Silverius 4/2020

Silverius 30 LET UNIVERZITY 4/2020

#myjsmeujep

Vzpomínky na vznik univerzity od jejího prvního rektora Jana Kopky.

Když povinnost volá. Jak probíhá pracovní povinnost studentů sociální práce?

Noc vědců proběhla poprvé kompletně online. Nabízíme pohled do zákulisí.

UJEP

1

Silverius 4/2020 Časopis, který pro vás připravujeme na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.

Adresa redakce: Pasteurova 1, 400 96 Ústí nad Labem Jsme registrováni na Ministerstvu kultury ČR pod číslem E 22417.

Obsah Vzpomínky na vznik univerzity od jejího prvního rektora

Redakce Pavel Doulík hlava Silveria

Jiří Škoda redaktor

Jana Kasaničová jazykový korektor

Josef Růžička grafik, fotograf a ten, který na to v závěru vždycky ještě hodí očko

8

„Měl jsem to štěstí, že jsem se mohl aktivně zúčastnit všech důležitých akcí, které vedly k vzniku univerzity,“ vzpomíná emeritní profesor Jan Kopka.

Kontakt

26

e-mail: redakce@ujep.cz telefon: +420 475 286 280 web: www.ujep.cz

Titulní fotografie Příští rok tomu bude třicet let, co se samostatně fungující Pedagogická fakulta na severu Čech proměnila v plnohodnotnou univerzitu. Jaké byly její první krůčky? A jak na dobu před více než čtvrtstoletím vzpomínají lidé, kteří mohli růst naší univerzity od dětství po dospělost sledovat? Právě o tom je naše téma, tentokrát trochu více rozprostřené po celém čísle. (grafika: Jáchym Moravec)

12

Když povinnost volá... Zapojení studentů sociální práce v praxi.

22

Ústecký kraj jako špatné místo pro život.

2

Silverius

Klišé nebo realita?

Pohled do zákulisí online Noci vědců

Slovo rektora Vážené kolegyně, vážení kolegové, milí přátelé, studentky a studenti, nejprve mi dovolte poděkovat vám všem, kteří dodržujete pravidla i dobrovolně pomáháte, všem, kteří si vážíte svých bližních natolik, že svým chováním nadřazujete nad osobní prospěch, pohodu a pohodlí, odpovědnost a starost o druhé. Děkuji vám, že se z ohledu na zdraví bližních chováte maximálně ohleduplně a že vám není lhostejná práce lékařů a zdravotníků v nemocnicích a v sociálních zařízeních. Cena lidského života je nejvýše, což nejlépe chápou ti, které současná situace postihla fatálně, když přišli o své blízké. Ještě jednou vám všem děkuji, že v této těžké a zcela mimořádné době jednáte v souladu s hodnotami, které reprezentují akademický svět.

Nezabývejme se však tolik politiky a jejich vystupováním a jednáním, které se příliš často dostává do střetu se selským rozumem, nestresujme se také tolik denními statistikami, a věnujme svůj čas raději zájmu jeden o druhého, své rodině, přátelům. Poperme se se ctí s touto nelehkou situací a pomáhejme si. Jsem přesvědčený, že nás to posílí a zároveň obohatí o přiměřenou pokoru.

Univerzita nyní funguje v online prostoru, a to jak vzdělávací aktivity, tak i často ony vědecko-výzkumné a umělecké. Jednáme pomocí konferenčních hovorů a celé řady dalších virtuálních komunikačních platforem. Měl jsem příležitost se seznámit s různými nástroji a musím říci, že až toto vše bude za námi, budu si daleko více vážit toho dříve samozřejmého prostého osobního kontaktu.

Ano, užitečnost nových IT řešení je neoddiskutovatelná, ale nenahradí onen lidský kontakt, pohled z očí do očí a ono jednoduché podání ruky. Snad nakonec vzpomínky na toto nelehké období přinesou kromě chmur také pevnější stisk ruky a přímější pohled do očí.

V příštím roce naše univerzita oslaví výročí 30 let od svého založení. Stále bude probíhat stavba nové budovy pro fakultu zdravotnických studií v areálu Masarykovy nemocnice, přístavba budovy pro fakultu strojního inženýrství v kampusu a také rekonstrukce Domu umění. Paradoxně dostavujeme nové prostorové kapacity pro naši univerzitu, včetně přístrojového vybavení, a „dokončujeme“ kampus v období, kdy jeho fyzickému užívání do různé míry brání

Dále:

PF pomáhá 14 Chceme poznat budoucnost? Začněme u sebe 16 Jak šlo 30 let s UJEP 20 Ukázka z knihy: Největší tma 30 Kam v zimě 36

nařízení plynoucí z aktuální epidemiologické situace. O to více je tak zřetelná skutečnost, že univerzita je především a zejména o lidech, o pracovnících a studentech, kteří ji tvoří.

Všechny tyto kapacity a infrastruktura jsou jen nástroje pro ně a my povedeme další diskuse o jejich sdílení tak, aby byly maximálně využity. To může být pro nás velká výzva, kterou jako středně velká univerzita můžeme přetavit v naši výhodu. Stále více již za prací a studiem nemusíme cestovat z různých částí města, neboť jsme v nových a velmi moderně vybavených prostorech vedle sebe. A toto se ještě zlepší. Pak už je a bude jenom na nás, jak toho efektivně dokážeme využít. Budeme navzájem „soupeřit“ oblečeni do fakultních triček, nebo naopak jeden druhého vyslechneme, pochopíme a navlékneme univerzitní dres? Kdo jednou navštívil závody dračích lodí, ví, že nevyhrávají ti, co oplývají největšími svaly, ale ti, kteří svou sílu dokáží jednotně, sehraně a stoprocentně využít.

Všem vám přeji, abyste na vašich pomyslných dračích, rodinných či jiných lodích pádlovali v co největší pohodě a v co největší shodě, abyste měli vždy dostatek energie na pádlování a také přehledu o tom, jak je na tom vaše posádka. Přeji vám poklidné vánoční svátky a pohodovější řeku času v novém roce 2021.

Váš rektor

Univerzita Jana Evangelisty Purkyně slaví 30 let od svého založení

4

Silverius

text: Jiří Škoda

ilustrace: Patrik Antczak

UJEP

5

Co pro vás znamená UJEP? 30 let univerzity

V roce 2021 oslaví Univerzita Jana Evangelisty Purkyně své třicáté narozeniny. Významné jubileum se promítne do celé naší komunikace a v tomto čísle Silveria máte příležitost se s jednotlivými jejími částmi blíže seznámit.

Tvorba každé komunikace, jak tomu v Oddělení marketingu a propagace říkáme, je založena na příběhu. V tomto případě příbězích lidí, kteří na UJEP pracují, studují či ji absolvovali a nyní pokračují ve svých životech. Každý je jiný, ale přeci je něco spojuje. Co se jim vybaví ve spojitosti s univerzitou jako první? „Jako první se mi vybaví šance pro region (tenkrát Severočeský, dnes Ústecký kraj) a výzva pro lidi, kteří s univerzitou spojili svůj osud,“ říká docentka Helena Vomáčková, bývalá proděkanka na FSE i prorektorka pro vnější vztahy, která dnes 6

Silverius

působí na naší pedagogické fakultě, a také jedna z těch, kteří jsou spojeni s univerzitou celých třicet let od jejího vzniku. „O míře jejich naplnění včetně naplnění ideálů, které vedly ke vzniku univerzity, lze s odstupem třiceti let vést dalekosáhlou rozpravu. Každý život, nejen univerzitní, má svá světlejší ale i temnější místa a údobí. Obě v sobě nesou poučení a naději, že ani jedno nebude přehlédnuto či ignorováno. K tomu do dalších třiceti let přeji univerzitě ještě více hybatelů, kteří ‚žijí univerzitou a pro univerzitu‘, než tomu bylo doposud,“ pokračuje.

Když hovoří obraz S komunikací je spojen i potřebný vizuál, grafické ztvárnění příběhu. Na tom našem se podíleli dva úspěšní absolventi fakulty

Tři v měsíci „To první, co se mi vždy vybaví, je má vlastní svatba. Odehrála se ve stejný den, kdy vznikla naše univerzita, tedy 28. září 1991. A stejně jako univerzita stále žije, tak i naše manželství stále trvá,“ vzpomíná docentka Zdeňka Kolská působící v Ústeckém materiálovém centru. Právě toto centrum nádherně ilustruje, jak důležitou práci naše univerzita pro region odvádí. Práce s novými materiály? Ano. Spolupráce s významnými producenty v regionu? Ano. Přinášet inovace z celého světa? Potřetí ano. Ale zpět ke vzpomínkám. „Já na (tehdy ještě) Pedagogickou fakultu ‚nastoupila‘ na počátku září téhož roku, takže se mi tři takové velké události semlely v jednom měsíci,“ doplňuje Zdeňka Kolská.

A co se jí vybaví, když vidí onu čtyřpísmennou zkratku? „Vybaví se mi náš ‚podivný‘ sever, který je specifický skladbou obyvatel. UJEP jsem vždy vnímala jako dobrý počin ke změně věcí k lepšímu. Univerzitě vděčím za spoustu úžasných lidí, které jsem zde nebo díky tomu, že zde pracuji, poznala, se kterými spolupracuji nebo se jen s nimi setkávám. Vybaví se mi řada skvělých studentů, na které jsem měla (nebo ještě mám) možnost působit. Většina z nich jsou velmi úspěšní ve své práci, což není má zásluha, ale důkaz toho, že byli a jsou opravdu skvělí. Moc mě těší, když se ke mně nějaký z nich i po mnoha letech zná. A moc přeji UJEP, která se již dožila tak pokročilého věku, aby rostla a rozvíjela se úspěšně i dál a vydržela tady ještě mnoho dalších desítek let.“ Přejeme si to také. A přejeme i vám, aby pro vás byla univerzita vším, co v ní hledáte.

Partnerem, studnicí, odrazovým můstkem.

Grafika našich oslav je dílem absolventů fakulty umění a designu, Patrika Antczaka (ilustrace na levé stránce) a Jáchyma Moravce (logo oslav na pravé) UJEP

7

30 let univerzity

umění a designu. S dílem grafika Jáchyma Moravce jste se seznámili jako první, protože je autorem loga našich oslav, které je k vidění i na titulní stránce časopisu.

Barevné obrazce v něm symbolizují konfety odpovídají barvám jednotlivých fakult.

Ilustrace dalšího absolventa FUD Patrika Antczaka potkáte v univerzitním kampusu již dnes. Mural na jedné z budov spatříte hned po vstupu do areálu z ulice Pasteurova. Ukázku dalších, připravených pro naše výročí, najdete nejen na této dvoustraně, ale v celém čísle. I ony se vrací k oné zvláštní atmosféře severních Čech, kterou už tři desetiletí pomáhá univerzita proměňovat. Ne všechny vzpomínky jsou ale čistě takto formální.

Vzpomínky na vznik univerzity Jan Kopka, první rektor UJEP „Měl jsem to štěstí, že jsem se mohl aktivně zúčastnit všech důležitých akcí, které vedly k vzniku univerzity a k jejím prvním nesmělým krůčkům. Přitom jsem měl kolem sebe lidi, kteří mě v tom snažení ze všech sil pomáhali.“

30 let univerzity

O možnosti vytvořit na severu Čech univerzitu začalo uvažovat vedení samostatné Pedagogické fakulty v Ústí nad Labem brzy po studentské revoluci. Naši studenti v této revoluci skutečně dobře obstáli a jejich revoluční nálada přetrvávala ještě poměrně dlouho. Více by o tom mohl říci např. dnešní prof. Michal Koleček nebo v té době jeho kolega Jan Šícha.

I oni, jako členové senátu, se začali zabývat myšlenkou posílení regionálního školství.

