univerzitě. Jeho cílem je prostřednictvím Ústecké komunitní nadace shromažďovat nanční prostředky partnerů UJEP a následně je využívat k podpoře realizovaných činností.

Statut Fondu Univerzity J. E. Purkyně o ciálně podepsali dne 22. 10. 2024 ředitelka Ústecké komunitní nadace Mgr. Kateřina Valešová a rektor UJEP doc. RNDr. Jaroslav Koutský, Ph.D. Ústecká univerzita Fond vnímá jako další nástroj pro podporu aktivit svých studentů a zaměstnanců. „Ústecká komunitní nadace je erudovaná a důvěryhodná organizace, která se provozování fondů pro nejrůznější organizace v Ústeckém kraji věnuje dlouhodobě. Nadace jako zřizovatel Fondu UJEP je pro nás zárukou exibility i zkušeností s legislativou a administrativou procesu darování,“ říká rektor UJEP Jaroslav Koutský.

UJEP má vlastní nástroje, které jí umožňují využívat nanční podporu od partnerů, a hodlá je i nadále používat. Fond jednak možnosti fundraisingu dále rozšiřuje a také umožňuje řešit nesoulad cyklu uvolňování peněz na konkrétní aktivity univerzity a cyklu, ve kterém dárci univerzitě dary svěřují. „Mnohé významné zahraniční univerzity mají při sobě nadační fond či nadaci. Ty fungují jako klíčové nástroje pro nancování projektů, stipendií a výzkumu, a zároveň jako most mezi akademickou obcí a širší veřejností. Jsem velmi potěšena, i z titulu absolventa UJEP, že se naše univerzita zařadila mezi tyto subjekty a stala se důkazem rozvíjející se lantropické kultury v České republice,“ říká ředitelka ÚKN Kateřina Valešová.

STUDENTKA ATELIÉRU SKLO LENKA HOLUBCOVÁ BYLA ZAŘAZENA

DO PRESELEKCE PRESTIŽNÍ CENY STANISLAV LIBENSKÝ AWARD

Studentka ateliéru Sklo na Fakultě umění a designu UJEP Lenka Holubcová byla vybrána do preselekce prestižní mezinárodní ceny Stanislav Libenský Award. Stala se tak jednou z pouhých tří českých sklářských výtvarníků a výtvarnic, kteří se do mezinárodní preselekce více jak padesáti sklářů dostali.

Holubcová uspěla se svým vinným setem „Wlnka” vytvořeným ve spolupráci s vinařem a degustátorem Ing. Šimonem Jančurou. Set, který vznikl ve Sklárně Harrachov, je navržen tak, aby pomohl co nejlépe vyniknout rozdílným vlastnostem jednotlivých druhů vín. Unikátní tvar, objem a velikost sklenic ovlivňují intenzitu vůně a chuti, optimalizují podmínky pro plnohodnotný zážitek z degustace. „Wlnka“ pracuje také s provzdušňováním vína: deformace ve spodní části kalichu usnadňuje otáčení, a tím i správné provzdušnění. Set zahrnuje sklenice na bílá, červená, oranžová a perlivá vína, odlivku na vodu a dekantér.

Cenu Stanislav Libenský Award pořádá od roku 2009 Pražská galerie českého skla s cílem podpořit mladé skláře z celého světa. Skláři a sklářky vybraní odbornou komisí do preselekce představují své práce na rozsáhlé výstavě, která byla zahájena 3. prosince 2024 v Clam-Gallasově paláci v Praze. Mezi nimi se prezentuje i set „Wlnka” Lenky Holubcové. Více informací: https://libenskyaward.org/preselection

ptala se: Kristina Koudelková

archiv

RUR na FUD: „Kulturní a kreativní odvětví jsou klíčová pro budoucí rozvoj kraje.“

Fakulta umění a designu se na realizaci projektu RUR - Region univerzitě, unverzita regionu podílí třemi podaktivitami v rámci aktivity B, Umění pro komunitu, která je zaměřena na rozvoj kulturních a kreativních odvětví (KKO). Nejen o nich jsme si povídali s proděkanem pro vědu, výzkum a tvůrčí činnost FUD a ředitelem DUÚL, prof. Michalem Kolečkem.

Jaký je podle vás význam KKO v Ústeckém kraji?

