Vypočítejte, kdy zemřel Komenský“ aneb J. A. Komenský v učebnicích matematiky

„Vypočítejte, kdy zemřel Komenský“

aneb J. A. Komenský v učebnicích matematiky i jiných předmětů

Marta Konířová

Jan Amos Komenský je významnou postavou nejen české historie, a proto se již v minulosti stal součástí učiva základních (obecných a měšťanských) a středních škol. Nikoho zřejmě nepřekvapí, když údaje o Komenského životě či úryvky z jeho děl nalezne v učebnicích takových vyučovacích předmětů jako jsou dějepis, pedagogika či český jazyk. Zato například v učebnicích matematiky by setkání se jménem Komenského očekával pravděpodobně jen málokdo. Jak napovídá název článku, přesto je to možné, a nejen tam. Následující text ve stručnosti seznamuje s několika příklady užití Komenského jména, životopisných dat či jeho vyobrazení v učebnicích matematiky, výtvarné výchovy a zeměpisu z první třetiny 20. století.

Matematika

V letošním roce si připomínáme 350. výročí úmrtí J. A. Komenského. Ke dni Komenského úmrtí se rovněž vztahuje slovní úloha z Třetí početnice pro nejvyšší stupně školy obecné, hlavně ménětřídní, kterou sepsali učitelé Jan Kozák a Jan Roček. Celé její zadání zní v prvním vydání takto: „Jan Amos Komenský, slavný učitel český, narodil se 28. března 1592 a zemřel jsa stár 78 let 7 měsíců 27 dní; kdy zemřel?“

Údaj o 27 dnech je přitom tiskovou chybou. Je zajímavé, že tato chyba zůstala zachována ještě v několika následujících vydáních a teprve potom byla opravena.

O aktualizaci obsahu jiné své početnice se titíž autoři přitom starali mnohem pečlivěji. Jde o Druhou početnici pro školy obecné, ménětřídní i vícetřídní, ve které je v oddílu „násobení pěti“ názorný obrázek dokládající, že pětikoruna se rovná pětkrát jedné koruně. V každém vydání jsou u tohoto příkladu otištěny aktuálně platné mince či bankovky. Takto se do vydání z roku 1923 dostala i pětikorunová státovka, na níž je vyobrazen Komenský. Tato státovka platila od roku 1922 (proto ona aktualizace ve vydání z r. 1923) až do roku 1926. Poté došlo opět ke změně a v následujícím vydání učebnice z roku 1927 je již opět jiná pětikoruna, tentokrát mince.

Vyobrazení Komenského lze nalézt také v příručce pro učitele Kterak využíti okolí žákova při počtech a měřictví od F. Venclů z roku 1931. Na této barevné ilustraci stojí Komenský u cesty, po které kráčí chlapec a dívka směrem k budově v pozadí, pravděpodobně ke škole. Ilustrace je nadepsána Dlaždičkový obraz na naší škole a dlaždiček (jejich rozměrů a plochy) se týkají rovněž i některé úlohy uvedené v příručce.

Zeměpis

Přestože je J. A. Komenský autorem mapy Moravy, nelze očekávat zařazení této mapy do školních zeměpisných atlasů. Otištění její ukázky v prvorepublikovém středoškol-

Jméno Komenského vyvedené dvoubarevným zdobeným písmem. Zdroj: Moderní latinka nápisová (1921).

Vyobrazení Komenského na ilustraci nadepsané Dlaždičkový obraz na naší škole. Zdroj: Kterak využíti okolí žákova při počtech a měřictví (1931). ském Historicko-zeměpisném atlasu školním starého, středního a nového věku A. Balcara a F. Kameníčka je naopak pochopitelné, neboť v tomto případě nejde o zeměpisné, nýbrž dějepisné vyučování.

Autoři zeměpisného Rácova Atlasu pro školy obecné z počátku 20. století spojili své dílo s Komenským nikoliv prostřednictvím mapy, nýbrž skrze ilustraci na deskách atlasu. Komenský zde ovšem není vyobrazen jako kartograf, ale jako učenec sedící u velkého glóbusu. Před glóbusem pak stojí chlapec a dívka, přičemž dívka drží v ruce právě Rácův atlas. V pozadí je naznačena Praha a vystupuje hora Říp. Je otázkou, zda růžový keř v pravé části ilustrace má pouze dekorační funkci, anebo odkazuje k určitému místu rovněž spojenému s J. A. Komenským, totiž Růžovému paloučku.

Výtvarná výchova

V minulosti bylo obvyklé nechat si drobné tiskoviny jako například pozvánky, nápisy, letáky atd. vytisknout v tiskárnách anebo je napsat ručně, ať už odborníkem, anebo osobně. I proto se dříve při výuce psaní tolik dbalo na nácvik úhledného i ozdobného písma a různá písma byla také součástí výtvarné výchovy. Mezi příručkami a sbírkami vzorů a předloh pro výtvarnou výchovu nalezneme i brožuru B Korbela Moderní latinka nápisová (okrouhlé písmo, nakloněná rondka, moderní písma zdobená), která byla ministerstvem školství a národní osvěty v roce 1921 schválena pro státní průmyslové školy a živnostenské školy pokračovací.

Použití uvedených písem je tu demonstrováno na rozmanitých citátech, názvech a také jménech řady osobností. Jsou mezi nimi kupříkladu T. G. Masaryk, Karel Hynek Mácha, Jan Hus a samozřejmě také Jan Amos Komenský. Jeho jméno je v brožuře vyvedeno dvakrát, z toho jednou za použití dvoubarevného zdobného písma.

Ačkoliv jsou uvedené ukázky vždy pouze malou částí z celé učebnice, přesto jsou zajímavým dokladem obsahu i formy tehdejší učebnicové tvorby.

Marta Konířová absolvovala obor Informační studia a knihovnictví FF Masarykovy univerzity v Brně. Nyní pracuje v Muzeu Komenského v Přerově, kde spravuje sbírkový fond historických učebnic. Zabývá se také dějinami školních knihoven v době RakouskaUherska a první republiky. konirova@prerovmuzeum.cz