Proto navazovali kontakty se studenty jiných pedagogických fakult a i s Ministerstvem školství. Většina pedagogů naší Pedagogické fakulty byla před revolucí v KSČ, a někteří se dokonce chovali až fanaticky, a tak se po revoluci snažili neprojevovat. Naproti tomu měli studenti stále silné slovo. Na jejich žádost 8

Silverius

(nikoliv na žádost pedagogů) jsem se stal posledním děkanem samostatné Pedagogické fakulty ještě před vznikem univerzity.

Dodejme, že takovéto samostatné fakulty existovaly i v jiných krajích, i když to neodpovídalo zákonu. Byly však stranou a vládou tolerovány.

Ale vraťme se k budoucí univerzitě. Myšlenka založit univerzitu se mnoha lidem na severu, ale především v Praze, zpočátku zdála příliš odvážná a možná nerealizovatelná a zbytečná. Pamatuji se, že jsem se na chodbě před děkanátem potkal s kolegou a říkal jsem mu, o čem jsme se na děkanátu právě radili.

On mi na to odpověděl, že severní Čechy univerzitu nepotřebují, že stačí, když je zde Pedagogická fakulta. Závažnější bylo, když jsem v Praze navštívil při nějakém jednání tajemnici České komise pro vědecké hodnosti (při vládě ČR) a setkal se tam s profesorem, zřejmě členem té komise. Byl z některé pražské vysoké školy nebo z Akademie věd. Když

se od tajemnice dověděl, že jsem děkan z Ústí nad Labem, podíval se na mě a řekl opovržlivě až urážlivě: „Vy prý tam někde na severu chcete zřídit univerzitu.“ Já jsem původem Pražák a tehdy jsem si uvědomil, že kdybych byl zůstal po dostudování v Praze, možná bych měl podobné názory. Ale protože jsem odešel na sever, poznal jsem situaci tady a uvědomil si, co severní Čechy potřebují.

Obdobný názor jako já měli i ostatní členově tehdejšího vedení Pedagogické fakulty a řada dalších lidí.

Jak pomoci kraji Při všech jednáních, a bylo jich hodně, jsme potřebu univerzity v Ústí nad Labem zdůvodňovali především následujícími prohlášeními: Chceme-li pomoci tomuto Bohem zapomenutému plundrovanému kraji, musíme v první řadě zvýšit jeho vzdělanost.

A v tomto směru by univerzita hrála důležitou a dokonce nezastupitelnou roli. Dále

text: Jan Kopka

foto: Josef Růžička na místa pedagogů i vědeckých pracovníků budoucí fakulty sociálně ekonomické.

Všechna jednání se dařila lépe, když byl ustaven Spolek pro založení univerzity, v němž byli jednak pedagogové z Pedagogické fakulty (mezi prvními byli dnešní prof. Stanislav Novák a Dr. Vojtěch Nováček), ale také mnoho významných lidí z vnějšku. Práce v tomto spolku jsem se také zúčastnil. Nezávisle na spolku vznikl na fakultě Přípravný výbor pro zřízení univerzity, který se zabýval praktickými problémy založení univerzity. Při zřizování a následně i při vlastní činnosti byli velmi aktivní nejen někteří pedagogové fakulty, ale i budoucí pedagogové fakulty životního prostředí a fakulty sociálně ekonomické.

Jako děkan PF jsem měl v určitém smyslu největší kompetence pro různá jednání, a to i na venek, a tak jsem byl zvolen předsedou.

Tuto funkci jsem zastával až do zániku Přípravného výboru. Spolek i Přípravný výbor spolu úzce spolupracovaly.

– Velmi špatné životní prostředí v severních Čechách nás vedlo k úvahám o zřízení fakulty životního prostředí, která by se mohla podílet na nápravě. Navíc sídlil v Ústí nad Labem Ústav pro životní prostředí a využívání přírodních zdrojů.

Také z něj chtěla řada lidí přejít na připravovanou fakultu životního prostředí.

Při jednáních o tom, které fakulty budou v rámci univerzity zřízeny, hrály důležitou roli i tyto aspekty: – V Ústí nad Labem existoval Sociálně ekonomický ústav ČSAV. Tento byl ale v té době zrušen, a tak byl dostatek uchazečů

– Protože měla Pedagogická fakulta dlouhodobě dobré kontakty s vysokými školami v NDR, uvažovali jsme i o zřízení ústavu slovansko-germánských studií.

Oficiální poslední návrh na zřízení univerzity tak obsahoval pedagogickou fakultu, fakultu sociálně ekonomickou, fakultu životního prostředí a Ústav slovansko-germánských studií.

Více fakult?

U zeleného stolu jsme zvažovali vznik i několika dalších fakult. Domnívali jsme se, že by bylo vhodné zřídit také lékařskou fakultu, protože lékařů nebyl v kraji dostatek. Při mých jednáních s lékaři z krajské nemocnice v Ústí nad Labem mi však nebylo doporučeno tuto fakultu zřídit s ohledem na

to, že lékařských fakult je prý v republice dost. Dnes je součástí univerzity fakulta zdravotnických studií. Také jsme zvažovali zřízení umělecky zaměřené fakulty. Katedra výtvarné výchovy na Pedagogické fakultě byla na vysoké úrovni a domnívali jsme se, že by mohla být základem pro fakultu. O těchto záležitostech jsem jednal především s dnešním prof. Milošem Michálkem. Dodatečně se ukázalo, že to nepůjde tak jednoduše, ale přece jenom se později podařilo zřídit dnešní fakultu umění a designu. Vzhledem k silně rozvinutému chemickému průmyslu v severních Čechách jsme uvažovali i o zřízení fakulty chemického zaměření. Bohužel ani tato fakulta nebyla z vnějšku příliš podporována. Obdobně dopadla i právnická fakulta.

Vzniká univerzita Univerzita byla oficiálně zřízena přijetím zákona ČNR ze dne 9. července 1991 o zřízení Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Spolu s naší univerzitou byly zřízeny i regionální univerzity v Plzni, Českých Budějovicích a v Opavě. O univerzitách se hlasovalo jednotlivě. Při prvním hlasování neprošla univerzita v Ostravě. Po přestávce, při níž poslanci ze severní Moravy působili na ostatní poslance, se znovu hlasovalo a univerzita v Ostravě také prošla. S poslanci

Takto psal o vzniku univerzity dobový tisk. Hlavní sdělení je platné i po třiceti letech UJEP

9

30 let univerzity

jsme zdůrazňovali, že je třeba začít pomocí vzdělání řešit i romskou problematiku.

30 let univerzity

za náš kraj jsme předem realizovali několik schůzek, a tak jsme hlasování dobře podpořili a podařilo se zapůsobit i na poslance z jiných krajů. Naše univerzita proto byla odhlasována bez jakýchkoliv problémů. Tohoto hlasování jsem se, jako divák, zúčastnil a samozřejmě jsem měl velikou radost.

K slavnostnímu otevření Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem došlo dne 28. září 1991.

Především díky studentům jsem se stal rektorem vzniklé univerzity, a tak jsem několik měsíců zastával současně dvě akademické funkce: rektora univerzity a děkana pedagogické fakulty.

Bolzanova univerzita V souvislosti s „projektem“ univerzita jsme diskutovali také o jejím jménu. Návrhů bylo několik. Hodně podporovaný byl název Bolzanova univerzita. Bolzano byl vynikající český matematik, který ale psal německy.

Jeho tatínek byl Ital, maminka Němka, ale on se narodil v Praze, tam také pracoval a je pochován na Olšanských hřbitovech. Spojení česko-německého vlivu nám právě pro severní Čechy připadalo vhodné. Z diskusí však nakonec vyšlo vítězně jméno slavného severočeského rodáka. Navíc se právě v té době jeho jméno uvolnilo na univerzitě v Brně. A tak se naše univerzita začala nazývat J. E. Purkyně.

Asi není moc známé, že také první promoce na univerzitě se netradičně konaly na zámku v Libochovicích, kde se Purkyně narodil. Pak se ale opět vrátily do Ústí a v Libochovicích už nikdy neproběhly.

Po vzniku univerzity se objevilo mnoho problémů. V severních Čechách nikdy univerzita nebyla, a proto nikdo z nás neměl nejmenší zkušenosti, jak ji řídit a rozvíjet. Ani vysokoškolský zákon nám nepomáhal. Byl totiž v té době formulován tak, že říkal, jak má univerzita fungovat. Nezabýval se problematikou, jak univerzita vzniká. Já jsem se např. stal rektorem cestou, která neodpovídala vysokoškolskému zákonu. Stejně tomu bylo i na ostatních nových univerzitách.

Také ustavení našeho univerzitního senátu, v jehož čele stál dnešní prof. Stanislav Novák,

Jan Kopka byl rektorem UJEP od 28. 9. 1991 do 28. 2. 1995 10 Silverius

neodpovídalo zákonu. Tuto situaci nakonec Ministerstvo školství vyřešilo tím, že každého z rektorů jmenoval přímo pan prezident Václav Havel. Tím to prý pan prezident právně všechno „přikryl“.

V jiných krajích nové univerzity vznikly z alespoň dvou fakult, u nás ale byla situace jiná.

Naše pedagogická fakulta byla v té době jednou z největších ve federaci, a tím byla nová univerzita velmi nevyvážená. Na jedné straně figurovala veliká a zaběhnutá pedagogická fakulta, na druhé straně dvě nové fakulty velikosti kateder. Pedagogická fakulta v té době nové dvě fakulty jaksi „přehlížela“ navzdory tomu, že ony od ní pomoc potřebovaly. A tak vedení univerzity muselo z počátku řešit nejrůznější nedorozumění mezi fakultami.

Z té doby mám i několik nepříjemných vzpomínek. Třeba na schůzku, kterou brzy po založení univerzity svolat tehdejší primátor Ing. Lukáš Mašín, pozval mě a také několik představitelů nejvýznamnějších podniků ze severních Čech. Hned na začátku jsem byl jedním z podnikatelů osočen, že by mě dal zavřít, protože se prý na univerzitě studuje ruský jazyk. Byl jsem zaskočen, ale ostatní se, naštěstí, k němu nepřipojili. Byla to analogická situace jako po druhé světové válce, kdy se oficiálně tady v severních Čechách a možná

i jinde říkalo, že němčina je špatný jazyk a že ho lidé nemají používat. Vím to z vyprávění své manželky, která byla v té době tady v Ústí žačkou první třídy. Když jsem se jako rektor začal zúčastňovat konferencí rektorů (první byla v Herlanech za Košicemi), chovali se rektoři některých kamenných vysokých škol ke mně a i k ostatním novým rektorům dosti přezíravě. Nejvíce to dával najevo tehdejší rektor Českého vysokého učení technického v Praze, který v té době konferenci rektorů předsedal.

Postupně se však situace zlepšovala.

Jak vysoká je vysoká škola?

Po politické stránce naší univerzitě velmi pomáhal ministr životního prostředí RNDr. Moldán a především paní MUDr. Jaroslava Moserová, předsedkyně Výboru pro vědu a školství v ČNR. Nesmím zapomenout, že na naší straně stál od samého počátku i rektor UK prof. Palouš a také ministr školství prof. Petr Vopěnka.

Oba naši univerzitu brzy po jejím založení navštívili. Prof. Palouš ve velké aule pronesl přednášku s názvem „Jak vysoká je vysoká škola“. Z přednášky vyplynulo, že výšku vysoké školy tvoří učitelé, vědci a i studenti této školy. Profesor Vopěnka nejprve přijel, aby mi slavnostně předal dokument o zřízení univerzity. Při pozdější

Emeritní profesor Jan Kopka dnes působí na katedře matematiky Přírodovědecké fakulty UJEP

Hned na začátku existence univerzity se nám podařilo navazovat kontakty s vysokými školami i v zahraničí. V době komunismu existoval poměrně úzký vztah s Pedagogickou fakultou v Czestochové.

Po revoluci byl přerušen, ale po vzniku univerzity byl z naší iniciativy opět obnoven. Výsledkem bylo každoroční konání mezinárodní matematické konference, a to střídavě u nás a v Polsku. Po mé měsíční studijní cestě na univerzitě v Oslu se rozvinul také úzký pracovní i lidský vztah mezi pracovníky katedry matematiky zde a v Norsku. Sedm let jsme pracovali na dvou společných grantech, jejichž součástí byly společné sborníky a vzájemné přednášky.