Jako fakulta umění a designu se samozřejmě ve velké části našich aktivit, ať už vzdělávacích nebo tvůrčích, minimálně dotýkáme problematiky KKO. Už jen z toho důvodu, že vzděláváme budoucí výtvarné umělce, designéry a kulturní pracovníky v uměleckých a designerských institucích. Vnímáme tedy problematiku KKO jako klíčovou jak pro program naší fakulty, tak i pro budoucí rozvoj Ústeckého kraje. Uvědomujeme si nicméně, že současná úroveň povědomí o KKO i samotná jejich role v rámci struktury kraje není dostatečně rozvinutá.

Proč myslíte, že tomu tak je?

To je velice složitá otázka, která je koneckonců i součástí celého projektu. Velkou výzvou je už jenom samotná analýza

současné situace, která se, samozřejmě, nesoustředí jenom na aktivity podstatné pro FUD, jelikož je daleko širší a participují na ní i další fakulty.

Myslím, že existuje celá řada dlouhodobých aspektů, které tuto problematiku ovlivňují, např. historické, neboť KKO jsou velice často spojena s kulturní a společenskou identitou konkrétního místa. Málokdy si uvědomíme, že jedna z důležitých oblastí, na kterých je historicky postaven rozvoj a identita dnešního území Ústeckého kraje, je spojená s průmysly, které dnes označujeme jako kulturní a kreativní – např. keramické, sklářské a textilní závody, kterých

tu vznikla celá řada. Tato významná historie ale byla především ve 2. polovině 20. století překryta poslední fází industriální exploatace, která vedla k velkým změnám sociálním, ale také environmentálním a krajinným, jež poznamenaly tento region. Dnes, v závěru této industriální periody, hledáme novou identitu – kulturní, ekonomickou, společenskou. Je to právě tradice původních KKO, jak byly známy ještě v 18. a 19. století, kde vidíme linku, na kterou je možné navázat.

Proto začínáme výstavou Totožnost, kde se bavíme jednak o kořenech místní totožnosti v historické perspektivě, jednak o proměně problematiky totožnosti v současné době, kdy je řeč o genderových a environmentálních aspektech i o nových typech totožnosti, které souvisí se sociálními sítěmi, sebeprezentací ve virtuálním prostředí atd.

Tedy totožnost je pro nás právě z hlediska identity tohoto kraje jak v historické, tak v současné i budoucí perspektivě velice důležitá. A ve všech těchto aspektech cítíme, že KKO mohou napomoci tomu, abychom hledali nová východiska, protože konglomerát KKO v sobě obsahuje nejen historické oblasti spojené s tradiční řemeslnou výrobou, ale i ty nové oblasti velice úzce spjaté s novými technologiemi. Jinými slovy, hledáme jakýsi průsečík té původní tradice a toho nového, na čem bychom vedle ní mohli identitu kraje v souvislosti s KKO stavět.

Takže myslíte, že v průběhu nebo na konci tohoto projektu dospějete např. k tomu, kam by se mohla identita ústeckého regionu dál ubírat, jak by se mohla budovat?

To by bylo skvělé, nicméně byl bych opatrný v tom smyslu, že jakýkoliv projekt má potenciál sám o sobě něco zásadního změnit. To, co podle nás v Ústeckém kraji chybí, jsou aspekty související s identitou,

kvalitou života, kulturou, KKO a transformací prostředí. Je potřeba je pojmenovat, srozumitelně interpretovat a dostat do širší společenské diskuze. Jako fakulta otevřená komunikaci s divákem, se společností a komunitou si toto klademe za cíl, včetně upozorňování na to, že tyto aktivity se v našem regionu již v mnoha případech dějí, síťování aktérů KKO, posilování jejich emancipace a vzdělání, a předávání informací komunitě, aby jim věnovala pozornost a aby se do nich zapojovala.

S kým budete v rámci projektu spolupracovat?

Těší nás, že se na tomto procesu aktivně podílejí naši absolventi ve svých

individuálních projektech a zaměstnáních jak na území Ústeckého, tak Karlovarského kraje. RUR tedy vnímáme i jako nástroj pro podporu těchto našich absolventů aktivních na území kraje, které si takto trošku zase přitáhneme zpátky a vytvoříme s nimi speci cký hub, který by do budoucna mohl fungovat.

