Návraty stíhacího letce Ladislava Valouška, hrdiny bez patosu VLASTA HLŮZOVÁ
J
e tu však ještě jiná stránka věci, se kterou jsem se ještě zcela nevyrovnal. Dnes jsempoprvé střílel. Střílel jsem na loď a ani si neuvědomil, že jsou na ní také lidé jako my – vojáci, ovšem nacisté. Jsou to moji nepřátelé, ačkoliv o nich nevím nic, tak jako oni o mně. Možná, že bychom si v míru docela dobře rozuměli. Ale nyní je válka. Kdysi v mládí mne učili jedno důležité přikázání ve vztahu k lidem: NEZABIJEŠ! Ale to bylo v míru. A nyní je válka! Rozpoutali ji nacisté. Porobili naši zemi, zmocnili se téměř celé Evropy a usilují se svými spojenci Itálií a Japonskem o nadvládu nad světem. Kampak by to došlo, kdyby toto opravdu ‚božské‘ přikázání, jehož jsem i já vyznavačem, nemělo za zvláštních podmínek také výjimku? A já věřím, že je tomu tak. Zlu se musí čelit nejenom láskou, kterou nemůže nacista vůbec pochopit, a pokládá ji ve své zvrácené zvrhlosti hodnot za slabost… Tato myšlenková úvaha mladého stíhacího letce Ladislava Valouška je citována z jeho povídky První střetnutí, v níž líčí noční akci nazvanou Roadsted 21 z 20. června 1942, kdy se jako pilot 310. perutě anglické RAF účastnil v prostoru
Cherbourg nočního útoku na německé minolovky. Bylo to pouhých deset dní po vypálení Lidic a Ležáků na území protektorátu… Zprávy o atentátu na protektora Reinharda Heydricha a následné vlně teroru u nás obletěly snad celý svět. Dění u nás hluboce spoluprožívali i účastníci našeho zahraničního odboje z let 1939–45. Ladislav Valoušek byl jedním z nich… Narodil se 1. 8. 1918 v Žerotíně u Olomouce jako nejstarší ze tří dětí Ladislava a Hedviky Valouškových (Ladislav 1918, Hedvika 1920, Svatopluk 1925). Otec byl malířem a natěračem. Rodiče se v roce 1920 přestěhovali ze Žerotína do Olomouce-Holice. Ladislav ještě do svých šesti let vyrůstal v rodném Žerotíně v chalupě své babičky Marie Vajdové. Byla to pro něj krásná, šťastná a nezapomenutelná léta dětství. Obecnou školu a tři třídy měšťanské školy (čtvrtá byla tehdy nepovinná) vychodil v Olomouci-Holici. Na studie nadaného chlapce tenkrát peněz nezbývalo. Když nebyl přijat do učení u firmy Baťa ve Zlíně, vyučil se v Olomouci zlatníkem. Pracoval pak u firmy Rubringer. 53