Podařilo se nám také navázat úzký kontakt se Státní univerzitou v New Yorku (College at Cortland). Iniciativa však vyšla z americké strany. V roce 1992 se v Praze konala společná konference amerických a českých univerzit pod názvem Univerzity pro demokracii. Já jsem měl na této konferenci čest představit naši univerzitu. O přestávce za mnou přišel prorektor pro vědu z tamní univerzity a řekl, že by s námi chtěli spolupracovat, protože jsou naše vysoké školy obdobné. Výsledkem byly vzájemné přednášky a také několik společných článků.

Jak šlo 30 let s UJEP

Poprvé demokraticky

Schváleno

V prosinci 1989 proběhly vůbec první demokratické volby děkana Pedagogické fakulty. Stal se jím Vlastimil Novobilský.

Česká národní rada přijala 9. července 1991 zákon o zřízení Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

1989

1990

Návrh zákona 2. května 1990 podala iniciativní skupina poslanců Federálního shromáždění návrh zákona o zřízení Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

Náš pěvecký soubor také v Cortlandu koncertoval. K podpisu smluvní spolupráce došlo také se švédskou univerzitou v Karlstadu. Velmi iniciativní byl v tomto směru Ústav slovansko-germánských studií. Díky němu jsem podepsal v Drážďanech smlouvu s tamní univerzitou a tady v Ústí smlouvu s univerzitou v Dortmundu.

V době, kdy jsem už mnoho let nebyl rektorem a světový matematik prof. Vopěnka nebyl ministrem, mi on po jednom jednání řekl, že jsem byl první, kdo za ním na ministerstvo přijel s nápadem zřídit v Ústí nad Labem regionální univerzitu. Teprve později se prý k tomuto návrhu přidali zastánci

1991

1992

28. 9. 1991 Založení univerzity Jak to bylo dál se můžete dočíst v infografice na stranách 20 a 21.

univerzit v ostatních čtyřech městech. A tak jsme se, možná, trochu zasloužili i o to, že nakonec vzniklo pět regionálních univerzit.

Univerzita je dnes zcela jinde, než byla v těch „chudých“ začátcích, kdy jsme všechno dělali „na koleni“, ale se zaujetím a plným nasazením. Samozřejmě jsme, zákonitě, udělali mnoho chyb, ale přece jenom jsme univerzitu posunuli kousek dál.

Dnešní univerzitě bych chtěl popřát, slovy prof. Palouše, aby byla stále vyšší a vyšší vysokou školou a taky aby nejen vzdělávala a vědecky pracovala, ale také vedla studenty k humanismu.

UJEP

11

téma

návštěvě s námi již řešil problémy, které před univerzitou vyvstaly.

text: Dita Štyvarová

foto: Centrum sociálních služeb Děčín, repro ČT, archiv studentů

covid-19

Když povinnost volá

Pracovní povinnost studentů sociální práce FSE UJEP v praxi Když jsme se na jaře poprvé setkali s pojmem „pracovní povinnost“, jednalo se o skutečnost, která byla pro všechny zainteresované – univerzitu, fakultu, katedru, studenty, poskytovatele sociálních služeb i krajský úřad – neznámá a velmi těžko jsme si pod ní dokázali představit něco konkrétního. I když byla pandemická situace poměrně vážná, v rámci pracovní povinnosti byli nakonec povoláni jen dva studenti. Ostatní pomáhající (studenti bakalářského a navazujícího studijního programu Sociální politika a sociální práce) fungovali ve formě klasické dobrovolnické pomoci založené na principu altruismu a solidarity, někteří dokonce absolvovali „dobrovolnou izolaci“ zejména v zařízeních pobytových sociálních služeb pro seniory v rámci preventivních opatření proti přenosu nákazy.

S více méně akceptovatelnými omezeními jsme „přežili“ zkouškové období, státnice, a všichni se těšili na začátek akademického roku, kdy se konečně potkáme se studenty tváří v tvář. Na to, jak budeme moci komunikovat, vyměňovat si názory, vést dialog na témata studijní, studentská, profesní i osobní.

Ale člověk míní, a skutečnosti mění. Prezenční

formou jsme zvládli zápisy prvních ročníků – sice s rouškami, rozestupy a dezinfekcí na každém kroku – to byl ale první a poslední okamžik, kdy jsme se přesvědčili, že studenti jsou opravdu žijící bytosti.

S příchodem druhé covidové vlny a opětovným vyhlášením nouzového stavu byl legislativním procesem znovu zaveden institut pracovní povinnosti. Nebudu zde jmenovat všechny skupiny studentů, na které se vztahuje, stejně tak právní podklady. Zůstanu pouze u našich studentů, kteří se rozhodli ke studiu sociální práce na katedře sociální práce FSE UJEP. Pracovní povinnost se vztahuje na studenty prezenční formy studia.

Ovšem řada našich studujících v kombinované formě studia již nyní pracuje v zařízeních poskytujících sociální služby, a tudíž i oni byli svým způsobem touto pracovní povinností zasaženi.

výpomoci našich studentů operativně na základě ak­tuální situace v zařízeních jím spravovaných. Univerzita poskytuje kontakty na studenty, informuje studenty o vzniklé situaci, současně povolaným studentům nabízí a poskytuje případnou supervizní a poradenskou podporu formou online kontaktu.

Informace o této podpoře je studentům zprostředkována na stránkách katedry sociální práce a je zajišťována pracovníky, kteří jsou absolventy terapeutických a supervizních výcviků a současně mají praxi v poskytování (nejen) krizové intervence. Výše popsané vypadá na první pohled jako ideální model spolupráce, ovšem, jak všichni víme, realita je jiná. Situace, do které jsme se dostali, byla pro nás neznámá, neplánovaná, vznikaly a vznikají situace, které musíme řešit operativně, nedá se nastolit jednotný systém a management, nedá se vždy vytvořit aplikovatelný „mustr“, vzorec, algoritmus, který lze použít univerzálně, protože zde pracujeme s lidským faktorem na všech úrovních kooperace.

Organizace a koordinace pracovní povinnosti je v kompetenci Krajského úřadu Ústeckého kraje, který rozhoduje o potřebnosti

Každá instituce a organizace (katedra, KÚ, poskytovatelé) má své kompetence, své představy o procesech a procedurálních

Druhá vlna

Student prvního ročníku Ladislav Mrázik v Centru sociálních služeb v Děčíně.

12 Silverius

záležitostech, a dalo by se říci, že jsme si „za běhu“ vytvořili systém dnes již funkční spolupráce, který je založen zejména na výměně informací a bezodkladném řešení možných problémů, nejasností a nedorozumění. Všichni víme, jak drobná změna slova či informační šum dokáže vyvolat zmatek.

Studenti v první řadě

Současně si však uvědomujeme neopominutelný fakt, že zejména studenti prvního ročníku se na katedře ani „neohřáli“ a už se mnohdy bez jakýchkoli zkušeností museli vyrovnávat se svým pracovním nasazením, obavami z toho, jak vše zvládnou, jak zvládnou školu, jestli někoho neohrozí, jak se vyrovnají s možnou smrtí klienta, někdy i s reakcí vlastních rodinných příslušníků apod. Proto si velmi vážíme, že i přes avizované a pochopitelné obavy tito studenti pracovní povinnost zvládají. A že je leckdy situace v zařízení sociálních služeb velmi fyzicky i psychicky vyčerpávající, nám potvrzují i studenti vyšších ročníků či zaměstnanci, kteří jsou zároveň našimi studenty nebo v pozici pracoviště praxe. Podporu našim studentům vyjádřil také děkan FSE osobním projevem

na webu a v sociálních sítích, jako fakulta obdarováváme tyto studenty propagačními předměty FSE. „Pohlazením“ pro nás všechny jsou pak e-maily či neformální zpětné zprávy, jak se naši studenti zapracovali, že pracují na 150 % a že se osvědčili.

Nezastíráme, že se našli i takoví studenti, kteří si po jedné odpracované směně (aniž by to předem při kontaktáži KÚ nahlásili) sehnali potvrzení, že se starají o osobu blízkou, což je zbavuje vykonávání uložené pracovní povinnosti. Takové zprávy však nedokáží zkalit obdrženou chválu na výkon práce ostatních studentů. Za všechny hovoří příklad studenta 1. ročníku Ladislava Mrázika, který, ač sám handicapovaný, v rámci pracovní pomoci vypomáhá v Centru sociálních služeb v Děčíně,

UJEP

13

covid-19

Nesmíme ovšem zapomenout na studenty, kteří jsou hlavní hybnou silou pracovní povinnosti. Momentálně dostáváme od Ing. Lafkové a Mgr. Holíkové z Odboru sociálních věcí KÚ ÚK aktuální seznamy „povolaných“, kdy těmto studentům automaticky omlouváme účast na online výuce (často chodí na dvanáctihodinové směny), mají možnost dohodnout si individuální online konzultace, jsou jim k dispozici záznamy přednášek, nabízíme jim „výhodu“ aplikovat poznatky z reálné praxe při zpracování seminárních prací a esejí, umožňujeme také zkoušení v rámci celého akademického roku apod., to vše ovšem za předpokladu zachování kvality a standardu studovaných programů. Prostě se snažíme vycházet vstříc ve všech ohledech.

Stejně tak nabízíme i pomoc psychologickou.

Ve spolupráci s UK Praha jsme prezentovali tzv. Psychologického průvodce, ve kterém jsou uvedena základní pravidla působení na pracovišti z hlediska duševní hygieny. Studentům a studentkám je nabízena i možnost emocionální podpory v krizové osobní situaci členy katedry s absolvovaným psychoterapeu­ tickým výcvikem, resp. výcvikem v krizové intervenci (vše samozřejmě bezplatně).

text: Jiří Škoda kde zhruba třetina zaměstnanců onemocněla.

V současné době evidujeme přibližně 35 povolaných studentů. Jejich počet je relativně stálý, některým je povinnost ukončena, někteří nově začínají, a to vše v závislosti na personálním obsazení konkrétních zařízení.

Hledání poučení Všechno zlé je k něčemu dobré, jak říká stará česká moudrost. A pro nás, katedru či univerzitu, z toho „zlého“vyplývají konkrétní

foto: Jiří Škoda identifikované oblasti, které je nutné do budoucna více komunikovat a zaměřit se na jejich naplnění. Jsou to zejména kompetenční faktory a vymezení naplnění očekávání všech aktérů. Pro studenty zase rychlý kontakt s realitou, kdy pro někoho to může znamenat potvrzení skutečnosti, že si vybrali obor, kde se budou moci seberealizovat, pro někoho zase zjištění, že práce s klienty nebude jeho životním posláním. A i toto je důležitou součástí sebepoznání... zjištění svých limitů, mantinelů, bez kterých se zejména v pomáhajících

profesích neobejdeme, když pracujeme a jsme zodpovědní nejen sami za sebe, ale i za ty, kterým pomáháme.

Ráda bych napsala, že momentální situaci snad již nikdy nebudeme muset řešit, ale „nikdy neříkej nikdy“. Co tedy závěrem? Snad jen DÍKY všem, kteří pomáháte v rámci pracovní povinnosti, dobrovolnictví či sami od sebe, bez další organizace, protože to chápete jako svou občanskou odpovědnost, za pomoc v jakékoli podobě a těm, kteří ji potřebují.

PF pomáhá doučování

Pomáhat společnosti začali podobně jako při jarní vlně epidemie studenti pedagogické fakulty naší univerzity. V čem jsou největší rozdíly v pomoci oproti jaru?