Nejde ale samozřejmě jen o naše absolventy, působí tu i mnozí další kreativní lidé a rmy. Chtěli bychom spolupracovat především s některými vybranými municipalitami, aktuálně je vytipováváme tak, aby byly diverzi kované a aby odpovídaly složitosti Ústeckého kraje. Jsou tu agrární oblasti – Žatecko, Lounsko, industriální oblasti jako Most a Chomutov, jsou tu obce

Projekt RUR – Region univerzitě, univerzita regionu, reg. č. CZ.10.02.01/00/22_002/0000210 – je spolu nancován Evropskou unií a Státním rozpočtem ČR.

RUR

s tradicí lázeňství, které je součástí turismu KKO atd. Chtěli bychom vytvořit jakousi mapu, portfolio municipalit, se kterými budeme postupně připravovat programy pro rozvoj KKO v tom daném místě, protože každé má úplně jiné podmínky pro rozvoj. Dále navazujeme spolupráci např. s některými designerskými studii nebo menšími rmami působícími v rámci KKO.

V prosinci budete otevírat první výstavní projekt v rámci RUR s názvem Totožnost. O jeho tématu už jste mluvil, mohl byste ho dále představit?

Výstava bude k vidění v DUÚL od 4. prosince do 8. března a představí díla zachycující různorodé roviny identity, např. historickou, genderovou, virtuální. Vystavovat bude deset umělců, z toho pět zahraničních, protože chceme témata zasadit do širšího kontextu. Je důležité si uvědomit, že jsme součástí globálního světa a že problémy, které řešíme tady v bývalých Sudetech, řeší i jinde, jen jiným způsobem a třeba v trošku jiných kulisách. To je vidět např. v díle ukrajinské umělkyně Darji Lukjanenko, která pracuje s identitou města Dnipro před rozpadem Sovětského svazu a dnes. Všímá si tzv. paměti ocele (pozn.: technický termín pro sekundární

zpracování již použité oceli), což je téma rezonující v její rodině a zároveň reprezentující paradox rusko-ukrajinského koniktu. Vychází z toho, že mnoho zbraní, které jsou dnes používány Ruskem na Ukrajině, bylo vyrobeno právě na Ukrajině ještě před rokem 1989 v době existence Sovětského svazu. Její dědeček i otec zároveň pracovali ve zbrojním průmyslu, takže její dílo reprezentuje i rodinnou tradici ukotvenou v postsovětském prostoru a řeší tedy identitární otázky.

Připravujeme i doprovodný program, který bude strukturovaný podle diváckých skupin – od mateřských, přes základní, střední školy a různé další speci kované komunity nebo sociální skupiny.

Jaké další výstupy v rámci RUR plánujete?

V DUÚL proběhnou další tři výstavy, každý rok jedna. Zároveň zde budeme každoročně pořádat Festival Design Ústí, což je platforma pro propojování rem, designérů a veřejnosti. Festival vnímáme právě jako nástroj pro informovanost široké veřejnosti, aby si uvědomila, že kvalita života je nějakým způsobem spojená i s tím, čím se obklopujeme, co používáme, co se nám líbí, co vytváří naše bezprostřední životní okolí.

Dále budeme realizovat kulaté stoly ve vybraných oblastech, abychom síťovali jednotlivé aktéry a vysvětlovali problémy spojené s KKO různým stranám – NGO, municipality, samostatní tvůrci, kulturní instituce. Abychom je vůbec dostali k jednomu stolu, musíme se bavit o tom, jak vytvořit takové prostředí, aby při respektování potřeb všech těchto hráčů došlo k rozvoji KKO v tom konkrétním místě.

Ve výsledku chceme být jakýmsi centrem dění, které bude pomáhat v informovanosti, propojování, vzdělávání a upozorňování na to, co vlastně KKO jsou a jaký mají potenciál.

autorka: Barbora Hubková

ilustrace: Aneta B. Křížová (Bendáková)

Cesta za vítězstvím

Každý z nás má nějaký sen. Někdo sní o lásce, někdo zase o novém autě, a jsou i tací, co sní o titulu. Těchto lidí je v univerzitních kampusech opravdu plno, chodí od budovy k budově s vizí, že jednou se před jejich jménem objeví pár písmenek navíc. Pár písmenek, která ale dokáží měnit životy.

