Létání je koníček na plný úvazek, spousta pilotů se bojí výšek
J
iří Steiger je dlouholetým předsedou Hanáckého aeroklubu, sám létá už od svých patnácti let. Začínal jako modelář, ale brzy zjistil, že ho láká létat doopravdy a držet v rukou knipl letadla. Jak sám říká, létá na všech typech letadel, ale nejlépe se cítí ve větroni. Je těžké vás zastihnout, pořád jste někde v pohybu, je to tak u vás běžné? Tak sezóna je v plném proudu a zrovna teď se stěhujeme na týden do Šumperka, protože tam budeme mít soustředění. Naši členové si na to berou volno, je to vlastně taková dovolená, ale samozřejmě se na ní hlavně intenzívně létá. Společenský život a socializace k tomu také patří, takže se na to moc těším. Létání je krásný koníček. A také drahý? Já jsem začal létat v patnácti let, v roce 1984 v tehdejším Svazarmu a tehdy to nebylo drahé. Ale vlastně nějak zásadně drahé to není ani dnes. Platíte 7 000 Kč roční poplatek, kde je nějaké pojištění, 400 Kč za hodinu je u Blaníku. Samozřejmě hodně lidí si pak chce koupit vlastní letadlo, tam už to jde do statisíců. Ale máme i stroje 4
za 6–7 milionů. Lidé si většinou kupují letadla v hodnotě tak 300–400 tisíc. Je to sice investice, ale pro ty lidi je to obrovský koníček. S létáním se stejně nedá paralelně dělat moc věcí, možná leda lyžování, protože v zimě se nelétá. Létání člověku vezme spoustu času, takže další koníčky, na které by potřeboval peníze, moc nemá. Tráví se tu víkendy, lidé se snaží létat co nejčastěji, létání je velký koníček, kterému se podřizuje často chod celé rodiny. Je to koníček na plný úvazek. Já letěl na větroni jen na simulátoru, ale kdybych chtěl létat doopravdy, jak by vypadal výcvik? Máte pravdu, že dnes existuje celá řada velmi dobrých počítačových simulátorů a zejména mladí piloti je hodně využívají. Takže často díky tomu už dopředu ví spoustu věcí. Znají základní reakce letadla, vědí, že když přitáhnou knipl k sobě, letadlo poletí nahoru atd. Každý žák projde teoretickým kurzem, kde je spousta předmětů, jako jsou základy meteorologie a navigace, předpisy, aerodynamika, je toho hodně. Pak následuje přezkoušení a po nich tzv. pozemní přípravy. V rámci této přípravy se naprosto detailně seznámí s kluzákem a jeho ovládacími prvky. Cvičí se také opuštění