Současná epidemiologická situace je podle mnohých velkou zkouškou dvou oborů lidské činnosti – zdravotnictví a vzdělávání. Poté, co na jaře zůstaly doma všechny děti školou povinné, musely se jak ony, tak všechna školská zařízení adaptovat na novou situaci. Při podzimních omezeních už jsou sice všichni o trochu zkušenější a připravenější, i tak se každá nabídnutá pomoc počítá. „V jarním období jsme se snažili maximálně vypomoci v situaci, která byla nová prakticky pro všechny. Měli jsme dost personálních kapacit, hodně dobrovolníků, všichni jsme se báli o naše blízké a byli jsme plni entusiasmu,“ vysvětluje Ladislav Zilcher, proděkan Pedagogické fakulty pro rozvoj a internacionalizaci. Nebylo tehdy jasné, jaká pomoc je nejpalčivější, důležité bylo zapojit se. „Hlavní záběr byl na výpomoc s nákupy seniorům, hlídání dětí zdravotníků, a především šití roušek pro zdravotnický personál a personál dalších sociálních a zdravotnických zařízení. V druhé vlně jsme již měli dostatek zkušeností po zhodnocení předchozího projektu a zaměřili jsme se na pomáhání v oblastech, které jsme vnímali jako nejpalčivější. To za nás bylo jistě dobrovolnictví ve zdravotnických zařízeních a podpora rodin při online výuce.“ Fakulta hned se zavřením škol zveřejnila na svých stránkách dvě výzvy. Jedna byla 14 Silverius

Distanční vzdělávání je výzva pro všechny zúčastněné, učitele, děti i jejich rodiče určena studujícím, druhá rodičům. Velmi brzy se zapojilo několik desítek studentů a studentek a adekvátní počet rodičů. „Všichni rodiče nemusí být jazykovědci, aby rozuměli příčestí minulému či rozeznali přívlastkovou větu, avšak naši studenti by měli být schopni velice kvalitně těmto rodinám a jejich dětem vypomoci. Myslím si, že v obou vlnách naši studenti prokázali, že jako fakulta plníme své poslání a že máme studenty, na které se můžeme spolehnout nejen nyní, ale i po dokončení jejich studií.

Za to, jaký obraz o naší univerzitě vytvářejí, jim patří od vedení PF UJEP obrovský dík,“ dodává Ladislav Zilcher.

Největší zájem byl o angličtinu, poté český jazyk a předměty prvního stupně základních škol. Studenti si, podobně jako to dělají akademici s konzultačními

hodinami, sami zvolili předměty a hodiny, ve kterých jsou ochotni s vyučováním pomáhat. Rodiče je už individuálně kontaktovali se zájmem o příslušné časové okno. V průměru připadali 2–3 žáci na jednoho kantora. Důležité je zmínit, že služba je rodičům nabízena zdarma. Naopak doučující získali od univerzity mimořádné stipendium za každou odučenou hodinu.

Zajímavé je, že ani s prosincovým otevřením škol projekt nekončí. Jak říká Ladislav Zilcher: „Prozatím neplánujeme náš projekt ukončit. Ukazuje se jako úspěšný, tedy budeme pokračovat, dokud bude nabídka i poptávka.“ Více informací hledejte případně na stránkách fakulty.

Více na www.pf.ujep.cz/cs/doucovani-pf-pomaha

text: FF UJEP

foto: Renata Cornejo, Tobias Schickhaus, Jan Kvapil

Týden s komiksem Česko-německý týden s komiksem proběhl na Filozofické fakultě

V první části semináře byla pozornost věnována zejména kultovnímu grafickému románu Alois Nebel a jeho vztahu ke komiksové tradici, k filmu a hudbě. Druhá polovina týdne se zaměřila na grafický román

Tschechenkrieg od renomovaného tvůrce dokumentárních a životopisných grafických románů Jana Nováka, jehož nejnovější dílo, Kundera: Český život a doba, způsobilo velký rozruch na české literární scéně. „Dovolím si tvrdit, že možnost nahlédnout pod ‚tvůrčí pokličku‘ během debaty s Janem Novákem i následného neformálního posezení byla pro všechny z nás, včetně našich německých hostů, silným zážitkem,“ doplňuje dr. Kvapil, který koncipoval a zajišťoval obsahovou náplň semináře.

Program byl velmi různorodý, sudetskou krajinu i železniční tématiku bylo možné zažít na vlastní kůži při exkurzi do Zubrnic a do zaniklých vsí pod Bukovou horou, součástí programu bylo i promítání filmů Alois Nebel nebo krátkých animovaných filmů na téma pražské urbární legendy z dob protektorátu o českém superhrdinovi Pérákovi.

No, a velká pozornost byla věnována také otázce, jakým způsobem je možné didakticky zprostředkovávat tyto grafické romány mladé generaci.

komiks

Známé české grafické romány s česko-německou tématikou Alois Nebel od tvůrčího páru Jaroslav Rudiš a Jaromír Švejdík a Zatím dobrý (něm. Tschechenkrieg) od Jana Nováka, opět ve spolupráci s kreslířem Jaromírem Švejdíkem známým i pod uměleckým pseudonymem Jaromír 99, přivedly v září na celý týden do Ústí nad Labem desítku studentů a studentek ze zdejší katedry germanistiky a z katedry Interkulturní germanistiky na partnerské univerzitě v Bayreuthu.

Seminář, který společně připravili kolegové dr. Jan Kvapil z ústecké germanistiky a dr. Tobias Schickhaus z Bayreuthu, obohatily také významné badatelky v oblasti intermediality a komiksu dr. Susanne Hochreiter z Vídeňské univerzity a dr. Kalina Kupczynska z Univerzity Łodz. Nejenže vedly půldenní workshopy, ale zúčastnily se programu a diskuzí s hosty i v dalších dnech.

UJEP

15

ptala se: Jitka Ježková

foto: archiv Radka Soběharta

Chceme poznat budoucnost?

Začněme u sebe! rozhovor

V kampusu UJEP se v této době dokončuje rekonstrukce a instalace laboratoří, které budou vybaveny nejnovějšími technologiemi pro výzkum lidského rozhodování. Nejen o těchto technologiích jsme si povídali s dr. Radkem Soběhartem z FSE UJEP, koordinátorem aktivit projektu OP VVV „Centrum regulace a behaviorálních studií“ (REGBE), v jehož rámci tyto laboratoře vznikají.

Radku, jaké byly důvody, že se na UJEP budují právě laboratoře zaměřené na behaviorální výzkum?

Jitko, děkuji za otázku. Hlavní důvody jsou dva a já se je budu snažit stručně popsat.

Na jedné straně určitě stála reflexe změn ve výzkumu společenských věd, které se v posledních letech musejí vyrovnávat právě s tzv. behaviorálním obratem, který v mnoha ohledech útočí na samotné paradigma řady společenských věd (historie, politologie, sociologie, ekonomie).

Druhým důvodem byla výzva OP VVV, která umožnila podat dva komplementární projekty. Jeden na zvýšení kvality doktorských programů na českých vysokých školách, druhý měl umožnit získat potřebné investiční prostředky pro vybudování tohoto nového doktorského programu. Týmu UJEP, z něhož bych jmenoval především profesorku Jiřinu Jílkovou a finančního manažera Libora Pacovského, se podařilo tyto projekty získat. Díky tomu se aktuálně na FSE UJEP otevírá nový doktorský program „Regulace a behaviorální studia“ a dokončuje se přestavba a instalace behaviorálních laboratoří.

Přiblížíš mně i čtenářům, co si máme představit pod pojmem behaviorální výzkum, behaviorální studia?

I dnes lze ještě říct, že hlavní proud těchto věd vychází z určitého pojetí tzv. „čisté“ racionality. To znamená, že lidé

se rozhodují vždy jen racionálně, mají vždy dostatek informací, plně si uvědomují možné následky. Studenti to pak často vidí skrze různé grafy, křivky, definice a další meta-teorie. Ovšem právě propojení psychologie s dalšími obory v posledních letech stále více ukazuje, jak je tento přístup odtržený od reality, neboť v našem životě se nepotkáváme jen se samými Alberty Einsteiny. Výzkum naopak ukazuje, že se pohybujeme v komunitách tvořených lidmi, kteří mají blíže spíše k oblíbené postavičce Homera Simpsona.

A to vůbec nemíním pejorativně. V tomto ohledu jsou behaviorální studia morálně neutrálním přístupem, který se snaží společnost a člověka popisovat tak, jaký je, nikoli tak, jaký by měl být. Navíc to odpovídá také aktuálnímu tlaku veřejnosti na vysoké školy, od nichž očekává pomoc při řešení komplexních problémů soudobé společnosti. Tady jen říkám, že výzkum budoucnosti musí začít tím, že se budeme mnohem více zabývat sami sebou, teď a tady!

Jaké tedy bude konkrétní zaměření laboratoří?

Ve skutečnosti jde o propojení několika laboratoří s různým zaměřením, které označujeme jednotným termínem „Laboratoře behaviorálních studií“ (LABS). Konkrétněji se jedná o laboratoř behaviorální ekonomie, která se dělí na statickou, jež je vybavena 18 pozicemi pro participanty, a na mobilní, která má podobu atypického návěsu za kamion, kde bude dalších deset míst. Zatímco statickou laboratoří

Na rozdíl od laboratorních podmínek umožňují eye-trackingové brýle analyzovat rozhodování člověka v terénu, tzn. v běžném prostředí. Toto rozhodování je na jedné straně ovlivněno řadou dalších externích vlivů, ale na straně druhé mnohem více odpovídá naší každodenní realitě 16 Silverius

Neuro-trenažér batak měří a zlepšuje reakční rychlost a koordinační vazby mezi fyzickým a kognitivním nastavením člověka.

Individuálně lze ztížit podmínky vyšší fyzickou či kognitivní námahou mezi jednotlivými testovacími koly. Tato technologie se velmi často využívá v rámci teambuildingu či při „výcviku“ špičkových manažerů v komerční sféře

dat, a v neposlední řadě také řešíme eticko-metodologické otázky ochrany dat a jejich využívání pro výzkumné účely.

Pro koho budou laboratoře primárně určeny?

Jak jsem již říkal, v první řadě budou laboratoře určeny pro budoucí studenty doktorského programu „Regulace a behaviorální studia“. Vedle nich bychom však rádi

zapojili i další výzkumníky na UJEP, kteří chtějí řešit své vědecké otázky pomocí využití behaviorálních metod. V neposlední řadě bychom také chtěli z našeho behaviorálního přístupu udělat jednu z výzkumných specializací na UJEP, která bude na naši univerzitu lákat také zástupce aplikačního sektoru či veřejné správy.

Děkuji za rozhovor a přeji mnoho úspěchů při rozjezdu behaviorálních laboratoří na UJEP.

rozhovor

se dnes může pochlubit již několik univerzit v České republice, tak mobilní lab bude mít k dispozici pouze tým na UJEP. Jeho význam vidíme v tom, že díky němu budeme moci zkoumat lidské rozhodování přímo v běžném provozu a prostředí, což jinak představuje jednu z hlavních nevýhod statických laboratoří, které jsou často „závislé“ na spolupráci s participanty z řad studentů. Dále budeme mít k dispozici laboratoře vybavené přístroji měřícími tzv. funkce biologické zpětné vazby (biofeedback), eye-trackingem a dalšími neuro-trenažéry. Samozřejmě se vedle toho snažíme ještě zkvalitnit i softwarové vybavení laboratoří, sběr, transfer a archivaci

Neuro-teraupeutická laboratoř je určena pro individuální práci s participanty. Na začátku každého neuroexperimentu je důležité získat základní informace o kognitivním nastavení participanta, podle nichž se následně nastaví individuální kognitivní trénink UJEP

17

text: Michaela Sobotová

foto: Vítězslava Bobková

Slavíme po knihovnicku V příštím roce oslaví Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem 30 let od svého založení. A my jsme se rozhodli oslavit její výročí „po knihovnicku“, tedy tipy na zajímavé knihy a publikace, které vyšly pod univerzitními křídly za posledních pět let.

knihovna

Posláním univerzitního prostředí by měla být úcta k pravdě, vědění a společenské zodpovědnosti. Stejně tak šíření vzdělanosti a ochrana poznaného, pěstování svobodného myšlení, nezávislého vědeckého bádání a umělecké tvorby a všestranná podpora tvůrčího ducha jednotlivce i společnosti. Přesně tak, jak je psáno ve Statutu UJEP. A proto Ti, milá Univerzito, přejeme co nejvíce „vědychtivých“, zapálených, zvídavých a bystrých studentů, protože jsou to právě oni, kteří každou univerzitu pohánějí, motivují a posouvají dál.