Cesta za vysněným diplomem se neobejde bez překážek. Jako student musíte pracovat s rozsáhlým množstvím informací, zvládat zápočty a zkoušky, a k tomu plnit řadu úkolů v podobě seminárních a kvalikačních prací. Většina studentů pak neví, jak naložit s takovým tlakem, a tak se stává, že je studijní požadavky zaplaví. Kde tedy najít spojence do těchto deštivých časů?

Odpověď můžeme nalézt ve Vědecké knihovně UJEP. Tady mohou studenti najít mnoho informací, které ke svému studijnímu oboru potřebují. Díky bohatému výběru odborných materiálů zde mohou v pohodovém a klidném prostředí dohnat

učivo a pracovat nad úkoly. Knihovna ale není jen místem, kde si lze půjčit knihy, slouží především také jako centrum vzdělávání a podpory.

Pokud studenti potřebují praktické rady, mohou se přihlásit na různá školení, která Vědecká knihovna UJEP pravidelně pořádá. Ta zahrnují tři důležité oblasti, které by se daly nazvat základními kameny efektivního studia. Prvním kamenem jsou elektronické informační zdroje dostupné na UJEP. Ty představují nepostradatelný nástroj při přípravě seminárních prací, diplomových projektů i výzkumných studií. Studenti se na školení naučí efektivně vyhledávat, ltrovat a hodnotit informace. Druhým kamenem jsou rešeršní dovednosti. Správně provedená rešerše ušetří studentům nejen čas, ale i energii, kterou by jinak vynaložili na hledání zbytečných informací. Studenti se seznámí s metodikou rešeršní práce – od stanovení rešeršních cílů přes výběr klíčových slov až po evaluaci nalezených zdrojů. Posledním, třetím kamenem, jsou citace a etika ve vědecké práci. Správné citování je neodmyslitelnou součástí akademického psaní.

Studenti se naučí, jak efektivně mohou spravovat citace a bibliogra i, a to zejména pomocí nástroje Citace PRO+.

O všech dostupných školeních knihovna pravidelně informuje pomocí tištěných letáků a příspěvků na sociálních sítích. Knihovníci jsou ale k dispozici i mimo tato pravidelná školení v případech individuálních konzultací.

Studium vysoké školy není vždy tak růžové, jak se může na první pohled zdát. Vědecká knihovna UJEP tedy může být pro studenty klíčovým partnerem na cestě za akademickým úspěchem.

Chcete být připraveni na zápas o bronz na olympiádě? Musíte projít UJEP!

Do dalšího Rozhovoru bez taláru přijal pozvání úspěšný olympionik a aktuálně obrovsky vytížený muž, Michal Čupr. Bronzový medailista z Paříže 2024, šermíř a reprezentant ČR je absolventem naší univerzity. V rozhovoru se takovým absolventem, samozřejmě, chlubíme, ale hlavně nás zajímá vše kolem parádní bronzové medaile i Michalova studia na UJEP.

Michale, skočme do rozhovoru přímo tím, co čtenáře určitě zajímá nejvíce, a to je olympiáda. Pravděpodobně spousta lidí letos objevila šerm a začala se o něj zajímat, protože ten příběh, který jste v Paříži napsali, je skutečně vzal za srdce. Jak na to všechno teď, s odstupem času, vzpomínáš?

Pořád to z nás nějak nevyprchalo, už jenom tím, že stále probíhají nějaké akce a pozvání, ať už jsou to právě podcasty nebo setkání s novináři či různé rozhovory

a besedy. Takže je to pořád tak nějak v nás. Nejenom já, ale i kluci jsme toho stále ještě dost plní. Možná už se konečně dostáváme do fáze, že věříme, že se to skutečně stalo, že už to není, jako v těch prvních dnech, kdy jsem si občas musel zkontrolovat tu medaili na nočním stolku, jestli je tam.

Ale je to krásný, hrozně mě baví právě tady na těch akcích, zejména když je to setkání s dětmi, jakou mají radost, když si tu medaili můžou vzít do ruky, vyzkoušet si ji, vyfotit se se mnou, dostat podpis. To si teď užívám

asi nejvíc, radost lidí okolo sebe. Je moc hezké, jak nám to všichni upřímně přejí. Nikdy bych nečekal, že se může v našem sportu stát něco až takového, kdy takhle poblázníme celou republiku a bude se o nás vědět, staneme se mediálně známými.

Moc ti to přeju, je to odměna za to, že se šermu celý život věnuješ. Vždyť je ohromné, co jste dokázali. Pojďme tedy k tomu zápasu. Musím říct, že mě dojal a strašně jsem ti držel palce. Musel jsi to

mít obrovsky těžké v ten moment, kdy na tebe trenér ukázal…

My jsme byli domluvení, že se může stát, že třeba nenastoupím, když by to bylo opravdu hodně vyrovnané. Byl jsem rád, že se to nestalo, že ve mně ta důvěra byla a mohl jsem závodit. Až v průběhu samotného zápasu jsem byl vyzván, ať se jdu trochu rozcvičit, že možná naskočím. Byl jsem plný očekávání, a pak přišel pokyn, že půjdu šermovat. V první moment na mě padla nervozita a odpovědnost, protože jsem viděl tu obrovskou halu, věděl, že jde o bronzovou medaili, o které se nám hrozně moc všem snilo. Ale pak jsem koukal na kluky, jak si to všichni užívají, a řekl si, že to tak chci také. Nejít tam s tím, že to hlavně nechci pokazit, ale prostě jít šermovat s Francouzem, kterého přece znám a mám s ním bilanci těsných porážek. Že na něj umím. Šel jsem si užít atmosféru, kterou už člověk nikdy v životě zažít nemusí. Před osmi tisíci diváky jsme nikdy v hale nešermovali.

Hala byla krásná…

Grand Palais byla nádherná. Myslím si, že to bylo jedno z nejkrásnějších míst, kde jsme závodili, nebo které já jsem zažil. Říkal jsem si, že to opravdu nemůže být na lepším místě, nemůže to být proti lepšímu soupeři, s lepší atmosférou.

Přesto tíha toho okamžiku byla asi obrovská.

Věděl jsem, že můj zápas může být rozhodující, že když to extrémně pokazím, tak může být ztracený. Mohl jsem prohrát, ale ne s velkým rozdílem. Zápas skončil pro mě mínus dva body, a to ještě s tím nešťastným zásahem na nohu, moji Achillovu patu. Mimochodem, koukal jsem na video a ono to nebylo daleko od toho, aby nešlo o zásah pro soupeře, ale soubod. Ale jinak jsem byl se zbytkem zápasu spokojený.

Strašně tě chválili, i otec Jiřího Berana, který spolukomentoval. Já se přiznám, že v ten moment, a to je má velká neznalost, jsem ještě nevěděl, že jsi z UJEP.

Přesto mě ten příběh dojal a ohromně chytil. A ty jsi to udržel, to bylo prostě ohromné, až mě to zvedlo z gauče. Ten Francouz byl statisticky trochu lepší, že?

Oni byli statisticky všichni o dost lepší. Když vezmu jejich tým, Yannick Borel, stříbrný z individuální soutěže, Luidgi Midelton, proti kterému jsem nastoupil já, měsíc předtím vyhrál mistrovství Evropy. Pak Romain Cannone, olympijský vítěz z Tokia, a Paul Allègre, který měl, myslím, jednu nebo dvě medaile z individuální soutěže a byl společně s týmem Francouzů v Gruzii, kde nás porazili ve nále úplně s přehledem. Takže tři kluci z top 16 a Paul Allègre někde do 50. místa. Náš tým, Martin Rubeš, Jakub Jurka a Jirka Beran, se pohybují někde v rozmezí 30. až 60. místa, a já tím, že jsem nestartoval ani v individuálu, ani neměl tak úspěšnou tuhle sezónu v té individuální části, jsem třeba 150. z 1 200 závodníků. Takže papírově jsme byli rozhodně horší a nastupovali proti týmu, který byl hvězdný a určitě patřil mezi adepty na zlato.

V očích diváků se přesně odehrál ten příběh o „papírově slabší“ Popelce, která vzdoruje přesile…

Přesně tak, Francouzi celou sezónu potvrzovali dominanci i stabilitu na každém turnaji v individuálu i v týmech. My jsme se v týmech drželi mezi top 8, dobře jsme se sešli, všechno fungovalo skvěle, dokázali jsme se namotivovat, fandit si, tak nějak se nakopnout nebo i „hodit do klidu“, když se zrovna úplně nedařilo. A i trenéři s námi během sezony fungovali super. Vyústilo to v ten úspěch.

Musím říct, že pro mě to byl vlastně top olympiády. Z nějakých důvodů jsem se do té doby nemohl nadchnout, i když sport sleduju celoživotně. A pak ten váš moment pro mě byl vrchol her a zároveň strašné nervy.