Přejeme ti otevřenost vůči novým myšlenkám a výzvám a také sílu při jejich zdolávání. A nakonec ti přejeme hodně optimismu, protože s pozitivně naladěnými zaměstnanci a studenty jde všechno lépe!

VESELÝ, Martin, ed. Orosené dějiny Jakou jinou publikací při takto významném jubileu začít, než tou, která má v hledáčku nápoj Čechy nejoblíbenější! Pivo tvoří nedílnou součást české historie, kultury a identity.

Stav bádání a znalostí o něm tomu však tak úplně neodpovídá. I proto se v Ústí nad Labem na konferenci Orosené dějiny sešli historici, aby zhodnotili stav výzkumu, přednesli své příspěvky a diskutovali o pivu a jeho úloze v dějinách i současnosti. Konference se stala základem pro stejnojmennou kolektivní monografii, ve které naleznete kapitoly týkající se konzumace alkoholu obecně, pivovarnictví a pivovarů, boje proti alkoholismu, konkurenčního boje pivovarů i pohledů do zahraničí od středověku až do současnosti.

V knize nechybí ani kapitola věnovaná pivní celebritě jménem Victor Cibich.

STOJANÍK, Filip. Kapitoly z dějin Ústecka (1945–1989): kultura, lidé, společnost Složité a dramatické období let 1945–1989 se dotklo všech koutů naší vlasti, Ústecko nevyjímaje.

Kniha na základě rozhovorů s pamětníky přibližuje vybrané kapitoly poválečných dějin města Ústí nad Labem a přilehlých oblastí. Jejich vzpomínání je moudré, inspirativní, dojemné a někdy i humorné, především ale uchovává část historické paměti Ústecka.

Rozhovory navíc doprovází cyklus studií, které vzpomínkové texty rozšiřují o fakta zjištěná studiem archivních pramenů.

Monumentální topografie: kritický katalog výstavního projektu Fakulty umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem konaného při příležitosti 25. výročí založení fakulty Fakulta umění a designu si v roce 2018 připomněla 25. výročí založení vysokoškolských uměleckých studií na UJEP. V rámci oslav tohoto výročí uspořádala tvůrčí a výstavní projekt zaměřený na průzkum témat, která se z různých úhlů dotýkají specifik místa, kde působí – tedy právě Ústí nad Labem a přilehlého regionu.

Vystavovalo se nejen v městském muzeu či Domě umění, ale i ve veřejných prostorách Ústí nad Labem. V rámci pěti samostatných výstavních celků prezentovala svá díla více než stovka umělců (studentů, absolventů fakulty i pozvaných autorů).

Publikace o tomto výstavním projektu obsahuje bohatou obrazovou dokumentaci jednotlivých uměleckých děl a designérských návrhů, plus sedm odborných kurátorských textů.

JANÁČKOVÁ, Blanka. Staré pověsti a vyprávění z Podkrušnohoří a Českého středohoří Tipy knihovny zakončíme stylově. Drobnými pověstmi a příběhy o tom, jak ke svému jménu přišla Mariánská skála či Krušné Hory, jak byl postaven Dubický kostelík, a vyprávěním o trpaslících, strašidlech a pokladech i nejrůznějších

18 Silverius

text: Jiří Škoda

ilustrace: Patrik Antczak zapomenutých místech. Myslíme si totiž, že je důležité znát svůj kraj nejen z hlediska faktů a doložených informací, ale třeba i z pohledu bájí a mýtů.

30 let je důležitý mezník v životě lidském, ale i v „životě“ instituce, jakou je právě vysoká škola. Když se slaví jubilea, neobejde se to většinou bez určitého bilancování.

Co všechno se za uplynulé roky událo, co se povedlo více a co méně. Možná je nadcházející výročí naší Univerzity dobrou příležitostí k tomu, abychom i my ke konci roku trochu popřemýšleli a zabilancovali, shrnuli uplynulý rok, pokusili se poučit z případných chyb, které jsme udělali, a nezapomněli se pochválit, protože kritiku za nás vždy obstará někdo jiný. A do příštího roku vykročili správnou nohou, ať už pravou nebo levou…

audio

Podcasty Rok 2020 je bezesporu rokem podcastů v Česku. Ačkoli se první podcast – tedy audio pořad automaticky stahovaný do zařízení ve chvíli, kdy vyjde nový díl – objevil už před šestnácti lety, trvalo tomuto formátu poměrně dlouho, než se i u nás prosadil. Stalo se tak dlouho po tom, co iPody, tedy zařízení, které tomu všemu daly jméno, v podstatě zmizely ze scény.

Dnes už by se dalo s trochou nadsázky říct, že podcasty natáčí skoro každý. Může si dovolit tak významná instituce, jako je ta naše, u toho chybět? Zcela jistě ne.

Přestože nějaké podcasty již na univerzitě vznikly a jiné právě teď vznikají, bude to rok 2021, který tomu všemu

dodá trochu větší grády. Ve vile před budovami pedagogické fakulty již vzniká nahrávací studio. Na poradách přemýšlíme nad formáty, hledáme unikátní a přitom jednotný styl, rozhlížíme se po spolupracovnících. A to je také hlavním sdělením tohoto článku. Chcete i vy být u toho? Jsme na začátku a rádi přivítáme každého, kdo se do toho bude chtít pustit s námi. Moderátory a moderátorky s příjemným přednesem, audio techniky

schopné vytvořit originální předěly, grafiky a grafičky, střihačky a střihače, produkční a další.

Máte-li zájem či vás případně jen k tématu napadá nějaký dotaz či drobnost, budeme rádi, když nám napíšete na e-mail redakce@ujep.cz. A vy ostatní se již těšte na příští rok. O nových audio pořadech vás budeme informovat jako obvykle na stránkách Silveria.

UJEP

19

infografika

Jak šlo 30 let s UJEP 28. 9. 1991 Založení univerzity

Technická fakulta

Právním předchůdcem UJEP je Pedagogická fakulta.

K ní se při založení Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem připojují dvě nově vzniklé fakulty, sociálně ekonomická (FSE) a životního prostředí (FŽP).

Z katedry technické výchovy PF je zřízen Ústav techniky a řízení výroby. Několik let poté trvající snahy o založení technicky orien­ tované fakulty jsou v roce 2006 korunovány úspěchem – vzniká fakulta výrobních technologií a managementu, od roku 2017 fakulta strojního inženýrství.

Rektorát Sídlem rektorátu UJEP se stává areál bývalé Krajské politické školy Karla Kreibicha v Hoření 13.

Cesta k umělecké fakultě Na PF je založen Institut výtvarné kultury, který sídlí v takzvané Zelené škole. Po jednom neúspěšném pokusu (v roce 1995) je na počátku nového milénia (v roce 2000) slavnostně založena fakulta užitého umění a designu, v roce 2008 mění název na fakulta umění a designu (FUD).

U3V Od akademického roku 1994/1995 uskutečňuje UJEP Univerzitu třetího věku.

1992 Výuka Na nových fakultách FŽP i FSE začíná výuka již počátkem listopadu.

1994

1996

1998

Časopis

Stěhování FSE

Na FSE poprvé vychází časopis Studentský kurýr.

Pro výuku v akademickém roce 1996/97 je pro FSE otevřena nově zrekonstruovaná budova v Moskevské ulici.

2000

Ceny rektora Založena tradice předávání Cen rektora nejlepším akademickým pracovníkům a studentům za kalendářní rok u příležitosti narození J. E. Purkyně. Trvá dodnes.

2002

2004

Stěhování FŽP Sídlem FŽP se stává budova na Králově výšině 7.

Rektoři UJEP

prof. RNDr. Jan Kopka, CSc. 28. 9. 1991–28. 2. 1995 20 Silverius

prof. RNDr. Vlastimil Novobilský, CSc. 1. 3. 1995–28. 2. 2001

doc. PhDr. Zdeněk Havel, CSc. 1. 3. 2001–28. 2. 2007

doc. Ing. Iva Ritschelová, CSc. 1. 3. 2007–28. 2. 2011

prof. RNDr. René Wokoun, CSc. 1. 3. 2011–28. 2. 2015

doc. RNDr. Martin Balej, Ph.D. 18. 3. 2015–dosud

Roste kampus

V lednu 2006 přebírá rektor Zdeněk Havel symbolický klíč od areálu budoucího Kampusu UJEP. Rozbíhá se nebývalá revitalizace brownfieldu (tři desítky různě zachovalých objektů a pozemků) o rozloze cca 90 000 m2, který je do dnešních dnů přeměňován v univerzitní městečko.

UJEP se rozšiřuje do klasické univerzitní podoby Nové tisíciletí přináší dynamický rozvoj UJEP v podobě transformace PF na tři samostatné fakulty: stávající PF a nové přírodovědeckou (2005) a filozofickou (2006).

Úspěch v EU Stopa univerzitního časopisu Časopisecká cesta UJEP vede od Studentského kurýra přes četná fakultní periodika a univerzitní Zpravodaj až ke zrodu Silveria, který držíte v rukou.

Náctiletí

2009

Re:start

Osmá fakulta

1. 7. 2009 na UJEP startuje Teen Age University, univerzita pro středoškoláky a žáky základních škol.

2007

UJEP je mimořádně úspěšná s projekty do Evropských strukturálních a investičních fondů.

Získává finanční prostředky ve výši 842 mil. Kč.

UJEP získává ve výzvě na podporu strukturálně postižených regionů RE:START 850 mil. korun.

Fakulta zdravotnických studií se stává nováčkem v rodině UJEP a završuje snahy tehdejších zakladatelů univerzity o zřízení oborově komplexní univerzity v Ústí nad Labem.

2011

2013

2015

2017

Prestižní ocenění

Nová adresa UJEP společenská Univerzita pořádá svůj první reprezentační ples a Studentská unie UJEP první Majáles.

8000

UJEP mění svoje sídlo z Hoření 13 na Pasteurova 1 v Ústí nad Labem.

Univerzita pro všechny

Celkem za univerzitu

Zahajuje činnost Univerzitní centrum podpory pro studenty se specifickými vzdělávacími potřebami.

UJEP získává prestižní evropské ocenění „HR Excellence in Research Award“ a v srpnu je jí udělena institucionální akreditace na dobu 10 let.

Počty studentů

4000

infografika

PF FSE FŽP FUD FSI FZS PřF FF

2019

2000

1991

1995

1999

2003

2007

2011

2015

2019 UJEP

21

text: Zdeňka Smutná

Ústecký kraj jako špatné místo pro život

Klišé nebo realita?

zaostřeno

Zprávy o znečištěném prostředí, strukturálních problémech či korupčních aférách hojně informují o životě v Ústeckém kraji. Avšak je načase dát vědět obyvatelům tohoto regionu i zbytku republiky, že všední den zde nemusí připomínat epizodu ze seriálů Rapl či Pustina.

od klasických „objektivních“ statistických ukazatelů, jako jsou výše hrubého domácího produktu na obyvatele, míra nezaměstnanosti nebo průměrné příjmy, a zaměřit se na to, jak život v regionu subjektivně hodnotí samotní obyvatelé.

Tým vědců UJEP v rámci jednoho z pracovních balíčků projektu „Smart City – Smart Region – Smart Community“ realizoval ve spolupráci s agenturou STEM výzkum, jehož cíle specifikuje Vladan Hruška z katedry geografie na UJEP: „Jedním z podnětů pro výzkum byl fakt, že Ústecký kraj si nese negativní image, avšak otázkami pro nás bylo, do jaké míry to je reflexí skutečných podmínek v území a do jaké míry je to jen klišé, které je každodenně opakováno na ulici či v médiích.“ A tak se přímo nabízelo odhlédnout

Šetření bylo založené na analýze časových řad opakujících se výzkumů realizovaných agenturou STEM, která sbírala data v rámci výzkumné série Trendy (výzkumný program STEM dlouhodobého sledování proměn naší společnosti). Jedná se o sledování systematických rozdílů ve vnímání životní úrovně mezi celorepublikovými hodnotami a hodnotami Ústeckého kraje, a to v letech 1997–2019.