My jsme den předtím byli ve vesnici v našem českém baráku. U televize společně s dalšími sportovci jsme fandili Jirkovi Prskavcovi. U vodáků bylo hodně

medailí, které unikaly o kousíček, všichni byli zklamaní, že to necinkalo. Když jsme odcházeli, tak jsme v legraci řekli: „My vám ty medaile přivezeme.“ Když potom v zápase dal Kuba ten osudný zásah a otočil ho, byly to nervy. Myslím, že Jirka Beran je na pár záběrech vidět, jak tak trošku přežvykuje ručník, a já jsem byl podle mě zakousnutej do prstu… jen jsme si říkali: „Ať se to stane, ať se to stane…!“ A potom přišlo uvědomění, že jsme skutečně první, kdo tu medaili vyhrál. Byli jsme z toho všichni v šoku, v euforii, po zápase jsme chvilku nevěřili, že je to skutečný.

Dnes jsem četl rozhovor, který jsi nám poskytl před čtyřmi roky. Ptali jsme se tě, jestli plánuješ olympiádu, a ty jsi odpověděl zdrženlivě i diplomaticky, že je velmi těžké a komplikované se na hry dostat. Takže před těmi čtyřmi lety jsi reálně nevěřil, že se podíváš na olympiádu? Uvěřil jsi tomu?

Vždycky to byl takový sen, který člověk snil. Ale viděl jsem, jak je to těžké a kolik skvělých šermířů, kteří jsou lepší než já, se nikdy olympiády nezúčastnilo. Kritéria jsou opravdu hodně přísná. Ačkoliv je šerm individuální sport, nahrávají státům dobrým v týmech. Na olympiádu se kvali kuje jen osm týmů, čtyři nejlepší ze světového žebříčku, bez ohledu na kontinent, a další čtyři nejlepší za jednotlivé kontinenty vybrané z pátého až šestnáctého místa světového žebříčku.

Za čtyři roky ti bude třicet šest let. Když odmyslím všechny ty kvali kace a složitost se na olympijský turnaj probojovat, myslíš, že je reálná tvoje účast na další olympiádě? Máš ještě sny a ambice to zase zkusit?

Ten sport mě baví, takže určitě zatím nemám v plánu končit. Poslední olympijský cyklus po olympiádě v Tokiu se mi podařilo probojovat do naší top čtyřky a budu se v ní snažit udržet co nejdéle. Motivuje mě nejenom olympiáda, ale i účast na mistrovství Evropy a světa, to jsou pro nás taky velké soutěže. Pro fanoušky je olympiáda nejvíc, ale pro mě je krásná i účast na světových pohárech

a mistrovstvích. Samozřejmě je tu plno mladých, kteří jsou draví a šikovní, chtějí se mezi nás dostat, takže nám nic nezaručuje, že se na olympiádu nominujeme. Ale ve sportu je všechno o tom, jaká je forma, jak ji člověk načasuje a jak sedí zdraví, což bude taky jedna z důležitých věcí, protože ta regenerace už není taková, jako když jsem byl ve dvaceti junior.

Sportovní úspěchy vzbuzují ve společnosti vlny zájmu. Když vyhrála Kateřina Neumannová, všichni chodili na běžky, pak zase na biatlon. Pozoruješ, měsíc a půl po olympiádě, už ve vztahu ke sportu, který, co si budeme povídat, není fotbal nebo hokej, nárůst jakési popularity mezi mládeží?

Právě teď, jak začaly první nábory do nové sezóny, si myslím, že všechny oddíly zaznamenaly větší nárůst zájmu. V litoměřickém oddíle, jehož jsem členem, je trenér zvyklý na dva až tři, maximálně pět nováčků, a teď jich je zatím už deset a další se ozývají. Takže očekávám nárůst, což je hrozně super. I z Prahy mám zprávy, že doposud přijali už cca padesát nových, což je něco úplně neuvěřitelného. Kolik nových dětí lze přijmout, je však hlavně o koordinaci

trenérů a hal, které nejsou pro větší nárůst zájemců k dispozici. Ta vlna zájmu se ale promítá i do médií. Nejsme zvyklí být pod jejich drobnohledem. Jak to třeba bude na turnajích, kde se nám nezadaří? Vyjde o nás nějaký článek v novinách nebo na internetu? Půjdeme na první turnaj, pokazíme to, a teď nás pěkně sepsují? Může se to stát. Sám jsem zvědav, jak to po té mediální stránce bude v průběhu sezóny fungovat.

Tak to já tě můžu ujistit, že když ti teď dva, tři turnaje nevyjdou, tak my budeme dál hrdí na to, že jsi náš absolvent, to se nezmění. Mladí se teď na tebe budou chtít vytáhnout, zkusit si porazit toho borce z olympiády. Jak to vnímáš?

Touha porazit nějakého medailistu tu byla vždycky a případné vítězství skvělý skalp. Takže teď zase všichni půjdou trochu víc po nás, my budeme tím cenným skalpem, když nás porazí. Budeme to mít těžší, ať už v individuální soutěži, nebo v týmech, v mezinárodní soutěži nebo u nás v Čechách. Budeme braní za favority, pod větším tlakem, a budeme se muset s tím ve vlastní hlavě poprat.

Jsme u nás na univerzitě a ty jsi náš skvělý absolvent. Studoval jsi přírodovědeckou fakultu…

Ano, byl jsem studentem přírodovědecké fakulty, oboru Geogra e. Měl jsem plno vyučujících, kteří tady stále jsou. Také jsem zjistil, že i někteří z mých vrstevníků, s nimiž jsem se při studiu setkal, se tady dali na lektorskou dráhu. To je dobré. Obdobné to je i na druhé fakultě, kde jsem na UJEP studoval, fakultě zdravotnických studií.

Jak vůbec vzpomínáš, s odstupem času, na svá studia?

Já jsem byl hrozný „stresař“, takže myslím, že k tomu zápasu na olympiádě jsem přistupoval víc v pohodě než k takové státnici, to pro mě byl docela oříšek. Já se občas fakt dokázal při zkouškách vystresovat. Vzpomínám, že jsem byl na zkoušce, přišla otázka a já si říkám: „To je skvělé, to vím.“ Ale pak jsem si uvědomil, že ze sebe nemohu vydat ani slovo, a taky jsem ze sebe nic nedostal… Vyšel jsem ven a spolužáci se ptali, co jsem měl za otázku, co jsem řekl… a já na to, že nic, ale býval bych řekl tohle, tohle a tohle… A oni na mě: „Proč si to tedy neřekl?“ Byl jsem zaseknutej. Ale i přes ty všechny stresy to většinou nějak dopadlo. Já se totiž vždycky snažil na zkoušky připravit co nejlíp, protože jsem nechtěl být za blbce. Nechtěl jsem zažít situace, kdy bych musel říct, že nevím.

Je obdivuhodné, že tohle tě stresovalo, a pak v zápase o bronz na olympiádě zachováš ledový klid, zatímco všichni ostatní jsou totálně nervní. Je zajímavé, jak vlastně každý reaguje na různé situace různě, protože drtivá většina lidí by se v daný moment na té olympiádě psychicky rozložila.

Myslím, že možná právě i tím jsem byl takový zocelený, že už jsem si říkal, že nic horšího přijít nemůže, než být nervózní, tak jako jsem byl u zkoušek, státnic a podobně.

Chcete být připraveni na zápas o bronz na olympiádě? Pojďte, musíte projít UJEP!

Přesně, projít UJEP, pár těžkých zkoušek, nějaká ta státnice, a člověk už bude úplně v ledovém klidu a nenechá se rozhodit.

Na závěr se hostů vždycky ptám, jaké mají koníčky. Co tě, mimo šermu nebo studia, baví?

Fakt hodně času jsem trávil vždycky ve škole, na trénincích, pak do toho přibyla ještě práce a z té školní fáze to přešlo do pracovně tréninkové. Vždycky jsem si říkal, že mám asi ze všeho nejradši spánek, když na něj dojde. Mám volný víkend, to bude krásný, budu vstávat až na oběd! Ne, že bych neměl ještě i jiné koníčky, ale jak toho všeho bylo hodně, na spánek jsem se strašně těšil.

Myslel jsem, že z tebe třeba vypáčím nějaký tajemný koníček…

To ani ne. Hrozně rád chodím do přírody, vyčistit si hlavu běháním nebo turistikou. Rád fotím, ale nejsem žádný profík. Příroda je pro mě místem, kde se hrozně moc zrelaxuju. Vznikne mi z toho vždycky milion fotek, kterými pak bombarduju lidi na sociálních sítích. Mám rád i cestování, sám nebo s kamarády. Mým snem je mít dodávku a projet si Evropu.