22 Silverius

V Ústeckém kraji bylo v jednotlivých šetřeních dotazováno do sta respondentů

(proto zjištěné hodnoty mnohem více kolísaly mezi jednotlivými termíny šetření a také vůči republikové hodnotě). Pro lepší čitelnost grafů a korektnější interpretaci dat byl použit klouzavý průměr, kdy byl každý výsledek průzkumu zprůměrován spolu s výsledky dvou předchozích šetření a dvou následujících (celkem tedy průměr pěti hodnot).

Jedna z otázek byla zaměřena na hodnocení příjmu a majetku v domácnostech, viz obrázek 1. Pro interpretaci byly vybrány dvě nejhůře hodnotící kategorie, kdy se respondenti označili jako „špatně zajištěni“ či „v zásadě chudí“. Co se týká srovnání kraje s Českem, tak v období 2005– 2008 a 2011–2014 byl sice rozdíl znatelný, ale pozitivní je, že podíl respondentů, kteří

foto: Lucie Povolná, grafy: STEM

se do těchto kategorií řadí, ve sledovaném období klesá jak na úrovni Česka, tak Ústeckého kraje (byť zde hodnoty kolísají).

V další otázce se měli respondenti sami zařadit do jedné ze sociálních vrstev. „Opět jsme se zaměřili na dvě nejnižší kategorie, tedy ‚dolní‘ a ‚nižší střední vrstvu‘. V obou sledovaných územních celcích (Ústecký kraj a Česko) mají hodnoty klesající tendenci a obecný trend Ústeckého kraje se zásadně od celorepublikového neliší, jak ukazuje obr. 2,“ vysvětluje Vladan Hruška.

Výsledky výzkumu lze shrnout tak, že v posledních dvou dekádách je podíl obyvatel, kteří se hodnotí jako „špatně zajištěni“ nebo „v zásadě chudí“ ve srovnání s Českem vyšší v Ústeckém kraji, s čímž pravděpodobně souvisí i vyšší podíl těch, kteří se řadí do „dolní“ či „nižší střední vrstvy“.

Avšak v subjektivním vnímání respondentů nejsou patrné velké systematické rozdíly mezi Ústeckým krajem a Českem a v období silného ekonomického růstu v letech 2014– 2019 tyto rozdíly dokonce mizí. „Uznáváme, že Ústecký kraj má vyšší problémy týkající se např. sociálního vyloučení, avšak dle individuálního vnímání kvality života, které se prakticky neodlišuje od zbytku Česka, se jeví negativní vyjádření o kvalitě

života v Ústeckém kraji jako nepříliš odpovídající realitě,“ dodává Hruška.

Toto šetření, samozřejmě, nelze považovat za vše vypovídající (i vzhledem k počtu respondentů za Ústecký kraj), uznáváme, že kraj má své problémy týkající se sociálního vyloučení, nižší vzdělanostní úrovně obyvatelstva apod., avšak to jsou věci, které nemusí tak moc ovlivňovat subjektivní vnímání kvality života obyvatel kraje. To znamená, že prezentovaný obrázek kraje v médiích či mediální tvorbě tak může být mnohem horší, než v realitě je.

A pak si můžeme klást dotaz, zda tento obraz není náhodou jen reprodukcí

obrazu z éry socialismu, kdy Ústecký (popř. tehdy Severočeský) kraj byl spojován s velkými environmentálními problémy v podobě znečištěného ovzduší (způsobující smogové situace s mlhami různých barev i zápachů), s kyselými dešti (decimujícími lesní porosty na hřebeni Krušných hor) a s vytěženou krajinou, pro kterou je charakteristická přebujelá průmyslová infrastruktura.

Bohužel však tento obraz kraje má větší sílu než zprávy, které by upozorňovaly i na pozitiva kraje – hřeben Krušných hor, který se ve své atraktivitě vyrovná šumavským scenériím, evropsky ojedinělé České středohoří či z historického pohledu zajímavá města.

Problémem však je, že se onen negativní obraz kraje mohl částečně dostat i pod kůži místních obyvatel, kteří tuto rétoriku přijímají. Proto bourání tohoto negativního obrázku nemusí být jen čekáním na změnu v pohledu médií a lidí mimo region, ale také naší aktivní prezentací kraje jako dobrého místa pro život, kraje na hranicích s úžasným Saskem, kraje s překrásnými přírodními scenériemi, kraje kudy do Česka přicházely průmyslové inovace.

Proto není třeba se za Ústecký kraj stydět, nýbrž buďme na něj pyšní a říkejme toto všude okolo nás!

Z grafu je patrné, že lidé v Ústeckém kraji nevnímají své postavení zásadně odlišně od zbytku republiky UJEP

23

zaostřeno

Rozdělení respondentů do kategorií dle příjmu a majetku v domácnostech

text: Pavel Kuráň, Diana Holcová, Johana Zacharová

foto: Petr Novák

Krajina severních Čech: přítomnost a budoucnost kulatý stůl

Pod záštitou Fakulty životního prostředí UJEP a České společnosti pro krajinnou ekologii, zkráceně IALE-CZ, se ke konci září tohoto roku konalo, v nově otevřené budově Centra přírodovědných a technických oborů a současně i novém sídle fakulty, jednání kulatého stolu „Krajina severních Čech: přítomnost a budoucnost“.

Z hlediska zdejšího kraje se jednalo o důležité setkání lidí majících svou činností, zájmem nebo vztahem co do činění s tímto regionem.

Jednání bylo iniciováno prof. Ing. Josefem Fantou, CSc., již v září předchozího roku. Ten za důležité považuje definování klíčových otázek a možných směrů komplexního řešení problematiky životního prostředí severních Čech, a to formou jak

24 Silverius

návrhu základních koncepčních přístupů pro systémové řízení dalšího vývoje a využívání jednotlivých oblastí krajinného prostoru severních Čech, tak i sestavením konsorcia odborníků, kteří mají možnost se na řešení této problematiky podílet. Ve svém úvodním vystoupení vyzdvihnul unikátnost tohoto regionu a potřebu a význam péče o něj.

Na jednání byli, společně s kolegy z ostatních fakult, pozváni zástupci institucí z oblasti státní správy i akademického, výzkumného a průmyslového sektoru a sešlo se téměř 50 účastníků z 25 institucí. Formou krátkých příspěvků se mohli vyjádřit, jaké problémy spatřují v oblasti obnovy krajiny a jakým způsobem mají možnost se na řešení této otázky podílet.

V průběhu října a listopadu pak následovaly další schůzky a diskuze, které navázaly na toto jednání a od kterých je očekáváno, že poslouží jako výchozí stav pro přípravu společného projektu pod záštitou UJEP, jehož význam by spočíval právě v šíři záběru řešených témat ve vztahu k obnově krajiny a propojení institucí majících přímý vztah k severočeskému regionu a hluboký zájmem o jeho budoucí rozvoj a stav. Cílem projektu je připravit území Ústeckého kraje na postupnou transformaci regionu po ukončení těžby hnědého uhlí, a to po stránce energetické, ekologické i ekonomické. Výstupy projektu by měly být implementovány do vzdělávacích aktivit univerzity a předány formou osvětových a popularizačních aktivit do povědomí i širší veřejnosti.

WANTED absolvent

Dead or alive!

Staň se členem Klubu absolventů Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

UJEP

25

text: Jiří Škoda

Noc vědců 2020

Letos je to přesně 100 let od okamžiku, kdy Karel Čapek přišel s novotvarem ROBOT. I proto se fenoménu robotiky a technologií využívajících umělou inteligenci věnovala letošní celorepubliková Noc vědců. Poprvé kompletně online. Jak probíhaly přípravy akce na naší univerzitě?

Začněme na pitevně, nicméně ne jen tak nějaké, ale virtuální. Na fakultě zdravotnických studií používají při výuce virtuální pitevní stůl usnadňující studium zdravotnických oborů.

Obávaná „praxe na pitevně“ se tak stává stravitelnější a efektivnější a nabízí studentům i akademikům možnost soustředit se plně na výuku.

Snímky člověka pro pitevní stůl byly pořízeny pomocí magnetické rezonance. Přístroj umožňuje provést řez v jakékoli části těla, jednotlivé snímky lze zvětšovat, natáčet jimi či provádět další řezy, aby se odhalily příslušné orgány. Simulovat lze i samotnou pitvu.

Mimochodem, jedná se o vůbec první video, které u nás pro online Noc vědců vzniklo.

Zatímco u zdravotníků se virtuálně pitvalo, na cestě mezi budovami univerzity již byly dva univerzální roboty. Byly určeny pro projekt, který spojil dva na první pohled neslučitelné světy – lidi z fakulty strojního inženýrství a fakulty umění a designu.

noc vědců 26 Silverius

foto: Josef Růžička

Společně vytvořili video SUROVÁ KRÁSA inspirované módní performance Alexandera McQueena z roku 1999. Jak to vypadá, když se propojí umění, móda, tanec a robotika?

Kam se robotika, umělá inteligence a náš vztah k ní posunuli za dvacet let od konání unikátní módní přehlídky?

Jiří Přibyl z přírodovědecké fakutly není hudebník, není matematik, není programátor.

Přesto propojuje všechny tyto světy dohromady.

V přednášce nám ukázal, jak matematika prostupuje naším životem a jak ji lze využít pro vytváření hudby. A vzhledem k tomu, že je přednáška určena žactvu 2. stupně základních škol, případně studentstvu škol středních, zvládne to v podstatě každý.

noc vědců

Umělá inteligence není nic, co byste si dávno nemohli sami pořídit a používat. Ostatně po tom, mít vlastní dron, dnes touží skoro každé malé dítě. Jan Pacina z přírodovědecké fakulty vám ve videu vysvětlí, jak s pomocí dronu na mapování krajiny, a to včetně praktické ukázky následného zpracování nasbíraného materiálu.

UJEP

27

Pedagogické fakulty vzdělávají a připravují pro profesní dráhu jedince, kteří budou dále vzdělávat a vychovávat naše děti, vnuky, další generace. Budou je vzdělávat pro svět, který netušíme, jak bude vypadat, pro svět, který se mění stále rychleji a který je stále složitější.

Vedoucí katedry psychologie pedagogické fakulty Iva Wedlichová hovořila na téma vzdělávání budoucnosti.

Pedagogická fakulta UJEP disponuje zajímavou technologií, jejíž využití v pedagogické a ergoterapeutické praxi pomáhá odborníkům v práci s klienty jak v oblasti prevence, tak v oblasti terapie již existujících poruch.

EEG biofeedback je metodou, která snímá elektrickou aktivitu v mozku a v reálném čase může informovat o tom, zda-li v něm probíhají nějaké žádoucí či nežádoucí aktivity.

Zajímavé je, že prostředníkem v této metodě jsou videohry.

noc vědců Radek Soběhart představil ve videu Behaviorální laboratoře na fakultě sociálně ekonomické. Více o nich píšeme na stranách 16 a 17 tohoto čísla.

28 Silverius

Vyvrcholením Noci vědců na naší univerzitě byla živě přenášená panelová diskuse na téma Digitalizace společnosti. Sedmička panelistů (z toho jedna připojená na dálku) sdílela své názory na dané téma z pohledu svého odborného zaměření: atropologie, autonomní mobility, psychologie, AI ve zdravotnictví, ekonomiky a byznysu, umění, informatiky a datové analýzy a dalších.

Během diskuse probíhal ještě jeden program, zaměřený na mladší obecenstvo. Živá a rovněž živě streamovaná soutěž v programování robotů, k níž se mohli aktivně připojit všichni.

Děti převládaly.

Výhodou letošní Noci vědců je, že o žádný z programů nemusíte přijít. Všechny jsou a budou dostupné na internetu. Na stránkách akce najdete i další naše příspěvky, třeba video o mapování terénu s dronem nebo podcast o propojení robotiky s geografickými informačními systémy.

noc vědců

Vše najdete na www.nocvedcu.cz/misto/582-ujep-online

UJEP

29

text: Kateřina Kováčová (spisovatelka, absolventka PF UJEP)

Největší tma (Ukázka z knihy.)

Jana se dostala na vysokou a taky se nechala ostříhat, ale i tak měla hlavu plnou kaštanových slupek zapletených všude možně v krátkých pramínkách. Byla to zaplivaná hospoda, ve které se válel kouř z cigaret. Na stěnách visely výjevy z Hrabala. „A jaká byla maturita?“ zeptala se Lenka, aniž by ji to moc zajímalo. Věděla, že to jsou v životě Jany nepodstatné zkoušky a že ji čeká daleko významnější meta, pokud jí něco nepodrazí nohy. „No, bolo to celkom veselé, aj som sa nasmiala, hlavne kvôli tomu, že som zdrhla hneď po skúške a nečakala som na vyhlásenie.

Dali mi to potom zožrať. Vypočula som si, aká som arogantná, a kadejaké oné. Tak som sa prišla radšej akože ospravedlniť, lebo oni ešte nevedeli, že nebudem mať čas prísť ani po maturitné vysvedčenie,“ vyřkla naprosto klidně a lhostejně, jako by se pro ni ani nekončila jedna z životních etap. „A čo ten tvoj chalan, ako sa má?“ „Netušim, vůbec se mi neozývá… tak, rozešli jsme se.“ „A neľutuješ? Možno by to bolo dopadlo… vieš, čo chcem povedať…“ „Michal si zakládá na tom, že na ničem nelpí, tak nelpí ani na mně.“ „No veď toto. Takí sú jogíni,“ zasmála se Jana. V Lence se mezitím rozezněla píseň, kterou začínaly skupinové meditace. Na kurz vipassany šli spolu. On jako starý student, ona jako nováček. Myslela si, že to nepřežije, ale i tato myšlenka pominula. Na deset dní dobrovolně sestoupala do své propasti, aby se mohla potkat se všemi děsy, poznat je a pochopit smysl jejich existence a jak se vztahují k té její. Zoufalé záškuby v těle, které se nedovedlo v soustředění zklidnit, ji připravovaly o rozum. Takové viděla u umírajících zvířat. Nepravidelný žalostný tep v hmotě, která se nechce poddat. Pečlivě přesouvala pozornost z místa na místo: „from feet to head, from head to feet,“ a plakala. Ne bolestí, ale nad tím vším, co bylo v bolesti. Čím ta hmota procházela, čím ta duše? To jejich nepochopitelné ničivé soužití. Duše trýznící tělo a tělo trýznící duši… A co ona? Může tomu utrpení zabránit?

Nesměla psát, ale i kdyby směla, nevěděla by už komu. Každý den před snídaní sledovala velkou číslici na nástěnce. Den sedmý.

čtení

Z NENAPSANÉHO DOPISU Sedm. V lese za chatkami jsou naházené šišky do obrazců jako němé výkřiky. Chodím dokola s několika dalšími, co nechtějí trávit volný čas na pokoji. Pohledy sklopené k zemi, aby nikdo o nikoho nezavadil. Než zazní další gong. Ani Michal se na mě za celých sedm dní nepodíval. Už ho nehledám v té mase do sebe pohroužených lidí. Prý je to pro mě šance začít nový život… to je taková hloupá fráze. Jak ho naroubovat na ten starý a jak ho současně od toho starého oddělit? A jak má člověk zůstat sám sebou, aby byl současně někým úplně novým?

Ke kolejím mě to vždycky táhlo jako do propasti. V létě pražce svíravě voněly, rozpukané jako lusky. Položila jsem bosou nohu na horkou kolej. Pulzuje to ve mně nebo v ní? Kde končí železo a začíná kůže? Hledala jsem ve všech možnostech toho, co se může stát, a snažila se najít vůli žít dál. Odejít bez boje? Poddat se tomu? Uskočila jsem, ale když jsem v největších bolestech, vracím se zpět na koleje, protože jen v tom jediném okamžiku, v tom prudkém ucuknutí, opravdu cítím život… ale jak s tím žít?

Ve čtyři ráno zní gong jako dělo a dvouhodinová meditace před snídaní je jen o tom neusnout znovu. Pod pravou lopatkou zaražená čepel. Prý to jsou emocionální nánosy. Učitelka mi to řekla. S tou jedinou se smí ve vyhrazeném čase mluvit.

30 Silverius

čtení

Michal se před odjezdem naštval, že jsem stále úzkostná a depresivní, i když už bych být prý neměla. Má zřejmě také jasnou představu, jaká bude moje finální verze. Nejhorší jsou kecy o tom, jak jsou na tom jinde hůř a že já mám vlastně všechno, tak na co si stěžuju? Kdokoliv začne s tímhle, je se mnou vlastně už v koncích. Já si ale nestěžuju. Každý den se rvu se smečkou vlků o život, který si žije to svoje někde vedle mě… stojí to tolik úsilí, bojovat, když každý výsledek je selháním. Vztahuju se i k tomu vybojovanému životu jen skrze síť potrhaných myšlenkových vláken. Nestěžuju si. Jenom když se někdo zeptá. Když někdo, kdo je mi blízký, se zeptá takhle přímo…, tak o tom mluvím a doufám, že bude rozumět. On ale mele neustále to samé o vyrovnanosti a klidu, mluví jak Goenka ze záznamu, dokonce říká i stejné vtipy. Prý počká, co se stane po kurzu. Bojím se, že ho zklamu, že to jeho zadání nestihnu. Ha! Malá cynická přítelkyně ve mně. Jasně, že to nestihnu, rozejdeme se v dobrém, protože nám jeho vyrovnanost nedovolí jít do negace. Ve snu se mi zjevil člověk, se kterým už zůstanu. Byl otočený zády a já k němu přistupovala a on se pomalu obracel obličejem ke mně a ten obličej byl ošklivý a zkroucený nějakou nemocí, tak jsem trpělivě poodstoupila a pozorovala, zkoušela to znovu a ten obličej se postupně čistil, až byl bez poskvrny, ale nebylo to hned.

Mysl je had, Michale, uštkne a přiotráví, ale lze v ní mít i spojence. V tom jsi měl pravdu.

Už několik dní si všímám jinak, vnímám více a ostřeji. Každou nerovnost, každý detail. I když po snídani pokládám hrníček ke špinavému nádobí, i když nedočkavou rukou překresluji šišky z výkřiků do písní. Ty jasné tvary, ta jinakost v nich a všechny jsou nezpochybnitelně součástí tohoto světa. Všechny jsou vzpříčené v pomíjivosti. I já jsem vzpříčená ve smrti a chci bojovat ze všech sil o náhlý, zřetelně vystupující život.

Přesunula pozornost zpět do hospody, ačkoliv píseň ve svých nekonečných slokách ještě doznívala na pozadí. Seděla, vnímala cigaretový kouř a nakyslou chuť zvětralého piva. Začala víle spadlé z chrpového nebo jiného oblačného květu vyprávět o stařence, aby převedla hovor jinam. Jak s ní jela z Prahy a jak se její maličké a hubené tělo sesouvalo do snu…, „skoro spala, né, a mně zazvonil mobil. Nadskočila, plácla se do stehen a zařvala na celej vlak: ‚Sem se lekla, do prdele!‘“. Obě je to zaplavilo a ještě chvíli zněl ten smích v kuckavých vlnách hospodou. „A Matěj? Ako to s ním vyzerá?“ zeptala se Jana najednou vážně. Lenka psala dopisy i jí, protože patřila mezi ty nejbližší. Jen jeden neodeslala, protože byl příliš intimní, a Lenka se toho lekla. „Má teď nějakou babu. Jedu se za ním podívat.“ Pak se na té mladší tváři zastavila pohledem: „Jedeš se mnou.“ Nebyla to ani otázka, ani to neznělo jako rozkaz. Bylo to něco prapodivného mezi tím a odmítnout se to nedalo.

Kateřina Kováčová Česká spisovatelka a vysokoškolská pedagožka. Vystudovala češtinu a angličtinu na Pedagogické fakultě Univerzity J. E. Purkyně. V roce 2005 získala Cenu Jiřího Ortena za svoji básnicko-prozaickou prvotinu Hnízda. Nyní žije u Vyškova a působí na Masarykově univerzitě, kde se věnuje výuce anglického jazyka a tvůrčího psaní.

Její poslední román Největší tma pojednává o psychospirituální krizi, do které se jeho postavy dostávají při definování svého místa ve světě.

Tato krize se může odehrávat jak na přízemnější rovině a souviset spíše s touhou po materiálním zajištění a po nápravě starých křivd, nebo na vyšší úrovni spojené se skutečným hledáním spirituality. Knihu vydalo nakladatelství dybbuk.

UJEP

31

ve zkratce

Univerzitní stromek letos obdaruje ústecké zdravotníky Tradiční rozsvícení Vánočního stromu UJEP se stejně jako většina dalších společenských akcí odehrálo v tomto roce bez diváků.

O svoji symbolickou hodnotu však nepřišlo a opět je výzvou a motivací pomáhat druhým. Univerzitní strom, konkrétně jedli kavkazskou zasazenou před budovou rektorátu před pěti lety, zaměstnanci a studenti ústecké univerzity rozsvěcejí již pravidelně před nebo se začátkem adventu. S rozsvěcením je obvykle spojena

akce Stromeček splněných přání, kdy se na stromek věší lístečky s přáními od konkrétních osob. Letos byla akce pojata trochu jinak – místo toho na stromku visí lístečky s inspirací na dárky, které by měly potěšit zaměstnance ústecké nemocnice. Dárky samotné pak studenti a zaměstnanci UJEP až do poloviny prosince schraňují, do nemocnice je dopraví před Štědrým dnem.

Jsou humanitní obory k ničemu? „Zbytečné společenské pavědy, stejně všichni skončí v mekáči, tyhle obory vystuduje kdejaký hňup,“ a další „hejty“ šířící se virtuálním prostorem se snaží vyvrátit nová kampaň s názvem Humanitky.cz. Je čas ukázat, že absolventi humanitních a společenských věd jsou na trhu práce nejen úspěšní a žádaní, ale také že humanitní a společenské vědy mají v naší společnosti své pevné a mnohdy nezastupitelné místo.

Filozofická fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem se ve spolupráci s Univerzitou Hradec Králové a Ostravskou univerzitou pustila do boje s předsudky a stereotypním pohledem na humanitní vědy. Společně v projektu Humanitky.cz poukazují na dlouho zakořeněné mýty o humanitních a společenských vědách a s kapkou přidaného humoru, nadsázky a provokace se pokouší šířit pravdu o studiu a budoucnosti absolventů.

Výzkumy dokládají, že zájem o absolventy humanitních věd stoupá. Společnost potřebuje psychology, jazykovědce, učitele, politology, sociology i antropology orientující se v politice, historii a kultuře.

V rámci tohoto projektu proběhlo v loňském roce společností STEM/MARK rozsáhlé šetření mezi zaměstnavateli v několika vybraných krajích napříč Českou republikou. Z průzkumu 32 Silverius

vyplynulo, že ze strany zaměstnavatelů je o tyto absolventy nejen zájem, ale že například v oblasti školství nebo některých služeb je zaměstnavatelé vnímají jako nenahraditelné. Průzkum mimo jiné také ukázal, že absolventy humanitních a společenskovědních oborů přijímají spíše velké firmy působící zejména v oboru školství a státní správy a dále ve finančních a odborných službách nebo společnosti se zahraniční působností. Kde všude nacházejí tito absolventi uplatnění, ukazují právě Humanitky.cz.