Jsme na konci. Michale, moc si vážíme, že jsi nám věnoval čas a že jsi hrdý na naši univerzitu. My jsme hrdí zase na tebe. Děkujeme ti a samozřejmě ti přejeme, aby se ti dařilo ve sportu i v životě.

Já moc děkuju, jsem rád, že fakulta mi tady umožnila studium se sportem, protože věřím, že plno sportovců to má náročné, a tady mi všichni vycházeli vstříc, včetně vyučujících. Neměl jsem nějaké individuální plány, vždycky to bylo o osobní domluvě.

Tak to jsem rád, protože velká konkurenční výhoda naší univerzity je, že nabízíme rodinné prostředí, kde lidé můžou skloubit své koníčky se studiem.

Vidět, viset, vítěz!

Když se řekne vítězství, automaticky se mi vybaví řada slov, které nám paní učitelka na prvním stupni základní školy vtloukala do hlavy. Jako by nestačilo, že se musíme naučit vyjmenovaná slova, bylo potřeba naučit se zpaměti odříkat i vidět, viset, vinout, viklat, vítat, vítěz. A samozřejmě byla tato slova prezentována jako výjimky. Čeština je jich totiž plná. Nebo ne?

Nemám ráda slovo výjimka, protože je ve spojitosti s českým pravopisem a gramatikou často nadužívané. Nevíte, jak pravopis slova odůvodnit? Výjimka! Nevíte, jak gramatický jev vysvětlit? Výjimka! Většina takzvaných výjimek ale není vůbec

ničím výjimečná. Na uživatele jazyka to pak působí tak, že snad ani nemá cenu snažit se to pochopit, když je těch výjimek tolik. Pojďme se na některé z nich podívat.

Vidět, viset, vinout, viklat, vítat, vítěz (a další). Žádné z těchto slov není vyjmenovaným slovem ani slovem příbuzným a ani jedno nemá předponu vy-/vý- (ve všech případech jde o kořen slova), takže není důvod psát tvrdé y. Takových slov máme v češtině mnohem víc, třeba víkend, vidlička, víno… A na těch také není nic výjimečného.

Mlýn a mlít. Slovo mlýn má německý původ, píšeme v něm y analogicky k německé výslovnosti, najdeme ho mezi vyjmenovanými slovy po L. Mlít má původ v praslovanštině, původní podoba byla melti (poté mleti — mléti — mlíti), proto

píšeme měkké i. Slova k sobě mají významově blízko, ale to neznamená, že jsou příbuzná.

Pýchavka. Když zmáčknete houbu pýchavku, vyfoukne oblak s výtrusy, a právě z toho byl odvozen její název. Už neužívané slovo pýchati mělo význam foukat nebo dout. Ani pýchavka tedy není výjimkou, ale pro odůvodnění musíme opět sáhnout do etymologie.

Lyže a ližiny. Případ podobný tomu se mlýnem. Slovo ližiny najdeme už v Jungmannově Slovníku česko-německém jako synonymum slova líha (to, na čem něco leží). Podstatné jméno lyže se do češtiny dostalo koncem 19. století z ruského jazyka, nyní patří mezi vyjmenovaná slova.

Nejen mezi vyjmenovanými slovy se dá najít mnoho zajímavostí, které může leckdo označit za výjimky. Pamatujte ale, že jazyk je systém a prochází vývojem od svých počátků až do současnosti a nic se v něm neobjevilo jen tak. Většina jevů má své odůvodnění – někdy jednoduché, jindy složité.

Zeptali jsme se Vás na In agramu

Pokud nás ještě nesledujete na Instagramu, měli byste! Najdete nás tam jako @ujepul. Neuniknou vám žádné novinky z prostředí univerzity a kromě toho získáte i možnost zapojit se do našich anket, a podílet se tak na obsahu Silveria. Tentokrát nás zajímalo, jak vnímáte vítězství.

Jak často zažíváte pocit vítězství?

Co je pro vás větším vítězstvím?

Považujete neúspěch za nutnou součást cesty k vítězství?

Vnímáte vítězství jako osobní, nebo jako týmovou záležitost?

Baví vás příběh o vítězství druhých?