Nová kniha ústeckých politologů o loňských evropských volbách v česku

„Kniha se zaměřuje na analýzu kontextu, průběhu a výsledků loňských evropských voleb v České republice, přičemž celá problematika je rámována konceptem voleb druhého řádu, který se tradičně vztahuje právě k volbám do Evropského parlamentu,“ představuje stručně publikaci proděkan pro vědu a doktorské studium FF UJEP doc. Pavel Maškarinec.

Jeho kolega z filozofické fakulty dr. Jakub Charvát k tomu dodává: „Všímáme si nejen samotných výsledků voleb a jejich zhodnocení, a to včetně prostorového rozložení volební podpory jednotlivých politických stran, ale podrobně se věnujeme například i průběhu volebních kampaní, otázce dezinformací v těchto kampaních či vnímání Evropského parlamentu a obecně Unie očima české veřejnosti.“ Právě kombinace různých přístupů přináší podle autorů ucelený pohled na volby do Evropského parlamentu v Česku konané v roce 2019, a přispívá tak k pochopení jak volebních výsledků samotných, tak i jejich příčin a politických důsledků. Publikaci proto ocení nejen akademičtí pracovníci a vysokoškolští studenti, ale rovněž novináři a zájemci o zkoumanou problematiku z řad široké veřejnosti.

FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ZVÍTĚZILA V CELOREPUBLIKOVÉ SOUTĚŽI Společnost Hyundai Motor Manufacturing Czech, s. r. o., spolu s Hyundai Motor Czech, s. r. o., vyhlásila v říjnu 2020 1. ročník soutěže pro studenty vysokých škol. Před soutěžícími byl jednoznačný úkol: představit nápad, jak lze posunout elektromobilitu dál. Návrhy mohly směřovat do designu, materiálu, konektivity, spotřeby, dojezdu apod.

Bylo možné se také zacílit na jednotlivý prvek či technologii nebo na celkovou podobu vozu. Hlavní cenou byl vůz Hyundai KONA Electric.

Vítězný tým FSI UJEP, North Bohemia Engineers, přišel s nápadem „Chytré garáže“. Tento koncept je založen na vytvoření prostoru pro „ustájení“ elektromobilu v době jeho nečinnosti, kdy využije solárních panelů na střeše objektu pro dobití akumulátorů elektromobilu.

Samotné dobití bude realizováno systémem automatického připojení ke zdroji tak, aby řidič nemusel pro dobíjení vyvinout žádnou vlastní aktivitu. Elektrickou energii získanou z fotovoltaických panelů je možno využít, kromě dobíjení elektromobilu, např. pro předehřev vozu nebo pro pokrytí běžné spotřeby domácnosti.

Knihu vydalo Centrum pro studium demokracie a kultury a k zakoupení je buď přímo u vydavatele, nebo v knihkupectvích s odbornou literaturou.

najděte si nás online FB: www.facebook.com/ujep.cz IG: @ujepul YT: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (UJEP) LinkedIn: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Weby: ujep.cz pribeh.ujep.cz univerzitaseveru.cz UJEP

33

ve zkratce

„Volby do Evropského parlamentu v Česku v roce 2019: stále ještě druhořadé volby?“ je nová kniha ústeckých politologů Jakuba Charváta a Pavla Maškarince, která vyšla v září 2020. Kniha se vrací k loňským evropským volbám, které analyzuje z různých perspektiv. Vedle zhodnocení výsledků voleb se věnuje například otázkám politické komunikace či volební geografie. Jedná se přitom o témata, která jsou relevantní z hlediska současného politologického výzkumu, a kterým se proto oba autoři věnují i ve své výuce.

Máme novou menzu menza

S otevřením Centra přírodovědných a technických oborů přišla i jedna dlouho očekávaná novinka – nová menza! S čím asi nikdo nepočítal, byl fakt, že na den jejího slavnostního otevření 1. října připadl i den, kdy UJEP přešla do online režimu. Menza nicméně funguje, vypadá skvěle, je z ní výhled na centrum města včetně Větruše a dobře a v klidu se tam můžete najíst i přes všemožná covidová opatření.

34 Silverius

menza

foto: Josef Růžička

UJEP

35

text: Pavla Růžičková

Kam v zimě

Okolí Ústí nad Labem je jedinečné v každém ročním období. Kam a kdy se vydat v zimě?

Při sněhové nadílce: Telnice

výlety

Ve chvíli, kdy nastane zima jako z učebnice, není nic lepšího než vyrazit na Telnici.

Toto nenápadné lyžařské středisko v Krušných horách je v dosahu městské hromadné dopravy a rozhodně má co nabídnout. Na čtyři kilometry sjezdovek vás tu vyveze jedna lanovka nebo šest vleků. Areál navíc není závislý na sněhové nadílce shůry, protože zde bylo již v roce 1965 vybudováno umělé zasněžování jako vůbec první na území bývalého Československa. A pokud vás omrzí lyže či snowboard, tak si sbalte běžky a batoh a hurá na hřebeny. Telnice, potažmo nad ní ležící Adolfov, je ideálním nástupním místem na túru. Po značené a udržované trase Krušnohorské lyžařské magistrály se pohodlně dostanete k horskému hotelu na

Komáří vížce, kde se lze občerstvit a pokochat jedinečným výhledem, a pak se buď vrátit, nebo pokračovat dál směr Cínovec.

Opačným směrem lze z Adolfova po stejné trase dojet až na Děčínský Sněžník.

Při mrazech: Boreč Zimní výprava na kopec Boreč v Českém středohoří stojí za to, když venkovní teploty klesnou pod –10 °C. Pak si zde můžete připadat jako Maruška, která v pohádce O dvanácti měsíčkách vyrazila v zimě na jahody. Celý vrch Boreč je protkán sítí malých skalních puklin, které ústí jak na úpatí kopce, tak na jeho vrcholu. V zimě pak kopec při úpatí nasává studený vzduch z venkovního prostředí, který se v soustavě vnitřních puklin ohřívá od okolní horniny, aby byl podstatně 36 Silverius

foto: Muzeum města Ústí nad Labem, Pavla Růžičková, Josef Růžička

Během teplé zimy: Plešivec Stýská se vám uprostřed teplé zimy po sněhu?

Vypněte zimní pohádky v televizi a vydejte se hledat sníh na Plešivec. Němečtí obyvatelé tento kopec na jižním okraji Českého středohoří asi pět kilometrů od Litoměřic nazývali Eisberg neboli Ledový vrch a dobře věděli proč. Vrch je většinou zalesněný, ale jeho jižní svah pokrývá rozsáhlé suťové pole, které při pohledu z dálky připomíná pleš.

Odtud zřejmě pochází český název kopce.

V sopečném reliéfu Českého středohoří představuje Plešivec výrazný útvar z čediče, který se zde do roku 1945 těžil. V sutích na úpatí západního a severozápadního svahu vznikly trvalé ledové jámy. Jak? V dutinách suti se hromadí těžký studený vzduch, který vlivem dokonalého utěsnění v dolní vanovité části suti nemůže proudit. V jámách se proto udržuje led a sníh do pozdního jara až počátku léta. V některých částech nemůže studený těžký vzduch unikat do té doby, než jej v příští zimě nahradí vzduch ještě studenější. Ledové jámy na Plešivci patří k nejznámějším jevům toho druhu v Českém středohoří, tento jev je však známý z mnoha dalších míst. Pod

vrcholem Plešivce se nachází Ledová studánka se stálou teplotou vody od 5 do 7 °C. Na Plešivec vedou dvě značené turistické trasy – žlutá z obce Hlinná nebo modrá z obce Kamýk. Vášniví turisté mohou vyrazit po modré i v opačném směru ze Sebuzína, na ty ovšem čeká značné převýšení.

Ke konci zimy: Brtnické ledopády Na konci chladné zimy se sněhovou pokrývkou se vyplatí naplánovat si delší výlet do Českého Švýcarska. Přesněji do okolí obce Brtníky. Tající sníh zde na skalních útvarech vytváří nádherné ledopády. Viditelné jsou hlavně při holomrazech, každý rok jsou trochu jiné a mění svoji podobu i v průběhu zimy. Jsou různobarevné od bílé přes žlutou až po hnědou. Rampouchy vytvářejí na skále působivé obrazy, které lákají do Českého Švýcarska turisty už zhruba 200 let, není proto divu, že právě v údolí mezi Krásnou Lípou, Kyjovem a Brtníky byl založen nejstarší turistický klub v české části Rakouska-Uherska.

Dlouho ale nebylo jednoduché některé ledopády najít, protože se vyskytují mimo hlavní turistické trasy. Několik posledních let již návštěvníky v zimě k Brtnickým ledopádům v Národním parku České Švýcarsko dovede nová trasa. Okruh okolo Brtnických ledopádů začíná u sídla společnosti Nobilis Tilia na Vlčí hoře a měří čtyři kilometry.

UJEP

37

výlety

teplejší vyfukován zpět do ovzduší nahoře na temeni kopce. Rozdíl teplot unikajícího vzduchu vůči okolnímu prostředí může být až 20 °C. Teplota horniny uvnitř kopce nikdy neklesne pod 9 až 10 °C a celý efekt je tím větší, čím nižší je venkovní teplota. Vzduch se uvnitř kopce navíc obohacuje o vlhkost, proto v tuhých zimách nad vyústěním vzniká krásné ojínění a rampouchy. V jámách na vrcholku kopce lze i uprostřed té nejtužší středoevropské zimy pozorovat čilý život různých drobných živočichů v oázách krásně zelených rostlin orámovaných zmrzlou krásou. Celý unikátní jev lze pozorovat zejména v zimě, k jeho vysvětlení zde byla v roce 1981 zřízena okružní naučná stezka Boreč, která začíná i končí ve vesnici Režný Újezd asi šest kilometrů severozápadně od Lovosic.

Borečský vrch je přístupný i od stejnojmenné osady Boreč po Tyršově stezce, která je značená od kapličky zeleným trojúhelníkem.

Na Boreč doporučujeme vyrazit nejlépe ve všední den, o víkendech bývá na kopci poměrně živo až těsno.

text: Jiří Škoda

foto: archiv redakce

P E J U h c á v r a b

v l i Text ádej. Přetvářej.

Přidej se. B . ů b o s ů p z 8 a Objevuj. N Šaty dělají člověka? Říká se to. Ale také mohou vyjádřit postoj nebo příslušnost toho, kdo je obléká. Třeba k naší univerzitě. Je jedno, zda k nám už patříte nebo teprve budete. Zda jsme byli vaší alma mater nebo zkrátka jen podporujete naši práci.

Již více než čtvrt století vzděláváme sever České republiky. Postupně prorůstáme do regionu a z každé nové generace si ukousneme větší sousto. Město Ústí nad Labem plníme zajímavými osobnostmi, posouváme v rozvoji a inspirujeme k inovativním krokům. Z postindustriálního chaosu postupně vytváříme univerzitní město se vším všudy. Máme tenhle kraj rádi. Rádi tu studujeme, pracujeme, žijeme. A víme, že ho máme na triku. Mějte ho tam také!

Nechte si vyrobit tričko s motivem některé z fakult či celé univerzity.

merch Hoříš pro poznání, máš zapálení pro vědu nebo nás prostě chceš mít na triku? Přidej se k nám a obleč se do našich barev.

Toto a další zboží v barvách univerzity i jednotlivých fakult pořídíte na www.merchator.cz/nosim-svou-skolu_k1/ujep_k253 38 Silverius

STARTUP GO! PODNIKATELSKÝ INKUBÁTOR

Program pro začínající podnikatele a lidi s nápadem a chutí podnikat. Pomůžeme vám z nápadu vybudovat životaschopnou firmu anebo ze začínající firmy nadějný startup.

Z workshopu Martina Šafaříka na generování (podnikatelských) nápadů

… KDYŽ MÁŠ NÁPAD A CHUŤ PODNIKAT! OZVI SE HONZOVI: INKUBATOR@ICUK.CZ

→ icuk.cz/zacinam-podnikat